Pomoc dostupná mladým zemědělcům
Společná zemědělská politika na období 2023–2027 nabízí několik možností podpory určené přímo mladým zemědělcům. Konkrétní opatření pak země EU přizpůsobují vnitrostátním podmínkám ve svých strategických plánech SZP.
Kombinace několika intervencí
Strategie ve prospěch mladých zemědělců zpravidla obsahují kombinaci několika intervencí nebo opatření, jako je například:
- doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce (CISYF)
- podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců a začínajících podniků na venkově
Přímé platby
Země EU mají povinnost vyčlenit na podporu mladých zemědělců částku odpovídající alespoň 3 % jejich rozpočtu na přímé platby. Tyto prostředky pak mohou mladým zemědělcům poskytovat formou podpory příjmu, investiční podpory nebo podpory na zahájení činnosti (do tohoto cíle by bylo započítáno pouze 50 % příslušné investiční podpory).
Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce (CISYF)
Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce je dobrovolný režim v rámci přímých plateb, na jehož základě se poskytuje zvýšená podpora příjmů mladým zemědělcům, kteří si podnik zakládají poprvé a mají zároveň nárok na základní podporu příjmu. Doplňková podpora se poskytuje formou roční platby na způsobilý hektar nebo roční jednorázové částky.
Vnitrostátní politiky
Na generační obměnu mohou mít dopad podmínky v jednotlivých státech (například přístup k půdě nebo vnitrostátní právní předpisy upravující dědická práva). Země EU proto musí věnovat pozornost tomu, jaký vliv mají na intervence a opatření SZP jednotlivé vnitrostátní politiky (např. režimy daňových úlev, důchodový systém pro zemědělce, úvěrové režimy, regulační opatření související s pronájmem půdy, jejím nákupem nebo dědictvím), aby se mohla zajistit soudržnost všech podnikaných kroků.
Opatření pro rozvoj venkova určená mladým zemědělcům
Další příležitosti, jak mladým zemědělcům v začátcích podnikání pomoci, jsou navíc zajištěny v podobě intervencí pro rozvoj venkova, které lze zahrnout do strategických plánů SZP na období 2023–2027:
- Podpora zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců a začínajících podniků na venkově: jedná se o dobrovolný typ intervence ze strany zemí EU v rámci fondů pro rozvoj venkova, které spadají pod SZP na období 2023–2027, na jehož základě se má zemědělcům a podnikům poskytovat okamžitá podpora na zahájení činnosti.
- Programy spolupráce: v souvislosti s předáváním zemědělských podniků se to týká zejména podpory generační obměny na úrovni zemědělského podniku.
K posílení své tržní a hospodářské situace mohou mladí zemědělci využít investiční podpory a zřídit organizaci producentů, případně se zapojit do již existující.
Do strategických plánů SZP na období 2023–2027 může být zahrnuta i pomoc na rozvoj venkovských podniků a poradenství ohledně toho, jak s podnikáním v zemědělství co nejlépe začít.
Mladí zemědělci v EU mohou o podporu v rámci SZP požádat příslušné řídící orgány, které jsou uvedeny ve vnitrostátním strategickém plánu SZP dané země. Většina zemí EU podporuje generační obměnu prostřednictvím doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce v rámci přímých plateb a dále prostřednictvím výzev k podání žádosti o prostředky z fondů pro rozvoj venkova.
V zájmu zatraktivnění venkovských oblastí pro mladé lidi vybízí jeden ze specifických cílů SZP na období 2023–2027 členské země k tomu, aby ve venkovských oblastech podporovaly zaměstnanost, růst a místní rozvoj, čímž se vytvoří lepší pracovní a životní podmínky, a zabrání se tak odchodu mladých lidí z venkova.
Další informace
Iniciativa Komise a EIB pro mladé zemědělce
V dubnu 2019 oznámily Evropská investiční banka (EIB) a Evropská komise plán financovat odvětví zemědělství a biohospodářství v celé Evropě téměř 1 miliardou eur.
Úvěrový balíček Evropské investiční banky (EIB) vzbudil zájem několika zprostředkovatelů v různých zemích EU, přičemž cíle v oblasti financování byly navzdory hospodářskému útlumu způsobenému pandemií COVID-19 splněny v relativně krátké době. Dosud bylo u zprostředkovatelských bank zajištěno 98 % financování (údaje z jara 2023), a to v těchto zemích:
- Francie (375 milionů eur na tři operace)
- Itálie (350 milionů eur na čtyři operace)
- Řecko (210 milionů eur na čtyři operace)
- Chorvatsko (20 milionů eur)
Minimální cíl financování pro mladé zemědělce byl mírně překročen – podíl celkových úvěrů činí 11 %. Kromě toho bylo přibližně 30 % finančního krytí určeno na operace v oblasti klimatu.
SZP na období 2023–2027: nový způsob fungování
Společná zemědělská politika (SZP) na období 2023–2027 vstoupila v platnost 1. ledna 2023. Zavádí zjednodušený přístup, který má zemědělství EU umožnit lépe reagovat na neustále se vyvíjející hospodářské, společenské a environmentální potřeby globalizovaného světa. Hlavní důraz politiky se nyní přesouvá z dodržování právních předpisů a pravidel na výsledky a výkonnost. Jedná se o nový způsob práce, který se zaměřuje na:
- Deset klíčových cílů SZP na období 2023–2027, včetně generační obměny. Tyto cíle nyní tvoří základ této politiky a odrážejí vysoké ambice pro SZP na úrovni EU obecně.
- Strategické plány SZP umožňující zemím EU vypracovat intervenční strategii v souladu s uvedenými 10 klíčovými cíli SZP na období 2023–2027 a jejich oblastmi intervence.
V každém plánu je pak nakombinovaná široká škála cílených intervencí zaměřených na specifické potřeby dané členské země. Tyto intervence přinášejí hmatatelné výsledky, jež přispívají k plnění cílů SZP na úrovni EU i k cílům Zelené dohody pro Evropu.
Online přehled
Evropská komise zřídila stránky s online přehledem za účelem prezentace cílů na úrovni EU jakož i těch, jež si jednotlivé země stanovily ve svém schváleném strategickém plánu SZP. Přehled obsahuje i údaje o generační obměně (R.36), která je jedním ze 44 ukazatelů výsledků, jež jsou stanoveny v právních předpisech SZP a propojeny s uvedenými 10 specifickými cíli. V souladu s těmito unijními a vnitrostátními cíli pak může svou činnost díky podpoře ze SZP zahájit až 380 000 mladých zemědělců.
Zdroj: Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova
Země EU nemají povinnost zahrnout do svých vnitrostátních strategických plánů SZP všech 44 cílů. Plánování cílů závisí na potřebách a chystaných opatřeních, o nichž se rozhoduje na vnitrostátní úrovni.
The Commission launched an online dashboard presenting the targets set at national level by each approved CAP Strategic Plan, as well targets at EU level.
Kdo spadá do kategorie „mladý zemědělec“?
Nařízení (EU) 2021/2115 stanovující pravidla podpory pro strategické plány SZP uvádí minimální nezbytné společné prvky, jimiž se definují kritéria, která je třeba pro čerpání podpory EU v kategorii „mladý zemědělec“ splnit. Tato definice zahrnuje požadavky stanovené u všech příslušných intervencí v rámci podpory příjmu (tzv. „první pilíř“) a rozvoje venkova (tzv. „druhý pilíř“). Tím se zajišťuje soudržnost způsobu, jak členské země řeší cíl generační obměny ve svých strategických plánech SZP.
Zaprvé musí mladý zemědělec splňovat definici „zemědělce“ podle ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115. Země EU musí při vypracování definice pojmu „mladý zemědělec“ zohlednit tyto povinné prvky, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2115:
- horní věková hranice mladého zemědělce je mezi 35 a 40 lety (přesný věkový limit si země EU stanoví samy),
- mladý zemědělec musí být „vedoucím zemědělského podniku“ (tj. musí mít nad zemědělským podnikem účinnou kontrolu, přičemž přesné specifikace si stanoví členské země samy),
- mladý zemědělec musí mít odpovídající odbornou přípravu nebo požadované dovednosti vymezené členskými státy (podrobné specifikace zajistí země EU samy).
Mladí lidé v zemědělství
Zemědělci mladší 40 let spravují pouze 12 % všech zemědělských podniků v Evropské unii, přičemž ženy tvoří pouze 3 % těchto mladých zemědělců. Přesvědčit více mladých lidí, aby se pustili do podnikání v zemědělském sektoru, je i nadále velmi obtížné.
Zdroj: Eurostat.
Kvůli stárnutí pracovních sil v zemědělství zintenzivňuje EU své úsilí a přesvědčuje mladé lidi, aby se práce v zemědělství nebáli.
- Zakládání obchodně životaschopných zemědělských podniků: udržitelnost zemědělství a produkce potravin závisí na tom, zda se mladým motivovaným, kvalifikovaným lidem zalíbí život ve venkovských oblastech, najdou motivaci tam pracovat, založí tu komerčně životaschopné zemědělské podniky a rozhodnout se na venkově zůstat.
- Zabezpečení dodávek potravin pro Evropu: díky podpoře příští generace evropských zemědělců se nejen zvyšují konkurenční výhody evropského zemědělství, ale zároveň se tím přispívá k zabezpečení dodávek potravin v Evropě v nadcházejících letech. Mladí zemědělci budou pravděpodobně otevřeni inovacím, změnám i novým technologiím.
Čelí dnes však mimo jiné těmto výzvám:
- potíže s přístupem k půdě
- vysoké ceny pozemků
- nízká ziskovost a obtížně dostupné úvěry
- potíže s dostupností základních služeb (voda, hygiena, telekomunikace, širokopásmové připojení) a služeb sociální podpory (zdravotní a dlouhodobá péče, vzdělávací služby) pro mladé zemědělce s rodinami
Vytváření a rozvoj nových životaschopných hospodářských činností v zemědělském sektoru ze strany mladých zemědělců má proto zásadní význam pro konkurenceschopnost a dlouhodobou udržitelnost zemědělského odvětví EU i venkovských a odlehlých oblastí.
Podpora digitální transformace v zemědělství
Zemědělský znalostní a inovační systém (AKIS) má za cíl podporovat digitální transformaci v zemědělství, motivovat k vytváření inovativních projektů a jejich dalšímu rozvoji, šířit informace o výsledcích a zajistit jejich co nejširší využití.
Vzhledem k probíhajícím změnám v zemědělství i ve venkovských oblastech a k rozvoji moderních technologií chce systém AKIS zemědělcům pomoci vyrovnat se s procesem digitální transformace a udržet krok s novými technologiemi.
