Projev předsedkyně von der Leyenové na Světovém ekonomickém fóru

Davos 21. ledna 2025

„Pouze přednesené znění je závazné“

Milý Klausi Schwabe, 

milá Karin Keller-Sutter, 

excelence,

vážené dámy, vážení pánové,

první čtvrtina století skončila. A přinesla s sebou obrovské změny v globálních záležitostech. Toto století začalo velkými očekáváními. Před pětadvaceti lety se éra hyperglobalizace blížila svému vrcholu. S globalizací dodavatelských řetězců se stovky milionů lidí vymanily z chudoby, zejména v Indii a Číně.

V Americe vrcholil rozmach internetových firem (tzv. dot-com boom) a byl symbolem optimismu propojené globální ekonomiky, v níž byly technologie vnímány jako jednoznačná síla ve prospěch prosperity a míru. Vstupem Ruska se G7 změnila na G8, demokracie byla na celém světě na vzestupu, a někteří dokonce říkali, že nastal konec dějin ideologických soubojů. V Evropské unii měla naše jednotná měna, euro, nakročeno k tomu, aby ještě těsněji sblížila naše obyvatele a ekonomiky. Globální ekonomika sklízela dividendy. A tady v Davosu světoví lídři diskutovali o tom, jak by globální spolupráce a technologie mohly pomoci v boji proti chudobě a nemocem. Byl to příslib integrovanějšího světa, který bude ještě více spolupracovat.

Naplnil se tento příslib o 25 let později? Ano, dnešní svět je stále propojený téměř stejně jako dříve. Ale začaly se také objevovat nové trhliny. Na jedné straně se od roku 2000 objem světového obchodu zdvojnásobil, ačkoli obchod uvnitř regionálních bloků nyní roste rychleji než obchod mezi nimi. Je běžné, že čip je vyvinut v USA, vyroben evropskými stroji na Tchaj-wanu, zabalený v jihovýchodní Asii a sestavený v Číně. Na druhé straně se jen v loňském roce hodnota globálních obchodních překážek ztrojnásobila. Instituce mezinárodního obchodu se často potýkají s problémy, které představuje vzestup netržních ekonomik, jež se v konkurenčním boji řídí odlišnými pravidly. Inovacím se nadále daří, přičemž pokroky v oblasti umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky a čisté energie změní náš způsob života a práce. Ale také kontroly technologií se v posledních desetiletích zčtyřnásobily. Naše závislost na dodavatelských řetězcích je někdy využívána jako zbraň, jak ukazuje ruské vydírání prostřednictvím energií, nebo se ukáže její křehkost, když se bez varování objeví globální otřesy, jako je pandemie. A sama zařízení, která nás spojují, jako podmořské datové kabely, se stala terčem útoků – od Baltského moře po Tchajwanský průliv.

Světový řád založený na spolupráci, který jsme si před 25 lety představovali, se ve skutečnost neproměnil. Namísto toho jsme vstoupili do nové éry tvrdé geostrategické konkurence. Hlavní světové ekonomiky soupeří o přístup k surovinám, novým technologiím a globálním obchodním trasám. Od umělé inteligence po čisté technologie, od kvantových technologií po vesmír, od Arktidy po Jihočínské moře – soupeření je v plném proudu. 

Vzhledem k tomu, že se tento závod zintenzivňuje, budeme pravděpodobně i nadále svědky častého používání hospodářských nástrojů, jako jsou sankce, vývozní kontroly a cla, jejichž cílem je zajistit hospodářskou a národní bezpečnost. Je však důležité, abychom vyvážili nutnost chránit svou bezpečnost s příležitostí inovovat a zvyšovat naši prosperitu. V tomto duchu budeme muset spolupracovat, abychom se vyhnuli celosvětovému závodu ke dnu. Protože není v ničím zájmu vazby ve světové ekonomice rozbít. Musíme spíše modernizovat pravidla, abychom udrželi svou schopnost vytvářet vzájemný užitek pro naše občany.

Pro nás, Evropany, tento závod začíná doma. Evropa má jedinečné sociálně tržní hospodářství. Máme druhou největší ekonomiku a největší obchodní sektor na světě. Máme vyšší očekávanou délku života, vyšší sociální a environmentální standardy a nižší nerovnosti než všichni naši globální konkurenti. Evropa je také domovem obrovského talentu a prokazatelně dokáže přilákat nápady a investice z celého světa. Naše schopnost vymýšlet a tvořit je podceňována – celosvětový podíl Evropy na přihlášených patentech je srovnatelný s USA a Čínou. Svět se však mění. A změnit se musíme i my. V posledních 25 letech založila Evropa svůj růst na rozvoji světového obchodu. Spoléhala se na levnou energii z Ruska. A Evropa příliš často nechávala svou vlastní bezpečnost na druhých. Ale taková doba už je pryč.

Aby Evropa svůj růst udržela i v příštím čtvrtstoletí, musí přeřadit na vyšší rychlostní stupeň. Proto jsem požádala Maria Draghiho, aby předložil zprávu o konkurenceschopnosti Evropy. Na tomto základě Evropská komise příští týden představí plán, který bude hnací silou naší práce v příštích pěti letech. Důraz bude kladen na zvýšení produktivity díky odstranění rozdílů v oblasti inovací, společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost, řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a omezení byrokracie. Cílem strategie je dosáhnout rychlejšího, čistšího a spravedlivějšího růstu tím, že budeme dbát na to, aby z technologických změn mohli mít prospěch všichni Evropané. Dovolte mi podrobněji rozvést tři pilíře, na nichž bude tato strategie založena.

Zaprvé, Evropa potřebuje hlubokou a likvidní unii kapitálových trhů. Úspory evropských domácností dosahují téměř 1,4 bilionu eur, zatímco v USA jen něco málo přes 800 miliard eur. Přesto mají evropské společnosti obtíže s přístupem k potřebnému financování. Protože náš domácí kapitálový trh je roztříštěný. A protože peníze míří do zámoří: evropské rodiny každoročně investují 300 miliard eur svých úspor v zahraničí. To je klíčový problém, který brzdí růst našich technologických startupů a omezuje naše inovativní odvětví čistých technologií. Nechybí nám kapitál. Chybí nám efektivní kapitálový trh, který mění úspory v investice, zejména v případě technologií v rané fázi, jež mají přelomový potenciál. Proto vytvoříme evropskou unii úspor a investic. Díky novým evropským spořicím a investičním produktům, novým pobídkám pro rizikový kapitál a novému tlaku na zajištění plynulého toku investic v celé Unii. Zmobilizujeme více kapitálu, abychom v Evropě podpořili inovace a ochotu podstupovat riziko.

Zadruhé musíme v celé Evropě výrazně usnadnit podnikání. Příliš mnoho našich špičkových talentů opouští EU, protože je snazší jejich podniky rozvíjet jinde. A příliš mnoho firem brzdí investice v Evropě kvůli zbytečné byrokracii. Musíme jednat na všech úrovních – kontinentální, celostátní i místní. A na evropské úrovni chceme jít příkladem. Zahájíme například rozsáhlé zjednodušení pravidel pro udržitelné financování a náležitou péči. A zajistíme vytvoření příznivého prostředí pro naše malé a střední podniky, aby mohly zvýšit svou schopnost budovat, vyrábět a inovovat v Evropě. Ale chci jít ještě dál. V současné době má jednotný evropský trh stále příliš mnoho vnitrostátních překážek. Někdy se podniky zabývají 27 vnitrostátními právními předpisy. Místo toho nabídneme inovativním společnostem, aby působily v celé Unii podle jediného souboru pravidel. Říkáme tomu 28. režim. Právo obchodních společností, insolvenční právo, pracovní právo, daně – jednotný a jednoduchý rámec v celé Unii. To pomůže odstranit nejběžnější překážky rozvoje v celé Evropě. Protože ve světě obrů je kontinentální rozměr naší největší výhodou.

Třetím pilířem je energie. Před začátkem Putinovy války získávala Evropa 45 % dodávek zemního plynu a 50 % dovezeného uhlí z Ruska. Rusko bylo také jedním z našich největších dodavatelů ropy. Tato energie se zdála levná, ale vystavila nás vydírání. Takže když Putinovy tanky vjely na Ukrajinu, Putin nás odřízl od dodávek plynu a my jsme na oplátku v rekordním čase podstatně snížili svou závislost na ruských fosilních palivech. Dovoz plynu z Ruska klesl zhruba o 75 %. A nyní dovážíme z Ruska pouze 3 % naší ropy a uhlí už vůbec ne. Svoboda však nebyla zadarmo. Domácnostem a podnikům silně vzrostly náklady na energie a mnoho z nich na nižší účty ještě čeká. Naše konkurenceschopnost nyní závisí na tom, zda se vrátí nízké a stabilní ceny energie. Čistá energie představuje střednědobé řešení, protože je levná, vytváří kvalitní domácí pracovní místa a posiluje naši energetickou nezávislost. Evropa již dnes vyrábí více elektřiny z větrné a solární energie než ze všech fosilních paliv dohromady. Ještě však musíme zapracovat na tom, aby tyto výhody pocítili i podniky a lidé.

Nejenže musíme pokračovat v diverzifikaci našich dodávek energie a rozšiřovat čistou výrobu energie z obnovitelných zdrojů a v některých zemích také z jaderné energie. Budeme také muset investovat do čistých energetických technologií nové generace, jako jsou fúze, vylepšené geotermální systémy a polovodičové baterie. Musíme také mobilizovat více soukromého kapitálu k modernizaci našich elektrických rozvodných sítí a skladovací infrastruktury. Musíme odstranit veškeré zbývající překážky stojící v cestě naší energetické unii. A musíme lépe propojit naše čisté a nízkouhlíkové energetické systémy. To vše bude součástí nového plánu, který představíme v únoru. Je načase dokončit naši unii i v oblasti energetiky, aby čistá energie mohla volně proudit po celém našem kontinentu a aby se všem Evropanům snížily ceny.

Dámy a pánové,

takový je náš plán. A příštích několik let bude životně důležitých pro to, abychom zůstali konkurenceschopní v oblasti čistých a přelomových technologií. Evropa má vše, co k tomu potřebuje. Máme soukromý sektor s dlouhou tradicí inovací. Máme špičkovou pracovní sílu. Máme obrovský jednotný trh s 450 miliony lidí a jedinečnou sociální infrastrukturu, která lidi chrání před velkými životními riziky. Máme důvěryhodné a nezávislé instituce, transparentní správu věcí veřejných a pevný závazek vůči pravidlům právního státu. Díky tomu všemu Evropa v posledních pěti letech přestála nejprudší bouři ve své hospodářské historii. Překonali jsme i nebývalou energetickou krizi. Dokázali jsme to společně a dokážeme to znovu. A máme politickou vůli. Protože když je Evropa jednotná, dokáže svým závazkům dostát.

Dámy a pánové,

nadcházející roky budou zásadní i za hranicemi Evropy. Všechny kontinenty budou muset urychlit přechod k nulovým čistým emisím a vypořádat se se stále těžším jhem změny klimatu. Její dopad nelze ignorovat: vlny veder po celé Asii, povodně od Brazílie po Indonésii, od Afriky po Evropu, požáry v Kanadě a Kalifornii, hurikány v USA a Karibiku. Změna klimatu je stále na předním místě globální agendy. Od dekarbonizace k řešením inspirovaným přírodou. Od budování oběhového hospodářství po rozvoj přírodních kreditů. Pařížská dohoda je i nadále největší nadějí celého lidstva. Evropa proto nemění směr a bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování. Stejně tak budou všechny kontinenty muset využít příležitostí, které nabízí umělá inteligence, a zvládat rizika s ní spojená. V těchto úkolech nezávodíme mezi sebou, ale s časem. Dokonce i v okamžiku tvrdého konkurenčního boje musíme spojit síly. A Evropa bude i nadále usilovat o spolupráci – nejen s našimi dlouholetými podobně smýšlejícími přáteli, ale s jakoukoli zemí, s níž sdílíme zájmy. Naše poselství světu je jednoduché: Pokud jsou v dohledu vzájemné přínosy, jsme připraveni se s vámi spojit. Pokud chcete modernizovat svá odvětví čistých technologií, pokud chcete rozšířit svou digitální infrastrukturu, Evropa je otevřena podnikání.

S tím, jak soupeření velmocí zesiluje, vidím na celém světě rostoucí chuť více s námi spolupracovat. Jen v posledních dvou měsících jsme uzavřeli nová partnerství se Švýcarskem, Mercosurem a Mexikem. To znamená, že 400 milionů občanů Latinské Ameriky brzy vstoupí do privilegovaného partnerství s Evropou. Tyto dohody se připravovaly roky, ne-li desetiletí. Tak proč se všechny uzavírají dnes? Nejen proto, že Evropa je velký a atraktivní trh. Ale protože s Evropou dostanete to, co vidíte. Hrajeme podle pravidel. Naše dohody nemají žádné skryté podmínky. A zatímco ostatní se zajímají pouze o vývoz a těžbu, my chceme, aby se v partnerských zemích místnímu průmyslu dařilo. Protože je to i v našem zájmu. Tímto způsobem diverzifikujeme své vlastní dodavatelské řetězce. Proto je nabídka Evropy po celém světě tak atraktivní. Od našich sousedů v Africe, kteří s námi spolupracují na vývoji místních hodnotových řetězců čistých technologií a čistých paliv, po rozsáhlý asijsko-tichomořský region. První cesta mé nové Komise proto bude směřovat do Indie. Společně s premiérem Módím chceme modernizovat strategické partnerství s největší zemí a demokracií na světě.

Věřím, že bychom měli usilovat o vzájemné výhody také v našich rozhovorech s Čínou. Když Čína před 25 lety vstoupila do WTO, byl dopad rostoucího čínského vývozu nazýván „čínským šokem“. Dnes někteří hovoří o druhém čínském šoku – kvůli nadměrné kapacitě podporované státem. Samozřejmě, že na to musíme reagovat. Obranná obchodní opatření jsou přijímána po celém světě, včetně zemí globálního Jihu, v reakci na narušení trhu Čínou. To je také důvod, proč Evropa přijala opatření například v oblasti elektromobilů. Zároveň jsem vždy zdůrazňovala, že jsme v našich diskusích připraveni pokračovat. A budeme i nadále snižovat rizika pro naši ekonomiku. Mnozí se domnívají, a to i v Číně, že by bylo v dlouhodobém zájmu Číny řídit své hospodářské nerovnováhy odpovědněji. To je také náš názor. A domnívám se, že musíme s Čínou spolupracovat konstruktivně, abychom nalezli řešení, která jsou v našem společném zájmu. V roce 2025 si připomeneme 50 let diplomatických vztahů Unie s Čínou. Považuji to za příležitost k jednání a prohloubení našich vztahů s Čínou. Kde to lze, bychom mohli naše obchodní a investiční vazby dokonce rozšířit. Je načase usilovat o vyváženější vztahy s Čínou v duchu spravedlnosti a vzájemnosti.

Tato nová spolupráce se zeměmi po celém světě je nejen ekonomickou nutností, ale i poselstvím pro svět. Jedná se o reakci Evropy na rostoucí celosvětovou hospodářskou soutěž. Chceme větší spolupráci se všemi, kteří jsou jí otevřeni. A to samozřejmě platí i pro naše nejbližší partnery. Myslím samozřejmě na Spojené státy americké. Žádné jiné ekonomiky na světě nejsou tak propojené jako ty naše. Evropské společnosti v USA zaměstnávají 3,5 milionu Američanů. A další milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodu s Evropou. Obě strany Atlantiku propojují celé dodavatelské řetězce. Například součástí amerických letadel jsou řídicí systémy a uhlíková vlákna z Evropy. A americké léky jsou vyrobeny z chemických látek a pomocí laboratorních přístrojů, které pocházejí z naší strany Atlantiku. Evropa zároveň čerpá z USA dvakrát více digitálních služeb než z celé Asie a Tichomoří. Dvě třetiny všech amerických aktiv v zahraničí jsou v Evropě. A USA dodávají více než 50 % našeho LNG. Objem vzájemného obchodu činí 1,5 bilionu eur, což představuje 30 % obchodu celosvětového. Pro obě strany je v sázce velmi mnoho. Naší první prioritou tedy bude rychle navázat kontakt, diskutovat o společných zájmech a být připraveni na vyjednávání. Budeme pragmatičtí, ale vždy se budeme držet našich zásad. Chránit své zájmy a prosazovat naše hodnoty – to je evropská cesta.

Dámy a pánové,

pravidla spolupráce mezi globálními mocnostmi se proměňují. Neměli bychom nic brát jako samozřejmost. A i když se některým lidem v Evropě tato nová realita nemusí líbit, jsme připraveni se s ní vypořádat. Naše hodnoty se nemění. Ale abychom tyto hodnoty v měnícím se světě ubránili, musíme změnit způsob, jakým jednáme. Musíme hledat nové příležitosti všude, kde se objeví. Přišla chvíle, kdy musíme při jednání odhlédnout od bloků a tabu. Evropa je na změnu připravena.

Mnohokrát vám děkuji a ať žije Evropa!

Originální znění (v angličtině)