plynné emise vypouštěné do ovzduší;

půda (in situ) včetně nevytěžené kontaminované zeminy a budov trvale spojených s půdou;

nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavebních činností, pokud je jisté, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen;

radioaktivní odpady;

vyřazené výbušniny;

exkrementy, pokud nejsou zahrnuty do odst. 2 písm. b), sláma a jiné přírodní látky pocházející ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nejsou nebezpečné a které se využívají v zemědělství, lesnictví nebo k výrobě energie z této biomasy prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví;

odpadní vody;

vedlejší produkty živočišného původu, včetně zpracovaných výrobků, upravené nařízením (ES) č. 1774/2002 kromě těch, které jsou určeny ke spalování, skládkování nebo využití v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování;

mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem eradikace nákazy zvířat, a která jsou odstraněna v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002;

odpady vznikající při vyhledávání, těžbě, úpravě a skladování nerostných surovin a při provozu lomů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu ( 1 );

látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ( 2 ) a které nejsou tvořeny vedlejšími produkty živočišného původu, ani je neobsahují.

předcházení vzniku,

příprava k opětovnému použití,

recyklace,

jiné využití, například energetické využití, a

odstranění.

další využití látky nebo předmětu je jisté;

látku nebo předmět lze využít přímo bez dalšího zpracování jiným než běžným průmyslovým způsobem;

výroba látky nebo předmětu je nedílnou součástí výrobního procesu a

další využití je zákonné, tj. látka nebo předmět splňují všechny příslušné požadavky, pokud jde o výrobek, životní prostředí a ochranu zdraví u konkrétního použití a nepovedou k celkovým nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

látka nebo předmět jsou určeny k využití ke konkrétním účelům;

pro tuto látku nebo tento předmět existuje trh nebo poptávka;

látka nebo předmět splňují technické požadavky pro konkrétní účely a vyhovují stávajícím právním předpisům a normám použitelným na výrobky; a

využití látky nebo předmětu nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

poprvé používá materiál, který přestal být odpadem a nebyl uveden na trh; nebo

uvádí materiál na trh poprvé od okamžiku, kdy přestal být odpadem,

jasně vymezí úlohy a povinnosti všech příslušných zúčastněných subjektů, včetně výrobců uvádějících výrobky na trh členského státu, organizací vykonávajících povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce jménem výrobců, soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, místních orgánů a v příslušných případech provozovatelů zařízení pro opětovné použití a přípravu k opětovnému použití a podniků sociální ekonomiky;

v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanoví cíle pro nakládání s odpady zaměřené na dosažení alespoň kvantitativních cílů, jež pro systém rozšířené odpovědnosti výrobce stanoví tato směrnice, směrnice 94/62/ES, 2000/53/ES, 2006/66/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ( 5 ), a stanoví další kvantitativní nebo kvalitativní cíle, které jsou považovány za relevantní z hlediska systému rozšířené odpovědnosti výrobce;

zajistí, aby byl zaveden systém podávání zpráv za účelem sběru údajů o výrobcích uváděných na trh členského státu výrobci, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, a údajů o sběru a zpracování odpadů vzniklých z těchto výrobků, v příslušných případech s upřesněním toků odpadních materiálů, jakož i jiných údajů relevantních pro účely písmene b);

zajistí rovné zacházení s výrobci bez ohledu na jejich původ nebo velikost, aniž by na výrobce malých množství výrobků, včetně malých a středních podniků, kladl nepřiměřenou regulační zátěž.

měli jasně stanovenou působnost z hlediska územního, výrobkového a materiálového pokrytí, aniž by se omezovali na ty oblasti, v nichž je sběr odpadů a nakládání s nimi nejziskovější;

zajistili přiměřenou dostupnost systémů sběru odpadů v oblastech uvedených v písmenu a);

měli potřebné finanční prostředky nebo finanční a organizační prostředky pro splnění svých povinností týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce;

zavedli odpovídající mechanismus vnitřní kontroly, podporovaný v příslušných případech pravidelnými nezávislými audity, za účelem hodnocení:

zveřejňovali informace o dosahování cílů v oblasti nakládání s odpady podle odst. 1 písm. b) a v případě kolektivního plnění povinností rozšířené odpovědnosti výrobce rovněž informace o:

pokrývaly u výrobků, jež výrobci uvádějí na trh v dotčeném členském státě, tyto náklady:

Toto písmeno se nepoužije na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce zavedené směrnicí 2000/53/ES, 2006/66/ES nebo 2012/19/EU;

byly v případě kolektivního plnění rozšířené odpovědnosti výrobce upravovány, pokud je to možné, pro jednotlivé výrobky nebo skupiny podobných výrobků, a to zejména se zohledněním jejich trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti a přítomnosti nebezpečných látek, čímž se přihlíží k jejich životnímu cyklu a zohledňují se požadavky stanovené příslušným právem Unie, a pokud možno na základě harmonizovaných kritérií, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, a

nepřesahovaly náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s odpady nákladově účinným způsobem. Tyto náklady se mezi dotyčné subjekty rozdělí transparentním způsobem.

prosazují a podporují modely trvale udržitelné výroby a spotřeby;

podporují takový návrh, výrobu a používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé (a to i z hlediska životnosti a neexistence plánovaného zastarávání), opravitelné, opětovně použitelné a modernizovatelné;

zaměřují se na výrobky obsahující kritické suroviny, aby se předcházelo tomu, že se tyto materiály stanou odpadem;

podporují opětovné použití výrobků a vytváření systémů podporujících opravy a činnosti zaměřené k opětovnému použití, zejména elektrických a elektronických zařízení, textilu, nábytku a obalových a stavebních materiálů a výrobků;

vybízí k tomu, aby ve vhodných případech a aniž by byla dotčena práva duševního vlastnictví, byly dostupné náhradní díly, návody k použití, technické informace nebo další nástroje, programové či jiné vybavení umožňující opravu a opětovné použití výrobků, aniž by byla ohrožena jejich kvalita a bezpečnost;

snižují vznik odpadů při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou, těžbou nerostů, výrobou, výstavbou a demolicemi, se zohledněním nejlepších dostupných technik;

snižují vznik potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a také v domácnostech, čímž přispívají k cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů snížit do roku 2030 celosvětový potravinový odpad na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů o 50 % a omezit potravinové ztráty v celém výrobním a dodavatelském řetězci;

podporují darování potravin a jejich další přerozdělování po lidskou spotřebu, přičemž je lidská spotřeba upřednostňována před využitím jako krmiva či před přepracováním na nepotravinářské produkty;

podporují snižování obsahu nebezpečných látek v materiálech a výrobcích, aniž by byly dotčeny harmonizované právní požadavky týkající se těchto materiálů a výrobků stanovených na úrovni Unie, a zajišťují, aby každý dodavatel předmětu ve smyslu čl. 3 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ( 7 ) poskytoval informace v souladu s čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení od dne 5. ledna 2021;

snižují množství vzniklého odpadu, a zejména odpadu, který není vhodný pro přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci;

určují výrobky, jež jsou hlavními zdroji znečištění odpadky, zejména v přírodním a mořském prostředí, a přijímají vhodná opatření k předcházení znečištění odpadky z těchto výrobků a jeho snižování; pokud se členské státy rozhodnou tuto povinnost plnit pomocí tržních omezení, zajistí, aby tato omezení byla přiměřená a nediskriminační;

usilují o zastavení znečišťování moří odpadky, což přispěje k cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů usilujícího o prevenci a významné snížení všech typů znečištění moří, a

připravují a podporují informační kampaně ke zvyšování povědomí o předcházení vzniku odpadu a znečišťování odpadky.

smíšený sběr určitých druhů odpadu nemá vliv na jejich potenciál projít přípravou k opětovnému použití, recyklací nebo jiným způsobem využití podle článku 4 a kvalita výstupů z těchto postupů je srovnatelná s kvalitou, jíž je dosahováno prostřednictvím tříděného sběru;

tříděný sběr nevede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí, když se zohlední celkové dopady nakládání s jednotlivými toky odpadů na životní prostředí;

tříděný sběr není technicky proveditelný s ohledem na osvědčené postupy v oblasti sběru odpadu;

tříděný sběr by měl za následek neúměrné hospodářské náklady s přihlédnutím k nákladům nepříznivých dopadů sběru a zpracovávání směsných odpadů na životní prostředí a na zdraví, potenciálu v oblasti zvýšení účinnosti sběru a zpracovávání odpadů, příjmů z prodeje druhotných surovin a uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a rozšířené odpovědnosti výrobce.

zvýšit do roku 2020 nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace alespoň u odpadů z materiálů, jako jsou papír kov, plast a sklo, pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností;

zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, u nikoliv nebezpečných stavebních a demoličních odpadů s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených na seznamu odpadů v kategorii 17 05 04;

zvýšit do roku 2025 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu nejméně na 55 % hmotnosti;

zvýšit do roku 2030 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu nejméně na 60 % hmotnosti;

zvýšit do roku 2035 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu nejméně na 65 % hmotnosti.

připravil k opětovnému použití a recykloval méně než 20 % svého komunálního odpadu nebo uložil na skládku více než 60 % svého komunálního odpadu vzniklého v roce 2013, jak vyplývá ze společného dotazníku OECD a Eurostatu, a

nejpozději 24 měsíců před příslušným termínem stanoveným v odst. 2 písm. c), d) nebo e) oznámí Komisi svůj záměr daný termín odložit a předloží plán provádění v souladu s přílohou IVb.

nejméně na 50 % do roku 2025 v případě odložení termínu pro dosažení cíle stanoveného v odst. 2 písm. c);

nejméně na 55 % do roku 2030 v případě odložení termínu pro dosažení cíle stanoveného v odst. 2 písm. d);

nejméně na 60 % do roku 2035 v případě odložení termínu pro dosažení cíle stanoveného v odst. 2 písm. e).

členské státy vypočtou hmotnost komunálního odpadu vzniklého a připraveného k opětovnému použití nebo recyklovaného v daném kalendářním roce;

hmotnost komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití se vypočte jako hmotnost výrobků nebo částí výrobků, které se staly komunálním odpadem a byly předmětem veškerých nezbytných kontrol, čištění nebo oprav umožňujících opětovné použití bez dalšího třídění nebo předúpravy;

hmotnost recyklovaného komunálního odpadu se vypočte jako hmotnost odpadu, který poté, co byl předmětem veškerých nezbytných kontrol, třídění a dalších předběžných postupů k odstranění odpadních materiálů, na něž se nevztahuje následné přepracování, a k zajištění vysoké kvality recyklace, vstupuje do recyklace, v němž dojde k vlastnímu přepracování odpadních materiálů na výrobky, materiály nebo látky.

společnou metodiku pro výpočet hmotnosti kovů, jež byly recyklovány v souladu s odstavcem 6, včetně kvalitativních kritérií pro recyklované kovy, a

biologický odpad vytříděný a recyklovaný u zdroje.

odhad dosažení cílů jednotlivými členskými státy;

seznam členských států, u nichž hrozí, že cílů v příslušných termínech nedosáhnou, společně s vhodnými doporučeními pro ně;

příklady osvědčených postupů, které se používají v celé Unii a které by mohly sloužit jako vodítko ve vztahu k pokroku při dosahování stanovených cílů.

směšování provádí zařízení nebo podnik, který k tomu získal povolení podle článku 23;

směšování je v souladu s ustanoveními článku 13 a nezvýší se nepříznivé dopady nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí; a

směšování je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.

odpadní oleje podléhaly tříděnému sběru, ledaže tříděný sběr není s ohledem na osvědčené postupy technicky proveditelný;

odpadní oleje byly zpracovávány a byla upřednostňována jejich regenerace nebo případně jiné postupy recyklace, které v souladu s články 4 a 13 poskytují rovnocenný nebo lepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí než regenerace;

se odpadní oleje odlišných vlastností nemísily mezi sebou a odpadní oleje se nemísily s jinými druhy odpadů nebo látek, pokud takové smíšení znemožňuje jejich regeneraci nebo jiné postupy recyklace, které poskytují rovnocenný nebo lepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí než regenerace.

podporovat recyklaci, včetně kompostování a digesce, biologického odpadu, která splňuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a její výstup odpovídá příslušným normám vysoké kvality;

podporovat domácí kompostování a

propagovat používání materiálů pocházejících z biologického odpadu.

jsou zaměřeny na hlavní vlivy činnosti zpracování odpadu na životní prostředí,

zajišťují, aby byl odpad zpracováván v souladu s článkem 13,

zohledňují nejlepší dostupné techniky a

případně zahrnují prvky týkající se kvality zpracování a požadavků na zpracování.

druh, množství a zdroj vzniklého odpadu na daném území, odpad, jenž by mohl být přepravován z vnitrostátního území nebo na něj, a posouzení vývoje toků odpadů v budoucnosti;

stávající důležitá zařízení na odstraňování a využití odpadu, včetně jakýchkoli zvláštních ujednání týkajících se odpadních olejů, nebezpečných odpadů, odpadů obsahujících významné množství kritických surovin nebo toků odpadů, kterými se zabývají zvláštní právní předpisy Unie;

posouzení potřeby uzavření stávajících zařízení pro odpady a rozšíření infrastruktury zařízení pro odpady v souladu s článkem 16.

Členské státy zajistí posouzení investic a dalších finančních prostředků, včetně těch určených místním orgánům, které jsou nezbytné k naplnění těchto potřeb. Toto posouzení musí být zahrnuto do příslušných plánů pro nakládání s odpady nebo jiných strategických dokumentů, které se vztahují na celé území dotčeného členského státu;

informace o opatřeních k dosažení cílů stanovených v čl. 5 odst. 3a směrnice 1999/31/ES nebo v jiných strategických dokumentech, které se vztahují na celé území dotyčného členského státu;

posouzení stávajících systémů sběru odpadů, včetně materiálového a územního pokrytí tříděného sběru a opatření ke zlepšení jeho fungování, a případných výjimek podle čl. 10 odst. 3 a potřeby zavést nové systémy sběru odpadů;

v případě potřeby dostatečné informace o kritériích pro umístění s cílem určit místo a kapacitu budoucích zařízení sloužících k odstraňování odpadů nebo důležitých zařízení sloužících k využití odpadů;

všeobecné politiky nakládání s odpady, včetně plánovaných technologií a způsobů nakládání s odpady, nebo politik týkajících se konkrétních problémů v oblasti nakládání s odpady;

opatření pro boj proti všem formám znečišťování odpadky a pro jejich předcházení a opatření k odklízení všech druhů odpadků;

vhodné kvalitativní nebo kvantitativní ukazatele a cíle týkající se mimo jiné množství vzniklého odpadu a jeho zpracování a množství komunálního odpadu, který je odstraněn nebo je energeticky využit.

organizační aspekty spojené s nakládáním s odpady, včetně popisu rozdělení povinností mezi veřejné a soukromé subjekty provádějící nakládání s odpady;

hodnocení užitečnosti a vhodnosti použití ekonomických a dalších nástrojů pro řešení různých problémů spojených s odpady, a to s ohledem na potřebu zachovat hladké fungování vnitřního trhu;

využívání kampaní na zvyšování povědomí a poskytování informací široké veřejnosti nebo zvláštní skupině spotřebitelů;

znečištěná místa, která sloužila k odstraňování odpadů, a opatření k jejich sanaci.

množství, povaze a původu daného odpadu a o množství výrobků a materiálů, které jsou výsledkem přípravy k opětovnému použití, recyklace a dalších způsobů využití, a

tam, kde je to relevantní, o místě určení, četnosti sběru, způsobu přepravy a předpokládaných způsobech zpracování odpadu.

uplatňování pravidel pro výpočet stanovených v článku 11a a rozvoje opatření a systémů ke sledování toků komunálního odpadu od třídění po recyklaci;

odpovídající správy, vymáhání, přeshraniční spolupráce;

inovací v oblasti nakládání s odpady;

vnitrostátních kritérií pro vedlejší produkty a materiály, které přestaly být odpadem, uvedených v čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 a 4, jejichž uplatňování usnadní celounijní elektronický registr zřízený Komisí;

ekonomických nástrojů a dalších opatření využívaných v souladu s čl. 4 odst. 3 s cílem posílit plnění cílů stanovených v uvedeném článku;

opatření stanovených v čl. 8 odst. 1 a 2;

prevence a zavádění systémů, které prosazují činnosti opětovného použití a prodlužování životnosti výrobků;

plnění povinností, pokud jde o tříděný sběr;

nástrojů a pobídek k dosahování cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. c), d) a e).