produkce naklíčených semen, mezi něž patří klíčky, výhonky a odnože živené výhradně z výživových zásob obsažených v semenech, a to jejich vlhčením čistou vodou za předpokladu, že semena jsou ekologická. Používání pěstebního média je zakázáno, s výjimkou použití inertního média určeného výhradně k zachování vlhkosti semen, jsou-li složky tohoto inertního média povoleny v souladu s článkem 24;

získávání čekankových puků, a to i jejich ponořením do čisté vody, pokud je rozmnožovací materiál rostlin ekologický. Použití pěstebního média je povoleno pouze tehdy, jsou-li jeho složky povoleny v souladu s článkem 24.

pěstování rostlin za účelem produkce okrasných rostlin a bylin v květináčích, jež jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli společně s květináčem;

pěstování semenáčků nebo přesazených rostlin v kontejnerech za účelem dalšího přesazení.

ošetření produktem nebo látkou, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v rámci povinného opatření na ochranu před škodlivými organismy nebo plevely, včetně karanténních organismů nebo invazních druhů, uloženého příslušným orgánem dotyčného členského státu;

ošetření produktem nebo látkou, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v rámci vědeckých testů schválených příslušným orgánem dotyčného členského státu.

proces odbourávání dotyčného produktu či látky musí zaručovat, že na konci přechodného období dosahují rezidua v půdě a v případě víceletých plodin v rostlině nevýznamných hodnot;

sklizeň po ošetření nesmí být uvedena na trh jako ekologické produkty nebo jako produkty z přechodného období.

pravidla přechodu na ekologickou produkci se vztahují na celou plochu produkční jednotky, na níž se produkuje krmivo.

bez ohledu na písmeno a) může být přechodné období zkráceno na jeden rok u pastvin a otevřených prostranství používaných pro nebýložravé druhy.

v pěstebním cyklu od semen po konečné semenáčky, jenž trvá alespoň 12 měsíců, na pozemku, na kterém bylo během téhož období dovršeno přechodné období v délce nejméně 12 měsíců, nebo

na ekologickém pozemku nebo pozemku v přechodném období nebo v kontejnerech, vztahuje-li se na ně výjimka uvedená v bodě 1.4, pokud semenáčky pocházejí ze semen z přechodného období, která byla sklizena z rostlin pěstovaných na pozemku, na kterém bylo dovršeno přechodné období v délce nejméně 12 měsíců.

není-li v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 registrována žádná odrůda druhu, který chce hospodářský subjekt získat;

není-li žádný hospodářský subjekt, který uvádí na trh rozmnožovací materiál rostlin, schopen dodat příslušný ekologický rozmnožovací materiál rostlin nebo rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období nebo rozmnožovací materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 v době výsevu nebo výsadby v situacích, kdy si uživatel reprodukční materiál rostlin objednal v přiměřeném předstihu, aby mohl být ekologický reprodukční materiál rostlin nebo reprodukční materiál rostlin z přechodného období nebo reprodukční materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 připraven a dodán;

není-li odrůda, kterou chce hospodářský subjekt získat, registrována jako ekologický reprodukční materiál rostlin nebo reprodukční materiál rostlin z přechodného období nebo reprodukční materiál rostlin povolený v souladu s bodem 1.8.6 v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systémech uvedených v čl. 26 odst. 2 a hospodářský subjekt je schopen prokázat, že zejména z hlediska agronomických, půdních a klimatických podmínek a nezbytných technologických vlastností není žádná z registrovaných alternativ stejného druhu pro kýženou produkci vhodná;

je-li použití daného materiálu odůvodněno pro účely výzkumu, terénního testování v malém měřítku, zachování odrůdy nebo inovace produktu a souhlas s ním vyjádřily příslušné orgány členského státu.

určitého druhu nebo poddruhu, pokud a dokud v databázi uvedené v čl. 26 odst. 1 nebo v systému uvedeném v čl. 26 odst. 2 písm. není registrována žádná odrůda;

určité odrůdy, jestliže a dokud jsou splněny podmínky uvedené v bodě 1.8.5.1 písm. c).

používaný rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce nebyl po sklizni ošetřen jinými přípravky na ochranu rostlin než přípravky povolenými v souladu s čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení, ledaže příslušné orgány dotčeného členského státu předepsaly chemické ošetření pro fytosanitární účely v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 pro všechny odrůdy a heterogenní materiál daného druhu v oblasti, kde se má rozmnožovací materiál rostlin používat. Je-li použit rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce s takto předepsaným chemickým ošetřením, pozemek, na němž ošetřený reprodukční materiál rostlin roste, v příslušných případech podléhá přechodnému období, jak je stanoveno v bodech 1.7.3 a 1.7.4;

používaným rozmnožovacím materiálem rostlin z konvenční produkce nejsou semenáčky druhů, u kterých je pěstební cyklus, od přesazení semenáčku po první sklizeň produktu, dokončen v jednom vegetačním období;

rozmnožovací materiál rostlin je pěstován v souladu se všemi ostatními příslušnými požadavky na ekologickou rostlinnou výrobu;

povolení používat rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce je třeba obdržet před výsevem nebo výsadbou materiálu;

příslušný orgán, kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt odpovědný za povolení udělí povolení pouze jednotlivým uživatelům a vždy na jednu sezónu a vyhotoví seznam množství povoleného rozmnožovacího materiálu rostlin;

odchylně od písmene e) mohou příslušné orgány členských států každoročně udělit obecné povolení k používání určitého druhu nebo poddruhu nebo odrůdy reprodukčního materiálu rostlin z konvenční produkce a vyhotoví seznam druhů, poddruhů nebo odrůd, který veřejně zpřístupní a každý rok jej aktualizují. V takovém případě příslušné orgány uvedou množství povoleného rozmnožovacího materiálu rostlin z konvenční produkce;

platnost povolení udělených v souladu s tímto odstavcem vyprší dne 31. prosince 2036.

s výjimkou travních porostů či víceletých pícnin, využitím víceletého střídání plodin včetně povinných luskovitých plodin jako hlavních nebo krycích plodin jakožto střídaných plodin a jiných plodin využívaných jako zelené hnojivo;

v případě skleníků nebo víceletých plodin jiných než pícnin, využíváním krátkodobých plodin a luštěnin využívaných jako zelené hnojivo a využíváním rozmanitosti rostlin; a

ve všech případech používáním statkových hnojiv či organických složek, pokud možno kompostovaných, z ekologického zemědělství.

krmivo pro hospodářská zvířata se získává v prvé řadě ze zemědělského podniku, kde jsou zvířata chována nebo z ekologických produkčních jednotek či produkčních jednotek v přechodném období jiného podniku ve stejném regionu;

hospodářská zvířata jsou krmena ekologickým krmivem či krmivem z přechodného období, které splňuje požadavky na výživu zvířete v různých stadiích jeho vývoje; v živočišné výrobě není povoleno restriktivní krmení, ledaže je odůvodněno veterinárními důvody;

hospodářská zvířata nesmí být chována za podmínek nebo s výživou, které by mohly způsobit chudokrevnost;

výkrm musí vždy respektovat obvyklé výživové vzory jednotlivých druhů a dobré životní podmínky zvířat v každém stadiu odchovu; nucený výkrm je zakázán;

hospodářská zvířata s výjimkou včel, prasat a drůbeže mají stálý přístup na pastvu, pokud to podmínky umožňují, nebo k objemnému krmivu;

nepoužívají se růstové stimulátory ani syntetické aminokyseliny;

sající zvířata jsou po minimální období, které stanoví Komise v souladu s čl. 14 odst. 3 písm. a), krmena přednostně mateřským mlékem; během tohoto období nesmějí být používány mléčné krmné směsi obsahující chemicky syntetizované složky nebo složky rostlinného původu;

krmivo rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek musí být ekologické;

konvenční krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek, krmné suroviny mikrobiálního nebo minerálního původu, doplňkové látky v krmivech a pomocné látky mohou být použity pouze v případě, že byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 24.

společné pozemky nebyly nejméně tři roky ošetřovány produkty či látkami, které nejsou povolené pro použití v ekologické produkci;

chov všech konvenčně chovaných zvířat, která se pasou na společných pozemcích, probíhá environmentálně šetrným způsobem na půdě, která je podporována podle článků 23, 25, 28, 30, 31 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013;

všechny živočišné produkty z ekologicky chovaných zvířat, které byly vyprodukovány v období, během kterého se tato zvířata pásla na společných pozemcích, nejsou považovány za ekologické produkty, pokud nelze doložit náležité oddělení od konvenčně chovaných zvířat.

po dobu maximálně 35 dní zahrnujících cesty do cílové oblasti i zpět; nebo

pro maximálně 10 % z celkové roční krmné dávky vypočítané jako procentní podíl sušiny v krmivu zemědělského původu.

může v průměru až 25 % receptu krmné dávky zahrnovat krmivo z přechodného období z druhého roku přechodu na ekologickou produkci. Pokud toto krmivo z přechodného období pochází z podniku, kde jsou hospodářská zvířata chována, lze tento procentní podíl zvýšit na 100 %; a

může až 20 % celkového průměrného množství krmiva pro hospodářská zvířata pocházet ze spásání či sklizně trvalých pastvin, pozemků s víceletými pícninami či bílkovinných plodin zasetých podle zásad ekologické produkce na pozemcích v prvním roce přechodu na ekologickou produkci, pokud tyto pozemky tvoří součást daného zemědělského podniku.

alespoň 60 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu. Tento procentní podíl se od ►M3  1. ledna 2024 ◄ zvýší na 70 %;

zvířata mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;

bez ohledu na písmeno b) mají býci starší jednoho roku přístup na pastvinu nebo na otevřené prostranství;

pokud mají zvířata přístup na pastvinu v období pastvy a pokud zařízení na přezimování umožňují zvířatům volnost pohybu, je možné se odchýlit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících;

systémy odchovu jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku;

nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce pochází z objemného, čerstvého, sušeného nebo silážovaného krmiva. Tento procentní podíl je možné snížit na 50 % u zvířat chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace.

podlahy pro ustájení jsou hladké, nikoli však kluzké;

prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní či odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24.

bez ohledu na čl. 3 odst. 1 první pododstavec písm. a) a čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2008/119/ES ( 28 ) je zakázáno ustájení telat starších jednoho týdne v jednotlivých boxech, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, je-li to odůvodněno z veterinárního hlediska.

pokud jsou telata z veterinárních důvodů ošetřována samostatně, musejí být držena v prostorách s pevnou podlahou a musí jim být poskytnuta slaměná podestýlka. Dané zvíře musí být schopno jednoduše se otočit a natažené si pohodlně lehnout.

alespoň 60 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu. Tento procentní podíl se od ►M3  1. ledna 2024 ◄ zvýší na 70 %;

zvířata mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;

pokud mají zvířata přístup na pastvinu v období pastvy a pokud zařízení na přezimování umožňují zvířatům volnost pohybu, je možné se odchýlit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících;

systémy odchovu jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku.

nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce pochází z objemného, čerstvého, sušeného nebo silážovaného krmiva. Tento procentní podíl je možné snížit na 50 % u samic jelenovitých chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace;

v období vegetace je v kotci zajištěna přirozená pastva. Kotce, které nemohou zajistit přirozenou pastvu v období vegetace, nejsou povoleny;

krmení je povoleno pouze v případě nedostatečné pastvy v důsledku špatných povětrnostních podmínek;

zvířatům chovaným v kotci je k dispozici čistá a čerstvá voda. Není-li k dispozici přírodní zdroj vody, který je zvířatům snadno dostupný, jsou zajištěna napajedla.

prostory jelenovitých jsou vybaveny úkryty, přístřešky a ploty, které zvířata nezraňují;

v kotcích jelena lesního musí mít zvířata možnost válet se v bahně, aby byla zajištěna péče o srst a regulace tělesné teploty;

podlahy pro ustájení jsou hladké, nikoli však kluzké;

prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24;

krmeliště jsou umístěna na ploše chráněné před počasím a jsou přístupná jak zvířatům, tak i osobám, které se o ně starají. Půda, na níž jsou krmeliště umístěna, musí být zpevněna a zařízení určené ke krmení musí mít střechu;

nelze-li zajistit stálý přístup ke krmení, musí být krmeliště koncipována tak, aby se všechna zvířata mohla krmit současně.

alespoň 30 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu;

do denní krmné dávky se přidává objemné, čerstvé, sušené nebo silážované krmivo;

pokud zemědělci nemohou získat bílkovinné krmivo výlučně z ekologické produkce a příslušný orgán potvrdil, že není k dispozici dostatečné množství ekologického bílkovinného krmiva, může se do dne ►M3  31. prosince 2026 ◄ používat konvenční bílkovinné krmivo, pokud jsou splněny tyto podmínky:

podlahy pro ustájení jsou hladké, nikoli však kluzké;

prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24;

vždy musí být k dispozici dostatečně velký prostor k odpočinku vystlaný slámou, kde si všechna prasata v kotci mohou zároveň lehnout při zabrání největší plochy;

prasnice se chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení, kdy musí mít prasnice možnost se ve svém kotci volně pohybovat a její pohyb je omezován pouze po krátkou dobu;

aniž jsou dotčeny další požadavky na slámu, je prasnicím několik dní před očekávaným porodem zajištěno dostatečné množství slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu, aby si mohly vybudovat hnízdo;

oblasti volného pohybu umožňují prasatům kálet a rýt. Pro účely rytí mohou být použity různé substráty.

81 dnů u kuřat;

150 dnů u kapounů;

49 dnů u kachen pekingských;

70 dnů u kachen pižmových;

84 dnů u samců kachen pižmových;

92 dnů u kachen křížených mulard;

94 dnů u perliček;

140 dnů u krocanů a hus na pečení; a

100 dnů u krůt.

alespoň 30 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiv za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu;

do denní krmné dávky se přidává objemné, čerstvé, sušené nebo silážované krmivo;

pokud zemědělci nemohou získat bílkovinné krmivo pro drůbež výlučně z ekologické produkce a příslušný orgán potvrdil, že není k dispozici dostatečné množství ekologického bílkovinného krmiva, může se do dne ►M3  31. prosince 2026 ◄ používat konvenční bílkovinné krmivo, pokud jsou splněny tyto podmínky:

nejméně jedna třetina podlahové plochy je pevná, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce, a je pokryta podestýlkou, jako je sláma, dřevěné hobliny, písek nebo rašelina;

v budově pro chov nosnic slouží dostatečně velká část podlahové plochy přístupné slepicím jako sběrné místo pro trus;

v době mezi dvěma turnusy chované drůbeže jsou veškerá hospodářská zvířata přesunuta pryč z budovy. Během této doby se budovy a zařízení vyčistí a vydezinfikují. Kromě toho se na konci každého turnusu chované drůbeže ponechají výběhy po určitou dobu stanovenou členskými státy prázdné, aby se umožnil opětný růst vegetace. Hospodářský subjekt vede záznamy nebo uchovává doklady o uplatňování této lhůty. Tyto požadavky se nevztahují na drůbež, jež není chována v turnusech, není chována na výbězích a může se po celý den volně pohybovat;

drůbež má přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Nicméně nosnice a drůbež v závěrečné fázi mají přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života s výjimkou dočasných omezení uložených na základě právních předpisů Unie;

trvalý přístup na otevřené prostranství za denního světla je poskytován již od tak nízkého věku, jak je to prakticky možné, a kdykoli to fyziologické a fyzické podmínky dovolují, s výjimkou dočasných omezení uložených na základě právních předpisů Unie;

odchylně od bodu 1.6.5 se v případě plemenné drůbeže a kuřic mladších 18 týdnů, jsou-li splněny podmínky stanovené v bodě 1.7.3, které se týkají omezení a povinností spojených s ochranou zdraví lidí a zvířat, uložených na základě právních předpisů Unie, a nemá-li plemenná drůbež a kuřice mladší 18 týdnů přístup na otevřené prostranství, považují se za otevřené prostranství kryté výběhy, které jsou v těchto případech vybaveny bariérou z drátěného pletiva zabraňující přítomnosti ostatních ptáků;

otevřená prostranství pro drůbež umožňují drůbeži snadný přístup k přiměřenému počtu napájecích žlabů;

otevřená prostranství pro drůbež jsou převážně pokryta vegetací;

pokud je dostupnost krmiva z uvedené oblasti omezená, například z důvodu dlouhodobé sněhové pokrývky nebo sucha, je do stravy drůbeže zahrnuto přikrmování objemným krmivem;

pokud se drůbež chová v uzavřených zařízeních z důvodu omezení nebo povinností uložených právními předpisy Unie, má trvalý přístup k dostatečnému množství objemného krmiva a vhodného materiálu, aby byly uspokojeny její etologické potřeby;

vodní ptactvo má v zájmu uspokojení druhově specifických potřeb a požadavků na dobré životní podmínky přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují; pokud takový přístup povětrnostní podmínky nedovolují, má přístup k vodě, která ptákům umožňuje ponořit hlavu, aby si mohli čistit peří;

denní světlo může být doplněno o umělé s cílem zajistit maximálně šestnáct hodin světla denně, přičemž je zajištěna souvislá doba nočního klidu bez umělého světla o délce nejméně osmi hodin;

celková užitná plocha budov pro výkrm drůbeže v rámci produkční jednotky nepřekračuje 1 600  m2;

v jednom oddíle budovy pro chov drůbeže je povoleno nejvýše 3 000 nosnic.

alespoň 70 % krmiva pochází z vlastního zemědělského podniku, nebo pokud to není proveditelné či takové krmivo není k dispozici, je vyráběno ve spolupráci s dalšími ekologickými produkčními jednotkami nebo produkčními jednotkami v přechodném období a výrobci krmiva za použití krmiva a krmných surovin z téhož regionu;

králíci mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;

systémy odchovu jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku;

pokud množství trávy není dostatečné, je k dispozici krmivo obsahující vlákninu, jako je sláma nebo seno. Píce tvoří nejméně 60 % stravy.

prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní či odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 24;

králíci se chovají ve skupinách;

králičí farmy používají odolná plemena přizpůsobená venkovním podmínkám;

králíci mají k dispozici:

na konci produkčního období jsou v úlech ponechány dostatečné zásoby medu a pylu pro přezimování včel;

včelstva lze uměle vyživovat, pouze pokud je přežití včelstev ohroženo z důvodu klimatických podmínek. V takovém případě se jako umělá výživa včelstev použije ekologický med, ekologický pyl, ekologické cukrové sirupy nebo ekologický cukr.

za účelem ochrany rámků, úlů a plástů zejména před škůdci jsou povoleny pouze rodenticidy používané v pastích a příslušné produkty a látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článků 9 a 24;

povoleno je fyzikální ošetření pro dezinfekci včelínů, například pomocí páry nebo přímého plamene;

likvidace samčího plodiště je povolena pouze za účelem izolace při nákaze varroázou;

pokud přes všechna preventivní opatření včelstva onemocní nebo se nakazí, jsou okamžitě ošetřena a v případě potřeby mohou být umístěna do izolovaných včelínů;

v případě nákazy varroázou lze použít kyselinu mravenčí, mléčnou, octovou a šťavelovou, jakož i menthol, thymol, eukalyptol nebo kafr;

provádí-li se léčba pomocí chemicky syntetizovaných alopatických přípravků včetně antibiotik, jiných než produktů nebo látek povolených pro použití v ekologické produkci podle článků 9 a 24, léčená včelstva se na dobu léčby umísťují do izolovaných včelínů a veškerý vosk se nahrazuje voskem pocházejícím z ekologického včelařství. Poté se na tato včelstva vztahuje přechodné období v délce 12 měsíců podle bodu 1.2.2.

je zakázáno usmrcování včel v plástech jako metoda spojená se sklizní včelařských produktů;

je zakázáno mrzačení včel, jako je přistřihování křídel včelím matkám.

včelíny jsou umístěny v oblastech, které zajišťují dostupnost zdrojů nektaru a pylu tvořených převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami s nízkým dopadem na životní prostředí;

včelíny musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které mohou způsobit kontaminaci včelařských produktů nebo špatný zdravotní stav včel;

včelíny jsou umístěny tak, aby se v okruhu tří kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly v zásadě z ekologicky pěstovaných plodin nebo z přirozené vegetace nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí, které jsou rovnocenné metodám stanoveným v článcích 28 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013, které nemohou mít dopad na ekologický charakter včelařské produkce. Výše uvedené požadavky se nevztahují na období, kdy neprobíhá doba květu, nebo na období zimního spánku včelstev;

úly a materiály používané ve včelařství jsou v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, které nepředstavují riziko znečištění životního prostředí ani kontaminace včelařských produktů;

včelí vosk určený pro nové podkladové plásty pochází z ekologických produkčních jednotek;

v úlech se smějí používat pouze přírodní látky, jako jsou propolis, vosk a rostlinné oleje;

při vytáčení medu se nesmí používat chemicky syntetizované odpuzovače;

k vytáčení medu se nesmí používat plásty s plodišti;

včelařství se nepovažuje za ekologické, pokud se provozuje v regionech nebo oblastech určených členskými státy jako regiony nebo oblasti, kde není možné ekologické včelařství provozovat.

oblasti produkce jsou vhodné ze zdravotního hlediska a jsou vysoce ekologicky kvalitní ve smyslu směrnice 2000/60/ES nebo jsou kvalitativně rovnocenné:

sběr nemá výrazný vliv na stabilitu přírodního ekosystému nebo na zachování daného druhu v oblasti sběru.

jsou používány udržitelné postupy, a to ve všech fázích produkce od sběru mladých řas po sklizeň;

aby se zajistilo zachování rozsáhlého genofondu, provádí se pravidelně sběr mladých řas ve volné přírodě za účelem zachování a zvýšení rozmanitosti kultur v uzavřených zařízeních;

hnojiva lze používat pouze v uzavřených zařízeních, a to pouze pokud byla za tímto účelem povolena pro použití v ekologické produkci podle článku 24.

▼M9

Hospodářské subjekty vedou záznamy o použití těchto produktů, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu a použitého množství spolu s informacemi o dotčených šaržích/nádržích/povodích.

▼B

ekologická akvakultura je založena na chovu mladých jedinců pocházejících z ekologických líhní a z ekologických produkčních jednotek;

používají se místně chované druhy, přičemž cílem plemenitby je produkce linií, které jsou lépe přizpůsobené podmínkám produkce, zajišťují zdraví živočichů a jejich dobré životní podmínky a dokáží optimálně zužitkovat potravní zdroje. Příslušnému orgánu nebo případně kontrolnímu orgánu či kontrolnímu subjektu se předloží doklady o jejich původu a ošetření;

vybírají se druhy, které jsou odolné a lze je produkovat, aniž by docházelo k významnému poškozování populací žijících ve volné přírodě;

pro účely plemenitby mohou být do podniku přivezeni živočichové odlovení ve volné přírodě nebo pocházející z konvenční akvakultury pouze v řádně odůvodněných případech, kdy není k dispozici ekologické plemeno nebo kdy je do produkční jednotky přivezen nový genetický fond pro účely plemenitby poté, co příslušný orgán udělil povolení, a to s cílem zlepšit vhodnost genetického fondu. Takoví živočichové podléhají zásadám řízení ekologického chovu alespoň tři měsíce předtím, než mohou být použiti k účelům plemenitby. V případě živočichů uvedených na červeném seznamu ohrožených druhů IUCN může být povolení pro použití živočichů odlovených ve volné přírodě uděleno pouze v rámci programů ochrany uznaných příslušným veřejným orgánem, který za oblast ochrany odpovídá;

pro účely odchovu je odlov mladých jedinců pocházejících z akvakultury ve volné přírodě omezen na následující konkrétní případy:

Odchylně od písmene a) mohou členské státy pro účely odchovu povolit, aby bylo na jednotku ekologické produkce přivezeno nejvýše 50 % mladých jedinců pocházejících z konvenční akvakultury takových druhů, které nebyly do dne ►M3  1. ledna 2022 ◄ v Unii chovány jako ekologické, pokud alespoň poslední dvě třetiny doby produkčního cyklu probíhají za podmínek ekologického řízení. Takovou výjimku lze udělit nejdéle na dobu dvou let a její platnost nelze prodloužit.

V případě akvakulturních podniků nacházejících se mimo Unii mohou takovou výjimku udělit pouze kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty uznané v souladu s čl. 46 odst. 1 pro druhy, které nebyly chovány jako ekologické na území země, v níž se daný podnik nachází, ani v Unii. Takovou výjimku lze udělit nejdéle na dobu dvou let a její platnost nelze prodloužit.

nesmí se používat hormony a jejich deriváty;

jsou zakázány umělá produkce jednopohlavních linií jinak než ručním tříděním, indukce polyploidie, umělá hybridizace a klonování;

vybírají se vhodné linie.

původní intenzita chovu je nižší než 20 vajíček nebo larev na litr;

nádrž pro chov larev má objem alespoň 20 m3 a

larvy se krmí přirozeným planktonem rozvíjejícím se v nádrži, který je podle potřeby doplněn externě produkovaným fytoplanktonem a zooplanktonem.

živočichové jsou krmeni krmivem, které splňuje požadavky na výživu živočicha v různých stadiích jeho vývoje;

režimy krmení jsou koncipovány na základě následujících priorit:

rostlinné složky krmiva jsou z ekologické produkce a složky krmiva získané z vodních živočichů pocházejí z ekologické akvakultury nebo rybolovu, který byl potvrzen jako udržitelný v rámci programu uznaného příslušným orgánem v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (EU) č. 1380/2013;

konvenční krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu či pocházející z řas nebo kvasinek, krmné suroviny minerálního nebo mikrobiálního původu, doplňkové látky v krmivech a pomocné látky se používají pouze v případě, že byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle tohoto nařízení;

růstové stimulátory a syntetické aminokyseliny se nepoužívají.

tito živočichové, kteří potravu získávají filtrací vody, uspokojují všechny své nutriční potřeby z přírodních zdrojů, s výjimkou živočichů v raném stádiu života, chovaných v líhních a v sádkách;

oblasti produkce jsou vhodné ze zdravotního hlediska a jsou buď vysoce ekologicky kvalitní ve smyslu směrnice 2000/60/ES, nebo vykazují dobrý stav prostředí ve smyslu směrnice 2008/56/ES nebo jsou kvalitativně rovnocenné:

ekologické krmivo pocházející z akvakultury;

rybí moučka a rybí olej z odřezků pocházející z ryb, korýšů nebo měkkýšů z ekologické akvakultury;

rybí moučka a rybí olej a krmné suroviny rybího původu z odřezků ryb, korýšů nebo měkkýšů ulovených v rámci udržitelného rybolovu pro účely lidské spotřeby;

rybí moučka a rybí olej a krmné suroviny rybího původu z celých ryb, korýšů nebo měkkýšů ulovených v rámci udržitelného rybolovu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu;

ekologické krmné suroviny rostlinného a živočišného původu.

krmivy, která jsou přirozeně dostupná v rybnících a jezerech;

pokud nejsou přirozená krmiva uvedená v písmeni a) dostupná v dostatečných množstvích, lze použít ekologická krmiva rostlinného původu, pokud možno vypěstovaná přímo v daném hospodářství, nebo řasy. Hospodářské subjekty uchovávají doklady o nezbytnosti přikrmování;

pokud se přidává přirozené krmivo podle písmene b):

měli dostatek prostoru zajišťující jejich dobré životní podmínky a odpovídající intenzitu chovu, jak je stanoveno v prováděcích aktech uvedených v čl. 15 odst. 3;

byli chováni ve vodě dobré jakosti, mimo jiné s přiměřeným průtokem a výměnou vody, dostatečným nasycením kyslíkem a zachováním nízké koncentrace metabolitů;

byli chováni v tepelných a světelných podmínkách odpovídajících požadavkům daného druhu a zohledňujících zeměpisnou polohu.

Při posuzování účinků intenzity chovu na dobré životní podmínky chovaných ryb se sleduje a zohledňuje stav těchto ryb (jako například poškození ploutví, jiná zranění, rychlost růstu, chování a celkový zdravotní stav) a jakost vody.

V případě sladkovodních ryb je typ dna co nejpodobnější přírodním podmínkám.

V případě kaprů a podobných druhů ryb:

u průtočných systémů je možné sledovat a regulovat průtok a jakost přitékající i odtékající vody;

nejméně 10 % obvodu („rozhraní země–voda“) oblasti musí mít přirozenou vegetaci.

jsou umístěny v místech s odpovídající hodnotou průtoku, hloubky a výměny vody, aby se minimalizovaly dopady na mořské dno a okolní vodní útvary;

klece jsou vhodně navrženy a konstruovány a umožňují vhodnou údržbu vzhledem k tomu, že jsou vystaveny vlivům provozního prostředí.

za účelem prodloužení přirozené délky světlého dne nesmí přesáhnout maximum, které respektuje etologické potřeby, zeměpisné podmínky a celkový zdravotní stav chovaných živočichů; toto maximum nesmí přesáhnout 14 hodin denně, ledaže je to nezbytné k reprodukčním účelům;

při zapínání a vypínání umělého osvětlení je nutno se vyhnout náhlým změnám intenzity světla použitím stmívatelných světel nebo nepřímého osvětlení.

výjimečné případy změny teploty nebo poklesu atmosférického tlaku nebo náhodného znečištění vody;

příležitostné postupy správy chovu, jako je odebírání vzorků a třídění;

situace, kdy je nutno zajistit přežití chovu v hospodářství.

přijímají preventivní opatření a vedou o těchto opatřeních záznamy;

provádějí vhodná čisticí opatření, sledují jejich účinnost a vedou o nich záznamy;

zaručují, že konvenční produkty nejsou uváděny na trh s označením odkazujícím na ekologickou produkci.

o tom informuje příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt;

provádí činnosti nepřetržitě až do zpracování celé série, přičemž tyto činnosti jsou fyzicky nebo časově odděleny od podobných činností prováděných na jakémkoli jiném typu produktů (ekologických produktech, produktech z přechodného období nebo konvenčních produktech);

ekologické produkty, produkty z přechodného období a konvenční produkty před činnostmi a po jejich provedení skladuje fyzicky nebo časově vzájemně odděleně;

vede aktualizovaný registr všech činností a zpracovaného množství a zajišťuje jeho dostupnost;

přijímá nezbytná opatření pro zajištění identifikace šarží a s cílem vyloučit směšování nebo záměnu mezi ekologickými produkty, produkty z přechodného období a konvenčními produkty;

provádí činnosti na ekologických produktech nebo produktech z přechodného období pouze po náležitém vyčištění výrobního zařízení.

produkt je vyroben převážně ze zemědělských složek nebo produktů určených k použití jako potravina podle přílohy I; pro účely určení, zda je produkt vyroben převážně z těchto produktů, se nebere v úvahu přidaná voda a sůl;

ekologická složka nesmí být přítomna společně se shodnou složkou pocházející z konvenční produkce;

složka z přechodného období nesmí být přítomna společně se shodnou složkou, která pochází z ekologické či konvenční produkce.

Při zpracovávání potravin lze použít pouze potravinářské přídatné látky, pomocné látky a složky pocházející z konvenční zemědělské produkce, které jsou povolené k použití v ekologické produkci podle článku 24 nebo článku 25, jakož i produkty a látky uvedené v bodě 2.2.2, s výjimkou produktů a látek v odvětví vína, na které se vztahuje část VI bod 2, a s výjimkou kvasinek, na které se vztahuje část VII bod 1.3.

Při zpracování potravin je možné používat tyto produkty a látky:

K čištění a dezinfekci se používají pouze čisticí a desinfekční produkty povolené pro použití při zpracování podle článku 24.

▼M9

Hospodářské subjekty vedou o používání těchto produktů záznamy, včetně data nebo dat, kdy byl každý produkt použit, názvu produktu, jeho účinných látek a místa použití.

▼B

Pro účely výpočtu uvedeného v čl. 30 odst. 5 se použijí tato pravidla: