(1)

Podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Činnost Unie, jejímž úkolem je doplňovat politiku členských států, má být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví.

(2)

V souladu s čl. 168 odst. 6 SFEU může Rada na návrh Komise vydávat doporučení pro účely uvedeného článku s cílem zlepšovat veřejné zdraví, zejména v souvislosti s bojem proti nejzávažnějším chorobám, sledováním vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasným varováním před nimi a bojem proti nim. Nemoci, jimž lze předcházet očkováním, se považují za nejzávažnější choroby.

(3)

Očkování je jedním z nejúčinnějších a nákladově nejefektivnějších opatření veřejného zdraví vyvinutých ve 20. století a je i nadále hlavním nástrojem primární prevence přenosných nemocí.

(4)

Ačkoli za programy očkování odpovídají členské státy, pro přeshraniční povahu nemocí, jimž lze předcházet očkováním, a společné problémy, s nimiž se potýkají vnitrostátní programy imunizace, by byla na úrovni EU prospěšná koordinovanější opatření a přístupy za účelem předcházení nebo omezení šíření epidemií a nemocí s přeshraničním rozměrem.

(5)

Rychlé šíření dezinformací prostřednictvím sociálních médií a hlasitých aktivistů proti očkování přispělo k mylným představám, které vedou k tomu, že veřejnost přesouvá svoji pozornost od přínosů očkování pro jednotlivce a společnost a rizik, která představují přenosné nemoci, a ke zvýšené nedůvěře a obavám z nepodložených nežádoucích účinků. Je zapotřebí opatření k posílení dialogu s občany v zájmu pochopení jejich skutečných obav z očkování či pochybností o něm a v zájmu odpovídající reakce na tyto otázky na základě individuálních potřeb.

(6)

Ve snaze o dosažení cíle, jímž je zvýšení míry proočkovanosti, hraje klíčovou úlohu zdravotnický personál. Za účelem podpory jejich úsilí by jim měly být v souladu s vnitrostátními doporučeními nabídnuty možnosti dalšího vzdělávání a odborné přípravy v oblasti očkování.

(7)

Případy, kdy je míra proočkovanosti zdravotnických pracovníků pokládána s ohledem na vnitrostátní doporučení za nedostatečnou, by měly být řešeny s cílem zajistit ochranu těchto pracovníků a jejich pacientů.

(8)

Rozdíly v očkovacích kalendářích členských států, co se týče doporučení, typu používaných očkovacích látek, počtu podávaných dávek a termínů, zvyšují riziko, že občané, zejména děti, promeškají očkování, když se přemisťují z jednoho členského státu do druhého.

(9)

Potřeba přiblížit imunizační služby občanům vyžaduje patřičné úsilí, aby se ve společnosti dostaly k těm, kdo jsou nejvíce ohroženi, zejména prostřednictvím komunitních poskytovatelů. Evropské strukturální fondy, především Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), poskytují členským státům značné příležitosti k posílení odborné přípravy zdravotnických pracovníků v souvislosti s očkovacími látkami a ke zvýšení kapacit infrastruktury zdravotnictví v oblasti očkování.

(10)

Demografické změny, mobilita lidí, změna klimatu a klesající imunita přispívají k epidemiologickým posunům zátěže, kterou představují nemoci, jimž lze předcházet očkováním, což vyžaduje programy očkování uplatňující přístup, který se nezaměřuje jen na dětství, ale zohledňuje celý život. Cílem tohoto přístupu je zajistit odpovídající celoživotní ochranu a přispět ke zdravému životu a zdravému stárnutí a také k udržitelnosti systémů zdravotní péče.

(11)

Nedostatek očkovacích látek má přímé důsledky pro plnění a provádění vnitrostátních programů očkování; členské státy se potýkají s různými narušeními dodávek očkovacích látek, výrobní kapacity v EU jsou i nadále omezené a přetrvávají potíže při přeshraničním sdílení očkovacích látek, zatímco chybějící koordinované prognostické plánování přispívá k nejistotě v oblasti poptávky. V tomto kontextu zůstávají Evropská unie a její občané v případě propuknutí epidemie přenosných nemocí ohroženi.

(12)

Potřeba dosáhnout rychlého pokroku ve výzkumu a vývoji nových očkovacích látek a zlepšit nebo přizpůsobit stávající očkovací látky vyžaduje inovativní partnerství a platformy, odborné poznatky na vysoké úrovni a silnější vazby mezi obory a odvětvími a také investice do sociálního a behaviorálního vědeckého výzkumu za účelem lepšího pochopení kontextově specifických faktorů, které jsou určující pro vznik postojů váhavých vůči očkování.

(13)

V závěrech Rady o očkování jako účinném nástroji v oblasti veřejného zdraví (1) již byly určeny některé z těchto hlavních problémů a další postupy a členské státy a Komise byly vyzvány, aby rozvíjely společná opatření na sdílení osvědčených postupů v oblasti politik očkování.

(14)

Závěry Rady o imunizaci dětí (2) vyzývají zvlášť ke zlepšování imunizačních registrů a informačních systémů s cílem dosáhnout zlepšení i v oblasti monitorování programů očkování a usnadnit výměnu informací mezi poskytovateli služeb v oblasti očkování.

(15)

Sdělení Komise o provádění strategie pro jednotný digitální trh (3) a sdělení Komise o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 (4) připomenula význam programu digitálního zdraví a potřebu stanovit jako prioritu vývoj řešení založených na elektronickém zdravotnictví a datech velkého objemu. Tyto iniciativy podporuje sdělení Komise o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu (5) za účelem zajištění moderních a udržitelných modelů zdravotní péče a také posílení postavení občanů a zdravotnických pracovníků.

(16)

Směrnice 2000/54/ES (6) o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci stanoví minimální požadavky k zajištění ochrany zaměstnanců, včetně potřeby nabízet očkovací látky těm, kteří dřív nebyli imunizováni, a směrnice Rady 2010/32/EU (7), kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU, předpokládá, že pokud hodnocení rizik odhalí existenci rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců v důsledku jejich expozice biologickým činitelům, proti kterým existují účinné očkovací látky, mělo by být zaměstnancům nabídnuto očkování.

(17)

Rozhodnutí 1082/2013/EU (8) o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách poskytuje základ pro vytvoření dobrovolného mechanismu předběžného nákupu lékařských protiopatření pro vážné přeshraniční zdravotní hrozby.

(18)

V závěrech Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie (9) se potvrzují zásady a základní hodnoty, jimiž jsou všeobecnost, přístup ke kvalitní péči, rovnost a solidarita, které mají prvořadý význam pro zajištění rovnosti přístupu ke službám v oblasti očkování bez ohledu na věk, sociální postavení nebo zeměpisné místo, v souladu s vnitrostátními a regionálními programy imunizace.

(19)

V nařízení (ES) č. 851/2004 (10) se Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zmocňuje, aby podporovalo prevenci a kontrolu přenosných nemocí a napomáhalo výměně osvědčených postupů a zkušeností týkajících se programů očkování. Středisko ECDC kromě toho koordinuje sběr, ověřování, analýzu a šíření údajů na úrovni EU, včetně údajů o očkovacích strategiích.

(20)

Směrnice 2001/83/ES (11) o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků a nařízení (ES) č. 726/2004 (12) o zřízení Evropské agentury pro léčivé přípravky poskytují regulačním orgánům zmocnění podporovat a chránit veřejné zdraví udělováním povolení k používání bezpečných a účinných očkovacích látek a průběžným posuzováním jejich profilu prospěšnosti a rizika po udělení registrace.

(21)

Akční plán Komise „Jedno zdraví“ (13) podporuje členské státy EU v jejich boji proti antimikrobiální rezistenci (AMR) a vyzývá k zefektivnění způsobů registrace nových antibakteriálních látek a k podpoře výzkumu a vývoje nových očkovacích látek pro patogeny spojené s antimikrobiální rezistencí.

(22)

Návrh usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě (14) vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné očkování zdravotnického personálu, přijaly účinná opatření proti dezinformacím a prováděly opatření na zlepšení přístupu k léčivům. Také vyzývá Komisi, aby usnadnila harmonizovanější harmonogram očkování v celé EU.

(23)

Cílem akčního plánu Komise pro boj proti šíření falešných zpráv a dezinformací na internetu je přispět k vypracování strategie na úrovni EU, jak potírat šíření dezinformací, a sdělení Komise o boji proti dezinformacím (15) se zabývá problémy, které se v souvislosti s šířením dezinformací týkají online platforem.

(24)

Od vzniku Světové aliance pro vakcíny a imunizaci (GAVI) v roce 2000 podpořila Komise jejím prostřednictvím zlepšení přístupu k moderním a důležitým očkovacím látkám v 77 nejchudších zemích. Do roku 2015 bylo poskytnuto 83 milionů EUR jako příspěvek k plné imunizaci 277 milionů dětí v letech 2011–2015 a dalších 200 milionů EUR bylo přislíbeno na období let 2016–2020, kdy je plánována imunizace dalších 300 milionů dětí.

(25)

Na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 2012 ministři zdravotnictví schválili celosvětový akční plán očkování, aby se zajistilo, že do roku 2020 nebude nikdo, komu by nebyla poskytnuta nezbytná imunizace. V roce 2014 přijal Evropský regionální výbor Světové zdravotnické organizace (WHO) evropský akční plán očkování na období 2015–2020.

(26)

Cíl č. 3 Agendy pro udržitelný rozvoj (16)– „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoliv věku“ – zdůrazňuje význam očkovacích látek pro ochranu lidí před nemocemi. Prostřednictvím Evropského konsensu o rozvoji „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (17) EU a její členské státy dále znovu potvrzují své odhodlání chránit právo každého člověka na nejvyšší dosažitelnou úroveň tělesného a duševního zdraví, mimo jiné poskytováním pomoci na zajištění přístupu k cenově dostupným základním lékům a očkovacím látkám pro všechny.

(27)

Společná akce v oblasti vakcinace spolufinancovaná třetím programem činnosti Unie v oblasti zdraví (18) zahájená v roce 2018 se má zaměřit na sdílení osvědčených postupů ve vnitrostátních politikách očkování a stanovení technických požadavků na elektronické informační systémy pro imunizaci, prognózy očkovacích látek, určení priorit výzkumu a vývoje očkovacích látek a výzkum za účelem řešení váhavosti vůči očkování.

(28)

Opatření předložená v tomto doporučení mají za cíl zvýšit bezpečnost veřejného zdraví, snížit nerovnosti mezi členskými státy a zvýšit bezpečnost dodávek očkovacích látek na vnitřním trhu. Doplňují a posilují vnitrostátní politiky a opatření ve všech členských státech a zároveň zohledňují jejich různé výchozí body pro politiky imunizace, institucionální uspořádání, regionální rozdíly a kapacity zdravotní péče.

(29)

Toto doporučení je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality,

1.

2.

3.

4.

5.

Využít příležitosti, které nabízí ESF a EFRR, k podpoře odborné přípravy a rozvoje dovedností zdravotnických pracovníků v oblasti nemocí, jimž lze předcházet očkováním, vakcinologie a imunizace a k posílení kapacit vnitrostátních a regionálních zdravotních infrastruktur v oblasti očkování, včetně elektronických informačních systémů v oblasti imunizace.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.