(1)

Sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ dochází k závěru, že společná zemědělská politika (SZP) by měla nadále reagovat na budoucí výzvy a příležitosti posílením zaměstnanosti, růstu a investic, bojovat proti klimatickým změnám a přizpůsobovat se jim a přenášet výzkum a inovace z laboratoří do polí a na trhy. SZP by měla rovněž řešit obavy občanů týkající se trvale udržitelné zemědělské produkce.

(2)

V souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by provádění SZP mělo zohledňovat cíle Agendy Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030, včetně závazků Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a rozvojové spolupráce.

(3)

Stávající model provádění SZP založený na dodržování podmínek by se měl změnit a více se zaměřit na výsledky a výkonnost. Unie by proto měla stanovit základní cíle politiky, typy intervencí a základní požadavky Unie, zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost za plnění těchto cílů. V důsledku toho existuje potřeba zajistit větší míru subsidiarity a flexibility pro lepší zohlednění místních podmínek a potřeb. Členské státy by v souladu s novým modelem provádění SZP měly proto nést odpovědnost za úpravu svých intervencí SZP v souladu se svými konkrétními potřebami a základními požadavky Unie s cílem maximalizovat svůj příspěvek k plnění cílů SZP Unie. S cílem nadále zajišťovat společný přístup a rovné podmínky by členské státy rovněž měly vytvořit a navrhnout rámec pro příjemce týkající se dodržování podmínek a kontroly, včetně dodržování standardů pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a povinných požadavků na hospodaření.

(4)

SZP zahrnuje různé intervence a opatření, z nichž mnohé jsou uvedené ve strategických plánech SZP upravených v hlavě III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (5). Další budou vycházet z tradiční logiky dodržování podmínek. Je důležité zajistit financování všech intervencí a opatření s cílem přispět k dosažení cílů SZP. Tyto intervence a opatření mají určité společné prvky, a proto by jejich financování měl řešit stejný soubor ustanovení. Tam, kde je to nutné, by nicméně měla uvedená ustanovení umožnit různé postupy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6) upravuje dva evropské zemědělské fondy, a to Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). Tyto fondy by měly v tomto nařízení zůstat zachovány. S ohledem na rozsah reformy SZP je vhodné nařízení (EU) č. 1306/2013 nahradit.

(5)

Ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“), zejména pak ta ustanovení, která se týkají sdíleného řízení s členskými státy, funkcí akreditovaných orgánů a rozpočtových zásad, by se měla vztahovat i na intervence a opatření stanovené v tomto nařízení.

(6)

S cílem harmonizovat postupy členských států při jednotném uplatňování ustanovení o vyšší moci by toto nařízení mělo ve vhodných případech umožňovat výjimky z pravidel SZP v případě vyšší moci a mimořádných okolností a stejně tak by mělo stanovit orientační seznam možných případů vyšší moci a mimořádných okolností, které mají být uznány vnitrostátními příslušnými orgány. Vnitrostátní příslušné orgány by měly přijímat rozhodnutí ohledně vyšší moci či mimořádných okolnosti pro každý jednotlivý případ, a to na základě příslušných důkazů.

(7)

Toto nařízení by mělo dále stanovit výjimky z pravidel SZP v případech vyšší moci a mimořádných okolností, například při závažných meteorologických jevech, které významně zasáhnou zemědělský podnik příjemce v míře srovnatelné s vážnou přírodní katastrofou.

(8)

Souhrnný rozpočet Unie by měl financovat výdaje SZP včetně výdajů na intervence dle strategického plánu SZP v souladu s hlavou III nařízení (EU) 2021/2115, a to buď přímo prostřednictvím EZZF a EZFRV, nebo ve sdíleném řízení s členskými státy. Měl by být upřesněn druh výdajů, které lze z těchto dvou fondů financovat.

(9)

Pro dosažení cílů SZP stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU a pro dodržení zásady sdíleného řízení uvedené v článku 63 finančního nařízení by členské státy měly zajistit, aby byly zavedeny nezbytné správní systémy. Toto nařízení by tedy mělo upravovat určování správních orgánů, a to příslušného orgánu, platební agentury, koordinačního subjektu a certifikačního subjektu.

(10)

Jsou zapotřebí ustanovení týkající se akreditace platebních agentur a určování a akreditace koordinačních subjektů členskými státy, zavedení postupů umožňujících získat požadovaná prohlášení řídícího subjektu, dokumenty pro výroční schvalování, každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a zprávy o výkonnosti, jakož i zajistit ověřování systémů řízení a monitorování, systémů vykazování i ověřování ročních účetních závěrek nezávislými subjekty. V zájmu zajištění transparentnosti systému kontrol prováděných na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o postupy schvalování a potvrzování a postupy provádění plateb, a snížení administrativní a auditní zátěže útvarů Komise a členských států v případech, kdy je vyžadována akreditace každé jednotlivé platební agentury, je dále třeba omezit počet orgánů a subjektů, které jsou výkonem těchto funkcí pověřeny, a to s přihlédnutím k ústavním předpisům každého členského státu. Stanoví-li ústavní rámec členského státu regiony, měl by tento členský stát mít možnost akreditovat za určitých podmínek regionální platební agentury.

(11)

Pokud některý z členských států akredituje více než jednu platební agenturu, měl by určit jediný veřejnoprávní koordinační subjekt, který zajistí soudržnost řízení EZZF a EZFRV, styk mezi Komisí a jednotlivými akreditovanými platebními agenturami a neprodlené poskytování informací o činnosti jednotlivých platebních agentur požadovaných Komisí. Tento koordinační subjekt by také měl přijímat a koordinovat opatření s cílem řešit veškeré nedostatky obecné povahy zjištěné na celostátní úrovni, měl by informovat Komisi o následných krocích a měl by zajistit harmonizované uplatňování pravidel Unie s přihlédnutím k veškerým omezením nebo omezením vyplývajícím z platných ústavních předpisů.

(12)

Zapojení platebních agentur, které byly akreditovány členskými státy, je v rámci nového modelu provádění SZP klíčovým předpokladem k tomu, aby byla získána přiměřená jistota, že díky intervencím financovaným z rozpočtu Unie bude dosaženo cílů stanovených v příslušných strategických plánech SZP. Toto nařízení by proto mělo výslovně stanovit, že z rozpočtu Unie mohou být hrazeny pouze výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami. Výdaje financované Unií a vynaložené na intervence uvedené v nařízení (EU) 2021/2115 by navíc měly mít odpovídající výsledky a měly by být v souladu se základními požadavky Unie a správními strukturami.

(13)

Aby bylo možné získat přehled o veřejnoprávních a soukromoprávních certifikačních subjektech a aktuální informace o těch aktivních z nich, měla by Komise dostávat informace od členských států a vést aktualizovaný rejstřík těchto subjektů. Je nezbytné, aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu seznam určených certifikačních subjektů, aby měl rovněž k dispozici přesné a aktuální informace.

(14)

V souvislosti s dodržováním rozpočtové kázně je nezbytné vymezit roční strop výdajů financovaných z EZZF, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální částky stanovené pro EZZF podle víceletého finančního rámce stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (8).

(15)

Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby byl roční strop výdajů financovaných z EZZF dodržován za všech okolností i ve všech etapách rozpočtového procesu a plnění rozpočtu. Proto je nezbytné, aby byl vnitrostátní strop přímých plateb pro jednotlivé členské státy stanovený v nařízení (EU) 2021/2115 pokládán za finanční strop těchto přímých plateb pro dotčený členský stát a aby následná úhrada těchto plateb tento strop nepřekročila.

(16)

S cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy, je třeba zachovat mechanismus finanční kázně, kterým je upravena výše přímé podpory. Měla by být uchována zemědělská rezerva na podporu pro odvětví zemědělství v případě vývoje trhu nebo krizí s dopadem na zemědělskou produkci nebo distribuci. Podle čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení mohou být prostředky nepřidělené na závazky přeneseny výlučně do následujícího rozpočtového roku ve smyslu článku 9 finančního nařízení. S cílem výrazně zjednodušit provádění pro příjemce a vnitrostátní správu by se měl použít klouzavý mechanismus, a to s použitím případných nevyužitých částek rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství vytvořené v roce 2022. K tomuto účelu je nezbytná odchylka od čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení, která umožní, aby prostředky zemědělské rezervy nepřidělené na závazky byly přenášeny na financování zemědělské rezervy v následujících rozpočtových letech až do roku 2027. Dále je s ohledem na rozpočtový rok 2022 nutná odchylka, neboť celková nevyčerpaná částka rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství dostupná ke konci rozpočtového roku 2022 by měla být přenesena do rozpočtového roku 2023 do příslušné položky nové zemědělské rezervy zřízené podle tohoto nařízení, aniž by byla vrácena v plném rozsahu do rozpočtových položek, které kryjí intervence formou přímých plateb v rámci strategického plánu SZP. V zájmu maximalizace částek, které mají být zemědělcům vyplaceny v rozpočtovém roce 2023, by však všechny ostatní dostupné prostředky v rámci dílčího stropu EZZF pro rozpočtový rok 2023 stanovené v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 měly být nejprve použity ke zřízení nové zemědělské rezervy v rozpočtovém roce 2023.

(17)

S cílem zabránit nadměrné administrativní zátěži pro vnitrostátní správu a zemědělce, co nejvíce zjednodušit postupy a omezit složitost formulářů žádosti o podporu by úhrada částek přenesených z předchozího zemědělského rozpočtového roku ve vztahu k uplatněné finanční kázni neměla proběhnout, pokud se finanční kázeň uplatňuje pro druhý následující rok (rok N+1), nebo pokud celková částka nevyčerpaných rozpočtových prostředků představuje méně než 0,2 % ročního stropu EZZF.

(18)

Opatřeními přijatými za účelem stanovení finančního příspěvku z EZZF A EZFRV pro výpočet finančních stropů nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu určeného Smlouvou o fungování o EU. Taková opatření by tedy měla vycházet z finančního krytí stanoveného v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (9).

(19)

Rozpočtová kázeň vyžaduje rovněž průběžné posuzování rozpočtové pozice ve střednědobém výhledu. Komise by měla dle potřeby navrhnout Evropskému parlamentu a Radě odpovídající opatření, která zajistí, že členské státy budou dodržovat stropy stanovené v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Dále by Komise měla v plném rozsahu a neustále využívat svých řídících pravomocí s cílem zajistit dodržování ročního stropu a měla by Evropskému parlamentu a Radě, či případně pouze Radě, navrhnout vhodná opatření pro nápravu rozpočtové pozice. Neumožní-li na konci některého z rozpočtových roků žádosti o následnou úhradu předložené členskými státy dodržet roční strop, měla by mít Komise možnost přijmout opatření, která umožní prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy úměrně k jejich dosud nevyřízeným žádostem o následnou úhradu, jakož i opatření zajišťující dodržení stropu stanoveného pro daný rok. Platby pro daný rok by měly být zaúčtovány v následujícím rozpočtovém roce a s konečnou platností by měla být stanovena celková výše financování Unií pro jednotlivé členské státy, jakož i vyrovnání ve vztahu k členským státům, aby se zajistilo dodržení stanovené částky.

(20)

Komise by měla v průběhu plnění rozpočtu používat systém včasného varování a sledování zemědělských výdajů na měsíčním základě, aby mohla v případě rizika překročení ročního stropu co nejdříve přijmout vhodná opatření v rámci řídících pravomocí, které jí jsou svěřeny, a aby mohla, pokud by se dřívější opatření ukázala nedostatečnými, navrhnout opatření jiná. Pravidelná zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě by měla srovnávat vývoj dosavadních uskutečněných výdajů s profily a posoudit předpokládané plnění ve zbytku rozpočtového roku.

(21)

Pokud jde o EZZF, finanční prostředky nezbytné na úhradu výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami by měla Komise členským státům poskytovat formou následné úhrady na základě vyúčtování výdajů uskutečněných těmito agenturami. Až do provedení této následné úhrady formou měsíčních plateb by měly členské státy poskytnout nezbytné prostředky na základě potřeb svých akreditovaných platebních agentur. V tomto nařízení by mělo být výslovně stanoveno, že správní a personální náklady, které vzniknou členským státům a příjemcům zapojeným do provádění SZP, mají tyto členské státy a tito příjemci nést sami.

(22)

Zejména aby Komise získala prostředky pro řízení zemědělských trhů, pro ulehčení sledování výdajů na zemědělství a pro monitorování zemědělských zdrojů ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně výdajů týkajících se odolnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu a pokroku při naplňování příslušných cílů Unie, by mělo být upraveno používání agrometeorologického systému a získávání a zpřesňování družicových dat.

(23)

Komise by měla získat prostředky pro monitorování trhů s přihlédnutím k cílům a závazkům Unie, včetně soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a přispívat tak k transparentnosti trhů.

(24)

S ohledem na finanční řízení EZFRV je třeba upravit rozpočtové závazky, platební lhůty, rušení závazku a přerušení. Intervence pro rozvoj venkova by měly být financovány z rozpočtu Unie na základě závazků vyplácených v ročních splátkách. Členské státy by měly mít možnost čerpat přidělené finanční prostředky Unie bezprostředně po schválení strategických plánů SZP. Je tedy nezbytné zavést vhodně omezený systém předběžného financování s cílem zajistit pravidelný tok prostředků, který umožní, že platby budou příjemcům v rámci intervencí hrazeny v patřičnou dobu.

(25)

Kromě předběžného financování je rovněž nezbytné rozlišovat mezi průběžnými platbami a vyplácením zůstatků ze strany Komise akreditovaným platebním agenturám. Je rovněž třeba stanovit podrobná pravidla pro tyto platby. Pravidlo automatického zrušení závazků by mělo přispívat ke zrychlení provádění intervencí a k řádnému finančnímu řízení. Pravidla upravující vnitrostátní rámce členských států s regionálními intervencemi stanovená v nařízení (EU) 2021/2115 rovněž poskytují členským státům nástroj pro zajištění provádění programů a řádného finančního řízení.

(26)

Členské státy by měly zajistit, aby podpora Unie byla příjemcům vyplácena včas, aby ji mohli účinně využít. Nedodržování lhůt pro provedení platby stanovených v právu Unie členskými státy by mohlo příjemcům způsobit vážné problémy a ohrozit roční rozpočtový proces Unie. Proto by měly být z financování Unií vyloučeny výdaje, při jejichž uskutečnění nebyly lhůty pro platby dodrženy. V souladu se zásadou proporcionality by však Komise měla mít možnost stanovit výjimky z tohoto obecného pravidla ve vztahu k EZZF a EZFRV.

(27)

Komise by při výkonu svých povinností souvisejících s plněním rozpočtu Unie měla dodržovat zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dále je nezbytné, aby pravidla pro provádění a čerpání EZZF a EZFRV byla v souladu s uvedenou zásadou proporcionality a zohledňovala celkový cíl snížení administrativní zátěže subjektů zapojených do řízení a kontroly programů.

(28)

V souladu s architekturou a klíčovými charakteristikami nového modelu provádění SZP by způsobilost plateb uhrazených členskými státy na financování Unie neměla být nadále podmíněna legalitou a správností plateb pro jednotlivé příjemce. Namísto toho by, pokud jde o typy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115 a aniž jsou dotčena konkrétní pravidla způsobilosti pro zvláštní podporu pro bavlnu podle uvedeného nařízení, měly být platby členských států způsobilé, pokud jsou spojeny s odpovídajícími výstupy a jsou dodrženy platné základní požadavky Unie.

(29)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví snížení a pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb s cílem podpořit kontrolu legality a správnosti. V rámci nového modelu provádění SZP by měly být tyto nástroje využívány na podporu plnění na základě výkonnosti. Měl by být rovněž vyjasněn rozdíl mezi snížením a pozastavením.

(30)

Postup snižování plateb EZZF v důsledku nedodržení finančních stropů stanovených právem Unie by měl být zjednodušen a sladěn s postupem uplatňovaným za těchto okolností na platby EZFRV.

(31)

Členské státy by každoročně do 15. února měly Komisi zaslat roční účetní závěrku a výroční zprávu o výkonnosti při provádění strategického plánu SZP, každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a prohlášení řídícího subjektu. Pokud tyto dokumenty předloženy nebudou, což Komisi zabrání provést vyúčtování pro příslušnou platební agenturu nebo znemožní kontrolu způsobilosti výdajů oproti vykazovaným výsledkům, měla by mít Komise možnost pozastavit měsíční platby a přerušit čtvrtletní úhrady až do předložení chybějících dokumentů.

(32)

Pro případ nezvykle nízkých výstupů by měla být zavedena nová forma pozastavení plateb. Pokud jsou nahlášené výstupy na nezvykle nízké úrovni ve srovnání s vykázanými výdaji, a pokud členský stát není schopen poskytnout řádné zdůvodnění takové situace, měla by mít Komise kromě snížení výdajů pro zemědělský rozpočtový rok N-1 i možnost pozastavit budoucí výdaje související s intervencí, u níž byly výstupy nezvykle nízké. Taková pozastavení by měla podléhat potvrzení v rozhodnutí o výročním schvalování výkonnosti.

(33)

Pokud jde o víceleté monitorování výkonnosti, Komise by měla mít rovněž možnost pozastavit platby. V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu SZP členského státu, pro který členský stát není schopen poskytnout řádné zdůvodnění, by tak Komise měla mít možnost vyzvat dotčený členský stát k přijetí nezbytných nápravných opatření v souladu s akčním plánem, který bude vypracován po konzultaci s Komisí a který bude obsahovat jasné ukazatele pokroku spolu s časovým rámcem pro dosažení pokroku. Pokud členský stát nepředloží či neprovede akční plán, pokud je akční plán prokazatelně k nápravě situace nedostatečný nebo pokud nebyl změněn v souladu s písemnou žádostí Komise, měla by mít Komise možnost pozastavit měsíční nebo průběžné platby. Na základě přezkumu výkonnosti nebo dobrovolného oznámení o pokroku akčního plánu a nápravných opatřeních přijatých k nápravě nedostatků, učiněného členským státem v průběhu rozpočtového roku, by Komise měla pozastavené částky uhradit, je-li dosaženo uspokojivého pokroku při plnění cílů.

(34)

Vzhledem k nezbytnosti přejít k modelu výkonnosti zaměřenému na výsledky by žádost Komise o akční plán na zemědělský rozpočtový rok 2025 neměla vést k pozastavení plateb před přezkumem výkonnosti za zemědělský rozpočtový rok 2026.

(35)

Komise by měla mít možnost, stejně jako tomu bylo na základě nařízení (EU) č. 1306/2013, pozastavit platby v případě existence závažných nedostatků v řádném fungování správních systémů, včetně nedodržení základních požadavků Unie a nespolehlivosti vykazování. Je nicméně třeba přezkoumat podmínky pro pozastavení plateb, aby byl mechanismus efektivnější. O finančních důsledcích takového pozastavení by se mělo rozhodovat v rámci ad-hoc schvalování souladu.

(36)

Vnitrostátní příslušné orgány by měly zajistit, aby platby SZP stanovené právem Unie byly příjemcům uhrazeny v plné výši.

(37)

Aby bylo možné pro účely SZP využít některé typy příjmů souvisejících se SZP opakovaně, měly by být tyto příjmy považovány za účelově vázané příjmy. Seznam částek obsažený v článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013 by měl být pozměněn a příslušná ustanovení by měla být harmonizována a sloučena se stávajícími ustanoveními o účelově vázaných příjmech.

(38)

Nařízení (ES) č. 1306/2013 obsahuje seznam informačních opatření souvisejících se SZP a jejich cíle a stanoví pravidla jejich financování a provádění odpovídajících projektů. Konkrétní ustanovení týkající se cílů a typů informačních opatření, které mají být financovány, by měla být přenesena do tohoto nařízení.

(39)

Na financování opatření a intervencí v rámci SZP se do značné míry uplatní zásada sdíleného řízení. Aby bylo zajištěno správné hospodaření s finančními prostředky Unie, měla by Komise provádět kontroly toho, jak orgány členských států odpovědné za úhradu plateb s těmito prostředky hospodaří. Je třeba vymezit povahu kontrol, které má Komise provádět, upřesnit podmínky, za jakých Komise odpovídá za plnění rozpočtu Unie, a objasnit povinnost ke spolupráci, kterou mají členské státy.

(40)

Aby mohla Komise plnit svou povinnost ověřovat zavedení a řádné fungování systémů pro řízení a kontrolu výdajů Unie v členských státech, a aniž jsou dotčeny kontroly prováděné samotnými členskými státy, je třeba stanovit zavedení kontrol vykonávaných osobami pověřenými Komisí, které by měly mít možnost vyžádat si od členských států pomoc při výkonu své práce.

(41)

K získávání informací, které mají být zaslány Komisi, je třeba v co nejširším rozsahu používat informační technologie. Komise by při provádění kontrol měla mít neomezený a bezprostřední přístup k informacím týkajícím se výdajů, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě.

(42)

Pro uplatnění požadavků finančního nařízení ve vztahu ke křížovému spoléhání na audity, pro omezení rizika překrytí mezi audity různých institucí a v zájmu minimalizace nákladů na kontroly a administrativní zátěže příjemců a členských států je třeba zavést pravidla týkající se přístupu jednotného auditu a poskytnout Komisi možnost využít služeb spolehlivých certifikačních subjektů, a to s řádným zohledněním zásad jednotného auditu a proporcionality ve vztahu k míře rizika pro rozpočet Unie.

(43)

Pokud jde o uplatňování přístupu jednotného auditu, kdy by Komise obecně měla využívat služeb certifikačních subjektů, s přihlédnutím k posouzení Komise z hlediska rizik týkajících se nutnosti provést v dotčeném členském státě kontroly, by Komise měla mít možnost provádět kontroly, pokud dotčený členský stát informovala, že služeb certifikačního subjektu nemůže využít. Komise by dále za účelem plnění svých povinností podle článku 317 Smlouvy o fungování EU měla mít možnost provádět kontroly v případě, kdy mohou existovat závažné nedostatky v řádném fungování správních systémů, které uvedený členský stát neřeší.

(44)

Pro vytvoření finanční vazby mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Unie by Komise měla každoročně schvalovat účetní závěrky těchto platebních agentur v rámci výročního finančního schvalování. Rozhodnutí týkající se schválení účetní závěrky by mělo být omezeno na úplnost, přesnost a věcnou správnost předkládaných účtů, nikoliv však na soulad výdajů s právem Unie.

(45)

V rámci nového modelu provádění SZP by mělo být zavedeno výroční schvalování výkonnosti, které bude ověřovat způsobilost výdaje s ohledem na vykázané výstupy. Pro řešení situací, kdy vykázané výdaje nepřinášejí odpovídající vykázané výstupy a členský stát nedokáže poskytnout zdůvodnění takové odchylky, by měl být zaveden mechanismus snížení plateb.

(46)

V souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU odpovídá za plnění rozpočtu Unie Komise ve spolupráci s členskými státy. Komise by tedy měla mít možnost rozhodovat o tom, zda členské státy uskutečnily výdaje v souladu s právem Unie. Členským státům by měla být poskytnuta možnost odůvodnit svá rozhodnutí o provedení plateb a v případě neshody mezi nimi a Komisí by měly mít právo využít smírčí řízení. S cílem poskytnout členským státům právní a finanční záruky, pokud jde o výdaje uskutečněné v minulosti, je třeba stanovit promlčecí lhůtu, ve které může Komise rozhodnout o finančních důsledcích nesplnění povinností.

(47)

Členské státy jsou povinny podle článku 9 nařízení (EU) 2021/2115 provádět své strategické plány SZP v podobě schválené Komisí v souladu s články 118 a 119 uvedeného nařízení. Vzhledem k tomu, že tato povinnost představuje základní požadavek Unie, měla by mít Komise v případě zjištění závažných nedostatků při provádění strategického plánu SZP členským státem možnost rozhodnout, že z financování Unií vyloučí rizikové výdaje ovlivněné takovými nedostatky.

(48)

Na ochranu finančních zájmů rozpočtu Unie by měly členské státy zavést systémy, jimiž zajistí, aby byly intervence financované EZZF a EZFRV skutečně realizovány a aby byly provedeny správně, přičemž zachovají stávající robustní rámec pro řádné finanční řízení. Uvedené systémy by měly zahrnovat provádění kontrol příjemců na základě posouzení jejich souladu s kritérii způsobilosti a dalšími podmínkami, jakož i s povinnostmi stanovenými ve strategických plánech SZP a platnými pravidly Unie.

(49)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (11), (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) a (EU) 2017/1939 (13) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.

Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (14). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(50)

Aby mohl OLAF uplatnit své pravomoci a zajistit účinnou analýzu případů nesrovnalostí, měly by mít členské státy k dispozici systémy, které jim umožní nahlásit Komisi zjištěné nesrovnalosti a další případy nedodržení podmínek stanovených členskými státy ve strategických plánech SZP, včetně podvodů, jakož i následné kroky po vyšetřování OLAFem. Pro zajištění účinného šetření stížností ohledně EZZF a EZFRV by měly členské státy zavést odpovídající opatření.

(51)

V souladu se zásadou subsidiarity by členské státy měly na žádost Komise prošetřit stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich strategických plánů SZP, a měly by Komisi informovat o výsledcích těchto šetření. Komise by měla zajistit, aby stížnosti, které jí byly podány přímo, byly řešeny odpovídajícím způsobem v souladu s pravomocí volného uvážení, jíž Komise disponuje při rozhodování o tom, kterými případy se má zabývat (15).

(52)

S cílem pomoci členským státům při zajišťování účinné ochrany finančních zájmů Unie by jim Komise měla dát k dispozici nástroj pro vytěžování dat za účelem posouzení rizik. Do roku 2025 by Komise měla předložit zprávu, která posoudí využívání jednotného nástroje pro vytěžování dat a jeho interoperabilitu s výhledem na jeho všeobecné používání členskými státy, doplněnou v případě potřeby o vhodné návrhy.

(53)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují rovněž ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(54)

Je vhodné zajistit, aby odmítnutí nebo zpětné získávání plateb v důsledku nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zohledňovalo závažnost tohoto nedodržení pravidel a respektovalo zásadu proporcionality, jak je například vyjádřeno v příslušných pokynech stanovených Komisí pro ukládání finančních oprav za nedodržení těchto pravidel v případě výdajů financovaných Unií ve sdíleném řízení. Je rovněž vhodné upřesnit, že toto nedodržení pravidel má vliv na legalitu a správnost operací pouze do výše části podpory, která nemá být vyplacena nebo odňata.

(55)

Různá ustanovení právních předpisů v oblasti zemědělství vyžadují složení jistoty, která zaručí vyplacení splatné částky v případě nesplnění povinnosti. S cílem posílit rámec jistot by se na všechna tato ustanovení mělo vztahovat jedno horizontální pravidlo.

(56)

Členské státy by měly zavést a provozovat integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“) pro některé intervence upravené v nařízení (EU) 2021/2115 a pro opatření uvedená v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (16) a v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (17). S cílem zlepšit účinnost a monitorování podpory Unie by členské státy měly být oprávněny využívat tento integrovaný systém rovněž pro ostatní intervence Unie.

(57)

Aby byly zajištěny rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být některá obecná pravidla pro kontroly a sankce stanovena na úrovni Unie.

(58)

Je třeba zachovat stávající hlavní prvky integrovaného systému a zejména ustanovení týkající se systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a žádosti zaměřené na zvířata, systému identifikace a evidence platebních nároků, systému zaznamenávání totožnosti příjemců a systému kontrol a sankcí. Členské státy by měly vedle informačních technologií, jako jsou Galileo a EGNOS, nadále využívat i údaje nebo informační produkty poskytované programem Copernicus pro zajištění dostupnosti komplexních a srovnatelných dat napříč Unií pro účely monitorování agroenvironmentálně-klimatické politiky, včetně dopadu SZP, environmentální výkonnosti a pokroku při plnění cílů Unie, a pro účely podpory využití úplných, bezplatných a otevřených údajů a informací zaznamenaných družicemi a službami Copernicus Sentinels. Z tohoto důvodu by měl integrovaný systém zahrnovat rovněž systém monitorování ploch.

(59)

Integrovaný systém jako součást správních systémů, které by měly být zavedeny pro provádění SZP, by měl zajistit, aby byly souhrnné údaje poskytnuté v rámci výročního vykazování výkonnosti spolehlivé a ověřitelné. S ohledem na význam řádně fungujícího integrovaného systému je nezbytné stanovit kvalitativní požadavky. Členské státy by měly provádět každoroční hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch. Členské státy by měly rovněž řešit jakékoli nedostatky a na žádost Komise by měly vypracovat akční plán.

(60)

Sdělení Komise nazvaná „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, „Zelená dohoda pro Evropu“, „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ a „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ stanoví potřebu posílení péče o životní prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispění k plnění ekologických a klimatických cílů a záměrů Unie jako strategického zaměření budoucí SZP. Z tohoto důvodu se stalo nezbytným sdílení údajů systému evidence půdy a dalších údajů integrovaného administrativního a kontrolního systému pro ekologické a klimatické účely na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. Je tedy třeba přijmout ustanovení ohledně sdílení údajů shromažďovaných prostřednictvím integrovaného systému, které budou relevantní pro ekologické a klimatické účely, mezi veřejnými orgány členských států a institucemi a orgány Unie. Pro zvýšení účinnosti používání údajů dostupných pro různé veřejné orgány pro vytvoření evropské statistiky by mělo být stanoveno, že údaje z integrovaného systému mají být poskytnuty pro statistické účely orgánům, které tvoří součást Evropského statistického systému.

(61)

Kontrola obchodní dokumentace podniků, které přijímají nebo provádějí platby, může být velmi účinným prostředkem kontroly operací tvořících součást systému financování z EZZF. Tato kontrola doplňuje ostatní kontroly již prováděné členskými státy. Mělo by být navíc možné, aby vnitrostátní právní úprava týkající se kontroly mohla být rozsáhlejší, než stanoví právo Unie.

(62)

Dokumenty, na jejichž základě by měla dotčená kontrola probíhat, by měly být zvoleny tak, aby bylo možné provést úplnou kontrolu. Podniky, které mají být kontrolovány, by měly být vybírány s ohledem na povahu operací prováděných v rámci jejich odpovědnosti a rozdělení podniků přijímajících nebo provádějících platby by mělo být provedeno podle odvětví a podle jejich finančního významu v systému financování z EZZF.

(63)

Je třeba vymezit pravomoci úředníků pověřených prováděním kontrol, jakož i vymezit povinnost podniků zpřístupnit jim po určitou dobu obchodní dokumentaci a podávat jim informace, které si vyžádají. Mělo by být rovněž možné obchodní dokumentaci v některých případech zabavit.

(64)

S ohledem na mezinárodní strukturu obchodu se zemědělskými produkty a v zájmu řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné organizovat spolupráci mezi členskými státy. Je rovněž nutné vytvořit na úrovni Unie centralizovaný dokumentační systém týkající se podniků, které přijímají nebo provádějí platby a které jsou usazeny ve třetích zemích.

(65)

Ačkoliv odpovědnost za vytvoření svých vlastních programů kontroly nesou členské státy, je třeba tyto programy oznámit Komisi, aby mohla provádět dohled a vykonávat koordinační úlohu a zajistit, že jsou tyto programy přijímány na základě vhodných kritérií, a zaručit, že se kontrola zaměřuje na odvětví nebo podniky, u nichž je riziko podvodu vysoké. Je nezbytné, aby každý členský stát určil subjekt nebo subjekty odpovědné za monitorování kontroly obchodní dokumentace a koordinaci této kontroly. Tyto určené subjekty by měly být nezávislé na útvarech, které provádějí kontrolu před platbou. Informace získané v průběhu uvedených kontrol by měly podléhat povinnosti mlčenlivosti.

(66)

Podmíněnost je důležitým prvkem SZP, který zajišťuje, že platby podporují vysoký stupeň udržitelnosti, a také rovné podmínky pro zemědělce v členských státech a v rámci Unie, zejména s ohledem na sociální, environmentální a klimatické prvky SZP, jakož i ve vztahu k otázkám veřejného zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. To znamená, že by měly být prováděny kontroly a v případě potřeby uplatňovány sankce pro zajištění účinnosti systému podmíněnosti. Aby byly zajištěny tyto rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být na úrovni Unie stanovena určitá obecná pravidla týkající se podmíněnosti a kontrol a sankcí v souvislosti s nedodržováním pravidel.

(67)

Pro zajištění harmonizovaného prosazování podmíněnosti členskými státy je nezbytné stanovit minimální míru kontrol na úrovni Unie, přičemž o organizaci příslušných kontrolních subjektů a kontrol by měly volně rozhodovat členské státy.

(68)

Zatímco členským státům by mělo být umožněno rozhodnout o podrobnostech týkajících se sankcí, tyto sankce by měly být přiměřené, účinné a odrazující a neměly by vylučovat jiné sankce stanovené právem Unie či vnitrostátním právem. K zajištění přiměřenosti, účinnosti a odrazujícího účinku sankcí je vhodné stanovit pravidla pro uplatnění a výpočet těchto sankcí. S ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) ve věci C-361/19 (18) by v zájmu zajištění souvislosti mezi konáním zemědělce a sankcí mělo být stanoveno, že sankce by měla být zpravidla vypočítávána na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž k nedodržení pravidel došlo. Pokud však povaha zjištění neumožňuje stanovit rok, v němž k nedodržení pravidel došlo, je v zájmu zajištění účinnosti systému sankcí třeba stanovit, že v těchto případech by sankce měla být vypočítána na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž bylo nedodržení pravidel zjištěno. Pro zajištění účinného a soudržného přístupu členských států je třeba stanovit minimální sazbu sankce za nedodržení pravidel na úrovni Unie. Takové minimální sazby by členské státy měly uplatňovat podle závažnosti, rozsahu, trvání či opakování a úmyslnosti zjištěného nedodržení. Pro zajištění přiměřenosti sankcí by členské státy měly stanovit, že se žádné sankce neuplatní, pokud nedodržení pravidel nemá pro dosažení cíle dotčené normy nebo požadavku žádné důsledky nebo jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, a měly by zřídit informační mechanismus s cílem zajistit, aby příjemci byli informováni o zjištěných případech nedodržení pravidel a o možných nápravných opatřeních, která lze učinit.

(69)

Mechanismus sociální podmíněnosti by měl vycházet z postupů vymáhání, které provádějí příslušné donucovací orgány nebo subjekty odpovědné za kontroly pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, jakož i platných pracovních norem. Tyto postupy vymáhání mohou mít různou podobu v závislosti na vnitrostátním systému. Výsledky kontrol a postup vymáhání by měly být sděleny platebním agenturám spolu s hodnocením závažnosti porušení příslušných právních předpisů.

(70)

Při uplatňování mechanismu sociální podmíněnosti ve strategických plánech SZP a v příslušných dohodách mezi platebními agenturami a orgány nebo subjekty odpovědnými za prosazování sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem je třeba věnovat velkou pozornost tomu, aby byla respektována autonomie daných donucovacích orgánů nebo subjektů a konkrétní způsob, jakým jsou v každém členském státě prováděny a prosazovány sociální a pracovněprávní předpisy a platné pracovní normy. Uvedený mechanismus by měl zůstat nezávislý na fungování konkrétního sociálního modelu každého členského státu a neměl by na něj mít vliv ani by jím neměla být nijak dotčena nezávislost soudnictví. Za tímto účelem by mělo být zajištěno jasné rozdělení odpovědností mezi orgány nebo subjekty odpovědnými za prosazování sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem na jedné straně a zemědělskými platebními agenturami na straně druhé, přičemž úlohou těchto agentur je provádění plateb a uplatňování sankcí. Měla by být plně respektována autonomie sociálních partnerů, jakož i jejich právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy. Jejich autonomie by měla být respektována i v případech, kdy jsou sociální partneři odpovědní za provádění kontrol pracovních podmínek.

(71)

Aby byla zajištěna harmonická spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti financování výdajů SZP, a zejména aby bylo Komisi umožněno monitorovat finanční řízení členských států a schvalovat účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, je nezbytné, aby členské státy Komisi sdělovaly některé informace nebo aby je pro její potřebu uchovávaly.

(72)

Pro účely sestavování údajů, které mají být zaslány Komisi, a s cílem umožnit Komisi úplný a okamžitý přístup k údajům o výdajích v papírové i elektronické podobě je třeba stanovit vhodná pravidla pro sdělování a předávání údajů, jakož i pravidla týkající se lhůt.

(73)

Vzhledem k tomu, že v rámci uplatňování vnitrostátních kontrolních systémů a systémů schvalování souladu může dojít ke sdělení osobních údajů nebo citlivých obchodních informací, měly by členské státy a Komise zajistit důvěrnost informací obdržených v této souvislosti.

(74)

Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie a nestranné zacházení s členskými státy a příjemci, je nezbytné stanovit pravidla týkající se používání eura.

(75)

V průběhu období, v němž se provádí určitá operace, se může měnit směnný kurz eura vůči národní měně. Proto by se směnný kurz použitelný pro dotčené částky měl určit s ohledem na skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosahováno hospodářského účelu operace. Je třeba použít směnný kurz platný v den, kdy tato skutečnost nastala. Tuto rozhodnou skutečnost je nezbytné upřesnit nebo upustit od jejího uplatnění, a to na základě určitých kritérií, a zejména s ohledem na rychlost dopadů měnových pohybů. Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro řešení mimořádných měnových situací, které v Unii nebo na světovém trhu nastanou a vyžadují okamžitou reakci, aby se zajistilo, že opatření přijatá v rámci SZP budou účinně fungovat.

(76)

Členské státy, které nepřijaly euro, by měly mít možnost provádět platby na výdaje vzniklé na základě právních předpisů v oblasti SZP spíše v eurech než v národní měně. Jsou zapotřebí zvláštní pravidla, aby se zajistilo, že tato možnost nepřinese stranám, které provádějí nebo přijímají platby, žádnou neoprávněnou výhodu.

(77)

Právo Unie týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů, zejména pak nařízení (EU) 2016/679 (19) a (EU) 2018/1725 (20), by se mělo uplatnit na shromažďování osobních údajů členskými státy a Komisí pro účely provádění příslušných povinností řízení, kontroly, auditu, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení.

(78)

Zveřejnění jmen příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV představuje způsob, jak veřejnou kontrolu využívání těchto fondů posílit, a proto je nezbytné k zajištění odpovídající úrovně ochrany finančních zájmů Unie. K tomu částečně vede preventivní a odrazující účinek takového zveřejnění, jež jednotlivé příjemce podpory odradí od nedovoleného chování a zároveň posílí osobní odpovědnost zemědělců za využívání veřejných prostředků, které zemědělci obdrží. Zveřejňování příslušných informací je v souladu se současnou judikaturou Soudního dvora, jakož i přístupem stanoveným finančním nařízením.

(79)

V této souvislosti je třeba náležitě uznat úlohu občanské společnosti, včetně úlohy médií a nevládních organizací, a jejich podíl na posílení kontrolního rámce správních orgánů pro boj proti podvodům a jakémukoli zneužívání veřejných prostředků.

(80)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (21) stanoví pravidla transparentnosti při provádění Evropských strukturálních a investičních fondů a při propagaci programů v rámci těchto fondů. Pro zajištění soudržnosti by mělo být stanoveno, že tato pravidla se v příslušných případech vztahují rovněž na příjemce intervencí z EZZF a EZFRV.

(81)

Cíle veřejné kontroly využívání finančních prostředků z EZZF a EZFRV sledovaného zveřejněním údajů o příjemcích lze dosáhnout pouze tak, že se zajistí určitá míra informací poskytovaných veřejnosti. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o totožnosti příjemce, poskytnuté částce, fondu, ze kterého je poskytována, a specifickém cíli dotčené operace. Zveřejnění těchto informací by mělo probíhat takovým způsobem, aby způsobilo co nejmenší zásah do práva příjemců na respektování soukromého života a práva na ochranu jejich osobních údajů. Obě práva jsou uznána v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.

(82)

Vzhledem k potřebě větší transparentnosti, pokud jde o rozdělování finančních prostředků SZP z EZZF a EZFRV, a to i pokud jde o vlastnické struktury spojené s příjemci SZP, by měl seznam příjemců finančních prostředků SZP následně zveřejňovaný členským státem rovněž umožňovat identifikaci skupin podniků. To by významně přispělo k monitorování vlastnických struktur a usnadnilo by vyšetřování možného zneužívání finančních prostředků Unie, střetů zájmů a korupce.

(83)

Zveřejňování podrobností o operaci, která zemědělce opravňuje k získání podpory, jakož i o účelu a specifickém cíli podpory veřejnosti poskytuje konkrétní informace o podporované činnosti a o účelu, pro který byla podpora poskytnuta. Poskytnutí takového přehledu veřejnosti by mělo preventivní a odrazující efekt a pomohlo by chránit finanční zájmy Unie.

(84)

Zveřejnění těchto informací veřejnosti spolu s obecnými informacemi stanovenými v tomto nařízení zvyšuje transparentnost, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie v rámci SZP, čímž se přispívá ke zviditelnění a lepšímu chápání této politiky. Umožňuje občanům důkladnější zapojení do rozhodovacího procesu a zajišťuje, že správní orgány mají větší legitimitu a chovají se efektivněji a odpovědněji vůči občanům. Občanům rovněž umožňuje seznámit se s konkrétními příklady „veřejných statků“, které poskytuje zemědělství, a tím podporuje legitimitu vnitrostátní a unijní podpory pro odvětví zemědělství.

(85)

Z toho vyplývá, že stanovení obecného zveřejňování příslušných informací nepřekračuje rámec toho, co je v demokratické společnosti nezbytné, ani toho, co je nutné pro ochranu finančních zájmů Unie, přičemž je třeba mít na paměti prvořadý význam cíle veřejné kontroly využívání prostředků z EZZF a EZFRV.

(86)

Aby se vyhovělo požadavkům na ochranu údajů, je třeba příjemce finančních prostředků z EZZF a EZFRV ještě před zveřejněním jejich údajů o takovém zveřejnění informovat. Je třeba je informovat o tom, že tyto údaje mohou být zpracovávány subjekty Unie a členských států příslušnými v oblasti auditu a kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie. Příjemci by dále měli být informováni o svých právech podle nařízení (EU) 2016/679 a o postupech výkonu těchto práv.

(87)

Za účelem doplnění či změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(88)

S cílem zajistit řádné fungování platebních agentur a koordinačních subjektů, financování výdajů na veřejnou intervenci z EZZF a řádnou správu prostředků zapsaných do rozpočtu Unie pro EZZF by se uvedené přenesení pravomoci mělo týkat minimálních podmínek pro akreditaci platebních agentur a pro určování a akreditaci koordinačních subjektů, povinností platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, pravidel týkajících se obsahu odpovědnosti za řízení a kontrolu platebních agentur. Dále s cílem soudržně uplatňovat finanční kázeň v členských státech by uvedené přenesení pravomoci mělo zahrnovat rovněž pravidla pro výpočet finanční kázně, již členské státy použijí na zemědělce. S cílem zajistit řádnou správu výdajů na veřejnou intervenci by zmíněné přenesení pravomoci mělo zahrnovat také druhy opatření, které mají být financovány z rozpočtu Unie v rámci veřejné intervence, a podmínky úhrady, podmínky způsobilosti a metody výpočtu na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, na základě paušálních částek stanovených Komisí nebo na základě paušálních nebo nepaušálních částek stanovených právními předpisy pro konkrétní zemědělská odvětví, oceňování operací v souvislosti s veřejnou intervencí, opatření přijímaná v případě ztráty nebo zkažení produktů v rámci veřejné intervence a určení částek, které mají být financovány.

(89)

S cílem umožnit Komisi, aby výdaje uskutečněné před prvním možným termínem pro platby nebo po posledním možném termínu pro platby byly způsobilé pro financování Unií, a současně omezit související finanční dopad takového kroku, by uvedené přenesení pravomoci mělo pokrývat i odchylky z nezpůsobilosti plateb uhrazených platebními agenturami příjemcům před prvním možným datem nebo po posledním možném datu platby. Kromě toho by se v zájmu jasných pravidel a podmínek pro členské státy mělo toto přenesení pravomoci týkat rovněž míry pozastavení plateb ve vztahu k výročnímu schvalování, míry a délky trvání pozastavení plateb a podmínek pro úhradu nebo snížení takových částek ve vztahu k víceletému monitorování výkonu. Uvedené přenesení pravomoci by se mělo vztahovat i na intervence nebo opatření, u nichž členské státy mohou poskytovat zálohy, aby byla zajištěna kontinuita s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušnými prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci, a to při dodržení finančních limitů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. S cílem zohlednit příjmy, které platební agentury vyberou pro rozpočet Unie při platbách prováděných na základě výkazů výdajů předložených členskými státy, by se uvedené přenesení pravomoci mělo vztahovat i na podmínky, za nichž lze nahradit některé typy výdajů a příjmů v rámci EZZF a EZFRV. Navíc by se za účelem zajištění spravedlivého rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členskými státy mělo toto přenesení pravomoci vztahovat na metody pro závazky a výplatu částek v případě, že k přijetí rozpočtu Unie nedojde do začátku rozpočtového roku nebo v případě, že částka předběžných závazků překračuje hranici stanovenou v čl. 11 odst. 2 finančního nařízení.

(90)

S cílem zajistit správné a účinné používání ustanovení o kontrolách na místě a přístupu k dokumentům a informacím by se přenesení pravomoci mělo dále vztahovat na specifické povinnosti, které musí splnit členské státy s ohledem na kontroly a přístup k dokumentům a informacím, kritéria odůvodnění poskytnutá členskými státy a metodiku a kritéria pro uplatnění snížení ve vztahu k výročnímu schvalování výkonnosti, jakož i na kritéria a metodiku uplatnění finančních oprav v rámci postupu schvalování souladu.

(91)

Mimoto, s cílem zajistit, aby byly kontroly prováděny správně a efektivně a aby ověřování podmínek způsobilosti probíhalo účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, by se uvedené přenesení pravomoci, vyžaduje-li to řádné řízení systému, mělo vztahovat na pravidla dodatečných požadavků souvisejících s celními řízeními a zejména s řízeními, která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (23). S cílem zajistit nediskriminační zacházení, rovnost a dodržování zásady proporcionality při skládání jistoty by zmíněné přenesení pravomoci mělo zahrnovat pravidla pro jistoty, která určují odpovědnou stranu v případě nesplnění povinnosti, stanoví zvláštní situace, kdy příslušný orgán může upustit od požadavku týkajícího se jistoty, podmínky týkající se skládané jistoty a ručitele, podmínky pro složení a uvolnění jistoty a zvláštní podmínky týkající se jistoty složené v rámci záloh a stanoví důsledky porušení povinností, pro které byla jistota složena.

(92)

Navíc ve vztahu k integrovanému systému by dané přenesení pravomoci mělo zahrnovat pravidla hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch, pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků, systém identifikace příjemců a systém identifikace a evidence platebních nároků.

(93)

Dále s cílem reagovat na změny v právních předpisech pro konkrétní zemědělská odvětví a zajistit účinnost systému následných kontrol by uvedené přenesení pravomoci mělo zahrnovat stanovení seznamu intervencí vyloučených z kontroly operací. S cílem zajistit rovné podmínky pro členské státy, jakož i účinnost, přiměřenost a odrazující účinek systémů sankcí v rámci podmíněnosti a sociální podmíněnosti by dané přenesení pravomoci mělo zahrnovat podrobná pravidla týkající se uplatnění a výpočtu takových sankcí.

(94)

Nadto s cílem blíže určit rozhodnou skutečnost nebo ji stanovit z důvodů specifických pro organizaci trhu nebo pro danou částku a zabránit tomu, aby členské státy, které nepřijaly euro, nepoužívaly jiný směnný kurz při zaúčtování příjmů obdržených nebo podpor vyplacených příjemcům v jiné měně než v eurech na straně jedné a při sestavování výkazu výdajů platební agenturou na straně druhé by toto přenesení pravomoci mělo zahrnovat pravidla pro rozhodné skutečnosti a směnný kurz, které musí použít členské státy, které nepřijaly euro, a pravidla pro směnné kurzy platné při vypracování výkazů výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účetnictví platební agentury. S cílem předejít mimořádným měnovým postupům v souvislosti s národní měnou ohrožujícím uplatňování práva Unie by uvedené přenesení pravomoci mělo zahrnovat odchylky od pravidel pro používání eura, která stanoví toto nařízení.

(95)

S cílem umožnit hladký přechod mezi pravidly stanovenými nařízením (EU) č. 1306/2013 a pravidly stanovenými tímto nařízením by zmíněné přenesení pravomoci mělo zahrnovat i stanovení přechodných opatření.

(96)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(97)

Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat na pravidla pro postupy pro udělování, odnímání a přezkum akreditace platebních agentur a pro určování a akreditaci koordinačních subjektů, jakož i pro dohled nad akreditací platebních agentur; pravidla pro ujednání a postupy pro kontroly, na nichž je založeno prohlášení řídícího subjektu vydávané platebními agenturami; pravidla pro fungování koordinačního subjektu a oznamování informací Komisi tímto koordinačním subjektem; pravidla pro fungování certifikačních subjektů, včetně kontrol, které mají být prováděny, a subjektů podléhajících těmto kontrolám, a pravidla týkající se certifikací a zpráv, spolu s průvodními dokumenty, které tyto subjekty mají vypracovávat.

(98)

Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na zásady auditu, na nichž jsou založeny výroky certifikačních subjektů, včetně posouzení rizik, interních kontrol a požadované úrovně důkazních informací, a metody auditu, které mají takové certifikační subjekty používat při vydávání svých výroků s přihlédnutím k mezinárodním auditorským standardům.

(99)

Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na stanovení míry úpravy intervencí formou přímých plateb v rámci postupu finanční kázně a její přizpůsobení, jakož i na výši prostředků nepřidělených na závazky, přenesených v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení pro financování těchto intervencí; a v rámci postupu rozpočtové kázně na prozatímní stanovení výše plateb a prozatímní rozdělení dostupného rozpočtu mezi členské státy, jakož i stanovení celkové částky financování Unií rozdělené podle členských států.

(100)

Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na stanovení částek pro financování opatření veřejných intervencí, pravidla související s financováním získávání družicových dat Komisí nezbytných pro systém monitorování ploch a opatření realizovaná Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu používaných monitorování zemědělských zdrojů, postupy získávání takových družicových dat Komisí a monitorování zemědělských zdrojů, rámec upravující získávání, zdokonalování a využívání družicových obrazů a meteorologických údajů, jakož i na použitelné lhůty.

(101)

Prováděcí pravomoci Komise by se dále měly vztahovat na stanovení lhůt, v nichž jsou akreditované platební agentury povinny vypracovat a předložit Komisi průběžné výkazy výdajů související s intervencemi pro rozvoj venkova, jakož i pravidla pro postupy a další praktická ujednání pro řádné fungování mechanismu platebních lhůt; pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb členským státům, zrušení takového pozastavení a snížení uvedených plateb, jakož i stanovení pravidel týkajících se struktury akčních plánů a postupů jejich vypracování. Prováděcí pravomoci by se rovněž měly vztahovat na další pravidla vedení odděleného účetnictví platebními agenturami a zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účetnictví vedeného platebního agenturami; pravidla nezbytná a zdůvodnitelná v nouzových případech pro řešení specifických problémů ve vztahu k platebním lhůtám a vyplácení záloh; pravidla financování a účtování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování a dalších výdajů financovaných z EZZF a EZFRV a podmínky upravující provádění automatického zrušení závazků.

(102)

Prováděcí pravomoci Komise by se kromě toho měly vztahovat také na podmínky, za nichž mají být uchovávány doklady a informace k provedeným platbám; postupy týkající se povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet ve vztahu ke kontrolám prováděným Komisí a k přístupu k informacím; výroční finanční schvalování včetně pravidel týkajících se opatření nezbytných pro účely přijetí a provádění příslušných prováděcích aktů, výroční schvalování výkonnosti, včetně pravidel týkajících opatření nezbytných pro účely přijetí a provádění příslušných prováděcích aktů, a výměnu informací mezi Komisí a členskými státy, postupy a lhůty, které je třeba dodržet; postup schvalování souladu, včetně pravidel týkajících se opatření nezbytných pro účely přijetí a provádění příslušných prováděcích aktů, výměnu informací mezi Komisí a členskými státy, lhůty, které je třeba dodržet, a smírčí řízení; pravidla týkající se možného započtení částek vyplývajících ze zpětného získání neoprávněných plateb a vyloučení částek, jež jsou hrazeny z rozpočtu Unie, z financování Unií a forem oznámení a sdělení, které mají členské státy zasílat Komisi v souvislosti se zpětným získáváním prostředků v důsledku nedodržení podmínek.

(103)

Prováděcí pravomoci Komise by se navíc měly vztahovat také na pravidla zaměřená na jednotné uplatňování povinností členských států ve vztahu k ochraně finančních zájmů Unie a pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování kontrol v rámci Unie.

(104)

Prováděcí pravomoci Komise by se dále měly vztahovat na formy jistot, které mají být složeny, a postup pro složení jistot a jejich přijetí a pro nahrazení původních jistot; postupy pro uvolnění jistot; a oznámení, která mají členské státy nebo Komise provádět v souvislosti s jistotami.

(105)

Prováděcí pravomoci Komise by se rovněž měly vztahovat na pravidla týkající se formy, obsahu a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány zprávy o hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch, a pravidla týkající se nápravných opatření, která mají provést členské státy v důsledku nedostatků zjištěných u těchto systémů, jakož i základních funkcí a pravidel týkajících se systému pro žádosti o podporu a systému monitorování ploch, včetně jeho postupného zavádění.

(106)

Prováděcí pravomoci Komise by se měly také vztahovat na pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování pravidel kontrol obchodní dokumentace. Měly by se vztahovat rovněž na pravidla týkající se poskytování informací členskými státy Komisi a opatření na ochranu uplatňování práva Unie v případech, kdy by je mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly ohrozit.

(107)

Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat na pravidla týkající se formy a harmonogramu zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z EZZF a EZFRV, jednotného uplatňování povinnosti informování příjemců, že údaje, které se jich týkají, budou zveřejněny, a spolupráce mezi Komisí a členskými státy v souvislosti se zveřejňováním příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV.

(108)

Pro přijetí některých prováděcích aktů by měl být použit poradní postup. Pokud jde o prováděcí akty, které se týkají výpočtu částek Komisí, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a s ohledem na lhůty a rozpočtové postupy se zaměřuje na zvýšení účinnosti, předvídatelnosti a rychlosti. Pokud jde o prováděcí akty týkající se plateb vyplacených členským státům a fungování postupu pro schvalování účetních závěrek a výroční schvalování výkonnosti, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a ověřování ročních závěrek vnitrostátních platebních agentur s cílem tyto závěrky přijmout, nebo v případě výdajů neuskutečněných v souladu s pravidly Unie tyto výdaje vyloučit z financování Unií. Jiné prováděcí akty by měly být přijímány přezkumným postupem.

(109)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci bez použití nařízení (EU) č. 182/2011, pokud jde o stanovení čistého zůstatku dostupného pro výdaje z EZZF, stanovení měsíčních plateb, které by měla provést na základě výkazu výdajů členských států, a stanovení doplňkových plateb nebo srážek v souvislosti se způsobem provádění měsíčních plateb.

(110)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 by proto mělo být zrušeno.

(111)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k provázanosti tohoto nařízení s dalšími nástroji SZP a k omezeným finančním zdrojům členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky financování Unií a soustředění se na jeho priority Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(112)

V zájmu zajištění hladkého provedení předpokládaných opatření a z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,