52010DC0569

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 12.10.2010

KOM(2010) 569 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

POKROK PŘI DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ KJÓTSKÉHO PROTOKOLU

(požadováno na základě článku 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu)

SEK(2010) 1204

OBSAH

1. SHRNUTÍ 3

2. SKUTEČNÝ POKROK V OBDOBÍ 1990–2008 4

2.1. Tendence v oblasti emisí skleníkových plynů 4

2.2. Intenzita emisí skleníkových plynů a emise na osobu v roce 2008 4

2.3. Emise skleníkových plynů v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 4

2.4. Tendence emisí v hlavních odvětvích 4

3. PŘEDPOKLÁDANÝ POKROK PŘI DOSAHOVÁNÍ CÍLE KJÓTSKÉHO PROTOKOLU 4

3.1. Prognózy vývoje emisí skleníkových plynů 4

3.1.1. EU-15 4

3.1.2. EU-12 4

3.1.3. EU-27 4

3.2. Provádění politiky EU v oblasti změny klimatu 4

3.3. Provádění systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) 4

3.3.1. Druhé obchodovací období (2008 až 2012) 4

3.3.2. Využívání mechanismů JI (společného provádění) a CDM (mechanismu čistého rozvoje) ze strany provozovatelů 4

3.4. Předpokládané využití mechanismů Kjótského protokolu ze strany vlády 4

3.5. Předpokládané využití propadů uhlíku 4

4. DOSAŽENÍ CÍLE PRO ROK 2020 4

4.1. Cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2020 4

4.2. Politiky přispívající k splnění cílů 4

4.3. Předpokládaná vzdálenost od cílů 4

5. SITUACE V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH EU 4

SHRNUTÍ

Na dobré cestě ke splnění cíle Kjótského protokolu v období 2008–2012

Země EU-15 souhlasily, že v souladu s Kjótským protokolem sníží v období 2008 až 2012 emise skleníkových plynů o 8 % ve srovnání s úrovněmi základního roku1. Na základě posledních dostupných inventárních údajů z roku 20082 klesaly celkové emise skleníkových plynů v zemích EU-15 bez zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) již pátým rokem v řadě a byly o 6,9 % nižší než emise v základním roce. I přesto, že ekonomika od roku 1990 výrazně narůstá (nárůst HDP v zemích EU-15 o téměř 45 %), emise skleníkových plynů v těchto zemích se snižují.

V roce 2008 poklesly emise skleníkových plynů v zemích EU-15 o 1,9 % ve srovnání s rokem 2007, zatímco HDP v těchto zemích vzrostl o 0,6 %. Předpokládané hodnoty 3 uvedené na obrázku 1 naznačují, že země EU-15 svého cíle podle Kjótského protokolu dosáhnou. Současné prognózy odrážející hospodářskou recesi naznačují, že bude s velkou pravděpodobností dosaženo dokonce lepšího výsledku.

Obrázek 1: Skutečné a předpokládané emise v zemích EU-15

[pic]

Pozn.: Šipky vycházejí z průměru v období 2008–2012, a proto neodpovídají přesně hodnotám předpokládaných emisí v roce 2010. Emise v roce 2009 jsou předběžnými odhady Evropské agentury pro životní prostředí.

Zdroj: Evropská komise

Podle posledních prognóz emisí skleníkových plynů je na dobré cestě ke splnění svých cílů snížení těchto emisí šest členských států (Finsko, Francie, Německo, Řecko, Švédsko a Spojené království). Vzhledem k plánovanému využití pružných mechanismů Kjótského protokolu, upotřebení nevyužitých povolenek z rezerv pro nové účastníky systému EU pro obchodování s emisemi a k propadům uhlíku by mohly mít s dosahováním svých cílů problémy pouze dva členské státy (Rakousko a Itálie), což však neohrožuje celkovou schopnost zemí EU-15 cíle Kjótského protokolu dosáhnout. Ve většině z dvanácti členských států, které k EU přistoupily od roku 2004, se mezi roky 2008 a 2012 předpokládá mírné snížení emisí; devět z nich, které mají stanoven cíl v rámci Kjótského protokolu4, podle odhadů tohoto cíle nebo i vyššího cíle dosáhnou pouze prostřednictvím stávajících politik a opatření. Slovinsko předpokládá, že svůj cíl splní, pokud všechna stávající a plánovaná opatření, včetně nákupu emisních kreditů podle Kjótského protokolu, dosáhnou očekávaných výsledků.

V roce 2008 byly celkové emise skleníkových plynů v EU-27 14,3 % pod úrovněmi základního roku bez emisí a snížení z LULUCF. Ve srovnání s rokem 2007 byly emise o 2 % nižší, zatímco ekonomiky zemí EU-27 ve stejném období narostly o 0,7 %.

Navíc podle předběžných údajů za rok 20095 poklesly emise v členských státech EU-15 a EU-27 ve srovnání s rokem 2008 o 6,9 %. Na základě těchto odhadů se země EU-15 nacházejí 12,9 % pod úrovní základního roku, čímž poprvé překonaly svůj 8% závazek v rámci Kjótského protokolu. Emise zemí EU-27 za rok 2009 jsou přibližně 17,3 % pod úrovní v roce 1990. Změna v HDP v letech 1990–2009 v zemích EU-15 činila 38 % a v zemích EU-27 činila 40 % .

Nová opatření k dosažení ambiciózního cíle EU do roku 2020

Balíček týkající se klimatu a energetiky6, který byl přijat v roce 2009, představuje integrovaný a ambiciózní soubor politik a opatření zaměřených na řešení změny klimatu do roku 2020 a na další období.

Od roku 2013 bude celkové úsilí EU o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % oproti roku 1990 rozděleno mezi odvětví spadající do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a odvětví, která do EU ETS nespadají, a to takto:

1. snížení emisí v odvětví, na něž se vztahuje EU ETS, o 21 % oproti roku 2005;

2. snížení zhruba o 10 % ve srovnání s rokem 2005 v odvětvích, která do EU ETS nespadají.

Úhrnné snížení ve výši –20 % ve srovnání s rokem 1990 odpovídá snížení –14 % ve srovnání oproti roku 2005. Větší snížení je požadováno po odvětví, na něž se vztahuje EU ETS, neboť je rentabilnější snižovat emise v odvětvích, na něž se vztahuje EU ETS, než v ostatních odvětvích, která do EU ETS nespadají.

Od roku 2009 probíhá další příprava na splnění závazku ke snížení skleníkových plynů do roku 2020. Pokud jde o provádění přepracované směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi , zahrnuje mimo jiné rozhodnutí Komise, které by určilo odvětví a pododvětví, u nichž hrozí riziko úniku uhlíku, a rozhodnutí Komise o množství povolenek pro celé Společenství, které mají být vydány ve třetím obchodovacím období. Kromě toho se připravují pravidla pro časový harmonogram, správu a další aspekty dražby povolenek, jakož i harmonizovaná pravidla pro přidělování povolenek pro celé Společenství ve třetím obchodovacím období. Za účelem zohlednění nezbytných změn se rovněž přezkoumává nařízení o registrech.

Rozhodnutí o sdíleném úsilí se uplatňuje na emise skleníkových plynů ve všech odvětvích. Výjimkami jsou zařízení a letecká doprava, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, a dále využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a mezinárodní námořní doprava. Členským státům ukládá povinnost snížit emise skleníkových plynů mezi roky 2013 a 2020 podle lineární trajektorie s ročními závaznými cíli. Tímto způsobem se v příslušných odvětvích zajistí postupný posun ke schváleným cílům na rok 2020. Členské státy budou zodpovědné za formulaci a provádění politik a opatření zaměřených na snížení jejich emisí. Bude zaveden rozsáhlý monitorovací systém, pomocí něhož se budou sledovat činnosti členských států, a v případě, že budou mít tyto státy s dosahováním svých cílů problémy, bude jim poskytnuta pomoc s prováděním nápravných opatření. Komise začala pracovat na prováděcích opatřeních v rámci rozhodnutí o sdíleném úsilí, která zahrnují stanovení absolutních hodnot cílů členských států v období 2013–2020 a určení pravidel pro převody ročních emisních přídělů mezi členskými státy, jakož i zajištění jejich transparentnosti.

Cíl 20% snížení emisí skleníkových plynů byl rovněž začleněn do Evropské strategie pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, kterou Evropská rada přijala v červnu 2010. Cíl snížení emisí je jedním z pěti hlavních cílů.

Na obrázku 2 je znázorněn významný rozdíl mezi předpoklady pro rok 2020 (ve výši –20 %) a cíli EU na rok 2020 (–30 %), což vyžaduje, aby EU výrazně posílila své úsilí o snižování emisí skleníkových plynů. V závislosti na skutečném cíli bude snížení emisí v roce 2020 v porovnání se základním scénářem muset být ve výši 350 až 800 milionů tun ekvivalentu CO2. EU a její členské státy proto budou muset co nejdříve provést nové právní předpisy, aby zajistily, že skutečně dojde k nezbytným snížením emisí.

Obrázek 2: Skutečné a předpokládané emise v zemích EU-27

[pic]

Pozn.: Emise v roce 2009 jsou předběžnými odhady Evropské agentury pro životní prostředí.

Zdroj: Evropská komise

SKUTEČNÝ POKROK V OBDOBÍ 1990–2008

Tendence v oblasti emisí skleníkových plynů

Celkové emise skleníkových plynů v EU silně ovlivňují dva největší znečišťovatelé, Německo a Spojené království, jejichž společný podíl tvoří přibližně jednu třetinu celkových emisí skleníkových plynů v zemích EU-27. Tyto dva členské státy dosáhly v roce 2008 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 417 milionů tun ekvivalentu CO2 ve srovnání s rokem 1990.

Hlavními důvody příznivého vývoje v Německu (–22 % za období 1990–2008) je stále vzrůstající výkonnost elektráren a tepláren a využívání kombinované výroby tepla a elektřiny, stejně jako investice do hospodářské restrukturalizace pěti nových spolkových zemí po sjednocení Německa. Snížení emisí skleníkových plynů ve Spojeném království (–18,5 % za období 1990–2008) bylo v prvé řadě důsledkem liberalizace trhů s energií a následného přechodu od ropy a uhlí jako paliva při výrobě elektřiny na plyn, a také opatření na snížení emisí N2O při výrobě kyseliny adipové.

Itálie a Francie jsou třetím a čtvrtým největším znečišťovatelem, každý s podílem 11 %. Emise skleníkových plynů v Itálii byly v roce 2008 asi o 5 % nad úrovněmi z roku 1990. Hlavním důvodem zaznamenaného nárůstu emisí skleníkových plynů v Itálii od roku 1990 byla silniční doprava, výroba elektřiny a tepla a rafinace ropy. Emise skleníkových plynů ve Francii byly v roce 2008 o 6 % pod úrovněmi z roku 1990. Bylo dosaženo výrazného snížení emisí N2O při výrobě kyseliny adipové, avšak emise CO2 ze silniční dopravy v letech 1990 až 2008 značně vzrostly.

Španělsko a Polsko jsou pátým a šestým největším znečišťovatelem v EU-27; každý z nich se podílí přibližně 8 % na celkových emisích skleníkových plynů v EU-27. Ve Španělsku se mezi roky 1990 a 2007 emise zvýšily o 42 %. To bylo způsobeno zejména nárůstem emisí ze silniční dopravy, z výroby elektřiny a tepla a z výrobního průmyslu. Polsko snížilo v letech 1990 až 2008 emise skleníkových plynů o 12,7 % (o 29 % méně než v základním roce, kterým je v případě Polska rok 1988). Hlavními faktory snížení emisí v Polsku – jakož i v ostatních členských státech ve střední a východní Evropě – byly pokles energeticky nehospodárného těžkého průmyslu a celková restrukturalizace hospodářství na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let dvacátého století, jakož i zlepšení energetické účinnosti během let 1990–2008. Významnou výjimkou byla doprava (zejména silniční doprava), kde se emise zvýšily.

V roce 2008 byly emise skleníkových plynů v sedmi členských státech nad úrovněmi základního roku, zatímco ve zbývajících 18 členských státech byly emise pod těmito úrovněmi. Kypr a Malta nemají v rámci Kjótského protokolu žádné závazky ke snížení emisí. V těchto zemích emise v roce 2008 přesáhly úroveň z roku 1990. Procentuální změny emisí skleníkových plynů se od základního roku po rok 2008 pohybují v rozmezí od –54 % (Lotyšsko) do +40 % (Španělsko).

Intenzita emisí skleníkových plynů a emise na osobu v roce 2008

Emise v EU-15 i EU-27 se snižovaly, zatímco ekonomika výrazně rostla. Tento vývoj naznačuje, že od roku 1993 došlo v EU-15, a od roku 1996 v EU-27, k oddělení zvyšování emisí skleníkových plynů od růstu HDP. Mezi roky 1990 a 2008 vzrostl HDP v EU-15 o 45 %, zatímco emise skleníkových plynů se snížily o 6,5 %, a ve stejném období vykazoval HDP v EU-27 růst o 46 % a zároveň emise poklesly o 11,3 %.

Všechny členské státy EU s výjimkou Kypru, Portugalska a Španělska v letech 1990 až 2008 významně snížily své emise, zatímco jejich ekonomiky výrazně rostly. Silný hospodářský růst a snižující se emise byly zaznamenány zejména v členských státech střední a východní Evropy, a to v důsledku přeměny nehospodárné výrobní sféry založené na těžkém průmyslu.

Emise v zemích EU-15 v roce 2008 činily v průměru 10,1 tuny ekvivalentu CO2 na osobu, což znamená, že se snížily o 0,2 tuny ekvivalentu CO2 ve srovnání s rokem 2007 nebo o 1,5 tuny ekvivalentu CO2 ve srovnání s rokem 1990. Průměr v EU byl 9,9 tuny ekvivalentu CO2 na osobu. Emise skleníkových plynů na osobu se nicméně v různých evropských zemích výrazně liší, a to v rozmezí od 5,2 do 25,8 tuny ekvivalentu CO2 na osobu. Tyto emise jsou závislé na intenzitě energie a skladbě zdrojů energie každé země (viz též obrázek 2 v pracovním dokumentu útvarů Komise).

V devadesátých letech dvacátého století emise na osobu v celé EU klesaly. Mezi roky 2000 a 2008 poklesly o 7,7 % v zemích EU-15, přičemž v EU-12 vzrostly o 4,5 %. V letech 1990 až 2008 se emise skleníkových plynů na osobu zvyšovaly nejvíce ve Španělsku, v Portugalsku, na Maltě a na Kypru.

Obrázek 3: Intenzita emisí skleníkových plynů v zemích EU-15 a EU-27, HDP, spotřeba energie a emise CO2 pro země EU-15

[pic]

Emise skleníkových plynů v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007

V letech 2007 až 2008 se emise v EU-27 snížily o 99,0 milionu tun ekvivalentu CO2 (2 %), přičemž v EU-15 se snížily o 75,7 milionu tuny ekvivalentu CO2 (1,9 %). Emise skleníkových plynů se snížily nebo zůstaly stabilní ve všech členských státech EU kromě Belgie, Německa, Kypru, Slovenska a Slovinska.

K celkovému snížení emisí skleníkových plynů významně přispělo Španělsko (–32,9 milionu tun ekvivalentu CO2), Spojené království (–11,8 milionu tun ekvivalentu CO2), Itálie (–11,1 milionu tun ekvivalentu CO2) a Finsko (–7,9 milionu tun ekvivalentu CO2). K významnému snížení emisí skleníkových plynů došlo také v Rumunsku (–6,7 milionu tun ekvivalentu CO2), České republice (–6,1 milionu tun ekvivalentu CO2) a Polsku (–4,3 milionu tun ekvivalentu CO2). To bylo způsobeno zejména snížením emisí z výroby elektřiny a tepla pro veřejnou síť, ze silniční dopravy a z výrobního průmyslu.

Celkové emise skleníkových plynů narostly nejvíce v Belgii (3,1 milionu tun ekvivalentu CO2) a na Slovensku (0,9 milionu tun ekvivalentu CO2) v důsledku zvýšení těchto emisí z odvětví energetiky, zejména ze spalování paliv.

Stojí za povšimnutí, že v zemích EU-15 výrazným způsobem poklesly emise ze silniční dopravy (–22,8 milionu tun ekvivalentu CO2 nebo –2,9 %). Všechny země EU-15 kromě Belgie, Lucemburska a Nizozemska oznámily pokles emisí. Největší poklesy byly zaznamenány ve Francii (–6,3 milionu tun ekvivalentu CO2), ve Španělsku (–6,2 milionu tun ekvivalentu CO2), v Itálii (–4,8 milionu tun ekvivalentu CO2), kde výrazně narostlo využívání biopaliv, a ve Spojeném království (–4,3 milionu tun ekvivalentu CO2). Snížení dále oznámily Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Malta.

Poprvé od roku 1992 došlo ke snížení emisí z mezinárodní letecké a námořní dopravy v zemích EU-27 (přibližně 1,2 % ve srovnání s rokem 2007), což je částečně důsledkem hospodářské recese. Tato dvě odvětví jsou zodpovědná za asi 5,9 % celkových emisí skleníkových plynů v EU-27, avšak nejsou zahrnuta do cílů Kjótského protokolu.

Udržování emisí skleníkových plynů z odvětví dopravy pod kontrolou však bude v budoucnosti velice důležité.

Tendence emisí v hlavních odvětvích

Obrázek 4 ukazuje, že nejvýznamnějšími odvětvími jsou energetika (dodávky a využití energie) a doprava, na něž připadá 80 % celkových emisí v zemích EU-15 v roce 2008. Doprava odpovídá za 21 % celkových emisí skleníkových plynů, zemědělství za 10 %, průmyslové postupy za 8 % a odpady za 3 %.

Poklesy v oblasti energetiky, zemědělství, průmyslových postupů a odpadů byly částečně vyrovnány výrazným nárůstem v odvětví dopravy (další podrobnosti viz opět pracovní dokument útvarů Komise). Úhrnem lze říci, že ve srovnání s rokem 1990 se emise v EU-15:

- z dodávek energie snížily o 5 % a z využití energie se snížily o 13 %;

- z dopravy zvýšily o 20 %;

- z průmyslových postupů snížily o 17 %, hlavně díky nižším emisím z výroby kyseliny adipové a z výroby halogenovaných uhlovodíků a fluoridu sírového;

- ze zemědělství snížily o 12 % kvůli snižujícímu se počtu dobytka a klesajícímu používání minerálních a organických hnojiv;

- z odpadů snížily o 40 % díky nižším emisím CH4 ze spravovaných skládek.

Obrázek 4: Změna v emisích skleníkových plynů v EU-15 podle odvětví a podílů odvětví

[pic]

[pic]

Zdroj: EHP

PŘEDPOKLÁDANÝ POKROK PŘI DOSAHOVÁNÍ CÍLE KJÓTSKÉHO PROTOKOLU

Prognózy vývoje emisí skleníkových plynů

Posouzení pokroku při dosahování závazků Kjótského protokolu je založeno na prognózách PRIMES/GAINS s výjimkou Dánska a Irska, které v roce 2010 předložily plně aktualizované a kompletní prognózy. Podrobnosti jsou uvedeny v tabulkách 7 a 8 pracovního dokumentu útvarů Komise.

EU-15

Obrázek 5 uvádí prognózy pro odvětví, na která se nevztahuje EU ETS, a posuzuje rozdíly mezi předpokládanými emisemi a cíli v těchto odvětvích. Souhrnné prognózy pro všechna odvětví odhadují, že celkové emise skleníkových plynů v EU-15 budou v závazkovém období pravděpodobně 10,4 % pod úrovněmi základního roku, což znamená, že země EU-15 by překročily cíl Kjótského protokolu o 2,4 %. Při zohlednění

(1) využití mechanismů Kjótského protokolu ze strany vlády, což by mělo přispět k dalšímu snížení emisí o 2,7 %, a

(2) celkového snížení v důsledku činností podle čl. 3 odst. 3 a čl. 3 odst. 4 Kjótského protokolu v EU-15, což představuje snížení ve výši 1,0 %,

se u států EU-15 očekává ještě další snížení emisí. Za předpokladu, že všechna tato opatření přinesou očekávané výsledky, by mohlo plánované celkové snížení emisí skleníkových plynů v závazkovém období dosáhnout až 14,2 % ve srovnání s hodnotami základního roku.

Vzhledem k ambicióznímu cíli EU snížit do roku 2020 emise o 20 % ve srovnání s rokem 1990 a k úmyslu připravit půdu pro hladké splnění tohoto cíle je však nezbytné, aby členské státy nejen zajistily včasné snížení emisí na základě stávajících politik a opatření, ale aby rovněž urychlily vývoj a plné provádění svých plánovaných politik a opatření.

EU-12

U ostatních 12 členských států se na základě stávajících vnitrostátních politik a opatření předpokládá, že se souhrnné emise ve srovnání s rokem 2008 zvýší a v závazkovém období budou přibližně 36,8 % pod úrovněmi základního roku. Slovinsko je jedinou členskou zemí ze států EU-12, která má v úmyslu investovat do mechanismů Kjótského protokolu. Slovinsko, Česká republika, Maďarsko a Polsko hodlají zohlednit propady uhlíku. Česká republika, Maďarsko, Lotyšsko a Slovensko mají v plánu prodat část přebytku svých jednotek přidělených množství.

EU-27

Předpokládá se, že celkové emise skleníkových plynů v EU-27 budou v závazkovém období asi 17,3 % pod úrovněmi základního roku. Tento odhad je založen na prognózách PRIMES/GAINS, které zohledňují stávající politiky a opatření. Předpokládaný pokles je ještě větší, pokud budou zohledněny účinky získávání kreditů vládami prostřednictvím mechanismů Kjótského protokolu a propady uhlíku.

Tyto prognózy emisí je však třeba zvažovat s ohledem na již dosažené účinné snížení, které mezi lety 1990 a 2008 pro EU-27 dosáhlo –11,3 %, jakož i na prognózy pro rok 2020. Proto má-li EU dosáhnout svého cíle ve výši –20 % nebo –30 % do roku 2020, bude nutné v budoucnosti úsilí o snižování emisí v celé EU urychlit.

Obrázek 5: Relativní rozdíly (nadměrné či nedostatečné plnění cílů) mezi prognózami emisí skleníkových plynů v odvětvích, na které se nevztahuje EU ETS, v závazkovém období a příslušnými cíli pro období 2008–2012 na základě prognóz a využití mechanismů Kjótského protokolu a propadů uhlíku.

[pic]

Pozn.: 1) V případě Dánska a Irska byly pro účely odhadu použity vnitrostátní prognózy; 2) V případě všech ostatních členských států (kromě Kypru a Malty, které nemají v rámci Kjótského protokolu žádné závazky ke snížení emisí) byly odhady založeny na prognózách PRIMES/GAINS; 3) Upotřebení nevyužitých povolenek z rezerv pro nové účastníky systému EU pro obchodování s emisemi bylo vzato v úvahu u těch členských států, které naznačily plány na jejich využití za účelem splnění cílů mimo EU ETS (Dánsko a Irsko).

Zdroj: Evropská komise

Provádění politiky EU v oblasti změny klimatu

Evropský program pro změnu klimatu (ECCP)

V rámci posouzení politik a opatření členských států v EU-27 bylo vytyčeno osm společných a koordinovaných politik a opatření (CCPM), u kterých se předpokládá, že přinesou významné úspory emisí skleníkových plynů v EU . Největší úspory lze očekávat díky směrnici o EU ETS (2003/87/ES) a směrnici o obnovitelných zdrojích energie (2009/28/ES), které prosazují energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie. V odvětví dopravy je nejdůležitější legislativa o kvalitě paliv a snížení emisí CO2 z automobilů. Spotřeba energie bude kromě toho snížena provedením směrnic o energetické náročnosti budov, požadavcích na ekodesign, zdanění energií a podpoře kombinované výroby energie (kombinovaná výroba tepla a elektřiny). Kromě toho se předpokládá, že pružné mechanismy Kjótského protokolu dosáhnou výrazného poklesu emisí skleníkových plynů v EU.

Vedle těchto osmi klíčových politik a opatření bylo určeno dalších pět společných a koordinovaných politik a opatření, u nichž se rovněž předpokládá, že významným podílem přispějí k úsporám emisí v EU. K těmto pěti politikám patří směrnice o skládkách odpadů (99/31/ES), normy účinnosti nových teplovodních kotlů, směrnice o označování energetické účinnosti spotřebičů (2000/13/ES), směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečistění, která se mění směrnicí o průmyslových emisích, a iniciativa „Motor Challenge“ zaměřená na zlepšení energetické účinnosti průmyslových elektrických motorů. V době přijetí nařízení o fluorovaných skleníkových plynech (842/2006/ES) a směrnice o klimatizačních systémech motorových vozidel (2006/40/ES) se rovněž očekávalo snížení předpokládaných ročních emisí skleníkových plynů o 23 milionů tun ekvivalentu CO2 do roku 2010. Skutečný dopad těchto dvou nástrojů se v současné době přezkoumává, i pokud jde o emise skleníkových plynů.

Uvedených osm hlavních politik se na celkových úsporách připisovaných společným a koordinovaným politikám a opatřením v EU-27 podílí 92 %. To podtrhuje význam těchto klíčových politik v úsilí, které členské státy vyvíjejí při dosahování svých závazků ke snížení emisí.

Nejnovější vývoj

Od přijetí balíčku týkajícího se klimatu a energetiky probíhá práce na prováděcích opatřeních. Do roku 2013 musí být přijato asi dvacet legislativních aktů a dokumentů, aby bylo zajištěno řádné fungování přepracovaného systému EU pro obchodování s emisemi a aby se připravily podmínky pro uskutečnění cílů týkajících se emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo EU ETS.

V současnosti se připravují harmonizovaná pravidla pro přidělování povolenek pro celé Společenství ve třetím obchodovacím období. Přidělování bude do vhodné míry založeno na ambiciózních cílích, což podpoří inovace a odmění energeticky účinnější zařízení, která investují do nízkouhlíkových způsobů produkce. Členské státy odsouhlasily v červenci 2010 nařízení Komise o časovém harmonogramu, správě a dalších aspektech dražby povolenek na emise skleníkových plynů. Za účelem zřízení nového jednotného registru systému EU pro obchodování s emisemi se rovněž přezkoumává nařízení o registrech. Velice rychle byla přijata opatření proti recyklaci ověřeného snížení emisí a proti podvodům založená na zlepšení přístupových kontrol a bezpečnosti.

V roce 2009 začala práce na prováděcích opatřeních v rámci rozhodnutí o sdíleném úsilí, která zahrnují stanovení absolutních hodnot cílů členských států v období 2013–2020 a určení pravidel pro převody ročních emisních přídělů mezi členskými státy, jakož i zajištění jejich transparentnosti.

Bylo vypracování rozhodnutí o NER300, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování rozsáhlých komerčních demonstračních projektů v oblasti zachycování a ukládání uhlíku a inovačních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energií v rámci přepracovaného systému EU pro obchodování s emisemi, které by mělo být brzy formálně přijato. Probíhá také příprava pokynů týkajících se různých prvků směrnice o zachycování a ukládání uhlíku, které by umožnily její harmonizované provedení. Jejich dokončení se očekává na konci roku 2010.

Stejně tak se pracuje na prováděcích opatřeních k nařízení (ES) č. 443/2009, kterým se regulují emise CO2 z osobních automobilů.

Právní akty přijaté v poslední době

Provádění balíčku týkajícího se klimatu a energetiky:

3. EU ETS a únik uhlíku: Rozhodnutí Komise 2010/2/EU7, kterým se sestavuje seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku.

4. Celkové omezení EU ETS: Rozhodnutí Komise 2010/384/EU8 o množství povolenek pro celé Společenství, které mají být vydány v rámci systému EU pro obchodování s emisemi na rok 2013.

5. Zachycování a skladování CO 2 v EU ETS: Rozhodnutí Komise 2010/345/EU9 o změně rozhodnutí 2007/589/ES, pokud jde o zahrnutí pokynů pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů ze zachytávání, přepravy a geologického ukládání oxidu uhličitého.

Ostatní:

6. Letecká doprava a EU ETS: Nařízení Komise (EU) č. 82/201010, kterým se mění nařízení (ES) č. 748/2009 o seznamu provozovatelů letadel, kteří ke dni 1. ledna 2006 nebo po tomto datu vykonávali činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I směrnice 2003/87/ES, s uvedením členského státu správy u jednotlivých provozovatelů letadel.

7. Letecká doprava a EU ETS: Nařízení Komise (EU) č. 606/201011 o schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi.

Provádění systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

První období systému EU ETS pokrývá roky 2005 až 2007. Provozovatelé, kteří podléhají systému EU ETS, jsou v současné době uprostřed druhého obchodovacího období (2008–2012). V roce 2013 zahájí svou činnost přepracovaný systém. Více informací o provádění přepracovaného systému EU ETS je uvedeno v oddílu 3.2.

Druhé obchodovací období (2008 až 2012)

Celoevropské omezení na období 2008–2012 činí 2,081 miliardy povolenek ročně, což je o 10,5 % méně, než se původně navrhovalo v národních alokačních plánech předložených členskými státy. V roce 2009 se systému účastnilo 11 032 zařízení.

V roce 2009 dosáhlo v EU-27 celkové množství ověřených emisí ze zařízení, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, téměř 1,85 miliardy tun12 CO2, což je o 12 % méně než v roce 2008. Snížení emisí se připisuje třem hlavním faktorům: omezení hospodářské činnosti v důsledku recese, nízké úrovni cen plynu v roce 2009 a zavedení opatření na omezení emisí v zařízeních.

Využívání mechanismů JI (společného provádění) a CDM (mechanismu čistého rozvoje) ze strany provozovatelů

Každý členský stát v druhém národním alokačním plánu stanovil maximální limit, v jehož rámci mohli provozovatelé použít kredity založené na projektech (mechanismy společného provádění (JI) a čistého rozvoje (CDM)). V zařízeních, na něž se vztahuje systém pro obchodování s emisemi, může být ve všech členských státech v druhém obchodovacím období každoročně použito celkem 278 milionů CER (jednotek ověřeného snížení emisí) nebo ERU (jednotek snížení emisí), což odpovídá 13,4 % celoevropského omezení pro toto období. V roce 2009 provozovatelé využili 82 milionů CER nebo ERU, což odpovídalo 4,39 % všech vyřazených povolenek. Od roku 2013 budou pravidla pro použití kreditů pro mechanismy společného provádění (JI) a čistého rozvoje (CDM) přezkoumána, jak je stanoveno v přepracované směrnici o systému EU pro obchodování s emisemi13.

Předpokládané využití mechanismů Kjótského protokolu ze strany vlády

Deset členských států EU-15 spolu se Slovinskem se rozhodlo použít k dosažení cílů Kjótského protokolu mechanismy Kjótského protokolu. Společně by tyto členské státy EU-15 získaly za dodržování závazků v prvním závazkovém období v rámci Kjótského protokolu 116,7 milionu tun ekvivalentu CO2 ročně. To představuje zhruba 2,7 procentního bodu při plnění cíle Kjótského protokolu, který je stanoven ve výši –8 %, pro státy EU-15 (viz tabulka 12 v pracovním dokumentu útvarů Komise). Podíváme-li se však na množství kreditů, které byly doposud převedeny na účty členských států v registru, je číslo mnohem menší a dosahuje přibližně 28 milionů tun ekvivalentu CO2.

Těchto 10 členských států se společně rozhodlo investovat asi 3 miliardy EUR, aby získalo jednotky prostřednictvím mechanismů JI, CDM nebo obchodování s emisemi. Největší rozpočtové prostředky na pětileté závazkové období přidělilo Španělsko, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko a Portugalsko (638 milionů EUR, 531 milionů EUR, 507 milionů EUR, 360 milionů EUR a 305 milionů EUR). Na Slovensku byl rozpočet odhadnut na 80 milionů EUR.

Pokud jde o jednotky přidělených množství prodané členskými státy, bylo podle údajů v registru převedeno přibližně 56 milionů tun ekvivalentu CO2. Česká republika, Maďarsko, Lotyšsko a Slovensko oznámily, že hodlají prodat kredity.

Předpokládané využití propadů uhlíku

Kromě politik a opatření zaměřujících se na nejrůznější zdroje emisí skleníkových plynů mohou členské státy využít propadů uhlíku (viz tabulka 13 v pracovním dokumentu útvarů Komise). Z dosud poskytnutých informací vyplývá, že celková čistá sekvestrace během závazkového období vyplývající ze zalesňování a obnovy lesů podle čl. 3 odst. 3 Kjótského protokolu bude v zemích EU-15 asi 12,1 milionu tun CO2 ročně. Vedle toho se odhaduje, že použití opatření podle čl. 3 odst. 4 v EU-15 přispěje 27,7 milionu tun CO2 v každém roce závazkového období a po zohlednění příspěvků od zemí EU-12 se částka vyšplhá na 34,2 milionu tun CO2.

U všech činností podle čl. 3 odst. 3 a 4 se v členských státech EU-15 předpokládá snížení emisí o 42,5 milionu tun CO2 v každém roce závazkového období, což odpovídá téměř 12,5 % závazku ke snižování v EU-15 v celkové výši 341 milionů tun CO2 ročně v závazkovém období ve srovnání s emisemi základního roku.

DOSAŽENÍ CÍLE PRO ROK 2020

Cíl snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2020

V rámci balíčku týkajícího se klimatu a energetiky byl pro země EU-27 stanoven cíl 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. Celkové úsilí EU o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % oproti roku 1990 (což také odpovídá –14 % ve srovnání s rokem 2005) bude rozděleno mezi odvětví spadající do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a odvětví, která do EU ETS nespadají, a to takto:

8. snížení emisí v odvětví, na něž se vztahuje EU ETS, o 21 % oproti roku 2005;

9. snížení zhruba o 10 % ve srovnání s rokem 2005 v odvětvích, která do EU ETS nespadají.

Tyto cíle snížení emisí skleníkových plynů byly začleněny do Evropské strategie pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, kterou Evropská rada přijala v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 bude vyžadovat každoroční sledování pokroku při dosahování cílů.

Politiky přispívající k splnění cílů

Omezení emisí v období 2013 až 2020 jsou popsána v rozhodnutí o sdíleném úsilí a v přepracované směrnici o systému pro obchodování s emisemi. Na dosahování cílů členskými státy, jako jsou závazné cíle týkající se obnovitelných zdrojů, výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily, směrnice o zachycování a ukládání uhlíku nebo směrnice o kvalitě paliv se zároveň budou podílet další celoevropské politiky. Kromě těchto celoevropských politik budou hrát významnou roli i politiky jednotlivých členských států, zejména v oblasti snižování emisí v odvětvích mimo ETS.

Předpokládaná vzdálenost od cílů

Jak je vidět v tabulce 1 a podle posledních prognóz Komise, v nichž jsou zahrnuty účinky hospodářské krize, nebudou vnitrostátní politická opatření prováděná od roku 2009 k dosažení cílů pro rok 2020 týkajících se snížení emisí v EU stačit.

Tabulka 1: Snížení emisí skleníkových plynů v zemích EU-27 podle základního scénáře

Základní scénář EU-27 | Emise skleníkových plynů celkem | Odvětví mimo EU ETS |

Emise skleníkových plynů 2005–2020 celkem | -7 % | -3,5 % |

Cíle snížení 2005–2020 | -14 % | -10 % |

Pozn.: Pro další podrobnosti týkající se prognóz viz COM(2010) 265 v konečném znění a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise SEK(2010) 650, část 2.

Zdroj: Evropská komise

Navzdory pozitivním trendům směřujícím k dosažení závazku Kjótského protokolu, na něž poukazují prognózy pro období 2008–2012, bude zapotřebí dalšího úsilí a doplňkových politik, aby bylo cílu pro rok 2020 dosaženo . Flexibilní opatření, která stanoví rozhodnutí o sdíleném úsilí a přepracovaná směrnice o systému pro obchodování s emisemi, jako je například použití kreditů založených na projektech, rovněž přispějí k dosažení cílů.

Podle základních předpokladů PRIMES-GAINS se očekává, že se celkové emise skleníkových plynů z odvětví, na něž se nevztahuje EU ETS, v zemích EU-27 mezi lety 2005 a 2020 sníží o 3,5 % (viz tabulka 1). Toto snížení je ovlivněno zejména snížením emisí jiných než CO2 o přibližně 8% a stabilizací emisí CO2, které poklesly asi o 1 %. Jak se očekávalo, cíl snížení emisí z odvětví mimo EU ETS o –10 % do roku 2020 se pravděpodobně nepodaří splnit. Bez využití mechanismů společného provádění (JI) a čistého rozvoje (CDM) zbývá k dosažení cíle na úrovni EU téměř 6 % (viz obrázek 6), a budou tedy zapotřebí dodatečná opatření a synergie mezi prováděním směrnice o obnovitelných zdrojích energie a rozhodnutí o sdíleném úsilí. Jak je vidět na obrázku 6, deset členských států pravděpodobně splní svůj cíl snížení emisí z odvětví mimo EU ETS i se současným souborem politik a opatření (státy se záporným procentem). Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Maltu, Portugalsko a Rumunsko. Z prognóz PRIMES/GAINS vyplývá, že sedmnáct členských států, včetně osmi největších znečišťovatelů v odvětví mimo EU ETS a země EU-27 jako celek by své cíle snížení emisí z odvětví mimo EU ETS nesplnilo.

Obrázek 6: Předpokládané rozdíly vzhledem k cílům pro rok 2020 v odvětvích mimo EU ETS

[pic]

Zdroj : Evropská komise; rozsah odvětví mimo EU ETS od roku 2013, tj. rovněž kromě odvětví ETS, která do ETS vstoupí až v roce 2013, aby bylo možné provést porovnání údajů v čase.

SITUACE V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH EU

Emise skleníkových plynů v Chorvatsku se v letech 199014 až 2008 snížily o 0,6 % a v porovnání s rokem 2007 se snížily o 3,7 %. Na základě prognóz v oblasti emisí skleníkových plynů zahrnutých v pátém národním sdělení se očekává, že se současným souborem politik a opatření bude mít Chorvatsko s dosahováním svého cíle v rámci Kjótského protokolu problémy.

Emise skleníkových plynů na Islandu se v letech 1990 až 2008 zvýšily o 44 % a v roce 2008 byly o 9 % vyšší než v roce 2007. Se zohledněním rozhodnutí 14/CP.7 je podle prognóz v oblasti emisí skleníkových plynů zahrnutých do pátého národního sdělení Island na dobré cestě ke splnění cíle Kjótského protokolu.

V roce 2008 činily emise skleníkových plynů v Turecku 366,5 milionu tun ekvivalentu CO2 v porovnání se 187 miliony tun ekvivalentu CO2 v roce 1990, což představuje nárůst o 96 % a v porovnání s rokem 2007 je to pokles o 3,5%. Turecko nemá v rámci Kjótského protokolu žádné závazky týkající se snížení emisí.

Aktuální přehled emisí skleníkových plynů v Bývalé jugoslávské republice Makedonie není k dispozici. Poslední údaje o emisích skleníkových plynů jsou zahrnuty do druhého národního sdělení a vztahují se na období 1990–2002. Mezi roky 1990 a 2002 poklesly celkové emise skleníkových plynů přibližně o 10 %.

Více informací naleznete v oddíle 2 pracovního dokumentu útvarů Komise.