DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Odůvodnění a cíle návrhu

Tuniská ekonomika je negativně zasažena domácími nepokoji následkem revoluce v roce 2011, nestabilitou v regionu (zejména válkou v Libyi) a oslabeným mezinárodním prostředím, zvláště v eurozóně, se kterou Tunisko udržuje úzké obchodní a finanční vztahy. V roce 2011 došlo v tuniské ekonomice k recesi a navzdory mírnému hospodářskému oživení v roce 2012, kdy se navrátil turismus a přímé zahraniční investice a ekonomická aktivita se zvýšila, je makroekonomická situace nadále velmi nestabilní. Zejména se poměrně znatelně zhoršila fiskální situace a platební bilance, což vytvořilo značnou potřebu finančních prostředků.

Od svržení prezidenta Ben Aliho dne 14. ledna 2011 činí tato země současně významné kroky k zavedení demokratických procesů, mimo jiné vyhlášením svobodných voleb a vytvořením národního Ústavodárného shromáždění. Přestože politická transformace neprobíhá bez obtíží a období nestability, očekává se, že proces vyústí ve schválení nové ústavy a organizaci nových voleb v první polovině roku 2014.

Na pozadí těchto událostí dosáhly v polovině dubna 2013 tuniské orgány se zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) dohody o pohotovostním úvěru na 24 měsíců ve výši 1,75 miliardy USD (400 % kvóty), kterou Rada MMF schválila v červnu. Účelem úvěru je podporovat program vlády v oblasti hospodářských reforem, snížit ekonomickou zranitelnost a podpořit udržitelný růst podporující začlenění.

Tuniská vláda v této souvislosti 28. srpna 2013 požádala EU o makrofinanční pomoc ve výši 500 milionů EUR, z nichž část by byla ve formě grantu (viz dopis se žádostí v příloze). Evropská komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrh na udělení makrofinanční pomoci Tuniské republice ve výši maximálně 250 milionů EUR. Pomoc by měla mít podobu střednědobých úvěrů, avšak s využitím grantů se nepočítá vzhledem k tomu, že Tunisko pro využití grantů při operacích v rámci makrofinanční pomoci nesplňuje kritéria způsobilosti.

Navrhovaná makrofinanční pomoc ze strany EU by Tunisku pomohla pokrýt část zbývajících potřeb vnějšího financování na období 2014–2015 v rámci programu MMF, které se odhadují na 3,0 miliardy USD. Makrofinanční pomoc by omezila krátkodobé problémy hospodářství v oblasti platební bilance a rozpočtu a současně by podpořila programy změn a reforem dohodnuté s MMF a Světovou bankou a rovněž reformy schválené v rámci operací rozpočtové podpory EU, zejména smlouvu o upevnění státu Programme d’Appui à la Relance, která je částečně financována EU z programu Podpora pro partnerství, reformy a růst podporující začlenění (Support for Partnership Reform and Inclusive Growth, SPRING).

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu s cíli iniciativy partnerství z Deauville skupiny G-8 a hlavními směry nové evropské politiky sousedství. Ostatním zemím v regionu by také naznačila, že EU je připravena podpořit země, které zahájily politické reformy, v době hospodářských potíží.

V tomto kontextu se Komise domnívá, že jsou splněny politické a hospodářské podmínky pro operaci makrofinanční pomoci v navrhované výši a podobě.

· Obecné souvislosti

Po silné recesi v roce 2011, kdy ekonomika klesla o 1,9 % kvůli domácím politickým nepokojům a konfliktu v Libyi, začalo v roce 2012 navzdory nepříznivému mezinárodnímu a domácímu prostředí mírné oživení a růst reálného HDP se podle odhadů zvýšil na 3,6 %, čemuž nejvíce napomohl návrat turismu a příliv přímých zahraničních investic. I přes slibné oživení výrobních činností a nárůst turismu vykazované v polovině roku 2013 se z důvodu pokračující patové politické situace, nižšího než očekávaného růstu jak v EU (která je hlavním obchodním partnerem Tuniska), tak na rozvíjejících se trzích a rovněž kvůli špatné úrodě hospodářská aktivita zpomalila. MMF nedávno přehodnotil svou prognózu růstu HDP v roce 2013 ze 4 na 3 %. Také pro rok 2014 byla prognóza růstu revidována směrem dolů ze 4,5 na 3,7 % a vzhledem k domácí politické situaci hrozí, že se dále sníží.

Hlavním problémem zůstává nezaměstnanost, která se na konci června 2013 vyšplhala na 15,9 % ve srovnání s 13,5 % před revolucí a je obzvláště vysoká v řadách mladých lidí a žen. Od začátku roku 2012 se projevují inflační tlaky, které jsou zejména způsobeny nárůstem regulovaných cen energií a vyššími cenami potravin. Inflace nicméně do září klesla zpět na 5,7 % (a jádrová inflace na 4,4 %) a podle očekávání by měla zůstat stabilní zhruba na této úrovni.

Měnová politika v roce 2011 a v prvních měsících roku 2012 byla v reakci na značnou mezeru výstupu a poměrně stabilní jádrovou inflaci pružná. Jakmile se však inflace začala zrychlovat a vnější a rozpočtová rovnováha se zhoršila, přijala tuniská centrální banka přísnější opatření, kterými od srpna 2012 zvýšila základní měnověpolitickou sazbu o 50 bazických bodů (na 4 %).

Pokud jde o veřejné finance, MMF ve svém programu předpokládá pro rok 2013 mírnou fiskální korekci, která počítá s tím, že se rozpočtový schodek zvýší na 7,3 % HDP, což v podstatě odráží náklady na plánovanou rekapitalizaci bank a uhrazení zpožděných plateb. Nejnovější trendy však naznačují, že nebudou-li přijata žádná nová opatření, dojde k výraznému rozpočtovému poklesu (bez nápravných opatření dosáhne schodek podle současných odhadů 8,4 % HDP). Očekává se, že toto zhoršení rozpočtové situace v roce 2013 bude stejně jako loni částečně vyrovnáno nižší úrovní plnění v oblasti veřejných investic.

Pokud jde o rok 2014, MMF vyzývá Tunisko, aby k dosažení naplánovaného cílového schodku ve výši 6,4 % HDP provedlo dodatečnou úpravu ve výši zhruba 2 procentních bodů HDP. K nápravným opatřením bude pravděpodobně patřit úprava energetických sazeb a zároveň rozvíjení lépe cílené záchranné sociální sítě, posílená kontrola mzdových nákladů ve veřejném sektoru (jež představují zhruba 13 % HDP a 60 % příjmů), zvýšení spotřebních daní a opatření ke zlepšení efektivnosti veřejných výdajů. V zákoně o rozpočtu by také měly být řádně vyčleněny finanční prostředky potřebné na rekapitalizaci finančního sektoru.

Veřejný dluh se v roce 2012 udržel na 44 % HDP, do konce tohoto roku se však má mírně zvýšit na 45,3 % HDP a v roce 2014 by se měl vyšplhat na 49,5 % HDP. Dluhová služba se drží na zvladatelné úrovni 6 % celkových rozpočtových výdajů.

Oživení růstu v průběhu roku 2012 při oslabené světové poptávce (zejména z EU) a přetrvávající vysoké ceny komodit přispěly k navýšení schodku běžného účtu na 8,1 % HDP. Schodek se v roce 2013 dále zvyšoval a nejnovější projekce naznačují, že se zhoršil na téměř 8,3 % HDP, ačkoli podle programu MMF mělo být dosaženo cílové hodnoty 7,5 % HDP. Mimoto příliv přímých zahraničních investic v roce 2013 je prozatím 40 % pod úrovní, kterou ve svém programu původně očekával MMF. Vyplácení úřední pomoci navíc značně zaostává za plánovanou úrovní. V důsledku těchto deficitů ve financování a vyššímu než očekávanému schodku běžného účtu čelí Tunisko v roce 2013 významnému schodku platební bilance (zhruba 750 milionů USD), který by však mohla poněkud snížit potenciální úvěr od Kataru. Podle očekávání MMF by měl být tento deficit pokryt snížením devizových rezerv o 600 milionů USD oproti původním cílům programu a dalším omezením veřejných investic (jež obsahují vysoký podíl dovozu).

Po částečném ozdravení v roce 2012 začaly oficiální devizové rezervy na začátku roku 2013 prudce klesat. Na konci října 2013 činily rezervy 6,9 miliardy USD, čímž pokrývaly pouze 104 dní dovozu. Očekává se, že na konci roku 2013 dosáhne hodnota rezerv 7,5 miliardy USD, což představuje za daný rok snížení o 1,1 miliardy USD, ačkoli bylo původně plánováno, že se rezervy v roce 2013 o 400 milionů USD navýší. Nominální efektivní kurz dináru oslabil od revoluce zhruba o 12 % a od začátku roku 2013 zhruba o 6 %.

Krize, k níž došlo v roce 2011, měla negativní dopad na řadu klíčových bank, zejména veřejných, které byly více vystaveny těžce zasaženému odvětví cestovního ruchu. Tuniská centrální banka proto v průběhu roku 2012 poskytla obchodním bankám významný objem likvidity, aby jim pomohla pokrýt jejich potřeby refinancování, nicméně od injekcí likvidity se již začalo postupně upouštět. V rámci programu dohodnutého s MMF mají tuniské orgány v úmyslu pokračovat v rekapitalizaci a ozdravení bank postižených krizí.

Vedle potřeby restrukturalizovat a posílit bankovní systém patří k dalším klíčovým úkolům v oblasti strukturálních reforem snižování nezaměstnanosti a současně zvýšení míry účasti na trhu práce (zejména žen), snížení rozdílů v příjmech a rozdílů mezi regiony, snížení nadměrné závislosti na rozvoji vývozního průmyslu s malou přidanou hodnotou usazeného podél pobřeží a reforma neefektivního systému dotovaných cen za současného posílení záchranné sociální sítě.

Jak již bylo zmíněno, dne 7. června 2013 schválila Rada MMF dvouletou dohodu o pohotovostním úvěru ve výši 1,75 miliard USD (400 % tuniské kvóty). Hlavním cílem programu MMF je: i) udržet makroekonomickou stabilitu, z části provedením strukturálních reforem a výběrovou rekapitalizací bank; ii) napomoci růstu podporujícímu začlenění; iii) snížit zranitelnost vůči vnějším vlivům a iv) posílit důvěru investorů a dárců.

Revidované projekce poukazují na značné potřeby v oblasti platební bilance pro období 2014–2015 a celkový deficit externího financování se odhaduje na 4,4 miliardy USD. Tento deficit financování se obecně připisuje dvěma faktorům: trvale vysokému schodku běžného účtu a potřebě zvýšit devizové rezervy v období 2014–2015. Po odečtení částek vyplacených podle dohody o pohotovostním úvěru a úvěru Světové banky na rozvojovou politiku hrozí Tunisku v uvedeném období zbývající deficit externího financování ve výši 3,0 miliard USD. Navrhovaná makrofinanční pomoc ze strany EU by přispěla k pokrytí zhruba 10,8 % zbývajícího deficitu financování na období 2014–2015.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Žádné

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

EU se snaží rozvíjet s Tuniskem úzké vztahy a podpořit tuniské hospodářské a politické reformy. Tunisko se v roce 1995 stalo první zemí jižního Středomoří, která s EU podepsala dohodu o přidružení. Tato dohoda je i nadále právním základem pro dvoustrannou spolupráci. K dalšímu posílení dvoustranných vztahů došlo v rámci evropské politiky sousedství (EPS) EU, mimo jiné přijímáním pětiletých akčních plánů EPS (poslední se týká období 2013–2017), které stanoví strategické cíle pro tuto spolupráci. Tunisko je rovněž členem Unie pro Středomoří. Hospodářské vztahy s EU jsou důležité, neboť Tunisko provádí s EU největší podíl svých obchodů. V roce 2012 pocházelo z EU 59,3 % tuniského dovozu a do EU směřovalo 68,1 % tuniského vývozu. Tunisko je rovněž na EU velmi závislé, pokud jde o přímé zahraniční investice a jiné finanční toky, remitence a příjmy z cestovního ruchu. V roce 2008 dokončilo Tunisko odstraňování cel na průmyslové výrobky, a stalo se tak první středomořskou zemí, která s EU uzavřela dohodu o volném obchodu. EU nabídla Tunisku zahájit jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu s cílem umožnit Tunisku neomezený přístup na jednotný trh v EU, avšak jednání dosud zahájena nebyla.

Makrofinanční pomoc ze strany EU by doplnila částku 445 milionů EUR mobilizovaných v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a programu SPRING, a zejména podmínky plánované v balíčku PAR III, na němž se EU účastní. Při provádění těchto dvou programů bude zajištěna úzká koordinace, jelikož oba se vzájemně doplňují a posilují. Zatímco předpokládaná makrofinanční pomoc poskytne krátkodobou podporu platební bilance, smlouva o upevnění státu podpoří dokončení procesu přechodu k demokracii prostřednictvím hospodářských a politických opatření v oblasti řízení. Vzhledem k tomu, že makrofinanční pomoc EU by pobídla tuniské orgány, aby přijaly vhodný rámec pro makroekonomické politiky a strukturální reformy, zvýšila by přidanou hodnotu a účinnost zapojení EU prostřednictvím jiných finančních nástrojů. Tato pomoc navíc doplní zdroje dané k dispozici mezinárodními finančními institucemi, dárci v rámci dvoustranných dohod a ostatními finančními institucemi EU, čímž přispěje k celkové účinnosti balíčku finanční podpory, který byl dohodnut mezinárodním dárcovským společenstvím následně po krizi.

Souhrnně lze říci, že i když tuniská cesta k úplné demokracii není bez obtíží a dosud přetrvává výrazná nejistota, země podnikla důležité kroky v oblasti politických reforem, jejichž cílem je posílit demokratické instituce a mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na více stranách, právního státu a dodržování lidských práv. Země rovněž plánuje program hospodářských reforem, jež mají položit základy pro udržitelný a spravedlivý růst vedoucí k tvorbě pracovních míst.

Návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci je v souladu se závazkem EU podporovat ekonomickou a politickou přeměnu v Tunisku. Je také v souladu se zněním dvou rozhodnutí o makrofinanční pomoci pro Kyrgyzskou republiku a Jordánské hášimovské království[1]. Jak bylo podrobněji objasněno v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise, je návrh Komise konkrétně v souladu s následujícími zásadami: výjimečnou povahou, politickými předpoklady, komplementaritou, podmíněností a finanční disciplínou.

Komise bude plnění těchto kritérií nadále sledovat a posuzovat v průběhu operace makrofinanční pomoci. Pokud jde o posouzení politických předpokladů, budou útvary Komise úzce spolupracovat s Evropskou službou pro vnější činnost.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace zúčastněných stran

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Tuniska. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, které již rozsáhlé programy financování zavedly. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s tuniskými orgány.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise s pomocí externích znalců provede v prosinci 2013 operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost tuniských veřejných finančních okruhů a správních postupů.

· Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc spolu s programem ekonomických změn a reforem, který je s ní spojen, pomůže Tunisku zmírnit krátkodobé potřeby financování a podpoří politická opatření zaměřená na posílení platební bilance a fiskální situace a na urychlení udržitelného růstu, jak bylo dohodnuto s MMF. Zejména napomůže zlepšit efektivitu a transparentnost řízení veřejných financí, podpoří daňové reformy, které mají zvýšit výběr daní a zlepšit progresivitu daňového systému, podpoří současné úsilí o posílení záchranné sociální sítě, povzbudí reformy na trhu práce (snížení nezaměstnanosti a zvýšení míry zapojení, zejména z řad žen) a usnadní přijetí opatření, jež mají zlepšit regulační rámec pro obchod a investice.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Evropská unie dá Tunisku k dispozici makrofinanční pomoc v celkové maximální výši 250 milionů EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobého úvěru. Pomoc bude mít následující cíle: i) přispět Tunisku na pokrytí zbývajících potřeb vnějšího financování v období 2014–2015, které určila Komise na základě odhadů MMF; ii) podpořit snahy o fiskální konsolidaci a vnější stabilizaci v rámci programu MMF; iii) usnadnit a podpořit úsilí tuniských orgánů o zavedení opatření obsažených v Akčním plánu sousedství EU-Tunisko a iv) podpořit snahy o strukturální reformy směřující ke zlepšení celkového makroekonomického řízení, posílení správy ekonomických záležitostí a transparentnosti a zlepšení podmínek pro udržitelný růst.

Pomoc má být vyplacena ve třech splátkách. První splátka (90 milionů EUR) by podle očekávání měla být vyplacena v polovině roku 2014. Druhá splátka (80 milionů EUR), závislá na řadě politických opatření, by mohla být vyplacena ke konci roku 2014. Pokud budou splněny politické podmínky, třetí a poslední splátka (80 milionů EUR) by mohla být uvolněna v první polovině roku 2015. Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Vyplácení by záviselo na úspěšných přezkumech programu na základě finančního ujednání s MMF (dohody o pohotovostním úvěru), jak je u nástroje makrofinanční pomoci obvyklé. Kromě toho by se Komise a tuniské orgány v memorandu o porozumění dohodly na specifických opatřeních strukturálních reforem. Komise se zaměří na strukturální reformy, které mají zlepšit celkové makroekonomické řízení a podmínky pro udržitelný růst (např. reformy zaměřené na transparentnost a účinnost řízení veřejných financí, daňové reformy, reformy k posílení záchranné sociální sítě, reformy trhu práce a reformy k zlepšení právního rámce pro obchod a investice).

Rozhodnutí o vyplacení makrofinanční pomoci v plné výši ve formě půjček je odůvodněno úrovní rozvoje Tuniska (měřenou jeho příjmem na osobu) a dluhovými ukazateli. Je rovněž v souladu se zacházením, kterého se Tunisku dostalo od Světové banky a MMF. Tunisko není způsobilé pro koncesní financování Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) nebo fondu MMF pro snížení chudoby a růst.

· Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie.

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije s ohledem na skutečnost, že cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Tunisku nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a může jich být tudíž lépe dosaženo na úrovni Evropské unie. Hlavními důvody jsou rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost podpory.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť se omezuje na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s dohodou o pohotovostním úvěru, odpovídá částka podpory 10,8 % zbývajícího deficitu financování na období 2014–2015. Vzhledem k pomoci, kterou Tunisku přislíbili jiní dvoustranní a mnohostranní dárci a věřitelé, se má za to, že se pro EU jedná o přiměřenou úroveň sdílení nákladů.

· Volba nástrojů

K řešení těchto makroekonomických cílů by nebylo vhodné ani dostačující projektové financování ani technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU bude zmírnění vnějšího finančního tlaku a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový rámec pro makroekonomickou a strukturální politiku, zvýšit efektivnost akcí financovaných v Tunisku v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

Navrhovaný program posílí rovněž reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. Tohoto výsledku bude dosaženo mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v této oblasti, že EU je připravena podpořit v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k politickým reformám.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Plánovaná pomoc by byla poskytnuta ve formě úvěru a měla by být financována prostřednictvím výpůjční operace, kterou Komise provede jménem EU. Rozpočtové náklady pomoci budou odpovídat poskytnutí prostředků (ve výši 9 % úvěru) pro Záruční fond pro vnější vztahy EU z rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“)[2]. Za předpokladu, že první a druhý úvěr, dohromady ve výši 170 milionů EUR, budou vyplaceny v roce 2014 a třetí úvěr ve výši 80 milionů EUR v roce 2015, budou v souladu s pravidly upravujícími mechanismus záručního fondu prostředky poskytnuty z rozpočtů na roky 2016–2017.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc by byla k dispozici po dobu dvou a půl roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.

2013/0416 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[3],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Tuniskou republikou (dále jen „Tunisko“) se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství. Dne 1. března 1998 vstoupila v platnost Evropsko-středomořská dohoda o přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskem na straně druhé. V rámci této dohody o přidružení dokončilo Tunisko v roce 2008 odstraňování cel na průmyslové výrobky, a stalo se tak první středomořskou zemí, která otevřela oblast volného obchodu s Unií. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci akčních plánů evropské politiky sousedství, přičemž poslední z nich, o němž se diskutuje, by se vztahoval na období 2013–2017.

(2)       Tuniské hospodářství bylo významně zasaženo domácími událostmi souvisejícími s děním v jižním Středomoří od konce roku 2010, známým jako „arabské jaro“, a následnými nepokoji v regionu, zejména v sousední Libyi. Tyto události a nepříznivá celosvětová hospodářská situace, zejména recese v eurozóně (jež je hlavním obchodním a finančním partnerem Tuniska), mají velmi negativní důsledky pro tuniské hospodářství, což vede ke zpomalení růstu a vytváření velkých deficitů vnějšího a rozpočtového financování.

(3)       Po svržení prezidenta Ben Aliho, k němuž došlo dne 14. ledna 2011, se v Tunisku dne 23. října 2011 konaly první svobodné a demokratické volby. Od té doby funguje národní Ústavodárné shromáždění, a ačkoli politická transformace neprobíhá bez potíží, hlavní političtí činitelé společně usilují o pokračování reforem k vytvoření plně rozvinutého demokratického systému.

(4)       Od začátku arabského jara deklarovala EU při různých příležitostech svůj závazek podpořit Tunisko v jeho procesu ekonomických a politických reforem. Tento závazek byl opětovně potvrzen v závěrech ze zasedání Rady přidružení mezi Unií a Tuniskem v listopadu 2012. Finanční podpora Unie pro proces reforem v Tunisku je v souladu s politikou Unie vůči regionu jižního Středomoří, jak je stanovena v rámci evropské politiky sousedství.

(5)       Makrofinanční pomoc Unie by měla být mimořádným finančním nástrojem účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance, jehož cílem je obnovit udržitelný stav vnějšího financování příjemce a podporovat provádění programu politik, jehož součástí jsou účinná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy určená ke zlepšení stavu platební bilance, zejména v průběhu trvání programu, a posílit provádění příslušných smluv a programů s Unií.

(6)       V dubnu 2013 tuniské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) ujednaly tříletou dohodu o pohotovostním úvěru („program MMF“), který nemá preventivní charakter, ve výši 1,150 miliard ZPČ (zvláštních práv čerpání) na podporu tuniského ekonomického ozdravného a reformního programu. Cíle programu MMF jsou v souladu s účelem makrofinanční pomoci Unie, kterým je zmírnění krátkodobých potíží v oblasti platební bilance, a provádění účinných opatření zaměřených na korekci je v souladu s cílem makrofinanční pomoci Unie.

(7)       Na období 2011–2013 poskytla Unie na základě programu pravidelné spolupráce částku ve výši 290 milionů EUR ve formě grantů s cílem podpořit tuniský program politických a ekonomických reforem. Dalších 155 milionů EUR bylo v období 2011–2013 Tunisku přiděleno v rámci programu „Podpora pro partnerství, reformy a růst podporující začlenění“ (SPRING).

(8)       Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a hospodářskému výhledu požádalo Tunisko v srpnu 2013 o makrofinanční pomoc Unie.

(9)       Vzhledem k tomu, že Tunisko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba jej považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(10)     Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Tuniska přetrvává výrazný deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými mnohostrannými institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Tunisku ze strany Unie (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Tuniska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Tuniska a tuniský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(11)     Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být podpořit obnovení udržitelného stavu vnějšího financování Tuniska, a tím přispět k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(12)     Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Tuniska a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byly rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od mnohostranných dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Tunisku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(13)     Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(14)     Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Tunisku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(15)     Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Tuniska vůči hodnotám, které má společné s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i oddanost vůči zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(16)     Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být respektování účinných demokratických mechanismů, včetně právního státu a parlamentního systému více politických stran, ze strany Tuniska, jakož i zaručené dodržování lidských práv v zemi. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly v Tunisku posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise by měla pravidelně sledovat plnění výše uvedených předpokladů i dosahování těchto cílů.

(17)     V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Tunisko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, úplatkářství a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Evropský účetní dvůr audity.

(18)     Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady.

(19)     Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(20)     Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(21)     S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[5].

(22)     Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s tuniskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na takové operace přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Tunisku poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro snížení, zastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.           Unie poskytne Tunisku makrofinanční pomoc („makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 250 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Tuniska a jeho reformy. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Tuniska v oblasti platební bilance zjištěných v programu MMF.

2.           Celá částka makrofinanční pomoci se Tunisku poskytne ve formě úvěrů. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aby je mohla půjčit Tunisku. Úvěry mají maximální dobu splatnosti 15 let.

3.           Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Tuniskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Tuniskem a v akčním plánu EU-Tunisko na období 2013–2017 schváleném v rámci evropské politiky sousedství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

4.           Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dva a půl roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.           V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Tuniska oproti původním předpokladům podstatně sníží, sníží Komise výši poskytované pomoci nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být respektování účinných demokratických mechanismů, včetně právního státu a parlamentního systému více politických stran, ze strany Tuniska, jakož i zaručené dodržování lidských práv v zemi. Komise sleduje plnění tohoto předpokladu po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie. Tento článek se použije v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU[6].

Článek 3

1.           Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s tuniskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“) zahrnujícím časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky uvedené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Tuniskem za podpory MMF.

2.           Tyto podmínky mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Tunisku, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování opatření politiky musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.           Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru uzavřené mezi Komisí a tuniskými orgány.

4.           Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splněny podmínky podle čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Tuniska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.           S výhradou podmínek uvedených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie úvěrem ve třech splátkách. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění.

2.           Je-li to potřeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009[7].

3.           Komise rozhodne o uvolnění splátek s výhradou splnění všech následujících podmínek:

a)      předpokladu stanoveného v článku 2;

b)      průběžných uspokojivých výsledků při provádění programu politik, který zahrnuje účinná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a

c)      provedení hospodářské politiky a splnění finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění v souladu s konkrétním časovým rámcem.

K čerpání druhé splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky. K čerpání třetí splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění druhé splátky.

4.           Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.           Makrofinanční pomoc Unie se vyplatí tuniské centrální bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení o zbývajících rozpočtových finančních potřebách, mohou být finanční prostředky Unie převedeny tuniskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.           Výpůjční a úvěrové operace související s makrofinanční pomocí Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.           Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Tuniska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.           Umožní-li okolnosti zlepšení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Tuniska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.           Veškeré náklady vzniklé Unii související s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Tunisko.

5.           Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.           Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012[8] a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012[9].

2.           Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.           Memorandum o porozumění a smlouva o úvěru, které budou dojednány s tuniskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, jež:

a)      zajistí, aby Tunisko pravidelně kontrolovalo, že bylo financování z rozpočtu Unie použito řádně, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)      zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, úplatkářství a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 988/95[10], nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96[11] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[12];

c)      výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)      výslovně povolí Komisi a Evropskému účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, jako například operačních hodnocení;

e)      zajistí, aby Unie měla nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že Tunisko se v souvislosti se správou makrofinanční pomoci Unie dopustilo jakéhokoli podvodu, úplatkářství nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie.

4.           Během provádění makrofinanční pomoci Unie sleduje Komise v Tunisku prostřednictvím operačních hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly, které jsou z hlediska této pomoci významné.

Článek 7

1.           Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.           Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)      vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)      posoudí hospodářskou situaci a hospodářské vyhlídky Tuniska, jakož i pokrok dosažený v provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)      uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Tuniska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.           Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Makrofinanční pomoc Tuniské republice

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[13]

Oblast politiky:         Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

Činnost:        03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

„Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi nejdůležitější činnost spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

1. Podpora provádění evropské politiky sousedství prohloubením ekonomické analýzy a posílením politického dialogu a poradenství v oblasti ekonomických aspektů akčních plánů.

2. Rozvoj, monitorování a provádění makrofinanční pomoci pro partnerské třetí země ve spolupráci s příslušnými mezinárodními finančními institucemi.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1: „Poskytování makrofinanční pomoci třetím zemím při řešení krizových potíží v souvislosti s platební bilancí a obnovením udržitelnosti vnějšího zadlužení“

Příslušné aktivity ABM/ABB: Mezinárodní hospodářské a finanční vztahy, globální správa a řízení.

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Navrhovanou pomoc tvoří úvěr EU ve výši 250 milionů EUR ve prospěch Tuniské republiky (dále jen „Tunisko“) s cílem přispět k udržitelnějšímu stavu platební bilance. Pomoc, která bude vyplacena ve třech splátkách, pomůže zemi překonat hospodářské a sociální obtíže, se kterými se potýká v důsledku domácích a regionálních nepokojů. Podpoří rovněž strukturální reformy, jejichž cílem je zvyšování udržitelného hospodářského růstu a zlepšení v řízení veřejných financí.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před čerpáním druhé a třetí splátky pomoci rovněž poskytnou podrobnou zprávu o dodržování dohodnutých podmínek politik.

Útvary Komise budou dále sledovat řízení veřejných financí i po operačním hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude v Tunisku provedeno v rámci přípravy na tuto operaci. Delegace EU v Tunisku bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro sledování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností v Tunisku.

V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která posoudí provádění této operace. Do dvou let od ukončení prováděcího období bude provedeno nezávislé hodnocení pomoci ex post.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Čerpání pomoci bude podmíněno uspokojivými výsledky při provádění dohody o pohotovostním úvěru uzavřené mezi Tuniskem a MMF. Komise se mimoto s tuniskými orgány dohodne na specifických politických podmínkách, které budou uvedeny v memorandu o porozumění a které budou muset být splněny před tím, než Komise uvolní druhou a třetí splátku.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Tím, že se zemi dostane pomoci, aby překonala ekonomický šok způsobený domácími a regionálními nepokoji, přispěje navrhovaná makrofinanční pomoc k prosazování makroekonomické stability, ekonomických reforem a politického pokroku v zemi. Doplněním zdrojů poskytnutých mezinárodními finančními institucemi, EU a dalšími dárci přispívá pomoc k celkové účinnosti balíčku finanční podpory, který byl po krizi dohodnut mezinárodním dárcovským společenstvím.

Navrhovaný program posílí rovněž reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. Tohoto výsledku bude dosaženo mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v této oblasti, že EU je připravena podpořit v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k politickým reformám.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Od roku 2004 bylo u operací makrofinanční pomoci provedeno celkem patnáct hodnocení ex post. Tato hodnocení dospěla k závěru, že operace makrofinanční pomoci přispívají (ačkoli občas skromně a nepřímo) k zlepšení vnější udržitelnosti, makroekonomické stability a dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů měly operace makrofinanční pomoci kladný dopad na platební bilanci přijímající země a pomohly zmírnit rozpočtová omezení. Vedly rovněž k poněkud vyššímu hospodářskému růstu.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

EU patří k hlavním dárcům pomoci pro Tunisko. V období 2011–2013 poskytla EU v rámci své pravidelné spolupráce částku ve výši 290 milionů EUR ve formě grantů na podporu tuniského programu politických a ekonomických reforem. Kromě toho bylo Tunisku v období 2011–2013 přiděleno 140 milionů EUR v rámci programu SPRING.

Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU by byla pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, mimo jiné díky podpoře udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu a vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc neposkytuje běžnou finanční podporu a jejím cílem není ani podpořit hospodářský a sociální rozvoj přijímajících zemí. Makrofinanční pomoc má být ukončena, jakmile se vnější finanční situace přijímající země vrátí k udržitelnému stavu. Poté by se měly používat běžné unijní nástroje pro poskytování podpory v rámci spolupráce.

Makrofinanční pomoc má také doplňovat intervence mezinárodních finančních institucí, zejména programy korekce a reforem podporované dohodou o pohotovostním úvěru uzavřenou s MMF a úvěrem Světové banky na rozvojovou politiku.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

X Návrh/podnět platný po dobu 2,5 let od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 rozhodnutí

X Finanční dopad od roku 2014 do roku 2017

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[14]

X Přímé centralizované řízení Komisí

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pomoc má makroekonomickou povahu a je navržena tak, aby byla slučitelná s ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění dohody o pohotovostním úvěru a konkrétních reformních opatření, která budou s tuniskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (viz rovněž bod 1.4.4).

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

S navrhovanou operací makrofinanční pomoci jsou spojena fiduciární a politická rizika.

Existuje riziko, že by makrofinanční pomoc, která není určena na konkrétní výdaje, mohla být použita podvodným způsobem. Obecně je toto riziko spojeno s takovými faktory, jako jsou kvalita systémů řízení v centrální bance a na ministerstvu financí a odpovídající kapacity interního a externího auditu.

Další klíčové riziko pro operaci vyplývá z regionální hospodářské a politické nejistoty (zejména v Libyi), která má přímé důsledky pro tuniské hospodářství. Na domácí frontě představuje hlavní riziko nestabilita související s potížemi v procesu politických a ekonomických reforem. Úplné provedení stabilizačních a reformních opatření podporovaných mezinárodním společenstvím, včetně navrhované operace makrofinanční pomoci, by mohlo být narušeno sociální nespokojeností.

Existují rovněž rizika vyplývající z možné nestability evropského a globálního hospodářského prostředí a z růstu mezinárodních cen energií a potravin.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.

2.2.3.     Náklady na kontroly a jejich přínos a pravděpodobná míra nesouladu

Základní náklady Komise spojené s metodami ověřování a kontroly a rovněž náklady na operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude provedeno před operací, jsou popsány v tabulce 3.2.1. Mimoto existují náklady Evropského účetního dvora a náklady na možné zásahy úřadu OLAF. Operační hodnocení nejenže pomáhá posoudit rizika zneužití finančních prostředků, nýbrž jako dodatečnou výhodu poskytuje rovněž užitečné informace o potřebných reformách v oblasti řízení veřejných financí, které se odrážejí v politické podmíněnosti operací. Co se týká pravděpodobné míry nesouladu, riziko nedodržení podmínek (ve formě nesplacení úvěru nebo zneužití finančních prostředků) se na základě zkušeností s nástrojem makrofinanční pomoci od doby jeho vytvoření považuje za nízké.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

K zmírnění rizika podvodného použití bude přijata řada opatření:

Za prvé, navrhovaný právní základ pro makrofinanční pomoc Tunisku zahrnuje ustanovení o opatření k předcházení podvodům. Tato opatření budou dále rozvedena v memorandu o porozumění a smlouvě o úvěru, které předpokládají soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Dále se předpokládá, že pomoc bude vázána řadou konkrétních politických podmínek, zvláště v oblasti řízení veřejných financí, aby se zvýšila účinnost, transparentnost a odpovědnost.

Za druhé, před dosažením dohody o memorandu o porozumění provedou útvary Komise s podporou řádně pověřených externích odborníků operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů na tuniském ministerstvu financí a v tuniské centrální bance s cílem splnit požadavky finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Tento přezkum zjistí, zda je v Tunisku dostatečně účinný rámec pro řádné finanční řízení makrofinanční pomoci, a to tím, že prozkoumá oblasti, jako je struktura a organizace řízení, správa a kontrola finančních prostředků, bezpečnost systémů informačních technologií, kapacity interního a externího auditu a rovněž nezávislost centrální banky. Na základě tohoto posouzení mohou být po dohodě s vnitrostátními orgány zavedeny zvláštní mechanismy vztahující se na řízení finančních prostředků ze strany příjemců. Podpora bude navíc vyplacena na zvláštní účet v tuniské centrální bance.

Za třetí, za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně úřadu OLAF, a Evropský účetní dvůr.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

01 03 02: Makrofinanční pomoc

01 03 06 – Poskytování prostředků pro záruční fond[15]

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název………………...……….] || RP/NRP ([16]) || zemí ESVO[17] || kandidátských zemí[18] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

4 || 01 03 02: Makrofinanční pomoc || RP || NE || NE || NE || NE

4 || 01 03 06: Poskytování prostředků pro záruční fond || RP || NE || NE || NE || NE

01 03 06 – Záruka Evropské unie za úvěry EU na makrofinanční pomoc třetím zemím: Záručnímu fondu pro vnější vztahy musí být poskytnuty prostředky podle nařízení o fondu v platném znění. V souladu s tímto nařízením úvěry vycházejí z nesplacené částky na konci roku. Výše prostředků je vypočítána na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n–1“. Tato výše prostředků je v roce „n“ převedena do předběžného rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné operaci na počátku roku „n+1“ z položky „Poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová položka 01 03 06). V důsledku toho se pro účely výpočtu dotování fondu bude za cílovou částku na konci roku „n–1“ považovat 9 % (nejvýše 22,5 milionu EUR) skutečně zaplacené částky.

Položka rozpočtu („p.m.“) odpovídající rozpočtové záruce za úvěr bude aktivována pouze tehdy, bude-li skutečně požadováno zaplacení záruky. Předpokládá se, že zaplacení rozpočtové záruky požadováno nebude.

¨¨Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: neuplatní se.

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 4 || || || [okruh: EU jako globální partner]

GŘ: <ECFIN> || || || Rok 2013[19] || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || ||

Rozpočtová položka 01 03 06 Poskytování prostředků pro záruční fond || Závazky || (1a) || || || || 15,3 || 7,2 || 22,5

Platby || (2a) || || || || 15,3 || 7,2 || 22,5

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[20] (operační hodnocení a hodnocení ex post) || || || || || ||

Rozpočtová položka 01 03 02 || Závazky || (3) || 0,05 || || || 0,15 || || 0,20

|| Platby || (3a) || || 0,05 || || 0,05 || 0,10 || 0,20

CELKEM prostředky pro GŘ ECFIN || Závazky || =1+1a +3 || 0,05 || || || 15,45 || 7,2 || 22,7

Platby || =2+2a +3 || || 0,05 || || 15,35 || 7,3 || 22,7

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0,05 || || || 15,45 || 7,2 || 22,7

Platby || (5) || || 0,05 || || 15,35 || 7,3 || 22,7

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 4 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,05 || || || 15,45 || 7,2 || 22,7

Platby || =5+ 6 || || 0,05 || || 15,35 || 7,3 || 22,7

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || || Správní výdaje

|| || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || CELKEM

GŘ: <….> || ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,030 || 0,028 || 0,021 || 0,010 || 0,016 || 0,105

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,015 || 0,015 || 0,010 || || || 0,040

GŘ ECFIN CELKEM || Prostředky || 0,045 || 0,043 || 0,031 || 0,010 || 0,016 || 0,145

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,045 || 0,043 || 0,031 || 0,010 || 0,016 || 0,145

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2013[21] || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,095 || 0,043 || 0,031 || 15,46 || 7,216 || 22,845

Platby || 0,045 || 0,093 || 0,031 || 15,36 || 7,316 || 22,845

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || || || || || ||

||

|| || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[22] || || || || || || || || || || ||

|| || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || ||

|| Druh || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

– Výstup 1 || Operační hodnocení || 1 || 0,05 || || || || || || || || || 1 || 0,05

– Výstup 2 || Hodnocení ex post || || || || || || || 1 || 0,15 || || || 1 || 0,15

– Výstup 3 || Poskytování prostředků pro záruční fond || || || || || || || 1 || 15,3 || 1 || 7,2 || 2 || 22,5

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 1 || 0,05 || || || || || 2 || 15,45 || 1 || 7,2 || 4 || 22,7

NÁKLADY CELKEM || 1 || 0,05 || || || || || 2 || 15,45 || 1 || 7,2 || 4 || 22,7

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2013[23] || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,030 || 0,028 || 0,021 || 0,010 || 0,016 || || || || 0,105

Ostatní správní výdaje || 0,015 || 0,015 || 0,010 || || || || || || 0,040

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,045 || 0,043 || 0,031 || 0,010 || 0,016 || || || || 0,145

Mimo OKRUH 5[24] víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

CELKEM || 0,045 || 0,043 || 0,031 || 0,010 || 0,016 || || || || 0,145

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

01 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0,227 || 0,212 || 0,159 || 0,076 || 0,121 || || ||

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[25]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || ||

XX 01 04 yy[26] || – v ústředí || || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || || ||

CELKEM || 0,227 || 0,212 || 0,159 || 0,076 || 0,121 || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Vedoucí oddělení: Dohled nad operací a její řízení, schvalování zpráv o přezkumu smlouvy o půjčce, vedení misí a posuzování pokroku při dodržování podmínek. Referent: Příprava memoranda o porozumění, jednání s orgány a mezinárodními finančními institucemi, jednání s externími odborníky na operační hodnocení a hodnocení ex post, provádění kontrolních misí a vypracovávání zpráv útvarů Komise, příprava postupů Komise souvisejících s řízením pomoci.

Externí zaměstnanci || nepoužije se

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Rozhodnutí č. 1025/2013/EU ze dne 22. října 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Kyrgyzské republice, návrh rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království, jehož přijetí se plánuje v prosinci 2013.

[2]               Rozpočtová položka 01 04 01 14 se počínaje rozpočtem na rok 2014 stává rozpočtovou položkou 01 03 06.

[3]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[4]               Postoj Evropského parlamentu z … 2012 a rozhodnutí Rady z ... 2012.

[5]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[6]               Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

[7]               Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

[8]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

[9]               Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

[10]             Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

[11]             Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

[12]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

[13]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[14]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[15]             Rozpočtová položka 01 04 01 14 se počínaje rozpočtem na rok 2014 stává rozpočtovou položkou 01 03 06.

[16]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[17]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[18]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[19]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[20]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[21]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[22]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“

[23]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[24]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[25]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[26]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).