(1)

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem. Ustanovení čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají. Čl. 8 odst. 2 Listiny se stanoví, že tyto údaje musí být zpracovány poctivě, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. [pozm. návrh 1]

(2)

Zpracování osobních údajů má sloužit lidem; zásady a pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů by proto měly bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště těchto osob dodržovat jejich základní práva a svobody, zejména právo na ochranu osobních údajů. Zpracování osobních údajů by mělo přispět k dotvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(3)

Rychlý technologický rozvoj a globalizace s sebou přinesly nové výzvy pro oblast ochrany osobních údajů. Objem sdílených a sbíraných údajů dramaticky vzrostl. Technologie umožňují příslušným orgánům využívat při provádění jejich činností osobní údaje v nebývalém rozsahu.

(4)

Proto je třeba, pokud je to nezbytné a přiměřené, usnadnit volný pohyb údajů mezi příslušnými orgány v rámci Unie a jejich předávání do třetích zemí a mezinárodním organizacím a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů. Tento vývoj vyžaduje vytvoření pevného a jednotnějšího rámce pro ochranu údajů v Unii, jenž by se opíral o důrazné vymáhání práva. [pozm. návrh 2]

(5)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3) se používá na veškeré zpracovávání osobních údajů v členských státech jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Nevztahuje se však na zpracování osobních údajů prováděné pro výkon činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Společenství, například činností v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce.

(6)

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (4) se používá v oblastech justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce. Oblast působnosti tohoto rámcového rozhodnutí je omezena na zpracování osobních údajů předaných nebo zpřístupněných mezi členskými státy.

(7)

Pro účely zajištění účinné justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce má zásadní význam zajištění jednotné a vysoké úrovně ochrany osobních údajů fyzických osob a usnadnění výměny osobních údajů mezi příslušnými orgány členských států. V tomto ohledu musí být ve všech členských státech rovnocenná úroveň ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů. V celé Unii je třeba zajistit jednotné a soudržné uplatňování pravidel ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů. Účinná ochrana osobních údajů v celé Unii vyžaduje posílení práv subjektů údajů a povinností těch, kteří zpracovávají osobní údaje, ale také stejné pravomoci při sledování a zajišťování souladu s pravidly ochrany osobních údajů v členských státech. [pozm. návrh 3]

(8)

Podle čl. 16 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie by Evropský parlament a Rada měly stanovit pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a pravidla související s volným pohybem jejich osobních údajů. [pozm. návrh 4]

(9)

Na tomto základě stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.…/2014 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) obecná pravidla pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a zajištění volného pohybu osobních údajů v rámci Unie.

(10)

V prohlášení 21 o ochraně osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce připojeném k závěrečnému aktu konference zástupců vlád, která přijala Lisabonskou smlouvu, konference uznala, že by mohlo být vzhledem k zvláštní povaze těchto oblastí případně nutné zavést specifická pravidla ochrany osobních údajů a volného pohybu těchto údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce podle článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(11)

Proto by měla být přijata zvláštní směrnice, která by zohlednila zvláštní povahu této oblasti a stanovila pravidla pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů. [pozm. návrh 5]

(12)

Aby byla zajištěna stejná úroveň ochrany fyzických osob na základě právně vymahatelných práv v celé Unii a aby byly odstraněny rozdíly bránící výměně osobních údajů mezi příslušnými orgány, měla by tato směrnice stanovit harmonizovaná pravidla pro ochranu a volný pohyb osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce.

(13)

Tato směrnice umožňuje při provádění jejích ustanovení vzít v úvahu zásadu práva na přístup veřejnosti k úředním dokumentům.

(14)

Ochrana poskytovaná touto směrnicí by se měla týkat zpracování osobních údajů fyzických osob bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo místo bydliště.

(15)

Ochrana fyzických osob by měla být technologicky neutrální a nezávislá na používaných postupech, jinak by bylo riziko obcházení předpisů příliš velké. Ochrana fyzických osob by měla platit jak pro automatizované zpracování osobních údajů, tak pro manuální zpracování, pokud údaje jsou nebo mají být uloženy v evidenci. Záznamy nebo soubory záznamů, stejně jako jejich titulní strany, které nejsou uspořádány podle určených hledisek, by neměly spadat do oblasti působnosti této směrnice. Tato směrnice by se neměla vztahovat na zpracovávání osobních údajů prováděné pro výkon činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie, zejména v oblasti bezpečnosti státu, nebo na údaje zpracovávané orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, jako je Europol nebo Eurojust. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001  (5) a specifické právní nástroje platné pro agentury, orgány nebo úřady Unie je třeba s touto směrnicí harmonizovat a uplatňovat je v souladu s ní. [pozm. návrh 6]

(16)

Zásady ochrany údajů by se měly uplatňovat na všechny informace týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob. Při určování, zda je fyzická osoba identifikovatelná, by se mělo přihlédnout ke všem prostředkům, o nichž lze důvodně předpokládat, že je správce nebo jakákoli jiná osoba použijí pro identifikaci nebo vyčlenění dané osoby. Zásady ochrany údajů by se neměly uplatňovat na údaje, které byly dostatečně anonymizovány tak, aby subjekt údajů již nebyl identifikovatelný. Tato směrnice by se neměla vztahovat na anonymní údaje, jimiž se rozumí jakékoli údaje, které nelze přímo ani nepřímo, samotné či ve spojení s přiřazenými údaji spojit s fyzickou osobou. S ohledem na význam současného rozvoje informační společnosti a z toho plynoucího rozvoje technologií pro získávání, přenos, úpravu, zaznamenání, uchování či sdělování lokalizačních údajů týkajících se fyzických osob, které lze využít k různým účelům včetně sledování nebo vytváření profilů, by se tato směrnice měla vztahovat na zpracovávání těchto osobních údajů. [pozm. návrh 7]

(16a)

Jakékoli zpracování osobních údajů musí být vůči dotčeným jednotlivcům prováděno zákonným, korektním a transparentním způsobem. Především by měly být jednoznačně vymezeny konkrétní účely, pro něž jsou údaje zpracovávány, a mělo by se jednat o explicitní a legitimní důvody stanovené v době shromažďování osobních údajů. Osobní údaje by měly být přiměřené účelům, ke kterým se zpracovávají, měly by být vzhledem k těmto účelům relevantní a omezené na nezbytné minimum. K tomu je nutné především omezit na nezbytné minimum rozsah shromažďovaných údajů a dobu, po níž jsou údaje uchovávány. Osobní údaje by měly být zpracovávány pouze za účelem zpracování, kterého nemůže být dosaženo jinými prostředky. Měla by být přijata veškerá přiměřená opatření, aby nepřesné osobní údaje byly opraveny nebo vymazány. Aby se zajistilo, že údaje nebudou uchovávány déle, než je nezbytné, měl by správce stanovit lhůty pro výmaz nebo pravidelný přezkum. [pozm. návrh 8]

(17)

Mezi osobní údaje týkající se zdraví by měly být zahrnuty zejména všechny údaje související se zdravotním stavem subjektu údajů, informace o evidenci osoby pro poskytování zdravotní péče, informace o platbách nebo způsobilosti ke zdravotní péči dané osoby, číslo, symbol nebo specifický údaj přiřazený osobě za účelem její jednoznačné identifikace pro zdravotnické účely; jakékoliv informace o osobě shromážděné během poskytování zdravotních služeb této osobě, informace získané během provádění testů nebo vyšetřování části těla nebo tělesných látek, včetně biologických vzorků; identifikace osoby poskytující dané osobě zdravotní péči, nebo jakékoli informace, např. o nemoci, postižení, riziku onemocnění, anamnéze, klinické léčbě nebo aktuálním fyziologickém či biomedicínském stavu subjektu údajů nezávisle na jejich původu, tedy bez ohledu na to, zda pocházejí od lékaře nebo jiného zdravotníka, z nemocnice, ze zdravotnického prostředku či diagnostických testů in vitro.

(18)

Jakékoli zpracování osobních údajů by mělo být vůči dotčeným jednotlivcům prováděno zákonným a korektním způsobem. Především by měly být výslovně stanoveny účely, pro které jsou údaje zpracovávány. [pozm. návrh 9]

(19)

Pro prevenci, vyšetřování a stíhání trestných činů je nutné, aby příslušné orgány mohly osobní údaje shromážděné za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání určitých trestných činů uchovávat a zpracovávat také v jiném kontextu, aby lépe mohly chápat aspekty a trendy trestné činnosti, získávat poznatky o sítích organizované trestné činnosti a nalézat souvislosti mezi různými odhalenými trestnými činy. [pozm. návrh 10]

(20)

Osobní údaje by neměly být zpracovávány pro účely, které nejsou slučitelné s účelem, pro který byly shromážděny. Osobní údaje by měly být odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, musí pro něj být relevantní a ve vztahu k němu přiměřené. Měla by být přijata veškerá rozumná opatření, aby nepřesné osobní údaje byly opraveny nebo vymazány. [pozm. návrh 11]

(20a)

Pouhá skutečnost, že se dva účely týkají prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, nutně neznamená, že jsou slučitelné. Existují však případy, v nichž by další zpracovávání pro neslučitelné účely mělo být možné, pokud je to nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, pro ochranu mimořádně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti. Členské státy by tudíž měly mít možnost přijmout vnitrostátní právní předpisy, které stanoví výjimky v nezbytně nutném rozsahu. Tyto vnitrostátní právní předpisy by měly obsahovat přiměřené záruky. [pozm. návrh 12]

(21)

Zásada přesnosti údajů by měla být uplatňována s ohledem na povahu a účel daného zpracování údajů. Prohlášení obsahující osobní údaje jsou zejména v soudních řízeních založena na subjektivním vnímání osob a v některých případech nejsou vždy ověřitelná. Požadavek na přesnost by se tedy neměl týkat přesnosti určitého prohlášení, ale pouze skutečnosti, že konkrétní prohlášení bylo učiněno.

(22)

Při výkladu a uplatňování obecných zásad souvisejících se zpracováním údajů příslušnými orgány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů by měla být zohledněna specifičnost odvětví, včetně sledovaných specifických cílů. [pozm. návrh 13]

(23)

Při zpracovávání osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce se přirozeně jedná o subjekty údajů různých kategorií. Proto by se mělo pokud možno jednoznačně rozlišovat mezi osobními údaji různých kategorií subjektů údajů, jako jsou podezřelé osoby, osoby odsouzené za trestný čin, oběti a třetí osoby, např. svědci, osoby, které mohou poskytnout informace o trestných činech nebo o kontaktu či společníkovi podezřelé osoby a odsouzeného pachatele. Členské státy vytvoří zvláštní pravidla upravující důsledky této kategorizace s přihlédnutím k různým účelům shromažďování údajů a stanoví zvláštní záruky pro osoby, které nejsou podezřelé ze spáchání trestného činu nebo nebyly za trestný čin odsouzeny. [pozm. návrh 14]

(24)

V mezích možností by se měly osobní údaje rozlišovat podle stupně přesnosti a spolehlivosti. Měla by se rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se zajistila jak ochrana jednotlivců, tak kvalita a spolehlivost informací zpracovávaných příslušnými orgány.

(25)

Aby bylo zpracování osobních údajů zákonné, mělo by být povoleno pouze v případě, že je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, pro splnění úkolu prováděného příslušným orgánem ve veřejném zájmu na základě právních předpisů nebo pro ochranu životních zájmů subjektu údajů či jiné osoby nebo pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti Unie nebo členských států, které by měly obsahovat jednoznačná a podrobná ustanovení vymezující přinejmenším cíle, osobní údaje, konkrétní účely a prostředky a určit správce nebo povolit jeho určení, stanovit závazné postupy, využití a rozsah volného uvážení, jež je v souvislosti se zpracováním údajů ponecháno příslušným orgánům . [pozm. návrh 15]

(25a)

Osobní údaje by neměly být zpracovávány pro účely, které nejsou slučitelné s účelem, pro který byly shromážděny. Další zpracování příslušnými orgány k účelu, který spadá do oblasti působnosti této směrnice a není v souladu s původním účelem, by mělo být povoleno pouze ve zvláštních případech, kdy je to nezbytné pro splnění právní povinnosti, jíž správce podléhá a která vychází z právních předpisů Unie nebo členských států, nebo pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby či pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti. Skutečnost, že jsou údaje zpracovávány pro účel vymáhání práva nemusí nutně znamenat, že je tento účel slučitelný s původním účelem. Pojem slučitelné využití je nutné vykládat restriktivně. [pozm. návrh 16]

(25b)

Osobní údaje zpracovávané v rozporu s vnitrostátními předpisy přijatými na základě této směrnice by již neměly být zpracovávány. [pozm. návrh 17]

(26)

Osobní údaje, které jsou ve své podstatě obzvláště citlivé a zneužitelné z hlediska základních práv nebo soukromí, například genetické údaje, si zaslouží zvláštní ochranu. Tyto údaje by měly být zpracovávány pouze tehdy, je-li zpracování výslovně povoleno právním předpisem nezbytné ke splnění úkolu ve veřejném zájmu na základě právního předpisu Unie nebo členských států , který obsahuje vhodná opatření k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů nebo je-li zpracování nutné pro ochranu základních práv a  životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo se zpracování týká údajů očividně zveřejňovaných subjektem údajů. Citlivé osobní údaje by měly být zpracovávány pouze tehdy, pokud doplňují jiné osobní údaje, které již byly zpracovány pro účely vymáhání práva. Jakékoli výjimky ze zákazu zpracovávání citlivých údajů by měly být vykládány restriktivně a neměly by vést k častému, hromadnému nebo strukturálnímu zpracovávání citlivých osobních údajů. [pozm. návrh 18]

(26a)

Zpracování genetických údajů by mělo být povoleno pouze v případě, že je v průběhu vyšetřování nebo soudního řízení odhalena genetická spojitost. Genetické údaje by měly být uchovávány pouze po dobu nezbytně nutnou k účelům zmíněných vyšetřování a řízení, přičemž členské státy mohou za podmínek stanovených touto směrnicí povolit delší dobu uchovávání údajů. [pozm. návrh 19]

(27)

Každá fyzická osoba by měla mít právo nebýt předmětem opatření, které je založené pouze na automatizovaném částečném či úplném profilování prostřednictvím automatizovaného zpracování. Pokud tento druh zpracování vyvolává vůči této osobě nepříznivé právní účinky nebo pokud se jí významně dotýká, měl by být zakázán , s výjimkou případů, kdy je povoleno právními předpisy a spojeno s vhodnými opatřeními zajišťujícími ochranu základních práv a oprávněných zájmů subjektu údajů , včetně práva na poskytování srozumitelných informací o postupu používaném při profilování . Takové zpracovávání by v žádném případě nemělo obsahovat ani vytvářet zvláštní kategorie údajů ani by nemělo na základě zvláštních kategorií údajů rozlišovat. [pozm. návrh 20]

(28)

Aby mohl subjekt údajů uplatňovat svá práva, měly by pro něj být informace snadno přístupné a srozumitelné a podávané v jasném a běžně užívaném jazyce. Tyto informace by měly být přizpůsobeny potřebám subjektu údajů, především jsou-li konkrétně určeny dětem. [pozm. návrh 21]

(29)

Měly by být stanoveny postupy, které by subjektům údajů usnadnily výkon jejich práv, jež jim podle této směrnice náležejí, včetně bezplatného používání mechanismů pro podávání žádostí zejména o přístup k údajům, o opravu a výmaz. Správci by měla být uložena povinnost odpovědět na žádost subjektu údajů bez zbytečného odkladu do jednoho měsíce od přijetí žádosti. Pokud se osobní údaje zpracovávají automatizovanými prostředky, měl by správce rovněž poskytnout možnosti pro podávání žádostí v elektronické podobě. [pozm. návrh 22]

(30)

Zásada korektního a transparentního zpracování předpokládá, že by subjekt údajů měl být informován zejména o probíhajícím zpracování údajů a jeho účelech, o jeho právním základě, o tom, jak dlouho budou údaje uchovávány, o svém právu na přístup, opravu nebo výmaz a právu podat stížnost. Subjekt údajů by měl být dále informován o případném profilování a o jeho zamýšlených dopadech. Pokud jsou údaje získávány od subjektu údajů, měl by subjekt údajů být rovněž informován, zda je povinen údaje poskytnout, a o důsledcích v případě, že tyto údaje neposkytne. [pozm. návrh 23]

(31)

Informování subjektu údajů o tom, že jsou zpracovávány jeho osobní údaje, by mělo proběhnout v okamžiku shromažďování nebo, pokud údaje nejsou získávány od subjektu údajů, v době záznamu nebo v přiměřené lhůtě po jejich získání s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž se údaje zpracovávají.

(32)

Každá osoba by měla mít právo na přístup k údajům, které o ní byly získány, a toto právo snadno uplatňovat, aby se mohla přesvědčit o zákonnosti jejich zpracování. Každý subjekt údajů by proto měl mít právo vědět a dozvědět se zejména, za jakým účelem se údaje zpracovávají, na jakém právním základě, jak dlouho budou uchovávány, kdo jsou příjemci údajů, včetně subjektů údajů ve třetích zemích, získat srozumitelné informace o postupu automatického zpracovávání údajů, případných významných a předpokládaných důsledcích tohoto zpracovávání a  o právu podat stížnost příslušnému orgánu dozoru a kontaktní údaje tohoto orgánu. Subjektu údajů by mělo by mu být povoleno získat kopii svých osobních údajů, které jsou zpracovávány. [pozm. návrh 24]

(33)

Členským státům by mělo být povoleno přijmout legislativní opatření, aby poskytnutí těchto informací subjektům údajů přiměřeně opozdily nebo omezily či od něho upustily, jestliže je v demokratické společnosti částečné nebo úplné omezení s přihlédnutím k  základním právům a oprávněným zájmům dotčené osoby nutným a úměrným opatřením, aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů, aby se zabránilo ovlivňování prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, aby se zajistila ochrana veřejné nebo národní bezpečnosti nebo ochrana subjektu údajů nebo práv a svobod druhých. Správce každý případ zvlášť prošetří a posoudí, zda by se mělo uplatnit částečné nebo úplné omezení práva na přístup. [pozm. návrh 25]

(34)

Jakékoli zamítnutí nebo omezení přístupu by mělo být subjektu údajů sděleno písemně s uvedením věcných a právních důvodů, které k danému rozhodnutí vedly.

(34a)

Jakékoli omezení práv subjektu údajů musí být v souladu s Listinou a Evropskou úmluvou o lidských právech, jak to stanoví judikatura Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, a především dodržovat podstatu práv a svobod. [pozm. návrh 26]

(35)

Pokud členské státy přijaly legislativní opatření, jimiž přístup k informacím úplně nebo částečně omezily, subjekt údajů by měl mít právo požadovat, aby příslušný vnitrostátní orgán dozoru ověřil zákonnost zpracování. Subjekt údajů by měl být o tomto právu informován. Jestliže právo na přístup uplatňuje jménem subjektu údajů orgán dozoru, měl by subjekt údajů informovat přinejmenším o tom, že z jeho strany došlo k veškerým ověřením, a o výsledku, co se týče zákonnosti předmětného zpracování. Orgán dozoru by měl subjekt údajů rovněž informovat o právu uplatnit soudní opravný prostředek. [pozm. návrh 27]

(36)

Každá osoba by měla mít právo na opravu nepřesných nebo nezákonně zpracovaných osobních údajů, které se jí týkají, a právo na výmaz, pokud zpracování těchto údajů není v souladu s hlavními zásadami stanovenými v této směrnici ustanoveními této směrnice . Takováto oprava, doplnění nebo výmaz by měly být sděleny příjemcům, jimž byly údaje poskytnuty, a třetím stranám, od nichž nepřesné údaje pocházely. Správci by také neměli tyto údaje dále šířit . Pokud jsou osobní údaje zpracovávány v průběhu vyšetřování a v trestním řízení, plní se práva na opravu, informace, přístup, výmaz a omezení zpracování v souladu s vnitrostátními pravidly pro soudní řízení. [pozm. návrh 28]

(37)

Měla by být zavedena komplexní odpovědnost správce za jakékoli zpracování osobních údajů prováděné správcem nebo jeho jménem. Správce by měl zejména zajistit, aby každé zpracování bylo v souladu s pravidly přijatými podle této směrnice, a měl by mít povinnost být schopen tento soulad prokázat . [pozm. návrh 29]

(38)

Pro ochranu práv a svobod subjektů údajů v souvislosti se zpracováváním osobních údajů je třeba přijmout odpovídající technická a organizační opatření, aby se zajistilo splnění požadavků vyplývajících z této směrnice. Aby se zajistil soulad s ustanoveními přijatými podle této směrnice, měl by správce přijmout strategie a provést vhodná opatření, které splňují zejména zásady ochrany údajů již od návrhu a standardního nastavení ochrany údajů.

(39)

Pro ochranu práv a svobod subjektů údajů, jakož i odpovědnost správců a zpracovatelů je třeba jasně vymezit odpovědnosti podle této směrnice, včetně případů, kdy správce určuje účely, podmínky a prostředky zpracování společně s jinými správci nebo kdy je zpracování prováděno jménem správce. Subjekt údajů by měl mít právo uplatnit svá práva podle této směrnice ve vztahu ke kterémukoli ze společných správců a proti nim. [pozm. návrh 30]

(40)

Správce nebo zpracovatel by za účelem kontroly dodržování této směrnice měl zpracovávání dokumentovat. Každý správce a zpracovatel by měl být povinen spolupracovat s orgánem dozoru a na jeho žádost mu zpřístupnit tyto záznamy, aby na jejich základě mohla být provedena kontrola zpracování.

(40a)

Každé zpracování osobních údajů by mělo být zaznamenáno, aby bylo možné ověřit zákonnost zpracování údajů, provést vlastní kontrolu a řádně zajistit neporušenost a zabezpečení údajů. Tento záznam by měl být na požádání poskytnut orgánu dozoru pro účely sledování souladu s pravidly stanovenými v této směrnici. [pozm. návrh 31]

(40b)

Správce nebo zpracovatel by měl provést posouzení dopadu na ochranu údajů v případě, že zpracování údajů s sebou kvůli své povaze, rozsahu nebo účelu může nést zvláštní rizika z hlediska práv a svobod subjektů údajů, přičemž by toto posouzení mělo zahrnovat zejména plánovaná opatření, záruky a mechanismy, jimiž lze zajistit ochranu osobních údajů a prokázat soulad s touto směrnicí. Posouzení dopadů by se mělo týkat příslušných systémů a procesů zpracování osobních údajů, nikoli jednotlivých případů. [pozm. návrh 32]

(41)

Aby byla zajištěna účinná ochrana práv a svobod subjektů údajů prostřednictvím preventivních opatření, měl by správce nebo zpracovatel v určitých případech před zpracováním konzultovat orgán dozoru. Pokud navíc z posouzení dopadu na ochranu údajů vyplývá, že zpracování s sebou může nést vysokou míru specifického rizika pro práva a svobody subjektů údajů, měl by orgán dozoru mít pravomoc před zahájením činnosti zabránit rizikovému zpracování, které není v souladu s touto směrnicí, a předložit návrhy na nápravu této situace. Tato konzultace se rovněž může uskutečnit v průběhu přípravy opatření vnitrostátního parlamentu nebo opatření založeného na tomto legislativním opatření, které vymezuje povahu zpracování a stanoví vhodné záruky. [pozm. návrh 33]

(41a)

Aby byla zachována bezpečnost a zabránilo se zpracování údajů, které by bylo v rozporu s touto směrnicí, měl by správce nebo zpracovatel posoudit riziko spojené se zpracováním a přijmout opatření ke zmírnění těchto rizik. Tato opatření by měla zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti s ohledem na stav techniky a náklady na jejich provedení v souvislosti s riziky a povahou osobních údajů, které mají být chráněny. Při stanovování technických standardů a organizačních opatření na zajištění bezpečnosti zpracovávání údajů je třeba podporovat technologickou neutralitu. [pozm. návrh 34]

(42)

Není-li odpovídajícím způsobem a včas řešeno narušení bezpečnosti osobních údajů, může to příslušnému jednotlivci způsobit značnou hospodářskou ztrátu a společenskou újmu , například v podobě poškození pověsti zneužití jeho totožnosti . Proto by měl správce, jakmile se dozví, že došlo k takovému narušení bezpečnosti, toto narušení ohlásit příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Jednotlivci, jejichž osobní údaje nebo soukromí by mohly být narušením bezpečnosti nepříznivě ovlivněny, by měli být bez prodlení vyrozuměni, aby mohli učinit nezbytná opatření. Narušení bezpečnosti by mělo být považováno za škodlivé pro ochranu osobních údajů nebo soukromí jednotlivce, pokud by v souvislosti se zpracováním osobních údajů mohlo vést například ke krádeži totožnosti nebo podvodu, fyzické újmě, významnému ponížení nebo poškození pověsti. Ve vyrozumění by měly být uvedeny informace o opatřeních, jež poskytovatel v souvislosti s narušením bezpečnosti přijal, a doporučení pro dotčeného účastníka nebo jednotlivce. Vyrozumění by mělo být subjektu údajů předáno co nejdříve je to možné a v úzké spolupráci s orgánem dozoru a dle jeho pokynů. [pozm. návrh 35]

(43)

Při vytváření podrobných pravidel týkajících se formy a postupů ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů by měly být náležitě zohledněny okolnosti případu, včetně otázky, zda byly osobní údaje chráněny vhodnými technickými ochrannými opatřeními, jež pravděpodobnost zneužití účinně omezují. Tato pravidla a postupy by navíc měly vzít v úvahu oprávněné zájmy příslušných orgánů v případech, kdy by předčasné zveřejnění mohlo zbytečně ztížit vyšetřování okolností narušení.

(44)

Správce nebo zpracovatel by měl jmenovat osobu, která by mu pomáhala sledovat a  prokazovat dodržování ustanovení přijatých podle této směrnice. Různé složky příslušného orgánu mohou společně jmenovat Pokud pod dohledem ústředního orgánu působí několik příslušných orgánů, měl by inspektora ochrany údajů jmenovat alespoň ústřední orgán . Tito inspektoři ochrany údajů by měli moci plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně , což se zajistí zejména zavedením pravidel, jimiž se předejde střetu zájmů s dalšími úkoly, které inspektor ochrany údajů vykonává . [pozm. návrh 36]

(45)

Členské státy by měly zajistit, aby se předávání údajů do třetích zemí uskutečnilo jen tehdy, je-li to toto konkrétní předání údajů nezbytné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a je-li správce ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci příslušným orgánem veřejné moci ve smyslu této směrnice. K předávání může dojít v případech, kdy Komise rozhodla, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany, nebo pokud byly stanoveny vhodné záruky nebo pokud byly vhodné záruky zakotveny v právně závazném nástroji . Údaje předané příslušným orgánům veřejné moci ve třetích zemích by neměly být dále zpracovávány pro jiné účely, než pro které byly předány . [pozm. návrh 37]

(45a)

Další postoupení údajů příslušnými orgány ve třetích zemích nebo mezinárodními organizacemi, jimž byly osobní údaje předány, by mělo být přípustné pouze tehdy, pokud je další postoupení údajů nezbytné pro tentýž konkrétní účel jako jejich původní předání a pokud je dalším příjemcem rovněž příslušný orgán veřejné moci. Další postoupení údajů by nemělo být přípustné pro obecné účely vymáhání práva. Příslušný orgán, který provedl původní předání, by měl k jejich dalšímu postoupení vydat souhlas. [pozm. návrh 38]

(46)

Komise může s účinkem pro celou Unii rozhodnout, že určité třetí země nebo území či odvětví zpracovávání v dané třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace zajišťují vhodnou úroveň ochrany, a tímto způsobem ve vztahu k třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, které jsou považovány za schopné poskytovat takovou úroveň ochrany, zajišťují právní jistotu a jednotné uplatňování práva v celé Unii. V těchto případech mohou být osobní údaje do těchto zemí předávány, aniž by bylo třeba získat další povolení.

(47)

V souladu se základními hodnotami, na kterých je Unie založena a mezi něž patří zejména ochrana lidských práv, by Komise měla zohlednit, jak daná třetí země respektuje právní stát, přístup k spravedlnosti a mezinárodní normy a standardy v oblasti lidských práv.

(48)

Komise by měla být rovněž schopna uznat, že třetí země nebo území či odvětví zpracovávání v dané třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace nezajišťuje přiměřenou úroveň ochrany údajů. Předávání osobních údajů do této třetí země by tudíž mělo být zakázáno, vyjma případů, kdy je založeno na mezinárodní dohodě, vhodných zárukách nebo na výjimce. Měly by být naplánovány postupy pro konzultace mezi Komisí a těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Avšak takovým rozhodnutím Komise by neměla být dotčena možnost předávat údaje na základě vhodných záruk prostřednictvím právně závazných nástrojů nebo na základě výjimky stanovené této směrnici. [pozm. návrh 39]

(49)

Předávání údajů, které není založené na rozhodnutí o přiměřenosti, by mělo být přípustné pouze v případě, pokud byly v právně závazném nástroji stanoveny vhodné záruky, jež zajišťují ochranu osobních údajů, nebo pokud správce nebo zpracovatel posoudil všechny okolnosti daného předání údajů nebo dané řady předání údajů a na základě tohoto posouzení se domnívá, že pro ochranu osobních údajů existují vhodné záruky. V případech, kdy neexistují důvody, které by připouštěly předávání údajů, by měly být povoleny výjimky, pokud je to nutné k ochraně životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, pokud je to nezbytné pro odvrácení bezprostřední a závažné hrozby pro veřejnou bezpečnost v některém členském státě nebo třetí zemi, pokud je to v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo pokud je to v jednotlivých případech nutné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků. [pozm. návrh 40]

(49a)

V případech, kdy neexistují důvody, které by připouštěly předávání údajů, by měly být povoleny výjimky, pokud je to nutné k ochraně životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, pokud je to nezbytné pro odvrácení bezprostřední a závažné hrozby pro veřejnou bezpečnost v některém členském státě nebo třetí zemi, pokud je to v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo pokud je to v jednotlivých případech nutné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků. Tyto výjimky je nutné vykládat restriktivně, neměly by povolovat časté, hromadné a systémové předávání osobních údajů ani umožňovat hromadná předávání údajů a měly by se omezit jen na zcela nezbytné údaje. O předání údajů rozhoduje řádně oprávněná osoba, toto předání je zdokumentováno a dokumentace je na požádání poskytnuta orgánu dozoru za účelem sledování [pozm. návrh 41]

(50)

Při předávání osobních údajů přes hranice se jednotlivci mohou vystavovat vyššímu riziku, že nebudou schopni vykonávat svá práva na ochranu údajů a chránit se před nezákonným použitím nebo zveřejňováním těchto údajů. Zároveň se může stát, že orgány dozoru nebudou schopny vyřizovat stížnosti nebo provádět šetření týkající se činností prováděných za hranicemi svého státu. Překážkou pro jejich úsilí o přeshraniční spolupráci mohou být také nedostatečné preventivní a nápravné pravomoci a nejednotné právní řády. Proto je třeba podporovat užší spolupráci mezi orgány dozoru pro ochranu údajů s cílem umožnit jim výměnu informací s orgány dozoru jiných zemí.

(51)

Zřízení orgánů dozoru v členských státech vykonávajících zcela nezávisle své úkoly je zásadním prvkem ochrany jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Orgány dozoru by měly sledovat uplatňování ustanovení této směrnice a přispívat k jejich jednotnému uplatňování v celé Unii s cílem chránit fyzické osoby v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů. Za tímto účelem by orgány dozoru měly spolupracovat s Komisí a mezi sebou. [pozm. návrh 42]

(52)

Členské státy mohou na orgán dozoru, který již byl v členských státech zřízen podle nařízení (EU) …/2014, přenést odpovědnost za úkoly, jež mají plnit vnitrostátní orgány dozoru, které mají být zřízeny podle této směrnice.

(53)

Členské státy by měly mít možnost zřídit více než jeden orgán dozoru, pokud to odpovídá jejich ústavní, organizační a administrativní struktuře. Každému orgánu dozoru by měly být poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, prostory a infrastruktura, včetně technických možností, zkušeností a dovedností, které bude potřebovat pro účinné vykonávání svých úkolů, včetně úkolů, jež bude plnit v rámci vzájemné pomoci a spolupráce s ostatními orgány dozoru v celé Unii. [pozm. návrh 43]

(54)

Obecné podmínky pro členy orgánu dozoru by měly být v každém členském státě upraveny právním předpisem a měly by zejména stanovit, že tito členové by měli být jmenováni parlamentem nebo vládou členského státu nebo jeho vládou, která toto rozhodnutí nejprve konzultuje s parlamentem , a dále by měly obsahovat pravidla o osobní způsobilosti členů a jejich postavení. [pozm. návrh 44]

(55)

Ačkoli se tato směrnice vztahuje také na činnosti vnitrostátních soudů, neměly by být orgány dozoru příslušné k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud soudy jednají v rámci svých soudních pravomocí, aby byla zachována nezávislost soudců při výkonu jejich soudních úkolů. Tato výjimka by však měla být omezena na čistě soudní činnosti v soudních řízeních a neměla by se vztahovat na jiné činnosti, do kterých mohou být soudci v souladu s vnitrostátním právem zapojeni.

(56)

Aby se zajistilo jednotné sledování a prosazování této směrnice v celé Unii, měly by mít orgány dozoru v každém členském státě tytéž povinnosti a účinné pravomoci, včetně účinných pravomocí provádět šetření, oprávnění k přístupu ke všem osobním údajům a veškerým informacím, které potřebují k výkonu své dozorčí funkce, oprávnění k přístupu do jakýchkoli prostor správce nebo zpracovatele údajů, včetně zařízení na zpracování údajů, a právně závazné zásahy, rozhodnutí a sankce, zejména v případech stížností jednotlivců, a pravomoci obrátit se na soud. [pozm. návrh 45]

(57)

Každý orgán dozoru by se měl zabývat stížnostmi podanými kterýmkoli subjektem údajů a záležitost prošetřit. Šetření, které následuje po podání stížnosti, by mělo být s výhradou soudního přezkumu provedeno v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Orgán dozoru by měl subjekt údajů v rozumné lhůtě informovat o vývoji a výsledku stížnosti. Subjekt údajů by měl být průběžně informován v případě, kdy je zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným orgánem dozoru.

(58)

Orgány dozoru by si měly při provádění svých úkolů vzájemně pomáhat, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování a prosazování ustanovení přijatých podle této směrnice. Každý orgán dozoru by měl být připraven zúčastnit se společných operací. Oslovený orgán dozoru by měl mít povinnost zareagovat na žádost ve stanovené lhůtě. [pozm. návrh 46]

(59)

Evropská rada pro ochranu údajů zřízená nařízením (EU) …/2012 2014 by měla přispívat k jednotnému uplatňování této směrnice v celé Unii, například poskytovat Komisi poradenství orgánům Unie, a podporovat spolupráci orgánů dozoru v celé Unii a předkládat Komisi stanoviska pro účely přípravy aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které vychází z této směrnice . [pozm. návrh 47]

(60)

Každý subjekt údajů by měl mít právo podat stížnost orgánu dozoru v jakémkoli členském státě a měl by mít právo na soudní opravný prostředek, jestliže se domnívá, že byla porušena jeho práva podle této směrnice, nebo pokud orgán dozoru na stížnost nereaguje nebo nejedná, přestože je to nutné pro ochranu práva subjektu údajů.

(61)

Veškeré subjekty, organizace nebo sdružení, jejichž cílem je chránit práva a zájmy subjektů údajů v souvislosti s ochranou jejich osobních údajů které jednají ve veřejném zájmu a jež byly řádně zřízeny v souladu s právem některého členského státu, by měly mít právo vznést jménem subjektů údajů stížnost nebo uplatnit právo na soudní opravný prostředek, pokud od nich mají patřičné pověření, nebo nezávisle na stížnosti subjektu údajů podat vlastní stížnost, jestliže se domnívají, že došlo k narušení bezpečnosti osobních údajů. [pozm. návrh 48]

(62)

Každá fyzická nebo právnická osoba by měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím orgánu dozoru, která se jí týkají. Řízení proti orgánu dozoru by se měla zahajovat před soudy toho členského státu, v němž je daný orgán dozoru usazen.

(63)

Členské státy by měly zajistit, aby existovaly účinné soudní prostředky, které by umožňovaly rychlé přijetí opatření, jež by vedla k nápravě nebo by zabránila porušování této směrnice.

(64)

Veškeré škody, včetně nemajetkové újmy, které mohou vzniknout osobám v důsledku nezákonného zpracování, by měly být nahrazeny správcem nebo zpracovatelem, který může být zproštěn své odpovědnosti, pokud prokáže, že vznik škody mu nelze přičítat, zejména pokud prokáže chybu subjektu údajů nebo v případě vyšší moci. [pozm. návrh 49]

(65)

Každé fyzické nebo právnické osobě, ať již podléhá soukromému či veřejnému právu, která nebude dodržovat tuto směrnici, by měly být uloženy sankce. Členské státy by měly zajistit, že sankce budou účinné, přiměřené a odrazující, a musí přijmout všechna opatření pro uplatnění sankcí.

(65a)

Předávání osobních údajů jiným orgánům nebo soukromým subjektům v Unii je zakázáno, s výjimkou případů, kdy je předání v souladu s právními předpisy a příjemce údajů je usazen v některém členském státě, kdy předání nebrání žádné oprávněné zvláštní zájmy subjektu údajů a je v konkrétním případě nezbytné buď ke splnění zákonem uložené povinnosti správce, který údaje předává, nebo k zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo k předcházení závažnému porušení práv fyzických osob. Správce uvědomí příjemce o účelu zpracování a orgán dozoru o předání údajů. Příjemce by měl být rovněž informován o omezeních pro zpracovávání a zajistit, že tato omezení budou dodržena. [pozm. návrh 50]

(66)

Aby byly splněny cíle této směrnice, zejména chránit základní práva a svobody fyzických osob a především jejich právo na ochranu osobních údajů a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi příslušnými orgány v rámci Unie, měla by být na Komisi převedena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány především s cílem dále specifikovat kritéria a podmínky pro zpracování, které vyžaduje posouzení dopadu na ochranu údajů; kritéria a požadavky v souvislosti s ohlašováním případů narušení  narušením bezpečnosti osobních údajů orgánu dozoru a přiměřenou úrovní ochrany, kterou poskytuje třetí země nebo území či úsek pro zpracování v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizace . Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, zejména konzultace s Evropskou radou pro ochranu údajů . Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 51]

(67)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice, pokud jde o dokumentaci vedenou správci a zpracovateli, bezpečnost zpracování, zejména v souvislosti s normami kódování, a ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů orgánu dozoru a odpovídající úroveň ochrany poskytované třetí zemí nebo územím či odvětvím zpracovávání v třetí zemi nebo mezinárodní organizací. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí  (6). [pozm. návrh 52]

(68)

Pro přijímání opatření pokud jde o dokumentaci vedenou správci a zpracovateli, bezpečnost zpracování a ohlašování případů narušení bezpečnosti osobních údajů orgánu dozoru a odpovídající úroveň ochrany poskytované třetí zemí nebo územím či odvětvím zpracovávání v třetí zemi nebo mezinárodní organizací, by se měl použít přezkumný postup, neboť se jedná o akty s obecnou působností. [pozm. návrh 53]

(69)

Komise by měla v řádně odůvodněných a krajně naléhavých případech týkajících se třetí země nebo území nebo odvětví zpracování v této třetí zemi nebo mezinárodní organizace, která nezajišťuje přiměřenou úroveň ochrany, přijmout okamžitě uplatnitelné prováděcí akty. [pozm. návrh 54]

(70)

Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž ochrany základních práv a svobod fyzických osob a zejména jejich práva na ochranu jejich osobních údajů a zajištění volného pohybu osobních údajů mezi příslušnými orgány v rámci Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a proto jich ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření lépe může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. Členské státy mohou stanovit vyšší standardy, než jsou stanoveny v této směrnici. [pozm. návrh 55]

(71)

Rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV by tudíž mělo být touto směrnicí zrušeno.

(72)

Konkrétní ustanovení pro zpracovávání osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů v aktech Unie, jež byla přijata před datem přijetí této směrnice a jež upravují zpracovávání osobních údajů mezi členskými státy nebo přístup určených orgánů členských států do informačních systémů zřízených podle Smluv, by neměla být nijak dotčena. Vzhledem k tomu, že z článku 8 Listiny a článku 16 Smlouvy o fungování EU vyplývá, že je nutné v celé Unii důsledně a jednotně zajistit základní právo na ochranu osobních údajů, by Komise by měla do dvou let po vstupu této směrnice v platnost posoudit vztah mezi touto směrnicí a akty, jež byly přijaty před datem přijetí této směrnice a jež upravují zpracovávání osobních údajů mezi členskými státy nebo přístup určených orgánů členských států do informačních systémů zřízených podle Smluv aby bylo zjištěno, nakolik je třeba sladit tato konkrétní ustanovení s touto směrnicí. a měla by předložit příslušné návrhy s cílem zajistit důsledná a jednotná právní pravidla pro zpracování osobních údajů příslušnými orgány nebo pro přístup určených orgánů členských států do informačních systémů zřízených podle Smluv a rovněž pro zpracování osobních údajů orgány , institucemi, úřady a agenturami Unie za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů v rámci oblasti působnosti této směrnice . [pozm. návrh 56]

(73)

Aby bylo zajištěna komplexní a jednotná ochrana osobních údajů v Unii, měly by být mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo členskými státy před vstupem této směrnice v platnost změněny v souladu s touto směrnicí. [pozm. návrh 57]

(74)

Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla pro boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU (7).

(75)

V souladu s článkem 6a Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, Spojené království a Irsko nebudou vázány pravidly stanovenými v této směrnici, pokud nejsou vázány pravidly Unie pro formy justiční spolupráce v trestních věcech nebo policejní spolupráce, v jejichž rámci musí být ustanovení na základě článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie dodržována.

(76)

V souladu s články 2 a 2a Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, není Dánsko vázáno touto směrnicí a používání této směrnice se na ně nevztahuje. Vzhledem k tomu, že tato směrnice navazuje na schengenské acquis podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí této směrnice, zda ji provede ve svém vnitrostátním právu. [pozm. návrh 58]

(77)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí tato směrnice ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (8).

(78)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí tato směrnice ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (9).

(79)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí tyto směrnice ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (10).

(80)

Tato směrnice respektuje základní práva a sleduje zásady uznané v Listině, jak jsou zakotveny ve Smlouvě, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Omezení těchto práv jsou v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny, neboť jsou nezbytná pro plnění cílů obecného zájmu, které uznává Unie, nebo plnění potřeby ochrany práv a svobod druhého.

(81)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (11) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(82)

Tato směrnice by členským státům neměla bránit v provedení ustanovení o výkonu práv subjektů údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování jejich osobních údajů v průběhu trestních řízení a případných omezení těchto práv do vnitrostátních pravidel v oblasti trestního řízení,

a)

chrání základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na ochranu jejich osobních údajů a soukromí , a

b)

zajišťují, aby z důvodu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů nebyla omezena ani zakázána výměna osobních údajů příslušnými orgány v rámci Unie.

a)

prováděné při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie, zejména v oblasti bezpečnosti státu;

b)

prováděné orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. [pozm. návrh 60]

(1)

„subjektem údajů“ identifikovaná fyzická osoba nebo fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat prostředky, o nichž lze důvodně předpokládat, že je správce nebo jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba použijí pro identifikaci dané osoby, zejména s odkazem na identifikační číslo, lokalizační údaje, elektronické identifikátory nebo s odkazem na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity;

(2)

„osobními údaji“ veškeré informace o  identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě subjektu („subjekt údajů“); identifikovatelnou osobou osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména podle určitého identifikátoru, například podle jména, identifikačního čísla, lokalizačních údajů, jedinečného identifikátoru nebo jednoho či více prvků specifických pro fyzickou, fyziologickou, genetickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální či pohlavní identitu této osoby;

(2a)

„pseudonymními údaji“ osobní údaje, které nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů, aniž by byly použity dodatečné informace, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny;

(3)

„zpracováním“ každý úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, strukturování, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, užívání, zveřejňování přenosem, zveřejňování šířením nebo jejich zpřístupňování jiným způsobem, třídění nebo kombinování, omezování, vymazávání nebo ničení;

(3a)

„profilováním“ jakákoli forma automatického zpracování osobních údajů, jehož účelem je hodnocení určitých osobních aspektů vztahujících se k fyzické osobě nebo analýza či odhad zejména pracovního výkonu fyzické osoby, její ekonomické situace, lokalizace, zdraví, osobních preferencí, spolehlivosti nebo chování;

(4)

„omezením zpracování“ značení uložených osobních údajů za účelem omezení jejich zpracování v budoucnu;

(5)

„evidencí“ jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či zeměpisného hlediska;

(6)

„správcem“ příslušný orgán veřejné moci, který sám nebo společně s jinými určuje účel, podmínky a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účel, podmínky a prostředky zpracování určeny právem Unie či členského státu, je možné určit správce nebo zvláštní kritéria pro jeho jmenování na základě práva Unie nebo členského státu;

(7)

„zpracovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje jménem správce;

(8)

„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje sdělovány;

(9)

„narušením bezpečnosti osobních údajů“narušení bezpečnosti, které vede k náhodnému náhodné nebo protiprávnímu protiprávní zničení, ztrátě, změně ztráta, změna či neoprávněnému neoprávněné vyzrazení nebo zpřístupnění osobních údajů přenášených, uchovávaných nebo jinak zpracovávaných;

(10)

„genetickými údaji“ všechny údaje jakéhokoli typu týkající se dědičných znaků jedince nebo znaků získaných v období raného prenatálního vývoje;

(11)

„biometrickými údaji“ všechny osobní údaje týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování jedince, které umožňují jeho jednoznačnou identifikaci, například snímky obličeje nebo daktyloskopické údaje;

(12)

„údaji o zdravotním stavu“ veškeré informace osobní údaje týkající se fyzického nebo duševního zdraví osoby nebo poskytování zdravotních služeb této osobě;

(13)

„dítětem“ každá osoba mladší 18 let;

(14)

„příslušnými orgány“ veškeré orgány veřejné moci příslušné k prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

(15)

„orgánem dozoru“ orgán veřejné moci, který je zřízen členským státem v souladu s článkem 39. [pozm. návrh 61]

a)

ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným, transparentním a ověřitelným způsobem;

b)

shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný;

c)

odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, musí pro něj být relevantní a ve vztahu k němu přiměřené musí být omezeny na nezbytné minimum ; zpracovávány jsou pouze tehdy a do té míry, pokud nemůže být daného účelu dosaženo zpracováním informací, které nezahrnují osobní údaje;

d)

přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné z hlediska účelů, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny;

e)

uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány;

f)

zpracovávány v odpovědnosti správce, který zajistí a bude schopen prokázat dodržování ustanovení přijatých podle této směrnice.

fa)

zpracovávány způsobem, jenž subjektu údajů umožňuje účinný výkon jeho práv, jak je stanoveno v článcích 10 až 17;

fb)

zpracovávány způsobem, který chrání před neoprávněným či nezákonným zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření;

fc)

zpracovávány pouze těmi řádně pověřenými pracovníky příslušných orgánů, kteří je potřebují pro výkon svých úkolů. [pozm. návrh 62]

a)

přístup byl povolen pouze řádně pověřenými pracovníky příslušných orgánů v rámci plnění jejich povinností, za předpokladu, že se lze oprávněně domnívat, že v daném případě zpracování osobních údajů podstatně přispěje k prevenci, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů či výkonu trestů;

b)

žádosti o přístup byly podány písemně a odkazovaly na právní základ žádosti;

c)

písemná žádost byla zdokumentována a

d)

byly zajištěny vhodné záruky, které v souvislosti se zpracováním osobních údajů zajistí ochranu základních práv a svobod. Tyto záruky nemají vliv na zvláštní podmínky pro přístup k osobním údajům, jako je soudní povolení v souladu s právními předpisy členských států, a zároveň tyto podmínky doplňují.

a)

osob, u nichž existují závažné rozumné důvody k domněnce, že spáchaly trestný čin nebo se jej chystají spáchat;

b)

osob odsouzených za trestný čin;

c)

osob, které se staly obětí trestného činu nebo u kterých některé skutečnosti vedou k domněnce, že by obětí trestného činu mohly být, a

d)

třetích osob v souvislosti s trestným činem, například osob, které by mohly být předvolány jako svědci při vyšetřování nebo při následném trestním řízení nebo které mohou poskytnout informace o trestných činech nebo o kontaktu či společníkovi některé z osob uvedených v písmenech a) a b), a

e)

osob, které nespadají do žádné z výše uvedených kategorií.

a)

po dobu nezbytnou pro vyšetřování či stíhání konkrétního trestného činu za účelem posouzení relevantnosti údajů pro jednu z kategorií uvedených v odstavci 1 nebo

b)

pokud je takové zpracování nezbytné pro cílené preventivní účely nebo pro účely trestní analýzy, tehdy a do té míry, pokud jsou tyto účely legitimní, náležitě vymezené a konkrétní a pokud je zpracování striktně omezeno na posouzení relevantnosti údajů pro jednu z kategorií uvedených v odstavci 1. To podléhá pravidelnému přezkumu prováděnému nejméně jednou za šest měsíců. Jakékoli další použití je zakázáno.

(a)

pro splnění úkolu prováděného příslušným orgánem na základě právních předpisů pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 nebo

(b)

pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, nebo

(c)

pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

(d)

pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti.

a)

cíle zpracování údajů;

b)

zpracovávané osobní údaje;

c)

konkrétní účely a prostředky zpracování;

d)

jmenování správce nebo určení zvláštních kritérií pro jeho jmenování;

e)

kategorie řádně pověřených pracovníků příslušných orgánů, které zpracovávají osobní údaje;

f)

postup zpracování;

g)

možné využití získaných osobních údajů;

h)

rozsah volného uvážení, jež je v souvislosti se zpracováním údajů ponecháno příslušným orgánům. [pozm. návrh 67]

a)

je účel zcela nezbytný a přiměřený v demokratické společnosti a je vyžadován právními předpisy Unie nebo členských států pro legitimní, náležitě vymezený a konkrétní účel;

b)

zpracování je striktně omezeno na dobu, která nepřesahuje dobu potřebnou pro konkrétní zpracování údajů;

c)

je jakékoli další použití pro jiné účely zakázáno.

a)

konkrétní účely a prostředky použité při daném zpracování;

b)

zajištění, aby přístup byl povolen pouze řádně pověřenými pracovníky příslušných orgánů v rámci plnění jejich povinností, existují-li rozumné důvody k předpokladu, že v daném případě zpracování osobních údajů podstatně přispěje k prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a

c)

stanovení vhodných záruk, které v souvislosti se zpracováním osobních údajů zajistí ochranu základních práv a svobod.

a)

pokud je zpracování povoleno právním předpisem, který stanoví vhodné záruky, nezbytně nutné a přiměřené pro splnění úkolů prováděných příslušnými orgány za účely stanovenými v čl. 1 odst. 1 na základě právních předpisů Unie nebo členských států, které stanoví specifická a vhodná opatření k zabezpečení oprávněných zájmů subjektu údajů, včetně konkrétního povolení soudního orgánu, pokud to právní předpisy vyžadují nebo

b)

pokud je zpracování nutné pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

c)

pokud se zpracování týká údajů očividně zveřejňovaných subjektem údajů, za předpokladu, že jsou relevantní a nezbytně nutné pro účel sledovaný v daném konkrétním případě . [pozm. návrh 69]

a)

totožnost a kontaktní údaje správce a inspektora ochrany údajů;

b)

právní základ a  účely zpracování, pro které jsou osobní údaje určeny;

c)

dobu, po kterou se budou osobní údaje uchovávat;

d)

informace o tom, zda má subjekt údajů právo požadovat od správce přístup ke svým osobním údajům a zda má právo na jejich opravu, výmaz nebo omezené zpracování;

e)

informace o právu vznést stížnost k orgánu dozoru uvedenému v článku 39 a jeho kontaktní údaje;

f)

informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců daných osobních údajů včetně příjemců v třetích zemích nebo mezinárodních organizacích a o tom, kdo má podle právních předpisů dané třetí země nebo pravidel dané mezinárodní organizace povolen přístup k těmto údajům, zda existuje, či nikoli rozhodnutí Komise o přiměřenosti, nebo v případě předávání údajů podle článku 35 nebo článku 36, o prostředku, jakým získat kopii příslušných záruk použitých pro předání údajů ;

fa)

pokud správce zpracovává osobní údaje podle čl. 9 odst. 1, informace o existenci zpracování pro účely některého z opatření uvedených v čl. 9 odst. 1 a zamýšlené dopady takového zpracování na subjekt údajů, informace o logice použité při profilování a o právu na to, aby vyhodnocení bylo provedeno člověkem;

fb)

o bezpečnostních opatřeních přijatých na ochranu osobních údajů;

g)

jakékoli další informace, pokud jsou potřebné k tomu, aby se zaručilo korektní zpracování vzhledem k subjektu údajů, a to s ohledem na zvláštní okolnosti, za kterých se dané osobní údaje zpracovávají.

a)

v době, kdy se osobní údaje získávají od subjektu údajů, nebo

b)

jestliže se osobní údaje nezískávají od subjektu údajů, v době záznamu nebo v rozumné lhůtě po jejich získání s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž se údaje zpracovávají.

(a)

aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů;

(b)

aby se zabránilo ovlivňování prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

(c)

pro ochranu veřejné bezpečnosti;

(d)

pro ochranu národní bezpečnosti;

(e)

pro ochranu práv a svobod ostatních.

-a)

informace o osobních údajích, které jsou předmětem zpracování, veškeré dostupné informace o jejich původu, a pokud možno srozumitelné informace o postupu automatického zpracování údajů;

-aa)

význam a předpokládané důsledky tohoto zpracování, alespoň v případě opatření uvedených v článku 9;

a)

účely a právní základ zpracování;

b)

kategorie příslušných osobních údajů;

c)

informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců, kterým byly osobní údaje zpřístupněny, zejména o příjemcích v třetích zemích;

d)

dobu, po kterou se budou osobní údaje uchovávat;

e)

informace o tom, zda má subjekt údajů právo požadovat od správce opravu, výmaz nebo omezené zpracování svých osobních údajů;

f)

informace o právu podat stížnost orgánu dozoru a kontaktní údaje orgánu dozoru;

g)

informace o osobních údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o jejich původu.

a)

aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů;

b)

aby se zabránilo ovlivňování prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

c)

pro ochranu veřejné bezpečnosti;

d)

pro ochranu národní bezpečnosti;

e)

pro ochranu práv a svobod ostatních.

a)

pokud subjekt údajů popírá jejich přesnost, a to na dobu potřebnou k tomu, aby správce mohl přesnost údajů ověřit;

b)

pokud musí být dané osobní údaje uchovány pro účely dokazování nebo ochrany životně důležitých zájmů subjektu údajů či jiné osoby .

c)

pokud subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.

a)

vedení dokumentace uvedené v článku 23;

aa)

vypracování posouzení dopadu na ochranu údajů podle článku 25a;

b)

dodržování požadavků na předchozí konzultace podle článku 26;

c)

provedení požadavků týkajících se bezpečnosti údajů stanovených v článku 27;

d)

jmenování inspektora ochrany údajů podle článku 30,

da)

ve vhodných případech vypracování a zavedení konkrétních záruk v oblasti zpracování osobních údajů týkajících se dětí.

a)

jedná pouze podle pokynů správce;

b)

zaměstnává pouze pracovníky, kteří souhlasili s tím, že budou vázáni povinností zachovávat mlčenlivost, nebo na něž se povinnost mlčenlivosti vztahuje ze zákona;

c)

podnikne všechna požadovaná opatření podle článku 27;

d)

do zpracování údajů zapojí dalšího zpracovatele pouze se souhlasem správce, z čehož vyplývá, že jej o svém záměru zapojit dalšího zpracovatele uvědomí s dostatečným předstihem, aby správce mohl vznést námitky;

e)

v míře, do níž je to s ohledem na povahu daného zpracování možné, přijme po dohodě se správcem nezbytná technická a organizační opatření pro splnění správcovy povinnosti reagovat na žádosti o výkon práv subjektu údajů stanovených v kapitole III;

f)

napomáhá správci zajišťovat plnění povinností podle článků 25a až 29;

g)

vrací po ukončení zpracování veškeré výsledky správci, osobní údaje jinak nezpracovává a vymaže existující kopie, pokud právní předpisy Unie nebo členského státu nepožadují uchování údajů;

h)

poskytne správci a orgánu dozoru veškeré informace potřebné pro ověření toho, zda byly splněny povinnosti stanovené v tomto článku;

i)

zohledňuje zásadu ochrany údajů již od návrhu a standardního nastavení ochrany údajů.

a)

jméno a kontaktní údaje správce nebo případného společného správce či zpracovatele;

aa)

právně závazná dohoda v případě společných správců; seznam zpracovatelů a činností prováděných zpracovateli;

b)

účely zpracování;

ba)

informace o tom, které části organizace správce nebo zpracovatele jsou pověřeny zpracováním osobních údajů pro konkrétní účel;

bb)

popis kategorie nebo kategorií subjektů údajů a údajů nebo kategorií údajů, které se na ně vztahují;

c)

příjemci nebo kategorie příjemců osobních údajů;

ca)

v případě potřeby informace o tom, že dochází k profilování, o opatřeních založených na profilování a o mechanismech pro vznesení námitky proti profilování;

cb)

srozumitelné informace o postupu případného automatického zpracovávání údajů;

d)

informace o předávání údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, včetně informací, jež danou třetí zemi či mezinárodní organizaci identifikují, a právního základu pro předání údajů; v případě, že předání vychází z článků 35 nebo 36 této směrnice, uvede se věcné vysvětlení;

da)

lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů;

db)

výsledky ověřování opatření uvedených v čl. 18 odst. 1;

dc)

uvedení právního základu zpracování, pro něž jsou údaje určeny;

a)

zpracování osobních údajů v systémech rozsáhlé evidence údajů za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

b)

zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle článku 8, osobních údajů týkajících se dětí a biometrických a lokalizačních údajů za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů;

c)

vyhodnocování osobních aspektů týkajících se fyzických osob nebo rozbor či předvídání především chování těchto fyzických osob, které vychází z automatizovaného zpracování údajů a na jejichž základě budou pravděpodobně přijímána opatření, jež ve vztahu k danému jednotlivci vyvolají právní účinky nebo se jej významným způsobem dotknou;

d)

sledování veřejně přístupných prostorů, především pokud se k němu používá optických elektronických přístrojů (videokamer); nebo

e)

jiné postupy zpracování, u nichž se podle čl. 26 odst. 1 vyžaduje konzultace orgánu dozoru.

a)

systematický popis plánovaného zpracování;

b)

posouzení nezbytnosti a přiměřenosti zpracování z hlediska účelu;

c)

posouzení rizik vůči právům a svobodám subjektu údajů a opatření plánovaná k řešení těchto rizik a k minimalizaci objemu zpracovávaných osobních údajů;

d)

bezpečnostní opatření a mechanismy k zajištění ochrany osobních údajů a k prokázání souladu s ustanoveními přijatými na základě této směrnice, a to s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům subjektů údajů a dalších dotčených osob;

e)

obecné informace o lhůtách pro výmaz jednotlivých kategorií údajů;

f)

v příslušných případech seznam plánovaných předávání údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, včetně informací, jež danou třetí zemi či mezinárodní organizaci identifikují, a v případě předávání podle čl. 36 odst. 2 doložení vhodných záruk.

a)

se mají zpracovávat zvláštní kategorie posouzení dopadu na ochranu údajů uvedené v podle článku 8 25a nasvědčuje tomu, že zpracování bude kvůli své povaze, rozsahu nebo účelu pravděpodobně spojeno s vysokou mírou specifických rizik, nebo

b)

z typu zpracování, zejména při využití nových technologií, mechanismů nebo postupů, jinak vyplývají zvláštní rizika pro základní práva a svobody subjektu orgán dozoru považuje za nutné provést předběžné konzultace o konkrétních zpracováních, která jsou kvůli své povaze, rozsahu nebo účelu pravděpodobně spojena se specifickými riziky z  hlediska práv a svobod subjektů údajů, zejména pro právo na ochranu osobních údajů.

a)

zabrání neoprávněným osobám v přístupu k zařízení využívanému pro zpracovávání osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením);

b)

zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo odstraňování nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);

c)

zabrání neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

d)

zabrání neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);

e)

zajistí, aby osoby oprávněné k využívání určitého automatizovaného systému pro zpracovávání údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu (kontrola přístupu k údajům);

f)

zajistí, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým subjektům byly nebo mohou být osobní údaje předány nebo zpřístupněny za použití zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);

g)

zajistí, aby bylo možné zpětně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů a kdo a kdy je do těchto systémů vložil (kontrola vkládání);

h)

zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání osobních údajů při předávání osobních údajů nebo při přepravě nosičů údajů (kontrola přepravy);

i)

zajistí, aby instalované systémy mohly být v případě výpadku obnoveny (obnova);

j)

zajistí, aby systém fungoval, aby byl hlášen výskyt chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému (neporušenost).

ja)

zajistí, aby v případě zpracování citlivých osobních údajů podle článku 8 byla vždy uplatněna dodatečná bezpečnostní opatření, která zajistí informovanost o rizicích v daném případě a možnost přijmout preventivní a opravná opatření a opatření ke zmírnění dopadů, a to v téměř reálném čase, pokud jde o odhalené zranitelné situace nebo incidenty, které by mohly představovat riziko pro dané údaje.

a)

popsána povaha daného případu narušení bezpečnosti osobních údajů, včetně kategorií a počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů;

b)

sdělena totožnost a kontaktní údaje inspektora ochrany údajů uvedeného v článku 30 nebo jiného kontaktního subjektu, který může poskytnout bližší informace;

c)

doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané narušení bezpečnosti osobních údajů mohlo mít;

d)

popsány možné důsledky narušení bezpečnosti osobních údajů;

e)

popsána opatření, která správce navrhl nebo přijal k řešení daného narušení a ke zmírnění jeho dopadů .

(a)

posilovat jejich povědomí správce nebo zpracovatele, informovat je a udílet jim rady, pokud jde o jejich povinnosti plynoucí z ustanovení přijatých podle této směrnice, zejména v souvislosti s technickými a  organizačními opatřeními a postupy, a vést dokumentaci o této činnosti a obdržených odpovědích;

(b)

sledovat provádění a uplatňování politik souvisejících s ochranou osobních údajů včetně svěřování odpovědnosti, školení pracovníků zapojených do zpracovávání a souvisejících auditů;

(c)

sledovat provádění a uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice, zejména požadavků týkajících se ochrany údajů již od návrhu, standardního nastavení ochrany údajů a bezpečnosti údajů a požadavků týkajících se informovanosti subjektů údajů a jejich žádostí o výkon jejich práv podle ustanovení přijatých podle této směrnice;

(d)

zajišťovat, aby se vedla dokumentace uvedená v článku 23;

(e)

sledovat dokumentaci a ohlašování a oznamování případů narušení bezpečnosti osobních údajů podle článků 28 a 29;

(f)

sledovat uplatňování posouzení dopadu na ochranu údajů ze strany jejich správce či zpracovatele a také to , zda je orgán dozoru žádán o předchozí konzultaci, je-li tato konzultace podle článku čl. 26 odst. 1 zapotřebí;

(g)

sledovat reakce na žádosti orgánu dozoru a v mezích svých pravomocí inspektora ochrany údajů spolupracovat s orgánem dozoru, pokud o to požádá, nebo pokud k tomu dá podnět inspektor ochrany údajů;

h)

působit jako kontaktní osoba pro orgán dozoru v záležitostech souvisejících se zpracováváním a v příslušných případech vést s orgánem dozoru konzultace z vlastní iniciativy. [pozm. návrh 95]

a)

pokud je dané konkrétní předání nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a

aa)

pokud jsou údaje předány správci ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, které jsou veřejným orgánem příslušným pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1; a

ab)

pokud správce a zpracovatel splňují podmínky stanovené v této kapitole, včetně podmínek pro další předávání osobních údajů ze třetí země nebo mezinárodní organizace do jiné třetí země nebo mezinárodní organizace; a

b)

pokud správce a zpracovatel splňují podmínky stanovené v ostatní ustanovení přijatá podle této kapitole směrnice; a

ba)

pokud není ohrožena úroveň ochrany osobních údajů jednotlivců, která je na základě této směrnice v Unii zaručena; a

bb)

pokud Komise za podmínek a pomocí postupů stanovených v článku 34 rozhodla, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany; nebo

bc)

pokud byly v právně závazném nástroji zakotveny vhodné záruky pro ochranu osobních údajů, jak je uvedeno v článku 35.

a)

pokud je toto další předání nutné ze stejných zvláštních důvodů jako původní předání a

b)

pokud příslušný orgán, který provedl původní předání, další předání povolí. [pozm. návrh 96]

a)

právnímu státu, související platné legislativě, a to obecné i odvětvové, včetně právních předpisů o veřejné bezpečnosti, obraně a vnitrostátní bezpečnosti a trestnímu právu a bezpečnostním opatřením provádění této legislativy a bezpečnostních opatření , která jsou v dané zemi nebo dané mezinárodní organizaci dodržována, jakož i k  precedenční judikatuře a k  účinným a vynutitelným právům včetně účinné správní a soudní nápravy pro subjekty údajů, zejména pro ty z nich, jež mají bydliště v Unii a jejichž osobní údaje jsou předávány;

b)

existenci a účinnému fungování jednoho nebo více nezávislých orgánů dozoru v dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci odpovědných za zajišťování souladu s pravidly pro ochranu údajů, včetně dostatečných pravomocí ukládat sankce, za pomoc a poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv a za spolupráci s orgány dozoru Unie a členských států a

c)

mezinárodním závazkům, které daná třetí země nebo mezinárodní organizace přijala, především veškerým právně závazným úmluvám nebo nástrojům týkajícím se ochrany osobních údajů .

a)

pokud byly v právně závazném nástroji stanoveny vhodné záruky pro ochranu osobních údajů nebo

b)

pokud správce či zpracovatel vyhodnotil veškeré okolnosti daného předání a dospěl k závěru, že pro ochranu osobních údajů existují vhodné záruky.

a)

předání je nutné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

b)

předání je nutné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, nebo

c)

předání údajů je nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi, nebo

d)

předání je v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo

e)

předání je v jednotlivých případech nutné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitých trestných činů nebo výkonu určitých trestů.

a)

rozvoje účinných mechanismů pro mezinárodní spolupráci, aby se usnadnilo zajistilo prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů; [pozm. návrh 101]

b)

poskytování vzájemné pomoci na mezinárodní úrovni při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů, a to mimo jiné formou oznamování, postupování stížností, pomoci při vyšetřování a výměny informací, pod podmínkou vhodných záruk pro ochranu osobních údajů a jiných základních práv a svobod;

c)

zapojení příslušných zúčastněných stran do diskuse a činností zacílených na prohlubování mezinárodní spolupráce při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;

d)

podpoření výměny a rešerše v souvislosti s právními předpisy a praxí v oblasti ochrany osobních údajů;.

da)

vyjasnění konfliktů se třetími zeměmi v otázkách jurisdikce a konzultací s těmito zeměmi o těchto otázkách; [pozm. návrh 102]

6.

Všechny členské státy zajistí, že orgán dozoru bude muset mít své vlastní pracovníky, kteří budou jmenováni vedoucím orgánu dozoru a budou podléhat jeho řízení.

a)

zřízení orgánu dozoru a jeho postavení v souladu s články 39 a 40;

b)

požadavky na kvalifikaci, zkušenosti a dovednosti pro výkon povinností členů orgánu dozoru;

c)

pravidla a postupy pro jmenování členů orgánu dozoru, jakož i pravidla týkající se činností nebo zaměstnání neslučitelných s povinnostmi úřadu;

d)

délku funkčního období členů orgánu dozoru, která dosáhne minimálně čtyř let s výjimkou prvních jmenování po vstupu této směrnice v platnost, kdy může být na dobu kratší;

e)

způsobilost členů orgánu dozoru k opětovnému jmenování;

f)

právní předpisy a obvyklé podmínky, jimiž se řídí povinnosti členů a pracovníků orgánu dozoru;

g)

pravidla a postupy pro ukončení povinností členů orgánu dozoru, včetně případu, kdy přestanou splňovat podmínky požadované pro výkon svých povinností nebo kdy se dopustili závažného pochybení.

a)

sleduje a zajišťuje uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice a jejích prováděcích opatření;

b)

zabývá se stížnostmi, které mu předloží kterýkoli subjekt údajů nebo sdružení, jež tento subjekt zastupuje a má jeho patřičné pověření, v souladu s článkem 50, v odpovídající míře dané záležitosti prošetřuje a v rozumné lhůtě informuje daný subjekt údajů či dané sdružení o vývoji a výsledku jejich stížností, a to zejména v případech, kdy je zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným orgánem dozoru;

c)

ověřuje zákonnost zpracování údajů podle článku 14 a subjekt údajů informuje v rozumné lhůtě o výsledku daného ověření nebo o důvodech, proč ověření nebylo provedeno;

d)

pomáhá na principu vzájemnosti dalším orgánům dozoru a zajišťuje jednotné uplatňování a prosazování ustanovení přijatých podle této směrnice;

e)

provádí šetření, inspekce a  audity, a to z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti nebo na základě žádosti jiného orgánu dozoru, a o výsledku šetření v rozumné lhůtě informuje subjekt údajů, pokud některý subjekt údajů podal stížnost;

f)

sleduje nové směry vývoje, pokud mají dopad na ochranu osobních údajů, zejména vývoj informačních a komunikačních technologií;

g)

je konzultován orgány či subjekty členských států o právních a správních opatřeních, jež se týkají ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů;

h)

je konzultován o zpracováních podle článku 26;

i)

účastní se činností Evropské rady pro ochranu údajů.

a)

pravomoci provádět šetření, zahrnující například právo na přístup k údajům, které jsou předmětem zpracování, a oprávnění shromažďovat veškeré informace potřebné pro plnění svých dozorčích povinností; oznamovat správci nebo zpracovateli případy údajného porušení ustanovení o zpracovávání osobních údajů a ve vhodných případech jim nařídit, aby taková porušení konkrétním způsobem napravili v zájmu zlepšení ochrany subjektů údajů ;

b)

pravomoci účinně zasahovat, například vydávat stanoviska před provedením zpracování a zajišťovat náležité zveřejnění těchto stanovisek, nařizovat omezení, výmaz nebo zničení údajů nebo dočasně či trvale zakazovat zpracování, zasílat správcům upozornění či napomenutí nebo obracet se s věcmi na vnitrostátní parlamenty či jiné politické orgány; nařídit správci, aby vyhověl žádostem subjektu údajů o uplatnění jeho práv podle této směrnice, včetně těch, která zaručují články 12 až 17, pokud byly tyto žádosti zamítnuty v rozporu s těmito ustanoveními ;

c)

pravomoc upozorňovat soudní orgány na porušení ustanovení přijatých podle této směrnice a účastnit se soudního řízení. nařídit správci nebo zpracovateli, aby poskytli informace v souladu s čl. 10 odst. 1 a 2 a s články 11, 28 a 29;

d)

zajistit dodržování stanovisek k předchozím konzultacím uvedeným v článku 26;

e)

upozorňovat nebo napomínat správce nebo zpracovatele;

f)

nařizovat opravu, výmaz nebo zničení všech údajů, při jejichž zpracování byla porušena ustanovení přijatá podle této směrnice, a nařídit oznámení těchto opatření třetím stranám, kterým byly údaje sděleny;

g)

vydávat dočasné nebo trvalé zákazy zpracovávání;

h)

přerušit předávání údajů příjemci ve třetí zemi nebo předávání údajů mezinárodní organizaci;

i)

informovat vnitrostátní parlament, vládu nebo jiné politické instituce a také veřejnost.

a)

přístup ke všem osobním údajům a ke všem informacím, které potřebuje k výkonu svých povinností v oblasti dozoru;

b)

přístup do všech jejich prostor, včetně veškerého zařízení a prostředků pro zpracovávání údajů, v souladu s vnitrostátním právem, a existují-li dostatečné důvody k předpokladu, že v těchto prostorách dochází k činnosti, jež je v rozporu s ustanoveními přijatými podle této směrnice, aniž je dotčena povinnost získat soudní povolení, vyžadují-li to vnitrostátní právní předpisy.

a)

orgán není pro vyřízení žádosti příslušný; nebo

b)

vyhovění žádosti by nebylo slučitelné s ustanoveními přijatými na základě této směrnice.

a)

poskytuje poradenství Komisi orgánům Unie ve veškerých záležitostech souvisejících s ochranou osobních údajů v Unii včetně jakýchkoli navrhovaných změn této směrnice;

b)

posuzuje na žádost Komise, Evropského parlamentu či Rady nebo ze své vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jednoho ze svých členů veškeré otázky týkající se uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice a pro orgány dozoru vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy, aby podporovala jednotné uplatňování daných ustanovení, a to i v otázce využívání pravomocí v oblasti vymáhání práva ;

c)

přezkoumává praktické uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v písmenu b) a podává o nich Komisi pravidelné zprávy;

d)

vydává Komisi stanovisko k úrovni ochrany v třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;

e)

podporuje spolupráci a účinnou dvou- a vícestrannou výměnu informací a postupů mezi orgány dozoru, včetně koordinace společných operací a jiných společných činností, jestliže tak rozhodne na základě žádosti jednoho nebo více orgánů dozoru ;

f)

podporuje společné školicí programy a usnadňuje výměny pracovníků mezi orgány dozoru, kterých se ve vhodných případech účastní i orgány dozoru třetích zemí nebo mezinárodních organizací;

g)

podporuje výměnu znalostí a dokumentů s orgány dozoru pro ochranu údajů po celém světě, jejímž předmětem jsou i legislativa a praxe v oblasti ochrany údajů.;

ga)

předkládá své stanovisko Komisi při přípravě aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů na základě této směrnice.

a)

předání je v souladu s právními předpisy Unie nebo členských států a

b)

příjemce je usazen v členském státě Evropské unie a

c)

předání nebrání žádné konkrétní oprávněné zájmy subjektu údajů a

d)

předání je v konkrétním případě pro správce, který osobní údaje předává, nezbytné z hlediska: