This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52017AE5490
Opinion of the European Economic and Social Committee on the ‘Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a framework for screening of foreign direct investments into the European Union’ (COM(2017) 487 final — 2017/0224 (COD))
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie [COM(2017) 487 final – 2017/0224 (COD)]
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie [COM(2017) 487 final – 2017/0224 (COD)]
EESC 2017/05490
Úř. věst. C 262, 25.7.2018, p. 94–100
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
25.7.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 262/94 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie
[COM(2017) 487 final – 2017/0224 (COD)]
(2018/C 262/16)
Zpravodaj: |
Christian BÄUMLER |
Spoluzpravodaj: |
Gintaras MORKIS |
Konzultace |
Rada, 15. 11. 2017 |
Právní základ |
Článek 207 SFEU |
|
|
Odpovědná specializovaná sekce |
Vnější vztahy |
Přijato ve specializované sekci |
28. 3. 2018 |
Přijato na plenárním zasedání |
19. 4. 2018 |
Plenární zasedání č. |
534 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
203/1/3 |
1. Závěry a doporučení
1.1. |
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že přímé zahraniční investice jsou důležitým zdrojem pro růst, zaměstnanost a inovace. Přímé zahraniční investice odjakživa představují zásadní faktor podílející se na pozitivním hospodářském a sociálním vývoji v EU. EHSV podporuje otevřené investiční prostředí a přímé zahraniční investice vítá. |
1.2. |
EHSV konstatuje, že zahraniční investice mohou být nejen přínosné, ale také s nimi mohou být spojena rizika a mohou ohrozit národní bezpečnost a veřejný pořádek v jednom nebo více členských státech. |
1.3. |
EHSV požaduje, aby otevřený postoj Unie vůči přímým zahraničním investicím doprovázela rozsáhlá a účinná politická opatření. |
1.4. |
EHSV vítá Komisí navrhované nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie, ale poukazuje na to, že ještě není znám celý rozsah problému, neboť Komise při zahájení legislativního postupu neprovedla analýzu investičních toků a jejich dopadů. |
1.5. |
Prověřování investic do podniků a objektů, které mají strategický význam pro národní bezpečnost a veřejný pořádek v EU, je kusé a nekoordinované – v některých zemích procesy prověřování zavedeny byly, v jiných nikoli, takže se investice v těchto zemích neprověřují vůbec. Systém na úrovni EU musí tento nedostatek napravit, odstranit rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a zaručit ochranu národních a evropských zájmů. |
1.6. |
Je třeba zajistit, aby členské státy, v nichž byly zavedeny procesy prověřování přímých zahraničních investic, jakož i státy, které žádné takové procesy nemají, mohly poskytovat i získávat stejně spolehlivé informace, i v podobě výročních zpráv předkládaných Evropské komisi, když členské státy nebo Komise shledají, že plánovaná nebo již uskutečněná přímá zahraniční investice v určitém členském státě může ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek. |
1.7. |
EHSV vítá, že navrhované nařízení stanoví základní procesní požadavky pro mechanismy prověřování, jako je transparentnost, zákaz diskriminace mezi různými třetími zeměmi a soudní přezkum, čímž zvyšuje bezpečnost investic a právní jistotu. |
1.8. |
EHSV poukazuje na to, že EU má v oblasti přímých zahraničních investic výlučnou pravomoc. Pokud v členských státech EU existují vnitrostátní systémy prověřování, musí být pro tyto systémy vytvořen právní základ, aby se zabránilo právní nejistotě. |
1.9. |
EHSV je znepokojen tím, že si Evropská komise vyhrazuje pouze právo na prověřování těch investic, jež mohou mít vliv na projekty nebo programy, které jsou v zájmu Unie. Mají-li přímé zahraniční investice přeshraniční dopad na celou EU nebo její části, musí EU využívat svou pravomoc v oblasti prověřování investic. |
1.10. |
V návrhu Komise není dostatečně vysvětlen význam pojmů „bezpečnost“ a „veřejný pořádek“. EHSV poukazuje na to, že v hospodářských odvětvích, které se na prověřování mohou podílet, přetrvává nejistota ohledně toho, zda se tyto pojmy vztahují také na strategická odvětví a klíčové základní technologie. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vyvinula další úsilí s cílem vyjasnit tento problém. |
1.11. |
EHSV podporuje povinné zřízení kontaktních míst v členských státech a vyslovuje se pro vytvoření skupiny pro koordinaci prověřování investic v EU. Úloha těchto dvou orgánů, úroveň zastoupení ani jejich vzájemný vztah však nejsou zcela jasné. Komise by tyto otázky měla objasnit. |
1.12. |
EHSV doporučuje zapojit náležitým způsobem sociální partnery a občanskou společnost. |
1.13. |
EHSV navrhuje, aby bylo prověřování investic rozšířeno na citlivé oblasti infrastruktury a prostředky, které zachovávají společenské funkce. Řadí se mezi ně zásobování energií a vodou, doprava, digitální infrastruktura, finanční služby, finanční trh a zdravotnictví. |
1.14. |
EHSV podporuje rozšíření prověřování investic na klíčové základní technologie v případech, kdy jsou investoři kontrolováni vládou třetí země nebo jsou na ni napojeni. EHSV navrhuje, aby byl v nařízení stanoven zvláštní postup prověřování pro přímé zahraniční investice od státních investorů nebo investorů spojených s vládou z třetích zemí. |
1.15. |
EHSV je přesvědčen o tom, že proces prověřování bude účinnější, pokud bude uplatňován na plánované přímé zahraniční investice, a nikoli na dokončené přímé investice, a žádá Komisi, aby tento návrh zahrnula do návrhu nařízení. Výbor v prvé řadě doporučuje, aby bylo prováděno monitorování uskutečněných investic. |
1.16. |
EHSV v zájmu bezpečnosti investic doporučuje, aby byly stanoveny lhůty jak pro rozhodnutí, zda má být zahájeno prověřování investice, tak pro prověřování jako takové. |
1.17. |
EHSV poukazuje na to, že v procesu prověřování musí být zaručena důvěrnost obchodních údajů, aby nebyli odrazeni potenciální investoři. |
1.18. |
EHSV doporučuje spolupracovat při prověřování investic s USA a dalšími obchodními partnery a také provést mezinárodní sjednocení pravidel pro prověřování přímých zahraničních investic. Jako vzor by přitom mohl sloužit Výbor pro zahraniční investice (CFIUS) Spojených států. |
1.19. |
Třebaže se návrh nařízení nezabývá otázkou reciprocity, vyzývá EHSV Komisi, aby při veškerých jednáních EU se třetími zeměmi ve věci přímých zahraničních investic uplatňovala zásadu reciprocity, jelikož stále více investorů ze zemí mimo EU nakupuje podniky a objekty v EU, zatímco investoři pocházející z EU se při investování v jiných zemích často setkávají s překážkami. Výbor v prvé řadě vyzývá k tomu, aby byla urychlena jednání o investiční dohodě s Čínou. |
2. Obecné připomínky
2.1. |
EHSV v zásadě souhlasí s hlavními body návrhu Evropské komise týkajícího se nařízení, kterým se stanoví postup prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie, podle nichž je Evropská unie otevřená vůči zahraničním investicím a přímé zahraniční investice přispívají k růstu v Unii tím, že zlepšují její konkurenceschopnost, vytvářejí pracovní místa, přinášejí kapitál, technologie, inovace a odborné znalosti a otevírají nové trhy pro vývoz z Unie. |
2.2. |
Obavy však vzbuzuje skutečnost, že zahraniční investoři, zejména státní podniky, ze strategických důvodů kupují evropské podniky, které disponují klíčovými základními technologiemi, a chystají se převzít infrastrukturu, významné budoucí technologie a další aktiva, která jsou důležitá pro zajištění bezpečnosti členských států i celé EU. |
2.3. |
V uplynulých deseti letech investice ze třetích zemí v EU znatelně vzrostly. Sdělení Evropské komise „Vstřícnost vůči přímým zahraničním investicím a současná ochrana základních zájmů“ obsahuje statistické údaje, z nichž vyplývá, že většina investic pochází z USA, Kanady, Švýcarska a dále z Brazílie, Číny a Ruska. Během finanční krize v roce 2008 se čínské investice v členských státech EU zdesetinásobily! Z 2 miliard EUR v roce 2009 vzrostly na téměř 20 miliard EUR v roce 2015. Jen v roce 2016 dosáhly přímé čínské investice v EU hodnoty 35 miliard EUR. Oproti roku 2015 to představuje nárůst o 77 %, oproti roku 2010 dokonce o 1 500 %. Investice podniků pocházejících z EU v Číně přitom v roce 2016 naopak klesly o 25 %. |
2.4. |
V únoru 2017 vyzvaly tři členské státy – Francie, Německo a Itálie – Evropskou komisi, aby přepracovala předpisy týkající se přímých zahraničních investic do Evropské unie. Přimělo je k tomu znepokojení ohledně odlivu technologických znalostí do zahraničí, neboť stále více investorů ze třetích zemí kupuje technologie EU pro strategické cíle těchto zemí, zatímco investoři z EU se často setkávají s překážkami omezujícími investice v jiných zemích. Uvedené tři členské státy poukázaly na to, že v případech, kdy investoři z EU získají jen omezený přístup na trhy mimo EU, by měla být dodržena zásada reciprocity. Tyto tři členské státy Evropskou komisi vyzvaly, aby vyvinula evropský nástroj, který by „zabránil škodám způsobeným jednostrannými přímými strategickými investicemi zahraničních kupujících v oblastech citlivých z hlediska bezpečnosti nebo průmyslové politiky a zajistil reciprocitu. Vnitrostátní nástroje, které jsou v současné době na úrovni členských států EU k dispozici, nepostačují k tomu, aby takovou ochranu zaručily.“ |
2.5. |
Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. července 2017 vyzval Komisi a členské státy k tomu, aby prověřovaly přímé zahraniční investice ze třetích zemí do strategických odvětví, infrastruktury a klíčových budoucích technologií. |
2.6. |
Evropská komise předložila návrh nařízení, v němž navrhuje právní rámec pro prověřování zahraničních investic ze třetích zemí. |
2.7. |
Evropská komise se rozhodla tento návrh omezit na oblast bezpečnosti a veřejného pořádku, aby mezi členskými státy byla dosažena minimální shoda. Dle vysvětlení Komise tyto oblasti zahrnují například elektronickou komunikaci, kybernetickou bezpečnost, ochranu kritické infrastruktury a průmyslovou konkurenceschopnost produktů a služeb kybernetické bezpečnosti. |
2.8. |
Samotný význam pojmů „bezpečnost“ a „veřejný pořádek“ není v daném kontextu dostatečně jasný na to, aby se předešlo problémům a odlišnému výkladu. EHSV poukazuje na to, že v hospodářských odvětvích, které se na prověřování mohou podílet, přetrvává nejistota ohledně toho, zda se tyto pojmy vztahují také na strategická odvětví a klíčové základní technologie. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vyvinula další úsilí s cílem vyjasnit tento problém. |
2.9. |
EHSV bere na vědomí, že Evropská komise plně uznává, že si členské státy při prověřování přímých zahraničních investic musí zachovat nezbytnou pružnost (viz COM(2017) 494). To by znamenalo, že by o přímých zahraničních investicích ze třetích zemí mohly rozhodovat jen členské státy. |
2.10. |
EHSV vždy zastával názor, že obchodní a investiční politika EU musí být ve shodě a souladu s hospodářskou politikou a dalšími politikami Unie, včetně politik v oblasti „ochrany životního prostředí, důstojných pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“. Účinná investiční strategie EU hraje klíčovou roli při zachování konkurenceschopnosti EU v době rychlých hospodářských změn a výrazných posunů v relativní hospodářské síle na celém světě. |
2.11. |
EHSV poukazuje na to, že EU má jednu z nejotevřenějších ekonomik vůči přímým zahraničním investicím. Příliv těchto investic do EU neustále roste. Čím dál více se zaměřují na strategicky vybraná odvětví a na nadprůměrně velké podniky a stále častěji pocházejí od státních podniků nebo investorů s úzkou vazbou na vládu. |
2.12. |
Naproti tomu se podle Komise od roku 2016 na globální úrovni rozšiřuje omezování přímých zahraničních investic. Investorům z EU ve třetích zemích často nejsou přiznána stejná práva jako investorům v EU. EHSV již v roce 2011 vyjádřil politování nad tím, že se Komise při přípravě „cesty k ucelené evropské mezinárodní investiční politice“ nevyslovila k otázce akvizic strategicky významných podniků, a vyzval, aby bylo zváženo uplatňování zásady reciprocity. |
2.13. |
EHSV zdůrazňuje, že zmíněné tři členské státy, které daly podnět k vypracování evropského nástroje pro prověřování investic, poukázaly na to, že by měla být dodržována zásada reciprocity v případech, kdy investoři z EU získají jen omezený přístup na trhy mimo EU. Předmětný návrh se otázkou reciprocity nezabývá. Avšak co se týče přímých zahraničních investic, měla by být zásada reciprocity dodržována při veškerých jednáních EU se třetími zeměmi o těchto investicích. |
2.14. |
Zahraniční investice do EU se navíc strategicky zaměřují na nákup evropských podniků, které vyvíjejí klíčové základní technologie nebo provozují infrastruktury, jež jsou nezbytné k plnění důležitých úkolů ve společnosti a v ekonomice. Kombinace těchto jevů vyvolala oprávněné obavy evropských občanů, podniků a členských států. S těmito obavami je spojena nezbytnost přijetí vhodných opatření, která byla avizována v diskusním dokumentu Komise o globalizaci zveřejněném dne 10. května 2017 a v projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017. |
2.15. |
EHSV požaduje, aby otevřený postoj Unie vůči přímým zahraničním investicím doprovázela rozsáhlá a účinná politická opatření. |
2.16. |
EHSV zdůrazňuje, že část členských států již dávno pochopila, že zahraniční investice mohou být nejen přínosné, ale také s nimi mohou být spojena rizika a mohou ohrozit národní bezpečnost a veřejný pořádek. To platí zvláště v případech, kdy jsou investice zaměřeny na strategicky významné podniky a objekty. Proto tyto členské státy zavedly vnitrostátní systémy prověřování zahraničních investic. |
2.17. |
EHSV poukazuje na to, že prověřování investic do podniků a objektů, které mají strategický význam pro národní bezpečnost nebo bezpečnost EU, je kusé a nekoordinované – v některých zemích procesy prověřování zavedeny byly, v jiných nikoli, takže se investice v těchto zemích neprověřují vůbec. Je zřejmé, že za těchto okolností nelze zajistit ochranu členských států ani samotné EU před investicemi zaměřenými na akvizice důležitých podniků a objektů tehdy, když třetí země v zájmu uskutečnění svých politických a hospodářských úmyslů cíleně naplánuje a využívá příležitosti pro manipulaci. Systém, který by měl být zaveden na úrovni EU, musí odstranit rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a zaručit ochranu národních a evropských zájmů. |
2.18. |
„Prověřování investic“, které navrhuje Evropská komise, představuje podle EHSV první krok správným směrem, ale celkově vzato tyto požadavky neuspokojí. Návrh po členských státech dokonce ani nevyžaduje, aby zavedli vlastní prověřování investic. |
2.19. |
EHSV uznává, že záměrem Komise je zajistit prostřednictvím daného nařízení právní jistotu v členských státech, jež si vytvořily vlastní mechanismy prověřování investic. |
2.20. |
EHSV vítá, že navrhované nařízení stanoví základní procesní požadavky pro mechanismy prověřování, jako je transparentnost, zákaz diskriminace mezi různými třetími zeměmi a soudní přezkum, čímž zvyšuje bezpečnost investic. |
2.21. |
Cílem nařízení je sice shromáždit větší množství informací o přímých zahraničních investicích v EU a sledovat využívání mechanismů pro výběr v členských státech, v praxi však bude velmi obtížné zajistit harmonizované provádění na úrovni EU. Je třeba zajistit, aby jak členské státy, v nichž byly zavedeny procesy prověřování přímých zahraničních investic, tak státy, které žádné takové procesy nemají, poskytovaly i získávaly stejně spolehlivé informace, i v podobě výročních zpráv předkládaných Evropské komisi, když členské státy nebo Komise shledají, že plánovaná nebo již uskutečněná přímá zahraniční investice v určitém členském státě může ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek. |
2.22. |
EHSV podporuje návrh Komise uložit členským státům povinnost zřídit kontaktní místa a návrh vytvořit koordinační skupinu složenou ze zástupců členských států. Úloha těchto dvou orgánů, úroveň zastoupení ani jejich vzájemný vztah však nejsou zcela jasné. Výbor doporučuje zapojit náležitým způsobem sociální partnery a občanskou společnost. |
2.23. |
EHSV je znepokojen tím, že si Evropská komise vyhrazuje pouze právo na prověřování těch investic, jež mohou mít vliv na projekty nebo programy, které jsou v zájmu Unie. Pokud odpovědnost za kontrolu přímých zahraničních investic ponesou převážně členské státy, hrozí nebezpečí, že si zahraniční investor s cílem převzít důležité podniky a objekty pro svou prvotní investici zvolí zemi, která je proti takovým investicím nejméně chráněna, a poté přes vnitřní trh získá přístup k zemím s vyšší úrovní ochrany investic. |
2.24. |
EHSV poukazuje na to, že EU má výlučnou pravomoc v oblasti přímých zahraničních investic, jež spadají pod výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky zakotvenou v Lisabonské smlouvě. Podle článku 207 SFEU jsou přímé zahraniční investice součástí společné obchodní politiky EU. Podle článku 206 SFEU Unie přispívá „k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic“. |
2.25. |
EHSV je toho názoru, že by EU měla využívat svou pravomoc v souvislosti s přímými zahraničními investicemi, mají-li tyto investice přeshraniční dopad na celou EU nebo její části. V rukou Komise musí být jak prověřování investic, tak rozhodování o tom, zda jsou tyto investice přípustné. Členské státy musí mít vymahatelné právo na konzultaci a být prostřednictvím koordinační skupiny, jež má být vytvořena, zapojeny do procesů rozhodování o přímých zahraničních investicích. |
2.26. |
EHSV poukazuje na to, že EU ve směrnici o kritické infrastruktuře a ve směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů vymezila citlivé oblasti, které se dotýkají základních bezpečnostních zájmů. Ke „kritické“ infrastruktuře patří podle směrnice o kritické infrastruktuře prostředky a systémy, které jsou zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení nebo dobrých hospodářských či sociálních podmínek. Směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů se týká poskytovatelů služeb, kteří vytvářejí předpoklady pro „kritické“ společenské a ekonomické činnosti. Patří mezi ně energetika, doprava, finanční služby a finanční trh a také systém zdravotní péče a zásobování vodou. |
2.27. |
EHSV již v roce 2011 (1) zdůraznil, že obchodní partneři jako Kanada a USA disponují mechanismy kontroly přímých zahraničních investic a že by investice měly být součástí šířeji pojímané zahraniční politiky EU. |
2.28. |
EHSV poukazuje na to, že USA mají rozsáhlý a velmi flexibilní soubor nástrojů pro prověřování investic. Prověřování zahraničních investic v USA provádí na federální úrovni meziresortní výbor nazvaný CFIUS. Tento výbor může transakci, kterou zamítá, pozastavit, zakázat nebo stanovit podmínky. Jeho hlavním úkolem je odhalit nebezpečí pro národní bezpečnost v důsledku fúzí a akvizic, jež by mohly vést k ovládnutí amerického podniku zahraničním subjektem. Nebezpečí pro národní bezpečnost je definováno jako narušení bezpečnosti USA akvizicí kritické technologie nebo prvků infrastruktury. Dohled je upraven ve vlastních předpisech výboru, díky čemuž může CFIUS tuto definici přizpůsobit. Tato forma prověřování investic by mohla být zajímavá i pro EU. |
2.29. |
Čína uplatňuje odvětvová omezení zahraničních investic. Čínská Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) a ministerstvo obchodu (MOFCOM) používají verzi katalogu odvětví pro řízení zahraničních investic (Catalogue of Industries for Guiding Foreign Investment) z roku 2017. Obsahuje národní „negativní seznam“, v němž jsou uvedena odvětví, v nichž jsou zahraniční investice omezeny nebo zakázány. „Omezeny“ znamená, že podléhají předchozímu souhlasu MOFCOM. Díky sestavení tohoto seznamu má vláda možnost vymáhat své omezení a podmínky. Na tomto negativním seznamu jsou jak politicky citlivá odvětví, jako jsou tištěná média, tak celý automobilový průmysl, na který se vztahuje zvláštní pravidlo pro společné podniky. V odvětvích, na něž se žádná omezení nevztahují, vláda vyžaduje pouze registraci zahraničních investičních projektů. |
2.30. |
EHSV poukazuje na to, že Čína ve svém strategickém přístupu „Made in China 2025“ jmenuje klíčová odvětví: „informační technologie příští generace, špičková digitální řídicí technika a robotika, zařízení pro letectví a kosmonautiku, zařízení pro námořní inženýrství a stavba vyspělých námořních plavidel, vyspělá zařízení pro železnici, energeticky úsporná vozidla a vozidla s inovativní technologií pohonu, elektrická zařízení, stroje a zařízení pro zemědělství, nové materiály, biomedicína a špičková lékařská zařízení.“ V těchto odvětvích je třeba počítat s větší pravděpodobností převzetí evropskými podniky. |
2.31. |
EHSV konstatuje, že výhrady ohledně přímých zahraničních investic se netýkají jen Číny. Ruské investice, zejména v oblasti energetiky, vzbuzují v dotčených zemích obavy ohledně možné závislosti v tomto strategicky důležitém odvětví. |
2.32. |
EHSV pokládá oblast použití navrženého prověřování investic za příliš omezenou a navrhuje rozšířit kontrolu investic na strategické oblasti a zejména na klíčové základní technologie. Při určování těchto strategických oblastí by měl být zohledněn program „Made in China 2025“. |
2.33. |
EHSV se domnívá, že takové prověřování investic, které zahrnuje i strategicky důležité klíčové základní technologie, je slučitelné s pravidly WTO. EU provedla Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (Agreement on Subsidies and Countervailing Measures – ASCM). Je tudíž možné zamítnout přímé zahraniční investice při ohrožení základních bezpečnostních zájmů, k čemuž podle EHSV dochází v případě, že jde o zachování hodnot určité společnosti. Rozsáhlejší omezení přímých zahraničních investic je možné tehdy, když investora kontroluje vláda nebo na ni je napojen. |
2.34. |
EHSV sdílí názor Komise, že by se v procesu prověřování mělo přihlížet k tomu, zda zahraničního investora kontroluje vláda třetí země, a to i prostřednictvím významné finanční podpory. EHSV navrhuje, aby byl v nařízení stanoven zvláštní postup prověřování pro přímé zahraniční investice od státních investorů nebo investorů spojených s vládou z třetích zemí. |
2.35. |
EHSV je přesvědčen o tom, že proces prověřování bude účinnější, pokud bude uplatňován na plánované přímé zahraniční investice, a nikoli na dokončené přímé investice, a žádá Komisi, aby tento návrh zahrnula do návrhu nařízení. Výbor v prvé řadě doporučuje, aby bylo prováděno monitorování uskutečněných investic. |
2.36. |
EHSV vítá nařízení, jež Komise navrhla, je však zřejmé, že ještě není znám celý rozsah problému. Komise při zahájení legislativního postupu neprovedla analýzu investičních toků a jejich dopadů, ale zahájila analýzu investičních toků teprve později. |
3. Konkrétní připomínky
3.1. |
EHSV doporučuje spolupracovat s USA a dalšími obchodními partnery. Mezinárodní sjednocení pravidel pro prověřování přímých zahraničních investic by omezilo spory a podpořilo bezpečnost investic. Se zeměmi jako Čína by se mělo alespoň usilovat o dialog o její domácí i zahraniční investiční politice. Cílem by měly být investiční a obchodní dohody vycházející z norem EU a zásady reciprocity. Výbor v prvé řadě vyzývá k tomu, aby byla urychlena jednání o investiční dohodě s Čínou. |
3.2. |
Doba trvání prověřování by se mohla stát významnou překážkou pro potenciální investory a celkově narušit konkurenceschopnost dané země. V zájmu omezení těchto nepříznivých dopadů by doba trvání prověřování investic v EU neměla být delší než doba stanovená pro vnitrostátní procesy. |
3.3. |
Aby se předešlo zvýšení administrativní zátěže, je třeba prozkoumat, zda by měla být stanovena minimální výše investic, od které bude prověření nezbytné. Přitom je nutné vzít v potaz skutečnost, že pro určitou klíčovou základní technologii může mít zásadní význam i zakládání nových podniků. |
3.4. |
Cílem nařízení je sice shromáždit větší množství informací o přímých zahraničních investicích v EU a sledovat využívání mechanismů prověřování v členských státech, v praxi však bude velmi obtížné zajistit harmonizované provádění na úrovni EU. Příčinou jsou rozdíly mezi členskými státy, v nichž mechanismy prověřování přímých zahraničních investic existují, a členskými státy, které takové mechanismy nemají. Tento systém by neměl vést ke vzniku nerovných práv a povinností ohledně spolupráce mezi jednotlivými zeměmi a Evropskou komisí při výměně informací v případech, kdy mohou mít určité plánované nebo dokončené zahraniční investice dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek. |
3.5. |
Nařízení neukládá členským státům, které obdrží připomínky od ostatních členských států, povinnost náležitě je zohlednit. To stejné platí pro stanoviska Komise týkající se určitého členského státu, který se daným stanoviskem Komise nemohl bezpodmínečně řídit. Tyto případy vyžadují podrobnější vysvětlení. Není jasné, jaké následky (a zda vůbec nějaké) lze očekávat, jestliže bude Komise vysvětlení členského státu považovat za nedostatečné. |
3.6. |
V budoucím vývoji nástroje pro prověřování investic by přinejmenším měly být zohledněny také jiné faktory, které mohou mít dopad na bezpečnost a veřejný pořádek – praktiky narušující spravedlivý obchod, omezení hospodářské soutěže a nedostatečná transparentnost investic. Investiční a obchodní politika musí být součástí průmyslové politiky EU. |
V Bruselu dne 19. dubna 2018.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER
(1) Stanovisko EHSV k evropské mezinárodní investiční politice, zpravodaj: pan PEEL (Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 150).