Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Konstruktivnější úloha občanské společnosti při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí

(průzkumné stanovisko)

(2020/C 47/07)

Zpravodaj: Arnaud SCHWARTZ

Spoluzpravodaj: István KOMORÓCZKI

Konzultace	Evropská komise, 18.12.2019
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie průzkumné stanovisko
Rozhodnutí předsednictva	11.12.2018
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	1.10.2019
Přijato na plenárním zasedání	30.10.2019
Plenární zasedání č.	547
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	152/3/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropská komise v žádosti o vypracování tohoto stanoviska uvedla, že „organizovaná občanská společnost – zaměstnavatelé, zaměstnanci a další zástupci – hrají při provádění právních předpisů klíčovou úlohu.“ EHSV s tím souhlasí a – stejně jako ve svých předchozích stanoviscích (1) (2) – zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti životního prostředí nejsou řádně prováděny kvůli nedostatku politické vůle na všech institucionálních úrovních. Není to způsobeno tím, že by občanská společnost dostatečně a konstruktivně neplnila svou úlohu.

1.2.

EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby na úrovni EU vypracovala lepší rámec pro dodržování předpisů. Mělo by toho být dosaženo díky transparentnějšímu a rozhodnějšímu řešení stížností a porušení předpisů, ale také posílením lidských a finančních zdrojů (například v rámci víceletého finančního rámce). Cílem je objasnit právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, kontrolovat jejich řádné provádění, hodnotit je a v případě potřeby napomáhat soudům při plnění jejich úkolů.

1.3.

EHSV podporuje proces přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, který je klíčový pro poskytování široké škály informací o životním prostředí, jako je udržitelnost, změna klimatu a kvalita života v Evropě. Očekává však, že Evropská komise a členské státy splní své povinnosti tím, že do přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a do zpráv o jednotlivých zemích začlení názory organizací občanské společnosti.

1.4.

EHSV rovněž žádá Evropskou komisi, aby organizace občanské společnosti systematičtěji zapojovala do budoucích kontrol účelnosti právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, jakož i do budoucích procesů přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Toto zapojení by se mělo uskutečnit ve velmi rané fázi, kdy probíhá definování hodnoticích kritérií, a to ve spolupráci s EHSV nebo obdobnými výbory, podle toho, zda se tak děje na evropské, vnitrostátní nebo místní úrovni.

1.5.

EHSV žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že členské státy vypracují, zavedou a budou používat harmonizované, ekologické a udržitelné daňové systémy založené na zásadě „znečišťovatel platí“. Tímto způsobem budou zdroje systematicky rozdělovány mezi ty, kteří se snaží zabránit znečišťování půdy, vody a ovzduší. Tato zásada by měla platit také pro obce a další místní a regionální orgány.

1.6.

Organizace občanské společnosti působící v oblasti životního prostředí a malé a střední podniky by měly být více zapojeny do poskytování informací zaměstnancům a do utváření vzdělávání a odborné přípravy v oblasti životního prostředí, aby tak bylo zajištěno, že široká veřejnost získá základní povědomí o těchto otázkách. Tuto spolupráci by měly podporovat a financovat členské státy. Povinné vzdělávání v oblasti klimatu a životního prostředí (pro děti ve věku 6–18 let) by mělo být součástí učebních osnov každé země, přičemž organizace občanské společnosti působící v oblasti životního prostředí by měly být od roku 2020 povinně zapojeny do teoretické nebo praktické činnosti.

1.7.

Na politické úrovni EHSV vyzývá všechny členské státy, aby alespoň zřídily ministerstvo pro ochranu životního prostředí, což by umožnilo větší zaměření na právní předpisy v oblasti životního prostředí a jejich lepší koordinaci a vymáhání.

1.8.

EHSV vyzývá členské státy, aby v zájmu snížení naší ekologické stopy a posílení udržitelného rozvoje v plné míře prováděly strategie pro zadávání zelených veřejných zakázek způsobem, který bude pravidelně a přímo kontrolován Evropskou komisí. Ta by měla navíc vyžadovat i to, aby byly při přípravě zelených veřejných zakázek a finalizaci příchozích nabídek konzultovány i organizace občanské společnosti. Evropská komise by měla rovněž předložit návrh, aby bylo možné využívat finančních prostředků EU k posílení pozitivního dopadu zelených veřejných zakázek.

1.9.

EU musí napomáhat rozvoji modelů místního rozvoje a podporovat rozsáhlou domácí ochranu životního prostředí. Proto je nutná viditelnější přítomnost EU na místní úrovni, aby bylo zajištěno správné vynakládání finančních prostředků EU a zapojení příslušných veřejných i soukromých zainteresovaných stran do řádného provádění právních předpisů a správy v oblasti životního prostředí. Rovněž by to umožnilo reagovat na požadavek, aby byli podporováni lidé a organizace z odlehlých regionů EU a aby se k nim přistupovalo jako ke klíčové součásti EU. Evropská komise by měla rovněž zajistit, aby byl zaměstnán dostatek dobře vyškoleného personálu pro přístup k informacím a spravedlnosti, a to zejména v oblasti inspekce, aby bylo možné monitorovat řádné provádění předpisů.

1.10.

EHSV poukazuje na to, že během celosvětových obchodních jednání musí Evropská komise při prosazování a ochraně hospodářství EU hájit a důrazně podporovat naše klíčové environmentální a sociální normy. Není to jen způsob, jak posílit konkurenceschopnost Evropy, zlepšit její image a zajistit jejímu obyvatelstvu a území budoucnost, ale také příležitost ukázat ostatním částem světa demokratičtější a udržitelnější způsob správy založený na silnější účasti organizací občanské společnosti.

1.11.

EHSV navrhuje zřízení tripartitního orgánu (Evropská komise, členské státy a organizace občanské společnosti) k řešení sporů a/nebo diskusi o problémech, na které organizace občanské společnosti upozorní ještě před tím, než dojde k případnému poškození životního prostředí, nebo před tím, než bude zapotřebí právního opravného prostředku. Kromě toho by měl mít nezávislý vědecký poradní orgán EU možnost vydávat doporučení pro Evropskou komisi, pokud organizace občanské společnosti ohlásí problém. Evropská komise by rovněž měla předkládat odůvodněná rozhodnutí.

1.12.

Členské státy a Evropská komise by měly po roce 2020 z důvodu zaměření na ochranu životního prostředí rozšířit politickou, finanční a odbornou podporu malých a středních podniků a organizací občanské společnosti.

2.   Obecné připomínky

2.1.    Úloha občanské společnosti při správě, provádění a hodnocení právních předpisů v oblasti životního prostředí

Souvislosti

2.1.1.

Frans Timmermans, první místopředseda Evropské komise, v prosinci 2018 předsedovi EHSV v žádosti o vypracování tohoto průzkumného stanoviska napsal, že „občanská společnost – zaměstnavatelé, zaměstnanci a další zástupci – hrají při provádění právních předpisů klíčovou úlohu.“ EHSV jako hlas organizované občanské společnosti odráží základní názory společnosti EU v oblastech, které spadají do rámce témat uvedených ve výše citovaném dopise.

2.1.2.

EHSV přijal k tomuto tématu v posledních několika letech řadu stanovisek, jež by Evropská komise měla vzít v úvahu (3) (4).

2.1.3.

Vzhledem k tomu, že si občané na celém světě ve stále větší míře dělají obavy ohledně stavu životního prostředí (5), by EHSV Evropské komisi rád připomněl, že jednou z největších překážek lepšího provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí je nedostatek politické vůle na místní, vnitrostátní a evropské úrovni. To vedlo rovněž k nedostatku lidských a finančních zdrojů (například ve víceletém finančním rámci), které jsou zapotřebí pro objasňování účelu právních předpisů v oblasti životního prostředí, zajištění jejich řádného provádění, případně poskytování pomoci soudům při výkonu jejich pravomocí (6) a jejich hodnocení. Jinými slovy, nedostatečné provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí není způsobeno tím, že by občanská společnost dostatečně a konstruktivně neplnila svou úlohu. EHSV zastává názor, že chyba spočívá především v zákonodárných orgánech, které se zkrátka dostatečně nesnažily.

2.1.4.

EHSV je v neposlední řadě přesvědčen, že silnější úloha organizované občanské společnosti při správě, provádění a hodnocení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je zásadní pro dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, počínaje cílem udržitelného rozvoje č. 1, a pro uvedení globálních dohod o klimatu do praxe. EHSV proto upozorňuje příslušné orgány na řadu obecných, odvětvových a aktuálních zlepšení uvedených v tomto stanovisku.

Přístup k informacím

2.1.5.

EHSV důrazně podporuje proces přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, který je klíčový pro poskytování široké škály informací o životním prostředí, jako je udržitelnost, změna klimatu a kvalita života v Evropě. Očekává, že Evropská komise a členské státy splní své povinnosti tím, že do přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a do zpráv o jednotlivých zemích začlení názory organizací občanské společnosti.

2.1.6.

EHSV žádá Evropskou komisi, aby členským státům uložila povinnost zavést mechanismus umožňující přístup k informacím o životním prostředí do jednoho měsíce (Aarhuská úmluva (7)). Není již přijatelné, aby veřejnost musela – někdy déle než rok – čekat na přístup k těmto informacím.

2.1.7.

EHSV rovněž žádá Evropskou komisi, aby prostřednictvím sociálních médií pravidelněji a účinněji propagovala a podporovala vizi směrnic EU. V tomto směru by mohly být nápomocny organizace občanské společnosti. Klíčovými prvky jsou průběžná odborná příprava a vzdělávání v oblasti životního prostředí.

Účast

2.1.8.

EHSV žádá Evropskou komisi, aby organizace občanské společnosti systematičtěji zapojovala do budoucích kontrol účelnosti právních předpisů v oblasti životního prostředí, jakož i do budoucích procesů přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Toto zapojení by se mělo uskutečnit ve velmi rané fázi, kdy jsou definována hodnoticí kritéria, a to ve spolupráci s EHSV a obdobnými výbory na vnitrostátní a místní úrovni.

2.1.9.

EHSV v souladu se svými předchozími stanovisky (8) (9) připomíná, že účinné provádění opatření na ochranu životního prostředí závisí zčásti na zajištění aktivnější úlohy občanské společnosti (zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných stran). EHSV proto také opakuje svou výzvu k intenzivnějšímu a strukturovanějšímu zapojení organizací občanské společnosti, jež by mohly přezkumy právních předpisů v oblasti životního prostředí posílit. Například organizace občanské společnosti zabývající se otázkami životního prostředí na celostátní úrovni a vědecká obec musí mít možnost přispět svými znalostmi a kompetencemi ke zprávám o jednotlivých zemích i k strukturovaným dialogům na vnitrostátní úrovni a k navazujícím opatřením.

2.1.10.

Totéž platí i pro obchodní jednání EU: během celosvětových obchodních jednání musí Evropská komise při prosazování a ochraně hospodářství EU hájit a důrazně podporovat naše klíčové environmentální a sociální normy. Není to jen způsob, jak posílit konkurenceschopnost Evropy, zlepšit její image a zajistit jejímu obyvatelstvu a území budoucnost, ale také příležitost ukázat ostatním částem světa demokratičtější a udržitelnější způsob správy založený na silnější účasti organizací občanské společnosti.

2.1.11.

Organizace občanské společnosti jsou často vyzývány, aby zastupovaly a tlumočily obavy společnosti týkající se nákladů a obtíží spojených s prováděním. EHSV proto navrhuje, aby byly zapojeny v dřívější fázi procesu, pokud budou požádány o uspořádání konzultací, a aby se staly relevantními aktéry při řešení sporů. EHSV se domnívá, že by se spory měly řešit již v dřívější fázi procesu.

2.1.12.

EHSV navrhuje zřízení tripartitního orgánu (Evropská komise, členské státy a organizace občanské společnosti) k řešení sporů a/nebo diskusi o problémech, na které organizace občanské společnosti upozorní ještě před tím, než dojde k případnému poškození životního prostředí, nebo před tím, než bude zapotřebí právního opravného prostředku. Kromě toho by měl mít nezávislý vědecký poradní orgán EU možnost vydávat doporučení pro Evropskou komisi, pokud organizace občanské společnosti ohlásí problém. Evropská komise by rovněž měla předkládat odůvodněná rozhodnutí.

Přístup ke spravedlnosti

2.1.13.

EHSV s odkazem na své předchozí stanovisko (10) opětovně vyzývá Evropskou komisi, aby se snažila zlepšit přístup občanské společnosti ke spravedlnosti (např. prostřednictvím práva organizací občanské společnosti předat věc Evropskému soudnímu dvoru, a díky specializovaným soudcům a státním zástupcům na unijní, vnitrostátní a místní úrovni).

2.1.14.

EHSV se rovněž domnívá, že v zájmu zlepšení přístupu ke spravedlnosti by měli mít jednotlivci možnost obracet se přímo na Evropský soudní dvůr, jako je tomu v případě Evropského soudu pro lidská práva, pokud je ohroženo provedení právních předpisů EU do vnitrostátního práva a vnitrostátní opravné prostředky byly vyčerpány.

2.1.15.

Vzhledem k tomu, že soudní řízení často trvají příliš dlouhou dobu, EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila zavedení soudního příkazu na ochranu životního prostředí pro jiné než naléhavé případy, který budou muset členské státy dodržovat, přičemž se v případě jakéhokoliv okamžitého poškození životního prostředí pozastaví činnost až do rozhodnutí soudu prvního stupně.

2.1.16.

EHSV rovněž žádá Evropskou komisi, aby vytvořila vhodný mechanismus sloužící k tomu, aby byly pokuty za škody na životním prostředí investovány do opatření na podporu ochrany životního prostředí.

2.2.    Návrhy občanské společnosti týkající se úlohy malých a středních podniků, zaměstnavatelů, odborů a organizací zabývajících se ochranou životního prostředí při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí

Úloha malých a středních podniků při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí

2.2.1.

Jak je uvedeno v předchozím stanovisku (11), je EHSV – stejně jako Evropská komise – opatrný, neboť je si vědom toho, že nedostatečné dodržování mechanismů zaručujících provádění právních předpisů a správy v oblasti životního prostředí je politováníhodným faktorem, jenž přispívá k nespravedlivé hospodářské soutěži a způsobuje hospodářské ztráty.

2.2.2.

Malé a střední podniky, a to zejména mikropodniky, představují 99,8 % podniků v Evropě: jsou definovány buď počtem zaměstnanců, nebo výší obratu a rozvahy (12). Přínos malých a středních podniků k tvorbě hodnot a zaměstnanosti, stejně jako jejich vliv na životní prostředí, jsou značné. Ačkoliv jednotlivé malé a střední podniky mají obecně omezené lidské a finanční zdroje, je v zájmu všech mobilizovat a povzbuzovat je, aby se více zaměřovaly na pravidla ochrany životního prostředí. Schopnosti malých a středních podniků a jejich zapojování do inovací, obnovy, vytváření pracovních míst a udržování sociálního pokroku jsou velmi důležité pro dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a globálních klimatických cílů Pařížské dohody. Existuje řada dalších důležitých oblastí, jako jsou zdravotnictví, zemědělství, výroba, cestovní ruch a pohostinství či služby a podnikání obecně, kde je zásadním faktorem rozvoj a harmonizace environmentálních norem, ochrana udržitelného rozvoje a řešení otázek souvisejících se změnou klimatu. V této souvislosti je skutečně třeba, aby Evropská komise, členské státy a organizace občanské společnosti těsněji spolupracovaly s malými a středními podniky.

2.2.3.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že členské státy vypracují, zavedou a budou provozovat harmonizované, ekologické, udržitelné a k životnímu prostředí šetrné daňové systémy založené na zásadě „znečišťovatel platí“. Tímto způsobem budou zdroje systematicky rozdělovány mezi ty, kteří bojují proti znečišťování půdy, vody a ovzduší. Tato zásada by měla platit také pro obce a další místní a regionální orgány.

Úloha odborů a zaměstnavatelů při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí

2.2.4.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby dotovala část nákladů vynakládaných na školení zaměstnanců s cílem zabezpečit uznávání a provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí v rámci kurzů organizovaných odbory nebo zaměstnavateli.

2.2.5.

Organizace občanské společnosti zabývající se ochranou životního prostředí a malé a střední podniky by měly být více zapojeny do poskytování informací zaměstnancům a do utváření vzdělávání a odborné přípravy v oblasti životního prostředí, aby tak bylo zajištěno, že široká veřejnost získá základní povědomí o těchto otázkách. Tuto spolupráci by měly financovat členské státy. Povinné vzdělávání v oblasti klimatu a životního prostředí (pro děti ve věku 6–18 let) by mělo být součástí učebních osnov každé země, přičemž organizace občanské společnosti působící v oblasti životního prostředí by měly být od roku 2020 povinně zapojeny do teoretické nebo praktické činnosti.

Úloha organizací občanské společnosti zabývajících se otázkami životního prostředí při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí

2.2.6.

EHSV žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že rozpočet EU pokryje náklady spojené s příspěvky neziskových organizací občanské společnosti k unijním a vnitrostátním procesům, jakož i se strukturou správy, provádění a hodnocení právních předpisů v oblasti životního prostředí.

2.2.7.

Obecně by měly členské státy a Evropská komise po roce 2020 z důvodu zaměření na ochranu životního prostředí rozšířit politickou, finanční a odbornou podporu malých a středních podniků a organizací občanské společnosti.

2.2.8.

Organizace občanské společnosti zabývající se otázkami životního prostředí by měly mít možnost podílet se na rozhodování o využívání finančních prostředků EU na regionální úrovni u projektů, které mají dopad na životní prostředí. Organizace občanské společnosti by kromě toho měly mít k těmto prostředkům snazší přístup.

2.2.9.

Organizace občanské společnosti působící v oblasti životního prostředí musí mít navíc možnost poskytovat poradenství a podílet se na přípravě výročních zpráv členských států týkajících se směrnic v oblasti životního prostředí (např. v souvislosti se směrnicí o ochraně ptáků a se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť nebo se stavem životního prostředí každé země). Evropská komise by rovněž měla důsledněji dbát na to, aby členské státy vydávaly tyto zprávy včas (protože některé nejsou předkládány ve lhůtě, kterou stanoví článek 16 směrnice o ochraně přírodních stanovišť (13) nebo článek 9 směrnice o ochraně ptáků (14)).

2.3.    Návrhy organizované občanské společnosti týkající se její úlohy při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí týkajících se odpadů, ovzduší a biologické rozmanitosti

Úloha občanské společnosti při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, pokud jde o odpady

2.3.1.

EHSV je hluboce znepokojen tím, že – jak vyplývá ze zprávy Evropské komise – hrozí, že polovina zemí EU nesplní cíl recyklace 50 % komunálního odpadu do roku 2020 (15).

2.3.2.

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily postupné ukončení spalování a ukládání recyklovatelného odpadu na skládky. Je nejvyšší čas, aby Evropská komise a členské státy začaly plnit své závazky týkající se ochrany životního prostředí a netolerovaly činnost lobbistických skupin, které brání naléhavě potřebnému dosažení udržitelného, bezodpadového a oběhového hospodářství.

2.3.3.

EHSV v této souvislosti naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby hrály významnou úlohu a zaměřily se na ochranu životního prostředí a jednaly v zájmu jeho ochrany. Evropská komise by měla požádat členské státy, aby v rámci svých vládních struktur zřídily ministerstvo ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, což jim umožní lepší zaměření na koordinaci a vymáhání právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

2.3.4.

S cílem usnadnit plnění cílů v oblasti odpadů a podpořit tento proces prostřednictvím lepšího vzdělávání a odborné přípravy vyzývá EHSV členské státy rovněž k tomu, aby zavedly jasné vzdělávací a informační kampaně o předcházení vzniku odpadu a nakládání s odpady, které budou určeny široké veřejnosti, včetně základních a středních škol. V zájmu většího zdůraznění celkové sociální odpovědnosti za ochranu životního prostředí by měly Evropská komise a členské státy pravidelně poskytovat mnohem širší on-line publicitu cílené činnosti malých a středních podniků a nevládních organizací v oblasti sběru odpadu a nakládání s ním. Po vzoru soutěže Evropské zelené město (v roce 2019 v ní zvítězilo Oslo (16)) EHSV navrhuje, aby Evropská komise od roku 2020 poskytovala vnitrostátním nevládním organizacím působícím v oblasti životního prostředí finanční zdroje na každoroční udělování podobných ekologických ocenění v členských státech třem venkovským sídlům (obcím nebo městům) na základě jejich výsledků v oblasti ochrany životního prostředí. Tato cena by samozřejmě byla spíše symbolického než hmotného charakteru, nicméně cílený zájem místních a vnitrostátních médií by vyzdvihl význam této problematiky.

2.3.5.

Daně, daňové sankce, osvobození od placení některých daní a daňové úlevy představují významné pobídky z hlediska hospodářského řízení a růstu jednotlivých zemí, jelikož podněcují nebo odrazují zainteresované strany, aby snižovaly, odstraňovaly a likvidovaly odpad a nakládaly s ním jako s užitečným zdrojem. V zájmu zapojení malých a středních podniků do účinnějšího nakládání se zdroji odpadu a zachování lepší kvality ovzduší EHSV navrhuje, aby členské státy zavedly vyšší daně za skládkování odpadu, výrazně omezily nebo dokonce zakázaly spalování odpadu, uplatňovaly zásadu platby podle množství odpadu („pay as you throw“) ve všech členských státech a aby rovněž ukládaly sankce za kontaminované recyklovatelné materiály. Velmi užitečné by bylo zavedení ekologických daní nebo jednorázových daňových úlev pro malé a střední podniky provádějící klíčové inovace v oblasti nakládání s odpadem a jeho opětovného využití.

2.3.6.

EHSV jednoznačně podporuje základní cíle stanovené v rámcové směrnici o odpadech (17), v níž se uvádí, že s odpady by se mělo nakládat způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a nepoškozuje životní prostředí, a zejména neohrožuje vodu, ovzduší, půdu nebo rostliny nebo živočichy, nezpůsobuje obtěžování hlukem nebo zápachem, a nemá nepříznivý vliv na krajinu nebo místa zvláštního zájmu. V souvislosti s tím by Evropská komise měla doplnit právní předpisy a politiku EU v oblasti nakládání s odpady navržením souboru metod odděleného sběru odpadu (domovní sběr, sběrné dvory, skládky, hromadné akce zaměřené na sběr odpadu) a vytvořením vnitrostátní sítě skládek. Zátěž spojená s likvidací odpadu se sníží povinným zavedením (a vymáháním) systémů zálohování a zpětného odběru nádob na jedno použití (PET, hliník, sklo), inteligentním využíváním objemného odpadu (střediska pro opětovné použití), rozšířením tříděného sběru odpadu (textilního, biologicky rozložitelného, nebezpečného) a širší podporou domácího a komunitního kompostování včetně finanční a technické podpory využívání kompostu.

2.3.7.

Organizace občanské společnosti a příslušné malé a střední podniky (zejména společnosti zabývající se nakládáním s odpady) by měly být lépe zapojeny do souvisejícího rozhodování v oblasti životního prostředí a do provádění právních předpisů na vnitrostátní úrovni. Členské státy by měly zřídit systémy finanční podpory pro malé a střední podniky, které se aktivně podílejí na sběru, recyklaci a opětovném zhodnocování odpadu a na oběhovém hospodářství jako takovém.

2.3.8.

EHSV vyzývá členské státy, aby v zájmu snížení naší ekologické stopy a posílení udržitelného rozvoje v plné míře prováděly strategie pro zadávání zelených veřejných zakázek způsobem, který bude pravidelně a přímo kontrolován Evropskou komisí. Ta by měla navíc vyžadovat i to, aby byly do přípravy zelených veřejných zakázek a do finalizace příchozích nabídek zapojeny i vnitrostátní nevládní organizace z oblasti životního prostředí působící v členských státech. Evropská komise by měla rovněž předložit návrh, aby bylo možné využívat finančních prostředků EU k posílení pozitivního dopadu zelených veřejných zakázek.

2.3.9.

Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (18) by měl být pravidelně zveřejňován a měl by průběžně poskytovat relevantní informace. Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí zveřejněný dne 4. dubna 2019 odkazuje na studii, která odhaduje, že celkové náklady pro společnost v důsledku současných nedostatků v provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí činí přibližně 55 miliard EUR ročně (19).

2.3.10.

Vzájemné výměny odborníků v EU mezi agenturami pro životní prostředí a obcemi členských států fungují v posledních dvou letech dobře a přispěly ke zvýšení informovanosti zainteresovaných stran. Novým myšlenkám a osvědčeným postupům by se však mělo v členských státech dostat mnohem širší publicity na internetu, a to zajištěním pravidelného zveřejňování obsahu a výsledků těchto partnerských akcí. Lepší zapojení vnitrostátních organizací občanské společnosti a malých a středních podniků může vést k užší technické nebo obchodní spolupráci a rychlejšímu rozpoznávání příležitostí pro malé a střední podniky. EHSV naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby každoročně zveřejňovala data mezinárodních dnů věnovaných životnímu prostředí (20), přičemž je nutné vyzvat místní zainteresované strany v členských státech, aby v rámci mobilizace nebo financování zúčastněných stran, podniků, organizací občanské společnosti a úřadů organizovaly akce zaměřené na sběr odpadu, čištění nebo zlepšení kvality ovzduší.

Úloha občanské společnosti při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, pokud jde o ovzduší

2.3.11.

Vzhledem k rostoucím problémům v oblasti zdraví a životního prostředí by členské státy měly zlepšit celkovou kvalitu ovzduší a aktivněji zapojovat nevládní organizace a podniky do prevence znečišťování. Vytápění domácností uhlím a mokrým dřevem, venkovní spalování komerčního (např. plastového či textilního), zahradního nebo jiného odpadu, stará vozidla s motory produkujícími vyšší emise, civilní a vojenské letectví (21), silniční doprava, námořní doprava, říční a oceánské výletní lodě, jakož i některé průmyslové a zemědělské postupy, to vše způsobuje značné znečištění ovzduší.

2.3.12.

EHSV plně oceňuje společnou zemědělskou politiku (SZP), která zavedla závazná pravidla ochrany životního prostředí s ohledem na podporu udržitelného rozvoje (článek 11), ochrany spotřebitele (článek 12), požadavků na dobré životní podmínky zvířat (článek 13) atd. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby pokračovala ve zlepšování těchto oblastí a aby zavedla nová opatření SZP týkající se zlepšování kvality ovzduší a snižování úrovní emisí. Ke zmírnění problémů v souvislosti s náklady, které vznikají malým podnikům a zemědělcům, by však EU rovněž měla plně provést rozhodnutí o vytvoření vhodné infrastruktury pro alternativní paliva (22), jak bylo dohodnuto ve směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (23).

2.3.13.

V zájmu snížení znečišťování ovzduší starými vozidly by měla Evropská komise zastavit přeshraniční prodej ojetých vozidel starších pěti let. Klíčovými faktory snižování znečištění ovzduší jsou: omezení nákladní silniční dopravy, zlepšení podmínek pro železniční, námořní a říční nákladní dopravu a zavádění nízkoemisních zón v obytných oblastech. Aby se zabránilo znečišťování ovzduší a hluku, je třeba v období mezi lety 2022 a 2027 vyvinout další úsilí a využít finanční prostředky členských států k nahrazování stávajících zastaralých automobilů s dieselovými motory elektromobily nebo alespoň vozidly poháněnými motory s nižšími emisemi.

2.3.14.

V zájmu zlepšení kvality ovzduší by Evropská komise měla podporovat členské státy při modernizaci kolejových vozidel, při odstraňování rychlostních omezení na železničních tratích, při rozšiřování elektronického silničního mýta za ujetou vzdálenost pro nákladní vozidla na všechny silnice a při zavádění větší diferenciace mýtného systému na základě emisí. Členské státy by měly – na základě pravidelného dialogu s nevládními organizacemi a příslušnými malými a středními podniky – zavést poplatky za používání městských komunikací v největších městech (včetně zavedení poplatku za přetížení dopravy do roku 2025) a vybudovat více pěších zón, větší parky a další zelené plochy ve městech. Při plánování a zavádění těchto zón by měly být pravidelně zapojovány a konzultovány nevládní organizace a malé a střední podniky.

2.3.15.

EHSV naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby se zaměřila na právní předpisy týkající se většího využívání energie z obnovitelných zdrojů, a přispěla tak ke zvyšování jejich podílu na dodávkách elektřiny a tepla. Nevládní organizace i malé a střední podniky by měly být viditelně zapojeny do příprav nových vnitrostátních energetických plánů, které povedou ke snížení spotřeby energie, a to zejména z fosilních paliv. Členské státy by měly v této souvislosti projednat konkrétní a uskutečnitelné návrhy. Měly by rovněž uznat osvědčené postupy a poskytnout na ně nezbytné finanční zdroje. Členské státy by měly pravidelně zveřejňovat své osvědčené postupy v oblasti životního prostředí.

Úloha občanské společnosti při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, pokud jde o biologickou rozmanitost

2.3.16.

EHSV, zejména pokud jde o dopad na biologickou rozmanitost, považuje za nezbytné, aby členské státy prováděly veřejné konzultace již v rané fázi, kdy jsou ještě otevřené všechny možnosti a existuje prostor pro skutečnou analýzu alternativ. Je úkolem především členských států a příslušných orgánů zajistit, že realizátoři projektů budou brát tento požadavek vážně a že včas proběhnou veřejné konzultace.

2.3.17.

Aby mohly organizace občanské společnosti vést skutečnou diskusi s Evropskou komisí, mělo by se objasnit fungování Evropské komise (zejména způsob přijímání rozhodnutí) a její očekávání (druh očekávaných informací), například v případě nedodržení právních předpisů v oblasti životního prostředí nebo v případě ohrožení biologické rozmanitosti.

2.4.    Návrhy občanské společnosti v souvislosti s prováděním právních předpisů v oblasti životního prostředí a úloha Evropské komise jako strážkyně Smluv

2.4.1.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby v situaci, kdy členské státy provádějí právní předpisy EU v oblasti životního prostředí ve vnitrostátním právu, předkládala připomínky vnitrostátním parlamentům.

2.4.2.

EHSV rovněž žádá Evropskou komisi, aby na žádost třetích stran předložila připomínky a sdělila je dotčeným stranám, pokud byla před nejvyšším soudem vznesena námitka proti vnitrostátnímu ustanovení, jímž se provádí právní předpisy EU v oblasti životního prostředí.

2.4.3.

EHSV žádá Evropskou komisi, aby členským státům připomněla, že v právních předpisech EU neexistuje koncepce „nadměrného provedení“, a že právní předpisy EU v oblasti životního prostředí vyžadují, aby byla průběžně přijímána opatření ke zlepšování stavu životního prostředí. Právní předpisy EU proto zakazují jakýkoliv návrat k předchozímu stavu.

2.4.4.

EHSV rovněž vyzývá Evropskou komisi, aby členským státům vysvětlila, že právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, které povolují výjimky z pravidel sekundárního práva, vyžadují, aby státy tyto výjimky přísně vymezily, tak aby nebyly v rozporu s cíli EU.

2.4.5.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby pokračovala v přípravě pokynů pro usnadnění výkladu a uplatňování sekundárního práva v oblasti životního prostředí, a to zejména v následujících dvou oblastech: a) zohlednění zdravotních otázek při posuzování vlivů na životní prostředí, b) definování mokřadů podle jejich multifunkčnosti.

2.4.6.

EU musí napomáhat rozvoji a dodržování modelů místního rozvoje a podporovat ochranu životního prostředí. Proto je nezbytné, aby Evropská komise v členských státech pravidelněji prováděla místní kontroly, a bylo tak zajištěno správné vynakládání finančních prostředků EU a řádné provádění právních předpisů a správy v oblasti životního prostředí všemi příslušnými zainteresovanými stranami veřejného i soukromého sektoru. Rovněž by to umožnilo reagovat na obecný požadavek, aby byli podporováni lidé a organizace z odlehlých regionů EU a aby se k nim přistupovalo jako ke klíčové součásti EU. Evropská komise by měla rovněž zajistit, aby byl v každém členském státě zaměstnán dostatek dobře vyškoleného personálu v oblasti přístupu k informacím a spravedlnosti, a to především v oblasti inspekce, aby bylo možné monitorovat řádné provádění předpisů v oblasti životního prostředí.

2.4.7.

EHSV vyzývá předsedkyni Evropské komise, aby udělila komisaři odpovědnému za ochranu životního prostředí větší pravomoci, a to zejména v otázkách životního prostředí a zdraví. Tento komisař by se měl zaměřit a více podílet také na koordinaci vývoje ve venkovských oblastech, na zlepšování kvality života obecně a na zajištění toho, aby domácí podniky dodržovaly dohodnuté požadavky EU v oblasti životního prostředí. Budoucí konkurenceschopné hospodářství se musí stát hospodářstvím krásy, jež bude zahrnovat vše, co je krásné a dobré, tj. kulturní, umělecké a environmentální činnosti na místní úrovni, které zlepšují kvalitu života. Jedním z našich základních cílů by měl být „růst domácího štěstí“, tj. všeobecného blahobytu, který je spojen se zdravějším hospodářstvím a vytváří lepší a udržitelnější hospodářské, sociální a environmentální hodnoty, které je možné následně regenerovat.

---

(1)  Stanovisko EHSV Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83).

(2)  Stanovisko EHSV Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady (Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 33).

(3)  Stanovisko EHSV Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83).

(4)  Stanovisko EHSV Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady (Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 33).

(5)  https://glocalities.com/latest/reports/environmental-concern.

(6)  Stanovisko EHSV Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady (Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 33) (závěry 1.5).

(7)  https://ec.europa.eu/environment/aarhus/.

(8)  Stanovisko EHSV Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 114).

(9)  Stanovisko EHSV Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady (Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 33).

(10)  Stanovisko EHSV Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83).

(11)  Stanovisko EHSV Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83).

(12)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32003H0361.

(13)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(15)  COM(2019) 149 final.

(16)  http://ec.europa.eu/environment/europeangreencapital/index_en.htm.

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3), http://ec.europa.eu/environment/waste/framework/.

(18)  https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2019/CS/COM-2019-149-F1-CS-MAIN-PART-1.PDF.

(19)  http://ec.europa.eu/environment/eir/pdf/study_costs_not_implementing_env_law.pdf.

(20)  https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_environmental_dates.

(21)  Stanovisko EHSV Obchodování s povolenkami na emise v oblasti letectví, Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 75.

(22)  Stanovisko EHSV Akční plán pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 69.

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1), https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2014/94/oj?locale=cs