52019AE1506

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52019AE1506 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52019AE1506

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě – Efektivnější a demokratičtější rozhodování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu [COM(2019) 177 final]

EESC 2019/01506

Úř. věst. C 14, 15.1.2020, p. 105–111 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.1.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 14/105

[COM(2019) 177 final]

(2020/C 14/15)

Zpravodajka: Baiba MILTOVIČA

Spoluzpravodaj: Dumitru FORNEA

Konzultace	Evropská komise, 3.6.2019
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	11.9.2019
Přijato na plenárním zasedání	26.9.2019
Plenární zasedání č.	546
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	136/39/11

1. Závěry a doporučení

1.1 Závěry

1.1.1

Toto sdělení doplňuje čtvrtou zprávu o stavu energetické unie. Zabývá se legislativním rámcem pro demokratičtější rozhodování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu, jakož i návrhem, aby se v daňových záležitostech souvisejících s energetikou přešlo od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou (s doprovodným řádným legislativním postupem).

1.1.2

EHSV vítá návrh na použití překlenovacích ustanovení pro přechod k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a systému spolurozhodování s Evropským parlamentem. V tomto novém uspořádání by EHSV mohl hrát důležitou úlohu v podpoře třístranného jednání a měl by být zapojen.

Ačkoliv EHSV toto sdělení podporuje, je toho názoru, že účinná správa klimatické a energetické strategie a vyšší soudržnost v právních předpisech EU v oblasti zdanění energie by měla zohledňovat zájmy podniků, pracovníků a dalších zainteresovaných stran v EU, mj. spotřebitelů. Důležitou podmínkou úspěchu tohoto procesu je účast a zapojení občanské společnosti, podpora členských států a souhlas a angažovanost sociálních partnerů.

1.1.3

EHSV vyzývá EU, aby při uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou i nadále respektovala zásadu subsidiarity a v otázkách, které nespadají do její výlučné pravomoci, se zaměřovala na ty oblasti, v nichž společných cílů nelze účinněji dosáhnout na vnitrostátní, regionální ani místní úrovni.

1.1.4

EHSV si je vědom toho, že některé zvažované druhy zdanění energie mají potenciálně kontroverzní charakter. Důrazně proto doporučujeme, aby Komise objasnila, že i v tomto případě použije přístup podobný tomu, o němž je řeč ve sdělení COM(2019) 8 „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“, v jehož rámci budou nejprve identifikovány a zváženy nejméně kontroverzní oblasti zdanění.

1.1.5

1.1.6

Je zapotřebí zaujmout citlivý přístup, který bude odpovídat místním podmínkám, a bude třeba podniknout kroky k zajištění spravedlivého přechodu, aby nebyli opomenuti pracovníci, spotřebitelé ani komunity. V takových případech mohou nová opatření v oblasti zdanění energie vyžadovat vyrovnávací financování ze strany EU s cílem kompenzovat způsobené sociální a hospodářské škody.

1.2 Doporučení

1.2.1

Sdělení o daňových postupech souvisejících s energetikou by mělo:

—	být předmětem podrobné analýzy cílů, základů a související struktury zdanění energie a důkladného posouzení sociálních a ekonomických dopadů, které jsou v něm popsány,

—	být začleněno do širšího a jasného plánu, který půjde ruku v ruce s vývojem v ostatních oblastech energetické unie a bude obsahovat cílená, soudržná opatření, včetně pobídek a kompenzací, s cílem podpořit přechod k udržitelnější výrobě energie a strategii.

1.2.2

Komise má před případnou žádostí o to, aby se členské státy vzdaly svrchovanosti (prostřednictvím zvláštního či obecného překlenovacího ustanovení), prostor pro přijetí opatření na základě svých stávajících pravomocí. Konkrétně sem patří:

—	vytvoření konkrétnějších nástrojů podle čl. 194 odst. 1 SFEU s cílem zvýšit kapacitu přeshraničního propojovacího vedení v EU, což pro Evropskou unii „představuje prioritu“;

—

přepracování stávajícího mechanismu pobídek k rozvoji výrobní/propojovací kapacity; podpora „různorodosti jednotlivých členských států“ a její využívání, namísto jejího pasivního vnímání; účinnější zakotvení energetické unie v průmyslové základně EU; posílení využívání volného pohybu a státní podpory;

—	dosažení vyšší transparentnosti zdanění energie na vnitrostátní úrovni a neutralizace účinků vnitrostátních rozhodnutí podle čl. 194 odst. 2 SFEU, která mohou ovlivňovat celkové zájmy Unie, při současném zohlednění skutečnosti, že veřejná intervence může mít i pozitivní účinky;

—

přetvoření unijních trhů s energií s cílem lépe řešit hospodářské a sociální problémy a problémy v oblasti mezinárodního obchodu, které transformace přináší spotřebitelům, pracovníkům a podnikům; spolupráce s třetími zeměmi musí být založena na jednotné politice obchodu s energií, aby chránila členské státy před výkyvy na hospodářském trhu a předcházela zvyšování energetické závislosti EU na třetích zemích.

1.2.3

Průmyslová politika EU by měla dostat nový impuls prostřednictvím využívání investic do čisté energie učiněných v posledních několika letech. Prosazování společností z EU v tomto ohledu by pomohlo dále zvyšovat hrubý domácí produkt, vytvářet pracovní místa a příjmy, a tudíž účinněji zvládat očekávaná zvýšení nákladů na energii.

1.2.4

Komise by měla zlepšit opatření týkající se uspořádání trhu, jako je např. začlenění další podpory energetických družstev v oblasti poptávky nebo případné opětovné převedení místních distribučních sítí pod správu obcí nebo přezkum způsobu organizace její vlastní práce, např. opětovné posouzení struktury a počtu agentur EU, které se podílejí na utváření energetické politiky.

EHSV by tomto ohledu mohl poskytnout další podklady pro určení toho, zda evropští spotřebitelé a komunity, podniky a pracovníci již mají nástroje k tomu, aby převzali odpovědnost za transformaci energetiky, a posílili tak cíle energetické unie. To by bylo možné uskutečnit prostřednictvím stanoviska EHSV z vlastní iniciativy k novému uspořádání trhu s energií.

1.2.5

Výše nákladů na energii má přímý a bezprostřední dopad na všechny společnosti, pracovníky, spotřebitele a život všech lidí, a důsledky nevyvážené iniciativy zdanění energie je tudíž nutné pečlivě zvážit. V této souvislosti EHSV vítá oznámení nové předsedkyně Komise týkající se zavedení uhlíkové hraniční daně, jež by měla zajistit konkurenceschopnost evropských podniků na celosvětovém trhu a zamezit přesunu emisí CO2. Jsou zapotřebí opatření, jež podpoří přechod k udržitelnější výrobě energie a pomohou mnoha sociálním skupinám vypořádat se s transformací energetiky. V případě ztráty pracovních míst je třeba postiženým pracovníkům poskytnout nové příležitosti, k tomu je třeba nabídnout i odborné rekvalifikace a další dohodnutá řešení.

2. Úvod

2.1

Sdělení se zabývá zdaněním energie a reformou Smlouvy o Euratomu, přičemž obě tyto otázky úzce souvisí se svrchovaností. Jde o kontroverzní otázku, a žádosti o přesun svrchovanosti v tak citlivé oblasti, jakou zdanění právě dnes je, vyžadují velmi uvážlivý postoj. Jak ve svém dokumentu pod nadpisem „Reforma zdanění energie by měla zohlednit otázky sociální spravedlnosti“ (oddíl 2.3) zdůraznila Komise, mohlo by jakékoli zdanění více „znečišťující“ energie přímo ohrozit slabší složky společnosti. Toto opatření by tudíž mnozí evropští občané mohli pociťovat jako další břemeno, a EHSV proto vítá skutečnost, že Komise uznává citlivost této otázky. EHSV upozorňuje na řadu svých stanovisek, v nichž Komisi předložil návrhy na řešení tohoto problému.

Potřeba účinnější správy klimatické a energetické strategie a vyšší míry soudržnosti v právních předpisech EU s sebou proto nese potřebu ještě mnohem intenzivnější diskuse, a to na všech úrovních společnosti, ohledně toho, jak jsou rozhodnutí o zdanění energie přijímána, přičemž je zapotřebí zohledňovat zájmy podniků, pracovníků a dalších zainteresovaných stran v EU, mj. spotřebitelů. Tím správným nástrojem je zde účinný dialog o energetice s organizovanou občanskou společností na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

2.2

Rovněž je třeba mít na paměti, že zatímco v posledních 20 letech energetická politika EU úzce souvisela s její environmentální politikou, v roce 2020 vstoupí do nové fáze s širšími cíli, jež bude třeba posuzovat z hlediska cílů udržitelného rozvoje. Energie je také stěžejním prvkem průmyslové politiky, a investice, které EU v posledních několika letech v rámci ekonomiky založené na čisté energii prováděla, mohou nyní přinést své výsledky díky prosazování podniků EU v řadě inovativních odvětví po celém světě.

3. Sdělení Komise

3.1

Komise toto sdělení připravila s úmyslem požádat o to, aby se v daňových záležitostech souvisejících s energetikou přešlo od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou (s doprovodným řádným legislativním postupem).

3.2

Cílem tohoto sdělení je rovněž vytvořit silnější demokratickou odpovědnost v rámci Smlouvy o Euratomu, která nestaví Evropský parlament na tutéž úroveň, jako to činí Lisabonská smlouva.

3.3

Toto sdělení nastiňuje obrysy stávajícího příslušného rámce: kromě obvyklého hlasování kvalifikovanou většinou (čl. 194 odst. 1 a 2 první pododstavec SFEU) a výslovného práva členských států určovat jisté energetické politiky (čl. 194 odst. 2 druhý pododstavec SFEU) je k přijetí ustanovení v oblasti energie, která jsou primárně fiskální povahy, vyžadována jednomyslnost v Radě (čl. 194 odst. 3 SFEU), podobně jako v případě environmentálních opatření souvisejících s daněmi (čl. 192 odst. 2 SFEU).

3.4

Komise je toho názoru, že přejít k rozhodování kvalifikovanou většinou je klíčové k tomu, aby byl dokončen přechod na čistou energii a aby byly splněny cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, i s ohledem na související a rostoucí vliv daní a poplatků na ceny energie. V tomto ohledu je Komise toho názoru, že kvůli požadavku jednomyslnosti bylo až dosud nemožné přezkoumat směrnici o rámcových předpisech o zdanění energie z roku 2003 (1), která se z větší části zakládá na zastaralých východiscích a neopírá se o cíle pro oblast čisté energie:

—	daně vycházející z objemu/váhy energetických produktů, nikoli z jejich energetického obsahu,

—	nezměněné minimální sazby, které dávají neúčinné signály a vytvářejí nekalou hospodářskou soutěž.

Komise se navíc domnívá, že osvobození od daně či snížení daně z energií pro některá konkrétní odvětví (v letecké, námořní a silniční nákladní dopravě a v odvětvích zemědělství/rybolovu a energeticky náročných průmyslových odvětvích) oslabuje pobídky pro vyšší energetickou účinnost.

3.5

Podle názoru Komise je účelem tohoto sdělení připravit cestu pro přezkum směrnice z roku 2003, jehož cílem je:

—	výrazněji podpořit přechod na čistou energii formou ekologicky důsledných daňových sazeb a nahrazení dotací na fosilní paliva uhlíkovou daní,

—	zajistit udržitelný a sociálně spravedlivý růst prostřednictvím přechodu ke spotřebním a environmentálním daním, které jsou příznivější pro růst, a prostřednictvím sbližování úrovní zdanění napříč členskými státy, které bude mít pozitivní vliv na maloobchodní ceny,

—

prosadit otázky sociální spravedlnosti prostřednictvím navržení doprovodných opatření v rámci systému sociální politiky a sociálního zabezpečení, která sníží dopad přesunu zdanění ve prospěch čisté energii a učiní jej sociálně přijatelným (podpora zranitelných spotřebitelů, usnadnění přechodu hospodářských odvětví a/nebo regionů, snížení zdanění práce).

3.6

Za účelem dosažení cíle hlasování kvalifikovanou většinou předkládá toto sdělení dvě možnosti, které nevyžadují změnu SFEU a nemají vliv na stávající sdílení pravomocí mezi Unií a členskými státy: konkrétně je to zvláštní překlenovací ustanovení stanovené v hlavě věnované životnímu prostředí (čl. 192 odst. 2 SFEU), jež by umožnilo splnit procesní cíl u daňových opatření, která mají primárně environmentální povahu, a obecné překlenovací ustanovení podle čl. 48 odst. 7 SEU pro daňová opatření, která jsou v obecnějším smyslu určena pro cíle v oblasti energetiky. V obou případech by bylo úkolem Rady rozhodnout o přechodu od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou.

3.7

Účelem sdělení je rovněž podpořit další rozvoj demokratické odpovědnosti v rámci Smlouvy o Euratomu, která se týká citlivých záležitostí obecného zájmu, zejména prostřednictvím návrhu na zapojení jak Evropského parlamentu (který je v současné době pouze konzultován, ne však v otázce uzavírání mezinárodních smluv), tak parlamentů vnitrostátních.

3.8

S výjimkou toho, že by došlo k rozšíření práv občanské společnosti na informace, by se obsah Smlouvy o Euratomu nezměnil, a byly by tak zajištěny přeshraniční konzultace mezi členskými státy v případech potenciálního přeshraničního dopadu a bylo by zaručeno, že by se v takových případech výrazněji zapojila Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) a zvýšila by se schopnost reagovat na jadernou havárii. Přezkum proto bude nutné provést za použití řádného postupu pro přijímání změn Smluv podle článku 48 SEU.

4. Obecné připomínky

4.1

EHSV vítá toto sdělení Evropské komise, jehož cílem je zavést v daňových záležitostech souvisejících s energetikou hlasování kvalifikovanou většinou, a to v zájmu řešení problémů spojených se změnou klimatu. Výbor rovněž podporuje posílení úlohy Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů (které dosud nejsou zapojeny) v rozhodovacím procesu v rámci Euratomu, jakož i návrh Komise na zvýšení zapojení občanské společnosti do vytváření politik v oblasti jaderné energie, třebaže sama Komise k tomuto vývoji nutně zaujímá dlouhodobý přístup. EHSV také vyzývá k užšímu propojení mezi budoucími zprávami o stavu energetické unie a střednědobou (tj. do roku 2030) a dlouhodobou strategií navrhovanou do roku 2050.

4.2

EHSV je si vědom toho, že je nutné okamžitě přijmout příslušná opatření (více než 80 % emisí CO2 totiž vzniká při výrobě a spotřebě energie), přesto však vyzývá EU, aby při uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou nadále respektovala zásadu subsidiarity a v otázkách, které nespadají do její výlučné pravomoci, se zaměřovala na ty oblasti, v nichž společných cílů nelze účinněji dosáhnout na vnitrostátní, regionální ani místní úrovni. Totéž platí pro zásadu proporcionality, podle níž nesmí obsah ani forma činnosti EU překročit rámec cílů Smluv (2).

4.3

EHSV se znepokojením konstatuje, že ve sdělení COM(2019) 177 není zmíněn postupný přístup, o němž je řeč ve sdělení COM(2019) 8 „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“, v němž se požaduje, aby se v některých oblastech společné daňové politiky EU v rámci řádného legislativního postupu postupně (ve čtyřech krocích) přešlo na hlasování kvalifikovanou většinou (3). EHSV si je vědom toho, že některé zvažované druhy zdanění energie mají potenciálně kontroverzní charakter. Důrazně proto doporučujeme, aby Komise objasnila, že i v tomto případě použije přístup, v jehož rámci budou nejprve identifikovány a zváženy nejméně kontroverzní oblasti zdanění.

4.4

EHSV s politováním konstatuje, že sdělení COM(2019) 177 nerozvádí potenciální druhy konkrétních daňových rozhodnutí, která by mohla být projednávána v rámci hlasování kvalifikovanou většinou, a naléhavě vyzývá Komisi, aby to napravila. EHSV by byl znepokojen, pokud by byla na úrovni EU v oblasti zdanění energie přijímána rozhodnutí, která by měla nepříznivé distribuční účinky – mohlo by jít třeba o zvýšení míry energetické chudoby, například v důsledku toho, že by se nejchudším spotřebitelům přestalo doplácet na účty za dodávky energie. Existují určité citlivé otázky, které se jednotlivých členských států dotýkají odlišně, podle toho, nakolik jsou závislé na fosilních palivech a zda mají jiné možnosti. Je zapotřebí zaujmout citlivý přístup, který bude odpovídat místním podmínkám, a bude třeba podniknout kroky k zajištění spravedlivého přechodu, aby nebyli opomenuti pracovníci, spotřebitelé ani komunity. V takových případech mohou nová opatření v oblasti zdanění energie vyžadovat vyrovnávací financování ze strany EU s cílem kompenzovat způsobené sociální a hospodářské škody.

4.5

Míru energetické chudoby ve společnosti určují ceny energie, které rostou rychleji než rozpočty domácností, příjmová nerovnost napříč Evropou a náklady na transformaci energetiky (decentralizace a digitalizace trhů s elektřinou a plynem) (4). Evropský index energetické chudoby (EEPI) hodnotí jednotlivé členské státy a řadí je podle toho, jakého pokroku dosahují při zmírňování energetické chudoby v domácnostech a energetické chudoby v oblasti dopravy (5). Na základě zjištění Střediska pro sledování energetické chudoby by toto sdělení mělo být propojeno s evropským akčním plánem na vymýcení energetické chudoby zaměřením se na její základní příčiny (6). Jak bylo uvedeno již v předchozích stanoviscích EHSV (7): „Energetická účinnost a nulová spotřeba energie nejsou zdroje energie“, a proto samy o sobě nemohou vyřešit problémy související se změnou klimatu, bezpečností dodávek a energetickou chudobou.

4.6

Spotřebitelé nezískávají z úsilí EU v oblasti energie svůj spravedlivý podíl, což je způsobeno oddělením velkoobchodního a maloobchodního trhu (8): kvůli celé řadě faktorů (jako je pozdní oddělení distribučních činností, dotační břemeno či vysoká míra neúspěchu nových maloobchodníků) se historicky klesající ceny na velkoobchodních trzích po liberalizaci nepřenášejí na trhy maloobchodní.

Uživatelské poplatky za energie v EU jsou již tak velmi vysoké (9). Vzhledem k tomu, že přibližně 40 % konečné ceny elektřiny, kterou evropští spotřebitelé platí, tvoří daně a poplatky, je povinností Komise, aby provedla posouzení dopadů budoucích účinků cen energie, a to i s ohledem na účinky harmonizace daní na nejchudší domácnosti.

4.7

Aniž by došlo k přerušení souvislosti s environmentální politikou, užší koordinace s širší průmyslovou politikou a následný hospodářský rozvoj by rovněž mohly umožnit:

—	na jedné straně lepší zvládání případného sociálního napětí (vyšší příjmy pro pracovníky na vyvážení rostoucích nákladů na energii) (10), a

—

na straně druhé lepší správu současné evropské energetické rozmanitosti: rozdílné vnitrostátní energetické politiky, jež byly doposud prováděny, se při vhodné správě na evropské úrovni mohou stát výhodou díky tomu, že budou tyto rozmanité a vzájemně se doplňující alternativy využívány v rámci opatření energetické unie.

4.8

Podle čl. 192 odst. 2 SFEU o zvláštním překlenovacím ustanovení a čl. 48 odst. 7 SEU o obecném překlenovacím ustanovení musí jít vytvoření skutečné energetické unie ruku v ruce s přesunem svrchovanosti.

4.9

Navzdory pokroku, který byl v oblasti energetiky v průběhu let učiněn, zčásti díky politikám EU (jako je např. zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů) a zčásti díky mezinárodním faktorům (např. flexibilnější dodací podmínky LNG, indexace uhlí a nižší ceny), některé problémy (včetně těch nejvýznamnějších, které jsou uvedeny níže v odstavci 4.11) dosud brání vytvoření skutečného jednotného trhu s energií a upírají spotřebitelům spravedlivý podíl na výhodách.

4.10

Mezi největší překážky patří omezený vývoj přeshraniční propojovací kapacity, zejména v odvětví elektřiny, kvůli vnitrostátním rozhodnutím a zpoždění v činnosti Evropské unie zaměřené na dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí do roku 2010 a 15% propojení do roku 2030 (přičemž již tyto cíle jsou velmi omezené, nedostatečné a nezávazné) (11).

4.11

Mezi hlavními prioritami by měl být sociální konsenzus, jelikož z nejnovějších údajů vyplývá, že ze spotřebního rozpočtu domácností v severní a západní části EU připadá na energii 4–8 %, kdežto u rodin ze střední a východní části EU je to 10–15 % (12). Platí se též obrovská cena za „energetickou chudobu“, přičemž boj proti ní na všech vnitrostátních úrovních i na úrovni evropské byl vyhlášen jako nová sociální priorita, avšak dosud nebyla vymýcena.

5. Konkrétní připomínky

5.1

Energetika je rigidní systém, v němž plné provedení změn infrastruktury a právních předpisů trvá celé desetiletí, zatímco v něm nepolevuje konkurenční tlak (jak jasně ukazují čínské solární panely a vzestup odvětví elektrických vozidel). Je zapotřebí vytvořit zbrusu nový, širší model energetické politiky, jehož součástí bude např. to, aby společnosti z EU získávaly přidanou hodnotu z výzkumu v oblasti energetické kontinuity související s energií z obnovitelných zdrojů, nebo aby byly upřednostňovány v odvětvích, jako jsou elektromobily, s nimi související baterie poslední generace, vodík či větrné turbíny, u kterých existuje konkurenční výhoda.

5.2

Komplementární utváření a provádění energetické politiky ze strany Komise, které má podobu plánu, je nezbytné, jelikož energetická politika nejsou jen daně a v každém případě zahrnuje nejen daně z energetické činnosti, ale i z energetických produktů. Předchozí zkušenosti z ostatních oblastí ukazují, že přesun svrchovanosti bez skutečné, úplné unie může vést k silným rozporům (jako tomu bylo v případě hospodářské a měnové unie).

5.3

Výše nákladů na energii má přímý a bezprostřední dopad na všechny společnosti a život všech lidí, a důsledky nevyvážené iniciativy zdanění energie je tudíž nutné pečlivě zvážit. V této souvislosti a s ohledem na nezbytné posouzení sociálních a hospodářských dopadů EHSV vítá oznámení nové předsedkyně Komise týkající se zavedení uhlíkové hraniční daně, jež by měla zajistit konkurenceschopnost evropských podniků na celosvětovém trhu a zamezit přesunu emisí CO2. V případě ztráty pracovních míst je třeba postiženým pracovníkům poskytnout nové příležitosti, k tomu je třeba nabídnout i odborné rekvalifikace a další dohodnutá řešení.

5.4

Při zvažování potenciálního narušení vnitřního trhu způsobeného rozdílnými úrovněmi zdanění energie z fosilních paliv by Komise měla vzít v potaz skutečnost, že dohody o volném obchodu mohou mít podobný dopad kvůli dumpingovému efektu různých právních rámců třetích zemí v oblasti energie a hospodářské soutěže. Mohou být ovlivněna odvětví činnosti EU, jako je letecká, vodní a silniční doprava, zemědělství/rybolov a energeticky náročná průmyslová odvětví, na něž se navrhovaná daňová opatření vztahují. EU by tudíž v rámci dvojstranných nebo mnohostranných obchodních jednání měla u dovážených produktů systematicky trvat na ekvivalentu svých sociálních a environmentálních právních předpisů (13).

V Bruselu dne 26. září 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

(2) SOC/626 Překlenovací ustanovení (viz s. 87 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 90.

(4) Úř. věst. C 198, 15.2.2013, s. 1.

(5) Evropský index energetické chudoby (EEPI) https://www.openexp.eu/sites/default/files/publication/files/european_energy_poverty_index-eepi_en.pdf.

(6) Úř. věst. C 341, 21.11.2013, s. 21.

(7) Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 120.

(8) Úř. věst. C 383, 17.11.2015, s. 84.

(9) COM(2019) 1 final.

(10) Evropský parlament ve svých předchozích usneseních varoval, že strategie dekarbonizace by mohla rovněž „vést k masivnímu nárůstu energetické chudoby“ (usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050), a proto vyzval Komisi k tomu, aby „budovala mosty mezi sociální a energetickou politikou“ (usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost).

(11) Podle expertní skupiny Komise tato úroveň stále klesá a některé členské státy nedosáhnou cíle 10% propojení ani do roku 2020 – „Towards a sustainable and integrated Europe, Report of the Commission Expert Group on electricity interconnection targets“ (Kroky k udržitelné a integrované Evropě, zpráva expertní skupiny Komise pro cíle propojení elektroenergetických sítí), listopad 2017, s. 25. Viz též Úř. věst. C 383, 17.11.2015, s. 84.

(12) COM(2019) 1 final.

(13) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83.

PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu rozpravy zamítnuty, obdržely však nejméně jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů:

Odstavec 4.5

Vyškrtnout:

„ Podle čl. 192 odst. 2 SFEU o zvláštním překlenovacím ustanovení a čl. 48 odst. 7 SEU o obecném překlenovacím ustanovení musí jít vytvoření skutečné energetické unie ruku v ruce s přesunem svrchovanosti. “

hlasů pro	:	73
hlasů proti	:	91
zdrželo se hlasování	:	11

Odstavec 1.1.2

Změnit:

„EHSV vítá diskusi o návrh na použití překlenovacích ustanovení pro přechod k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a systému spolurozhodování s Evropským parlamentem. V tomto novém uspořádání by EHSV mohl hrát důležitou úlohu v podpoře třístranného jednání a měl by být zapojen.

Ačkoliv EHSV některé názory uvedené v tomto toto sdělení podporuje, je toho názoru, že účinná správa klimatické a energetické strategie a vyšší soudržnost v právních předpisech EU v oblasti zdanění energie by měla zohledňovat zájmy podniků, pracovníků a dalších zainteresovaných stran v EU, mj. spotřebitelů. Důležitou podmínkou úspěchu tohoto procesu je účast a zapojení občanské společnosti, podpora členských států a souhlas a angažovanost sociálních partnerů.“

hlasů pro	:	65
hlasů proti	:	105
zdrželo se hlasování	:	9

Top

Choose the experimental features you want to try