This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52019AE2616
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions — More efficient decision-making in social policy: Identification of areas for an enhanced move to qualified majority voting’(COM(2019) 186 final)
Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Efektivnější rozhodování v oblasti sociální politiky: určení oblastí pro přechod k hlasování kvalifikovanou většinou Stanovisko[COM(2019) 186 final]
Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Efektivnější rozhodování v oblasti sociální politiky: určení oblastí pro přechod k hlasování kvalifikovanou většinou Stanovisko[COM(2019) 186 final]
EESC 2019/02616
Úř. věst. C 14, 15.1.2020, p. 87–94
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
15.1.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 14/87 |
Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Efektivnější rozhodování v oblasti sociální politiky: určení oblastí pro přechod k hlasování kvalifikovanou většinou Stanovisko
[COM(2019) 186 final]
(2020/C 14/13)
Zpravodaj: Christian BÄUMLER
|
Konzultace |
Evropská komise, 3.6.2019 |
|
Právní základ |
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Zaměstnanost, sociální věci, občanství |
|
Přijato v sekci |
10.9.2019 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
25.9.2019 |
|
Plenární zasedání č. |
546 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
83/32/1 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1 |
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že v době prudkých změn je rozhodující, aby EU byla společně s členskými státy schopna efektivně a účinně politicky reagovat ve všech příslušných oblastech politiky, v souladu s uznávanými pravomocemi. Tento přístup by měl zahrnovat odpovídající zvážení toho, zda je třeba na evropské úrovni jednat, přičemž je nutné řádně zohlednit zásadu subsidiarity. |
|
1.2 |
EHSV se domnívá, že zapojení vysokých představitelů Evropského parlamentu do legislativního procesu v souladu s ustanoveními Smlouvy je důležité, a to mj. zejména v oblasti sociální politiky, neboť sociální problematika vždy souvisí také se soudržností společnosti a vysoce konkurenceschopným sociálně tržním hospodářstvím, jak je stanoveno v rámci cílů uvedených ve Smlouvě (článek 3 Smlouvy o EU). |
|
1.3 |
EHSV s ohledem na skutečnost, že se již ve svých dřívějších stanoviscích (1) vyslovil pro přezkum požadavku jednomyslnosti EU a učinil tak nedávno znovu především i v oblasti daňové politiky (2), vítá, že Komise zintenzivňuje diskusi o přetrvávajících překážkách v oblasti tvorby právních předpisů a že prostřednictvím tohoto sdělení otevřela diskusi o možnostech zavedení hlasování kvalifikovanou většinou i do oblasti sociální politiky. EHSV zároveň zdůrazňuje, že úlohou EU v oblasti sociální politiky je podle Smlouvy podpora a doplnění činnosti členských států v oblastech vymezených čl. 153 odst. 1 SFEU. Odráží to rozmanitost vnitrostátních sociálních systémů a tradic a značí to vedoucí úlohu členských států v navrhování a provádění opatření v oblasti sociální politiky a trhu práce. Postup hlasování kvalifikovanou většinou vychází z kultury kompromisu. |
|
1.4 |
Podle EHSV je zcela zřejmé, že EU musí i při uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou nadále respektovat zásadu subsidiarity a v otázkách, které nespadají do její výlučné pravomoci, se zaměřovat na ty oblasti, v nichž společných cílů nelze účinněji dosáhnout na vnitrostátní, regionální ani místní úrovni. Totéž platí pro zásadu proporcionality, podle níž nesmí obsah ani forma činnosti EU překročit rámec cílů Smluv. |
|
1.5 |
V článku 151 SFEU je jako cíl sociální politiky stanovena podpora „zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno […] udržet jejich zvýšenou úroveň“. EHSV zdůrazňuje, že se o to v souladu s čl. 153 odst. 2 SFEU usiluje prostřednictvím směrnic o minimálních pravidlech s přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem a že to nesmí bránit zakládání ani rozvoji malých a středních podniků. EHSV dále zdůrazňuje, že podle čl. 153 odst. 4 SFEU nesmí být dotčeno právo členských států zavést při provádění vyšší úroveň ochrany, ani jejich pravomoc stanovit zásady jejich systémů sociálního zabezpečení – bez ohledu na platný režim hlasování. |
|
1.6 |
EHSV zdůrazňuje, že při rozvoji acquis v oblasti sociální politiky navíc hrají významnou úlohu dohody sociálních partnerů prováděné na úrovni EU. Požaduje, aby bylo s ohledem na debatu o případném přechodu od jednomyslného rozhodování k hlasování kvalifikovanou většinou i do budoucnosti zaručeno plné zapojení sociálních partnerů do tvorby právních předpisů a politik v oblasti sociálních věcí a aby byla respektována jejich nezávislost v provádění a případné revizi jejich samostatných dohod. |
|
1.7 |
EHSV konstatuje, že v současné době se v týchž oblastech politiky hlasuje buď kvalifikovanou většinou, nebo na základě jednomyslnosti. To vede k nerovnoměrnému rozvoji norem v oblasti sociální politiky a k nedostatečné sociální ochraně. EHSV proto v souvislosti s právními předpisy o zákazu diskriminace a doporučeními v oblasti sociálního zabezpečení a ochrany pracovníků v každém případě podporuje úplný přechod k hlasování kvalifikovanou většinou. |
|
1.8 |
EHSV poukazuje na skutečnost, že EU zavedla opatření na ochranu nejzranitelnějších pracovníků, jako jsou těhotné ženy či pracovníci na částečný úvazek, při ukončení pracovního poměru. Proto by měl být na evropské úrovni zaručen minimální soubor harmonizovaných procesních a ochranných práv a uplatňováno hlasování kvalifikovanou většinou. |
|
1.9 |
EHSV zdůrazňuje, že zastupování a kolektivní obrana zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců má rozhodující význam pro soudržnost společnosti, zachování a vytváření kvalitních pracovních míst a konkurenceschopnost podniků v EU. I v tomto případě musí EU přezkoumat (je-li to objektivně nezbytné), do jaké míry může hlasování kvalifikovanou nabízet většinou větší příležitosti k slibnému dalšímu rozvoji sociálních partnerství v budoucnosti. |
|
1.10 |
EHSV doporučuje přejít u podmínek zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU k hlasování kvalifikovanou většinou, aby se zamezilo nerovnému zacházení a byla posílena sociální soudržnost. |
|
1.11 |
EHSV v souvislosti s probíhající debatou o přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou souhlasí s úvahami Komise, aby se v případech, kdy se uplatňuje hlasování kvalifikovanou většinou, přistoupilo k používání všeobecného překlenovacího ustanovení stanoveného v čl. 48 odst. 7 SEU, jelikož toto řešení vyžaduje nejen jednomyslnou shodu v Radě, ale i podporu všech vnitrostátních parlamentů a souhlas Evropského parlamentu. Byla by tak zaručena široká demokratická legitimita. |
2. Obecné připomínky
|
2.1 |
EHSV sdílí názor Komise, že EU a všechny její členské státy čelí společným výzvám, pokud jde o dopad nových technologií, rostoucí tlaky hospodářské soutěže v globalizované ekonomice, nové formy práce a demografické trendy. V zájmu zachování a dalšího rozvoje evropského sociálního modelu pro budoucí generace jsou zapotřebí opatření na evropské a vnitrostátní úrovni v mnoha oblastech politiky, v souladu s uznávanými pravomocemi. V této souvislosti jsou důležitá opatření k posílení soudržnosti společnosti, k začleňování do ní a k zamezení diskriminace. |
|
2.2 |
EHSV zdůrazňuje, že v době prudkých změn je rozhodující, aby EU byla společně s členskými státy schopna na tyto změny efektivně a účinně politicky reagovat. To by mělo zahrnovat náležité zvážení toho, zda a na jaké úrovni je třeba jednat, přičemž je nutné řádně zohlednit zásadu subsidiarity, a zvolení vhodných nástrojů a účinných rozhodovacích postupů, jejichž prostřednictvím může EU podporovat a doplňovat vnitrostátní politiky. Při tom by měly být důkladně analyzovány dopady na hospodářství, veřejné finance a úlohu sociálních partnerů v jednotlivých členských státech. Všechny členské státy musí mít vždy dostatečné možnosti k zapojení se do procesu rozhodování. Společným cílem by mělo být dosažení uspokojivých výsledků na úrovni EU i v jednotlivých členských státech. |
|
2.3 |
EHSV vyzdvihuje, že EU potřebuje efektivní a pružný rozhodovací postup, aby bylo zaručeno, že právní předpisy a nezávazné nástroje, např. rámec pro koordinaci a doporučení, dokáží držet krok s hospodářským a společenským vývojem. EHSV s ohledem na skutečnost, že se již ve svých dřívějších stanoviscích vyslovil pro přezkum požadavku jednomyslnosti právních předpisů EU (3), vítá, že Komise zintenzivňuje diskusi o přetrvávajících překážkách v oblasti tvorby politik a že prostřednictvím tohoto sdělení podnítila diskusi o možnostech zavedení hlasování kvalifikovanou většinou i do oblasti sociální politiky. EHSV zároveň zdůrazňuje, že úlohou EU v oblasti sociální politiky je podle Smlouvy podpora a doplnění činnosti členských států v oblastech vymezených čl. 153 odst. 1 SFEU. Odráží to rozmanitost vnitrostátních sociálních systémů a tradic a značí to vedoucí úlohu členských států v navrhování a provádění opatření v oblasti sociální politiky a trhu práce. |
|
2.4 |
Podle EHSV spočívá úloha EU v souladu se Smlouvami v tom, že podporuje a doplňuje činnost členských států v oblastech stanovených Smlouvou (čl. 153 odst. 1 SFEU). Tato skutečnost odráží rozmanitost vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení a tradic a zahrnuje vedoucí úlohu členských států a jejich vysokou míru svrchovanosti v evropské spolupráci, pokud jde o koncipování a provádění jejich opatření v oblasti sociální politiky a trhů práce. |
|
2.5 |
EHSV zdůrazňuje, že převážná část právních předpisů EU v oblasti sociální politiky byla přijata v rámci hlasování kvalifikovanou většinou a řádného legislativního postupu. |
|
2.6 |
EHSV poukazuje na to, že na druhé straně vyžaduje podle Smlouvy o EU určitý počet oblastí sociální politiky i nadále jednomyslné hlasování v Radě. Patří sem: zákaz diskriminace (čl. 19 odst. 1 SFEU), sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků (až na případy volného pohybu pracovníků) (čl. 153 odst. 1 písm. c) SFEU), ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru (čl. 153 odst. 1 písm. d) SFEU), zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů (čl. 153 odst. 1 písm. f) SFEU) a podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU (čl. 153 odst. 1 písm. g) SFEU). Zatímco článek 19 SFEU stanoví povinné obdržení souhlasu Evropského parlamentu, u čl. 153 odst. 1 písm. c), d), f) a g) tomu tak není. |
|
2.7 |
EHSV se domnívá, že zapojení vysokých představitelů Evropského parlamentu do legislativního procesu v souladu s ustanoveními Smlouvy je důležité, a to zejména v oblasti sociální politiky, neboť sociální problematika vždy předpokládá přijímání rozhodnutí co nejblíže občanům a souvisí se soudržností společnosti a vysoce konkurenceschopným sociálně tržním hospodářstvím, jak je stanoveno v rámci cílů uvedených ve Smlouvě (článek 3 Smlouvy o EU). |
|
2.8 |
Stejně jako mj. v oblasti daňové politiky EHSV vítá, že Komise prostřednictvím tohoto sdělení podnítila diskusi o zavedení hlasování kvalifikovanou většinou i do oblasti sociální politiky (4). Postup hlasování kvalifikovanou většinou vychází z kultury kompromisu. Předpokládá vedení diskusí a umožňuje dosažení pragmatických výsledků, které odrážejí zájmy Unie jako celku. Vyhlídka na hlasování kvalifikovanou většinou může být impulsem, který zapojí všechny aktéry do hledání kompromisu a dosažení výsledku, který bude pro všechny přijatelný. |
|
2.9 |
EHSV upozorňuje na skutečnost, že se EU ve své nové strategické agendě na období 2019–2024 zavázala k provádění pilíře sociálních práv na úrovni EU a členských států. V této souvislosti má být náležitě respektována působnost příslušných úrovní. |
|
2.10 |
Podle EHSV je zásadní, aby EU při uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou i nadále respektovala zásadu subsidiarity a v otázkách, které nespadají do její výlučné pravomoci, se zaměřovala na ty oblasti, v nichž společných cílů nelze účinněji dosáhnout na vnitrostátní, regionální ani místní úrovni. Totéž platí pro zásadu proporcionality, podle níž nesmí obsah ani forma činnosti EU překročit rámec cílů Smluv. Tyto zásady by měly být při diskusi o hlasování kvalifikovanou většinou ujasněny. |
|
2.11 |
V článku 151 SFEU je jako cíl sociální politiky stanovena podpora „zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno […] udržet jejich zvýšenou úroveň“. EHSV zdůrazňuje, že čl. 153 odst. 2 SFEU stanoví kritéria, která musí příslušná opatření EU v oblasti sociální politiky splňovat. Směrnice tudíž obsahují v prvé řadě minimální pravidla s přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem a nemají bránit zakládání ani rozvoji malých a středních podniků. EHSV zdůrazňuje, že nesmí být dotčeno právo členských států zavést při provádění vyšší úroveň ochrany, ani jejich právo stanovit zásady svých systémů sociálního zabezpečení – bez ohledu na platný režim hlasování. |
|
2.12 |
EHSV rovněž konstatuje, že Komise, Parlament a Rada v bodě 17 preambule evropského pilíře sociálních práv potvrdily, že je třeba respektovat rozmanitost vnitrostátních systémů, včetně úlohy sociálních partnerů, a v bodě 19, že musí být respektována národní identita členských států a jejich právo na vymezení základních zásad jejich systémů sociálního zabezpečení. |
|
2.13 |
EHSV zdůrazňuje, že při rozvoji acquis v oblasti sociální politiky navíc hrají významnou úlohu dohody sociálních partnerů prováděné na úrovni EU, o nichž pojednává článek 155 SFEU. Vítá, že podle sdělení Komise se bude se závěry sociálního dialogu a směrnicemi zacházet stejně, pokud jde o jejich přijetí. EHSV požaduje, aby bylo při případném přechodu od jednomyslného rozhodování k hlasování kvalifikovanou většinou i do budoucnosti zaručeno plné zapojení sociálních partnerů do tvorby právních předpisů a politik v oblasti sociálních věcí a aby byla respektována jejich nezávislost v provádění a případné revizi jejich samostatných dohod. Sociální dialog je důležitý pro sociální ochranu. Prostřednictvím nezávislé legislativy zajišťuje sociální pokrok v EU. |
|
2.14 |
EHSV sdílí názor Komise a nepovažuje posílenou spolupráci za alternativu k hlasování kvalifikovanou většinou. Nástroj posílené spolupráce může právě v oblasti sociální politiky vést k roztříštěnosti jednotného trhu a k rozdílnému zacházení s občany EU podle toho, ve kterém členském státě žijí. |
|
2.15 |
EHSV se na druhé straně domnívá, že dalším účinným a účelným nástrojem k většímu a lepšímu sbližování a k dosažení pokroku v národních reformách – za podpory členských států a sociálních partnerů a s jejich pokyny (v neposlední řadě prostřednictvím „vzájemného učení“) – je evropský semestr. To je rovněž v souladu s ustanovením a duchem článku 156 SFEU. EHSV poukazuje na to, že se v rámci evropského semestru usiluje o vypracování lepších metod koordinace vnitrostátních politik v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany a jejich reforem a zároveň o smysluplné zapojení vnitrostátních sociálních partnerů do činnosti na evropské úrovni. Evropský pilíř sociálních práv, který je vodítkem pro reformy, by tudíž přispěl k vypracování plánu lepšího sbližování a větší soudržnosti mezi členskými státy. |
3. Konkrétní připomínky
|
3.1 |
EHSV konstatuje, že v současné době se v týchž oblastech politiky hlasuje buď kvalifikovanou většinou, nebo na základě jednomyslnosti. To vede k nerovnoměrnému rozvoji norem v oblasti sociální politiky a k nedostatečné sociální ochraně. |
|
3.2 |
EHSV poukazuje na to, že existují ucelené právní předpisy EU k provedení zásady rovnosti mužů a žen a o rovném zacházení na základě rasového nebo etnického původu atd. To je pro EU, která v této oblasti rovněž určuje mezinárodní normy, velký úspěch. Právními předpisy EU je však chráněno rovné zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci pouze v případě zaměstnání a povolání. Směrnice, která by v Unii zakazovala diskriminaci obecně, by byla nesmírně komplexní, a proto není pravděpodobné, že by při hlasování byla přijata jednomyslně. K tomu se však EU v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 zavázala. Tento cíl byl potvrzen v nové strategické agendě na období 2019–2024. EHSV v souvislosti s právními předpisy o zákazu diskriminace podporuje úplný přechod k hlasování kvalifikovanou většinou. |
|
3.3 |
EHSV upozorňuje na to, že v souladu s článkem 48 SFEU může EU přijímat kvalifikovanou většinou opatření v oblasti sociálního zabezpečení, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků. Doporučení v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany pracovníků musí být naopak přijímána jednomyslně. Přechod k hlasování kvalifikovanou většinou by byl logický a přiměřený. Vyvstává rovněž otázka, proč zde Komise předkládá pouze doporučení a nebere v potaz žádné závaznější právní nástroje. |
|
3.4 |
EHSV uznává, že ochrana pracovníků v případě propuštění vždy patřila k základům vnitrostátního pracovního práva. EHSV si je však vědom i toho, že EU v mezičase zavedla i opatření na ochranu nejzranitelnějších pracovníků, jako jsou těhotné ženy či pracovníci na částečný úvazek. Proto by měl být na evropské úrovni zaručen alespoň minimální soubor harmonizovaných procesních a ochranných práv, aby tyto ochranné mechanismy nevyšly naprázdno. V rámci evropského pilíře sociálních práv je zakotveno právo propuštěných pracovníků na informace a přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů, opravným prostředkům a případně kompenzacím. Proto by se mělo přejít k hlasování kvalifikovanou většinou, aby mohla být přijata příslušná prováděcí směrnice. |
|
3.5 |
EHSV zdůrazňuje, že pevný právní rámec pro zastupování a kolektivní obranu zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců má rozhodující význam mj. pro soudržnost společnosti, vytváření kvalitních pracovních míst a konkurenceschopnost podniků v EU. Mezi podniky na jednotném trhu dochází na přeshraniční úrovni ke stále užší spolupráci. Pro podniky a skupiny podniků v EU platí směrnice o evropských radách zaměstnanců, která byla přijata řádným legislativním postupem. V ostatních oblastech upravených právními předpisy EU týkajícími se zapojení zaměstnanců se naopak i nadále vyžaduje jednomyslnost. I v tomto případě musí EU přezkoumat (je-li to objektivně nezbytné), do jaké míry nabízí hlasování kvalifikovanou většinou nové příležitosti k slibnému utváření sociálních partnerství v budoucnosti. |
|
3.6 |
EHSV doporučuje přejít u podmínek zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU k hlasování kvalifikovanou většinou. Podmínky zaměstnávání občanů EU a občanů třetích zemí musí být stejné, aby nebyla ohrožena sociální soudržnost. |
|
3.7 |
EHSV v souvislosti s probíhající debatou o přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou souhlasí s úvahami Komise, aby se v případech, kdy se uplatňuje hlasování kvalifikovanou většinou, přistoupilo k používání všeobecného překlenovacího ustanovení stanoveného v čl. 48 odst. 7 SEU, jelikož toto řešení vyžaduje nejen jednomyslnou shodu v Radě, ale i podporu všech vnitrostátních parlamentů a souhlas Evropského parlamentu. Byla by tak zaručena široká demokratická legitimita a soulad s ústavními požadavky na vnitrostátní úrovni. V případě překlenovacího ustanovení podle článku 153 SFEU by tomu tak nebylo. |
|
3.8 |
EHSV poukazuje na to, že sdělení Komise neřeší jednu otázku. A sice není jasné, zda se rozhodnutí o změně hlasování z jednomyslného na hlasování kvalifikovanou většinou přijímá u určitého právního základu jednou pro vždy, nebo případ od případu. EHSV žádá Komisi, aby vyjasnila, zda uplatnění všeobecného překlenovacího ustanovení stanoveného v čl. 48 odst. 7 SEU znamená přechod k hlasování kvalifikovanou většinou, nebo zda se jedná o individuální rozhodnutí pro daný konkrétní případ. Z pohledu EHSV musí být za všech okolností zaručeno, že uplatnění překlenovacího ustanovení povede k efektivnějšímu rozhodování a hlasování a nezpůsobí žádné další překážky. |
V Bruselu dne 25. září 2019.
Předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER
(1) Viz následující stanoviska EHSV: Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 24, Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 18, Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 23, Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8.
(2) Stanovisko EHSV Zdanění – hlasování kvalifikovanou většinou (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 90).
(3) Viz poznámka pod čarou č. 2.
(4) Viz poznámka pod čarou č. 1.
PŘÍLOHA
Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu rozpravy zamítnuty, obdržely však alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 59 odst. 3 jednacího řádu):
1. Odstavec 2.8
Změnit:
„2.8 Stejně jako mj. v oblasti daňové politiky EHSV vítá, že Komise prostřednictvím tohoto sdělení podnítila diskusi o zavedení iniciativně otevřela debatu a vysvětlila, jak by přechod k hlasování kvalifikovanou většinou i do v oblasti sociální politiky mohl vypadat bez ukvapených návrhů (1) . Postup hlasování kvalifikovanou většinou vychází z kultury kompromisu. Předpokládá vedení diskusí a umožňuje dosažení pragmatických výsledků, které odrážejí zájmy Unie jako celku. Vyhlídka na hlasování kvalifikovanou většinou může být impulsem, který zapojí všechny aktéry do hledání kompromisu a dosažení výsledku, který bude pro všechny přijatelný“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
36 |
|
hlasů proti |
: |
74 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
2 |
2. Nový odstavec za odstavcem 2.8
Vložit nový odstavec za odstavec 2.8
„Na druhou stranu je odůvodnění jednomyslnosti v rozhodování založeno na potřebě zachovat kontrolu členských států nad příslušnými ustanoveními týkajícími se sociální politiky uvedenými ve Smlouvě o EU a zabránit narušování základních prvků vnitrostátních sociálních systémů, za něž jsou v první řadě odpovědné členské státy spolu se sociálními partnery.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
31 |
|
hlasů proti |
: |
82 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
3 |
3. Odstavec 3.1
Změnit:
„EHSV konstatuje, že v současné době se v týchž oblastech politiky hlasuje buď kvalifikovanou většinou, nebo na základě jednomyslnosti. EHSV se domnívá, že rozdělení mezi hlasování kvalifikovanou většinou a jednomyslnost stanovené v sociální kapitole Smlouvy o EU je stále relevantní, neboť odráží rozmanitost a různorodost vnitrostátních sociálních systémů členských států, např. v oblasti sociální ochrany či pokud jde o úlohu sociálních partnerů a úlohu pracovního práva a kolektivních smluv. To vede k nerovnoměrnému rozvoji norem v oblasti sociální politiky a k nedostatečné sociální ochraně.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
32 |
|
hlasů proti |
: |
74 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
3 |
4. Odstavec 3.2
Změnit:
„EHSV poukazuje na to, že existují ucelené právní předpisy EU k provedení zásady rovnosti mužů a žen a o rovném zacházení na základě rasového nebo etnického původu atd. To je pro EU, která v této oblasti rovněž určuje mezinárodní normy, velký úspěch. Právními předpisy EU je však chráněno rovné zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci pouze v případě zaměstnání a povolání. Tyto směrnice byly přijaty jednomyslně. Směrnice, která by v Unii zakazovala diskriminaci obecně, by byla nesmírně komplexní, což vysvětluje to, proč je postup zdlouhavý a pokrok pomalý a proto není pravděpodobné, že by při hlasování byla přijata jednomyslně. K tomu se však EU v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 zavázala. Tento cíl byl potvrzen v nové strategické agendě na období 2019–2024. EHSV v souvislosti s právními předpisy o zákazu diskriminace podporuje úplný přechod k hlasování kvalifikovanou většinou.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
31 |
|
hlasů proti |
: |
78 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
2 |
5. Odstavec 3.4
Vyškrtnout:
„EHSV uznává, že ochrana pracovníků v případě propuštění vždy patřila k základům vnitrostátního pracovního práva. EHSV si je však vědom i toho, že EU v mezičase zavedla i opatření na ochranu nejzranitelnějších pracovníků, jako jsou těhotné ženy či pracovníci na částečný úvazek. Proto by měl být na evropské úrovni zaručen alespoň minimální soubor harmonizovaných procesních a ochranných práv, aby tyto ochranné mechanismy nevyšly naprázdno. V rámci evropského pilíře sociálních práv je zakotveno právo propuštěných pracovníků na informace a přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů, opravným prostředkům a případně kompenzacím. Proto by se mělo přejít k hlasování kvalifikovanou většinou, aby mohla být přijata příslušná prováděcí směrnice.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
35 |
|
hlasů proti |
: |
77 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
2 |
6. Odstavec 3.5
Vyškrtnout:
„EHSV zdůrazňuje, že pevný právní rámec pro zastupování a kolektivní obranu zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců má rozhodující význam mj. pro soudržnost společnosti, vytváření kvalitních pracovních míst a konkurenceschopnost podniků v EU. Mezi podniky na jednotném trhu dochází na přeshraniční úrovni ke stále užší spolupráci. Pro podniky a skupiny podniků v EU platí směrnice o evropských radách zaměstnanců, která byla přijata řádným legislativním postupem. V ostatních oblastech upravených právními předpisy EU týkajícími se zapojení zaměstnanců se naopak i nadále vyžaduje jednomyslnost. I v tomto případě musí EU přezkoumat (je-li to objektivně nezbytné), do jaké míry nabízí hlasování kvalifikovanou většinou nové příležitosti k slibnému utváření sociálních partnerství v budoucnosti.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
34 |
|
hlasů proti |
: |
84 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
2 |
7. Odstavec 3.6
Vyškrtnout:
„EHSV doporučuje přejít u podmínek zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU k hlasování kvalifikovanou většinou. Podmínky zaměstnávání občanů EU a občanů třetích zemí musí být stejné, aby nebyla ohrožena sociální soudržnost.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
30 |
|
hlasů proti |
: |
85 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
1 |
8. Odstavec 1.7
Změnit:
„EHSV konstatuje, že v současné době se v týchž oblastech politiky hlasuje buď kvalifikovanou většinou, nebo na základě jednomyslnosti. To vede k nerovnoměrnému rozvoji norem v oblasti sociální politiky a k nedostatečné sociální ochraně. EHSV proto v souvislosti s právními předpisy o zákazu diskriminace a doporučeními v oblasti sociálního zabezpečení a ochrany pracovníků v každém případě podporuje úplný přechod k hlasování kvalifikovanou většinou. EHSV se domnívá, že rozdělení mezi hlasování kvalifikovanou většinou a jednomyslnost stanovené v sociální kapitole Smlouvy o EU je stále relevantní, neboť odráží rozmanitost a různorodost vnitrostátních sociálních systémů členských států, např. v oblasti sociální ochrany či pokud jde o úlohu sociálních partnerů a úlohu pracovního práva a kolektivních smluv.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
32 |
|
hlasů proti |
: |
74 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
3 |
9. Odstavec 1.8
Vyškrtnout:
„EHSV poukazuje na skutečnost, že EU zavedla opatření na ochranu nejzranitelnějších pracovníků, jako jsou těhotné ženy či pracovníci na částečný úvazek, při ukončení pracovního poměru. Proto by měl být na evropské úrovni zaručen minimální soubor harmonizovaných procesních a ochranných práv a uplatňováno hlasování kvalifikovanou většinou.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
36 |
|
hlasů proti |
: |
81 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
1 |
10. Odstavec 1.10
Vyškrtnout:
„EHSV doporučuje přejít u podmínek zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v EU k hlasování kvalifikovanou většinou, aby se zamezilo nerovnému zacházení a byla posílena sociální soudržnost.“
Výsledek hlasování:
|
hlasů pro |
: |
30 |
|
hlasů proti |
: |
85 |
|
zdrželo se hlasování |
: |
1 |
(1) Viz poznámka pod čarou 1.