EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

SWD(2021) 724 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2021



Kapitola o stavu právního státu v Rumunsku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2021




Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2021) 700 final} - {SWD(2021) 701 final} - {SWD(2021) 702 final} - {SWD(2021) 703 final} - {SWD(2021) 704 final} - {SWD(2021) 705 final} - {SWD(2021) 706 final} - {SWD(2021) 707 final} - {SWD(2021) 708 final} - {SWD(2021) 709 final} - {SWD(2021) 710 final} - {SWD(2021) 711 final} - {SWD(2021) 712 final} - {SWD(2021) 713 final} - {SWD(2021) 714 final} - {SWD(2021) 715 final} - {SWD(2021) 716 final} - {SWD(2021) 717 final} - {SWD(2021) 718 final} - {SWD(2021) 719 final} - {SWD(2021) 720 final} - {SWD(2021) 721 final} - {SWD(2021) 722 final} - {SWD(2021) 723 final} - {SWD(2021) 725 final} - {SWD(2021) 726 final} - {SWD(2021) 727 final}

Mechanismus pro spolupráci a ověřování byl zřízen při přistoupení k Evropské unii v roce 2007 jako přechodné opatření s cílem podpořit Rumunsko v jeho pokračujícím úsilí o reformu soudnictví a zintenzívnění boje proti korupci 1 . V souladu s rozhodnutím, jímž byl tento mechanismus vytvořen, a jak zdůraznila Rada, bude mechanismus pro spolupráci a ověřování ukončen, jakmile budou uspokojivě splněny všechny referenční cíle stanovené pro Rumunsko. Ve svých zprávách z ledna 2017 Komise komplexně vyhodnotila pokrok, jehož Rumunsko dosáhlo během deseti let existence mechanismu. Vytyčila rovněž cestu k ukončení činnosti mechanismu na základě dvanácti konečných klíčových doporučení, která by v případě splnění postačovala k dosažení jeho cílů, pokud nedojde k vývoji, který by mohl dosažení pokroku zvrátit. Zpráva z listopadu 2018 dospěla k závěru, že vývoj zvrátil pokrok nebo zpochybnil jeho nezvratnost a že je třeba vydat osm dalších doporučení. V poslední zprávě mechanismu pro spolupráci a ověřování přijaté Komisí v červnu 2021 je posouzen pokrok dosažený při plnění dvanácti doporučení z ledna 2017 a osmi dalších doporučení z listopadu 2018. Zmíněná zpráva obsahovala závěr, že od poslední zprávy mechanismu pro spolupráci a ověřování v roce 2019 vykázala situace u parametrů referenčních cílů mechanismu jasný pozitivní trend, a byla uvítána skutečnost, že v roce 2021 vznikl silný nový impuls k reformě a k nápravě zpoždění z období let 2017–2019. Výsledkem je, že u všech zbývajících doporučení mechanismu bylo dosaženo pokroku a mnoho z nich bude splněno, pokud pokrok zůstane stabilní 2 .

I.Systém soudnictví

Rumunský systém soudnictví je strukturován do čtyř stupňů, což platí jak pro civilní, tak i vojenské soudy: okresní soudy prvního stupně, obecné a specializované tribunály, odvolací soudy 3 a Nejvyšší kasační a soudní dvůr. Nejvyšší kasační a soudní dvůr rozhoduje v prvním stupni a v odvolacím řízení o trestních věcech některých kategorií osob 4 a rovněž o odvoláních v některých občanskoprávních a správních řízeních. Klíčovým úkolem tohoto soudu je zajistit jednotný výklad a uplatňování práva ostatními soudy. Vrchní rada soudců a státních zástupců, jejímž úkolem je zajistit nezávislost soudnictví, je rozdělena do dvou úseků, jednoho pro soudce a druhého pro státní zástupce. Každý úsek má výlučnou pravomoc, pokud jde o jmenování soudců a státních zástupců a jejich profesní dráhu, a působí také jako kárný soud v kárných věcech. V čele státních zastupitelství stojí nejvyšší státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství při Nejvyšším kasačním a soudním dvoru. Součástí státních zastupitelství jsou specializované struktury se zvláštní působností a organizací, a to Národní protikorupční ředitelství (DNA) a Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu (DIICOT) pod vedením vrchních státních zástupců a od roku 2018 Úsek státního zastupitelství pro vyšetřování trestných činů v soudnictví (SIIJ) 5 . Existují rovněž vojenská státní zastupitelství. Nejvyšší státní zástupce a vrchní státní zástupci ve specializovaných strukturách Národního protikorupčního ředitelství a Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu jsou jmenováni prezidentem republiky na návrh ministra spravedlnosti a na základě nezávazného stanoviska Vrchní rady soudců a státních zástupců 6 . Rumunsko se účastní Úřadu evropského veřejného žalobce. Národní unie rumunských advokátních komor je právní subjekt veřejného zájmu zahrnující všech 41 rumunských advokátních komor. Ústavní soud je odpovědný za ověřování ústavnosti právních předpisů a za řešení sporů ústavní povahy mezi orgány veřejné správy.

Nezávislost

Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví se v porovnání s předchozími roky u široké veřejnosti významně zlepšila. Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví je nyní u široké veřejnosti průměrná (51 %) a vzrostla z 37 % v roce 2020 7 . U podniků je míra vnímané nezávislosti soudnictví průměrná (45 %), což v porovnání s rokem 2020 znamená pokles o 8 procentních bodů 8 . Zatímco důvodem vnímané nedostatečné nezávislosti soudnictví, který nejčastěji udává široká veřejnost, je i nadále vměšování nebo tlak ze strany vlády a politiků, prvním zdrojem obav u podniků je vměšování nebo tlak ze strany ekonomických či jiných konkrétních zájmů 9 .

Jsou přezkoumávány změny justičních zákonů z období let 2017–2019. Justiční zákony, které byly mezi roky 2017 a 2019 pozměněny, upravují postavení soudců a státních zástupců a organizaci systému soudnictví a Vrchní rady soudců a státních zástupců 10 . Tyto právní předpisy mají proto zásadní význam pro nezávislost soudců a státních zástupců a řádné fungování soudnictví. Změny justičních zákonů, které jsou stále v platnosti, měly závažný dopad na nezávislost, kvalitu a účinnost systému soudnictví 11 . Hlavní zjištěné problémy se týkaly zejména zřízení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví (SIIJ), systému občanskoprávní odpovědnosti soudců a státních zástupců, systémů předčasného odchodu do důchodu, zahájení profesní dráhy a postavení a jmenování vysoce postavených státních zástupců 12 . Jak je zmíněno ve zprávě o právním státu pro rok 2020 a ve zprávě mechanismu pro spolupráci a ověřování z roku 2021 13 , provádění pozměněných zákonů brzy potvrdilo obavy a v následujících letech se objevily problémy nové. Jelikož pozměněné právní předpisy jsou dosud v platnosti, obavy v souvislosti s negativním dopadem na fungování systému soudnictví přetrvávají. Dosud zejména funguje Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví a trvají vážné obavy v souvislosti s jeho fungováním 14 , ačkoli v minulém roce byl méně aktivní. Dne 30. září 2020 představil tehdejší ministr spravedlnosti návrhy znění komplexní změny justičních zákonů za účelem šestiměsíční veřejné konzultace 15 . Podle ministra spravedlnosti byly návrhy právních předpisů vypracovány na základě analýzy požadavků uvedených ve zprávě mechanismu pro spolupráci a ověřování vyhotovené Evropskou komisí, ve zprávách skupiny GRECO a stanoviscích Benátské komise. Udávaným cílem návrhů právních předpisů je odstranit nepříznivé dopady změn z období 2017–2019 a navrhnout řešení mnoha problémů zmíněných ve zprávách mechanismu, zejména co se týká zrušení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví, zvýšení míry profesionální nezávislosti státních zástupců zrušením legislativních ustanovení, která byla pozměněna v roce 2018, změny ustanovení o občanskoprávní odpovědnosti soudců a státních zástupců, odstranění omezení svobody projevu soudců a státních zástupců a změny postupů pro odvolání a jmenování státních zástupců ve vedoucích pozicích. V lednu 2021 přijala vláda memorandum vyjadřující politický závazek zabývat se všemi nedořešenými doporučeními mechanismu pro spolupráci a ověřování. Plány uvedené v memorandu zahrnují návrh zákona o zrušení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví a změny justičních zákonů, přičemž oboje přímo souvisí s doporučeními mechanismu. Na konci veřejné konzultace a po několika kolech jednání se soudnictvím zaslal současný ministr spravedlnosti dne 29. března 2021 tři návrhy pozměněných zákonů Vrchní radě soudců a státních zástupců, aby se k nim vyjádřila. Ministr spravedlnosti se zavázal, že návrhy zákonů zašle Benátské komisi k vyjádření stanoviska ve stejné době, kdy budou zaslány parlamentu. Je důležité, aby tyto legislativní změny zaručovaly nezávislost soudnictví v souladu s právem EU a aby zohledňovaly doporučení Rady Evropy. Důležitým krokem je rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. května 2021, který se zabýval řadou ustanovení justičních zákonů s ohledem na článek 2 a čl. 19 odst. 1 SEU a rozhodnutí mechanismu, zejména pokud jde o Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví a dočasná jmenování na vedoucí místa v rámci soudního inspektorátu, jakož i o osobní odpovědnost soudců v důsledku justičního omylu 16 . Soudní dvůr EU rovněž připomněl, že členský stát nesmí změnit své právní předpisy, zejména pokud jde o organizaci soudnictví, způsobem, který by vedl ke snížení ochrany hodnoty právního státu 17 .

V parlamentu je projednáván zvláštní návrh zákona, který má zrušit Úsek státního zastupitelství pro vyšetřování trestných činů v soudnictví. Návrh zákona byl dne 4. února 2021 zveřejněn na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti. Dne 11. února 2021 vydala Vrchní rada soudců a státních zástupců negativní stanovisko, v němž uvedla, že jsou zapotřebí další záruky na ochranu soudců a státních zástupců před potenciálně zneužívajícím vyšetřováním korupce 18 . Dne 18. února přijala vláda návrh zákona v nezměněné podobě a zaslala jej parlamentu. Dne 24. března 2021 Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila, připojila však ustanovení, která byla podle jejího názoru nezbytná na ochranu soudců a státních zástupců před zneužívajícím vyšetřováním korupce, a navrhla, aby byla žádost o souhlas s předáním soudu v případě trestných činů souvisejících s korupcí projednána nejprve Vrchní radou soudců a státních zástupců 19 . Tento návrh se setkal se silnou kritikou ze strany občanské společnosti, velké části soudců, jakož i Vrchní rady soudců a státních zástupců 20 , jelikož se mělo za to, že by mohl omezit odpovědnost soudců a státních zástupců. Návrh zákona je nyní projednáván v Senátu, který působí jako rozhodovací komora. Dne 29. března 2021 požádal ministr spravedlnosti Benátskou komisi o stanovisko k návrhu zákona, a zejména k dodatečným zárukám, aby byl zajištěn soulad s normami Rady Evropy. Ve svém stanovisku ze dne 5. července 2021 vítá Benátská komise záměr Rumunska zrušit Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví a obnovit příslušnost specializovaných státních zastupitelství, jako jsou Národní protikorupční ředitelství a Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu, doporučuje však odstranit změny provedené Poslaneckou sněmovnou 21 . Pokud jde o Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví, Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 18. května 2021 prohlásil, že právní předpis ustavující tento specializovaný úsek musí být odůvodněn objektivními a ověřitelnými požadavky týkajícími se řádného výkonu spravedlnosti a musí zajistit, aby tento úsek nemohl být použit jako nástroj politické kontroly nad činností soudců a státních zástupců a aby vykonával své pravomoci v souladu s požadavky Listiny základních práv Evropské unie 22 . V rozsudku ze dne 7. června 2021 odvolací soud v Pitešti jako první předkládající soud, který měl uplatnit rozhodnutí Soudního dvora, prohlásil, že existence Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví není odůvodněna objektivními a ověřitelnými požadavky týkajícími se řádného výkonu spravedlnosti, a že tudíž není příslušný pro prošetření případu, který je mu postoupen 23 . Je důležité, aby probíhající právní reforma za účelem zrušení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví a obnovení věcné příslušnosti specializovaných státních zastupitelství u probíhajících řízení byla provedena v souladu s právem EU, zejména rozhodnutím Soudního dvora EU 24 , a aby přihlížela k evropským normám.

Soudní dvůr EU vydal rozhodnutí o předběžné otázce týkající se občanskoprávní odpovědnosti soudců a státních zástupců. Ve zprávě o právním státu pro rok 2020 25 byly zmíněny obavy v souvislosti s režimem občanskoprávní odpovědnosti, který zavedly justiční zákony z období 2017–2019, zejména co se týká pravomoci udělené v této souvislosti ministerstvu financí 26 , neboť podle nových pravidel je ministerstvo financí oprávněno posoudit, zda vada v soudním řízení vznikla záměrně (ve zlém úmyslu), nebo z hrubé nedbalosti, a případně vymáhat vůči soudcům náhradu škody způsobené jejich rozhodnutími. Rada Evropy poukázala na možný odrazující účinek tohoto nového režimu na soudce a státní zástupce, zejména v souvislosti s vytvořením nového Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví 27 . Ve svém rozsudku ze dne 18. května 2021 rozhodl Soudní dvůr EU o režimu občanskoprávní odpovědnosti soudců 28 a uvedl, že musí jasně a přesně stanovit nezbytné záruky, které zajistí, že ani vyšetřování, jímž má být ověřena existence podmínek a okolností, které by mohly založit tuto odpovědnost, ani regresní nárok se nemohou přeměnit na nástroj nátlaku na soudcovskou činnost 29 . Nový návrh justičních zákonů z března 2021, k němuž si ministerstvo spravedlnosti vyžádalo stanovisko Vrchní rady soudců a státních zástupců, navrhuje změny ustanovení o občanskoprávní odpovědnosti soudců a státních zástupců. Je důležité, aby navrhované změny náležitě odrážely rozhodnutí Soudního dvora EU a aby zohledňovaly příslušné evropské normy 30 .

Návrh justičních zákonů zahrnuje změny pravidel upravujících jmenování a odpovědnost vedení Soudní inspekce. Soudní dvůr zkoumal slučitelnost pravomoci vlády provádět prozatímní jmenování na vedoucí místa v rámci Soudní inspekce pověřené vedením kárných řízení proti soudcům a státním zástupcům s článkem 2 a čl. 19 odst. 1 SEU. Ve svém rozsudku ze dne 18. května 2021 Soudní dvůr konstatoval, že vzhledem k tomu, že osoby zastávající vedoucí funkce v Soudní inspekci mohou mít rozhodující vliv na její činnost, musí být pravidla upravující postup jmenování na tyto posty koncipována tak, aby nemohla vyvolat žádné legitimní pochybnosti o využívání pravomocí a funkcí uvedeného orgánu jako nástroje vyvíjení nátlaku na činnost soudců nebo uplatňování politické kontroly této činnosti 31 . Soudní orgány, včetně samotné Vrchní rady soudců a státních zástupců, v posledních letech zdůraznily obavy ohledně nedostatečné odpovědnosti Soudní inspekce a poukázaly na vysoký podíl věcí předložených inspekcí, které byly nakonec u soudu zamítnuty, na koncentraci veškerého rozhodování u vrchního inspektora 32 a na omezení pravomocí Vrchní rady soudců a státních zástupců v oblasti dohledu 33 . Nové návrhy justičních zákonů z března 2021, k nimž si ministr spravedlnosti vyžádal stanovisko Vrchní rady soudců a státních zástupců, mění ustanovení o jmenování vrchního inspektora a zástupce vrchního inspektora, jakož i kontrolní mechanismy týkající se činnosti Soudní inspekce.

Postup odvolávání vysoce postavených státních zástupců má být pozměněn na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Dne 5. května 2020 ESLP rozhodl, že bývalá vrchní státní zástupkyně neměla možnost účinně napadnout důvody svého odvolání z funkce u soudu 39 . V navrhovaných změnách justičních zákonů 40 byl postup odvolání vysoce postavených státních zástupců doplněn o přezkumné řízení u správního soudu 41 . Vláda představila svůj akční plán k provedení rozsudku v únoru 2021 a Výbor ministrů Rady Evropy posoudil jeho provádění v červnu 2021 42 .

Kvalita

Problémem zůstává i nadále nedostatek lidských zdrojů v systému soudnictví. V prosinci 2020 nebylo dosud obsazeno bezmála 10 % míst soudců a téměř 16 % míst státních zástupců 43 , což má rovněž dopad na účinnost systému soudnictví. Ačkoliv parlament v březnu 2021 na základě doporučení Benátské komise i skupiny GRECO zrušil systém předčasného odchodu soudců a státních zástupců do důchodu, který byl zaveden v roce 2018 a který umožňoval odchod do důchodu po dvaceti letech služby, v roce 2020 odešlo do důchodu skoro 300 soudců a státních zástupců 44 a během prvního čtvrtletí roku 2021 téměř 150 soudců a státních zástupců 45 , což tento nedostatek dále prohloubilo. Rozsudek Ústavního soudu, který prohlásil ustanovení, podle něhož musí Vrchní rada soudců a státních zástupců schválit předpis o uspořádání a provedení výběrových řízení na pozice v soudnictví, za protiústavní 46 , vytvořil právní vakuum, což vedlo k tomu, že v roce 2020 nebylo uspořádáno žádné výběrové řízení pro přijetí nových soudců a státních zástupců. K odstranění této legislativní mezery předložilo dne 22. června 2020 ministerstvo spravedlnosti k veřejné rozpravě návrh zákona o přijetí do Národního institutu soudců a státních zástupců, který senát přijal dne 3. února 2021. Na základě předběžného postoupení skupinou členů Parlamentu však Ústavní soud prohlásil dotyčný zákon za protiústavní 47 . Platné právní předpisy proto neumožňovaly uspořádání výběrových řízení na pozice v soudnictví, což vedlo k dalším prodlevám při přijímání nových soudců a státních zástupců, nárůstu pracovního zatížení soudců a státních zástupců a zvýšení tlaku na soudce a státní zástupce s důsledky pro kvalitu a účinnost soudnictví 48 . Nový zákon přijatý parlamentem dne 28. června 2021 výše uvedené právní vakuum řeší a umožní, aby se v letech 2021 a 2022 konala výběrová řízení na pozice v soudnictví. Rozhodnutím ze dne 14. července 2021 Ústavní soud prohlásil za protiústavní ustanovení uvedeného zákona, kterými by se snížila z deseti na sedm let délka praxe požadovaná pro účast ve výběrových řízeních pro účely jmenování státních zástupců Národního protikorupčního ředitelství (DNA) a Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu (DIICOT).

Strategická skupina pro řízení soudů nebyla s to fungovat efektivně. Skupina byla zřízena v roce 2017 s cílem vyřešit důležité strategické otázky týkající se systému soudnictví a spojit hlavní orgány odpovědné za fungování systému soudnictví 49 . Zpráva mechanismu pro spolupráci a ověřování z roku 2021 potvrdila dřívější zjištění, že Strategická skupina pro řízení soudů nefunguje tak, jak bylo zamýšleno, a že akční plán zůstal z velké části neproveden 50 . Ačkoli se koncem roku 2019 uskutečnilo několik zasedání Strategické skupiny pro řízení soudů a bylo možné obnovit profesionální institucionální spolupráci, nebylo dosaženo žádných hmatatelných výsledků. Počátkem roku 2021 ministr spravedlnosti začal znovu svolávat zasedání a proběhla první jednání o fungování Strategické skupiny pro řízení soudů a o strategii lidských zdrojů na období 2021–2022.

Ústavní soud prohlásil, že rozsudky v trestních věcech musí být v době vynesení odůvodněny po skutkové i právní stránce. Ustanovení trestního řádu umožňovala, aby byly tyto rozsudky vydány nejpozději do 30 dnů od svého vynesení, což vedlo k situacím, kdy je třeba vykonat pravomocný rozsudek, přičemž odsouzenému nejsou dosud známy důvody odsouzení. Dne 7. dubna 2021 Ústavní soud rozhodl, že vypracování trestního rozsudku až po jeho vynesení zbavuje odsouzeného práva na přístup ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces 51 . Tento časový nesoulad mezi rozhodnutím a odůvodněním již byl zdůrazněn jako dlouhodobý problém 52 . Dne 12. května 2021 vstoupil v platnost nový zákon, který vyžaduje, aby vypracovávání a zveřejňování odůvodnění rozsudku v trestních věcech probíhalo současně ve stanovené lhůtě po skončení rozprav.

Z údajů vyplývá, že celkově je úroveň digitalizace systému soudnictví dobrá. V roce 2020 byl široké veřejnosti poskytován velký objem informací o systému soudnictví on-line 53 . Soudy rozsáhle využívají digitální technologie, jako je elektronický systém správy případů, elektronické přidělování případů a technologie komunikace na dálku 54 . Zavedena jsou rovněž opatření pro vyhotovování soudních rozhodnutí v občanských, obchodních a správních věcech ve strojově čitelném formátu 55 . Zúčastněné strany však udávají, že je dosud zapotřebí zlepšení 56 .

Pandemie COVID-19 vedla k většímu využívání digitálních nástrojů v systému soudnictví. V průběhu roku 2020 se na soudech zvýšil počet videokonferenčních systémů, což mělo za následek vyšší počet soudních jednání vedených prostřednictvím videokonference 57 . Zúčastněné strany však uvádějí, že soudní jednání na dálku jsou omezená, neboť soudci dosud upřednostňují soudní jednání s osobní účastí namísto prostřednictvím videokonference 58 . V září 2020 oznámilo ministerstvo spravedlnosti návrh zákona týkajícího se soudních řízení na dálku během pandemie COVID-19, který rozšíří možnost uskutečnit soudní jednání prostřednictvím videokonference 59 . V trestních věcech návrh zákona umožňuje vyslechnout osoby zbavené osobní svobody 60 prostřednictvím videokonference v místě zajištění i bez jejich souhlasu, pakliže se soud domnívá, že tímto způsobem není dotčen řádný průběh řízení a práva a zájmy účastníků řízení. Návrh zákona rovněž umožňuje vyslechnout prostřednictvím videokonference i jiné osoby, které nebyly zbaveny osobní svobody, avšak pouze s jejich souhlasem. Návrh zákona parlament schválil dne 28. dubna 2021 61 .

Účinnost

Celková účinnost v občanských, správních a obchodních věcech je stálá. V roce 2019 se délka řízení u soudů prvního stupně v občanských a obchodních věcech mírně zkrátila ve srovnání s rokem 2018 62 , zatímco ve správních věcech se poněkud prodloužila 63 . Míra vyřešených případů v občanských, obchodních a správních věcech u soudů prvního stupně poněkud klesla 64 a nyní činí 100 %. Délka řízení v konkrétních oblastech práva EU je nadále krátká 65 , s výjimkou případů praní peněz, kde se značně prodloužila 66 . Problémy z hlediska pracovní zátěže se však mezi soudy nevyskytují rovnoměrně. Například soudy nižšího stupně v občanských věcech vykazovaly obzvláště vysoký počet případů 67 a situaci zhoršilo pozastavení činnosti soudů během nouzového stavu. Rumunsko podléhá s ohledem na provedení opatření k řešení nadměrné délky řízení podle rozsudků Evropského soudu pro lidská práva zvýšenému dohledu ze strany Výboru ministrů Rady Evropy 68 . Výbor ministrů poznamenal, že reforma občanskoprávního a trestního řízení byla v každém případě úspěšně dokončena, je však třeba provést posouzení dopadů s cílem zhodnotit účinek těchto opatření.

II.Protikorupční rámec

Legislativní a institucionální rámec pro boj proti korupci je v Rumunsku obecně zaveden. Národní protikorupční strategie je zavedena od roku 2016 a koordinaci jejího provádění zajišťuje ministerstvo spravedlnosti. Institucionální protikorupční rámec se nezměnil. Pravomoc vyšetřovat případy korupce na střední a vysoké úrovni má specializovaný protikorupční útvar státního zastupitelství označovaný jako Národní protikorupční ředitelství (DNA), zatímco ve všech ostatních případech vede vyšetřování korupce Nejvyšší státní zastupitelství. Národní protikorupční ředitelství vyšetřuje rovněž trestné činy ohrožující finanční zájmy EU, jakož i určité kategorie závažných trestných činů spadajících do okruhu hospodářské a finanční kriminality. V rámci ministerstva vnitra je zřízeno specializované protikorupční ředitelství (DGA), které je příslušné pro otázky bezúhonnosti a korupce u zaměstnanců ministerstva, včetně policie. Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti (ANI) provádí správní šetření týkající se střetů zájmů, neslučitelnosti funkcí a majetku bez prokázaného původu a odpovídá za sledování a ověřování majetkových přiznání, mimo jiné u všech volených úředníků. Národní agentura pro správu zabavených aktiv (ANABI) zajišťuje správu zabaveného a zkonfiskovaného majetku pocházejícího z trestné činnosti a usnadňuje vysledování a identifikaci výnosů z trestné činnosti.

Podle názoru odborníků a vedoucích pracovníků je úroveň korupce ve veřejném sektoru i nadále vysoká. V indexu vnímání korupce pro rok 2020 organizace Transparency International má Rumunsko skóre 44/100 a řadí se na 19. místo v Evropské unii a 69. místo celosvětově 69 . Toto vnímání je relativně stálé 70 v posledních pěti letech 71 .

Klíčovou prioritou vlády je přijetí nové národní protikorupční strategie na období 2021–2025. Pokrok v oblasti národní protikorupční strategie je klíčovou vnitrostátní prioritou politického programu vlády. Národní protikorupční strategie na období 2016–2020 v roce 2020 skončila. V současné době probíhá interní hodnocení a externí audit prováděný OECD s cílem poskytnout informace pro přípravu nové národní protikorupční strategie (2021–2025). Ministerstvo spravedlnosti, které strategii koordinuje, uvádí, že při provádění strategie na období 2016–2020 bylo v mnoha zúčastněných správních orgánech a veřejných subjektech dosaženo pokroku, který je však nerovnoměrný, zejména ve vysoce rizikových oblastech, jako je zdravotnictví, školství nebo zadávání veřejných zakázek. K pokroku patřilo zlepšení postupů pro vyřizování citlivých záležitostí, významné snížení počtu případů narušení bezúhonnosti, větší transparentnost a lepší služby pro občany, mimo jiné v důsledku digitalizace. Klíčové prvky této strategie jsou zúčastněnými institucemi považovány za osvědčené postupy a budou přeneseny do příští strategie. Jedná se zejména o monitorovací mechanismus vzájemného hodnocení a participativní rozhodovací proces prostřednictvím pěti protikorupčních platforem (sdružujících zúčastněné strany). Ministerstvo spravedlnosti nicméně poukázalo na skutečnost, že kromě vymezeného provádění závisí účinnost strategie zejména na politické vůli dát podnět k realizaci opatření ve všech zúčastněných správních orgánech a veřejných institucích, a to i na místní úrovni. Zmíněná hodnocení se nyní dokončují a ministerstvo spravedlnosti uspořádalo k nové strategii veřejnou konzultaci s pěti protikorupčními platformami sdružujícími zúčastněné strany, přičemž očekává, že do konce roku 2021 navrhne přijetí nové národní protikorupční strategie. 

Účinnost vyšetřování a postihování případů korupce na střední a vysoké úrovni se zlepšila. Jmenování nového vrchního státního zástupce Národního protikorupčního ředitelství a dalších osob do vedoucích funkcí v roce 2020 přineslo nový impuls a institucionální stabilitu. To se promítlo do vyšší kvality vyšetřování a soudních spisů. V roce 2020 dosáhlo Národní protikorupční ředitelství lepších výsledků než v roce 2019 – zvýšil se počet obžalob na vysoké úrovni a snížil se počet nevyřízených případů 72 . Došlo rovněž k pokroku na úrovni soudů, neboť se zvýšil počet soudních rozhodnutí 73 . V roce 2020 vzrostl počet stížností občanů i stížností z moci úřední na údajné trestné činy korupce, což znamenalo změnu oproti klesajícímu trendu od roku 2015. Národní protikorupční ředitelství to vnímá jako známku obnovené důvěry veřejnosti v tuto instituci a její úlohu, která byla vážně podlomena útoky v letech 2017–2019. Komunikační politika ředitelství se v roce 2020 rovněž změnila, takže jména podezřelých osob již nejsou při zahájení vyšetřování zmiňována v tiskových zprávách, což omezuje veřejnou expozici podezřelých.

Změny justičních zákonů z let 2017–2019 představovaly hlavní překážku pro řádné fungování Národního protikorupčního ředitelství a budou mu bránit po celou dobu jejich platnosti 74 . Obecné problémy, s nimiž se systém soudnictví potýká, byly pro ředitelství obzvláště obtížné 75 . Ředitelství se potýká s nedostatkem lidských zdrojů 76 , což zvýšilo tlak na státní zástupce v době, kdy ředitelství čelilo mimořádné výzvě, kterou představuje rozvoj vlastní technické kapacity pro provádění soudních příkazů za použití zvláštních vyšetřovacích postupů 77 . Účinné řešení některých případů korupce na vysoké úrovni navíc i nadále negativně ovlivňuje Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví, který stále zasahuje do projednávaných případů korupce na vysoké úrovni vyšetřovaných ředitelstvím. Problematické praktiky zpětvzetí opravných prostředků v případech korupce na vysoké úrovni byly ukončeny poté, co Ústavní soud v červenci 2020 rozhodl, že předávání opravných prostředků Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví je protiústavní 78 . V případě spisů týkajících se korupce na vysoké úrovni, kterými se zabývá Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví, existuje rovněž vyšší riziko beztrestnosti, zejména z důvodu jeho pomalého vyřizování případů 79 . Skutečnost, že Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví vyřizuje stížnosti na státní zástupce od osob odsouzených za korupci, byla rovněž považována za vyvíjení tlaku na státní zástupce Národního protikorupčního ředitelství. Probíhající změny justičních zákonů, včetně zrušení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví, budou představovat důležité kroky k zajištění toho, aby bylo náležité fungování Národního protikorupčního ředitelství udržitelné.

V boji proti korupci je i nadále značným problémem pokračující nejistota ohledně změn trestního zákoníku a trestního řádu. Jak bylo zdůrazněno ve zprávě o právním státu pro rok 2020 a ve zprávě mechanismu pro spolupráci a ověřování z roku 2021 80 , dalším důležitým problémem v boji proti korupci je absence politických a legislativních řešení rychlého sledu významných rozhodnutí Ústavního soudu, kterými se od roku 2014 ruší nebo vykládají ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu 81 . I nadále jsou nezbytné změny trestního zákoníku a trestního řádu 82 . Tato situace vedla k nárůstu překážek a právní nejistotě, pokud jde o vyšetřování, stíhání a postihování případů korupce na vysoké úrovni 83 . Důsledkem byla neúspěšná soudní řízení, právní nejistota ohledně přípustnosti důkazů, jakož i opětovné zahajování vyšetřování nebo soudních řízení 84 . Dopad rozhodnutí Ústavního soudu ohledně složení tříčlenných senátů pro případy korupce na vysoké úrovni a pětičlenných konečných odvolacích senátů u Nejvyššího kasačního a soudního dvora na probíhající případy korupce na vysoké úrovni se dosud neprojevil 85 . Ve svém nedávném rozsudku Soudní dvůr EU rozhodl, že zásada přednosti práva EU vylučuje vnitrostátní právní úpravu ústavní povahy, která zbavuje soud nižšího stupně práva nepoužít ze své vlastní pravomoci vnitrostátní ustanovení spadající do působnosti rámce mechanismu, které je v rozporu s právem EU. Pokud se prokáže, že došlo k porušení Smlouvy o EU nebo rozhodnutí mechanismu, zásada přednosti práva EU vyžaduje, aby předkládající soud upustil od použití dotčených ustanovení bez ohledu na to, zda mají legislativní, nebo ústavní původ 86 . V únoru 2021 došlo k významnému politickému kroku, když parlament s konečnou platností zamítl problematické změny trestního zákoníku a trestního řádu, které byly předloženy v letech 2018–2019 a které Ústavní soud shledal jako protiústavní v celém rozsahu.

Poslanecká sněmovna stanovila kritéria pro rozhodování o žádostech o zrušení poslanecké imunity, v Senátu však dosud nedošlo k žádné změně. V červnu 2019 změnila Poslanecká sněmovna svůj jednací řád a konkrétně odkázala na kritéria stanovená ve zprávě Benátské komise o účelu a zbavení poslanecké imunity 87 . Senát dosud takováto pravidla nepřijal.

Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti (ANI) nadále vyšetřuje případy neslučitelnosti funkcí, střetu zájmů a majetku bez prokázaného původu 88 . Činnost Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti (dále jen „úřad ANI“) by měla být rovněž usnadněna novelou z července 2020, která umožňuje elektronické podávání majetkových přiznání a informací o finančních zájmech 89 , jež začalo fungovat v květnu 2021. Úřad ANI uvádí, že jeho rozpočet na rok 2020 postačoval k plnění jeho úkolů, neboť původně snížený rozpočet byl později v průběhu roku doplněn 90 . Úřad ANI se potýká s určitou nejistotou ohledně svých vedoucích pozic. Funkce předsedy je od prosince 2019 neobsazena a mandát místopředsedy skončí později v tomto roce 91 . Výběrová řízení byla nakonec zahájena v dubnu 2021.

Právní rámec pro prověřování bezúhonnosti je i nadále roztříštěný. Ve zprávě o právním státu pro rok 2020 byly zdůrazněny přetrvávající problémy spojené s právním rámcem pro prověřování bezúhonnosti a nutnost zajištění stability a jasnosti a také nutnost existence pevného rámce. Řada změn, kterými byly upraveny zákony o bezúhonnosti, zejména v letech 2017–2019, měla za následek oslabení schopnosti úřadu ANI vykonávat svou práci a zhoršila také již tak roztříštěné právní prostředí. Konkrétně, dva návrhy, které vstoupily v platnost v roce 2019, dále zvýšily právní nejistotu, pokud jde o použitelný režim bezúhonnosti a ukládání sankcí 92 . V letech 2020 a 2021 objasnil Nejvyšší kasační a soudní dvůr výklad práva. Soud rozhodl, že se sankce uplatní, i když se neslučitelnost funkcí týká předchozího mandátu, a že promlčecí lhůta v délce tří let by měla odkazovat na to, že úřad ANI musí dokončit vyšetřování do tří let od skutečností, které určují existenci střetu zájmů nebo neslučitelnosti funkcí (namísto sankcí, které se po třech letech neuplatní) 93 . Úřad ANI uvítal tato rozhodnutí, která obnovují jasnost a jistotu, pokud jde o možnost ukládat sankce po konečném soudním rozhodnutí. Konsolidace právních předpisů týkajících se prověřování bezúhonnosti, neslučitelnosti funkcí a střetů zájmů by umožnila zohlednit judikaturu a politiky v oblasti předcházení korupci a poskytla by stabilní základ pro budoucnost.

Během místních a celostátních voleb v roce 2020 zintenzivnil úřad ANI svou činnost v oblasti informování o pravidlech pro bezúhonnost kandidátů a s příslušnými orgány sdílel informace o kandidátech, kteří mají zákaz zastávat veřejnou funkci. Před místními volbami dne 20. září 2020 se úřad ANI obrátil na ústřední a místní volební orgány, aby je informoval o kandidátech, na něž se může vztahovat zákaz zastávat veřejnou funkci na základě sankce s ohledem na neslučitelnost funkcí nebo střet zájmů v předchozím období 94 . Po volbách zaslal úřad ANI soudům, které jsou příslušné pro potvrzení mandátů nově zvolených úředníků, rovněž jmenovitý seznam kandidátů, kteří mají zákaz zastávat po dobu tří let veřejnou funkci. Ačkoli řadě kandidátů bylo zabráněno v nástupu do funkce a dalším byla funkce odepřena, u poloviny kandidátů, na něž se vztahoval zákaz, soudy rozhodly, že mohou zastávat volenou funkci 95 . Co se týká celostátních voleb, v rámci procesu validace po volbách požádal kontrolní výbor rumunského Senátu úřad ANI, aby mu sdělil konečná a neodvolatelná rozhodnutí vydaná soudy ohledně případů neslučitelnosti funkcí nebo střetu zájmů zvolených senátorů. Úřad ANI zjistil, že na žádného ze zvolených senátorů se nevztahoval zákaz vykonávat funkci. Poslanecká sněmovna požádala úřad ANI o stanovisko k informacím, které zpřístupnila řada poslanců, pokud jde o případnou neslučitelnost jejich funkcí 96 .

Elektronický systém PREVENT, který má zabránit střetům zájmů při zadávání veřejných zakázek, je účinný, neboť počet odhalených střetů zájmů se významně snížil. V roce 2020 analyzoval systém PREVENT 19 140 zadávacích řízení s cílem určit možné případy střetu zájmů. V roce 2020 vydali inspektoři profesní bezúhonnosti deset varování týkajících se bezúhonnosti, která představují částku ve výši přibližně 11,1 milionu EUR. Během nouzového stavu v souvislosti s pandemií COVID-19 mohly orgány veřejné správy a právní subjekty, v nichž je stát většinovým vlastníkem, provádět bez zveřejnění v elektronickém systému veřejných zakázek přímé nákupy materiálu a vybavení k boji proti pandemii přesahující prahovou hodnotu (která činí přibližně 27 000 EUR) pro zveřejnění v elektronickém systému. To znamenalo, že tyto přímé nákupy neprošly elektronickým systémem, a nebyly tudíž systémem PREVENT zkontrolovány. K řešení otázky kontroly řízení ve formě přímých nákupů vyvinul úřad ANI mechanismus, který má na základě informací dostupných z veřejných zdrojů analyzovat soubory údajů o těchto řízeních. Cílem tohoto mechanismu je určit existující střety zájmů v zadávacích řízeních, které obešly kontrolu prováděnou systémem PREVENT. Do konce ledna 2021 ověřil úřad ANI pomocí matice rizik 580 přímých zadávacích řízení uskutečněných v prvním pololetí roku 2020 a zjistil 64 možných případů narušení bezúhonnosti (11 % řízení), jež budou blíže analyzovány a u nichž lze za účelem jejich posouzení zahájit řízení z úřední pravomoci.

Národní agentura pro správu zabavených aktiv (ANABI) je plně funkční. Posláním Národní agentury pro správu zabavených aktiv je zajistit efektivní výkon rozhodnutí o zabavení majetku v trestních věcech formou účinné správy zabaveného majetku předaného agentuře státními zástupci a soudci. V roce 2021 zahájila Národní agentura pro správu zabavených aktiv pátý rok svého fungování a svou činnost dále rozvíjí. Na základě získaných poznatků agentura s pomocí ministerstva spravedlnosti zahájila veřejnou diskusi na podporu národní strategie pro posílení systému vymáhání majetku. Tato strategie a akční plán se vztahují na období 2021–2025 a zahrnují cíle týkající se zlepšení schopnosti vysledovat majetek na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, posílených mechanismů spolupráce mezi všemi dotčenými zúčastněnými stranami, jakož i ustanovení o zřízení Národního fondu pro předcházení trestné činnosti. Tento fond podpoří opatření v oblasti ochrany obětí, předcházení trestné činnosti a vzdělávání 97 .

V zákoně č. 161/200360 a v postupných národních protikorupčních strategiích existují omezená ustanovení o „efektu otáčivých dveří“ vztahující se na veřejné činitele. Veřejní činitelé, kteří při plnění svých povinností vykonávají monitorovací a kontrolní činnosti nad státními podniky, nemohou být v těchto podnicích zaměstnáni ani jim poskytovat specializované poradenství po dobu tří let od odchodu z veřejné služby. U klíčových osob s rozhodovací pravomocí však neexistují žádné předpisy týkající se čekacích lhůt po skončení funkce.

Problematické je i nadále prosazování kodexu chování a neexistence pravidel pro lobbing u členů Parlamentu. Pokud jde o kodex chování členů Parlamentu, na nevymáhání pravidel nedávno upozornila skupina GRECO, stejně jako na neexistenci pravidel pro kontakty členů Parlamentu s lobbisty spolu s jednoznačně stanovenými omezeními týkajícími se darů, pohostinnosti, služeb a jiných výhod 98 . V rámci projektu financovaného z EU byl vyvinut modelový postup, který mohou uplatňovat všechny příslušné veřejné instituce a který má kompenzovat neadekvátní právní režim, pokud jde o „efekt otáčivých dveří“ 99 .

V Rumunsku existuje zákon o ochraně oznamovatelů od roku 2004, jeho uplatňování v praxi je však poměrně omezené. Na konci roku 2020 ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že se připravuje návrh zákona k provedení směrnice o ochraně oznamovatelů. Dne 5. března 2021 byly návrh zákona a důvodová zpráva předloženy k veřejné diskusi na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Navzdory pandemii COVID-19 bylo stíhání korupce i nadále účinné. Nejvyšší státní zastupitelství a Národní protikorupční ředitelství věnovaly zvláštní pozornost možným problémům v souvislosti s korupcí, co se týká zadávání veřejných zakázek během pandemie COVID-19. Vzorce zjištěné v Národním protikorupčním ředitelství se týkají případů porušení pravidel veřejných nabídkových řízení, úplatků nabízených úředníkům podílejícím se na zadávacích řízeních a rovněž nákupu padělků.

III.Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků

Právo na svobodu projevu a právo na přístup k veškerým informacím veřejného zájmu je zakotveno v ústavě. Poslání a složení regulačního orgánu pro sdělovací prostředky je stanoveno v audiovizuálním zákonu. Orgány zvažují změny tohoto zákona v rámci provedení směrnice o audiovizuálních mediálních službách 100 .

Přetrvávají obavy v souvislosti s fungováním a rozpočtem Národní audiovizuální rady 101 . Národní audiovizuální rada (CNA) je orgán, který je pověřen ochranou veřejného zájmu v oblasti audiovizuálních programů, a je zřízena zákonem jako autonomní orgán veřejné správy spadající pod kontrolu parlamentu. Činnost Národní audiovizuální rady byla přerušena od února 2021, kdy skončily mandáty čtyř z jedenácti členů 102 , do 11. května, kdy parlament zvolil nové členy 103 . Zdá se, že přetrvávají problémy spojené s rozpočtem, na něž se poukazuje ve zprávě o právním státu pro rok 2020 104 . Za účelem veřejné konzultace byl v březnu 2021 zveřejněn návrh zákona, kterým se provádí směrnice (EU) 2018/1808 o audiovizuálních mediálních službách, jež vyžaduje odpovídající finanční a rozpočtové zdroje. Návrh zákona předpokládá, že by orgán měl mít potřebný rozpočet.

Obavy nadále vyvolává neexistence zvláštních záruk redakční nezávislosti a redakčních norem. Co se týká samoregulace v oblasti tisku, od zprávy o právním státu pro rok 2020, v níž byly zmíněny obavy v souvislosti s neexistencí zvláštních záruk redakční nezávislosti a profesních norem, nedošlo k žádným změnám, a to prostřednictvím právních předpisů ani samoregulace. Pandemie COVID-19 zhoršila ekonomickou situaci tištěných médií a místního tisku již tak čelících potížím 105 a vymáhání norem kvality mělo malou prioritu 106 . V nástroji pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 je jako významný přetrvávající problém uvedena „nejistota a špatné pracovní podmínky novinářů“ a obchodní vliv a vliv vlastníků na redakční obsah se pokládá za oblast s velmi vysokým rizikem 107 .

Transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků je nadále neúplná 108 . Jak bylo uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020, audiovizuální zákon stanoví, že rada je povinna zajistit transparentnost organizace, fungování a financování hromadných sdělovacích prostředků v audiovizuálním odvětví. Na tištěná a digitální média se nevztahují žádná zvláštní pravidla a tato podléhají obecným pravidlům upravujícím transparentnost vlastnictví, která jsou obsažena v právu obchodních společností. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků dále zmiňuje existenci mezer 109 . Aby se zabránilo zveřejnění určitých informací o vlastnictví sdělovacích prostředků, které dříve zveřejňovala Národní audiovizuální rada, uplatňují se pravidla pro ochranu osobních údajů 110 . Koncentrace zpravodajských médií je podle nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 vysoká, zejména na trhu tištěných zpravodajských médií, který je velmi malý, pokud jde o poptávku i počet titulů 111 .

Pro odvětví sdělovacích prostředků je nadále důležitým zdrojem financování státní reklama. Pokles komerční reklamy vedl ke ztrátě příjmů mediálních domů, přičemž se zdá, že smlouvy o státní reklamě vzbuzují obavy, pokud jde o redakční nezávislost 112 . Zúčastněné strany zmiňují další obavy v souvislosti s přidělováním finančních prostředků a uvádějí například reklamní smlouvy týkající se akcí během pandemie COVID-19, kdy se takovéto akce pravděpodobně konat nemohly 113 . 

Finanční prostředky na státní informační kampaně byly důležitým prostředkem podpory sdělovacích prostředků během pandemie COVID-19. Mimořádné nařízení č. 63 ze dne 7. května 2020 114 přidělilo přibližně 50 milionů EUR na vládní mediální kampaně, které měly zabránit šíření onemocnění COVID-19. Většina rozpočtu (53 %) byla zákonem vyhrazena na televizní kampaně. Režim využilo celkem 364 žadatelů 115 . Režim byl kritizován ze strany některých sdělovacích prostředků a jiných zúčastněných stran, jež se domnívaly, že kritéria žádosti zvýhodňují velká média a přispívají k titulům usilujícím pouze o vysoké počty kliknutí (tzv. clickbait). Poukázaly rovněž na riziko klesající důvěry občanů ve sdělovací prostředky a také na rizika politického tlaku a autocenzury 116 .

Přetrvávají obavy, co se týká uplatňování právního rámce pro přístup k informacím. Zákon 117 zaručuje přístup hromadných sdělovacích prostředků k informacím veřejného zájmu, mj. prostřednictvím tiskových konferencí, které mají být pravidelně pořádány orgány veřejné správy 118 . Jako důležitý problém pro novináře je však nadále udáván nedostatečný přístup k informacím. K opakovaným problémům, které jsou zmiňovány, a to i v souvislosti s pandemií COVID-19, patří průtahy při poskytování informací či odmítnutí žádosti o ně, neexistence tiskových konferencí 119 a využívání pravidel pro ochranu osobních údajů k omezení přístupu k informacím 120 . Pokud jsou rozhodnutí orgánů o odmítnutí žádostí o informace napadena u soudu, uplatňuje se v podobných situacích rozdílný výklad 121 . Kromě obecných statistik jsou od března 2021 k dispozici nezpracované údaje o pandemii COVID-19 122 a orgány je denně aktualizují. Navzdory tomuto úsilí se zdá být přístup k informacím během pandemie COVID-19 obtížnější, takže občanská společnost a novináři volají po větší transparentnosti 123 . Pravidelné monitorování rumunskými orgány ukazuje rozdílné uplatňování právního rámce ze strany správních orgánů, jakož i nedostatečné upřednostnění opatření k zajištění transparentnosti ze strany veřejných subjektů, přičemž míra dodržování předpisů je nejnižší u místních orgánů 124 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 uvádí jako rizikové faktory míru ochoty orgánů reagovat, která není konzistentní, a skutečnost, že přístup k soudu za účelem zjednání nápravy je obtížný 125 . V srpnu 2020 byly navrženy změny prováděcích pravidel právního rámce s cílem řešit některé problémy. Některá navrhovaná ustanovení však byla předmětem kritiky z toho důvodu, že mohou ztěžovat přístup k určitým informacím 126 . V březnu 2021 byl zahájen projekt týkající se strategie řízení vládní komunikace 127 .

I nadále jsou hlášeny žaloby pro pomluvu podávané na investigativní novináře. Dvě nedávná upozornění Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů se týkají obtěžování a zastrašování novinářů 128 . Jinou žalobu pro pomluvu podanou na investigativní novináře, která se týkala článků o světovém fotbalu, příslušný rumunský soud počátkem roku 2021 zamítl V nejnovějším rozsudku vyneseném na základě žaloby pro pomluvu, kterou podal starosta jedné městské čtvrti v Bukurešti na významné noviny, soud prvního stupně rozhodl o odstranění několika článků, které dotyčné noviny zveřejnily 129 . Uvádí se, že starosta podal rovněž trestní oznámení, které prověřovalo Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu a které bylo podáno na novináře z řady vydavatelství kvůli vytvoření organizované zločinecké skupiny a také kvůli vyděračství 130 . Občanská společnost hlásila rovněž případy strategických žalob proti účasti veřejnosti (SLAPP), které na novináře, sdělovací prostředky nebo občanskou společnost podaly veřejné instituce či podnikatelé 131 .

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Rumunsko je republika se zastupitelskou demokracií a poloprezidentským systémem. Rumunský parlament je dvoukomorový a tvoří jej Senát (horní komora) a Poslanecká sněmovna (dolní komora). Právo zákonodárné iniciativy má vláda, poslanci, senátoři či skupina nejméně 100 000 občanů 132 . Ústavní soud je garantem nadřazenosti ústavy a odpovídá za přezkum právních předpisů 133 .

Přetrvávají obavy v souvislosti se stabilitou a předvídatelností právních předpisů. Země má dobře upravený běžný proces přípravy a přijímání zákonů, včetně rozšířeného institucionálního nastavení systému brzd a protivah. Jak však bylo uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020 134 , právní předpisy se příliš často mění, přičemž účel změn je mnohdy nejasný a výsledné právní předpisy si mohou vzájemně odporovat. V různých oblastech politiky byly iniciovány a parlamentem přijaty četné legislativní změny týchž právních předpisů, včetně rozporuplných změn. Legislativní rada 135 uvádí, že opakované změny, které nejsou soudržné, ve spojení s neexistující kodifikací právních předpisů, jež jsou mnohokrát měněny, ztěžují znalost stavu platného práva i právníkům. Podniky poukazují na skutečnost, že neexistence stabilních a předvídatelných právních předpisů představuje problém 136 . Legislativní rada proto nyní trvá na zavedení povinnosti zveřejňovat při každé změně právního předpisu jeho konsolidované znění. Zákon č. 24 o legislativní technice umožňuje předkladateli zákona rozhodnout o jeho opětovném zveřejnění v konsolidované podobě, tato možnost se však využívá jen ojediněle. Legislativní rada iniciovala také projekt týkající se kodifikace právních předpisů 137 . Parlamentní postup, kdy jsou změny předkládány do doby, než jsou výslovně staženy, však znamená, že v parlamentu je otevřena řada letitých pozměňovacích návrhů a postupů. Za pozitivní krok se považovalo konečné zamítnutí problematických změn v klíčových oblastech, které nebyly projednány v předchozím legislativním období, parlamentem v prvních měsících nového legislativního období 138 .

Od poslední zprávy nebyla v oblasti justice přijata žádná významná mimořádná nařízení vlády. V poradním referendu v květnu 2019 většina občanů hlasovala na podporu zákazu používání mimořádných nařízení vlády v oblasti justice 139 . To dokládalo znepokojení nad nadměrným využíváním mimořádných nařízení vlády v této oblasti a od listopadu 2019 se vyskytlo jen několik málo případů 140 . Kromě oblasti justice byla v roce 2020 velká většina mimořádných nařízení vlády přijata v souvislosti s pandemií COVID-19 141 . Co se týká postupů v parlamentu, počet mimořádných postupů týkajících se klíčových záležitostí v oblasti justice a boje proti korupci se v roce 2020 významně snížil. V únoru 2021 zamítl parlament návrh na projednání předlohy zákona o zrušení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví prostřednictvím mimořádného parlamentního postupu.

Počet posouzení dopadů a veřejných konzultací před přijetím právních předpisů zůstává omezený. I přes úsilí, které generální sekretariát vlády vynaložil k posílení schopnosti ústředních a místních orgánů odůvodňovat veřejná rozhodnutí 142 , je využívání nástrojů založených na důkazech při tvorbě politik nerovnoměrné a mnoho posouzení dopadů právních předpisů je povrchních 143 . Občanská společnost uváděla, že mnoho zákonů, které jsou předmětem veřejné konzultace, nemá dopad na rozpočet. V roce 2020 bylo na úrovni generálního sekretariátu vlády přijato 65 normativních aktů, přičemž jen dvanáct z nich bylo veřejně oznámeno. Z celkem 47 obdržených doporučení bylo akceptováno pouze jedno. Jedenáct z dvanácti zveřejněných normativních aktů se nezměnilo 144 . Účast zástupců nevládního sektoru a sdělovacích prostředků v procesu tvorby politik je ojedinělá 145 , ačkoliv je zavedena on-line infrastruktura. Počet uživatelů platformy pro on-line konzultace je stále omezený 146 . Generální sekretariát vlády pracuje na katalogu nevládních organizací, které mají zájem o účast na rozhodovacím procesu.

Po nouzovém stavu vyhlášeném v souvislosti s pandemií COVID-19 následoval stav pohotovosti a mimořádná opatření byla předmětem soudního přezkumu. Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií COVID-19 byl dne 14. května 2020 zrušen. Po skončení nouzového stavu byl dne 15. května 147 vyhlášen stav pohotovosti, který byl dne 18. května 148 potvrzen vládou, původně na 30 dnů. Poté byl následnými rozhodnutími vlády prodloužen, pokaždé na dobu 30 dnů. Stav pohotovosti dosud trvá. Po rozhodnutích Ústavního soudu, která zpochybnila právní základ nouzového stavu, schválil parlament stav pohotovosti vyhlášený vládou 149 . V letech 2020 a 2021 rozhodl senát pro správní a daňové spory Nejvyššího kasačního a soudního dvora v posledním stupni pravomocným rozhodnutím o dvanácti případech týkajících se správních aktů vydaných na základě článku 15 zákona č. 136/2020, kterým se stanoví opatření v oblasti veřejného zdraví v situaci epidemiologického a biologického rizika, jenž je použitelný v souvislosti s pandemií COVID-19. Ve dvou případech nařídil soud zrušení správních aktů 150 .

Opatření, která mají řešit otázky výkonu soudních rozhodnutí a uplatňování judikatury soudů ze strany veřejné správy, nejsou dosud provedena. Poté, co bylo zjištěno porušení čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech v důsledku nesplnění nebo podstatného prodlení s plněním pravomocných rozhodnutí vnitrostátních soudů ze strany státu či právních subjektů podléhajících státu 151 , podléhá Rumunsko s ohledem na provedení tohoto rozsudku i nadále zvýšenému dohledu ze strany Výboru ministrů Rady Evropy 152 . V této souvislosti navrhlo Rumunsko v roce 2019 Výboru ministrů Rady Evropy akční plán a schválilo seznam opatření ke splnění akčního plánu 153 . Tato opatření však nebyla provedena 154 . V memorandu ze dne 27. listopadu 2020 se vláda rozhodla pověřit pracovní skupinu navržením nových právních řešení ke splnění všech požadavků uvedených v akčním plánu, mimo jiné s ohledem na výkon rozsudků ukládajících povinnost provést určitý úkon (nepeněžitá povinnost) státu nebo právním subjektům podléhajícím státu.

Rozsudek Ústavního soudu ze dne 8. června 2021 vzbuzuje vážné obavy, neboť zpochybňuje zásadu přednosti práva EU. Ve svém rozsudku 155 neuznal Ústavní soud zjištění Soudního dvora EU uvedená v jeho rozhodnutí o předběžné otázce ze dne 18. května 2021 a obecně zpochybnil zásadu přednosti práva EU 156 . Konstatoval, že vnitrostátní soudy nejsou zmocněny k přezkumu souladu vnitrostátních ustanovení, která Ústavní soud prohlásil za ústavní, s právem EU a že povinnost vyplývající z rozhodnutí mechanismu pro spolupráci a ověřování není uložena vnitrostátním soudům 157 . To může představovat významnou překážku pro soudy, které mají uplatňovat požadavky práva EU podle výše zmíněného rozhodnutí o předběžné otázce, při rozhodování ve věcech, zejména co se týká Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví.

Nezávislé orgány byly během pandemie COVID-19 nadále aktivní. V roce 2020 předložila veřejná ochránkyně práv 158 k přezkoumání celkem osmnáct věcí týkajících se neústavnosti (námitky a výhrady), z nichž bylo jedenáct zcela nebo částečně uznáno, dvě byly zamítnuty a čtyři jsou dosud projednávány. Šest námitek neústavnosti postoupených Ústavnímu soudu se týkalo opatření přijatých v souvislosti s nouzovým stavem a stavem pohotovosti. Veřejná ochránkyně práv zaslala rovněž různým ministrům celkem 65 dopisů a doporučení v souvislosti s jejich rozhodnutími o nouzovém stavu a stavu pohotovosti. Dne 16. června 2021 parlament poté, co zamítl zprávy o činnosti veřejné ochránkyně práv za poslední tři roky, odvolal veřejnou ochránkyni práv z funkce. Dne 29. června 2021 Ústavní soud rozhodl, že odvolání veřejné ochránkyně práv parlamentem bylo protiústavní, neboť zákon upravující odvolání nestanoví s jistotou případy umožňující uložení této sankce ani právo na odvolání u nezávislého a nestranného soudu. Rozhodnutí o odvolání bylo proto zrušeno a veřejná ochránkyně práv byla znovu dosazena do funkce.

Parlament jedná o návrhu na sloučení Rumunského institutu pro lidská práva a Národní rady pro boj proti diskriminaci. Po přijetí zákona, kterým se mění mandát a funkce Rumunského institutu pro lidská práva 159 , vznesl rumunský prezident námitku neústavnosti. V této souvislosti prohlásil Ústavní soud zákon jako celek za protiústavní. V Senátu je projednáván legislativní návrh na začlenění Rumunského institutu pro lidská práva do Národní rady pro boj proti diskriminaci. Značné rozdíly v právním postavení, poslání a mandátu těchto dvou institucí 160  však vyvolávají nejistotu, pokud jde o navrhované sloučení 161 .

V roce 2020 vstoupily v platnost nové změny, jež mají usnadnit zakládání sdružení a nadací. Změny nařízení vlády č. 26/2000 mají usnadnit výkon práva sdružování a snížit byrokratickou zátěž uloženou nevládním organizacím 162 . Nová ustanovení konkrétně umožňují používání elektronických dokumentů a zjednodušují postupy a pravidla registrace. Ačkoliv řada organizací občanské společnosti pokládala tyto změny za pokrok, existují rovněž příklady kritiky, zejména kvůli nesoudržnosti změn 163 . Zúčastněné strany uvádějí, že organizací občanské společnosti se nepříznivě dotkla omezení svobody shromažďování a sdružování, která byla uložena v souvislosti s pandemií COVID-19 164 . Prostor občanské společnosti se nadále považuje za úzký 165 .

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*

* Seznam příspěvků přijatých v rámci konzultace ke zprávě o právním státu pro rok 2021 je k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/rule-law-mechanism/2021-rule-law-report-targeted-stakeholder-consultation .

Agerpres, „Novinář Cătălin Tolontan vyslýchán DIICOT kvůli oznámení, které podal starosta obvodu 4“ (Jurnalistul Cătălin Tolontan, audiat la DIICOT în urma unei plângeri depuse de primarul Sectorului 4), 20. května 2021 ( https://www.agerpres.ro/justitie/2021/05/20/jurnalistul-catalin-tolontan-audiat-la-diicot-in-urma-unei-plangeri-depuse-de-primarul-sectorului-4--716788 ).

Centrum pro nezávislou žurnalistiku (2020), Základní práva v obležení, zpráva pro rok 2020.

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2021), nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 – zpráva o Rumunsku.

Bertelsmann Foundation, Ukazatele udržitelného vládnutí pro rok 2020, zpráva o Rumunsku ( https://www.sgi-network.org/docs/2020/country/SGI2020_Romania.pdf ).

Ústavní soud Rumunska, tisková zpráva ze dne 7. dubna 2021 ( https://www.ccr.ro/comunicat-de-presa-7-aprilie-2021/ ).

Rada Evropy, platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Rumunsko ( https://www.coe.int/en/web/media-freedom/romania ).

Generální ředitelství pro komunikaci (2019), bleskový průzkum Eurobarometr 482: Postoje podniků ke korupci v EU.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502: Korupce.

Dumitrita Holdis (2020), ReportIt: Když státní financování diskredituje tisk – rumunské sdělovací prostředky čelí finančnímu a morálnímu dilematu ( https://www.mappingmediafreedom.org/2020/10/30/reportit-when-state-funding-discredits-the-press-the-romanian-media-is-facing-a-financial-and-moral-dilemma/ ).

Evropská komise (2018), Charakteristika a výkonnost veřejné správy v EU-28 ( https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8123&furtherPubs=yes ).

Evropská komise (2020), zpráva o právním státu pro rok 2020 – Stav právního státu v Evropské unii.

Evropská komise (2021), srovnávací přehled EU o soudnictví.

Expert Forum (2021), příspěvek sdružení Expert Forum ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Funky Citizens (2021), příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Generální sekretariát vlády (2020), výroční zpráva o transparentnosti rozhodování (1. leden 2020–31. prosinec 2020), příloha č. 20 – PS 14/2019 na úrovni generálního sekretariátu vlády ( http://sgg.gov.ro/1/wp-content/uploads/2021/02/19022021-SGG-Raportul-de-evaluare-a-implementarii-Legii-nr.-52_2003-in-anul-2020-.pdf ).

Generální sekretariát vlády (2021), zahajovací konference k projektu nazvanému „Strategie řízení vládní komunikace v Rumunsku“ ( http://sgg.gov.ro/1/conferinta-de-deschidere-a-proiectului-strategia-pentru-managementul-comunicarii-guvernamentale-a-romaniei-cod-sipoca-754/ ).

Holdis, Dumitrita (2020), ReportIt: Když státní financování diskredituje tisk – rumunské sdělovací prostředky čelí finančnímu a morálnímu dilematu ( https://www.mappingmediafreedom.org/2020/10/30/reportit-when-state-funding-discredits-the-press-the-romanian-media-is-facing-a-financial-and-moral-dilemma/ ).

Libertatea, „V občanskoprávním řízení vydal soud obvodu 2 rozhodnutí ve prospěch starosty Băluțy a rozhodl také o výmazu článků o Goleacovi! Rozhodnutí není dosud pravomocné“, 24. května 2021 
( https://www.libertatea.ro/stiri/in-procesul-civil-judecatoria-sectorului-2-a-dat-dreptate-primarului-baluta-si-a-decis-si-stergerea-articolelor-despre-goleac-3566580 ).

Liberties (2021), EU 2020: Demanding on Democracy ( https://www.liberties.eu/en/stories/rule-of-law-report-2021-democracy-demanding-on-democracy/43362 ).

Národní protikorupční ředitelství (DNA), zpráva o činnosti za rok 2020 ( http://www.pna.ro/obiect2.jsp?id=489 ).

Národní audiovizuální rada (CNA), tisková konference týkající se veřejných zasedání rady, 10. února 2021 (https://www.cna.ro/article11090,11090.html).

Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti (ANI), sdělení o preventivních a konsignačních opatřeních, která Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti přijal v souvislosti s konáním místních voleb v roce 2020 ( https://www.integritate.eu/Comunicate.aspx?Action=1&NewsId=3005&currentPage=4&M=NewsV2&PID=20 ).

Reportéři bez hranic a organizace Active Watch (2021), otevřený dopis rumunským orgánům se žádostí o prověření toho, jak bylo trestní oznámení vyřešeno ( https://rsf.org/en/news/romania-open-letter-rsf-and-activewatch-denounce-judicial-pressures-investigative-journalists ).

Reportéři bez hranic – Rumunsko ( https://rsf.org/en/romania ).

Rumunská vláda (2021), příspěvek Rumunska ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

Centrum pro nezávislou žurnalistiku (2020), Základní práva v obležení, zpráva pro rok 2020, s. 18 ( https://cji.ro/wp-content/uploads/2020/09/Freedom-of-expression-report_final.pdf ).

Příloha II: Návštěva Rumunska

Útvary Komise uspořádaly v dubnu 2021 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Sdružení rumunských soudců

·Sdružení „Mișcarea pentru apărarea statutului procurorilor“

·Centrum pro nezávislou žurnalistiku

·Expertforum

·Freedom House

·Funky citizens

·Nejvyšší kasační a soudní dvůr

·Sdružení „Iniciativa pro spravedlnost“

·Právní komise Poslanecké sněmovny

·Legislativní rada

·Sdružení médií – Kluž

·Ministerstvo spravedlnosti

·Národní agentura pro správu zabavených aktiv

·Národní protikorupční ředitelství

·Národní protikorupční strategie

·Národní audiovizuální rada

·Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti

·Národní unie rumunských soudců

·Veřejný ochránce práv

·Nejvyšší státní zastupitelství při Nejvyšším kasačním a soudním dvoru

·Fórum rumunských soudců

·Generální sekretariát vlády

·Vrchní rada soudců a státních zástupců

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:

·Amnesty International

·Centrum pro reprodukční práva

·CIVICUS

·Unie pro občanské svobody v Evropě

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví

·EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků

·Evropské občanské fórum

·Evropská federace novinářů

·Evropské partnerství pro demokracii

·Evropské fórum mládeže

·Front Line Defenders

·Nadace Human Rights House

·Human Rights Watch

·Evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Mezinárodní výbor právníků

·Mezinárodní federace pro lidská práva

·Evropská síť Mezinárodní federace pro plánování rodičovství (IPPF EN)

·Mezinárodní tiskový institut

·Nizozemský helsinský výbor

·Open Society European Policy Institute

·Philanthropy Advocacy

·Protection International

·Reportéři bez hranic

·Transparency International EU

(1)      Na základě závěrů Rady ministrů ze dne 17. října 2006 (13339/06) byl mechanismus zřízen rozhodnutím Komise ze dne 13. prosince 2006 (K(2006) 928).

(2)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final.

(3)    Odvolací soudy rozhodují jednak v prvním stupni (ve složitějších věcech) a jednak ve druhém stupni o odvoláních proti rozhodnutím nižších soudů.

(4)    Trestní úsek Nejvyššího kasačního a soudního dvora projednává v prvním stupni trestné činy senátorů, poslanců a rumunských poslanců Evropského parlamentu, členů vlády, soudců Ústavního soudu, členů Vrchní rady soudců a státních zástupců, soudců Nejvyššího kasačního a soudního dvora a státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství při Nejvyšším kasačním a soudním dvoru.

(5)    V čele státních zastupitelství při odvolacích soudech stojí vrchní státní zástupci a v čele státních zastupitelství při tribunálech a okresních soudech jsou první státní zástupci.

(6)    Vrchní státní zástupce Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví je jmenován zvláštním postupem, do něhož jsou zapojeni pouze členové Vrchní rady soudců a státních zástupců.

(7)    Obrázek 48, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021. Úroveň vnímané nezávislosti soudů je rozdělena do těchto kategorií: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá soudní nezávislost jako „poměrně dobrou“ nebo „velmi dobrou“), nízká (mezi 30 až 39 %), průměrná (mezi 40 až 59 %), vysoká (mezi 60 až 75 %) a velmi vysoká (více než 75 %).

(8)    Obrázek 50, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(9)    Obrázky 49 a 51, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(10)    Zákon č. 303/2004 o postavení soudců a státních zástupců, zákon č. 304/2004 o organizaci soudů a zákon č. 317/2004 o Vrchní radě soudců a státních zástupců.

(11)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final; zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 3, kde se uvádělo, že zdlouhavé provádění právní úpravy soudnictví z let 2018–2019 vytváří větší a trvalou nejistotu ohledně fungování systému soudnictví jako celku a také pro jednotlivé soudce a státní zástupce, pokud jde o jejich nezávislost, postavení, a zejména profesní dráhu.

(12)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 5. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final.

(13)    Tamtéž, s. 3.

(14)    Zejména co se týká odrazujícího účinku na soudce a státní zástupce (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19, bod 219).

(15)    Viz poznámka pod čarou č. 10.

(16)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19, body 179–241.

(17)    Tamtéž, bod 162. Viz také rozsudek Soudního dvora ze dne 20. dubna 2021 ve věci Repubblika v. Il-Prim Ministru, C-896/19, bod 64.

(18)    Vrchní rada soudců a státních zástupců uvádí, že navrhované řešení není doprovázeno zárukami, které by umožnily uplatňovat zásadu nezávislosti soudnictví zajištěním odpovídající ochrany soudců a státních zástupců před nátlakem, a upozorňuje na obecnou povinnost normotvůrce poskytnout vhodné záruky pro zajištění skutečné nezávislosti soudnictví při přijímání právních předpisů týkajících se soudnictví.

(19)    Podle navrhované novely by soudci a státní zástupci mohli být obžalováni z trestných činů proti výkonu spravedlnosti, trestných činů korupce, zneužití funkce nebo trestných činů podobných korupci pouze s předchozím souhlasem úseku pro soudce nebo úseku pro státní zástupce Vrchní rady soudců a státních zástupců.

(20)    Ve Vrchní radě soudců a státních zástupců panují rozdílné názory na zrušení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví, na potřebu záruk a na to, zda jsou záruky navržené Poslaneckou sněmovnou vhodné.

(21)    Benátská komise poukazuje na skutečnost, že tento soubor změn „zavádí nový druh nedotknutelnosti soudců a státních zástupců ve vysoce citlivé oblasti (trestní stíhání), jenž překračuje funkční imunitu“, a že „trestní řízení, jež se netýká funkční imunity, by nemělo spadat do pravomoci Vrchní rady soudců a státních zástupců a mělo by být zahájeno přímo u soudu bez předchozí kontroly ze strany Vrchní rady soudců a státních zástupců“. Stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2021)019), s. 14.

(22)    Soudní dvůr dodal, že příklady z praxe převzaté z činnosti Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví potvrzují naplnění rizika, že se tento útvar podobá nástroji politického tlaku a že vykonává své pravomoci za účelem pozměnění průběhu některých trestních vyšetřování nebo soudních řízení, jež se týkají mimo jiné korupce na vysoké úrovni, takovým způsobem, že vyvolává pochybnosti ohledně své objektivity (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19, body 219 a 223).

(23)    Dne 23. června 2021 zahájila Soudní inspekce vyšetřování týkající se kárného provinění soudce odvolacího soudu v Pitešti, který vydal výše zmíněný rozsudek, a to z toho důvodu, že při plnění svých povinností na základě rozsudku Soudního dvora EU týkajících se posouzení příslušnosti sekce státních zástupců jednal ve zlé víře nebo se dopustil hrubé nedbalosti.

(24)    Tamtéž.

(25)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 3.

(26)    Viz zejména stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2018)017); ad hoc zpráva skupiny GRECO o Rumunsku (pravidlo 34) AdHocRep(2018)2); CCJE, stanovisko předsednictva CCJE v návaznosti na žádost sdružení rumunských soudců, pokud jde o stav nezávislosti soudnictví v Rumunsku; CCPE, stanovisko předsednictva CCPE v návaznosti na žádost rumunského hnutí na obranu postavení státních zástupců, pokud jde o situaci v oblasti nezávislosti státních zástupců v Rumunsku.

(27)    Stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2018)017), body 117 a 164.

(28)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociația „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19.

(29)    Soudní dvůr dodal, že by měla být plně dodržena práva soudců na obhajobu a že o osobní odpovědnosti soudců by měl rozhodnout soud (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociația „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19, bod 241).

(30)    Doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy, body 66–71.

(31)    Soudní dvůr dále rozhodl, že by vnitrostátní právní úprava mohla takové pochybnosti vyvolat, pokud, byť jen dočasně, umožňuje vládě dotčeného členského státu provádět jmenování na vedoucí místa u orgánu pověřeného vedením kárných vyšetřování a podáváním kárných žalob proti soudcům a státním zástupcům, aniž je dodržen řádný postup pro jmenování upravený vnitrostátním právem (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociația „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19, bod 207).

(32)    Vrchní inspektor může být podroben pouze externímu auditu, který si objednala samotná inspekce, a poté je zpráva o auditu přezkoumána pouze několika vybranými členy rady.

(33)    Až do roku 2018 zákon č. 317/2004 stanovil, že vrchní inspektor i zástupce vrchního inspektora musí být vybráni plénem Vrchní rady soudců a státních zástupců prostřednictvím výběrového řízení zahrnujícího písemný test, pohovor a prezentaci projektu řízení. Podle současného zákona je pouze vrchní inspektor jmenován Vrchní radou soudců a státních zástupců na základě pohovoru před komisí složenou ze tří soudců, jednoho státního zástupce a jednoho člena občanské společnosti. Plénum Vrchní rady soudců a státních zástupců kandidáta formálně jmenuje, může však vznést námitku pouze z toho důvodu, že nebyla dodržena pravidla. Zástupce vrchního inspektora a ředitele příslušných sekcí vybírá vrchní inspektor a byly rovněž posíleny jeho pravomoci v oblasti organizace inspekce.

(34)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 5.

(35)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final. Ve zprávách mechanismu pro spolupráci a ověřování bylo doporučeno znovu zahájit proces jmenování vrchního státního zástupce a respektovat přitom negativní stanoviska Vrchní rady ke jmenování nebo odvolání státních zástupců na vedoucích pozicích, dokud nebude zaveden nový legislativní rámec v souladu s doporučením 1 z ledna 2017.

(36)    Benátská komise zejména doporučila „vyvinout systém jmenování, který by sekci státních zástupců Vrchní rady soudců a státních zástupců přiznával klíčovou a aktivní úlohu v procesu jmenování kandidátů na jakoukoli vedoucí pozici v systému trestního stíhání“. Stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2019)014-e), bod 38.

(37)    Jedním z nich byla vrchní státní zástupkyně Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu (DIICOT). Po její rezignaci v září 2020 má tato instituce prozatímního vedoucího.

(38)    Stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2018)017), bod 52.

(39)    Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. května 2020 ve věci Kövesi v. Rumunsko, 3594/19, bod 157. Soud došel k závěru, že Rumunsko porušilo v souvislosti s odvoláním bývalé vrchní státní zástupkyně protikorupčního ředitelství čl. 6 odst. 1 („Právo na spravedlivý proces“) a článek 10 („Svoboda projevu“) Evropské úmluvy o lidských právech. ESLP upozornil na rostoucí význam zapojení orgánu nezávislého na moci výkonné a zákonodárné, pokud jde o rozhodnutí dotýkající se jmenování a odvolávání státních zástupců. Pokud jde o svobodu projevu, ESLP rovněž zdůraznil, že odvolání mohlo odradit ostatní státní zástupce a soudce od účasti ve veřejné diskusi o legislativních reformách, které se dotýkají soudnictví, a obecněji o otázkách týkajících se nezávislosti soudnictví.

(40)    Viz poznámka pod čarou č. 36.

(41)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final, s. 9.

(42)    Ve svém rozhodnutí ze dne 9. června 2021 vyzval Výbor ministrů Rady Evropy rumunské orgány, aby výbor řádně informovaly o vývoji legislativního procesu a případných změnách, které ještě mohou být provedeny u příslušných návrhů předpisů, zejména předpisů, kterými se stanoví postup odvolávání vysoce postavených státních zástupců a související záruky (CM/Del/Dec(2021)1406/H46-21).

(43)    Mírný pokles oproti roku 2019 (zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 7).

(44)    V roce 2020 vyhověla sekce pro soudce Vrchní rady soudců a státních zástupců 168 žádostem o důchod, zatímco sekce pro státní zástupce vyhověla 126 takovýmto žádostem. Viz old.csm1909.ro/csm/index.php?cmd=0301&tc=s .

(45)    Během prvních tří měsíců roku 2021 odešlo do důchodu celkem 145 osob, a to 106 soudců a 39 státních zástupců, což naznačuje vzestupnou tendenci.

(46)    Rozhodnutí č. 121/2020 ze dne 9. června 2020 o námitce neústavnosti ustanovení čl. 106 písm. a) a d) zákona č. 303/2004 o postavení soudců a státních zástupců.

(47)    Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17. března 2021.

(48)    Doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy, bod 35: „soudům je třeba přidělit dostatečný počet soudců a vhodně kvalifikovaný podpůrný personál“.

(49)    Sestává z ministra spravedlnosti, předsedy Vrchní rady soudců a státních zástupců, předsedy Nejvyššího kasačního a soudního dvora a nejvyššího státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství při Nejvyšším kasačním a soudním dvoru.

(50)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final, s. 13–14.

(51)    Viz Ústavní soud Rumunska, rozhodnutí č. 233 ze dne 7. dubna 2021. Národní unie advokátních komor označila opožděná odůvodnění za významný problém.

(52)    COM(2017) 33 a zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (SWD(2017) 25), s. 20. „Časový nesoulad mezi rozhodnutím a odůvodněním může mít negativní dopad rovněž na soudržnost a kvalitu rozhodnutí a může vyvolávat spekulace o důvodech rozhodnutí a nedůvěru v soudní orgány či jejich kritiku.“ Zbývající doporučení mechanismu pro spolupráci a ověřování doporučuje, aby Strategická skupina pro řízení soudů hledala řešení průtahů při odůvodňování rozhodnutí; zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final, s. 13.

(53)    Obrázek 38, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(54)    Obrázek 40, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(55)    Obrázek 46, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(56)    Příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 13; příspěvek sdružení Expert Forum ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 2.

(57)    Příspěvek Rumunska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 19.

(58)    Příspěvek Sdružení na obranu lidských práv v Rumunsku – Helsinského výboru (APADOR) ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 9.

(59)    Viz ministerstvo spravedlnosti, návrh zákona o některých opatřeních v oblasti justice v souvislosti s pandemií COVID-19.

(60)    Vyšetřovací vazba, výkon trestu odnětí svobody nebo výchovné opatření ve formě zbavení osobní svobody.

(61)    Zákon č. 114/2021 o opatřeních v oblasti justice v souvislosti s pandemií COVID-19.

(62)    Obrázek 6, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(63)    Obrázek 8, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(64)    Obrázek 10, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(65)    Obrázky 16, 17, 18, 19 a 20, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(66)    Obrázek 21, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(67)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Rumunska.

(68)    Pokud jde například o výkon rozsudku ze dne 26. listopadu 2013 ve věci Vlad v. Rumunsko (stížnost č. 40756/06), rozhodnutí v precedenčním případu týkajícím se nadměrné délky občanskoprávního a trestního řízení a neexistence účinné právní ochrany.

(69)    Transparency International, index vnímání korupce pro rok 2020, s. 2–3. Úroveň vnímané korupce se dělí do těchto kategorií: nízká (vnímání odborníků a vedoucích pracovníků podniků ohledně korupce ve veřejném sektoru má skóre vyšší než 79), relativně nízká (skóre mezi 79–60), relativně vysoká (skóre mezi 59–50), vysoká (skóre nižší než 50).

(70)    V roce 2015 činilo skóre 46, zatímco v roce 2020 je skóre 44. Skóre se významně zvýší/sníží, změní-li se o více než pět bodů; zlepší/zhorší (změny mezi 4–5 body); je relativně stálé (změny o 1–3 body) v posledních pěti letech.

(71)    Údaje Eurobarometru o vnímání korupce a zkušenostech občanů a podniků zaznamenaných v posledním roce se aktualizují jednou za dva roky. Nejnovější soubor údajů představuje zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020) a bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(72)    Národní protikorupční ředitelství (DNA), zpráva o činnosti za rok 2020. V roce 2020 se spisy týkaly především zadávání veřejných zakázek, úplatkářství a podvodů s finančními prostředky EU. Národní protikorupční ředitelství rovněž zaregistrovalo 105 případů korupce v souvislosti s bojem proti pandemii COVID-19.

(73)    Tento nárůst odráží výsledky všech soudů, které se zabývají případy ředitelství. Pokud jde o rok 2020, Nejvyšší kasační a soudní dvůr uvádí, že bylo vyřešeno méně případů, že určitý počet případů byl pozastaven a že bylo zaevidováno méně případů. Národní protikorupční ředitelství rovněž udává nižší počet případů zproštění obžaloby v roce 2020, i když jejich počet v roce 2019 byl kvůli dekriminalizaci trestných činů vyšší.

(74)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 10–11.

(75)    Obecné otázky týkající se lidských zdrojů pro soudnictví, které mají dopad i na ředitelství, zahrnují omezení pro pověření a významný počet odchodů do důchodu. Specifické otázky týkající se ředitelství zahrnují skutečnost, že se požadavky na délku výkonu funkce pro práci na ředitelství náhle změnily na deset let a ústní zkoušky pro jiné než vedoucí pozice před Vrchní radou soudců a státních zástupců se vysílají (na rozdíl od jiných útvarů pověřených trestním stíháním), což má na kandidáty odrazující účinek. Požadavek na služební věk u vedoucích sekcí činí patnáct let.

(76)    Ředitelství uvádí, že v březnu 2021 bylo obsazeno pouze 75 % míst (131 nominovaných osob a 14 delegovaných ze 145) a že dvě vedoucí pozice byly neobsazeny. Dne 9. června 2021 zveřejnilo ředitelství výzvu k podávání přihlášek na 42 míst státních zástupců v ústředí i v územních pobočkách.

(77)    Rozhodnutím vlády bylo ředitelství poskytnuto dalších 90 policistů.

(78)    Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 7. července 2020.

(79)    Zpráva o činnosti Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví: Dalším problémem je účinnost Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví, jelikož v roce 2020 bylo projednáváno 6 600 věcí a dokončeno bylo jen několik (500 bylo uzavřeno a 2 byly postoupeny soudu). Nízká účinnost je dalším rizikovým faktorem beztrestnosti v případech korupce na vysoké úrovni.

(80)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (COM(2021) 370 final).

(81)    Tamtéž.

(82)    Tamtéž, s. 10.

(83)    Ředitelství odhaduje, že v roce 2020 bylo v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu zproštěno obžaloby nejméně 45 podezřelých osob.

(84)    Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu Rumunska ze dne 6. dubna 2021 má dále dopad na nejméně 67 probíhajících vyšetřování ředitelství, neboť bude třeba vyšetřování znovu zahájit.

(85)    Ačkoli se rozhodnutí Ústavního soudu nevztahují na dřívější případy, v nichž byl vydán pravomocný rozsudek, mohou mít důsledky pro projednávané případy. Rozhodnutí pětičlenného senátu umožnilo za určitých podmínek mimořádné odvolání v konečných případech, zatímco rozhodnutí tříčlenného senátu by mohlo vést k opětovnému zahájení soudního řízení s nově určeným tribunálem. Ředitelství uvádí, že osm věcí týkajících se 41 obžalovaných je v současné době pozastaveno u Nejvyššího kasačního a soudního dvora, deset věcí týkajících se 107 obžalovaných bylo znovu zahájeno v prvním stupni a pět věcí s 90 obžalovanými je znovu zahájeno v přípravném senátu. Soudní dvůr projednává žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

(86)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociația „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19, body 251–252.

(87)    Stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2014)011). To je v souladu s doporučeními mechanismu pro spolupráci a ověřování a skupiny GRECO. Ve své zprávě z března 2021 skupina GRECO konstatuje, že neformální požadavek, aby orgány státního zastupitelství při trestním stíhání ministra nebo bývalého ministra, který je rovněž členem parlamentu, předkládaly celý spis, byl zjevně zrušen. Čtvrté kolo hodnocení GRECO – druhá průběžná zpráva o plnění doporučení včetně zprávy navazující na ad hoc zprávu (pravidlo 34).

(88)    Během roku 2020 dokončil Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti 1 143 případů a 175 případů bylo definitivních a neodvolatelných. V témže roce bylo uloženo 204 správních pokut za nepředložení majetkových přiznání a informací o finančních zájmech z právního hlediska, za nedisciplinární sankce uplatněné poté, co potvrzující akt zůstal pravomocný, a za nedodržení právních předpisů.

(89)    Změna zákona č. 176/2010 o bezúhonnosti při výkonu veřejných funkcí a důstojnosti. Od roku 2022 bude elektronické podání povinné.

(90)    Původní rozpočet činil 34 802 000 RON a konečný rozpočet pak 37 432 000 RON.

(91)    V roce 2020 nebylo uspořádáno žádné výběrové řízení, jelikož Národní rada pro prověřování bezúhonnosti (CNI), která dohlíží na činnost úřadu ANI a má pravomoc organizovat výběrové řízení na pozice předsedy a místopředsedy, nebyla schopna dosáhnout usnášeníschopnosti, neboť Senát od roku 2018 nejmenoval nové členy. V březnu 2020 Senát nakonec jmenoval deset členů Národní rady pro prověřování bezúhonnosti a neprodleně se konalo první zasedání.

(92)    První pozměňovací návrh stanovil promlčecí lhůtu tří let od skutečností, které určují existenci střetu zájmů nebo neslučitelnosti funkcí, a vedl k uzavření velkého počtu projednávaných případů a k pochybnostem o možnosti uložit sankce. Druhým pozměňovacím návrhem byl zaveden mírnější sankční režim týkající se střetu zájmů pro místní volené úředníky, který podle úřadu ANI nepřipouští odrazující sankce.

(93)    Rozhodnutí Nejvyššího kasačního a soudního dvora č. 74/2020 ze dne 16. listopadu 2020 a jeho rozhodnutí č. 1/2021 ze dne 18. ledna 2021.

(94)    Zákaz se týkal více než 500 osob; Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti (ANI), sdělení o preventivních a konsignačních opatřeních, která Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti přijal v souvislosti s konáním místních voleb v roce 2020.

(95)    Z celkového počtu 103 kandidátů v místních volbách, kteří mají zákaz výkonu funkce, bylo zvoleno 65 kandidátů, a to podle informací dostupných z oficiálních zdrojů; patnácti zvoleným úředníkům byl výkon volené funkce odepřen, zatímco 49 zvoleným úředníkům bylo umožněno zastávat volenou funkci.

(96)    Statut poslanců a senátorů stanoví, že poslanec musí oznámit neslučitelnost svých funkcí do 15 dnů a do 30 dnů odstoupit z některé z funkcí, které k této neslučitelnosti vedly.

(97)    Podobná ustanovení byla zavedena před prosincem 2018, byla však zrušena mimořádným nařízením č. 114/2018. Akční plán připojený ke strategii obsahuje legislativní opatření k rozšíření mandátu agentury a rovněž ustanovení týkající se nových nástrojů, které policie a státní zástupci potřebují pro lepší provádění finančních šetření. Tato opatření jsou podpořena investičním plánem týkajícím se nových skladovacích kapacit soudů a agentury, jakož i vzdělávacími programy a opatřeními k zajištění transparentnosti. Legislativní balíček pro provedení hlavních ustanovení strategie má být podle očekávání představen veřejnosti ve druhé polovině roku 2021.

(98)    Čtvrté kolo hodnocení GRECO – druhá průběžná zpráva o plnění doporučení včetně zprávy navazující na ad hoc zprávu (pravidlo 34).

(99)    Tento model byl dne 18. března 2021 uložen na internetové stránky národní protikorupční strategie. Uplatňování tohoto modelu veřejnými institucemi bude posouzeno v roce 2022.

(100)    Rumunsko zaujímá ve světovém indexu svobody tisku celosvětově 48. místo a v EU 21. místo. V posledních letech je situace poměrně stálá a jeho pořadí se od roku 2016 pohybuje mezi 44. a 49. místem.

(101)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 13.

(102)      Ve veřejném prohlášení ze dne 10. února 2021 se uvádí, že veřejná zasedání rady budou obnovena po jmenování členů pro čtyři neobsazené mandáty parlamentem; viz Národní audiovizuální rada (CNA), tisková konference týkající se veřejných zasedání rady, 10. února 2021.

(103)    Pagina de media, „Oficiální zpráva. Parlament zvolil nové členy Národní audiovizuální agentury: Mircea Toma, jeden z nich“, 11. května 2021.

(104)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rumunska. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rumunsku, s. 13 rovněž uvádí, že Národní audiovizuální agentura má omezené finanční prostředky.

(105)      Centrum pro nezávislou žurnalistiku (2020), Základní práva v obležení, zpráva pro rok 2020, s. 18.

(106)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Rumunska.

(107)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rumunsku, s. 15; viz také Reportéři bez hranic – Rumunsko.

(108)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 14.

(109)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rumunsku, s. 14 zmiňuje jako příklad skutečnost, že „digitální mediální společnost může být ve vlastnictví jiné společnosti, kterou zase vlastní zahraniční subjekt s nezveřejněnými vlastníky“.

(110)      Reportéři bez hranic – Rumunsko.

(111)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rumunsku, s. 14 uvádí, že trh tištěných zpravodajských médií je velmi malý, pokud jde o okruh čtenářů a tituly, a že se vyznačuje „prakticky 100% koncentrací předních čtyř titulů“. Dále uvádí, že „trh digitálních zpravodajských médií je velmi roztříštěný (37% koncentrace), zatímco v oblasti televizního a rozhlasového vysílání je koncentrace menší, neboť přední čtyři vlastníci kontrolují 65 % resp. 59 % publika“. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků upozorňuje, že překážkou při posuzování podílů na trhu v on-line prostředí je i nadále nedostatek údajů, uvádí však, že většina Rumunů dosud využívá jako hlavní zdroj zpráv televizi.

(112)      Centrum pro nezávislou žurnalistiku (2020), Základní práva v obležení, s. 17–18.

(113)    Tamtéž, s. 19.

(114)      Mimořádné nařízení č. 63 ze dne 7. května 2020 o pořádání a vedení veřejných informačních kampaní v souvislosti s epidemiologickou situací způsobenou šířením onemocnění COVID-19.

(115)      Informace zveřejněné generálním sekretariátem vlády dne 6. července 2020 ( https://sgg.gov.ro/new/06-07-2020-anunt/ ).

(116)    Centrum pro nezávislou žurnalistiku (2020), Základní práva v obležení, s. 21; příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021 a příspěvek sdružení Expert Forum ke zprávě o právním státu pro rok 2021; Dumitrita Holdis (2020), ReportIt: Když státní financování diskredituje tisk – rumunské sdělovací prostředky čelí finančnímu a morálnímu dilematu.

(117)    Zákon o přístupu k informacím, č. 544/2001, článek 17.

(118)    Výnos, kterým se na území Rumunska vyhlašuje nouzový stav, č. 195 ze dne 16. března 2020.

(119)    Centrum pro nezávislou žurnalistiku (2020), Základní práva v obležení, s. 10; Liberties (2021) EU 2020: Demanding on Democracy; příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021; během návštěvy země byly zmiňovány také potíže při získávání informací o mluvčích.

(120)    Liberties (2021), EU 2020: Demanding on Democracy, s. 157–158; příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(121)    Podle příspěvku sdružení Expert Forum ke zprávě o právním státu pro rok 2021 byly v soudních řízeních vedených proti 42 policejním okrskům v souvislosti s údaji o pokutách a sankcích použitelných během pandemie COVID-19 vyneseny rozdílné rozsudky v prvním stupni (kdy 21 bylo ve prospěch žalobce a 20 ve prospěch policie) a v odvolacím řízení.

(122)    Ministerstvo zdravotnictví, Transparentnost COVID-19, https://data.gov.ro/dataset/transparenta-covid.

(123)    Příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021; viz také Reportéři bez hranic – Rumunsko.

(124)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Rumunska.

(125)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Rumunsku, s. 12.

(126)    Příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021.

(127)    Generální sekretariát vlády, 22. března 2021, zahajovací konference k projektu nazvanému „Strategie řízení vládní komunikace v Rumunsku“.

(128)    První upozornění souvisí se žalobou podanou v listopadu 2020, která se týkala náhrady škody ve výši více než 488 000 EUR požadované od investigativních novinářů v souvislosti s článkem o prodeji roušek, které se považovaly za nevyhovující. Druhé upozornění se týká žaloby, která byla v březnu 2021 podaná na novináře a sdělovací prostředky po zveřejnění článků o údajném pohlavním zneužívání a znásilnění v ortodoxní křesťanské střední škole. Odpověď rumunských orgánů k posledně uvedenému případu, která je k dispozici také na platformě Rady Evropy – Rumunsko, upřesňuje, že zmíněná věc nyní čeká na soudní řízení podle občanského zákoníku a že řízení zahájil žalobce za svou osobu.

(129)    Libertatea, „V občanskoprávním řízení vydal soud obvodu 2 rozhodnutí ve prospěch starosty Băluțy a rozhodl také o výmazu článků o Goleacovi! Rozhodnutí není dosud pravomocné“, 24. května 2021.

(130)    Agerpres, „Novinář Cătălin Tolontan vyslýchán DIICOT kvůli oznámení, které podal starosta obvodu 4“, 20. května 2021; Organizace Reportéři bez hranic a Active Watch zaslaly rumunským orgánům otevřený dopis, v němž žádaly o prověření toho, jak bylo trestní oznámení vyřešeno, a uvádějí, že „Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu (DIICOT) v Rumunsku zahájilo interní šetření“.

(131)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Rumunska. Hlášeno bylo také nejméně pět případů, kdy byly k uhrazení nákladů na soudní řízení použity veřejné prostředky. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků zmiňuje, že se vyskytují „sporadické případy, jež by bylo možné považovat za příklady tohoto jevu [tj. strategických žalob proti účasti veřejnosti]“.

(132)    Ústava Rumunska, článek 74. Občané, kteří vykonávají své právo zákonodárné iniciativy, musí patřit nejméně do jedné čtvrtiny žup, přičemž v každé z těchto žup či ve městě Bukurešti musí danou iniciativu podpořit svým podpisem alespoň 5 000 občanů.

(133)      Ústava Rumunska, článek 142.

(134)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 16–17.

(135)    Legislativní rada, která je odborným poradním orgánem parlamentu, se vyjadřuje ke všem novým návrhům právních předpisů a zajišťuje systematické sjednocování a koordinaci celého právního řádu.

(136)    Příspěvek rakouské Spolkové hospodářské komory ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 24. Nedostatečná právní jistota byla zmíněna i v rámci evropského semestru; zpráva o Rumunsku v rámci evropského semestru 2020, SWD(2020) 522 final. Rumunsko je pod průměrem EU, pokud jde o stabilitu a přístupnost právních předpisů, a zúčastněné strany udávají, že nejistota ohledně politických a legislativních rozhodnutí vede k celkovému pocitu nepředvídatelnosti.

(137)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Rumunska.

(138)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, COM(2021) 370 final.

(139)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 16.

(140)    Výjimky zahrnují i) opatření přijatá k zajištění fungování systému soudnictví během pandemie COVID-19; ii) zákon z února 2020 o veřejných akvizicích, který zavedl potenciální nové kárné řízení pro soudce a který byl prohlášen za protiústavní; iii) nařízení ze dne 30. prosince 2020, kterým se odkládá vstup v platnost ustanovení zvyšujících počet soudců požadovaný v některých senátech, u nichž se očekává, že budou v rámci probíhající revize justičních zákonů zrušena.

(141)    V souvislosti s pandemií COVID-19 bylo vydáno 159 mimořádných nařízení vlády, zbývajících 68 jich bylo přijato k úpravě jiných záležitostí.

(142)    Zákon č. 24/2000 o vypracovávání právních aktů ukládá prvotní povinnost určit dopady navrhovaných předpisů a požadavky na posouzení dopadů právních předpisů byly dále zpřesněny v rozhodnutí vlády č. 1361, které bylo vydáno v roce 2006. Podle těchto ustanovení musí být ke všem předpisům připojena vysvětlivka, která popisuje důvody a posuzuje dopady návrhu.

(143)    Viz ukazatele udržitelného vládnutí pro rok 2020, zpráva o Rumunsku, s. 28–29.

(144)    Výroční zpráva o transparentnosti rozhodování (1. leden 2020 – 31. prosinec 2020), příloha č. 20 – PS 14/2019 na úrovni generálního sekretariátu vlády (příloha I).

(145)    Evropská komise, Charakteristika a výkonnost veřejné správy v EU-28, duben 2018.

(146)    V roce 2020 existovalo 202 uživatelů platformy consultare.gov.ro.

(147)    Rozhodnutí č. 24 Národního výboru pro mimořádné situace, kterým se schvaluje vyhlášení celostátního stavu pohotovosti a opatření pro prevenci a kontrolu infekčních nemocí v souvislosti s epidemiologickou situací v důsledku viru SARS-CoV-2.

(148)    Rozhodnutí vlády č. 394 ze dne 18. května 2020 o vyhlášení stavu pohotovosti a o opatřeních platných po dobu jeho trvání za účelem prevence a boje proti dopadům pandemie COVID-19.

(149)    Zákon č. 55/2020 ze dne 15. května 2020 o opatřeních uplatňovaných za účelem prevence a boje proti dopadům pandemie COVID-19.

(150)    Příspěvek Rumunska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 44–45.

(151)    Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. září 2005 ve věci Săcăleanu Group v. Rumunsko (stížnost č. 73970/01).

(152)    Ředitelství pro výkon rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, rozhodnutí CM/Del/Dec(2021)1398/H46-23 ze dne 11. března 2021.

(153)    Tato opatření zahrnovala změny právního rámce s cílem zajistit včasné provedení a mechanismus za účelem dohledu a prevence pozdního vykonávání rozsudků, v nichž je stát dlužníkem, jenž má být zřízen pod dohledem ministerstva spravedlnosti.

(154)    Výbor ministrů Rady Evropy „orgány znovu vyzval, aby nejpozději do 15. června 2021 poskytly svou analýzu případného rozporu mezi zkoumanými možnostmi zajištění výkonu peněžitého trestu, je-li dlužníkem státem ovládaná společnost, a jiných mezinárodních závazků státu, a rovněž je požádal, aby výbor informovaly o dalším pokroku při zvažování opatření nezbytných v této oblasti“, a „vyjádřil hluboké znepokojení kvůli dlouhodobé neexistenci hmatatelného pokroku a vyzval orgány, aby zdvojnásobily své úsilí s cílem zajistit rychlé dokončení tohoto procesu“. Viz CM/Del/Dec(2021)1398/H46-23, body 6–7.

(155)    Rozhodnutí Ústavního soudu č. 390 ze dne 8. června 2021 o námitce neústavnosti ustanovení článků 881–889 zákona č. 304/2004 o organizaci soudů a mimořádného nařízení vlády č. 90/2018 o určitých opatřeních pro fungování Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví.

(156)    V bodech 251 a 252 svého rozsudku ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19, Soudní dvůr EU připomenul, že „zásada přednosti unijního práva [vyžaduje], aby předkládající soud upustil od použití dotčených ustanovení bez ohledu na to, zda mají legislativní či ústavní původ“, a že „musí být vykládána v tom smyslu, že brání ústavněprávní úpravě členského státu, která je vykládána ústavním soudem tohoto státu tak, že soud nižšího stupně není oprávněn nepoužít z vlastní pravomoci vnitrostátní ustanovení spadající do působnosti rozhodnutí 2006/928, o němž má s ohledem na rozsudek Soudního dvora za to, že je v rozporu s tímto rozhodnutím nebo s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem SEU“.

(157)    Ve svém rozsudku ze dne 18. května 2021 Soudní dvůr objasnil, že Rumunsko musí přijmout vhodná opatření ke splnění referenčních cílů mechanismu pro spolupráci a ověřování a „náležitě při tom zohlednit na základě zásady loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU zprávy vypracované Komisí na základě uvedeného rozhodnutí, a zejména doporučení obsažená v uvedených zprávách“, přičemž tuto povinnost má „každý orgán dotčeného členského státu“. Tamtéž, body 176–178.

(158)    Žádost o akreditaci veřejné ochránkyně práv podaná Evropské síti národních institucí pro lidská práva (ENNHRI) v roce 2020 je dosud projednávána.

(159)    Zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Rumunsku, s. 17.

(160)    Rumunský institut pro lidská práva má postavení nezávislého orgánu s právní subjektivitou, zatímco Národní rada pro boj proti diskriminaci byla zřízena jako státní orgán s právní subjektivitou; posláním institutu je zajišťovat lepší povědomí o otázkách lidských práv u veřejných subjektů, nevládních organizací a rumunských občanů, zatímco úkolem rady je uplatňovat zásadu rovnosti mezi občany, která je stanovena v rumunské ústavě, ve vnitrostátních a mezinárodních právních předpisech; institut má rovněž obecný mandát k provádění činností v oblasti výzkumu, informování, odborné přípravy a vzdělávání v souvislosti s lidskými právy; rada vykonává mandát omezený na oblast uplatňování zásady rovnosti a zákazu diskriminace.

(161)    Příspěvek Evropské sítě národních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 272–273.

(162)    Příspěvek Agentury pro základní práva ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 7; příspěvek Sdružení na obranu lidských práv v Rumunsku – Helsinského výboru (APADOR) ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 20.

(163)    Příspěvek organizace Funky Citizens ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 30, a informace získané v souvislosti s návštěvou Rumunska.

(164)    Příspěvek Sdružení na obranu lidských práv v Rumunsku – Helsinského výboru (APADOR) ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 20.

(165)    Hodnocení udělené organizací CIVICUS; dle hodnocení je prostor na stupnici pěti kategorií definován jako: otevřený, úzký, omezený, potlačovaný a uzavřený.