—

zrušil výplatní pásku žalobce za měsíc červen 2021 a oznámení oddělení Komise pro lidské zdroje ze dne 14. června 2021, v němž mu bylo sděleno, že od roku 2021 a v důsledku Brexitu již neobdrží paušální částku jako náhradu cestovních výdajů do místa původu;

—

zrušil rozhodnutí ze dne 22. prosince 2021 o zamítnutí stížnosti ze dne 1. září 2021 v rozsahu, v němž je považováno za doplnění odůvodnění napadeného rozhodnutí;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z teleologického a řádného uplatnění služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), nesprávného právního posouzení administrativy, porušení čl. 7 odst. 4 přílohy VII služebního řádu a ze skutečnosti, že obecná prováděcí opatření týkající se místa původu porušují služební řád.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení a neodůvodněné diskriminace, námitky protiprávnosti a nepoužití úplného zrušení náhrady v případě ztráty občanství.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející podpůrně z použití v souladu s flexibilitou, kterou přislíbila Evropská unie, pokud jde o široký výklad služebního řádu ve vztahu k britským státním příslušníkům a v souladu s ostatními interními předpisy, a jednak z porušení zásady náhrady za práci zaměstnance v zahraničí.