02001R0999 — CS — 01.01.2023 — 060.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 (Úř. věst. L 147 31.5.2001, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 173 |
12 |
27.6.2001 |
||
L 177 |
60 |
30.6.2001 |
||
L 45 |
4 |
15.2.2002 |
||
L 225 |
3 |
22.8.2002 |
||
L 37 |
7 |
13.2.2003 |
||
L 95 |
15 |
11.4.2003 |
||
L 152 |
8 |
20.6.2003 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1128/2003 ze dne 16. června 2003, |
L 160 |
1 |
28.6.2003 |
|
L 160 |
22 |
28.6.2003 |
||
L 173 |
6 |
11.7.2003 |
||
L 265 |
10 |
16.10.2003 |
||
L 283 |
29 |
31.10.2003 |
||
L 333 |
28 |
20.12.2003 |
||
L 162 |
52 |
30.4.2004 |
||
L 271 |
24 |
19.8.2004 |
||
L 274 |
3 |
24.8.2004 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1993/2004 ze dne 19. listopadu 2004, |
L 344 |
12 |
20.11.2004 |
|
L 10 |
9 |
13.1.2005 |
||
L 37 |
9 |
10.2.2005 |
||
L 46 |
31 |
17.2.2005 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 932/2005 ze dne 8. června 2005, |
L 163 |
1 |
23.6.2005 |
|
L 205 |
3 |
6.8.2005 |
||
L 317 |
4 |
3.12.2005 |
||
L 44 |
9 |
15.2.2006 |
||
L 55 |
5 |
25.2.2006 |
||
L 116 |
9 |
29.4.2006 |
||
L 120 |
10 |
5.5.2006 |
||
L 187 |
10 |
8.7.2006 |
||
L 363 |
1 |
20.12.2006 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1923/2006 ze dne 18. prosince 2006, |
L 404 |
1 |
30.12.2006 |
|
L 164 |
7 |
26.6.2007 |
||
L 165 |
8 |
27.6.2007 |
||
L 284 |
8 |
30.10.2007 |
||
L 317 |
61 |
5.12.2007 |
||
L 9 |
3 |
12.1.2008 |
||
L 94 |
3 |
5.4.2008 |
||
L 111 |
3 |
23.4.2008 |
||
L 161 |
4 |
20.6.2008 |
||
L 202 |
11 |
31.7.2008 |
||
L 260 |
8 |
30.9.2008 |
||
L 34 |
11 |
4.2.2009 |
||
L 55 |
11 |
27.2.2009 |
||
L 55 |
17 |
27.2.2009 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 220/2009 ze dne 11. března 2009, |
L 87 |
155 |
31.3.2009 |
|
L 279 |
10 |
23.10.2010 |
||
L 53 |
56 |
26.2.2011 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1064/2012 ze dne 13. listopadu 2012, |
L 314 |
13 |
14.11.2012 |
|
L 21 |
3 |
24.1.2013 |
||
L 158 |
1 |
10.6.2013 |
||
L 179 |
60 |
29.6.2013 |
||
L 308 |
66 |
29.10.2014 |
||
L 116 |
1 |
7.5.2015 |
||
L 188 |
3 |
16.7.2015 |
||
L 9 |
4 |
14.1.2016 |
||
L 225 |
76 |
19.8.2016 |
||
L 18 |
42 |
24.1.2017 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 |
L 95 |
1 |
7.4.2017 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/736 ze dne 26. dubna 2017, |
L 110 |
2 |
27.4.2017 |
|
L 138 |
92 |
25.5.2017 |
||
L 138 |
117 |
25.5.2017 |
||
L 281 |
14 |
31.10.2017 |
||
L 43 |
6 |
16.2.2018 |
||
L 174 |
12 |
10.7.2018 |
||
L 61 |
1 |
28.2.2019 |
||
L 173 |
42 |
27.6.2019 |
||
L 184 |
43 |
12.6.2020 |
||
L 360 |
13 |
30.10.2020 |
||
L 256 |
56 |
19.7.2021 |
||
L 295 |
1 |
18.8.2021 |
||
L 29 |
1 |
10.2.2022 |
||
L 214 |
1 |
17.8.2022 |
||
L 295 |
1 |
16.11.2022 |
Ve znění:
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 999/2001
ze dne 22. května 2001
o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií
KAPITOLA I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se nevztahuje na:
kosmetické výrobky nebo léčiva, zdravotnické prostředky nebo jejich výchozí látky nebo meziprodukty;
výrobky, které nejsou určeny pro použití v potravinách, krmivech nebo hnojivech, nebo jejich výchozí látky nebo meziprodukty;
produkty živočišného původu určené pro výstavy, výuku, vědecký výzkum, zvláštní studie nebo analýzy, pokud tyto produkty konečně nepožívají nebo nepoužívají lidé nebo zvířata vyjma těch, která se chovají pro dotyčné výzkumné projekty;
živá zvířata používaná ve výzkumu nebo určená pro výzkum.
Článek 2
Oddělování živých zvířat a produktů živočišného původu
Aby se zabránilo křížové kontaminaci nebo záměně mezi živými zvířaty nebo produkty živočišného původu podle čl. 1 odst. 1 a produkty živočišného původu podle čl. 1 odst. 2 písm. a), b) a c) nebo živými zvířaty podle čl. 1 odst. 2 písm. d), drží se vždy odděleně, pokud se tato živá zvířata nebo produkty živočišného původu neprodukují za minimálně stejných podmínek ochrany zdraví s ohledem na TSE.
Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„TSE“ všechny přenosné spongiformní encefalopatie kromě těch, které se vyskytují u člověka;
„uvedením na trh“ činnost, jejímž účelem je poslat živá zvířata nebo produkty živočišného původu, na které se vztahuje toto nařízení, třetí straně ve Společenství, nebo jiné formy dodávek za úplatu nebo bezplatně takové třetí straně nebo skladování za účelem dodávek takové třetí straně;
„výchozími látkami“ surové látky nebo jiné produkty živočišného původu, ze kterých nebo s pomocí kterých se vyrábějí produkty podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a b);
„příslušným orgánem“ ústřední orgán členského státu pověřený dodržováním požadavků tohoto nařízení nebo orgán, na který tento ústřední orgán tuto pravomoc převedl, zejména s ohledem na kontrolu krmiv; případně rovněž zahrnuje odpovídající orgán třetí země;
„kategoriemi“ jedna z třídících kategorií podle přílohy II kapitoly C;
„specifikovaným rizikovým materiálem“ tkáně podle přílohy V; pokud není uvedeno jinak, nezahrnuje produkty, které obsahují tyto tkáně nebo se z nich získávají;
„zvířaty podezřelými z infekce TSE“ živá, poražená nebo mrtvá zvířata, která jeví nebo jevila neurologické poruchy, poruchy chování nebo pokročilé zhoršení celkového stavu s ohledem na poškození centrálního nervového systému a u kterých údaje získané na základě klinického vyšetření, reakcí na podněty, posmrtného vyšetření či předsmrtné nebo posmrtné laboratorní analýzy neumožňují stanovit jinou diagnózu. Skot se pokládá za postižený bovinní spongiformní encefalopatií (BSE), jestliže je pozitivní výsledek zrychleného testu na BSE;
„hospodářstvím“ místo, kde se zvířata chovají, živí, rozmnožují či se s nimi jinak nakládá nebo jsou ukazována veřejnosti;
„odběrem vzorků“ odebírání statisticky reprezentativních vzorků ze zvířat či jejich okolního prostředí nebo z produktů živočišného původu za účelem stanovení diagnózy choroby, zjištění příbuzenských vztahů, dozoru nad zdravotním stavem nebo sledování nepřítomnosti mikrobiologických původců nebo určitých látek v produktech živočišného původu;
„hnojivy“ látky obsahující produkty živočišného původu používané pro podporu růstu rostlin; mohou obsahovat zbytky kvašení při výrobě bioplynu nebo kompostování;
„rychlými testy“ zjišťovací metody uvedené v příloze X, jejichž výsledky jsou známy během 24 hodin;
„alternativními testy“ testy podle čl. 8 odst. 2, které se používají jako alternativa k odebírání specifikovaných rizikových materiálů;
„strojně odděleným masem“ (SOM) produkt získaný strojním oddělováním z masa na kosti, které zůstalo po vykostění na kostech, tak, že se ztratí nebo změní struktura svalových vláken;
„pasivním dohledem“ hlášení všech zvířat, u kterých existuje podezření na infekci TSE, a pokud nelze TSE vyloučit pomocí klinického vyšetření, laboratorní testování těchto zvířat;
„aktivním dohledem“ testování zvířat, u kterých nebylo hlášeno podezření na infekci TSE, jako například zvířata určená k nucené porážce, zvířata s příznaky při prohlídce před porážkou, uhynulá zvířata, zdravá poražená zvířata a zvířata usmrcená v souvislosti s případem TSE, především s cílem zjistit vývoj a prevalenci TSE v určité zemi nebo její oblasti.
Článek 4
Ochranná opatření
KAPITOLA II
STANOVENÍ STATUSU BSE
Článek 5
Třídění
Status BSE členského státu, třetí země nebo jejich oblasti (dále jen „země nebo oblasti“) se stanoví zařazením do jedné z těchto tří kategorií:
Status BSE zemí nebo oblastí může být stanoven pouze na základě kritérií uvedených v příloze II kapitole A. Tato kritéria zahrnují výsledky analýzy rizik na základě všech potenciálních faktorů pro výskyt bovinní spongiformní encefalopatie, jak jsou definovány v příloze II kapitole B, jejich časového vývoje a komplexních opatření aktivního a pasivního dohledu zohledňujících rizikovou kategorii země nebo oblasti.
Členské státy a třetí země, které si přejí zůstat na seznamu třetích zemí schválených pro vývoz živých zvířat nebo produktů uvedených v tomto nařízení do Společenství, předloží Komisi žádost o stanovení svého statusu BSE společně s příslušnými údaji o kritériích stanovených v příloze II kapitole A a o potenciálních rizikových faktorech uvedených v příloze II kapitole B a jejich časovém vývoji.
Toto rozhodnutí se přijímá v průběhu šesti měsíců od předložení žádosti a příslušných údajů podle odst. 1 druhého pododstavce. Shledá-li Komise, že doklady neobsahují údaje podle přílohy II kapitoly A a B, vyžádá si dodatečné údaje, které jí budou předány během stanoveného období. Konečné rozhodnutí se přijímá v průběhu šesti měsíců od předložení všech údajů.
Poté, co Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat stanoví postup třídění zemí podle kategorií a zařadí zemi, jež si podala žádost do jedné z těchto kategorií, může být případně rozhodnuto o novém zařazení dotyčné země do kategorie Společenství na základě prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s postupem podle čl. 24 odst. 2.
Tato analýza rizik musí obsahovat průkazné statistické šetření epizootologické situace TSE v členském státu nebo třetí zemi na základě zrychleného třídicího testu. Komise zohlední třídící kritéria používaná Mezinárodním úřadem pro nákazy zvířat.
Zrychlené testy se za tímto účelem schvalují regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3 a uvádí se v seznamu přílohy X kapitoly C bodu 4.
Tento zjišťovací postup mohou rovněž používat členské státy nebo třetí země, které si přejí, aby Komise v souladu s postupem podle čl. 24 odst. 2 schválila třídění, které provedly na tomto základě.
Náklady takového postupu nese dotyčný členský stát nebo třetí země.
Třetí země jsou oprávněny vyvážet do Společenství živá zvířata nebo produkty živočišného původu, na něž se vztahují zvláštní pravidla tohoto nařízení, za podmínek, které odpovídají jejich kategorii stanovené Komisí, pokud se zaváží, že Komisi co nejdříve písemně informují o všech epizootologických nebo jiných dokladech, které by mohly vést ke změně statusu BSE.
KAPITOLA III
PREVENCE TSE
Článek 6
Systém dohledu
Rychlé testy se za tímto účelem schvalují postupem podle čl. 24 odst. 3 a uvádějí se v příloze X.
Roční program sledování uvedený v odstavci 1 zahrnuje alespoň tyto subpopulace:
veškerý skot starší 24 měsíců odeslaný na nucenou porážku nebo skot, u něhož byly při prohlídkách před porážkou pozorovány příznaky,
veškerý skot starší 30 měsíců normálně poražený pro lidskou spotřebu,
veškerý skot starší 24 měsíců neporažený pro lidskou spotřebu, který uhynul nebo byl usmrcen v hospodářství, během přepravy nebo na jatkách (uhynulá zvířata).
Členské státy se mohou rozhodnout odchýlit se od písmene c) v odlehlých oblastech s nízkou hustotou zvířat, kde není organizován sběr uhynulých zvířat. Členské státy, které této možnosti využijí, o tom uvědomí Komisi a předloží seznam dotyčných oblastí spolu s odůvodněním odchylky. Odchylka se nesmí vztahovat na více než 10 % populace skotu v členském státě.
Na žádost členského státu, který prokáže podle určitých kritérií stanovených postupem podle čl. 24 odst. 3 zlepšení epizootologické situace v zemi, může být roční program sledování v tomto členském státě přezkoumán.
Dotyčný členský stát musí poskytnout důkaz své schopnosti zjistit účinnost přijatých opatření a zajistit ochranu zdraví lidí a zvířat vycházející z komplexní analýzy rizika. Členský stát musí zejména prokázat:
jasně klesající nebo trvale nízkou prevalenci BSE na základě aktualizovaných výsledků testování;
skutečnost, že provedl a alespoň šest let uplatňuje celý systém testování BSE (právní předpisy Společenství o sledovatelnosti a identifikaci živých zvířat a dohledu nad BSE);
skutečnost, že provedl a alespoň šest let uplatňuje právní předpisy Společenství týkající se úplného zákazu krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami.
Článek 6a
Šlechtitelské programy
Článek 7
Zakázaná krmiva
Postupem podle čl. 24 odst. 3 se Komise může na základě vědeckého posouzení výživových požadavků mladých přežvýkavců, podle pravidel přijatých k provedení tohoto článku uvedených v odstavci 5 tohoto článku a v návaznosti na posouzení kontrolních aspektů této odchylky rozhodnout, že povolí krmení mladých přežvýkavců bílkovinami získávanými z ryb.
Třetím zemím nebo jejich oblastem s neurčeným rizikem výskytu BSE není dovoleno vyvážet do Společenství krmivo určené pro hospodářská zvířata, které obsahuje bílkoviny získané ze savců, ani krmivo určené pro savce, s výjimkou krmiva pro psy, kočky a kožešinová zvířata, které obsahuje zpracované bílkoviny získané ze savců.
Na žádost členského nebo třetího státu může být postupem podle čl. 24 odst. 2 a podle podrobných kriterií stanovených v souladu s postupem podle čl. 24 odst. 3 rozhodnuto o udělení individuálních výjimek z omezení uvedených v tomto odstavci. Každá výjimka zohlední ustanovení uvedená v odstavci 3 tohoto článku.
Článek 8
Specifikovaný rizikový materiál
Členské státy, které povolují použití alternativního testu podle tohoto odstavce, uvědomí ostatní členské státy a Komisi.
Článek 9
Produkty živočišného původu vyrobené z materiálu přežvýkavců nebo obsahující tento materiál
Komise poté předloží Evropskému parlamentu a Radě sdělení o budoucí potřebě a používání strojně odděleného masa ve Společenství, včetně informační politiky vůči spotřebitelům.
Článek 10
Vzdělávací programy
KAPITOLA IV
KONTROLA A ERADIKACE TSE
Článek 11
Oznámení
Aniž je dotčena směrnice 82/894/EHS ( 8 ), zajistí členské státy, aby všechna zvířata podezřelá z infekce TSE byla ihned oznámena příslušnému orgánu.
Členské státy pravidelně informují sebe navzájem a Komisi o oznámených případech TSE.
Příslušný orgán neprodleně přijme opatření podle článku 12 tohoto nařízení společně se všemi ostatními nezbytnými opatřeními.
Článek 12
Opatření při podezření na TSE
Je-li skot z hospodářství v členském státě úředně podezřelý z infekce TSE, je všechen ostatní skot z tohoto hospodářství úředně omezen v pohybu do doby, než jsou k dispozici výsledky vyšetření. Jsou-li z infekce TSE úředně podezřelé ovce nebo kozy z hospodářství v členském státě, jsou všechny ostatní ovce a kozy z tohoto hospodářství úředně omezeny v pohybu do doby, než jsou k dispozici výsledky vyšetření.
Existují-li doklady, že hospodářství, kde bylo zvíře přítomno v době podezření z infekce TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, kde mohlo být zvíře infikováno TSE, může příslušný orgán rozhodnout, že úředně omezeno v pohybu je pouze zvíře podezřelé z infekce.
Příslušný orgán může rovněž v případě nutnosti rozhodnout, že ostatní hospodářství nebo pouze hospodářství vystavené infekci jsou úředně kontrolována v závislosti na dostupných epizootologických údajích.
Postupem podle čl. 24 odst. 2 a odchylně od úředního omezení pohybu podle tohoto odstavce může být členský stát zproštěn použití zmíněných omezení, používá-li opatření, která poskytují rovnocenné záruky na základě náležitého posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat.
Článek 13
Opatření při potvrzení výskytu TSE
Je-li úředně potvrzen výskyt TSE, je třeba co nejdříve přijmout tato opatření:
všechny části těla zvířete se zlikvidují v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002, kromě materiálu ponechaného pro účely záznamů v souladu s přílohou III kapitolou B tohoto nařízení;
provede se vyšetřování, na jehož základě se identifikují veškerá ohrožená zvířata v souladu s přílohou VII bodem 1;
všechna ohrožená zvířata a produkty z nich podle přílohy VII bodu 2 tohoto nařízení, která byla identifikována šetřením podle písmene b) tohoto odstavce, se usmrtí a zlikvidují v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.
Na žádost členského státu a na základě příznivého posouzení rizika, zejména s přihlédnutím ke kontrolním opatřením v tomto členském státě, může být postupem podle čl. 24 odst. 2 rozhodnuto povolit používání skotu uvedeného v tomto odstavci do konce jeho produktivního života.
Odchylně od tohoto odstavce může členský stát uplatňovat jiná opatření, která nabízejí rovnocennou úroveň ochrany na základě příznivého hodnocení rizik podle článků 24a a 25, a to zejména s ohledem na kontrolní opatření v daném členském státě, pokud tato opatření byla pro daný členský stát schválena regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2.
Existují-li doklady, že hospodářství, kde bylo postižené zvíře přítomno při potvrzení TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, kde bylo zvíře infikováno TSE, může příslušný orgán rozhodnout, že pod úředním dohledem budou obě hospodářství nebo pouze hospodářství, kde bylo zvíře infikováno.
Článek 14
Pohotovostní plán
KAPITOLA V
UVÁDĚNÍ NA TRH A VÝVOZ
Článek 15
Živá zvířata, jejich sperma, embrya a vajíčka
Článek 16
Uvádění produktů živočišného původu na trh
Následující produkty živočišného původu vyrobené ze zdravých přežvýkavců nepodléhají omezením uvádění na trh nebo případně vývozu podle tohoto článku, přílohy VIII kapitoly C a D a přílohy IX kapitoly A, C, F a G:
produkty živočišného původu podle článku 15, zejména sperma, embrya a vajíčka;
mléko a mléčné výrobky, kůže a kožešiny a želatina a kolagen vyrobené z kůží a kožešin.
Potraviny živočišného původu obsahující materiál získaný ze skotu pocházejícího ze země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE nesmějí být uváděny na trh, pokud nepocházejí ze zvířat
narozených nejméně osm let ode dne, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců živočišnými bílkovinami získanými ze savců, a
narozených, odchovaných a držených ve stádech, u nichž je potvrzeno, že byla prosta BSE po dobu nejméně sedmi předchozích let.
Kromě toho nesmějí být potraviny pocházející z přežvýkavců z členského státu nebo jeho oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE zasílány do jiného členského státu ani dováženy z třetí země s neurčeným rizikem výskytu BSE.
Tento zákaz se nevztahuje na produkty živočišného původu uvedené v příloze VIII kapitole C, které splňují požadavky přílohy VIII kapitoly C.
Musí být doprovázeny veterinárním osvědčením vystaveným úředním veterinárním lékařem, které potvrzuje, že byly vyrobeny v souladu s tímto nařízením.
Článek 17
Postupem podle čl. 24 odst. 2 se veterinární osvědčení podle přílohy F směrnice 64/432/EHS, vzorů II a III v příloze E směrnice 91/68/EHS a příslušná veterinární osvědčení podle předpisů Společenství pro obchod se spermatem, embryi a vajíčky skotu, ovcí nebo koz případně doplňují uvedením kategorie členského státu nebo oblasti původu v souladu s tříděním podle článku 5.
Příslušné obchodní doklady pro obchod s produkty živočišného původu se případně doplňují udáním kategorie členského státu nebo oblasti původu, kterou přiděluje Komise v souladu s článkem 5.
Článek 18
Příslušná veterinární osvědčení pro dovoz podle předpisů Společenství se postupem podle čl. 24 odst. 2 s ohledem na třetí země zařazené do třídy v kategorii podle článku 5 doplňují zvláštními požadavky podle přílohy IX, jakmile je o tomto třídění rozhodnuto.
KAPITOLA VI
REFERENČNÍ LABORATOŘE, ODBĚR VZORKŮ, TESTOVÁNÍ A KONTROLY
▼M57 —————
Článek 20
Odběr vzorků a laboratorní metody
▼M57 —————
KAPITOLA VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 22
Přechodná opatření pro specifikovaný rizikový materiál
Článek 23
Změny příloh a přechodná opatření
Po konzultaci s příslušným vědeckým výborem o veškerých otázkách, které by mohly mít vliv na veřejné zdraví, se přílohy mění nebo doplňují a přijímají se vhodná přechodná opatření regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3.
V souladu s uvedeným postupem se přechodná opatření přijímají na období končící nejpozději dnem 1. července 2007, aby byl umožněn přechod od současného režimu k režimu stanovenému tímto nařízením.
Článek 23a
Následující opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, případně je doplnit, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3:
schvalování zrychlených testů uvedených v čl. 5 odst. 3 třetím pododstavci, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 3,
přizpůsobování věku uvedeného v čl. 6 odst. 1b,
stanovení kriterií prokazující zlepšení epizootologické situace uvedených v čl. 6 odst. 1b,
povolení krmení mladých přežvýkavců bílkovinami získávanými z ryb, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 3,
stanovení kriterií pro udělování výjimek z omezení uvedených v čl. 7 odst. 4,
rozhodnutí o zavedení úrovně tolerance, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 4a,
rozhodnutí o věku, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 1,
stanovení pravidel pro výjimky v souvislosti s odstraňováním a likvidací specifikovaného rizikového materiálu, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 5,
schvalování výrobních postupů podle čl. 9 odst. 1,
rozhodnutí o rozšíření působnosti některých ustanovení na jiné druhy zvířat, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 3,
rozšíření působnosti čl. 16 odst. 1 až 6 na další produkty živočišného původu,
přijetí metody stanovení BSE u ovcí a koz podle čl. 20 odst. 2,
změna nebo doplnění příloh a přijetí vhodných přechodných opatření podle článku 23.
Článek 24
Výbory
Lhůty stanovené v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES jsou tři měsíce a v případě ochranných opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení 15 dní.
Článek 24a
Rozhodnutí přijatá jedním z postupů uvedených v článku 24 se zakládají na náležitém posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat a zachovávají, při zohlednění existujících vědeckých důkazů, nebo zvyšují, je-li to vědecky podloženo, úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat zajištěnou ve Společenství.
Článek 25
Porady s vědeckými výbory
Příslušné vědecké výbory poskytují porady ve všech záležitostech v rámci tohoto nařízení, které by mohly mít vliv na veřejné zdraví.
Článek 26
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 1. července 2001.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
ZVLÁŠTNÍ DEFINICE
1. |
Pro účely tohoto nařízení se používají následující definice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ( 9 ), nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ( 10 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ( 11 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ( 12 ), směrnice Rady 2006/88/ES ( 13 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ( 14 ):
a)
definice „hospodářského zvířete“ podle čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 1069/2009;
b)
následující definice v příloze I nařízení (EU) č. 142/2011:
i)
„kožešinová zvířata“ podle bodu 1,
ii)
„krevní výrobky“ podle bodu 4,
iii)
„zpracované živočišné bílkoviny“ podle bodu 5,
iv)
„rybí moučka“ podle bodu 7,
v)
„kolagen“ podle bodu 11,
vi)
„želatina“ podle bodu 12,
vii)
„hydrolyzované bílkoviny“ podle bodu 14,
viii)
„krmivo v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu“ podle bodu 16,
ix)
„krmivo pro zvířata v zájmovém chovu“ podle bodu 19,
x)
„zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu“ podle bodu 20;
c)
definice „krmiva“ podle čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 178/2002;
d)
e)
směrnice 2006/88/ES:
i)
„živočich pocházející z akvakultury“ podle čl. 3 odst. 1 písm. b),
ii)
„vodní živočich“ podle čl. 3 odst. 1 písm. e);
f)
definice „ohroženého plemene“ podle čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2016/1012. |
2. |
Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:
a)
„původním případem BSE“ případ bovinní spongiformní encefalopatie, u nějž se jasně neprokázalo, že je zapříčiněn nákazou před dovozem živého zvířete;
b)
„kohortou“ skupina skotu, kam patří jak:
i)
zvířata narozená ve stejném stádu jako postižený kus skotu do 12 měsíců před datem narození postiženého kusu skotu nebo po něm, tak
ii)
zvířata, která v jakémkoliv období během prvního roku svého života byla chována spolu s postiženým kusem skotu během prvního roku jeho života;
c)
„indexovým případem“ první zvíře v hospodářství nebo v epizootologicky definované skupině, u něhož se potvrdila nákaza TSE;
d)
„TSE u malých přežvýkavců“ případ přenosné spongiformní encefalopatie zjištěný u ovce nebo kozy potvrzujícím testem na abnormální protein PrP;
e)
„případem klusavky“ potvrzený případ přenosné spongiformní encefalopatie u ovce nebo kozy, při kterém byla vyloučena diagnóza BSE v souladu s kritérii stanovenými v technické příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců ( 15 );
f)
„klasickým případem klusavky“ potvrzený případ klusavky klasifikovaný jako klasický v souladu s kritérii stanovenými v odborné příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců;
g)
„ ►C2 atypickým ◄ případem klusavky“ potvrzený případ klusavky rozlišitelný od klasické klusavky v souladu s kritérii stanovenými v odborné příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců;
h)
„genotypem prionového proteinu“ u ovcí kombinace dvou alel popsaná v příloze I bodě 1 rozhodnutí Komise 2002/1003/ES ( 16 );
i)
„případem BSE“ případ BSE potvrzený v národní referenční laboratoři v souladu s metodami a protokoly uvedenými v příloze X kapitole C bodě 3.1 písm. a) a b);
j)
„klasickým případem BSE“ případ BSE klasifikovaný jako takový v souladu s kritérii stanovenými metodou referenční laboratoře Evropské unie o klasifikaci izolátů TSE ze skotu ( 17 );
k)
„ ►C2 atypickým ◄ případem BSE“ případ BSE, který nelze klasifikovat jako klasický případ BSE v souladu s kritérii stanovenými metodou referenční laboratoře Evropské unie o klasifikaci izolátů TSE ze skotu;
l)
„ovcemi a kozami staršími 18 měsíců“ ovce a kozy:
i)
jejichž stáří je potvrzeno na základě evidence nebo dokladů o přesunu podle čl. 3 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ( 18 ), nebo
ii)
které mají více než 2 trvalé řezáky prořezané v dásni;
m)
„farmově chovaným hmyzem“ hospodářská zvířata podle definice v čl. 3 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 těch druhů hmyzu, které jsou schváleny k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin v souladu s přílohou X kapitolou II oddílem 1 částí A bodem 2 nařízení (EU) č. 142/2011;
n)
„hospodářstvími s vlastní přípravou krmiv“ chovatelé hospodářských zvířat, kteří míchají krmné směsi k výhradnímu použití v jejich vlastním hospodářství;
o)
„jelenovitými ve farmovém chovu a v zajetí“ zvířata čeledi Cervidae, která jsou lidmi chována na uzavřeném území;
p)
„volně žijícími jelenovitými“ zvířata čeledi Cervidae, která lidmi chována nejsou;
q)
„polodomestikovanými jelenovitými“ zvířata čeledi Cervidae, která jsou lidmi chována, ale nikoli na uzavřeném území. |
PŘÍLOHA II
STANOVENÍ STATUSU BSE
KAPITOLA A
Kritéria
Status BSE členského státu, třetí země nebo jejich oblasti (dále jen „země nebo oblasti“) se určí na základě kritérií stanovených v písmenech a) až e). Pro účely této přílohy nezahrnuje „BSE“„atypickou BSE“ jako nákazu, o níž se má za to, že se ve velmi malé míře vyskytuje spontánně u všech populací skotu.
V zemi nebo oblasti:
byla provedena analýza rizik v souladu s ustanoveními kapitoly B, která uvádí všechny možné faktory výskytu BSE a jejich historickou perspektivu v zemi nebo oblasti;
funguje systém nepřetržitého dohledu a sledování BSE, zejména s ohledem na rizika popsaná v kapitole B, a tento systém je v souladu s minimálními požadavky na dohled stanovenými v kapitole D;
pokračuje osvětový program pro veterinární lékaře, zemědělce a pracovníky, kteří jsou činní při dopravě, prodeji a porážce skotu, který má přispět k tomu, aby se hlásily všechny případy klinických příznaků odpovídajících BSE u cílových dílčích populací definovaných v kapitole D této přílohy;
platí povinnost oznámit a vyšetřit veškerý skot projevující klinické příznaky odpovídající BSE;
se ve schválené laboratoři provádí vyšetření mozkové tkáně nebo jiných tkání odebraných v rámci systému dohledu a sledování uvedeného pod písmenem b).
KAPITOLA B
Analýza rizik
1. Struktura analýzy rizik
Analýza rizik zahrnuje posouzení vstupu a posouzení expozice.
2. Posouzení vstupu (vnější riziko)
2.1. Posouzení vstupu sestává z posouzení pravděpodobnosti, že byl původce BSE do země nebo oblasti buď zavlečen prostřednictvím komodit potenciálně kontaminovaných původcem BSE, nebo je v zemi nebo oblasti již přítomen.
Přitom je třeba přihlédnout k těmto rizikovým faktorům:
přítomnost nebo nepřítomnost původce BSE v zemi nebo oblasti a v případě přítomnosti jeho prevalence založená na výsledku dohledových činností;
výroba masokostní moučky nebo škvarků z domácí populace přežvýkavců;
dovezená masokostní moučka nebo škvarky;
dovezený skot a ovce a kozy;
dovezená krmiva a složky krmiv;
dovezené produkty pocházející z přežvýkavců určené pro lidskou spotřebu, které mohly obsahovat tkáně uvedené v bodě 1 přílohy V a mohly být použity ke krmení skotu;
dovezené produkty pocházející z přežvýkavců určené k použití u skotu in vivo.
2.2. Při provádění posouzení vstupu by se mělo přihlédnout ke zvláštním eradikačním postupům, dohledu a jiným epizootologickým šetřením (zejména k dohledu nad populací skotu s ohledem na BSE) vhodným v souvislosti s rizikovými faktory uvedenými v bodě 2.1.
3. Posouzení expozice
Posouzení expozice sestává z posouzení pravděpodobnosti expozice skotu původci BSE, a to zvážením:
recyklace a amplifikace původce BSE konzumací masokostní moučky nebo škvarků pocházejících z přežvýkavců nebo jimi kontaminovaného jiného krmiva nebo složek krmiv skotem;
využití mrtvých těl přežvýkavců (včetně uhynulých zvířat), vedlejších produktů a jatečního odpadu z přežvýkavců, parametrů procesů tavení/škvaření a metod výroby krmiv;
toho, zda jsou přežvýkavci krmeni masokostní moučkou a škvarky pocházejícími z přežvýkavců, či nikoli, včetně opatření pro prevenci křížové kontaminace krmiv;
úrovně dohledu nad BSE, který se dosud prováděl u populace skotu, a jeho výsledky.
KAPITOLA C
Stanovení kategorií
I. ZEMĚ NEBO OBLAST SE ZANEDBATELNÝM RIZIKEM VÝSKYTU BSE
Země nebo oblast, kde:
byla provedena analýza rizik podle kapitoly B v zájmu stanovení rizikových faktorů v minulosti a současnosti;
byla na příslušné níže definované období prokazatelně přijata vhodná specifická opatření pro každé zjištěné riziko;
se prokazatelně provádí dohled typu B v souladu s kapitolou D a je dosaženo příslušné cílové hodnoty vyjádřené v bodech v souladu s tabulkou 2 uvedené kapitoly a
pro niž platí:
buď, že:
v zemi nebo oblasti se nevyskytl případ BSE nebo se prokázalo, že případ BSE byl do země nebo oblasti dovezen a byl zcela zlikvidován,
kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) této přílohy byla splněna nejméně po dobu sedmi let a
příslušnou úrovní kontroly a auditu se prokázalo, že po dobu nejméně osmi let nebyli přežvýkavci krmeni masokostní moučkou ani škvarky pocházejícími z přežvýkavců;
nebo, že:
došlo k výskytu jednoho nebo více domácích případů BSE v zemi nebo oblasti, avšak u veškerých domácích případů BSE se jednalo o zvířata narozená před více než 11 lety;
kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) byla splněna nejméně po dobu sedmi let;
příslušnou úrovní kontroly a auditu se prokázalo, že po dobu nejméně osmi let nebyli přežvýkavci krmeni masokostní moučkou ani škvarky pocházejícími z přežvýkavců;
níže uvedená zvířata, pokud jsou ještě v této zemi nebo oblasti naživu, jsou neustále identifikována a jejich pohyb je kontrolován, a byla-li poražena nebo uhynula, jsou jejich těla zcela zlikvidována:
II. ZEMĚ NEBO OBLAST S KONTROLOVANÝM RIZIKEM VÝSKYTU BSE
Země nebo oblast:
kde byla provedena analýza rizik založená na informacích uvedených v kapitole B v zájmu stanovení rizikových faktorů v minulosti a současnosti;
která prokázala, že přijímá vhodná opatření pro všechna zjištěná rizika, avšak tato opatření nebyla přijata na příslušné období;
která prokáže, že provádí dohled typu A v souladu s kapitolou D a je dosaženo příslušné cílové hodnoty vyjádřené v bodech v souladu s tabulkou 2. Dohled typu B může nahradit dohled typu A po dosažení příslušné cílové hodnoty vyjádřené v bodech; a
pro niž platí:
buď, že:
v zemi nebo oblasti se nevyskytl případ BSE nebo se prokázalo, že jakýkoli případ BSE pochází z dovozu a byl zcela zlikvidován, kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) jsou splněna a příslušnou úrovní kontroly a auditu lze prokázat, že přežvýkavci nebyli krmeni masokostní moučkou ani škvarky pocházejícími z přežvýkavců,
kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) byla splněna po dobu kratší než sedmi let a/nebo
nelze prokázat, že se kontroly používání masokostní moučky nebo škvarků pocházejících z přežvýkavců jako krmiva provádějí po dobu osmi let;
nebo, že:
v zemi nebo oblasti se nevyskytl domácí případ BSE, kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) jsou splněna a příslušnou úrovní kontroly a auditu lze prokázat, že přežvýkavci nebyli krmeni masokostní moučkou ani škvarky pocházejícími z přežvýkavců,
kritéria uvedená v kapitole A písm. c) až e) této přílohy byla splněna po dobu kratší než sedm let; a/nebo
nelze prokázat, že se kontroly používání masokostní moučky nebo škvarků pocházejících z přežvýkavců jako krmiva pro přežvýkavce provádějí nejméně po dobu osmi let,
níže uvedená zvířata, pokud jsou ještě v této zemi nebo oblasti naživu, jsou neustále identifikována a jejich pohyb je kontrolován, a byla-li poražena nebo uhynula, jsou jejich těla zcela zlikvidována:
III. ZEMĚ NEBO OBLAST S NEURČENÝM RIZIKEM VÝSKYTU BSE
Země nebo oblast, pro niž nebylo stanovení statusu BSE uzavřeno nebo jež nesplňuje podmínky, které musí splňovat země nebo oblast, aby mohla být zařazena do jiné kategorie.
KAPITOLA D
Minimální požadavky na dohled
1. Typy dohledu:
Pro účely této přílohy platí následující definice:
Dohled typu A
Použití dohledu typu A umožní určit BSE prostřednictvím předpokládané prevalence ( 19 ) u nejméně jednoho případu z 100 000 u populace dospělého skotu v dané zemi nebo oblasti s 95 % spolehlivostí.
Dohled typu B
Použití dohledu typu B umožní určit BSE prostřednictvím předpokládané prevalence u nejméně jednoho případu z 50 000 u populace dospělého skotu v dané zemi nebo oblasti s 95 % spolehlivostí.
Dohled typu B mohou provádět země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, aby potvrdily závěry analýzy rizik, a to například prokázáním účinnosti opatření zmírňujících veškeré zjištěné rizikové faktory, prostřednictvím zjišťování, jehož cílem je maximalizace pravděpodobnosti zjistit nedostatky těchto opatření.
Dohled typu B mohou provádět rovněž země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE, a to po dosažení příslušných cílových hodnot vyjádřených v bodech za použití dohledu typu A, aby si udržely důvěru ve znalosti získané při provádění dohledu typu A.
Pro účely této přílohy se určily tyto čtyři dílčí populace skotu pro účely dohledu:
skot starší 30 měsíců, u kterého se projevují změny chování nebo klinické příznaky odpovídající BSE (klinicky podezřelá zvířata);
Skot starší 30 měsíců, který není schopen pohybu, leží, není schopen vstát nebo jít bez pomoci; skot starší 30 měsíců, který byl odeslán na nutnou porážku, nebo s abnormálními příznaky při prohlídce před porážkou (nutná porážka);
skot starší 30 měsíců, který uhynul nebo byl usmrcen v hospodářství, při přepravě nebo na jatkách (mrtvá zvířata);
Skot starší 36 měsíců určený k běžné porážce.
2. Strategie dohledu
2.1 Strategie dohledu se navrhuje v zájmu zajištění reprezentativnosti vzorků ve stádu země nebo oblasti a obsahuje zvážení demografických faktorů, jako je typ chovu a zeměpisná poloha, a možný vliv kulturně specifických zemědělských postupů. Použitý přístup a předpoklady musí být úplně dokumentovány a tuto dokumentaci je třeba uchovat po dobu sedmi let.
2.2 V zájmu zavedení strategie dohledu nad BSE použije země dokumentované záznamy nebo spolehlivé odhady rozdělení dospělé populace skotu podle věku a počet skotu testovaného na BSE rozděleného podle věku a podle dílčí populace v rámci země nebo oblasti.
3. Hodnoty vyjádřené v bodech a cílové hodnoty
Vzorky pro dohled musí splňovat cílové hodnoty vyjádřené v bodech stanovené v tabulce 2, a to na základě „hodnot vyjádřených v bodech“ stanovených v tabulce 1. Všechna klinicky podezřelá zvířata jsou vyšetřena, a to bez ohledu na počet dosažených bodů. Země vybere vzorek nejméně ze tří ze čtyř dílčích populací. Celkový počet bodů pro vzorky se sčítá po dobu maximálně sedmi po sobě následujících let a je tak dosaženo cílového počtu bodů. Celkový počet získaných bodů se pravidelně porovnává s cílovým počtem bodů pro zemi nebo oblast.
Tabulka 1
Hodnoty vyjádřené v bodech pro vzorky získané ze zvířat v příslušné dílčí populaci a věkové kategorii pro účely dohledu
Dohled nad dílčí populací |
|||
Běžná porážka (1) |
Mrtvá zvířata (2) |
Běžná porážka (3) |
Klinicky podezřelá zvířata (4) |
Věk ≥ 1 rok a < 2 roky |
|||
0,01 |
0,2 |
0,4 |
neuvedeno |
Věk ≥ 2 roky a < 4 roky (mladí pohlavně dospělí jedinci) |
|||
0,1 |
0,2 |
0,4 |
260 |
Věk ≥ 4 roky a < 7 let (středně dospělí jedinci) |
|||
0,2 |
0,9 |
1,6 |
750 |
Věk ≥ 7 let a < 9 let (starší dospělí jedinci) |
|||
0,1 |
0,4 |
0,7 |
220 |
Více ≥ 9 let (staří jedinci) |
|||
0,0 |
0,1 |
0,2 |
45 |
(1)
Skot starší 36 měsíců určený k běžné porážce.
(2)
Skot starší 30 měsíců, který uhynul nebo byl usmrcen v hospodářství, při přepravě nebo na jatkách (mrtvá zvířata).
(3)
Skot starší 30 měsíců, který není schopen pohybu, leží, není schopen vstát nebo jít bez pomoci; skot starší 30 měsíců, který byl odeslán na nutnou porážku, nebo s abnormálními příznaky při prohlídce před porážkou (nutná porážka).
(4)
Skot starší 30 měsíců, u kterého se projevují změny chování nebo klinické příznaky odpovídající BSE (klinicky podezřelá zvířata). |
Tabulka 2
Cílové hodnoty vyjádřené v bodech pro různé velikosti populace dospělého skotu v zemi nebo oblasti
Cílové hodnoty vyjádřené v bodech pro země nebo oblasti |
||
Velikost populace dospělého skotu (24 měsíců a více) |
Dohled typu A |
Dohled typu B |
> 1 000 000 |
300 000 |
150 000 |
900 001 –1 000 000 |
214 600 |
107 300 |
800 001 –900 000 |
190 700 |
95 350 |
700 001 –800 000 |
166 900 |
83 450 |
600 001 –700 000 |
143 000 |
71 500 |
500 001 –600 000 |
119 200 |
59 600 |
400 001 –500 000 |
95 400 |
47 700 |
300 001 –400 000 |
71 500 |
35 750 |
200 001 –300 000 |
47 700 |
23 850 |
100 001 –200 000 |
22 100 |
11 500 |
90 001 –100 000 |
19 900 |
9 950 |
80 001 –90 000 |
17 700 |
8 850 |
70 001 –80 000 |
15 500 |
7 750 |
60 001 –70 000 |
13 000 |
6 650 |
50 001 –60 000 |
11 000 |
5 500 |
40 001 –50 000 |
8 800 |
4 400 |
30 001 –40 000 |
6 600 |
3 300 |
20 001 –30 000 |
4 400 |
2 200 |
10 001 –20 000 |
2 100 |
1 050 |
9 001 –10 000 |
1 900 |
950 |
8 001 –9 000 |
1 600 |
800 |
7 001 –8 000 |
1 400 |
700 |
6 001 –7 000 |
1 200 |
600 |
5 001 –6 000 |
1 000 |
500 |
4 001 –5 000 |
800 |
400 |
3 001 –4 000 |
600 |
300 |
2 001 –3 000 |
400 |
200 |
1 001 –2 000 |
200 |
100 |
4. Specifické zaměření
U každé výše uvedené dílčí populace v zemi nebo oblasti se může země zaměřit na skot, o němž je známo, že byl dovezen ze zemí nebo oblastí, kde byla zjištěna BSE, a na skot, který byl krmen potenciálně kontaminovaným krmivem ze zemí nebo oblastí, kde byla zjištěna BSE.
5. Model dohledu nad BSE
Země může k posouzení přítomnosti/prevalence BSE použít kompletní model BsurvE nebo alternativní metodu založenou na modelu BsurvE.
6. Dlouhodobé sledování
Po dosažení cílových hodnot vyjádřených v bodech a v zájmu dalšího stanovování statusu země nebo oblasti jako země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem BSE nebo zanedbatelným rizikem lze dohled omezit na dohled typu B (pouze pokud všechny ostatní ukazatele jsou i nadále pozitivní). Aby však probíhající roční dohled nadále splňoval požadavky stanovené v této kapitole, musí zahrnovat nejméně tři ze čtyř předepsaných dílčích populací. Kromě toho se vyšetří všechen skot klinicky podezřelý z nákazy BSE, a to bez ohledu na počet dosažených bodů. Roční dohled v zemi nebo oblasti po dosažení požadovaných cílových hodnot vyjádřených v bodech nesmí být nižší než počet požadovaný pro jednu sedminu celkové cílové hodnoty dohledu typu B.
PŘÍLOHA III
SYSTÉM DOHLEDU
KAPITOLA A
I. DOHLED NAD SKOTEM
1. Obecně
Dohled nad skotem se provádí v souladu s laboratorními metodami stanovenými v příloze X kapitole C bodu 3 odst. 1 písm. b).
2. Dohled nad zvířaty poraženými pro lidskou spotřebu
2.1. |
Na BSE se testuje veškerý skot starší 24 měsíců, pokud byla provedena:
—
nucená porážka v souladu s přílohou III oddílem I kapitolou VI bodem 1 nařízení (ES) č. 853/2004 (
20
), nebo
—
prohlídka před porážkou s připomínkami týkajícími se nehod, závažných fyziologických a funkčních problémů nebo příznaků v souladu s přílohou I oddílem I kapitolou II částí B bodem 2 nařízení (ES) č. 854/2004 (
21
).
|
2.2. |
Na BSE se testuje veškerý zdravý skot starší 30 měsíců normálně poražený pro lidskou spotřebu. |
3. Dohled nad zvířaty neporaženými pro lidskou spotřebu
3.1. |
Na BSE se testují všechna uhynulá nebo usmrcená zvířata starší než 24 měsíců, která ale nebyla:
—
usmrcena z důvodu likvidace podle nařízení Komise (ES) č. 716/96 (
22
),
—
usmrcena v rámci nákazy, jako je slintavka a kulhavka,
—
poražena pro lidskou spotřebu.
|
3.2. |
Členské státy mohou v odlehlých oblastech s nízkou hustotou zvířat, ve kterých není organizován sběr uhynulých zvířat, rozhodnout o odchylce od bodu 3.1. Členské státy využívající této odchylky o tom uvědomí Komisi a předloží seznam dotčených oblastí. Odchylka se nesmí vztahovat na více než 10 % populace skotu v členském státě. |
4. Dohled nad zvířaty nakoupenými za účelem likvidace podle nařízení (ES) č. 716/96
Na BSE se testují všechna zvířata narozená mezi 1. srpnem 1995 a 1. srpnem 1996 usmrcená z důvodu likvidace podle nařízení (ES) č. 716/96.
5. Dohled nad ostatními zvířaty
Kromě testování podle bodů 2 až 4 se mohou členské státy dobrovolně rozhodnout testovat ostatní zvířata na jejich území, zejména pokud tato zvířata pocházejí ze zemí s domácí BSE, spotřebovala potenciálně kontaminovaná krmiva nebo jsou přímými nebo nepřímými potomky samic nakažených BSE.
6. Opatření následující po vyšetření
6.1. Pokud bylo pro vyšetření na BSE vybráno zvíře poražené k lidské spotřebě, jatečně upravené tělo tohoto zvířete nesmí nést označení zdravotní nezávadnosti podle kapitoly III oddílu I přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004, dokud nebude k dispozici negativní výsledek rychlého testu.
6.2. Členské státy mohou udělit výjimku z ustanovení bodu 6.1, pokud se na jatkách používá úřední systém zajišťující, že žádná část vyšetřovaných zvířat nesoucí označení zdravotní nezávadnosti neopustí jatka, dokud nebude k dispozici negativní výsledek rychlého testu.
6.3. Všechny části těla zvířete vyšetřovaného na BSE, včetně kůže, zůstávají pod úředním dohledem, dokud nebude k dispozici negativní výsledek rychlého testu, kromě případů, kdy se neškodně odstraní v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo kdy se tuky tohoto zvířete zpracovávají v souladu s nařízením (EU) č. 142/2011 a používají v souladu s čl. 12 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo se používají pro výrobu získaných produktů podle článku 36 uvedeného nařízení.
6.4. Všechny části těla zvířete, u kterého byl v rychlém testu zjištěn pozitivní nebo nejednoznačný výsledek, včetně kůže, se neškodně odstraní v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009, kromě materiálu, který má být uchován v souvislosti se záznamy podle kapitoly B části III této přílohy, a kromě tuků získaných z takového těla, pokud se tyto tuky zpracovávají v souladu s nařízením (EU) č. 142/2011 a používají v souladu s čl. 12 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo se používají pro výrobu získaných produktů podle článku 36 uvedeného nařízení.
6.5. Pokud je u zvířete poraženého k lidské spotřebě v rychlém testu zjištěn pozitivní nebo nejednoznačný výsledek, zlikviduje se podle bodu 6.4 nejméně jedno jatečně upravené tělo bezprostředně jemu předcházející a dvě jatečně upravená těla bezprostředně po něm následující na téže porážkové lince.
Odchylně od prvního odstavce tohoto bodu se mohou členské státy rozhodnout pro likvidaci výše uvedených jatečně upravených těl pouze v případě, že výsledek rychlého testu je potvrzen jako pozitivní nebo nejednoznačný potvrzujícím vyšetřením podle přílohy X kapitoly C bodu 3.1 písm. b).
6.6. Členské státy mohou udělit výjimku z ustanovení bodu 6.5, pokud se na jatkách používá systém, který brání vzájemné kontaminaci jatečně upravených těl.
7. Přezkoumání ročních programů sledování týkajících se BSE (dále jen „programy sledování BSE“), jak stanoví čl. 6 odst. 1b
7.1 Žádosti členských států
Žádosti o přezkoumání ročního programu sledování BSE, které členské státy předkládají Komisi, musí obsahovat alespoň následující údaje:
informace o ročním systému dohledu nad BSE používaném posledních šest let na území členského státu, včetně podrobné dokumentace prokazující dodržování epizootologických kritérií stanovených v bodě 7.2;
informace o systému identifikace a sledovatelnosti skotu podle čl. 6 odst. 1b třetího pododstavce písm. b) používaném posledních šest let na území členského státu, včetně podrobného popisu fungování počítačové databáze podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ( 23 );
informace o zákazech týkajících se krmení zvířat za posledních šest let na území členského státu, včetně podrobného popisu uplatňování zákazu krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami podle čl. 6 odst. 1b třetího pododstavce písm. c), včetně plánu odběru vzorků a počtu a druhu zjištěných porušení zákazu a výsledků následných opatření;
podrobný popis navrhovaného přezkoumaného programu sledování BSE, který zahrnuje zeměpisnou oblast, v níž má být program prováděn, a popis dílčích populací skotu, které budou do přezkoumaného programu sledování BSE zahrnuty, včetně údajů o omezení stáří a velikosti vzorků pro testování;
výsledek komplexní analýzy rizika prokazující, že přezkoumaný program sledování BSE zajistí ochranu zdraví lidí a zvířat. Tato analýza rizika musí obsahovat analýzu kohorty dle narození nebo další příslušné studie, jejichž cílem je prokázat, že opatření na snížení rizika TSE, včetně zákazů krmení živočišnými bílkovinami podle čl. 6 odst. 1b třetího pododstavce písm. c), byla prováděna účinným způsobem.
7.2 Epizootologická kritéria
Žádosti o přezkoumání programu sledování BSE mohou být přijaty, pouze pokud dotčený členský stát může prokázat, že kromě požadavků stanovených v čl. 6 odst. 1b třetím pododstavci písm. a), b) a c) splňuje na svém území tato epizootologická kritéria:
za období alespoň šesti po sobě jdoucích let ode dne zavedení systému Společenství pro testování BSE podle čl. 6 odst. 1b třetího pododstavce písm. b):
buď
byl průměrný pokles roční míry výskytu BSE zjištěný u dospělé populace skotu (starší 24 měsíců) vyšší než 20 % a celkový počet zvířat postižených BSE narozených po zavedení úplného zákazu Společenství krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami podle čl. 6 odst. 1b třetího pododstavce písm. c) nepřekročil 5 % z celkového počtu potvrzených případů BSE,
nebo
byl roční zjištěný výskyt BSE u dospělé populace skotu (starší 24 měsíců) soustavně nižší než 1/100 000 ,
nebo
byl kumulovaný počet potvrzených případů BSE nižší než pět, tato varianta se vztahuje na členské státy, jejichž dospělá populace skotu (starší 24 měsíců) je menší než 1 000 000 zvířat;
po skončení šestiletého období stanoveného v písmenu a) neexistuje důkaz o zhoršování epizootologické situace BSE.
II. DOHLED NAD OVCEMI A KOZAMI
1. Všeobecně
Dohled nad ovcemi a kozami se provádí v souladu s laboratorními metodami stanovenými v příloze X kapitole C bodu 3.2 písm. b).
2. Dohled nad ovcemi a kozami poraženými pro lidskou spotřebu
a) Členské státy, v nichž populace bahnic a připuštěných jehnic přesahuje 750 000 zvířat, testují každoročně vzorky odebrané od nejméně 10 000 ovcí poražených pro lidskou spotřebu v souladu s pravidly pro odběr vzorků uvedenými v bodě 4.
b) Členské státy, v nichž populace koz, které již měly kůzlata, a připuštěných koz přesahuje 750 000 zvířat, testují každoročně vzorky odebrané od nejméně 10 000 koz poražených pro lidskou spotřebu v souladu s pravidly pro odběr vzorků uvedenými v bodě 4.
c) Členský stát může nahradit nejvýše:
3. Dohled nad ovcemi a kozami neporaženými pro lidskou spotřebu
Členské státy testují v souladu s pravidly pro odběr vzorků stanovenými v bodě 4 a minimálními rozsahy odběru vzorků uvedenými v tabulkách A a B ovce a kozy, které uhynuly nebo byly usmrceny, ale nebyly:
Tabulka A
Populace bahnic a připuštěných jehnic v členském státu |
Minimální rozsah odběru vzorků uhynulých nebo usmrcených ovcí (1) |
> 750 000 |
10 000 |
100 000 –750 000 |
1 500 |
40 000 –100 000 |
100 % až do 500 |
< 40 000 |
100 % až do 100 |
(1)
Minimální rozsahy odběru vzorků jsou stanoveny s ohledem na velikost populace ovcí v jednotlivých členských státech a jsou určeny k zajištění dosažitelných cílů. |
Tabulka B
Populace koz, které již měly kůzlata, a připuštěných koz v členském státě |
Minimální rozsah odběru vzorků uhynulých nebo usmrcených koz (1) |
> 750 000 |
10 000 |
250 000 –750 000 |
1 500 |
40 000 –250 000 |
100 % až do 500 |
< 40 000 |
100 % až do 100 |
(1)
Minimální rozsahy odběru vzorků jsou stanoveny s ohledem na velikost populace koz v jednotlivých členských státech a jsou určeny k zajištění dosažitelných cílů. |
4. Pravidla pro odběr vzorků zvířat uvedených v bodech 2 a 3
Zvířata jsou starší 18 měsíců nebo mají více než 2 trvalé řezáky prořezané v dásni.
Stáří zvířat se odhaduje podle chrupu, zřejmých známek dospělosti nebo jiných spolehlivých údajů.
Vzorek se vybírá tak, aby se zabránilo nadměrnému zastoupení některé kategorie z hlediska původu, stáří, plemene, typu produkce nebo jiné vlastnosti.
Odebírané vzorky jsou reprezentativní pro každý region a roční období. Pokud možno, je třeba se vyhnout opakovanému odběru vzorků ve stejném stádě. Členské státy se ve svých programech dohledu zaměří kdykoli to bude možné na to, aby byla v po sobě následujících letech odběru vzorků testována na TSE všechna úředně registrovaná hospodářství s více než 100 zvířaty, na nichž nikdy nebyly zjištěny případy TSE.
Členské státy zavedou systém cílené nebo jiné kontroly pro ověření toho, že zvířata nejsou vynechána z odběru vzorků.
Členské státy se však mohou rozhodnout vyloučit z odběru vzorků vzdálené oblasti s nízkou hustotou zvířat, kde se neorganizuje svoz mrtvých zvířat. Členské státy, které využívají této výjimky, o tom musí informovat Komisi a předložit jí seznam vzdálených oblastí, pro které výjimku uplatňují. Výjimka se nesmí vztahovat na více než 10 % populace ovcí a koz v dotčeném členském státě.
5. Dohled v hospodářstvích v souladu s opatřeními pro tlumení a eradikaci TSE
Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace v souladu s přílohou VII kapitolou B částí 2 bodem 2.2.1. a bodem 2.2.2. písm. b) nebo c) se testují na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. písm. b) na základě výběru prostého namátkového vzorku, jehož rozsah je uveden v této tabulce.
Počet zvířat starších 18 měsíců, která byla usmrcena za účelem likvidace ve stádě |
Minimální rozsah odběru vzorků |
70 nebo méně |
Všechna zvířata vyhovující podmínkám |
80 |
68 |
90 |
73 |
100 |
78 |
120 |
86 |
140 |
92 |
160 |
97 |
180 |
101 |
200 |
105 |
250 |
112 |
300 |
117 |
350 |
121 |
400 |
124 |
450 |
127 |
500 nebo více |
150 |
6. Dohled nad ostatními zvířaty
Vedle programů dohledu stanovených v bodech 2, 3 a 4 mohou členské státy dobrovolně vykonávat dohled nad jinými zvířaty, zejména nad:
7. Opatření následující po testování ovcí a koz
7.1 Pokud byla pro testování TSE vybrána ovce nebo koza poražená pro lidskou spotřebu podle bodu 2, nesmí její jatečně upravené tělo nést označení zdravotní nezávadnosti podle přílohy I kapitoly III oddílu I nařízení (ES) č. 854/2004, dokud není k dispozici negativní výsledek rychlého testu.
7.2 Členské státy mohou udělit výjimku z bodu 7.1, pokud se na jatkách používá systém, který je schválen příslušným orgánem a zajišťuje, že všechny části zvířete lze vysledovat a že žádná část vyšetřovaných zvířat nesoucí označení zdravotní nezávadnosti neopustí jatka, dokud není k dispozici negativní výsledek rychlého testu.
7.3 Všechny části těla vyšetřovaného zvířete, včetně kůže, zůstávají pod úředním dohledem, dokud nebude k dispozici negativní výsledek rychlého testu, kromě případů, kdy se neškodně odstraní v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo kdy se tuky tohoto zvířete zpracovávají v souladu s nařízením (EU) č. 142/2011 a používají v souladu s čl. 12 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo se používají pro výrobu získaných produktů podle článku 36 uvedeného nařízení.
7.4 Všechny části těla zvířete, u kterého byl v rychlém testu zjištěn pozitivní výsledek, včetně kůže, se přímo neškodně odstraní v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009, kromě materiálu, který má být uchován v souvislosti se záznamy podle kapitoly B části III této přílohy, a kromě tavených nebo škvařených tuků získaných z takového těla, pokud se tyto tavené nebo škvařené tuky zpracovávají v souladu s nařízením (EU) č. 142/2011 a používají v souladu s čl. 12 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo se používají pro výrobu získaných produktů podle článku 36 uvedeného nařízení.
8. Určování genotypu
U každého pozitivního případu TSE u ovcí se určuje genotyp prionového proteinu v kodonech 136, 154 a 171. Případy TSE zjištěné u ovcí v genotypech, které kódují alanin (A) na obou alelách v kodonu 136, arginin (R) na obou alelách v kodonu 154 a arginin (R) na obou alelách v kodonu 171 se neprodleně ohlašují Komisi. Je-li pozitivní případ TSE případem atypické klusavky, určí se genotyp prionového proteinu také v kodonu 141.
U každého pozitivního případu TSE u koz se určuje genotyp prionového proteinu v kodonech 146 a 222. Případy TSE zjištěné u koz v genotypech, které kódují serin (S) nebo kyselinu aspartovou (D) alespoň na jedné alele v kodonu 146 a/nebo lysin (K) alespoň na jedné alele v kodonu 222, se neprodleně ohlašují Komisi.
III. DOHLED NAD JELENOVITÝMI
A. Tříletý program dohledu nad chronickým chřadnutím (CWD)
1. Všeobecně
1.1. Členské státy, které mají losí a/nebo sobí populaci volně žijící a/nebo ve farmovém chovu a/nebo polodomestikovanou (Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Švédsko), provedou tříletý program dohledu nad CWD u jelenovitých, a to ode dne 1. ledna 2018 do dne 31. prosince 2020. Testy TSE prováděné za účelem tohoto programu dohledu se vykonají mezi 1. lednem 2018 a 31. prosincem 2020, odběr vzorků za účelem programu dohledu ale může začít v roce 2017.
1.2. Tříletý program dohledu nad CWD musí pokrývat následující druhy jelenovitých:
1.3. Odchylně od bodu 1.2 může členský stát na základě zdokumentovaného posouzení rizik předloženého Evropské komisi vybrat pro tříletý program dohledu nad CWD pouze některé z druhů vyjmenovaných v uvedeném bodě.
2. Koncepce odběru vzorků
2.1. Členské státy uvedené v bodě 1.1 určí primární výběrové jednotky (dále jen „PSU“), které budou zahrnovat všechna území, na nichž se nacházejí populace jelenovitých, a to alespoň pomocí následujících prvků:
v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí bude každá farma a každé zařízení, v němž jsou jelenovití chováni na uzavřeném území, považována za PSU;
v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých bude PSU zeměpisně definována na základě následujících kritérií:
území, na nichž se volně žijící a polodomestikovaná zvířata druhů, na které se vztahuje program dohledu, shromažďují alespoň v určitém období v roce;
pokud se druh nikde neshromažďuje, území vymezená přírodními nebo umělými překážkami, na nichž se zdržují zvířata druhů, na které se vztahuje program dohledu;
území, na nichž jsou lovena zvířata druhů, na něž se vztahuje program dohledu, a území, která jsou spojena s dalšími relevantními aktivitami spojenými s druhy, na něž se vztahuje program dohledu.
2.2. Členské státy uvedené v bodě 1.1 vyberou pro testy TSE jelenovité ve farmovém chovu, v zajetí, volně žijící a polodomestikované za pomoci následujícího dvoufázového přístupu k odběru vzorků:
v první fázi uvedené členské státy:
v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí:
v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých:
ve druhé fázi:
v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí:
v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých:
2.3. Všichni vybraní jelenovití musí být starší než 12 měsíců. Věk se odhaduje podle chrupu, zjevných známek dospělosti nebo jiných spolehlivých údajů.
2.4. Jelenovití musí být vybráni z následujících cílových skupin:
v případě jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí:
uhynulí/poražení jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, čímž se rozumí jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, kteří byli nalezeni mrtví na uzavřeném území, na němž jsou chováni, během přepravy nebo na jatkách, jakož i jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, kteří byli usmrceni z důvodů zdraví/stáří;
kliničtí/nemocní jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, čímž se rozumějí jelenovití ve farmovém chovu nebo v zajetí, kteří vykazují abnormální znaky v chování a/nebo poruchy pohyblivosti a/nebo jsou obecně ve špatném stavu;
poražení jelenovití ve farmovém chovu, kteří byli prohlášeni za nevhodné pro lidskou spotřebu;
poražení jelenovití ve farmovém chovu považovaní za vhodné pro lidskou spotřebu, pokud členský stát určí méně než 3 000 jelenovitých ve farmovém chovu a v zajetí ze skupin uvedených v bodech i) až iii);
v případě volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých:
uhynulí/poražení volně žijící nebo polodomestikovaní jelenovití, čímž se rozumí jelenovití nalezení mrtví v přírodě, jakož i polodomestikovaní jelenovití, kteří byli nalezeni mrtví, anebo byli usmrceni z důvodů zdraví/stáří;
jelenovití zranění nebo usmrcení při dopravních nehodách nebo predátorem, čímž se rozumí volně žijící nebo polodomestikovaní jelenovití, kteří byli sraženi silničními vozidly, vlaky nebo se stali obětí útoku predátorů;
kliničtí/nemocní volně žijící a polodomestikovaní jelenovití, čímž se rozumí volně žijící a polodomestikovaní jelenovití, kteří dle pozorování vykazují abnormální znaky v chování a/nebo poruchy pohyblivosti a/nebo jsou obecně ve špatném zdravotním stavu;
ulovení volně žijící jelenovití a poražení polodomestikovaní jelenovití, kteří byli prohlášeni za nevhodné pro lidskou spotřebu;
ulovená volně žijící zvěř a poražení polodomestikovaní jelenovití považovaní za vhodné pro lidskou spotřebu, pokud členský stát určí méně než 3 000 volně žijících a polodomestikovaných jelenovitých ze skupin uvedených v bodech i) až iv).
2.5. V případě pozitivního výskytu TSE u jelenovitého musí být na základě posouzení provedeného dotčeným členským státem zvýšen počet vzorků z jelenovitých odebraných v zóně, v níž byl nalezen pozitivní výskyt TSE.
3. Odběr vzorků a laboratorní vyšetření
3.1. U každého vybraného jelenovitého se v souladu s bodem 2 odebere vzorek obexu a testován na TSE.
Je-li to možné, odebere se navíc vzorek jedné z tkání podle následujícího pořadí preferencí:
zahltanové lymfatické uzliny;
mandle;
další lymfatické uzliny v oblasti hlavy.
Pro účely rychlých testů se v čerstvém nebo zmraženém stavu předloží hemisekce obexu. Zbývající hemisekce by měla být zafixována. Lymfatické uzliny a mandle by po odběru měly být zafixovány.
Pro případ, že by byl vyžadován biotest, se uchová čerstvá část každého vzorku zmrazená, dokud není získán negativní výsledek.
3.2. Do té doby, než budou referenční laboratoří EU pro TSE zveřejněny pokyny pro testování TSE u jelenovitých, použije se pro účely programu dohledu nad CWD následující laboratorní metoda:
rychlé testy:
Rychlé testy, uvedené v bodě 4 kapitoly C přílohy X, používané pro zjištění TSE v obexu skotu nebo malých přežvýkavců se považují za vhodné pro použití ke zjištění TSE v obexu jelenovitých. Rychlé testy, uvedené v bodě 4 kapitoly C přílohy X, používané pro zjištění TSE v lymfatických uzlinách skotu nebo malých přežvýkavců se považují za vhodné pro použití ke zjištění TSE v lymfatických uzlinách jelenovitých. Členské státy mohou pro screeningové účely rovněž použít imunohistochemii a v takovém případě musí splnit test odborné způsobilosti, který organizuje referenční laboratoř EU pro TSE.
potvrzující testy:
Pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní, vzorek se podrobí potvrzujícím vyšetřením za pomoci alespoň jedné z následujících metod a protokolů, které stanoví nejnovější vydání Příručky Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata:
Pokud členský stát není schopen potvrdit pozitivní výsledek rychlého testu, zašle vhodnou tkáň pro potvrzení referenční laboratoři EU.
určení izolátu:
V případě pozitivního nálezu na TSE by mělo být při konzultaci s referenční laboratoří EU pro TSE provedeno další určení izolátu.
3.3. U každého pozitivního nálezu TSE u jelenovitých se určí genotyp prionové bílkoviny.
Kromě toho se u každého jelenovitého, který byl testován a shledán negativní na TSE, buď:
B. Další dohled nad jelenovitými
Členské státy musí na základě posouzení rizik nad TSE u jelenovitých provádět doplňkový dohled, který může brát v úvahu zjištění TSE u jelenovitých v téže oblasti či v sousedících oblastech.
Členské státy mimo ty, které byly zmíněny v bodě 1.1 části A, mohou dohled nad TSE u jelenovitých provádět na základě dobrovolnosti.
Po skončení tříletého programu dohledu zmíněného v části A mohou členské státy zmíněné v bodě 1.1 provádět dohled nad TSE u jelenovitých na základě dobrovolnosti.
IV. DOHLED NAD JINÝMI DRUHY ZVÍŘAT
Členské státy mohou na základě dobrovolnosti provádět dohled nad TSE u živočišných druhů jiných než skot, ovce, kozy a jelenovití.
KAPITOLA B
POŽADAVKY NA VEDENÍ ZÁZNAMŮ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV
I. POŽADAVKY NA ČLENSKÉ STÁTY
A. Údaje předkládané členskými státy v jejich výročních zprávách podle čl. 6 odst. 4
1. Počet podezřelých případů podle druhů zvířat, na které se vztahují úřední omezení pohybu v souladu s čl. 12 odst. 1.
2. Počet podezřelých případů, které byly podrobeny laboratornímu vyšetření podle čl. 12 odst. 2, podle druhů zvířat, včetně výsledků zrychleného testu a potvrzujícího testu (počet pozitivních a negativních případů) a, s ohledem na skot, věkové struktury všech testovaných zvířat. Věkové skupiny pro tento účel by měly být tyto: „mladší 24 měsíců“, po 12 měsících v rozmezí 24 až 155 měsíců a „starší 155 měsíců“.
3. Počet stád, ve kterých byly ohlášeny a prošetřeny podezřelé případy u ovcí a koz podle čl. 12 odst. 1 a 2.
4. Počet skotu testovaného v jednotlivých dílčích populacích podle kapitoly A části I bodů 2.1, 2.2, 3.1 a 5. Uvede se metoda odběru vzorků, výsledky zrychleného a potvrzujícího testu a věková struktura testovaných zvířat podle skupin stanovených v bodě 2.
5. Počet ovcí, koz a stád testovaných v jednotlivých dílčích populacích podle kapitoly A části II bodů 2, 3, 5 a 6, společně s metodou odběru vzorků a výsledků zrychleného a potvrzujícího testu.
6. Zeměpisné rozdělení, včetně země původu, pokud není totožná s ohlašující zemí, pozitivních případů BSE a klusavky. U každého případu TSE u skotu, ovcí a koz se uvede rok a pokud možno měsíc narození. Je třeba označit případy TSE považované za atypické. U klusavky se v příslušných případech do zprávy uvedou výsledky primárního a sekundárního molekulárního testování podle přílohy X kapitoly C bodu 3.2 písm. c).
7. U jiných zvířat než u skotu, ovcí a koz, jakož i u jelenovitých mimo ty, na něž se vztahuje tříletý program dohledu nad CWD zmíněný v oddílu A části III kapitoly A této přílohy, počet vzorků a potvrzených případů TSE pro každý druh.
8. Genotyp a pokud možno plemeno každé ovce a kozy, která byla shledána TSE pozitivní a jíž byl odebrán vzorek podle kapitoly A části II bodu 8.
9. U členských států, na něž se vztahuje tříletý program dohledu nad CWD uvedený v oddílu A části III kapitoly A této přílohy musí výroční zpráva pro roky 2018, 2019 a 2020 obsahovat:
Počet vzorků jelenovitých podrobených testům, rozdělených do cílových skupin podle těchto kritérií:
Výsledky rychlých a potvrzujících testů (počet pozitivních a negativních) a případně další určení izolátu, tkáň odebranou jako vzorek a metody použité při rychlých a potvrzujících testech.
Zeměpisná poloha, včetně země původu, v níž byly pozitivní případy TSE zjištěny, pokud není totožná se členským státem, který zprávu předkládá.
Genotyp a druh všech jelenovitých, jejichž nálezy jsou pozitivní na TSE.
Pokud byl testován, pak genotyp jelenovitých, kteří byli testováni a shledáni negativní na TSE.
B. Četnost předkládání zpráv
Zprávy obsahující údaje uvedené v oddíle A jsou sestavovány a předkládány Komisi (která je zašle Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin) měsíčně v elektronické podobě dohodnuté mezi členskými státy, Komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, nebo v případě údajů uvedených v bodě 8 čtvrtletně; tyto zprávy mohou být základem pro výroční zprávu, jak je požadováno v čl. 6 odst. 4, pokud jsou jejich údaje aktualizovány, kdykoli jsou k dispozici nové údaje.
II. ÚDAJE PŘEDKLÁDANÉ V SOUHRNNÉ ZPRÁVĚ UNIE
Souhrnná zpráva Unie má podobu tabulky a obsahuje o jednotlivých členských státech alespoň údaje uvedené v části I oddíle A.
Ode dne 1. ledna 2016 analyzuje údaje uvedené v části I Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který do konce listopadu zveřejní souhrnnou zprávu o trendech a zdrojích přenosných spongiformních encefalopatií v Unii.
III. ZÁZNAMY
1. Příslušný orgán uchovává po dobu sedmi let záznamy o údajích uvedených v části I oddíle A.
2. Vyšetřující laboratoř uchovává po dobu sedmi let všechny záznamy o testování, zejména laboratorní knihy a případně parafinové bloky a fotografie Western blot.
PŘÍLOHA IV
KRMIVA
KAPITOLA I
Rozšíření zákazu podle čl. 7 odst. 1
V souladu s čl. 7 odst. 2 se zákaz podle čl. 7 odst. 1 rozšiřuje na krmení:
přežvýkavců difosforečnanem vápenatým a trifosforečnanem vápenatým živočišného původu a krmnými směsmi obsahujícími tyto produkty;
nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat:
zpracovanými živočišnými bílkovinami,
krevními výrobky,
hydrolyzovanými bílkovinami živočišného původu,
difosforečnanem vápenatým a trifosforečnanem vápenatým živočišného původu,
krmivy obsahujícími produkty uvedené v podbodech i) až iv).
KAPITOLA II
Odchylky od zákazů podle čl. 7 odst. 1 a kapitoly I
Podle čl. 7 odst. 3 prvního pododstavce se zákazy podle čl. 7 odst. 1 a kapitoly I nevztahují na krmení:
přežvýkavců:
mlékem, mléčnými výrobky, produkty získanými z mléka, mlezivem a výrobky z mleziva,
vejci a výrobky z vajec,
kolagenem a želatinou získanými z nepřežvýkavců,
hydrolyzovanými bílkovinami získanými z:
krmnými směsmi obsahujícími produkty uvedené výše v podbodech i) až iv);
nepřežvýkavých hospodářských zvířat těmito krmnými surovinami a krmnými směsmi:
hydrolyzovanými bílkovinami získanými z částí nepřežvýkavců nebo z kůží a kožešin přežvýkavců,
rybí moučkou a krmnými směsmi obsahujícími rybí moučku, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v oddíle A kapitole IV,
difosforečnanem vápenatým a trifosforečnanem vápenatým živočišného původu a krmnými směsmi obsahujícími tyto fosfáty, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v oddíle B kapitole IV,
krevními výrobky získanými z nepřežvýkavců a krmnými směsmi obsahujícími tyto krevní výrobky, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v oddíle C kapitole IV;
živočichů pocházejících z akvakultury těmito krmnými surovinami a krmnými směsmi:
zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle D;
zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z farmově chovaného hmyzu a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle F;
neodstavených přežvýkavců mléčnými krmnými směsmi obsahujícími rybí moučku, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v oddíle E kapitole IV;
hospodářských zvířat krmnými surovinami rostlinného původu a krmnými směsmi obsahujícími tyto krmné suroviny kontaminovanými nevýznamným množstvím kostních fragmentů získaných z nepovolených druhů zvířat. Členské státy mohou použít tuto odchylku pouze v případě, že předem provedly hodnocení rizik, které potvrdilo zanedbatelné riziko pro zdraví zvířat. Toto hodnocení rizik musí zohlednit nejméně následující skutečnosti:
úroveň kontaminace,
povahu a zdroj kontaminace,
zamýšlené použití kontaminovaného krmiva;
drůbeže těmito krmnými surovinami a krmnými směsmi:
zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z prasat a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle G;
zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z farmově chovaného hmyzu a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle F;
prasat těmito krmnými surovinami a krmnými směsmi:
zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z drůbeže a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle H;
zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z farmově chovaného hmyzu a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle F.
KAPITOLA III
Obecné podmínky pro použití některých výjimek stanovených v kapitole II
ODDÍL A
Přeprava a skladování krmných surovin a krmných směsí určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat
1. Následující produkty určené ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro přežvýkavce:
volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže;
volně ložený hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;
volně ložené krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;
volně ložené krmné směsi obsahující krmné suroviny uvedené v písmenech a), b) a c).
Záznamy o typu přepravených produktů nebo produktů skladovaných ve skladovacím zařízení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně dvou let.
2. Odchylně od bodu 1 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování produktů uvedených v daném bodě, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro přežvýkavce za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
3. Skladovací zařízení, kde se v souladu s bodem 2 skladují krmné suroviny a krmné směsi uvedené v bodě 1, schvaluje příslušný orgán na základě ověření, zda splňují požadavky stanovené v bodě 2.
4. Volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat a volně ložené krmné směsi obsahující tyto zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a drůbeže.
5. Odchylně od bodu 4 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a volně ložených krmných směsí obsahujících tyto zpracované živočišné bílkoviny, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a drůbeže za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
6. Volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže a volně ložené krmné směsi obsahující tyto zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a prasat.
7. Odchylně od bodu 6 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže a volně ložených krmných směsí obsahujících tyto zpracované živočišné bílkoviny, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a prasat za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
8. Volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu a volně ložené krmné směsi obsahující tyto zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury, drůbeže a prasat.
9. Odchylně od bodu 8 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a volně ložených krmných směsí obsahujících tyto zpracované živočišné bílkoviny, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury, drůbeže a prasat za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
10. Volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, kromě rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže, prasat a farmově chovaného hmyzu, a volně ložené krmné směsi obsahující tyto zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury.
11. Odchylně od bodu 10 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování produktů uvedených v daném bodě, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
ODDÍL B
Výroba krmných směsí určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat
1. Krmné směsi určené ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat, které obsahují následující krmné suroviny, se vyrábějí v zařízeních, která nevyrábějí krmné směsi pro přežvýkavce a která jsou schválena příslušným orgánem:
rybí moučka;
difosforečnan vápenatý a trifosforečnan vápenatý živočišného původu;
krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;
zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu;
zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat;
zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže.
2. Odchylně od bodu 1 může být výroba krmných směsí pro přežvýkavce v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata obsahující produkty uvedené v daném bodě, schválena příslušným orgánem na základě jeho kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro nepřežvýkavce;
záznamy o nákupu a použití produktů uvedených výše v bodě 1 a o prodeji krmných směsí obsahujících tyto produkty musí být příslušnému orgánu k dispozici po období nejméně pěti let;
musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krmných směsí určených pro přežvýkavce za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ( 24 ); četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let.
3. Odchylně od bodu 1 se zvláštní schválení nepožaduje při výrobě kompletních krmiv z krmných směsí obsahujících produkty uvedené v daném bodě v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv za předpokladu, že tato hospodářství splňují tyto podmínky:
musí být registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících produkty uvedené v bodě 1;
musí chovat pouze nepřežvýkavce, a:
pokud chovají drůbež, nesmějí vyrábět kompletní krmivo z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže;
pokud chovají prasata, nesmějí vyrábět kompletní krmivo z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat;
veškeré krmné směsi obsahující rybí moučku použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat méně než 50 % hrubých bílkovin;
veškeré krmné směsi obsahující hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat celkem méně než 10 % fosforu;
veškeré krmné směsi obsahující krevní výrobky získané z nepřežvýkavců použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat méně než 50 % hrubých bílkovin.
ODDÍL C
Dovoz krmných surovin a krmných směsí určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat
Před propuštěním do volného oběhu v Unii dovozci zajistí, aby každá zásilka následujících krmných surovin a krmných směsí určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat v souladu s kapitolou II této přílohy byla analyzována v souladu s metodami zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedenými v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu:
zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže;
krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;
krmné směsi obsahující krmné suroviny uvedené v písmenech a) a b).
ODDÍL D
Používání a skladování krmiv určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat v hospodářstvích
1. Používání a skladování následujících krmiv je zakázáno v hospodářstvích, kde se chovají druhy hospodářských zvířat, pro která není toto krmivo určeno:
zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže;
difosforečnan vápenatý a trifosforečnan vápenatý živočišného původu;
krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;
krmné směsi obsahující krmné suroviny uvedené v písmenech a) až c).
2. Odchylně od bodu 1 může příslušný orgán povolit používání a skladování krmných směsí uvedených v bodě 1 písm. d) v hospodářstvích, kde se chovají druhy hospodářských zvířat, pro která není toto krmivo určeno, za předpokladu, že jsou na daném hospodářství přijata opatření zabraňující tomu, aby byly takové krmné směsi zkrmovány živočišným druhem, pro který nejsou určeny.
KAPITOLA IV
Zvláštní podmínky pro použití výjimek stanovených v kapitole II
ODDÍL A
Zvláštní podmínky pro výrobu a používání rybí moučky a krmných směsí obsahujících rybí moučku určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat
Na výrobu a používání rybí moučky a krmných směsí obsahujících rybí moučku určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat se vztahují tyto zvláštní podmínky:
rybí moučka musí být vyráběna ve zpracovatelských zařízeních zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z:
vodních živočichů kromě mořských savců,
farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, kromě těch, kteří spadají do definice „vodních živočichů“ podle čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/88/ES, nebo
hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sklizené v produkční oblasti definované v příloze I bodu 2.5 nařízení (ES) č. 853/2004 a příslušných způsobem klasifikované;
obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející rybí moučku a také její etiketa musí být zřetelně označeny slovy „rybí moučka – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce s výjimkou neodstavených přežvýkavců“.
Etiketa krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata musí být zřetelně označena slovy „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců“.
ODDÍL B
Zvláštní podmínky pro používání hydrogenfosforečnanu vápenatého a fosforečnanu vápenatého živočišného původu a krmných směsí obsahujících tyto fosforečnany určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat
Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu a také jeho etiketa musí být zřetelně označeny slovy „hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce“.
Etiketa krmných směsí obsahujících hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu musí být zřetelně označena slovy „obsahuje hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu – není určeno pro krmení přežvýkavců“.
ODDÍL C
Zvláštní podmínky pro výrobu a používání krevních výrobků získaných z nepřežvýkavců a krmných směsí obsahujících tyto výrobky určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat
Na výrobu a používání krevních výrobků získaných z nepřežvýkavců a krmných směsí obsahujících tyto krevní výrobky určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat se vztahují tyto zvláštní podmínky:
Krev určená k použití při výrobě krevních výrobků musí pocházet z jatek, která neporážejí přežvýkavce a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem.
Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců na jatkách, která produkují krev nepřežvýkavců určenou k výrobě krevních výrobků pro použití při krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi krví přežvýkavců a krví nepřežvýkavců.
Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
porážka nepřežvýkavců musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek používaných pro porážku přežvýkavců,
zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení krve nepřežvýkavců musí být oddělena od zařízení určených pro nakládání s krví přežvýkavců,
musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení krve nepřežvýkavců na přítomnost bílkovin z přežvýkavců. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP).
Krev určená k použití při výrobě krevních výrobků pro nepřežvýkavce musí být přepravována do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách určených výhradně pro přepravu krve nepřežvýkavců.
Odchylně od této zvláštní podmínky mohou být dopravní prostředky a nádoby, které byly dříve používány pro přepravu krve získané z přežvýkavců, použity pro přepravu krve nepřežvýkavců za předpokladu, že jsou předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
Krevní výrobky se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících výhradně krev nepřežvýkavců, která jsou jako taková registrována příslušným orgánem.
Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit výrobu krevních výrobků pro použití při krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících krev přežvýkavců.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci.
Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
výroba krevních výrobků z nepřežvýkavců musí probíhat v uzavřeném systému fyzicky odděleném od systému užívaného pro výrobu krevních výrobků z přežvýkavců,
zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení volně ložených surovin a volně ložených hotových produktů z nepřežvýkavců musí být oddělena od zařízení, kde se uchovávají volně ložené suroviny a volně ložené hotové produkty z přežvýkavců,
příchozí krev získaná z přežvýkavců a z nepřežvýkavců a příslušné krevní výrobky musí být podrobeny procesu odsouhlasení,
musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krevních výrobků z nepřežvýkavců za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace krevními výrobky z přežvýkavců s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let.
Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející krevní výrobky získané z nepřežvýkavců a také jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy „krevní výrobky z nepřežvýkavců – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce“.
Etiketa krmných směsí obsahujících krevní výrobky získané z nepřežvýkavců musí být zřetelně označena slovy „obsahuje krevní výrobky z nepřežvýkavců – není určeno pro krmení přežvýkavců“.
ODDÍL D
Zvláštní podmínky pro výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury
Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury se vztahují tyto zvláštní podmínky:
Vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle musí pocházet z jednoho nebo více těchto zařízení:
jatka schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která neporážejí přežvýkavce a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
bourárny schválené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a které jsou jako takové registrovány příslušným orgánem;
jiná zařízení neuvedená v podbodě i) nebo ii) registrovaná nebo schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která nenakládají s výrobky z přežvýkavců a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
schválená zařízení uvedená v čl. 24 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (ES) č. 1069/2009, která jsou příslušným orgánem registrována jako zařízení, kde jsou skladovány nebo kde se manipuluje pouze s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z nepřežvýkavců pocházejícími ze zařízení uvedených v podbodech i), ii) a iii).
Odchylně od prvního pododstavce podbodů i), ii) a iii) může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců a nakládání s produkty z přežvýkavců v zařízeních uvedených v prvním odstavci podbodech i), ii) a iii), která produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců určené k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly na místě spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců a nepřežvýkavců.
Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
porážka nepřežvýkavců musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro porážku přežvýkavců,
s produkty z nepřežvýkavců musí být nakládáno na výrobních linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro nakládání s produkty z přežvýkavců,
zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců musí být oddělena od zařízení určených pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z přežvýkavců,
musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců na přítomnost bílkovin z přežvýkavců. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP).
Vedlejší produkty živočišného původu z nepřežvýkavců určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle se přepravují do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců.
Odchylně od této zvláštní podmínky se mohou přepravovat v dopravních prostředcích a nádobách, které byly dříve používány pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců za předpokladu, že tyto dopravní prostředky a nádoby byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
Zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních určených výhradně pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců pocházejících z jatek, bouráren nebo jiných zařízení uvedených v písmenu a). Tato zpracovatelská zařízení jsou registrována příslušným orgánem jako zpracovatelská zařízení zpracovávající výhradně vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců.
Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty živočišného původu pocházející z přežvýkavců.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami z přežvýkavců a zpracovanými živočišnými bílkovinami z nepřežvýkavců.
Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
výroba zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců musí být prováděna v uzavřeném systému, který je fyzicky oddělen od systému užívaného pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle,
vedlejší produkty živočišného původu získané z přežvýkavců se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců,
zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají hotové produkty získané z nepřežvýkavců,
musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace zpracovanými živočišnými bílkovinami pocházejícími z přežvýkavců s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let.
Krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se vyrábějí v zařízeních schválených pro tento účel příslušným orgánem, která se zabývají výhradně výrobou krmiva pro živočichy pocházející z akvakultury.
Odchylně od této zvláštní podmínky:
výroba krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle pro živočichy pocházející z akvakultury v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro jiná hospodářská zvířata s výjimkou kožešinových zvířat, může být schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:
Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle a jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy: „zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců – není určeno pro použití v krmivech pro hospodářská zvířata kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.
Etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle musí být zřetelně označena slovy:
„obsahuje zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců – není určeno pro krmení hospodářských zvířat kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.
ODDÍL E
Zvláštní podmínky pro výrobu, uvádění na trh a používání mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku, které jsou určeny ke krmení neodstavených přežvýkavců
Tyto zvláštní podmínky se vztahují na výrobu, uvádění na trh a používání mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku, které jsou určeny ke krmení neodstavených hospodářských přežvýkavých zvířat:
rybí moučka používaná v mléčných krmných směsích se vyrábí ve zpracovatelských zařízeních zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z:
vodních živočichů kromě mořských savců,
farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, kromě těch, kteří spadají do definice „vodních živočichů“ podle čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/88/ES, nebo
hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sklizené v produkční oblasti definované v příloze I bodu 2.5 nařízení (ES) č. 853/2004 a příslušných způsobem klasifikované.
Rybí moučka používaná v mléčných krmných směsích musí být v souladu s obecnými podmínkami, které jsou stanoveny v kapitole III;
obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející rybí moučku určenou k použití v mléčných krmných směsích a také její etiketa musí být zřetelně označeny slovy„rybí moučka – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce s výjimkou neodstavených přežvýkavců“;
použití rybí moučky pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se povoluje pouze v případě výroby mléčných krmných směsí dodávaných v suchém stavu a podávaných po rozpuštění ve stanoveném množství tekutiny, které jsou určeny ke krmení neodstavených přežvýkavců jako doplněk nebo náhrada postkolostrálního mléka před úplným odstavením;
mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se vyrábějí v zařízeních, která nevyrábějí jiné krmné směsi pro přežvýkavce a která jsou schválena k tomuto účelu příslušným orgánem.
Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán na základě kontroly na místě povolit výrobu jiných krmných směsí pro přežvýkavce v zařízeních, která rovněž vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata, za těchto podmínek:
jiné krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí uchovávat v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení užívaných pro volně loženou rybí moučku a volně ložené mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku při skladování, přepravě a balení,
jiné krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku,
záznamy o nákupu a použití rybí moučky a prodeji mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,
musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení jiných krmných směsí určených pro přežvýkavce za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru těchto vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;
před propuštěním do volného oběhu v Unii dovozci zajistí, aby každá zásilka dovezených mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku byla analyzována v souladu s metodami zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedenými v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu;
etiketa mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata musí být zřetelně označena slovy „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců s výjimkou neodstavených přežvýkavců“;
volně ložené mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které se neužívají pro přepravu nebo skladování jiných krmiv určených pro přežvýkavce.
Odchylně od této zvláštní podmínky mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které budou následně použity pro přepravu nebo skladování jiných volně ložených krmiv určených pro přežvýkavce, použity pro přepravu nebo skladování volně ložených mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let;
v hospodářstvích, kde se chovají přežvýkavci, se přijmou opatření zabraňující tomu, aby byly mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku zkrmovány jinými než neodstavenými přežvýkavci. Příslušný orgán sestaví seznam hospodářství, kde se používají mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku, na základě systému předběžného oznámení daným hospodářstvím nebo jiného systému, a tak zajistí dodržování této zvláštní podmínky.
ODDÍL F
Zvláštní podmínky pro výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury, drůbeže a prasat
Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a krmných směsí obsahujících tyto zpracované živočišné bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury, drůbeže a prasat se vztahují tyto zvláštní podmínky:
zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu musí být vyrobeny:
ve zpracovatelských zařízeních schválených v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 a zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z farmově chovaného hmyzu;
v souladu s požadavky stanovenými v příloze X kapitole II oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011.
Odchylně od podmínky stanovené v prvním pododstavci podbodě i) může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty pocházející z jiných druhů.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z farmově chovaného hmyzu a zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z jiných hospodářských zvířat.
Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu se musí vyrábět v zařízeních:
schválených pro tento účel příslušným orgánem;
zabývajících se výrobou krmiv pro živočichy pocházející z akvakultury, drůbež nebo prasata.
Odchylně od prvního odstavce podbodu i) se zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:
Odchylně od prvního odstavce podbodu ii) může být výroba krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu určených pro živočichy pocházející z akvakultury, drůbež nebo prasata v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro jiná hospodářská zvířata s výjimkou kožešinových zvířat, schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu a jejich etiketa a etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu musí být zřetelně označeny v souladu s kapitolou V oddílem G této přílohy.
ODDÍL G
Zvláštní podmínky pro výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení drůbeže
Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení drůbeže (dále jen „zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat“) se vztahují tyto zvláštní podmínky:
vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat musí pocházet z jednoho nebo více těchto zařízení:
jatka schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která neporážejí přežvýkavce a drůbež a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
bourárny schválené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a drůbeže a které jsou jako takové registrovány příslušným orgánem;
jiná zařízení neuvedená v podbodě i) nebo ii) registrovaná nebo schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která nenakládají s produkty z přežvýkavců a drůbeže a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
schválená zařízení uvedená v čl. 24 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (ES) č. 1069/2009, která jsou příslušným orgánem registrována jako zařízení, kde jsou skladovány nebo kde se manipuluje pouze s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z nepřežvýkavců pocházejícími ze zařízení uvedených v podbodech i), ii) a iii).
Odchylně od prvního pododstavce podbodů i), ii) a iii) může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců nebo drůbeže a nakládání s produkty z přežvýkavců nebo drůbeže v zařízeních uvedených v prvním odstavci podbodech i), ii) a iii), která produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z prasat určené k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly na místě spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců nebo drůbeže a prasat.
Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
porážka prasat musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro porážku přežvýkavců nebo drůbeže;
s produkty z prasat musí být nakládáno na výrobních linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro nakládání s produkty z přežvýkavců nebo drůbeže;
zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat musí být oddělena od zařízení určených pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z přežvýkavců nebo drůbeže;
musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat na přítomnost bílkovin z přežvýkavců nebo drůbeže. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP);
vedlejší produkty živočišného původu z prasat určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat se přepravují do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo drůbeže.
Odchylně od prvního pododstavce se mohou přepravovat v dopravních prostředcích a nádobách, které byly dříve používány pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo drůbeže za předpokladu, že tyto dopravní prostředky a nádoby byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let;
zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních:
zabývajících se zpracováním vedlejších produktů pocházejících z jatek, bouráren nebo jiných zařízení uvedených v písmenu a);
registrovaných příslušným orgánem jako zařízení nezpracovávající vedlejší produkty z přežvýkavců nebo drůbeže.
Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty z přežvýkavců nebo drůbeže.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami z přežvýkavců nebo drůbeže a zpracovanými živočišnými bílkovinami z prasat.
Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
výroba zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců nebo drůbeže musí být prováděna v uzavřeném systému, který je fyzicky oddělen od systému užívaného pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat;
vedlejší produkty živočišného původu získané z přežvýkavců a drůbeže se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají vedlejší produkty živočišného původu získané z prasat;
zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo drůbeže se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají hotové produkty získané z prasat;
musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z přežvýkavců nebo drůbeže s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;
krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat se musí vyrábět v zařízeních:
schválených pro tento účel příslušným orgánem;
zabývajících se výhradně výrobou krmiv pro drůbež, živočichy pocházející z akvakultury nebo kožešinová zvířata.
Odchylně od prvního pododstavce podbodu i) se zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:
Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může být výroba krmných směsí pro drůbež obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat, schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat a jejich etiketa a etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat musí být zřetelně označeny v souladu s kapitolou V oddílem G této přílohy.
ODDÍL H
Zvláštní podmínky pro výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení prasat
Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení prasat (dále jen „zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže“) se vztahují tyto zvláštní podmínky:
vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže musí pocházet z jednoho nebo více těchto zařízení:
jatka schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která neporážejí přežvýkavce a prasata a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
bourárny schválené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a prasat a které jsou jako takové registrovány příslušným orgánem;
jiná zařízení neuvedená v podbodě i) nebo ii) registrovaná nebo schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která nenakládají s výrobky z přežvýkavců a prasat a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
schválená zařízení uvedená v čl. 24 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (ES) č. 1069/2009, která jsou příslušným orgánem registrována jako zařízení, kde jsou skladovány nebo kde se manipuluje pouze s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z nepřežvýkavců pocházejícími ze zařízení uvedených v podbodech i), ii) a iii).
Odchylně od prvního pododstavce podbodů i), ii) a iii) může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců nebo prasat a nakládání s produkty z přežvýkavců nebo prasat v zařízeních uvedených v prvním odstavci podbodech i), ii) a iii), která produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z drůbeže určené k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly na místě spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců nebo prasat a drůbeže.
Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
porážka drůbeže musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro porážku přežvýkavců nebo prasat;
s produkty z drůbeže musí být nakládáno na výrobních linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro nakládání s produkty z přežvýkavců nebo prasat;
zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z drůbeže musí být oddělena od zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo prasat;
musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení vedlejších produktů živočišného původu získaných z drůbeže na přítomnost bílkovin z přežvýkavců nebo prasat. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP);
vedlejší produkty živočišného původu z drůbeže určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže se přepravují do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo prasat.
Odchylně od prvního pododstavce se mohou přepravovat v dopravních prostředcích a nádobách, které byly dříve používány pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo prasat za předpokladu, že tyto dopravní prostředky a nádoby byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let;
zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních:
zabývajících se zpracováním vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z jatek, bouráren nebo jiných zařízení uvedených v písmenu a);
registrovaných příslušným orgánem jako zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců nebo prasat.
Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců nebo prasat.
Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami z přežvýkavců nebo prasat a zpracovanými živočišnými bílkovinami z drůbeže.
Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:
výroba zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců nebo prasat musí být prováděna v uzavřeném systému, který je fyzicky oddělen od systému užívaného pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže;
vedlejší produkty živočišného původu získané z přežvýkavců nebo prasat se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají vedlejší produkty živočišného původu získané z drůbeže;
zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo prasat se během skladování a balení uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají hotové produkty získané z drůbeže;
musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z přežvýkavců nebo prasat s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;
krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže se musí vyrábět v zařízeních:
schválených pro tento účel příslušným orgánem;
zabývajících se výhradně výrobou krmiv pro prasata, živočichy pocházející z akvakultury nebo kožešinová zvířata.
Odchylně od prvního pododstavce podbodu i) se zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:
Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může být výroba krmných směsí pro prasata obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat, schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže a jejich etiketa a etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže musí být zřetelně označeny v souladu s kapitolou V oddílem G této přílohy.
KAPITOLA V
Obecné požadavky
ODDÍL A
Seznamy
1. Členské státy uchovávají a učiní veřejně přístupnými aktuální seznamy:
jatek, která jsou v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. a) prvním pododstavcem registrována jako jatka, která neporážejí přežvýkavce, a schválených jatek, z nichž může být získávána krev vyráběná v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků a zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu, která jsou registrována jako zařízení, kde se neporážejí přežvýkavci, nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a nenakládá s produkty z přežvýkavců a kde jsou skladovány nebo kde se nakládá pouze s vedlejšími produkty živočišného původu pocházejícími z těchto potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. a) prvním pododstavcem, a schválených jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků a zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu, která jsou registrována jako zařízení, kde se neporážejí přežvýkavci a drůbež, nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a drůbeže a nenakládá s produkty z přežvýkavců a drůbeže a kde jsou skladovány nebo kde se nakládá pouze s vedlejšími produkty živočišného původu pocházejícími z těchto potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. a) prvním pododstavcem, a schválených jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků a zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu, která jsou registrována jako zařízení, kde se neporážejí přežvýkavci a prasata, nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a prasat a nenakládá se s produkty z přežvýkavců a prasat a kde jsou skladovány nebo kde se nakládá pouze s vedlejšími produkty živočišného původu pocházejícími z těchto potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. a) prvním pododstavcem, a schválených jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení zpracovávající výhradně krev nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících krevní výrobky v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, která fungují v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců a drůbeže v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat, která fungují v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců a prasat v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže, která fungují v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou III oddílem B vyrábějí krmné směsi obsahující rybí moučku, hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu, krevní výrobky získané z nepřežvýkavců, zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat nebo zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže;
schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. d) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, a schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou V oddílem E bodem 3 písm. b) podbodem ii) vyrábějí výhradně krmné směsi určené na vývoz z Unie nebo krmné směsi určené na vývoz z Unie a krmné směsi pro živočichy pocházející z akvakultury, které mají být uvedeny na trh;
schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem E písm. d), vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata;
schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem F písm. b) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu;
schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. d) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat a určené pro drůbež;
schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. d) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže a určené pro prasata;
skladovacích zařízení schválených v souladu s kapitolou III oddílem A bodem 3 nebo kapitolou V oddílem E bodem 3 písm. d) třetím pododstavcem.
2. Členské státy uchovávají aktuální seznamy hospodářství s vlastní přípravou krmiv, která jsou registrována v souladu s kapitolou III oddílem B bodem 3 a kapitolou IV oddílem D písm. d) podbodem ii), oddílem F písm. b) podbodem ii), oddílem G písm. d) podbodem ii) a oddílem H písm. d) podbodem ii).
ODDÍL B
Přeprava a skladování krmných surovin a krmných směsí obsahujících produkty získané z přežvýkavců
1. Volně ložené krmné suroviny a volně ložené krmné směsi obsahující produkty získané z přežvýkavců s výjimkou produktů uvedených v následujících písmenech a) až d) se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata:
mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;
hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;
hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;
tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.
2. Odchylně od bodu 1 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených krmných surovin a volně ložených krmných směsí uvedených v daném bodě, použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.
Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
ODDÍL C
Výroba krmných směsí obsahujících produkty získané z přežvýkavců nebo z nepřežvýkavců určených pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu
1. Krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu, které obsahují produkty získané z přežvýkavců s výjimkou produktů uvedených v následujících písmenech a) až d) se nevyrábějí v zařízeních, která produkují krmivo pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata:
mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;
hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;
hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;
tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.
2. Krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, se nevyrábějí v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata nebo živočichy pocházející z akvakultury.
3. Odchylně od bodu 2:
krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu, které obsahují rybí moučku, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata a mléčné krmné směsi, které jsou určeny ke krmení neodstavených přežvýkavců;
krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro drůbež nebo prasata, pokud zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu splňují podmínky uvedené v kapitole IV oddílu F písm. a);
krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro drůbež, pokud zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat splňují podmínky uvedené v kapitole IV oddílu G písm. a), b) a c);
krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro prasata, pokud zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže splňují podmínky uvedené v kapitole IV oddílu H písm. a), b) a c).
ODDÍL D
Používání a skladování krmných surovin a krmných směsí pro hospodářská zvířata obsahujících produkty získané z přežvýkavců v hospodářstvích
Používání a skladování krmných surovin a krmných směsí pro hospodářská zvířata obsahujících produkty získané z přežvýkavců s výjimkou produktů uvedených v písmenech a) až d) je zakázáno v hospodářstvích, kde se chovají hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata:
mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;
hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;
hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;
tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.
ODDÍL E
Vývoz zpracovaných živočišných bílkovin a produktů, které obsahují tyto bílkoviny
1. Vývoz zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců nebo zpracovaných živočišných bílkovin získaných jak z přežvýkavců, tak z nepřežvýkavců podléhá splnění těchto podmínek:
zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v zaplombovaných nádobách přímo z výrobního zpracovatelského zařízení až na místo výstupu z území Unie, kterým je stanoviště hraniční kontroly uvedené v příloze I rozhodnutí Komise 2009/821/ES ( 25 ). Před opuštěním území Unie provozovatel odpovědný za sjednání přepravy zpracovaných živočišných bílkovin oznámí příslušnému orgánu na daném stanovišti hraniční kontroly, že zásilka byla doručena na výstupní místo;
zásilka musí být provázena řádně vyplněným obchodním dokladem vyhotoveným v souladu se vzorem stanoveným v příloze VIII kapitole III bodě 6 nařízení (EU) č. 142/2011, který byl vydán integrovaným počítačovým veterinárním systémem (TRACES) zavedeným rozhodnutím Komise 2004/292/ES ( 26 ). Na tomto obchodním dokladu musí být v kolonce I.28 jako výstupní místo uvedeno dané stanoviště hraniční kontroly;
při doručení zásilky na výstupní místo zkontroluje příslušný orgán na daném stanovišti hraniční kontroly plombu na každé nádobě předložené na stanovišti hraniční kontroly.
Odchylně od tohoto postupu se může příslušný orgán na daném stanovišti hraniční kontroly na základě analýzy rizik rozhodnout provést namátkovou kontrolu plomb na nádobách.
Není-li výsledek kontroly plomby uspokojivý, musí být zásilka buď zlikvidována, nebo poslána zpět do zařízení původu.
Příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly informuje prostřednictvím systému TRACES příslušný orgán odpovědný za zařízení původu o doručení zásilky na výstupní místo a případně o výsledku kontroly plomby a přijatých nápravných opatřeních;
příslušný orgán odpovědný za zařízení původu pravidelně provádí úřední kontroly za účelem ověření řádného uplatňování písmen a) a b) a ověření toho, že příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly u každé zásilky zpracovaných živočišných bílkovin pocházejících z přežvýkavců určených na vývoz potvrdil prostřednictvím systému TRACES provedení kontroly na výstupním místě.
2. Aniž je dotčen bod 1, vývoz produktů obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců je zakázán.
Odchylně se se však tento zákaz nevztahuje na:
zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců, které:
bylo zpracováno v zařízeních nebo podnicích schválených podle čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009 a
je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie;
organická hnojiva nebo půdní přídavky, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 22 nařízení (ES) č. 1069/2009, které ve svém složení obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo směs zpracovaných živočišných bílkovin z přežvýkavců a nepřežvýkavců, za předpokladu, že:
neobsahují materiál kategorie 1 ani produkty z něho získané nebo materiál kategorie 2 ani produkty z něho získané, jiné než hnůj, jak je definován v čl. 3 bodě 20 nařízení (ES) č. 1069/2009, zpracovaný v souladu s pravidly pro uvádění zpracovaného hnoje na trh, jak jsou stanovena v příloze XI kapitole I oddíle 2 písm. a), b), d) a e) nařízení Komise (EU) č. 142/2011;
zpracované živočišné bílkoviny obsažené v organických hnojivech nebo půdních přídavcích jsou v souladu se zvláštními požadavky popsanými v příloze X kapitole II oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011;
organická hnojiva nebo půdní přídavky mohou obsahovat další materiály kategorie 3, které byly zpracovány v souladu:
byly zpracovány v zařízeních nebo podnicích schválených podle čl. 24 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009;
jsou smíchány s dostatečným podílem složky povolené příslušným orgánem členského státu, kde se organická hnojiva nebo půdní přídavky vyrábějí, která činí produkt pro zvířata nepoživatelným nebo jiným způsobem účinně zabraňuje zneužití směsi ke krmným účelům. Tato složka má být smíchána s organickými hnojivy nebo půdními přídavky v podniku, kde se vyrábějí, nebo v podniku, který je pro tento účel registrován v souladu s přílohou XI kapitolou II oddílem 1 bodem 2 nařízení (EU) č. 142/2011.
Vyžaduje-li to příslušný orgán třetí země určení, příslušný orgán členského státu, ve kterém se organická hnojiva nebo půdní přídavky vyrábějí, může akceptovat použití jiných složek nebo jiných metod, jež mají zabránit použití organických hnojiv nebo půdních přídavků jako krmiva, odlišných od složek nebo metod povolených v tomto členském státě, za předpokladu, že nejsou v rozporu s pravidly stanovenými v čl. 22 odst. 3 a v příloze XI kapitole II oddíle 1 bodě 3 nařízení (EU) č. 142/2011;
byly zpracovány tak, aby byla zajištěna dekontaminace patogenů v souladu s přílohou XI kapitolou II oddílem 1 bodem 5 nařízení (EU) č. 142/2011;
mají na obalu nebo na nádobě připevněnou etiketu se slovy „organická hnojiva nebo půdní přídavky/nesmí dojít ke spásání hospodářskými zvířaty ani k použití plodin jako rostlinného porostu nejméně během 21 dnů po aplikaci“;
jsou vyváženy v souladu s těmito podmínkami:
Podmínky stanovené v bodě 2 písm. b) podbodech v), vii) a viii) se nevztahují na organická hnojiva nebo půdní přídavky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem.
3. Vývoz zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců nebo krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny podléhá splnění těchto podmínek:
zpracované živočišné bílkoviny získané nepřežvýkavců se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních, která splňují požadavky kapitoly IV oddílu D písm. c) nebo kapitoly IV oddílu F písm. a) podbodu i) nebo kapitoly IV oddílu G písm. c) nebo kapitoly IV oddílu H písm. c);
krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců se vyrábějí v zařízeních na výrobu krmných směsí, která:
vyrábějí v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. d) nebo kapitolou IV oddílem F písm. b) nebo kapitolou IV oddílem G písm. d) nebo kapitolou IV oddílem H písm. d) nebo
získávají zpracované živočišné bílkoviny použité v krmných směsích určených na vývoz ve zpracovatelských zařízeních, která splňují požadavky písmene a), a buď
krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců jsou zabaleny a označeny v souladu s právními předpisy Unie nebo právními požadavky dovážející země. V případě, že krmná směs obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců není označena v souladu s právními předpisy Unie, její etiketa musí být označena slovy: „obsahuje zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců“;
volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a volně ložené krmné směsi obsahující tyto bílkoviny, které jsou určeny na vývoz z Unie, se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které se neužívají pro přepravu nebo skladování krmiva určeného k uvedení na trh a určeného ke krmení přežvýkavců nebo nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než živočichů pocházejících z akvakultury. Záznamy o typu přepravených nebo skladovaných produktů musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně dvou let.
Odchylně od prvního pododstavce mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců a volně ložených krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny, které jsou určeny na vývoz z Unie, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného k uvedení na trh a určeného ke krmení přežvýkavců nebo nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než živočichů pocházejících z akvakultury za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.
Skladovací zařízení, která skladují volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a volně ložené krmné směsi obsahující tyto bílkoviny za podmínek stanovených v písm. d) druhém pododstavci, schvaluje příslušný orgán na základě ověření, zda splňují požadavky stanovené v uvedeném pododstavci.
4. Odchylně od bodu 3 se podmínky v něm stanovené nevztahují na:
krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahuje zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, bylo zpracováno v zařízení na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu schváleném podle článku 24 nařízení (ES) č. 1069/2009 a je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie;
rybí moučku, je-li vyrobena v souladu s touto přílohou;
zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, jsou-li vyrobeny v souladu s touto přílohou;
krmné směsi, které neobsahují žádné jiné zpracované živočišné bílkoviny než rybí moučku a zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, jsou-li vyrobeny v souladu s touto přílohou;
zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců určené k výrobě krmiv pro zvířata v zájmovém chovu nebo organických hnojiv a půdních přídavků ve třetí zemi určení, zajistí-li vývozce před jejich vývozem, aby každá zásilka zpracovaných živočišných bílkovin byla analyzována v souladu s metodou zkoušení uvedenou v příloze VI bodě 2.2 nařízení Komise (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti složek pocházejících z přežvýkavců.
5. Vývoz organických hnojiv nebo půdních přídavků, které ve svém složení obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané pouze z nepřežvýkavců a neobsahují žádné materiály pocházející z přežvýkavců, musí splňovat tyto podmínky:
požadavky stanovené v bodě 2 písm. b) podbodech i), ii), iii), iv), v), vi) a vii) tohoto oddílu. Podmínky stanovené v bodě 2 písm. b) podbodech v) a vii) se nevztahují na organická hnojiva nebo půdní přídavky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem;
v nich obsažené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců se vyrábějí ve zpracovatelských podnicích, které splňují požadavky kapitoly IV oddílu D písm. c) a jsou uvedeny na seznamu v souladu s kapitolou V oddílem A bodem 1 písm. d);
byly vyrobeny v zařízeních nebo podnicích, které jsou určeny výhradně ke zpracování organických hnojiv nebo půdních přídavků získaných z nepřežvýkavců.
Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit vývoz organických hnojiv nebo půdních přídavků uvedených v tomto bodě vyrobených v zařízeních nebo podnicích zpracovávajících organická hnojiva nebo půdní přídavky obsahující materiál z přežvýkavců, pokud jsou v nich zavedena účinná opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi organickými hnojivy nebo půdními přídavky obsahujícími pouze materiál z nepřežvýkavců a organickými hnojivy nebo půdními přídavky obsahujícími materiál z přežvýkavců;
přepravují se na místo výstupu z území Unie v novém obalovém materiálu nebo v kontejnerech pro volně ložené látky, které se nepoužívají pro přepravu materiálů pocházejících z přežvýkavců nebo byly předem vyčištěny, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci, v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem.
Podmínky stanovené v bodě 5 písm. c) a d) se nevztahují na organická hnojiva nebo půdní přídavky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem.
ODDÍL F
Úřední kontroly
1. Úřední kontroly prováděné příslušným orgánem s cílem ověřit soulad s pravidly stanovenými v této příloze zahrnují kontroly a odběry vzorků zpracovaných živočišných bílkovin a krmiva pro zkoušení v souladu s metodami zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedenými v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009.
2. Příslušný orgán pravidelně ověřuje odbornou kvalifikaci laboratoří provádějících analýzy pro tyto úřední kontroly, zejména hodnocením výsledků testů odborné způsobilosti.
Je-li odborná kvalifikace shledána nedostatečnou, provede laboratoř před prováděním dalších analýz jako minimální nápravné opatření nové školení laboratorního personálu.
ODDÍL G
Doprovázející doklad a etiketa zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, prasat nebo drůbeže a krmných směsí obsahujících tyto zpracované živočišné bílkoviny
1. Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, prasat nebo drůbeže a jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy: „zpracované živočišné bílkoviny získané z … [uveďte prosím příslušná hospodářská zvířata uvedená v prvním sloupci tabulky 1, z nichž jsou získány zpracované živočišné bílkoviny] — není určeno pro použití v krmivech pro hospodářská zvířata kromě… [uveďte prosím odpovídající hospodářská zvířata uvedená ve druhém sloupci tabulky 1, která lze krmit zpracovanými živočišnými bílkovinami]“.
2. Etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, prasat nebo drůbeže musí být zřetelně označena slovy: „obsahuje zpracované živočišné bílkoviny získané z … [uveďte prosím příslušná hospodářská zvířata uvedená v prvním sloupci tabulky 1, z nichž jsou získány zpracované živočišné bílkoviny] — není určeno pro krmení hospodářských zvířat kromě… [uveďte prosím odpovídající hospodářská zvířata uvedená ve druhém sloupci tabulky 1, která lze krmit zpracovanými živočišnými bílkovinami]“.
Tabulka 1
Hospodářská zvířata, z nichž jsou získány zpracované živočišné bílkoviny |
Hospodářská zvířata, která lze krmit zpracovanými živočišnými bílkovinami |
Farmově chovaný hmyz |
Živočichové pocházející z akvakultury, kožešinová zvířata, prasata, drůbež |
Prasata |
Živočichové pocházející z akvakultury, kožešinová zvířata, drůbež |
Drůbež |
Živočichové pocházející z akvakultury, kožešinová zvířata, prasata |
Farmově chovaný hmyz a prasata |
Živočichové pocházející z akvakultury, kožešinová zvířata, drůbež |
Farmově chovaný hmyz a drůbež |
Živočichové pocházející z akvakultury, kožešinová zvířata, prasata |
Prasata a drůbež |
Živočichové pocházející z akvakultury, kožešinová zvířata |
Farmově chovaný hmyz, prasata a drůbež |
Živočichové pocházející z akvakultury, kožešinová zvířata |
PŘÍLOHA V
SPECIFIKOVANÝ RIZIKOVÝ MATERIÁL
1. Definice specifikovaného rizikového materiálu
Následující tkáně se pokládají za specifikovaný rizikový materiál, pokud byly získány ze zvířat pocházejících z členského státu nebo třetí země nebo některé z jejich oblastí s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE:
pokud jde o skot:
lebka kromě dolní čelisti, ale včetně mozku a očí, a mícha zvířat starších než 12 měsíců,
páteř kromě ocasních obratlů, trnových a příčných výběžků krčních, hrudních a bederních obratlů a středového hřebene křížové kosti a křídel křížové kosti, avšak včetně míšních nervových uzlin zvířat starších 30 měsíců, a
mandle, poslední čtyři metry tenkého střeva, slepé střevo a okruží zvířat jakéhokoli stáří.
pokud jde o ovce a kozy, lebka včetně mozku a očí, a mícha zvířat, která jsou starší než 12 měsíců nebo která mají v dásních prořezaný trvalý řezák.
2. Zvláštní požadavky u členských států se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE
Za specifikovaný rizikový materiál se pokládají tkáně uvedené v bodě 1 písm. a) podbodě i) a v bodě 1 písm. b) získané ze zvířat pocházejících z členských států se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE.
3. Značení a neškodné odstraňování
Specifikovaný rizikový materiál se potřísní barvou nebo popřípadě jinak označí okamžitě po odstranění a neškodně se odstraní v souladu s pravidly nařízení (ES) č. 1069/2009, a zejména článkem 12 uvedeného nařízení.
4. Odstranění specifikovaného rizikového materiálu
4.1. Specifikovaný rizikový materiál se odstraňuje:
na jatkách nebo popřípadě na jiných místech porážky;
v bourárnách, pokud jde o páteř skotu;
pokud je to vhodné, ve schválených zařízeních nebo podnicích uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. h) nařízení (ES) č. 1069/2009.
4.2. Odchylně od ustanovení bodu 4.1 může být postupem podle čl. 24 odst. 3 tohoto nařízení povolen vedle odstranění specifikovaného rizikového materiálu alternativní test podle čl. 8 odst. 2, za předpokladu, že je tento alternativní test uveden na seznamu v příloze X a že jsou splněny tyto podmínky:
alternativní testy se musí provádět na jatkách na všech zvířatech, u kterých se má odstranit specifikovaný rizikový materiál;
žádný hovězí, ovčí nebo kozí produkt určený k lidské spotřebě nebo k výživě zvířat nesmí opustit jatka před tím, než příslušný orgán obdrží a přijme výsledky alternativních testů na všech poražených zvířatech, která mohou být infikována, byla-li BSE potvrzena u jednoho z nich;
je-li výsledek alternativního testu pozitivní, musí být veškerý hovězí, ovčí a kozí materiál, který mohl být na jatkách kontaminován, zlikvidován v souladu s bodem 3, pokud není možné všechny části těla včetně kůže postiženého zvířete identifikovat a uložit odděleně.
4.3. Odchylně od bodu 4.1 se členské státy mohou rozhodnout povolit:
odstraňování míchy ovcí a koz v bourárnách pro tento účel zvlášť schválených;
odstraňování páteře skotu z jatečně upravených těl nebo částí jatečně upravených těl v řeznických obchodech pro tento účel zvlášť schválených, sledovaných a registrovaných;
oddělování masa z hlav skotu v bourárnách pro tento účel zvlášť schválených v souladu s bodem 9.
4.4. Pravidla pro odstranění specifikovaného rizikového materiálu stanovená v této kapitole se nepoužijí pro materiál kategorie 1 použitý v souladu s čl. 18 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 jako krmivo zvířat chovaných v zoologických zahradách ani pro materiál kategorie 1 použitý v souladu s čl. 18 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení jako krmivo ohrožených nebo chráněných druhů mrchožravých ptáků a dalších druhů žijících ve svém přírodním stanovišti za účelem podpory biologické rozmanitosti.
5. Opatření pro strojně oddělené maso
Bez ohledu na jednotlivá rozhodnutí uvedená v čl. 5 odst. 2 a odchylně od čl. 9 odst. 3 se ve všech členských státech zakazuje používání kostí nebo nevykostěného masa skotu, ovcí a koz na výrobu strojně odděleného masa.
6. Opatření pro laceraci tkání
Zákaz stanovený v čl. 8 odst. 3 používat v členských státech nebo jejich oblastech s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE po omráčení laceraci centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční u skotu, ovcí a koz, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat, se uplatní rovněž na členské státy se zanedbatelným rizikem výskytu BSE.
7. Oddělování jazyků skotu
Jazyky skotu jakéhokoli věku určené k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat se odebírají na jatkách příčným řezem rostrálním na jazykový výběžek basihyoidální kosti, kromě jazyků skotu, který pochází z členských států se zanedbatelným rizikem výskytu BSE.
8. Oddělování masa z hlavy skotu
8.1 Maso z hlavy skotu staršího 12 měsíců se v souladu s kontrolním systémem uznaným příslušným orgánem odebírá na jatkách, aby byla zajištěna prevence před možnou kontaminací masa z hlavy tkání centrální nervové soustavy. Systém zahrnuje přinejmenším tato opatření:
odebírání probíhá na vyhrazeném místě fyzicky odděleném od ostatních částí porážecí linky;
pokud jsou hlavy odstraněny z dopravního pásu nebo háků před oddělením masa z hlavy, utěsní se otvor po čelním průstřelu a foramen magnum nepropustnou a trvanlivou zátkou. Pokud jsou z mozkového kmenu odebírány vzorky pro laboratorní vyšetření na BSE, utěsní se foramen magnum ihned po tomto odběru vzorků;
maso z hlav se neodebírá z hlav, na kterých jsou oči poškozeny nebo odděleny bezprostředně před porážkou nebo po porážce nebo které jsou jinak poškozeny způsobem, který může znamenat kontaminaci hlavy centrální nervovou tkání;
maso z hlav se neodebírá z hlav, které nebyly řádně utěsněny v souladu s písmenem b);
aniž jsou dotčena obecná pravidla o hygieně, jsou zavedeny zvláštní pracovní pokyny pro předejití kontaminaci masa z hlavy během oddělování, zejména v případě, kdy se zátka uvedená v písmenu b) ztratí nebo se během činnosti poškodí oči;
je zaveden plán namátkové kontroly využívající patřičného laboratorního testu pro vyšetřování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace.
8.2 Odchylně od požadavků bodu 8.1 mohou členské státy rozhodnout, že se na jatkách bude pro oddělování masa z hlavy skotu používat alternativní kontrolní systém vedoucí k rovnocennému snížení úrovně kontaminace masa z hlavy tkání centrální nervové soustavy. Je zaveden plán namátkové kontroly využívající patřičného laboratorního testu pro vyšetřování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace. Členské státy využívající této odchylky informují Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat o svém kontrolním systému a výsledcích odběru vzorků.
8.3 Pokud se oddělování provádí bez odstranění hlavy skotu z dopravního pásu nebo háků, nepoužijí se body 8.1 a 8.2.
9. Oddělování masa z hlavy skotu ve schválených bourárnách
Odchylně od bodu 8 mohou členské státy rozhodnout, že povolí oddělování masa z hlavy skotu v bourárnách zvlášť schválených za tímto účelem, pokud jsou splněny tyto podmínky:
hlavy určené k přepravě do bourárny jsou během doby skladování a přepravy z jatek do bourárny zavěšeny na stojanu;
otvor po čelním průstřelu a foramen magnum se řádně utěsní nepropustnou a trvanlivou zátkou před přesunutím z dopravního pásu nebo háků na stojany. Pokud jsou z mozkového kmenu odebírány vzorky pro laboratorní vyšetření na BSE, utěsní se foramen magnum ihned po tomto odběru vzorků;
hlavy, které nebyly řádně utěsněny v souladu s písmenem b), na kterých jsou oči poškozeny nebo odděleny bezprostředně před porážkou nebo po porážce nebo které byly jinak poškozeny způsobem, který může znamenat kontaminaci masa z hlavy centrální nervovou tkání, se vylučují z přepravy do zvlášť schválených bouráren;
je zaveden plán namátkové kontroly jatek využívajících patřičného laboratorního testu pro testování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace;
oddělování masa z hlav skotu se provádí v souladu s kontrolním systémem uznaným příslušným orgánem, aby byla zajištěna prevence před možnou kontaminací masa z hlavy. Systém zahrnuje přinejmenším následující opatření:
všechny hlavy se před zahájením oddělování masa z hlavy vizuálně kontrolují, zda nejeví známky kontaminace nebo poškození a zda jsou řádně utěsněny,
maso se neodebírá z hlav, které nebyly řádně utěsněny, na kterých jsou oči poškozeny nebo které jsou jinak poškozeny způsobem, který může znamenat kontaminaci masa z hlavy centrální nervovou tkání. Maso se rovněž neodebírá z žádných hlav, u kterých je podezření na kontaminaci od takovýchto hlav,
aniž jsou dotčena obecná pravidla o hygieně, jsou zavedeny zvláštní pracovní pokyny pro předejití kontaminaci masa z hlavy během přepravy a oddělování, zejména pokud se ztratí zátka nebo se během činnosti poškodí oči;
je zaveden plán namátkové kontroly bouráren využívajících patřičného laboratorního testu pro testování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace.
10. Pravidla pro obchod a vývoz
10.1 Členské státy mohou povolit odeslání hlav nebo nerozporcovaných jatečně upravených těl obsahujících specifikovaný rizikový materiál do jiného členského státu pouze poté, co tento jiný členský stát souhlasil s přijetím materiálu a schválil podmínky platné pro odeslání a přepravu.
10.2 Odchylně od bodu 10.1 mohou být jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl nebo půlky jatečně upravených těl rozporcované na nejvýše tři části a čtvrtě neobsahující jiný specifikovaný rizikový materiál než páteř včetně míšních nervových uzlin odesílány z jednoho členského státu do jiného bez předchozího souhlasu členského státu určení.
10.3 Vývoz hlav a čerstvého masa skotu, ovcí nebo koz obsahujícího specifikovaný rizikový materiál mimo Společenství se zakazuje.
11. Kontroly
11.1. Členské státy provádějí časté úřední kontroly pro ověření řádného uplatňování této přílohy a zajistí, aby byla přijata opatření pro zabránění jakékoli kontaminaci, a to zejména na jatkách, v bourárnách nebo na jiných místech, kde je odstraňován specifikovaný rizikový materiál, jako jsou řeznické obchody nebo zařízení uvedená v bodě 4.1 písm. c).
11.2. Členské státy zejména zavedou systém pro zajištění a kontrolu toho, že se se specifickým rizikovým materiálem nakládá a neškodně se odstraňuje v souladu s tímto nařízením a nařízením (ES) č. 1069/2009.
11.3. Zavede se kontrolní systém pro odstraňování páteře, jak je podrobně uvedeno v bodě 1 písm. a). Tento kontrolní systém zahrnuje přinejmenším tato opatření:
do 30. června 2017 se v případě, že není vyžadováno odstranění páteře, označují jatečně upravená těla nebo části jatečně upravených těl skotu obsahující páteř dobře viditelným modrým pruhem na štítku uvedeném v článku 13 nařízení (ES) č. 1760/2000;
od 1. července 2017 se v případě, že je vyžadováno odstranění páteře, označují jatečně upravená těla nebo části jatečně upravených těl skotu obsahující páteř dobře viditelným červeným pruhem na štítku uvedeném v článku 13 nařízení (ES) č. 1760/2000;
ve vhodných případech se do obchodního dokumentu týkajícího se zásilky masa doplní přesný údaj o počtu jatečně upravených těl skotu nebo částí jatečně upravených těl, u kterých je vyžadováno odstranění páteře; jde-li o dovoz, tento přesný údaj se ve vhodných případech doplní do společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD) uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ( 27 );
řeznické obchody uchovávají nejméně jeden rok obchodní dokumenty uvedené v písmenu b).
PŘÍLOHA VI
PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU ZÍSKANÉ Z MATERIÁLU Z PŘEŽVÝKAVCŮ NEBO OBSAHUJÍCÍ TENTO MATERIÁL, JAK JE UVEDENO V ČL. 9 ODST. 1
PŘÍLOHA VII
TLUMENÍ A ERADIKACE PŘENOSNÝCH SPONGIFORMNÍCH ENCEFALOPATIÍ
KAPITOLA A
Opatření při podezření na výskyt tse u ovcí a koz
Jestliže je v některém hospodářství v daném členském státě podezření na TSE u ovce nebo kozy a dokud nejsou k dispozici výsledky potvrzujících vyšetření, vztahuje se na všechny ostatní ovce a kozy z tohoto hospodářství úřední omezení přesunů.
Existují-li důkazy, že hospodářství, kde bylo zvíře přítomno při podezření na TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, kde mohlo být zvíře vystaveno TSE, může členský stát na základě dostupných epizootologických informací rozhodnout o úředním dohledu nad ostatními hospodářstvími nebo pouze nad hospodářstvím, kde bylo zvíře vystaveno nákaze.
Mléko a mléčné výrobky získané z ovcí a koz z hospodářství podrobeného úřednímu dohledu, které se v tomto hospodářství nacházejí ode dne, kdy vzniklo podezření na přítomnost TSE, až do zpřístupnění výsledků potvrzujících vyšetření, se smí používat pouze v rámci uvedeného hospodářství.
KAPITOLA B
Opatření po potvrzení výskytu tse u skotu, ovcí a koz
1. Vyšetřování uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. b) musí zjistit:
v případě skotu:
v případě ovcí a koz:
2. Opatření stanovená v čl. 13 odst. 1 písm. c) musí obsahovat alespoň následující:
V případě potvrzení BSE u skotu usmrcení a úplnou likvidaci skotu zjištěného ve vyšetřování, na které odkazuje druhá a třetí odrážka bodu 1 písm. a); členský stát se však může rozhodnout:
V případě potvrzení TSE u ovce nebo kozy:
V případě, že nelze vyloučit BSE
Okamžité usmrcení a úplnou likvidaci všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé až páté odrážce, pokud nelze vyloučit BSE na základě výsledků sekundárního molekulárního testování provedeného v souladu s metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2 písm. c) podbodě ii).
Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace se testují na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2., podle přílohy III kapitoly A části II bodu 5.
U všech, nejvýše však u 50 ovcí se určuje genotyp prionového proteinu.
Mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci, které se v hospodářství nacházely ode dne potvrzení, že nelze vyloučit BSE, do dne úplné likvidace zvířat, musí být odstraněny v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ( 28 ).
Po usmrcení a úplné likvidaci všech zvířat se na hospodářství použijí podmínky uvedené v bodě 3.
V případech, kdy lze vyloučit BSE a ►C2 atypickou ◄ klusavku
Je-li vyloučena BSE a atypická klusavka v souladu s laboratorními metodami a protokoly uvedenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2, podléhá hospodářství podmínkám uvedeným v písmenu a). Kromě toho podle rozhodnutí členského státu odpovědného za hospodářství podléhá hospodářství buď podmínkám možnosti 1 uvedeným v písmenu b), možnosti 2 uvedeným v písmenu c) nebo možnosti 3 uvedeným v písmenu d). V případě hospodářství se smíšeným stádem ovcí a koz může členský stát odpovědný za hospodářství rozhodnout o tom, že použije podmínky jedné z možností na ovce v hospodářství a jiné možnosti na kozy v hospodářství:
mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci nebo porážce, které se v hospodářství nacházely ode dne potvrzení případu TSE do dne provedení opatření, která mají být použita v hospodářství podle písmene b) a c), nebo získané z nakaženého stáda až do doby zrušení všech omezení stanovených v písmenu d) a v bodě 4, se nesmí používat pro krmení přežvýkavců, s výjimkou krmení přežvýkavců v rámci daného hospodářství.
Uvádění takového mléka a mléčných výrobků na trh jako krmivo pro nepřežvýkavce se omezuje na území členského státu odpovědného za hospodářství.
Obchodní doklad doprovázející zásilku takového mléka a mléčných výrobků a jakýkoli obal obsahující takové zásilky musí být zřetelně označen slovy: „nesmí být používáno pro krmení přežvýkavců“.
Používání a skladování krmiv obsahujících takové mléko a mléčné výrobky je v hospodářstvích, kde se chovají přežvýkavci, zakázáno.
Volně ložená krmiva obsahující takové mléko a mléčné výrobky se přepravují dopravními prostředky, které současně nepřepravují krmiva pro přežvýkavce.
Jsou-li takové dopravní prostředky následně použity pro přepravu krmiv pro přežvýkavce, musí být důkladně vyčištěny, aby se zabránilo křížové kontaminaci, v souladu s postupem schváleným členským státem odpovědným za hospodářství;
možnost 1 – usmrcení a úplná likvidace všech zvířat
Okamžité usmrcení a úplná likvidace všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé a třetí odrážce.
Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace jsou vyšetřena na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. podle přílohy III kapitoly A části II bodu 5.
U všech, nejvýše však u 50 ovcí se určuje genotyp prionového proteinu.
Odchylně od podmínek uvedených v prvním odstavci možnosti 1 se mohou členské státy rozhodnout, že místo toho provedou opatření uvedená v podbodě i) nebo ii):
nahradit okamžité usmrcení a úplnou likvidaci všech zvířat jejich porážkou pro lidskou spotřebu, pokud:
udělit jehňatům a kůzlatům mladším tří měsíců výjimku z okamžitého usmrcení a úplné likvidace, pokud jsou poražena pro lidskou spotřebu nejpozději při dosažení stáří tří měsíců.
Přesun zvířat uvedených v podbodech i) a ii) z hospodářství na jatka je povolen.
Po usmrcení a úplné likvidaci všech zvířat nebo jejich porážce pro lidskou spotřebu se pro hospodářství, kde bylo rozhodnuto o uplatnění možnosti 1, použijí podmínky uvedené v bodě 3;
možnost 2 – usmrcení a úplná likvidace pouze vnímavých zvířat
Určování genotypu prionového proteinu u všech ovcí a koz nacházejících se v hospodářství s výjimkou jehňat a kůzlat mladších tří měsíců, pokud jsou poražena pro lidskou spotřebu nejpozději do dosažení stáří tří měsíců.
Okamžité usmrcení a úplná likvidace všech ovcí a/nebo koz, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé a třetí odrážce, s výjimkou:
Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace jsou testována na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. podle přílohy III kapitoly A části II bodu 5.
Odchylně od podmínek uvedených v prvním a druhém odstavci možnosti 2 se mohou členské státy rozhodnout, že místo toho provedou opatření uvedená v podbodech i), ii) nebo iii):
nahradit usmrcení a úplnou likvidaci zvířat uvedených v druhém odstavci možnosti 2 porážkou pro lidskou spotřebu, pokud:
odložit určování genotypu a následné usmrcení a úplnou likvidaci nebo porážku zvířat uvedených v druhém odstavci možnosti 2 pro lidskou spotřebu o období nepřekračující tři měsíce. Tuto odchylku lze uplatnit v případech, kdy se indexový případ potvrdí krátce před začátkem období bahnění, pokud jsou bahnice a/nebo kozy a jejich novorozená mláďata po celé toto období chována izolovaně od ovcí a/nebo koz z jiných hospodářství;
odložit usmrcení a úplnou likvidaci nebo porážku zvířat uvedených v druhém odstavci možnosti 2 pro lidskou spotřebu maximálně o období tří let ode dne potvrzení indexového případu u stád ovcí nebo koz a u hospodářství, kde jsou ovce a kozy chovány společně. Uplatnění odchylky stanovené v tomto podbodě je omezeno na případy, kdy členský stát odpovědný za hospodářství dospěje k závěru, že epizootologickou situaci nelze řešit bez usmrcení příslušných zvířat, ale že to nemůže být provedeno ihned z důvodu nízké úrovně odolnosti populace ovcí a koz v hospodářství i s ohledem na zvážení jiných okolností včetně ekonomických faktorů. Plemenní berani jiní než berani genotypu ARR/ARR musí být neprodleně usmrceni nebo vykastrováni. Musí být zavedena veškerá možná opatření, jejichž cílem je rychlé vybudování genetické odolnosti populace ovcí a/nebo koz v hospodářství, včetně rozumné plemenitby a utrácení bahnic s cílem zvýšit frekvenci alely ARR a eliminovat alelu VRQ a plemenitby kozlů nesoucích alely K222, D146 nebo S146. Členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby počet zvířat, která mají být usmrcena na konci období odkladu, nebyl větší než bezprostředně po potvrzení indexového případu. V případě uplatnění odchylky stanovené v tomto podbodě se opatření uvedená v bodě 4 použijí na hospodářství až do doby úplné likvidace zvířat uvedených v druhém odstavci možnosti 2 nebo do doby jejich porážky pro lidskou spotřebu, a poté se použijí omezení stanovená v bodě 3.
Po usmrcení a úplné likvidaci všech zvířat uvedených v druhém odstavci možnosti 2 nebo jejich porážce pro lidskou spotřebu se pro hospodářství použijí podmínky uvedené v bodě 3.
možnost 3 – usmrcení a úplná likvidace zvířat nejsou povinné
Členský stát může rozhodnout, že nebude usmrcovat a úplně likvidovat zvířata zjištěná ve vyšetřování, na které odkazuje bod 1 písm. b) druhá a třetí odrážka, pokud jsou splněna kritéria stanovená alespoň v jedné z následujících čtyř odrážek:
U všech, nejvýše však 50 každého druhu, ovcí a koz se určuje genotyp prionového proteinu ve lhůtě tří měsíců ode dne potvrzení indexovaného případu klasické klusavky.
Pokud se v hospodářství, které využívá možnosti 3, zjistí další případy klasické klusavky, členský stát znovu posoudí opodstatněnost důvodů a kritérií, z nichž vycházelo rozhodnutí uplatnit možnost 3. Pokud dospěje k závěru, že použití možnosti 3 nezajistí řádné tlumení ohniska, změní členský stát řízení daného hospodářství z možnosti 3 buď na možnost 1, nebo na možnost 2, jak je stanoveno v písmenech b) a c).
Podmínky uvedené v bodě 4 se okamžitě použijí na hospodářství, kde bylo rozhodnuto o použití možnosti 3.
Členské státy umožňující využití možnosti 3 při řízení ohnisek klasické klusavky vedou záznamy o důvodech a kritériích, z nichž vycházela jednotlivá rozhodnutí o uplatnění.
▼M68 —————
Jestliže bylo zvíře nakažené TSE přivedeno z jiného hospodářství:
může členský stát na základě anamnézy nakaženého zvířete rozhodnout, že uplatní eradikační opatření kromě nebo namísto v hospodářství, kde byla nákaza potvrzena, i v hospodářství původu;
v případě půdy používané ke společné pastvě více než jednoho stáda může členský stát na základě rozumného zvážení všech epizootologických činitelů rozhodnout, že uplatnění eradikačních opatření omezí na jediné stádo;
tam, kde se v jednom hospodářství chová více než jedno stádo, může členský stát rozhodnout, že omezí uplatnění eradikačních opatření na stádo, kde byla TSE potvrzena, za předpokladu, že bylo ověřeno, že stáda byla chována izolovaně a že šíření nákazy mezi stády přímým nebo nepřímým stykem je nepravděpodobné.
3. Po usmrcení a úplné likvidaci nebo porážce všech zvířat zjištěných v hospodářství pro lidskou spotřebu v souladu s bodem 2.2.1, s bodem 2.2.2 písm. b) nebo s bodem 2.2.2 písm. c) platí tato omezení:
Na hospodářství se musí vztahovat intenzivnější protokol sledování TSE. To zahrnuje vyšetření na přítomnost TSE u zvířat starších 18 měsíců, která uhynula nebo byla usmrcena v hospodářství, avšak nikoli v rámci kampaně eradikace nákazy. To se netýká ovcí genotypu ARR/ARR a koz nesoucích alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146. Vyšetření se provádí v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.
Do hospodářství smějí být přivedena jen tato zvířata:
V hospodářství se smějí používat jen tyto zárodečné produkty plemenných beranů, plemenných kozlů a ovcí a koz:
Přesuny zvířat z hospodářství jsou povoleny buď za účelem likvidace, nebo podléhají těmto podmínkám:
za jakýmkoli účelem včetně plemenitby mohou být z hospodářství přesunuta tato zvířata:
z hospodářství mohou být přesunuta na přímou porážku pro lidskou spotřebu tato zvířata:
na základě rozhodnutí členského státu mohou být jehňata a kůzlata výhradně za účelem výkrmu před porážkou přesunuta do jediného jiného hospodářství nacházejícího se na jeho území s výhradou dodržení následujících podmínek:
Omezení uvedená v bodech 3.1. až 3.4. platí i nadále pro hospodářství:
do dne dosažení statusu ARR/ARR u všech ovcí v hospodářství, pokud nejsou v hospodářství chovány žádné kozy, nebo
do dne, kdy všechny kozy v hospodářství ponesou alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146, pokud nejsou v hospodářství chovány žádné ovce, nebo
do dne dosažení statusu ARR/ARR u všech ovcí v hospodářství, a kdy všechny kozy v hospodářství ponesou alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146, nebo
po dobu dvou let ode dne dokončení všech opatření podle bodu 2.2.1, bodu 2.2.2 písm. b) nebo bodu 2.2.2 písm. c), pokud nebyl během tohoto dvouletého období zjištěn žádný případ TSE s výjimkou atypické klusavky.
4. V návaznosti na rozhodnutí uplatnit možnost 3 uvedenou v bodě 2.2.2 písm. d) nebo odchylku stanovenou v bodě 2.2.2 písm. c) podbodě iii) se na hospodářství okamžitě použijí tato opatření:
Na hospodářství se musí vztahovat intenzivnější protokol sledování TSE. To zahrnuje vyšetření na přítomnost TSE u zvířat starších 18 měsíců, která:
To se netýká ovcí genotypu ARR/ARR a koz nesoucích alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146. Vyšetření se provádí v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2.
Použijí se podmínky stanovené v bodech 3.2 a 3.3.
Odchylně od bodů 3.2 a 3.3 však členský stát může povolit přivedení a použití v hospodářství:
pokud jsou splněny tyto podmínky:
Přesun zvířat z hospodářství je povolen buď za účelem likvidace, nebo na přímou porážku pro lidskou spotřebu, nebo podléhá těmto podmínkám:
berani a bahnice genotypu ARR/ARR a kozy nesoucí alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146 mohou být z hospodářství přesunuti za jakýmkoli účelem včetně plemenitby, pokud jsou přesunuti do jiných hospodářství, v nichž se uplatňují opatření v souladu s bodem 2.2.2 písm. c) (možnost 2) nebo s bodem 2.2.2 písm. d) (možnost 3);
na základě rozhodnutí členského státu mohou být jehňata a kůzlata výhradně za účelem výkrmu před porážkou přesunuta do jediného jiného hospodářství nacházejícího se na jeho území s výhradou dodržení následujících podmínek:
Členský stát zajistí, aby z hospodářství nebylo odesíláno žádné sperma, embrya ani vajíčka.
Společná pastva všech ovcí a koz v hospodářství s ovcemi a kozami z jiných hospodářství je v období bahnění ovcí a/nebo koz zakázána.
Mimo období bahnění ovcí a/nebo koz podléhá jejich společná pastva omezením, která stanoví členský stát na základě rozumného zvážení všech epizootologických činitelů.
Omezení uvedená v bodech 4.1 až 4.5 platí po dobu dvou let od zjištění posledního případu TSE s výjimkou atypické klusavky u hospodářství, kde byla uplatněna možnost 3 stanovená v bodě 2.2.2 písm. d).
KAPITOLA C
Minimální požadavky na šlechtitelský program zaměřený na odolnost vůči tse u ovcí podle článku 6 A
ČÁST 1
Všeobecné požadavky
1. Šlechtitelský program se soustředí na stáda s vysokou genetickou hodnotou podle přílohy I bodu 3 rozhodnutí Komise 2002/1003/ES.
Členské státy, které uplatňují šlechtitelský program, však mohou rozhodnout, že povolí odběr vzorků a určování genotypu pouze u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní.
2. Vytvoří se databáze obsahující přinejmenším tyto údaje:
identitu, plemeno a počet zvířat ve všech stádech, která se účastní šlechtitelského programu;
identifikaci jednotlivých zvířat, z nichž byl v rámci šlechtitelského programu odebrán vzorek, včetně plemenných beranů, z nichž byl odebrán vzorek ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní;
výsledky všech testů genotypizace.
3. Vytvoří se systém jednotné certifikace, v němž bude genotyp každého zvířete, ze kterého byl v šlechtitelském programu odebrán vzorek, včetně plemenných beranů, z nichž byl odebrán vzorek ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní, certifikován s odkazem na individuální identifikační číslo zvířete.
4. Vytvoří se systém identifikace zvířat a vzorků, zpracování vzorků a dodávání výsledků, který sníží na minimum možnost lidského omylu. Účinnost tohoto systému bude podrobena pravidelným namátkovým kontrolám.
5. Zjišťování genotypu z krve nebo jiných tkání odebraných pro účely šlechtitelského programu včetně vzorků plemenných beranů z nichž byl odebrán vzorek ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní, se provádí v laboratořích, které byly v rámci daného šlechtitelského programu schváleny.
6. Příslušný orgán členského státu může pomoci plemenářským spolkům zřídit genetické banky, které obsahují sperma, vajíčka a embrya takových genotypů prionového proteinu, u nichž je pravděpodobné, že se v důsledku šlechtitelského programu mohou stát vzácnými.
7. Šlechtitelský program se vypracuje pro každé plemeno s ohledem na:
frekvence různých alel v plemeni;
vzácnost plemene;
předcházení příbuzenské plemenitbě nebo genetickému posunu.
8. Jestliže členský stát povolí v souladu s druhým odstavcem bodu 1 odběr vzorků a určování genotypu u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní, genotyp prionového proteinu v kodonech 136, 141, 154 a 171 se pro minimální vzorek reprezentující celou populaci ovcí členského státu určí buď:
jednou za tři roky, přičemž minimálním vzorkem bude alespoň 1 560 ovcí, nebo
s četností a velikostí vzorku stanovenou členským státem na základě souladu s těmito kritérii:
podoba výběru vzorku bere v úvahu příslušné epizootologické údaje shromážděné během předchozích průzkumů, včetně údajů týkajících se ovčího genotypu prionového proteinu v kodonech 136, 141, 154 a 171 podle plemena, regionu, stáří, pohlaví a druhu stáda,
podoba výběru vzorku umožňuje zjistit alespoň 5 % změnu výskytu genotypu s 80 % výkonností a 95 % spolehlivostí v průběhu tříletého období.
ČÁST 2
Zvláštní pravidla pro stáda, která se účastní programu
1. Šlechtitelský program je zaměřen na zvýšení frekvence alely ARR ve stádu a snížení výskytu alel, u nichž byl prokázán vliv na vnímavost vůči TSE.
2. Minimální požadavky na stáda, která se účastní programu, jsou tyto:
všechna zvířata ve stádu, u nichž bude zjišťován genotyp, se jednotlivě a spolehlivě označí;
u všech beranů určených k plemenitbě ve stádě se ještě před plemenitbou zjistí genotyp;
každý samec s alelou VRQ se porazí nebo vykastruje do šesti měsíců po zjištění jeho genotypu; každé takové zvíře smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky;
samice s alelou VRQ smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky;
k plemenitbě ve stádě se nesmí použít jiní samci, včetně dárců spermatu užívaného k umělému oplodnění, než samci, kteří jsou certifikováni v rámci šlechtitelského programu.
3. Členské státy mohou udělit odchylky od požadavků uvedených v bodě 2 písm. c) a d) za účelem ochrany plemen a znaků produkce.
4. Členské státy informují Komisi o jakékoli odchylce udělené podle bodu 3 a o použitých kritériích.
ČÁST 3
Zvláštní opatření pro plemenné berany, z nichž jsou odebírány vzorky ve stádech, která se neúčastní šlechtitelského programu
1. Berani, z nichž se mají odebrat vzorky, se jednotlivě a spolehlivě označí.
2. Beran, u něhož je zjištěna alela VRQ, smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky.
ČÁST 4
Rámec pro uznání statusu odolnosti vůči TSE u stáda ovcí
1. Rámec pro uznání statusu odolnosti vůči TSE u stáda ovcí se použije k uznání statusu odolnosti vůči TSE u stád ovcí, která v důsledku účasti na šlechtitelském programu uvedeném v článku 6a splňují kritéria vyžadovaná daným programem.
Toto uznání se uděluje nejméně na těchto dvou úrovních:
stáda úrovně I jsou stáda, která se skládají výhradně z ovcí genotypu ARR/ARR;
stáda úrovně II jsou stáda, jejichž potomstvo pochází výhradně z beranů s genotypem ARR/ARR.
Členské státy mohou s ohledem na vnitrostátní požadavky udělit odchylku ohledně dalších úrovní.
2. Pravidelný namátkový odběr vzorků ovcí ze stád odolných vůči TSE se provádí:
v hospodářství nebo na jatkách za účelem ověření genotypu;
u stád úrovně I u zvířat starších 18 měsíců na jatkách pro účel testování na TSE podle přílohy III.
ČÁST 5
Zprávy, které členské státy poskytují Komisi
Členské státy, které zavedou vnitrostátní šlechtitelské programy s cílem provést výběr s ohledem na odolnost vůči TSE u své populace ovcí:
oznámí Komisi požadavky těchto programů;
předkládají Komisi výroční zprávu o jejich pokroku.
Zpráva za každý kalendářní rok se předkládá do 31. března následujícího roku.
PŘÍLOHA VIII
UVÁDĚNÍ NA TRH A VÝVOZ
KAPITOLA A
Podmínky pro obchodování se živými zvířaty, spermatem a embryi uvnitř Unie
ODDÍL A
Podmínky, které se uplatní na ovce a kozy a jejich sperma a embrya
1. |
Hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky a kontrolovaným rizikem klasické klusavky:
1.1.
Pro účely obchodu uvnitř Unie stanoví členské státy v příslušných případech oficiální systém pro uznávání hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky a hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky a na tento systém dohlíží. Na základě tohoto oficiálního systému v příslušných případech zřídí a vedou seznam hospodářství s chovem ovcí a koz se zanedbatelným rizikem a hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky.
1.2.
Hospodářství s chovem ovcí se statusem odolnosti vůči TSE úrovně I podle bodu 1 písm. a) části 4 kapitoly C přílohy VII, kde nebyl přinejmenším po dobu předchozích sedmi let potvrzen případ klasické klusavky, může být uznáno jako hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky. Hospodářství s chovem ovcí, hospodářství s chovem koz nebo hospodářství s chovem ovcí a koz může být rovněž uznáno jako hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky za předpokladu, že je přinejmenším po dobu předchozích sedmi let v souladu s těmito podmínkami:
a)
ovce a kozy jsou trvale označeny a jsou uchovávány záznamy umožňující zpětné dohledání hospodářství, kde se narodily;
b)
uchovávají se záznamy přesunů ovcí a koz do hospodářství a z hospodářství;
c)
do hospodářství jsou přiváděny jen tyto ovce a kozy:
i)
ovce a kozy z hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky;
ii)
ovce a kozy z hospodářství, která splňují podmínky stanovené v písmenech a) až i) minimálně po dobu předchozích sedmi let nebo nejméně po stejnou dobu, jako je doba, během níž hospodářství, kam mají být přivedeny, splňuje podmínky uvedené v těchto bodech;
iii)
ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;
iv)
ovce a kozy, které splňují podmínky stanovené v bodech i) nebo ii), kromě doby, kdy byly chovány ve středisku pro odběr spermatu, za předpokladu, že dané středisko splňuje tyto podmínky:
—
středisko pro odběr spermatu je schválené v souladu s částí I kapitoly I přílohy D směrnice 92/65/EHS (
29
) a podléhá dozoru v souladu s částí II kapitoly I uvedené přílohy,
—
po dobu předchozích sedmi let byly do střediska pro odběr spermatu přivedeny pouze ovce a kozy z hospodářství, která po uvedenou dobu splňovala podmínky stanovené v písmenech a), b) a e) a která podléhala pravidelným kontrolám úředního veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře schváleného příslušným orgánem,
—
ve středisku pro odběr spermatu nebyl po dobu předchozích sedmi let potvrzen žádný případ klasické klusavky,
—
středisko pro odběr spermatu má zavedena opatření biologické bezpečnosti, která zajišťují, že ovce a kozy chované v tomto středisku a přicházející z hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky nejsou v přímém nebo nepřímém styku s ovcemi a kozami přicházejícími z hospodářství s nižším statusem klasické klusavky;
d)
hospodářství je podrobováno pravidelným kontrolám úředního veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře schváleného pro tento účel příslušným orgánem s cílem ověřit dodržování podmínek uvedených v písmenech a) až i) a tyto kontroly mají být od 1. ledna 2014 prováděny alespoň jednou ročně;
e)
nebyl potvrzen žádný případ klasické klusavky;
f)
do 31. prosince 2013 musí být všechny ovce a kozy starší 18 měsíců uvedené v příloze III kapitole A části II bodě 3, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů, než je porážka k lidské spotřebě, laboratorně vyšetřeny na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2. Od 1. ledna 2014 musí být všechny ovce a kozy starší 18 měsíců, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů, než je porážka k lidské spotřebě, laboratorně vyšetřeny na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2. Odchylně od podmínek stanovených v písm. f) prvním a druhém pododstavci se mohou členské státy rozhodnout, že všechny ovce a kozy starší 18 měsíců, které nemají žádnou obchodní hodnotu a které jsou na konci produktivního života utraceny a nikoli poraženy k lidské spotřebě, se podrobí kontrole úředním veterinárním lékařem a všechny ty, které vykazují příznaky chřadnutí nebo neurologické příznaky, jsou laboratorně vyšetřeny na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2. Od 1. ledna 2014 musí být kromě podmínek uvedených v písmenech a) až f) splněny tyto podmínky:
g)
do hospodářství jsou přinášena pouze tato vajíčka a embrya ovcí a koz:
i)
vajíčka a embrya od dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky, nebo v hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují tyto požadavky:
—
jsou trvale označena s cílem umožnit jejich zpětné dohledání do hospodářství, kde se narodila,
—
byla od narození chována v hospodářstvích, v nichž nebyl během jejich pobytu potvrzen žádný případ klasické klusavky,
—
v době odběru vajíček nebo embryí nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;
ii)
vajíčka nebo embrya ovcí nesoucích alespoň jednu alelu ARR;
h)
do hospodářství je přinášeno pouze toto sperma ovcí a koz:
i)
sperma od dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky, nebo v hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují tyto požadavky:
—
jsou trvale označena s cílem umožnit jejich zpětné dohledání do hospodářství, kde se narodila,
—
v době odběru spermatu nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;
ii)
sperma beranů genotypu prionového proteinu ARR/ARR;
i)
ovce a kozy v hospodářství nejsou v přímém nebo nepřímém styku s ovcemi a kozami z hospodářství s nižším statusem klasické klusavky, včetně společné pastvy.
1.3.
Hospodářství s chovem ovcí, hospodářství s chovem koz nebo hospodářství s chovem ovcí a koz může být uznáno jako hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky za předpokladu, že je přinejmenším po dobu předchozích tří let v souladu s těmito podmínkami:
a)
ovce a kozy jsou trvale označeny a jsou uchovávány záznamy umožňující zpětné dohledání hospodářství, kde se narodily;
b)
uchovávají se záznamy přesunů ovcí a koz do hospodářství a z hospodářství;
c)
do hospodářství jsou přiváděny jen tyto ovce a kozy:
i)
ovce a kozy z hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky;
ii)
ovce a kozy z hospodářství, která splňují podmínky stanovené v písmenech a) až i) minimálně po dobu předchozích tří let nebo nejméně po stejnou dobu, jako je doba, během níž hospodářství, kam mají být přivedeny, splňuje podmínky uvedené v těchto bodech;
iii)
ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR;
iv)
ovce a kozy, které splňují podmínky stanovené v bodech i) až ii), kromě doby, kdy byly chovány ve středisku pro odběr spermatu, za předpokladu, že dané středisko splňuje tyto podmínky:
—
středisko pro odběr spermatu je schválené v souladu s částí I kapitoly I přílohy D směrnice Rady 92/65/EHS a podléhá dozoru v souladu s částí II kapitoly I uvedené přílohy,
—
po dobu předchozích tří let byly do střediska pro odběr spermatu přivedeny pouze ovce a kozy z hospodářství, která po uvedenou dobu splňovala písmenech a), b) a e) a která podléhala pravidelným kontrolám úředního veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře schváleného příslušným orgánem,
—
ve středisku pro odběr spermatu nebyl během předchozích tří let potvrzen žádný případ klasické klusavky,
—
středisko pro odběr spermatu má zavedena opatření biologické bezpečnosti, která zajišťují, že ovce a kozy chované v tomto středisku a přicházející z hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky nejsou v přímém nebo nepřímém styku s ovcemi a kozami přicházejícími z hospodářství s nižším statusem klasické klusavky;
d)
hospodářství je podrobováno pravidelným kontrolám úředního veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře schváleného pro tento účel příslušným orgánem s cílem ověřit dodržování podmínek uvedených v písmenech a) až i) a tyto kontroly mají být od 1. ledna 2014 prováděny alespoň jednou ročně;
e)
nebyl potvrzen žádný případ klasické klusavky;
f)
do 31. prosince 2013 musí být všechny ovce a kozy starší 18 měsíců uvedené v příloze III kapitole A části II bodě 3, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů, než je porážka k lidské spotřebě, laboratorně vyšetřeny na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2. Od 1. ledna 2014 musí být všechny ovce a kozy starší 18 měsíců, které uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů, než je porážka k lidské spotřebě, laboratorně vyšetřeny na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2. Odchylně od podmínek stanovených v písm. f) prvním a druhém pododstavci se mohou členské státy rozhodnout, že všechny ovce a kozy starší 18 měsíců, které nemají žádnou obchodní hodnotu a které jsou na konci produktivního života utraceny a nikoli poraženy k lidské spotřebě, se podrobí kontrole úředním veterinárním lékařem a všechny ty, které vykazují příznaky chřadnutí nebo neurologické příznaky, jsou laboratorně vyšetřeny na klasickou klusavku v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2. Od 1. ledna 2014 musí být kromě podmínek uvedených v písmenech a) až f) splněny tyto podmínky:
g)
do hospodářství jsou přinášena pouze tato vajíčka a embrya ovcí a koz:
i)
vajíčka a embrya od dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky, nebo v hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují tyto požadavky:
—
jsou trvale označena s cílem umožnit jejich zpětné dohledání do hospodářství, kde se narodila,
—
byla od narození chována v hospodářstvích, v nichž nebyl během jejich pobytu potvrzen žádný případ klasické klusavky,
—
v době odběru vajíček nebo embryí nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;
ii)
vajíčka nebo embrya ovcí nesoucí alespoň jednu alelu ARR;
h)
do hospodářství je přinášeno pouze toto sperma ovcí a koz:
i)
sperma od dárcovských zvířat, která byla od narození chována v členském státě se zanedbatelným rizikem klasické klusavky, nebo v hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky, nebo která splňují následující požadavky:
—
jsou trvale označena s cílem umožnit jejich zpětné dohledání do hospodářství, kde se narodila,
—
v době odběru spermatu nevykazovala žádné klinické příznaky klasické klusavky;
ii)
sperma beranů genotypu prionového proteinu ARR/ARR;
i)
ovce a kozy z hospodářství nejsou v přímém nebo nepřímém styku s ovcemi a kozami z hospodářství s nižším statusem klasické klusavky, včetně společné pastvy.
1.4.
Pokud se potvrdí případ klasické klusavky v hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky nebo v hospodářství, v němž je zjištěna epizootologická souvislost s hospodářstvím se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky v důsledku vyšetřování uvedeného v části 1 kapitoly B přílohy VII, okamžitě se hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky odstraní ze seznamu uvedeného v bodě 1.1 tohoto oddílu. Členský stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy, které dovezly ovce a kozy pocházející z tohoto infikovaného hospodářství, nebo sperma nebo embrya získaná z ovcí a koz chovaných v tomto infikovaném hospodářství, v průběhu předchozích sedmi let v případě hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo v průběhu předchozích tří let v případě hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky. |
2. |
Členské státy nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky 2.1. Pokud se členský stát domnívá, že jeho území nebo část jeho území představuje zanedbatelné riziko klasické klusavky, předloží Komisi příslušné doklady, kde zejména uvede, že:
a)
bylo provedeno posouzení rizika, které prokázalo, že v současné době jsou zavedena vhodná opatření a že byla přijata na příslušné období pro všechna zjištěná rizika. Toto posouzení rizika uvádí všechny možné faktory výskytu klasické klusavky a jejich historickou perspektivu, zejména:
i)
dovoz nebo přivedení ovcí a koz potenciálně nakažených klasickou klusavkou nebo jejich spermatu a embryí;
ii)
rozsah znalostí o struktuře populace a chovatelských postupech u ovcí a koz;
iii)
způsob výživy, včetně spotřeby masokostní moučky nebo škvarků získaných z přežvýkavců;
iv)
dovoz mléka a mléčných výrobků pocházejících z ovcí a koz určených k použití při krmení ovcí a koz;
b)
přinejmenším po dobu předchozích sedmi let byly vyšetřovány ovce a kozy, u kterých se projevují klinické příznaky kompatibilní s klasickou klusavkou;
c)
přinejmenším po dobu předchozích sedmi let byl každoročně vyšetřen dostatečný počet ovcí a koz starších 18 měsíců a reprezentativních pro ovce a kozy, které byly poraženy, uhynuly nebo byly usmrceny z jiných důvodů, než je porážka k lidské spotřebě, aby poskytl 95 % úroveň spolehlivosti zjištění klasické klusavky, pokud se v této populaci vyskytuje v prevalenci přesahující 0,1 %, a během tohoto období nebyl hlášen žádný případ klasické klusavky;
d)
krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celém členském státě nejméně po dobu sedmi let;
e)
přivedení ovcí a koz nebo dovoz jejich spermatu a embryí z jiných členských států jsou prováděny v souladu s bodem 4.1 písm. b) nebo s bodem 4.2.;
f)
přivedení ovcí a koz nebo dovoz jejich spermatu a embryí ze třetích zemí jsou prováděny v souladu s přílohou IX kapitolou E nebo kapitolou H. 2.2. Status zanedbatelného rizika klasické klusavky v členském státě nebo na území členského státu může být schválen v souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2. Dotyčný členský stát oznámí Komisi veškeré změny informací poskytnutých v souladu s bodem 2.1, které se vztahují k nákaze. Status zanedbatelného rizika schválený v souladu s bodem 2.2 může být na základě takového oznámení zrušen postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2. 2.3. Členské státy nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky:
—
Rakousko
—
Finsko
—
Švédsko.
|
3. |
Vnitrostátní program na tlumení klasické klusavky: 3.1. členský stát, který má vnitrostátní program na tlumení klasické klusavky na celém svém území:
a)
může svůj vnitrostátní program na tlumení předložit Komisi, kde uvede zejména:
—
výskyt klasické klusavky v členském státě,
—
důvody pro zavedení vnitrostátního programu na tlumení, přičemž vezme v úvahu rozsah nákazy a poměr nákladů vzhledem k výhodám,
—
kategorie statusu definované pro hospodářství a normy, jichž musí být v jednotlivých kategoriích dosaženo,
—
postupy testování, jichž má být použito,
—
postupy dohledu nad vnitrostátním programem na tlumení,
—
opatření, jež mají být učiněna v případě, že hospodářství ztratí z jakéhokoli důvodu svůj status,
—
opatření, jež mají být učiněna v případě, že výsledky kontrol provedených v souladu s ustanoveními vnitrostátního programu na tlumení jsou pozitivní;
b)
program uvedený v písmeni a) může být schválen, pokud splňuje kritéria stanovená v uvedeném písmeni, postupem podle čl. 24 odst. 2; změny nebo doplňky programů předložených členskými státy mohou být schváleny postupem podle čl. 24 odst. 2. 3.2. Schvalují se vnitrostátní programy na tlumení klusavky těchto členských států:
—
Dánsko,
—
Slovinsko.
|
4. |
Obchod s ovcemi a kozami a jejich spermatem a embryi uvnitř Unie Použijí se tyto podmínky:
4.1.
Ovce a kozy:
a)
plemenné ovce a kozy určené pro členské státy s výjimkou členských států se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo se schváleným vnitrostátním programem tlumení klusavky:
i)
pocházejí z hospodářství se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky; nebo
ii)
pocházejí z členského státu nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; nebo
iii)
v případě ovcí mají genotyp prionového proteinu ARR/ARR a v případě koz nesou alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146, pokud nepocházejí z hospodářství podléhajícího omezením podle přílohy VII kapitoly B bodů 3 a 4;
b)
ovce a kozy určené pro všechna zamýšlená použití s výjimkou okamžité porážky, určené pro členské státy se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo se schváleným vnitrostátním programem tlumení klusavky:
i)
pocházejí z hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; nebo
ii)
pocházejí z členského státu nebo oblasti členského státu se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; nebo
iii)
v případě ovcí mají genotyp prionového proteinu ARR/ARR a v případě koz nesou alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146, pokud nepocházejí z hospodářství podléhajícího omezením podle přílohy VII kapitoly B bodů 3 a 4;
c)
odchylně od písmen a) a b) se požadavky uvedené ve zmíněných písmenech nevztahují na ovce a kozy chované ve schválené organizaci, institutu nebo středisku ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 92/65/EHS a přemísťované výhradně mezi nimi;
d)
odchylně od písmen a) a b) může příslušný orgán členského státu povolit obchod se zvířaty, která nesplňují požadavky stanovené v uvedených písmenech, uvnitř Unie, pokud obdržel předchozí souhlas příslušného orgánu členského státu určení těchto zvířat a pokud uvedená zvířata splňují tyto podmínky:
i)
plemeno zvířete je ohroženým plemenem;
ii)
zvířata jsou zapsaná v plemenné knize pro dané plemeno v členském státě odeslání. Tato plemenná kniha je zřízená a spravovaná plemenářským spolkem uznaným v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1012 nebo příslušným orgánem tohoto členského státu v souladu s článkem 38 uvedeného nařízení. Zvířata mají být rovněž zapsaná v plemenné knize pro dané plemeno v členském státě určení. Tato plemenná kniha je rovněž zřízená a spravovaná plemenářským spolkem uznaným v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1012 nebo příslušným orgánem tohoto členského státu v souladu s článkem 38 uvedeného nařízení;
iii)
plemenářské spolky nebo příslušné orgány uvedené v podbodě ii) provádějí v členském státě odeslání a v členském státě určení šlechtitelský program zaměřený na zachování uvedeného plemene;
iv)
zvířata nepocházejí z hospodářství podléhajícího omezením podle přílohy VII kapitoly B bodů 3 a 4;
v)
►M66 poté, co byla zvířata, která nesplňují požadavky stanovené v písmenech a) a b), přivezena do přijímajícího hospodářství v členském státě určení, přesuny všech ovcí a koz v tomto hospodářství se omezí v souladu s bodem 3.4 kapitoly B přílohy VII na dobu tří let. V případě, že členský stát určení vykazuje zanedbatelné riziko klasické klusavky nebo má schválený vnitrostátní program tlumení klusavky, zachovává se toto omezení po dobu sedmi let. Odchylně od prvního pododstavce tohoto písmene se takové omezení obchodu uvnitř Unie nebo přesunů zvířat uvnitř členského státu neuplatní na zvířata patřící k ohroženému plemeni, která jsou určena pro hospodářství, kde se toto ohrožené plemeno chová. Plemeno se zařadí do šlechtitelského programu zaměřeného na zachování plemene a prováděného plemenářským spolkem ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2016/1012 nebo příslušným orgánem v souladu s článkem 38 uvedeného nařízení. ◄ V návaznosti na obchod uvnitř Unie nebo vnitrostátní přesuny uvedené v druhém pododstavci bodu v) se přesuny všech ovcí a koz v hospodářství nebo hospodářstvích, která přijímají zvířata přesunutá na základě této výjimky, omezí v souladu s prvním a druhým pododstavcem bodu v).
4.2.
Sperma a embrya ovcí a koz musí:
a)
být odebírána od zvířat, která byla od narození nepřetržitě chována v hospodářství nebo hospodářstvích se zanedbatelným rizikem nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky, vyjma případů, kdy je hospodářství střediskem pro odběr spermatu, za předpokladu, že toto středisko pro odběr spermatu splňuje požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. c) podbodě iv); nebo
b)
být odebírána od zvířat, která byla poslední tři roky před odběrem nepřetržitě chována v hospodářství nebo hospodářstvích, která splňují všechny požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. a) až f) po dobu tří let, vyjma případů, kdy je hospodářství střediskem pro odběr spermatu, za předpokladu, že toto středisko pro odběr spermatu splňuje požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. c) podbodě iv); nebo
c)
být odebírána od zvířat, která byla od narození nepřetržitě chována v zemi nebo v oblasti se zanedbatelným rizikem klasické klusavky; nebo
d)
v případě spermatu ovcí být odebíráno od samců s genotypem prionového proteinu ARR/ARR; nebo
e)
v případě embryí ovcí nést alespoň jednu alelu ARR. |
▼M72 —————
ODDÍL C
Podmínky, které se uplatní na jelenovité
1. Seznam členských států a jejich oblastí sestavený v souvislosti s chronickým chřadnutím
Členské státy, kde byly potvrzeny případy chronického chřadnutí:
Finsko;
Švédsko.
Oblasti Finska a Švédska vymezené v souvislosti s rizikem chronického chřadnutí souvisejícím s tradičním přeshraničním přemísťováním živých polodomestikovaných sobů do Norska a z Norska:
ve Finsku: oblast nacházející se mezi norsko-finskou hranicí a sobím plotem mezi Norskem a Finskem;
ve Švédsku:
2. Přemísťování živých jelenovitých z Norska do Unie
Zakazuje se přemísťování živých jelenovitých z Norska do Unie.
Odchylně od bodu 2.1 se povolí toto přemísťování živých jelenovitých:
přemísťování živých polodomestikovaných sobů za účelem sezonní pastvy z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
návrat živých polodomestikovaných sobů po skončení sezonní pastvy v Norsku z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
přemísťování živých polodomestikovaných sobů za účelem sezonní pastvy z Norska do oblastí ve Finsku uvedených v bodě 1.2 písm. a);
návrat živých polodomestikovaných sobů, kteří se pasou v Norsku v oblasti nacházející mezi norsko-finskou hranicí a sobím plotem mezi Norskem a Finskem, z Norska do Finska;
přemísťování živých jelenovitých z Norska do Švédska nebo Finska na okamžitou porážku, pokud příslušný orgán členského státu určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
přemísťování živých polodomestikovaných sobů za účelem sportovních nebo kulturních akcí z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s přemístěním každé jednotlivé zásilky;
návrat živých polodomestikovaných sobů po účasti na sportovních nebo kulturních akcích v Norsku z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s přemístěním každé jednotlivé zásilky;
tranzit živých jelenovitých z Norska přes Švédsko nebo Finsko, kteří jsou určeni pro Norsko, pokud příslušný orgán členského státu tranzitu vydá předem svůj písemný souhlas.
3. Přemísťování živých jelenovitých z oblastí Finska a Švédska v rámci tradice přeshraničního pohybu polodomestikovaných sobů s Norskem
Přemísťování živých jelenovitých z oblastí uvedených v bodě 1.2 se zakazuje.
Odchylně od bodu 3.1 se povolí toto přemísťování živých jelenovitých z oblastí uvedených v bodě 1.2:
přemísťování živých jelenovitých do Norska, pokud příslušný orgán Norska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
přemísťování živých jelenovitých určených k přímé porážce ve Finsku nebo Švédsku, pokud příslušný orgán země určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
přemísťování živých sobů polárních z oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b) do Finska, pokud příslušný orgán Finska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
přemísťování živých jelenovitých z uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ( 30 ), které se nachází v oblasti uvedené v bodě 1.2 písm. b) této přílohy, do uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení (EU) 2016/429 ve Švédsku, pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním.
4. Přemísťování živých jelenovitých z členského státu, kde byl potvrzeno chronické chřadnutí jelenovitých
Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 3, přemísťování živých jelenovitých z členského státu uvedeného v bodě 1.1 do jiných členských států se zakazuje.
Odchylně od bodu 4.1 se povolí toto přemísťování živých jelenovitých z oblastí uvedených v bodě 1.1:
přemísťování živých jelenovitých za účelem přímé porážky v jiném členském státě uvedeném v bodě 1.1 nebo v Norsku;
přemísťování živých jelenovitých za jiným účelem než k přímé porážce do jiného členského státu uvedeného v bodě 1.1 nebo do Norska, pokud příslušný orgán země určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
přemísťování živých jelenovitých z uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení (EU) 2016/429 do uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení (EU) 2016/429 v jiném členském státě, pokud příslušný orgán země určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním.
KAPITOLA B
Podmínky pro potomky zvířat podezřelých z TSE nebo s potvrzenou TSE podle čl. 15 odst. 2
Uvádění na trh posledních potomků samic skotu infikovaných TSE nebo ovcí či koz s potvrzenou BSE, které se narodily během dvou let před nebo po objevení prvních klinických příznaků choroby, je zakázáno.
KAPITOLA C
Podmínky obchodu s některými produkty živočišného původu uvnitř Společenství
ODDÍL A
Produkty
Na následující produkty živočišného původu se nevztahuje zákaz podle čl. 16 odst. 3, pokud pocházejí ze skotu, ovcí a koz vyhovujících požadavkům oddílu B:
ODDÍL B
Požadavky
Produkty uvedené v oddíle A musí splňovat tyto požadavky:
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, nebyla krmena masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců a prošla prohlídkami před porážkou a po porážce;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, nebyla poražena po omráčení prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční nebo usmrcena stejnou metodou nebo poražena lacerací centrální nervové tkáně pomocí tyčovitého ocelového nástroje zavedeného po omráčení do dutiny lebeční;
produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz nebyly získány ze:
specifikovaného rizikového materiálu definovaného v příloze V,
nervových a lymfatických tkání odstraněných během vykosťování a
strojně odděleného masa získaného z kostí skotu, ovcí nebo koz.
ODDÍL C
Větřidla na bázi moči jelenovitých
1. Zakazuje se pohyb zásilek větřidel na bázi moči získané z jelenovitých pocházejících z Norska do Unie.
2. Zakazuje se výroba, uvádění na trh a používání větřidel na bázi moči získané z jelenovitých pocházejících z členských států uvedených v kapitole A oddílu C bodě 1.1.
KAPITOLA D
Podmínky vývozu
Živý skot a produkty živočišného původu získané ze skotu podléhají při vývozu do třetích zemí pravidlům pro obchod uvnitř Společenství podle tohoto nařízení.
PŘÍLOHA IX
DOVOZ ŽIVÝCH ZVÍŘAT, EMBRYÍ, VAJÍČEK A PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU DO UNIE
KAPITOLA B
Dovoz skotu
ODDÍL A
Dovoz ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE
Dovoz skotu ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
zvířata se narodila a byla nepřetržitě chována v zemi nebo oblasti nebo v zemích nebo oblastech zařazených v souladu s rozhodnutím Komise 2007/453/ES ( 31 ) do kategorie zemí nebo oblastí se zanedbatelným rizikem výskytu BSE;
zvířata jsou označena trvalým identifikačním systémem, který umožňuje zpětné dohledání k matce a stádu původu, a nejedná se o tento skot:
všechny případy BSE;
veškerý skot, který byl během prvního roku života chován společně s případy BSE během prvního roku jejich života a u něhož šetření prokázalo, že byl v uvedené době krmen stejným potenciálně kontaminovaným krmivem; nebo
pokud výsledky šetření uvedeného v podbodě ii) nevedou k jasným závěrům, veškerý skot narozený ve stejném stádě a během 12 měsíců před datem narození případů BSE nebo po něm;
a
došlo-li v dotčené zemi k výskytu domácích případů BSE, zvířata se narodila:
po datu, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE; nebo
po datu narození posledního domácího případu BSE, pokud k narození došlo po datu zákazu krmení uvedeného v podbodě i).
ODDÍL B
Dovoz ze země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE
Dovoz skotu ze země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE;
zvířata jsou označena trvalým identifikačním systémem, který umožňuje zpětné dohledání k matce a stádu původu, a nejedná se o tento skot:
všechny případy BSE;
veškerý skot, který byl během prvního roku života chován společně s případy BSE během prvního roku jejich života a u něhož šetření prokázalo, že byl v uvedené době krmen stejným potenciálně kontaminovaným krmivem; nebo
pokud výsledky šetření uvedeného v podbodě ii) nevedou k jasným závěrům, veškerý skot narozený ve stejném stádě a během 12 měsíců před datem narození případů BSE nebo po něm;
zvířata se narodila:
po datu, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE; nebo
po datu narození posledního domácího případu BSE, pokud k narození došlo po datu zákazu krmení uvedeného v podbodě i).
ODDÍL C
Dovoz ze země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE
Dovoz skotu ze země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
země nebo oblast byla v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES zařazena do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE;
krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a tento zákaz je v dané zemi nebo oblasti účinně uplatňován;
zvířata jsou označena trvalým identifikačním systémem, který umožňuje zpětné dohledání k matce a stádu původu, a nejedná se o tento skot:
všechny případy BSE;
veškerý skot, který byl během prvního roku života chován společně s případy BSE během prvního roku jejich života a u něhož šetření prokázalo, že byl v uvedené době krmen stejným potenciálně kontaminovaným krmivem; nebo
pokud výsledky šetření uvedeného v podbodě ii) nevedou k jasným závěrům, veškerý skot narozený ve stejném stádě a během 12 měsíců před datem narození případů BSE nebo po něm;
zvířata se narodila:
přinejmenším dva roky po datu, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE; nebo
po datu narození posledního domácího případu BSE, pokud k narození došlo po datu zákazu krmení uvedeného v podbodě i).
KAPITOLA C
Dovoz produktů živočišného původu pocházejících ze skotu, ovcí nebo koz
ODDÍL A
Produkty
Na níže uvedené produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, jak jsou definovány v následujících bodech přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004, se vztahují podmínky stanovené v oddílech B, C nebo D této kapitoly v závislosti na kategorii rizika výskytu BSE země původu:
ODDÍL B
Dovoz ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE
Dovoz produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz uvedených v oddíle A ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani z něj nebyly získány;
jestliže místem původu zvířat, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, je země nebo oblast zařazená v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE, mohou být odchylně od písmene c) tohoto oddílu dovezena jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl nebo půlky jatečně upravených těl rozporcované na nejvýše tři části a čtvrtě neobsahující jiný specifikovaný rizikový materiál než páteř včetně míšních nervových uzlin. V případě tohoto dovozu se jatečně upravená těla nebo části jatečně upravených těl skotu obsahující páteř, která je podle bodu 1 přílohy V tohoto nařízení definována jako rizikový materiál, označí dobře viditelným červeným pruhem na štítku uvedeném v článku 13 nebo 15 nařízení (ES) č. 1760/2000. Kromě toho se do společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD) uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 136/2004 doplní přesný údaj o počtu jatečně upravených těl skotu nebo částí jatečně upravených těl, u kterých je vyžadováno odstranění páteře;
produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují strojně oddělené maso získané z kostí skotu, ovcí nebo koz, ani nejsou z tohoto masa získány, s výjimkou případů, kdy tato zvířata, z nichž byly produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz získány, se narodila, byla nepřetržitě chována a poražena v zemi nebo oblasti zařazené rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, v nichž nebyl zjištěn žádný domácí případ BSE;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, nebyla poražena po omráčení prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční nebo usmrcena stejnou metodou nebo poražena po omráčení lacerací centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční, s výjimkou případů, kdy zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, byla narozená, nepřetržitě chovaná a poražená v zemi nebo oblasti zařazené rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE;
jestliže místem původu zvířat, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, je země nebo oblast zařazená v souladu rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE, zvířata nebyla krmena masokostní moučkou nebo škvarky, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE;
jestliže místem původu zvířat, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu ovcí a koz, je země nebo oblast zařazená v souladu rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE, produkty byly vyráběny a bylo s nimi zacházeno takovým způsobem, který zajišťuje, že neobsahují nervové a lymfatické tkáně odhalené během vykosťování, ani jimi nejsou kontaminovány.
ODDÍL C
Dovoz ze země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE
1. Dovoz produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz uvedených v oddíle A ze země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz určené na vývoz, nebyla po omráčení usmrcena lacerací centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční;
produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují specifikovaný rizikový materiál, jak je vymezen v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani strojně oddělené maso získané z kostí skotu, ovcí nebo koz, ani z nich nebyly získány;
jestliže místem původu zvířat, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, je země nebo oblast zařazená v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE, zvířata nebyla krmena masokostní moučkou nebo škvarky, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE;
jestliže místem původu zvířat, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu ovcí a koz, je země nebo oblast zařazená v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE, produkty byly vyráběny a bylo s nimi zacházeno takovým způsobem, který zajišťuje, že neobsahují nervové a lymfatické tkáně odhalené během vykosťování, ani jimi nejsou kontaminovány.
2. V případě produktů pocházejících ze skotu mohou být odchylně od bodu 1 písm. d) dovážena jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl nebo půlky jatečně upravených těl rozporcované na nejvýše tři části a čtvrtě neobsahující jiný specifikovaný rizikový materiál než páteř včetně míšních nervových uzlin.
3. V případě, že je vyžadováno odstranění páteře, se jatečně upravená těla nebo části jatečně upravených těl skotu obsahující páteř označí dobře viditelným červeným pruhem na štítku uvedeném v článku 13 nebo 15 nařízení (ES) č. 1760/2000.
4. Do společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD) uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 136/2004 se v případě dovozu doplní počet jatečně upravených těl skotu nebo částí jatečně upravených těl, u kterých je vyžadováno odstranění páteře.
5. V případě střev pocházejících původně ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE je dovoz opracovaných střev podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, se narodila, byla nepřetržitě chována a poražena v zemi nebo v oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE a prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
pokud střeva pocházejí ze země nebo oblasti, ve které došlo k výskytu domácích případů BSE:
zvířata se narodila po datu, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců; nebo
produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani z něj nebyly získány.
ODDÍL D
Dovoz ze země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE
1. Dovoz produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz uvedených v oddíle A ze země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, nebyla krmena masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, a prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, nebyla po omráčení usmrcena lacerací centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční;
produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují následující materiál, ani z něj nebyly získány:
specifikovaný rizikový materiál definovaný v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení;
nervové a lymfatické tkáně odhalené během vykosťování;
strojně oddělené maso získané z kostí skotu, ovcí nebo koz.
2. V případě produktů pocházejících ze skotu mohou být odchylně od bodu 1 písm. c) dovážena jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl nebo půlky jatečně upravených těl rozporcované na nejvýše tři části a čtvrtě neobsahující jiný specifikovaný rizikový materiál než páteř včetně míšních nervových uzlin.
3. V případě, že je vyžadováno odstranění páteře, se jatečně upravená těla nebo části jatečně upravených těl skotu obsahující páteř označí dobře viditelným červeným pruhem na štítku uvedeném v článku 13 nebo 15 nařízení (ES) č. 1760/2000.
4. Do společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD) uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 136/2004 se v případě dovozu doplní přesný údaj o počtu jatečně upravených těl skotu nebo částí jatečně upravených těl, u kterých je vyžadováno odstranění páteře.
5. V případě střev pocházejících původně ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE je dovoz opracovaných střev podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE;
zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, se narodila, byla nepřetržitě chována a poražena v zemi nebo v oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE a prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
pokud střeva pocházejí ze země nebo oblasti, ve které došlo k výskytu domácích případů BSE:
zvířata se narodila po datu, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců; nebo
produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani z něj nebyly získány.
KAPITOLA D
Dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz
ODDÍL A
Vedlejší produkty živočišného původu
Tato kapitola se použije na následující vedlejší produkty živočišného původu, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, a na následující získané produkty, jak jsou vymezeny v bodě 2 uvedeného článku, pokud tyto vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty pocházejí ze skotu, ovcí a koz:
tavené nebo škvařené tuky získané z materiálu kategorie 2 určené pro využití jako organické hnojivo nebo půdní přídavky, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodě 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009;
kosti a výrobky z kostí získané z materiálu kategorie 2;
tavené nebo škvařené tuky získané z materiálu kategorie 3 určené pro využití jako organické hnojivo, půdní přídavky nebo jako krmivo, jak jsou definovány v čl. 3 bodech 22 a 25 nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo jejich výchozí materiály;
krmivo pro zvířata v zájmovém chovu včetně žvýkacích pamlsků pro psy;
krevní produkty;
zpracované živočišné bílkoviny;
kosti a výrobky z kostí získané z materiálu kategorie 3;
želatina a kolagen získané z jiných materiálů než z kůží a kožek;
materiál kategorie 3 a získané produkty jiné než uvedené v písmenech c) až h) s výjimkou:
čerstvých kůží a kožek a zpracovaných kůží a kožek;
želatiny a kolagenu získaných z kůží a kožek;
tukových derivátů.
ODDÍL B
Požadavky na veterinární osvědčení
Dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz uvedených v oddíle A je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:
vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt:
neobsahuje specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani z něj nebyl získán; a
neobsahuje strojně oddělené maso pocházející z kostí skotu, ovcí nebo koz, ani není z tohoto masa získán, s výjimkou případů, kdy tato zvířata, z nichž byl vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt získán, se narodila, byla nepřetržitě chována a poražena v zemi nebo oblasti zařazené rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, v nichž nebyl zjištěn žádný domácí případ BSE; a
je získán ze zvířat, která nebyla po omráčení usmrcena lacerací centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční, s výjimkou zvířat narozených, nepřetržitě chovaných a poražených v zemi nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE;
nebo
vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt neobsahuje materiál pocházející ze skotu, ovcí a koz jiný než získaný ze zvířat narozených, nepřetržitě chovaných a poražených v zemi nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, ani nebyl z tohoto materiálu získán.
Kromě požadavků uvedených v bodě 1 tohoto oddílu dále platí, že dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v oddíle A písmenech d) a f) je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:
vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt pochází ze země nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, v nichž nebyl zjištěn žádný domácí případ BSE;
nebo
vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt pochází ze země nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, v nichž byl zjištěn domácí případ BSE, a vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt byl získán ze zvířat narozených po datu, od kterého byl v uvedené zemi nebo oblasti účinně vymáhán zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE.
Odchylně od předchozího odstavce se potvrzení uvedené v písmenech a) a b) nepožaduje při dovozu zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, které je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie.
Kromě požadavků uvedených v bodech 1 a 2 tohoto oddílu dále platí, že dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v oddíle A obsahujících mléko nebo mléčné výrobky pocházející z ovcí nebo koz a určených pro krmení je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:
ovce a kozy, z nichž byly získány vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, byly od narození nepřetržitě chovány v zemi, kde jsou splněny tyto podmínky:
klasická klusavka je povinná hlášením;
funguje systém osvěty, sledování a dohledu;
na hospodářství s chovem ovcí nebo koz se uplatňují úřední omezení v případě podezření na TSE nebo potvrzení klasické klusavky;
ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;
krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi přinejmenším po dobu předchozích sedmi let;
mléko a mléčné výrobky získané z ovcí nebo koz pocházejí z hospodářství, pro která neplatí žádná úřední omezení z důvodu podezření na výskyt TSE;
mléko a mléčné výrobky získané z ovcí nebo koz pocházejí z hospodářství, ve kterých nebyl přinejmenším po dobu předchozích sedmi let diagnostikován žádný případ klasické klusavky, nebo po potvrzení případu klasické klusavky:
byly usmrceny a zlikvidovány nebo poraženy všechny ovce a kozy v hospodářství s výjimkou plemenných beranů genotypu ARR/ARR, chovných bahnic nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ a dalších ovcí nesoucích alespoň jednu alelu ARR;
nebo
byla všechna zvířata, u nichž byla klasická klusavka potvrzena, usmrcena a zlikvidována a na hospodářství se alespoň po dobu dvou let od potvrzení posledního případu klasické klusavky vztahuje intenzivnější sledování TSE, včetně vyšetření všech následujících zvířat starších 18 měsíců, s výjimkou ovcí genotypu ARR/ARR, na přítomnost TSE s negativním výsledkem v souladu s laboratorními metodami stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2:
KAPITOLA E
Dovoz ovcí a koz
Při dovozu ovcí a koz do Unie se předloží veterinární osvědčení potvrzující, že tyto ovce a kozy byly od narození nepřetržitě chovány v zemi, kde jsou splněny tyto podmínky:
klasická klusavka je povinná hlášením;
funguje systém osvěty, sledování a dohledu;
ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;
krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi přinejmenším po dobu předchozích sedmi let.
Kromě podmínek uvedených v bodech 1 až 4 veterinární osvědčení potvrzuje, že:
v případě plemenných ovcí a koz dovezených do Unie a určených pro členské státy s výjimkou členských států se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo členských států se schváleným vnitrostátním programem tlumení klusavky uvedených v bodě 3.2 oddílu A kapitoly A přílohy VIII byly splněny tyto podmínky:
dovezené ovce a kozy pocházejí z hospodářství splňujících podmínky stanovené v bodě 1.3 oddílu A kapitoly A přílohy VIII; nebo
jedná se o ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR pocházející z hospodářství, pro která po dobu posledních dvou let neplatí žádné úřední omezení přemísťování z důvodu výskytu BSE nebo klasické klusavky; nebo
pokud jde o ovce a kozy z Velké Británie dovezené do Severního Irska do 31. prosince 2024, dovezené ovce a kozy pocházejí z hospodářství:
pro která po dobu posledních tří let neplatí žádné úřední omezení přemísťování z důvodu výskytu BSE nebo klasické klusavky a
která se před 1. lednem 2022 zapojila do oficiálního systému pro uznávání hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky v souladu s podmínkami stanovenými v bodě 1.3 oddílu A kapitoly A přílohy VIII a která v době dovozu do Severního Irska splňují podmínky stanovené v písmenech a) až i) uvedeného bodu.
v případě ovcí a koz pro všechna využití kromě okamžité porážky dovezených do Unie a určených pro členský stát se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo stát se schváleným vnitrostátním programem tlumení klusavky uvedený v bodě 3.2 oddílu A kapitoly A přílohy VIII byly splněny tyto podmínky:
pocházejí z hospodářství splňujícího nebo splňujících podmínky bodu 1.2 oddílu A kapitoly A přílohy VIII; nebo
jedná se o ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR pocházející z hospodářství, pro které po dobu posledních dvou let neplatí žádné úřední omezení pohybu z důvodu výskytu BSE nebo klasické klusavky.
KAPITOLA F
Dovoz produktů živočišného původu pocházejících z farmových a volně žijících jelenovitých
1. Je-li čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, jak jsou definovány v bodech 1.10, 1.13, 1.15 a 7.1 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004, pocházející z jelenovitých zvířat ve farmovém chovu dováženo do Unie z Kanady nebo Spojených států amerických, přikládá se k veterinárnímu osvědčení prohlášení podepsané příslušným orgánem země produkce, které zní takto:
„Tento produkt obsahuje nebo je získán výhradně z masa, kromě drobů a míchy, jelenovitých zvířat ve farmovém chovu, která byla vyšetřena na chronické chřadnutí histopatologií, imuno-histochemií nebo jinou diagnostickou metodou uznávanou příslušným orgánem s negativními výsledky, a nebyl získán ze zvířat pocházejících ze stáda, v němž bylo chronické chřadnutí potvrzeno nebo na ně existuje úřední podezření.“
2. Je-li čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, jak jsou definovány v bodech 1.10, 1.13, 1.15 a 7.1 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004, pocházející z volně žijících jelenovitých dováženo do Unie z Kanady nebo Spojených států amerických, přikládá se k veterinárnímu osvědčení prohlášení podepsané příslušným orgánem země produkce, které zní takto:
„Tento produkt obsahuje nebo je získán výhradně z masa, kromě drobů a míchy, volně žijících jelenovitých zvířat, která byla vyšetřena na chronické chřadnutí histopatologií, imuno-histochemií nebo jinou diagnostickou metodou uznávanou příslušným orgánem s negativními výsledky, a nebyl získán ze zvířat pocházejících z oblasti, v níž bylo chronické chřadnutí potvrzeno nebo na ně existuje úřední podezření.“
3. Zakazuje se dovoz větřidel na bázi moči jelenovitých do Unie.
KAPITOLA H
Dovoz spermatu a embryí ovcí a koz
Při dovozu spermatu a embryí ovcí a koz do Unie se předloží veterinární osvědčení potvrzující, že:
dárcovská zvířata byla od narození nepřetržitě držena v zemi, která splňuje tyto podmínky:
klasická klusavka je povinná hlášením;
funguje systém osvěty, sledování a dohledu;
ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;
krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi přinejmenším po dobu předchozích sedmi let; a
dárcovská zvířata byla po dobu tří let předcházejících datu odběru vyváženého spermatu nebo embryí nepřetržitě držena v hospodářství nebo hospodářstvích, která během této doby splňovala všechny požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. a) až f) oddílu A kapitoly A přílohy VIII, vyjma případů, kdy je hospodářství střediskem pro odběr spermatu, za předpokladu, že toto středisko pro odběr spermatu splňuje požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. c) podbodě iv) uvedeného oddílu; nebo
v případě spermatu ovcí bylo sperma odebíráno od samců s genotypem prionového proteinu ARR/ARR; nebo
v případě embryí ovcí nesou embrya alespoň jednu alelu ARR.
PŘÍLOHA X
REFERENČNÍ LABORATOŘE, ODBĚR VZORKŮ A LABORATORNÍ METODY ANALÝZY
▼M57 —————
KAPITOLA C
Odběr vzorků a laboratorní vyšetření
1. Odběr vzorků
Všechny vzorky, které jsou určeny k vyšetření na přítomnost TSE, se odebírají pomocí metod a protokolů stanovených v posledním vydání Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemské živočichy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) (dále jen „příručka“). Kromě metod a protokolů uvedené organizace, nebo pokud tyto metody a protokoly nejsou k dispozici, zajišťuje příslušný orgán používání metod a protokolů pro odběr vzorků podle pokynů vydaných referenční laboratoří EU, aby se zajistila dostupnost dostatečného množství materiálu.
Příslušný orgán především odebírá v souladu s dostupnými vědeckými doporučeními a pokyny referenční laboratoře EU vhodné tkáně, aby se zajistilo zjištění všech známých kmenů TSE u malých přežvýkavců, a uchovává alespoň polovinu odebraných tkání v čerstvém, avšak nezmrazeném stavu, až do obdržení negativních výsledků rychlého testu. Je-li výsledek pozitivní nebo neprůkazný, musí být zbytkové tkáně podrobeny potvrzovací zkoušce a následně zpracovány v souladu s pokyny referenční laboratoře EU pro diskriminační testování a klasifikaci – „TSE strain characterisation in small ruminants: A technical handbook for National Reference Laboratories in the EU“.
Vzorky se správně označí s uvedením totožnosti zvířete, z něhož byl vzorek odebrán.
2. Laboratoře
Všechna laboratorní vyšetření TSE jsou prováděna v úředních diagnostických laboratořích určených pro tento účel příslušným orgánem.
3. Metody a protokoly
3.1 Laboratorní vyšetření přítomnosti BSE u skotu
a)
Vzorky skotu zaslané k laboratornímu vyšetření v souladu s čl. 12 odst. 2 se okamžitě podrobí potvrzovacímu vyšetření za použití alespoň jedné z následujících metod a protokolů stanovených v posledním vydání příručky:
imunohistochemická metoda (IHC),
Western blot,
průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem,
histopatologické vyšetření,
kombinace rychlých testů podle třetího pododstavce.
V případě, že je výsledek histopatologického vyšetření neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.
Rychlé testy lze použít jak pro základní zjišťování podezřelých případů, a pokud je jejich výsledek neprůkazný nebo pozitivní, tak i pro následné potvrzení, v souladu s pokyny referenční laboratoře EU – „OIE rules for the official confirmation of BSE in bovines (based on an initial reactive result in an approved rapid test) by using a second rapid test“ a za předpokladu, že:
potvrzení provádí národní referenční laboratoř pro TSE a
jedním ze dvou rychlých testů je Western blot a
druhý použitý rychlý test:
použije-li se jako první test rychlý Western blot, musí být výsledek tohoto testu zdokumentován a zobrazení blotu předloženo národní referenční laboratoři pro TSE a
nepotvrdí-li se výsledek základního zjišťování následným rychlým testem, musí být vzorek podroben vyšetření pomocí jedné z dalších potvrzovacích metod; v případě, že je za tímto účelem použito histopatologické vyšetření, ale jeho výsledek je neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.
Je-li výsledek jednoho z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až v) pozitivní, považuje se zvíře za pozitivní případ BSE.
b)
Vzorky odebrané u skotu, které byly zaslány k laboratornímu vyšetření podle ustanovení přílohy III kapitoly A části I, se vyšetří rychlým testem.
Pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní, podrobí se vzorek neprodleně potvrzovacím vyšetřením za použití alespoň jedné z následujících metod a protokolů stanovených v posledním vydání příručky:
imunohistochemická metoda (IHC),
Western blot,
průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem,
histopatologické vyšetření,
kombinace rychlých testů podle čtvrtého pododstavce.
V případě, že je výsledek histopatologického vyšetření neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.
Rychlé testy lze použít jak pro základní zjišťování, a pokud je jejich výsledek neprůkazný nebo pozitivní, tak i pro následné potvrzení, v souladu s pokyny referenční laboratoře EU – „OIE rules for the official confirmation of BSE in bovines (based on an initial reactive result in an approved rapid test) by using a second rapid test“ a za předpokladu, že:
potvrzení provádí národní referenční laboratoř pro TSE a
jedním ze dvou rychlých testů je Western blot a
druhý použitý rychlý test:
použije-li se jako první test rychlý Western blot, musí být výsledek tohoto testu zdokumentován a zobrazení blotu předloženo národní referenční laboratoři pro TSE a
nepotvrdí-li se výsledek základního zjišťování následným rychlým testem, musí být vzorek podroben vyšetření pomocí jedné z dalších potvrzovacích metod; v případě, že je za tímto účelem použito histopatologické vyšetření, ale jeho výsledek je neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.
Zvíře je považováno za pozitivní případ BSE, pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní a alespoň jedno z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až v) je pozitivní.
c)
Vzorky všech pozitivních případů BSE musí být předány laboratoři jmenované příslušným orgánem, která se úspěšně zúčastnila posledních zkoušek odborné způsobilosti organizovaných referenční laboratoří EU pro diskriminační testování potvrzených případů BSE, kde budou dále testovány v souladu s metodami a protokoly stanovenými v metodě referenční laboratoře EU pro klasifikaci izolátů TSE u skotu (metoda dvou blotů pro provizorní klasifikaci izolátů TSE u skotu).
3.2 Laboratorní vyšetření přítomnosti TSE u ovcí a koz
a)
Vzorky ovcí a koz zaslané k laboratornímu vyšetření v souladu s čl. 12 odst. 2 se okamžitě podrobí potvrzovacímu vyšetření za použití alespoň jedné z následujících metod a protokolů stanovených v posledním vydání příručky:
imunohistochemická metoda (IHC),
Western blot,
průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem,
histopatologické vyšetření.
V případě, že je výsledek histopatologického vyšetření neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.
Rychlé testy lze použít pro základní zjišťování podezřelých případů. Tyto testy nelze použít pro následné potvrzení.
Pokud je výsledek rychlého testu použitého pro základní zjišťování podezřelých případů pozitivní nebo neprůkazný, podrobí se vzorek vyšetření pomocí jednoho z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až iv). V případě, že je za tímto účelem použito histopatologické vyšetření, ale jeho výsledek je neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.
Je-li výsledek jednoho z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až iv) pozitivní, považuje se zvíře za pozitivní případ TSE.
b)
Vzorky z ovcí a koz zaslané k laboratornímu vyšetření v souladu s přílohou III kapitolou A částí II (Dohled nad ovcemi a kozami) se vyšetřují rychlým testem, aby se zajistilo zjištění všech známých kmenů TSE.
Pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní, zašle se vzorek tkání ihned úřední laboratoři k potvrzovacímu vyšetření v podobě histopatologie, imunohistochemie, Western blotu nebo průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem, jak je uvedeno v písmeni a). Pokud jsou výsledky potvrzovacího vyšetření negativní nebo neprůkazné, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření v podobě imunohistochemie nebo Western blotu.
Je-li výsledek jednoho z potvrzovacích vyšetření pozitivní, považuje se zvíře za pozitivní případ TSE.
c)
Vzorky, které jsou na základě vyšetření uvedených v písmeni a) nebo b) považovány za pozitivní případy TSE, ale které se nepovažují za atypické případy, se vyšetří, aby se vyloučila přítomnost BSE, pouze pokud pocházejí z indexového případu. Ostatní případy, jejichž vlastnosti podle zkušební laboratoře vyžadují vyšetření, musí být rovněž vyšetřeny, aby se vyloučila přítomnost BSE.
i) Primární molekulární testování s diskriminační metodou Western blot
Za účelem vyloučení přítomnosti BSE se vzorky vyšetří diskriminační metodou Western blot, která je uvedena v pokynech referenční laboratoře EU. Toto diskriminační vyšetření musí být provedeno úřední laboratoří určenou příslušným orgánem, která se úspěšně zúčastnila posledních zkoušek odborné způsobilosti organizovaných referenční laboratoří EU pro použití takové metody.
ii) Sekundární molekulární testování s dalšími metodami molekulárního testování
Vzorky případů TSE, u kterých nelze vyloučit přítomnost BSE podle pokynů vydaných referenční laboratoří EU primárním molekulárním testováním uvedeným v podbodě i), jsou okamžitě postoupeny referenční laboratoři EU společně se všemi příslušnými dostupnými informacemi. Vzorky musí být podrobeny dalšímu vyšetření a potvrzování alespoň jednou alternativní metodou, která se imunochemicky liší od původní primární molekulární metody. Návrh metody sekundárního molekulárního testování by s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům a laboratorním odborným znalostem měl být schvalován případ od případu referenční laboratoří EU ve shodě s jejími pokyny. Referenční laboratoři EU je nápomocna skupina odborníků, na niž se odkazuje jako na skupinu odborníků pro typizaci kmenů (Strain Typing Expert Group, STEG), včetně zástupce příslušné národní referenční laboratoře.
Výsledky jsou interpretovány referenční laboratoří EU ve spolupráci se skupinou odborníků pro typizaci kmenů (Strain Typing Expert Group, STEG), včetně zástupce příslušné národní referenční laboratoře. S výsledkem interpretace je okamžitě seznámena Komise.
iii) Biologická zkouška na myších
Vzorky, u kterých byla naznačena možná přítomnost BSE, nebo vzorky, jejichž výsledek byl neprůkazný, jsou kvůli konečnému potvrzení dále analyzovány biologickou zkouškou na myších. Povaha či množství dostupného materiálu mohou ovlivnit návrh biologické zkoušky, který bude schválen referenční laboratoří EU, v závislosti na konkrétním případu ve spolupráci se skupinou STEG. Biologické zkoušky bude provádět referenční laboratoř EU nebo laboratoře určené referenční laboratoří EU.
Výsledky jsou interpretovány referenční laboratoří EU ve spolupráci se skupinou STEG. S výsledkem interpretace je okamžitě seznámena Komise.
3.3 Laboratorní vyšetření přítomnosti TSE u jiných druhů než u druhů uvedených v bodech 3.1 a 3.2
Pokud jsou stanoveny metody a protokoly testů prováděných za účelem potvrzení podezření na přítomnost TSE u jiných druhů než u skotu, ovcí a koz, zahrnují alespoň histopatologické vyšetření mozkové tkáně. Příslušný orgán může rovněž požadovat provedení laboratorních vyšetření, jako je imunohistochemické vyšetření, vyšetření metodou Western blot, průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem nebo pomocí jiné metody určené ke zjištění příslušné formy prionové bílkoviny. Pokud je výsledek úvodního histopatologického vyšetření negativní nebo nebo neprůkazný, vždy se provádí alespoň jedno další laboratorní vyšetření. V případě prvního výskytu onemocnění se provádí minimálně tři různá vyšetření s pozitivním výsledkem.
Zejména pokud je podezření na BSE u jiných zvířat než u skotu, postupují se případy referenční laboratoři EU ve spolupráci se skupinou STEG k další charakterizaci.
4. Rychlé testy
Pro účely rychlých testů prováděných v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 se jako rychlé testy pro sledování BSE u skotu použijí pouze tyto metody:
Pro účely rychlých testů prováděných v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 se jako rychlé testy pro sledování TSE u ovcí a koz použijí pouze tyto metody:
▼M56 —————
U všech rychlých testů musí být vzorek tkáně, na který se test použije, v souladu s návodem výrobce k použití.
Výrobci rychlých testů musí zavést systém zabezpečování jakosti schválený referenční laboratoří EU, který zaručuje neměnnou výkonnost testu. Výrobci musí referenční laboratoři EU poskytnout protokoly testu.
Úpravy rychlých testů nebo protokolů testu smějí být provedeny pouze po předchozím oznámení referenční laboratoři EU a za předpokladu, že dle stanoviska referenční laboratoře EU nedojde touto úpravou ke změně citlivosti, specifičnosti nebo spolehlivosti rychlého testu. Toto zjištění se sdělí Komisi a národním referenčním laboratořím.
5. Alternativní testy
(budou stanoveny)
▼M31 —————
( 1 ) Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 92/118/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49).
( 2 ) Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 92/118/EHS.
( 3 ) Nařízení (ES) č. 1760/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu a o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, kterým se zároveň zrušuje nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).
( 4 ) Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2000/20/ES Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. L 163, 4.7.2000, s. 35).
( 5 ) Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 94/953/ES (Úř. věst. L 371, 31.12.1994, s. 14).
( 6 ) Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/43/ES (Úř. věst. L 162, 1.7.1996, s. 1).
( 7 ) Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly výrobků ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9).
( 8 ) Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2000/556/ES (Úř. věst. L 235, 19.9.2000, s. 27).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
( 10 ) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1).
( 13 ) Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).
( 15 ) http://vla.defra.gov.uk/science/docs/sci_tse_rl_handbookv4jan10.pdf
( 16 ) Úř. věst. L 349, 24.12.2002, s. 105.
( 17 ) http://vla.defra.gov.uk/science/docs/sci_tse_rl_2blot.pdf
( 18 ) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.
( 19 ) Předpokládaná prevalence se používá k určení rozsahu zjišťování vyjádřeného v cílové hodnotě (v bodech). Pokud je skutečná prevalence vyšší než vybraná předpokládaná prevalence, je velmi pravděpodobné, že zjišťování nákazu odhalí.
( 20 ) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.
( 21 ) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.
( 22 ) Úř. věst. L 99, 20.4.1996, s. 14.
( 23 ) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.
( 24 ) Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1.
( 25 ) Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1).
( 26 ) Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).
( 27 ) Nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství (Úř. věst. L 21, 28.1.2004, s. 11).
( 28 ) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
( 29 ) Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54).
( 30 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).
( 31 ) Rozhodnutí Komise 2007/453/ES ze dne 29. června 2007, kterým se stanoví status BSE členských států nebo třetích zemí nebo jejich oblastí vzhledem k riziku výskytu BSE (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 84).