02012R0389 — CS — 13.02.2023 — 002.002

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 389/2012

ze dne 2. května 2012

o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004

(Úř. věst. L 121 8.5.2012, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013,

  L 158

1

10.6.2013

►M2

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/261 ze dne 19. prosince 2019,

  L 58

1

27.2.2020

►M3

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/774 ze dne 10. května 2021,

  L 167

1

12.5.2021

►M4

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2023/246 ze dne 30. ledna 2023

  L 34

1

6.2.2023



▼B

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 389/2012

ze dne 2. května 2012

o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  
Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých orgány členských států příslušné pro uplatňování právních předpisů o spotřebních daních spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí k zajištění dodržování těchto předpisů. Za tímto účelem stanoví toto nařízení pravidla a postupy, jež příslušným orgánům členských států umožní spolupráci a výměnu informací nezbytných pro zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních uskutečňovanou elektronickými prostředky či jinak.
2.  
Tímto nařízením není v členských státech dotčeno uplatňování pravidel týkajících se vzájemné pomoci v trestních věcech.
3.  
Tímto nařízením není dotčeno plnění jakýchkoli závazků širší vzájemné pomoci, které vyplývají z jiných právních nástrojů, včetně dvoustranných či mnohostranných dohod.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„příslušným orgánem“ orgán určený v souladu s čl. 3 odst. 1;

2) 

„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně nebo kterýkoli kontaktní útvar nebo příslušný úředník členského státu, který podává žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

3) 

„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně nebo kterýkoli kontaktní útvar nebo příslušný úředník členského státu, kterému je podána žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

4) 

„orgánem pro spotřební daně“ jakýkoli úřad, u něhož lze splnit náležitosti stanovené předpisy o spotřebních daních;

5) 

„automatickou výměnou vyvolanou událostmi“ systematické sdělování informací s předem stanovenou strukturou, které se týkají významné události, bez předchozí žádosti, pokud a jakmile jsou tyto informace k dispozici, jiné než výměna informací podle článku 21 směrnice 2008/118/ES;

6) 

„pravidelnou automatickou výměnou“ systematické sdělování informací s předem stanovenou strukturou bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných odstupech;

7) 

„spontánní výměnou“ sdělování informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti, na něž se nevztahuje bod 5 ani 6 ani článek 21 směrnice 2008/118/ES;

8) 

„elektronickým systémem“ elektronický systém pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES ze dne 16. června 2003 o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani ( 1 );

9) 

„osobou“ fyzická osoba, právnická osoba, jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale kterému právo Unie nebo vnitrostátní právo přiznává způsobilost k právním úkonům, nebo jakékoli jiné právní uspořádání jakékoli povahy a formy, s právní subjektivitou či bez ní;

10) 

„hospodářským subjektem“ osoba, která se v rámci svého podnikání podílí na činnostech, na něž se vztahují právní předpisy o spotřebních daních, bez ohledu na to, zda je k tomu oprávněna či nikoli;

11) 

„elektronickými prostředky“ použití elektronického zařízení, které je schopné zpracovávat, včetně přenosu a komprese, a uchovávat data; tyto prostředky zahrnují elektronický systém vymezený v bodě 8;

12) 

„číslem pro účely spotřebních daní“ identifikační číslo přidělené členskými státy pro účely spotřebních daní na záznamy o hospodářských subjektech a obchodních prostorách uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) a b);

13) 

„přepravou zboží podléhajícího spotřební dani uvnitř Unie“ přeprava zboží podléhajícího spotřební dani mezi dvěma či více členskými státy v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně ve smyslu kapitoly IV směrnice 2008/118/ES nebo zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě ve smyslu kapitoly V oddílu 2 směrnice 2008/118/ES;

14) 

„správním šetřením“ všechny kontroly, prověření a jiné úkony, které provádějí orgány příslušné pro uplatňování právních předpisů o spotřebních daních při plnění svých povinností, aby zajistily správné uplatňování uvedených předpisů;

15) 

„sítí CCN/CSI“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – CCN) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface – CSI), kterou vyvinula Unie k zajištění všech přenosů dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti cel a daní;

16) 

„spotřebními daněmi“ daně uvedené v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/118/ES;

17) 

„dokladem v rámci vzájemné správní pomoci“ doklad vyhotovený elektronickým systémem, který se používá při výměně informací podle článku 8, 15 nebo 16 a k následným krokům podle článku 8 nebo 16;

18) 

„záložním dokladem v rámci vzájemné správní pomoci“ doklad v papírové podobě, který se používá při výměně informací podle článku 8 nebo 15, není-li dostupný elektronický systém;

19) 

„souběžnou kontrolou“ koordinovaná kontrola situace hospodářského subjektu nebo osob, které jsou s ním propojeny, organizovaná dvěma či více zúčastněnými členskými státy, které mají společné či doplňující se zájmy, s ohledem na právní předpisy o spotřebních daních.

Článek 3

Příslušné orgány

1.  
Každý členský stát určí příslušný orgán, jehož jménem má být toto nařízení uplatňováno. O tomto určení a o jeho případných následných změnách neprodleně uvědomí Komisi.

▼M1

Chorvatsko oznámí Komisi svůj příslušný orgán do 1. července 2013.

▼B

2.  
Komise zpřístupní seznam příslušných orgánů a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Ústřední kontaktní orgány pro spotřební daně a kontaktní útvary

1.  
Příslušný orgán každého členského státu určí ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně, na nějž přenese hlavní odpovědnost za styk s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce, pokud jde o právní předpisy o spotřebních daních. Uvědomí o tom Komisi a příslušné orgány ostatních členských států.

Ústřednímu kontaktnímu orgánu pro spotřební daně může být rovněž svěřena odpovědnost za styk s Komisí pro účely tohoto nařízení.

2.  
Příslušný orgán každého členského státu může za účelem přímé výměny informací podle tohoto nařízení určit kontaktní útvary jiné než ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně, s působností stanovenou v souladu s právními předpisy či politikou tohoto členského státu.

Ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně zajistí, aby byl seznam těchto útvarů aktualizován a zpřístupněn ústředním kontaktním orgánům pro spotřební daně ostatních dotčených členských států.

Článek 5

Příslušní úředníci

1.  
Příslušný orgán každého členského státu může za podmínek stanovených členským státem určit příslušné úředníky, kteří mohou uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení.

Příslušný orgán může rozsah takového určení omezit.

Ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně odpovídá za průběžnou aktualizaci seznamu příslušných úředníků a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům pro spotřební daně ostatních dotčených členských států.

2.  
Úředníci uskutečňující výměnu informací podle článku 12 a 13 se pro účely uvedených článků považují za příslušné úředníky v souladu s podmínkami, které stanoví příslušné orgány.

Článek 6

Povinnosti ústředního kontaktního orgánu pro spotřební daně, kontaktních útvarů a příslušných úředníků

1.  

Ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně nese hlavní odpovědnost za výměnu informací o přepravě zboží podléhajícího spotřební dani mezi členskými státy, a zejména nese hlavní odpovědnost za zajištění:

a) 

výměny informací podle článku 8;

b) 

doručování správních rozhodnutí a opatření, o něž požádají členské státy podle článku 14;

c) 

povinné výměny informací podle článku 15;

d) 

nepovinné spontánní výměny informací podle článku 16;

e) 

poskytování zpětné vazby podle čl. 8 odst. 5 a čl. 16 odst. 2;

f) 

výměny informací uchovávaných v elektronické databázi podle článku 19;

g) 

poskytování statistických údajů a jiných informací podle článku 34.

2.  
Pokud kontaktní útvary nebo příslušní úředníci odešlou nebo obdrží žádosti o pomoc či odpovědi na takové žádosti o pomoc, uvědomí o tom ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně svého členského státu, a to za podmínek tímto orgánem stanovených.
3.  
Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc, která vyžaduje zásah mimo jeho územní či věcnou působnost, předá ji neprodleně ústřednímu kontaktnímu orgánu pro spotřební daně svého členského státu a příslušnému úředníkovi pověřeného kontaktního útvaru a uvědomí o tom dožadující orgán. V takovém případě začínají lhůty stanovené v článku 11 běžet dnem následujícím po dni předání žádosti o pomoc ústřednímu kontaktnímu orgánu pro spotřební daně a příslušnému úředníkovi pověřeného kontaktního útvaru, nejpozději však jeden týden po obdržení žádosti uvedené v první větě tohoto odstavce.

Článek 7

Informace nebo dokumenty získané na základě povolení nebo žádosti justičního orgánu

1.  
Informace nebo dokumenty, které získal příslušný orgán na základě povolení nebo žádosti justičního orgánu, lze příslušnému orgánu jiného členského státu poskytnout pouze po předchozím povolení justičním orgánem, vyžaduje-li se takové povolení podle vnitrostátního práva.
2.  
Pokud v případě žádosti o informace justiční orgán odmítne toto povolení dožádanému orgánu vydat, dožádaný orgán o tom uvědomí dožadující orgán v souladu s čl. 25 odst. 5.



KAPITOLA II

SPOLUPRÁCE NA ZÁKLADĚ ŽÁDOSTI

Článek 8

Obecné povinnosti dožádaného orgánu

1.  
Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán informace potřebné k zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních, včetně informací týkajících se konkrétního případu či konkrétních případů, zejména informací o přepravě zboží podléhajícího spotřební dani uvnitř Unie.
2.  
Pro účely sdělení informací podle odstavce 1 zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných pro získání těchto informací.
3.  
Žádost podle odstavce 1 může obsahovat odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření. Jestliže dožádaný orgán rozhodne, že žádné správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu důvody svého rozhodnutí.
4.  
Za účelem získání požadovaných informací nebo provedení požadovaného správního šetření postupuje dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se dožádaný orgán obrátí, jako kdyby jednal sám za sebe nebo na žádost jiného orgánu svého členského státu.
5.  
Dožádaný orgán může dožadující orgán požádat, aby mu poskytl zpětnou vazbu o krocích, které dožadující členský stát učinil na základě poskytnutých informací. Je-li taková žádost podána, zašle dožadující orgán dotyčnou zpětnou vazbu co nejdříve, pokud to pro něj nepředstavuje nepřiměřenou zátěž a aniž jsou dotčena pravidla týkající se služebního tajemství a ochrany údajů platná v jeho členském státě.

Článek 9

Forma žádosti a odpovědi

1.  
Žádosti o informace a o správní šetření podle článku 8 a odpovědi na ně se podávají pomocí dokladu v rámci vzájemné správní pomoci s výhradou odstavce 4 tohoto článku.

Je-li elektronický systém nedostupný, použije se místo dokladu v rámci vzájemné správní pomoci záložní doklad v rámci vzájemné správní pomoci.

2.  

Komise přijme prováděcí akty, jež stanoví:

a) 

strukturu a obsah dokladů v rámci vzájemné správní pomoci;

b) 

pravidla a postupy týkající se výměny dokladů v rámci vzájemné správní pomoci;

c) 

vzorový formulář a obsah záložního dokladu v rámci vzájemné správní pomoci;

d) 

pravidla a postupy týkající se používání záložního dokladu v rámci vzájemné správní pomoci.

Komise může rovněž přijmout prováděcí akty, jež stanoví strukturu a obsah zpětné vazby uvedené v čl. 8 odst. 5.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

3.  
Každý členský stát určí situace, ve kterých lze elektronický systém považovat za nedostupný.
4.  
Není-li použití dokladu v rámci vzájemné správní pomoci praktické, lze výměnu zpráv výjimečně uskutečnit zcela nebo zčásti jinými prostředky. V těchto případech se ke zprávě připojí vysvětlení, proč nebylo použití dokladu v rámci vzájemné správní pomoci praktické.

Článek 10

Poskytování dokumentů

1.  
Dokumenty s jakýmkoli obsahem, jež mají být poskytnuty podle článku 8, se připojují k dokladu v rámci vzájemné správní pomoci uvedenému v čl. 9 odst. 1.

Není-li to však možné či praktické, poskytnou se tyto dokumenty elektronickými prostředky či jinak.

2.  
Dožádaný orgán je povinen poskytnout originály dokumentů pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely sledované dožadujícím orgánem a není-li jejich poskytnutí v rozporu s platnými právními předpisy členského státu dožádaného orgánu.

Článek 11

Lhůty

1.  
Dožádaný orgán poskytne informace podle článku 8 co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti.

Má-li již však dožádaný orgán příslušné informace k dispozici, činí tato lhůta jeden měsíc.

2.  
V určitých zvláštních kategoriích případů se dožádaný a dožadující orgán mohou dohodnout na lhůtách odlišných od lhůt stanovených v odstavci 1.
3.  
Pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve lhůtě stanovené v odstavci 1, uvědomí pomocí dokladu v rámci vzájemné správní pomoci do jednoho měsíce dožadující orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy očekává, že bude moci odpovědět.

Článek 12

Účast úředníků z jiných členských států na správních šetřeních

1.  
Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni, za účelem výměny informací potřebných k zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních, v prostorách správních orgánů dožádaného členského státu či na jakémkoli jiném místě, kde tyto orgány plní své úkoly.

Pokud jsou požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, jsou úředníkům dožadujícího orgánu poskytnuty jejich kopie.

2.  
Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci určení dožadujícím orgánem přítomni, za účelem výměny informací potřebných k zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních, při správních šetřeních prováděných na území dožádaného členského státu.

Je-li dosaženo takovéto dohody, mohou mít úředníci dožadujícího orgánu prostřednictvím úředníků dožádaného orgánu a výhradně pro účely provádění správního šetření přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu. Úředníci dožadujícího orgánu provádějí šetření nebo kladou otázky pouze se souhlasem úředníků dožádaného orgánu a pod jejich dohledem. Nevykonávají kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu.

3.  
Úředníci dožadujícího orgánu, kteří jsou přítomni v jiném členském státě v souladu s odstavci 1 a 2, musí být vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.

Článek 13

Souběžné kontroly

1.  
Za účelem výměny informací potřebných k zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních se mohou dva či více členských států na základě analýzy rizik dohodnout, že na svých územích provedou souběžné kontroly situace jednoho či více hospodářských subjektů nebo jiných osob, o něž mají společný či doplňující se zájem, z hlediska spotřebních daní, kdykoli takové kontroly považují za účinnější než kontroly provedené pouze jedním členským státem.
2.  
K zahájení souběžné kontroly podle odstavce 1 předloží příslušný orgán jednoho členského státu návrh příslušným orgánům ostatních dotčených členských států.

Tento návrh musí:

a) 

upřesňovat případ nebo případy navrhované pro souběžné kontroly;

b) 

jednotlivě určovat totožnost každé osoby, s ohledem na niž má být kontrola provedena;

c) 

uvádět důvody objasňující nezbytnost společné kontroly;

d) 

stanovit dobu, během níž mají tyto kontroly provedeny.

3.  
Příslušné orgány, které obdrží návrh uvedený v odstavci 2, potvrdí svůj souhlas s účastí na souběžné kontrole nebo sdělí své odmítnutí spolu s odůvodněním příslušnému orgán, který návrh podal, co nejdříve, nejpozději však jeden měsíc od obdržení návrhu.
4.  
Každý příslušný orgán, který se účastní souběžné kontroly, jmenuje zástupce odpovědného za dohled nad souběžnou kontrolou a za její koordinaci.
5.  
Po provedení souběžné kontroly příslušné orgány neprodleně informují ústřední kontaktní orgány pro spotřební daně ostatních členských států o metodách či praktikách zjištěných v průběhu této souběžné kontroly, které se používají nebo u kterých je podezření, že byly použity k obcházení právních předpisů o spotřebních daních, pokud tyto informace mohou mít zvláštní význam pro ostatní členské státy.

Článek 14

Žádosti o doručení správních rozhodnutí a opatření

1.  
Na žádost dožadujícího orgánu doručí dožádaný orgán v souladu s pravidly doručování obdobných aktů platnými v jeho členském státě příjemci veškerá rozhodnutí a opatření přijatá správními orgány dožadujícího členského státu, které se týkají uplatňování právních předpisů o spotřebních daních.
2.  
V žádostech o doručení podle odstavce 1 musí být uveden předmět doručovaného rozhodnutí nebo opatření a jméno, adresa a veškeré další informace k identifikaci příjemce.
3.  
Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení podle odstavce 1 a sdělí mu datum předání rozhodnutí nebo opatření příjemci.
4.  
Nemůže-li dožádaný orgán jednat na základě žádosti o doručení podle odstavce 1, uvědomí o tom dožadující orgán písemně do jednoho měsíce od obdržení žádosti.

Dožádaný orgán nesmí odmítnout jednat na základě takovéto žádosti z důvodu obsahu rozhodnutí nebo opatření, které má být doručeno.

5.  
Dožadující orgán požádá o doručení podle tohoto článku pouze v případě, že nemůže provést doručení rozhodnutí nebo opatření příjemci v souladu s pravidly doručování dotyčných aktů v dožadujícím členském státě, nebo pokud by takové doručení představovalo nepřiměřené obtíže.
6.  
Tento článek se nevztahuje na dokumenty uvedené v článku 8 směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření ( 2 ).



KAPITOLA III

VÝMĚNA INFORMACÍ BEZ PŘEDCHOZÍ ŽÁDOSTI

Článek 15

Povinná výměna informací

1.  

Příslušný orgán každého členského státu předá příslušným orgánům všech ostatních dotčených členských států bez předchozí žádosti a prostřednictvím pravidelné automatické výměny informací nebo automatické výměny informací vyvolané událostmi informace potřebné k zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních v těchto případech:

a) 

pokud v jiném členském státě došlo k nesrovnalosti nebo porušení právních předpisů o spotřebních daních, nebo pokud existuje podezření, že k nim došlo;

b) 

pokud nesrovnalost nebo porušení právních předpisů o spotřebních daních, ke kterým došlo nebo u nichž existuje podezření, že k nim došlo, na území jednoho členského státu může mít následky v jiném členském státě;

c) 

pokud existuje nebezpečí podvodu nebo ztráty spotřební daně v jiném členském státě;

▼M4

d) 

pokud došlo k úplnému zničení nebo nenahraditelné ztrátě zboží podléhajícího spotřební dani;

▼B

e) 

pokud během přepravy zboží podléhajícího spotřební dani uvnitř Unie došlo k mimořádné události, která není upravena ve směrnici 2008/118/ES a která může mít vliv na výpočet spotřební daně, kterou má hospodářský subjekt odvést.

2.  
Orgán, který předal informace jinému orgánu podle odstavce 1, může tento druhý orgán požádat, aby mu poskytl zpětnou vazbu o krocích, které na základě poskytnutých informací učinil. Je-li taková žádost podána, zašle druhý orgán dotyčnou zpětnou vazbu co nejdříve, pokud to pro něj nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž a aniž jsou dotčena pravidla týkající se služebního tajemství a ochrany údajů platná v jeho členském státě.
3.  
Pokud informace uvedené v odstavci 1 souvisejí s přepravou zboží podléhajícího spotřební dani uvnitř Unie, předávají se pomocí dokladu v rámci vzájemné správní pomoci, s výhradou odstavce 4.

Není-li však použití tohoto dokladu praktické, lze výměnu informací výjimečně uskutečnit zcela nebo zčásti jinými prostředky. V těchto případech se ke zprávě připojí vysvětlení, proč nebylo použití dokladu v rámci vzájemné správní pomoci praktické.

4.  
Je-li elektronický systém nedostupný, použije se místo dokladu uvedeného v odstavci 3 záložní doklad v rámci vzájemné správní pomoci.
5.  

Komise přijme prováděcí akty, jež stanoví:

a) 

přesné kategorie informací, které jsou vyměňovány podle odstavce 1 a které v případě fyzických osob zahrnují údaje jako jejich jméno, příjmení, název ulice, číslo popisné, poštovní směrovací číslo, město, členský stát, daňové či jiné identifikační číslo, kód nebo popis produktu a další související osobní údaje, jsou-li k dispozici;

b) 

četnost pravidelné výměny a lhůty v případě výměny vyvolané událostmi podle odstavce 1 pro každou kategorii informací;

c) 

strukturu a obsah dokladů v rámci vzájemné správní pomoci;

d) 

formu a obsah záložního dokladu v rámci vzájemné správní pomoci;

e) 

pravidla a postupy týkající se výměny dokladů uvedených v písmenech c) a d).

Komise může rovněž přijmout prováděcí akty stanovící situace, kdy pro účely odstavce 4 tohoto článku mohou mít příslušné orgány za to, že elektronický systém je nedostupný.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 16

Nepovinná výměna informací

1.  
Příslušné orgány členských států si mohou bez předchozí žádosti a prostřednictvím spontánní výměny předávat navzájem informace potřebné k zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních, které jsou jim známy a na něž se nevztahuje výměna podle článku 15.

K tomuto účelu mohou využít elektronický systém, je-li schopen takovéto informace zpracovávat.

2.  
Orgán, který předal informace jinému orgánu podle odstavce 1, může tento druhý orgán požádat, aby mu poskytl zpětnou vazbu o krocích, které na základě poskytnutých informací učinil. Je-li taková žádost podána, zašle druhý orgán dotyčnou zpětnou vazbu co nejdříve, pokud to pro něj nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž a aniž jsou dotčena pravidla týkající se služebního tajemství a ochrany údajů platná v jeho členském státě.
3.  

Komise přijme prováděcí akty, jež stanoví:

a) 

strukturu a obsah dokladů v rámci vzájemné správní pomoci, které se vztahují na nejběžnější druhy informací uvedených v odstavci 1;

b) 

pravidla a postupy týkající se výměny dokladů v rámci vzájemné správní pomoci.

Komise může rovněž přijmout prováděcí akty stanovící strukturu a obsah zpětné vazby uvedené v odstavci 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 17

Povinnost členských států usnadňovat výměny informací bez předchozí žádosti

Členské státy přijmou nezbytná správní a organizační opatření, aby usnadnily výměnu uvedenou v této kapitole.

Článek 18

Omezení povinností

Členský stát není povinen ukládat osobám pro účely uplatňování této kapitoly žádné nové povinnosti týkající se shromažďování informací ani nést nepřiměřenou administrativní zátěž.



KAPITOLA IV

UCHOVÁVÁNÍ A VÝMĚNA ELEKTRONICKÝCH INFORMACÍ O HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTECH

Článek 19

Uchovávání a výměna informací o povoleních udělených hospodářským subjektům a daňovým skladům

1.  

Každý členský stát provozuje elektronickou databázi s těmito registry:

a) 

registr hospodářských subjektů, které patří do jedné z těchto kategorií:

i) 

oprávnění skladovatelé ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice 2008/118/ES,

ii) 

registrovaní příjemci ve smyslu čl. 4 bodu 9 směrnice 2008/118/ES,

iii) 

registrovaní odesílatelé ve smyslu čl. 4 bodu 10 směrnice 2008/118/ES;

▼M2

iv) 

certifikovaní odesílatelé ve smyslu čl. 3 bodu 12 směrnice Rady (EU) 2020/262 ( 3 );

v) 

certifikovaní příjemci ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice (EU) 2020/262;

▼B

b) 

registr obchodních prostor schválených jako daňové sklady ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice 2008/118/ES.

2.  

Registry podle odstavce 1 musí obsahovat tyto informace:

a) 

jedinečné číslo pro účely spotřebních daní vydané příslušným orgánem ve vztahu k danému hospodářskému subjektu nebo obchodním prostorám;

b) 

jméno nebo název a adresu hospodářského subjektu nebo obchodních prostor;

▼M4

c) 

kategorii výrobku podléhajícího spotřební dani (KAT) nebo kód výrobku podléhajícího spotřební dani (EPC) pro výrobky, na něž se vztahuje povolení, podle přílohy II seznamu kódů 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1636 ( 4 );

▼B

d) 

označení ústředního kontaktního orgánu pro spotřební daně nebo orgánu pro spotřební daně, od něhož lze získat další informace;

e) 

den počátku, změny a případně pozbytí platnosti povolení;

▼M2

f) 

u oprávněných skladovatelů daňový sklad nebo seznam daňových skladů, na něž se vztahuje povolení, a pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, údaj o tom, že skladovatel je oprávněn nevyplnit údaje o příjemci v okamžiku odeslání v souladu s článkem 22 směrnice (EU) 2020/262, rozdělit dopravu v souladu s článkem 23 uvedené směrnice nebo nechat dopravit zboží podléhající spotřební dani na místo přímého dodání v souladu s čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice, a údaj o tom, že jedná jako certifikovaný odesílatel nebo certifikovaný příjemce v souladu s čl. 35 odst. 6 a 7 uvedené směrnice;

g) 

u registrovaných příjemců, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, údaj o tom, že příjemce je oprávněn nechat dopravit zboží podléhající spotřební dani na místo přímého dodání v souladu s čl. 16 odst. 4 směrnice (EU) 2020/262, a údaj o tom, že jedná jako certifikovaný příjemce v souladu s čl. 35 odst. 7 uvedené směrnice;

▼B

h) 

u registrovaných příjemců uvedených v čl. 19 odst. 3 směrnice 2008/118/ES jiných než uvedených v písmeni i) tohoto odstavce obsah povolení s ohledem na množství zboží podléhajícího spotřební dani, totožnost odesílatele v členském státě odeslání a dobu, po kterou je povolení platné;

i) 

u registrovaných příjemců uvedených v čl. 19 odst. 3 směrnice 2008/118/ES, kteří mají povolení přijímat víno od odesílatelů využívajících osvobození podle článku 40 směrnice 2008/118/ES, obsah povolení s ohledem na množství zboží podléhajícího spotřební dani a dobu, po kterou je povolení platné. Záznam musí obsahovat údaj o osvobození podle článku 40 směrnice 2008/118/ES;

j) 

u daňových skladů oprávněného skladovatele nebo seznam oprávněných skladovatelů, kteří jsou oprávněni tento daňový sklad používat;

▼M2

k) 

u registrovaných odesílatelů údaj o tom, že odesílatel je oprávněn nevyplnit údaje o příjemci v okamžiku odeslání v souladu s článkem 22 směrnice (EU) 2020/262, a údaj o tom, že jedná jako certifikovaný odesílatel v souladu s čl. 35 odst. 6 uvedené směrnice;

▼M3

l) 

u certifikovaných odesílatelů odesílajících zboží podléhající spotřební dani pouze příležitostně, kteří jsou uvedeni v čl. 35 odst. 8 směrnice (EU) 2020/262, množství zboží podléhajícího spotřební dani, totožnost příjemce v členském státě určení a dobu platnosti dočasné certifikace;

m) 

u certifikovaných příjemců přijímajících zboží podléhající spotřební dani pouze příležitostně, kteří jsou uvedeni v čl. 35 odst. 8 směrnice (EU) 2020/262, množství zboží podléhajícího spotřební dani, totožnost odesílatele v členském státě odeslání a dobu platnosti dočasné certifikace.

▼B

3.  
Ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně nebo kontaktní útvar každého členského státu zajistí, aby informace obsažené v národních registrech byly úplné, přesné a aktuální.
4.  
►M4  Informace obsažené v příslušných národních registrech podle odstavce 2, které se týkají hospodářských subjektů zabývajících se přepravou zboží podléhajícího spotřební dani podle kapitoly IV a kapitoly V oddílu 2 směrnice Rady (EU) 2020/262 ( 5 ), jsou automaticky vyměňovány prostřednictvím centrálního registru. ◄

Komise provozuje registr jako součást elektronického systému způsobem, jenž neustále zajišťuje správné aktuální zobrazení všech údajů z národních registrů, které poskytly všechny členské státy.

Ústřední kontaktní orgány pro spotřební daně nebo kontaktní útvary členských států sdělují Komisi včas obsah národního registru a rovněž jeho případné změny.

Článek 20

Přístup k informacím a jejich oprava

1.  
►M4  Komise zajistí, aby osoby, které se podílejí na přepravě zboží podléhajícího spotřební dani podle kapitoly IV a kapitoly V oddílu 2 směrnice (EU) 2020/262, mohly elektronickými prostředky získat potvrzení o platnosti čísel pro účely spotřebních daní, která jsou uchovávána v centrálním registru uvedeném v čl. 19 odst. 4 tohoto nařízení. ◄ Komise předá žádosti hospodářských subjektů o opravu těchto údajů ústřednímu kontaktnímu orgánu pro spotřební daně nebo kontaktnímu útvaru, který odpovídá za povolení vydané uvedenému hospodářskému subjektu.
2.  
Ústřední kontaktní orgány pro spotřební daně nebo kontaktní útvary členských států zajistí, aby hospodářské subjekty mohly získat potvrzení informací uchovávaných podle čl. 19 odst. 2, které se jich týkají, a opravu případné nepřesnosti.
3.  
Příslušný orgán členského státu může za podmínek tímto členským státem stanovených povolit, aby ústřední kontaktní orgán pro spotřební daně nebo určené kontaktní útvary poskytovaly potvrzení informací uchovávaných podle čl. 19 odst. 2.

Článek 21

Uchovávání údajů

1.  
Každý členský stát uchovává informace týkající se přepravy zboží podléhajícího spotřební dani uvnitř Unie a záznamy obsažené v národních registrech uvedených v článku 19 po dobu nejméně pěti let od skončení kalendářního roku, ve kterém byla přeprava zahájena, aby mohly být použity pro postupy podle tohoto nařízení. Pokud jde o informace vložené do národních registrů před 1. červencem 2012, lze tuto dobu omezit na tři roky.
2.  
Informace shromážděné elektronickým systémem jsou v něm uchovávány způsobem, který je v něm umožňuje vyhledat a dále zpracovávat v reakci na žádost o informace podle článku 8.

Článek 22

Provádění

Komise přijme prováděcí akty, jež stanoví:

a) 

technické údaje týkající se automatické aktualizace databází uvedených v čl. 19 odst. 1 a centrálního registru uvedeného v čl. 19 odst. 4;

b) 

pravidla a postupy týkající se přístupu k informacím a jejich oprav podle čl. 20 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.



KAPITOLA V

SPOLEČNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ POMOCI

Článek 23

Jazykový režim

Žádosti o pomoc včetně žádostí o doručení a připojené dokumenty mohou být vyhotoveny v jakémkoli jazyce, na němž se dožádaný a dožadující orgán dohodnou. Doprovodný překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo, se vyžaduje pouze tehdy, když dožádaný orgán potřebu překladu odůvodní.

Článek 24

Kvalita služby

1.  
Komise a členské státy zajistí, aby části elektronického systému, které jsou nezbytné pro výměnu informací popsanou v tomto nařízení, byly provozuschopné, byly náležitě udržovány a dále se vyvíjely.
2.  
Komise a členské státy uzavřou dohodu o rozsahu služeb a dohodnou se na bezpečnostní politice pro elektronický systém. Dohoda o rozsahu služeb vymezí technickou kvalitu a množství služeb, jež mají Komise a členské státy poskytovat k zajištění bezpečného fungování všech částí elektronického systému a elektronické komunikace a rozdělení povinností týkajících se dalšího vývoje uvedeného systému.

Článek 25

Obecná omezení povinností dožádaného orgánu

1.  

Dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu informace požadované podle tohoto nařízení za předpokladu, že:

a) 

dožadující orgán vyčerpal obvyklé zdroje informací, které mohl za daných okolností použít k získání požadovaných informací, aniž by se vystavoval nebezpečí nedosažení požadovaného cíle, a

b) 

počet a povaha žádostí o informace, které během určitého období podal dožadující orgán, nepředstavují pro dožádaný orgán nepřiměřenou administrativní zátěž.

2.  
Toto nařízení neukládá příslušnému orgánu členského státu povinnost provést šetření nebo poskytnout informace, pokud právní předpisy či správní praxe tohoto členského státu tento orgán neopravňují k provedení takovéhoto šetření nebo shromažďování či používání takovýchto informací pro vlastní účely tohoto členského státu.
3.  
Příslušný orgán členského státu může odmítnout poskytnutí informace, pokud není dožadující členský stát z právních důvodů schopen obdobné informace sám poskytovat.
4.  
Poskytnutí informací může být odmítnuto, pokud by vedlo k prozrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu anebo pokud by odporovalo veřejnému pořádku.
5.  
Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu důvody odmítnutí žádosti o pomoc. Příslušné orgány sdělují Komisi ročně pro statistické účely kategorie důvodů odmítnutí.
6.  
Odstavce 2, 3 nebo 4 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádanému orgánu umožňují odmítnout poskytnutí informací výhradně z toho důvodu, že tyto informace jsou v držení banky, jiné finanční instituce, určené osoby nebo osoby jednající v zastoupení nebo ve funkci zmocněnce, nebo z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

Článek 26

Výdaje

Členské státy se vzájemně vzdávají všech nároků na náhradu výdajů vzniklých při uplatňování tohoto nařízení, s výjimkou nároků souvisejících s odměnami pro odborníky.

Článek 27

Minimální částka

1.  
Žádost o pomoc může podléhat určité minimální prahové hodnotě stanovené na základě potenciálně dlužné výše spotřební daně.
2.  
Komise může přijmout prováděcí akty, jež stanoví prahovou hodnotu podle odstavce 1 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 28

Služební tajemství, ochrana údajů a použití informací sdělených podle tohoto nařízení

1.  
Informace sdělené nebo shromážděné členskými státy podle tohoto nařízení nebo jakékoli informace, k nimž měl úředník či jiný zaměstnanec nebo smluvní dodavatel přístup při plnění svých povinností, podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle práva členského státu, který tyto informace obdržel.
2.  

Informace podle odstavce 1 lze použít k těmto účelům:

a) 

stanovení vyměřovacího základu pro spotřební daně;

b) 

výběr nebo správní kontrola spotřebních daní;

c) 

sledování přepravy zboží podléhajícího spotřební dani;

d) 

analýza rizik v oblasti spotřebních daní;

e) 

šetření v oblasti spotřebních daní;

f) 

stanovení jiných daní, cel a poplatků, na něž se vztahuje článek 2 směrnice 2010/24/EU.

Příslušný orgán členského státu, který poskytuje informace, však povolí jejich použití pro jiné účely v členském státě dožadujícího orgánu, pokud právní předpisy členského státu dožádaného orgánu umožňují použití informací pro obdobné účely v tomto členském státě.

Pokud to povoluje vnitrostátní právo a aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, mohou být informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku použity v souvislosti se soudními či správními řízeními, která mohou vést k uložení sankcí za porušení daňových právních předpisů, aniž jsou dotčena pravidla upravující práva obžalovaných a svědků v takových řízeních.

3.  
Pokud se dožadující orgán domnívá, že informace, které obdržel od dožádaného orgánu, mohou být užitečné pro příslušný orgán jiného členského státu, může je tomuto orgánu předat. Uvědomí o tom dožádaný orgán.

Dožádaný orgán může sdělení informací jinému členskému státu podmínit svým předchozím souhlasem.

4.  
Veškeré zpracovávání osobních údajů členskými státy podle tohoto nařízení podléhá vnitrostátním předpisům provádějícím směrnici 95/46/ES.

Za účelem správného uplatňování tohoto nařízení mohou členské státy omezit rozsah práv a povinností stanovených v článku 10, čl. 11 odst. 1 a článcích 12 a 21 směrnice 95/46/ES v míře nezbytné pro ochranu zájmů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice. Tato omezení musí být úměrná dotyčnému zájmu.

Článek 29

Přístup k informacím na základě povolení Komise

Osoby řádně zmocněné Komisí mohou mít přístup k informacím podle čl. 28 odst. 4 pouze v rozsahu nezbytném pro péči o síť CCN/CSI a její údržbu a rozvoj a pro provoz centrálního registru.

Tyto osoby jsou povinny zachovávat služební tajemství. Informace, k nimž je umožněn přístup, jsou chráněny jako osobní údaje podle nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 30

Důkazní hodnota získaných informací

Zprávy, výkazy a všechny ostatní dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy sdělené příslušným orgánem jednoho členského státu příslušnému orgánu jiného členského státu podle tohoto nařízení mohou příslušné orgány tohoto jiného členského státu použít jako důkazní prostředky stejným způsobem jako obdobné dokumenty, které poskytl jiný orgán tohoto jiného členského státu.

Článek 31

Povinnost spolupracovat

1.  

Pro účely uplatňování tohoto nařízení učiní členské státy všechna nezbytná opatření, aby:

a) 

zajistily účinnou vnitřní koordinaci mezi orgány uvedenými v článcích 3, 4 a 5;

b) 

navázaly přímou spolupráci mezi orgány zmocněnými pro účely koordinace podle písmene a) tohoto odstavce;

c) 

zajistily plynulé fungování systému výměny informací stanoveného tímto nařízením.

2.  
Komise neprodleně sdělí příslušnému orgánu každého členského státu všechny informace potřebné k zajištění správného uplatňování právních předpisů o spotřebních daních, které sama obdrží a které je schopna poskytnout.

Článek 32

Vztahy se třetími zeměmi

1.  
Pokud příslušný orgán členského státu obdrží informace od třetí země, může je předat příslušným orgánům těch členských států, které by o ně mohly mít zájem, a zejména příslušným orgánům, které o ně požádají, pokud to ujednání o pomoci uzavřená s dotyčnou třetí zemí povolují. Takové informace mohou být předány rovněž Komisi, je-li to v zájmu Unie, a to pro účely tohoto nařízení.
2.  
Pokud se dotčená třetí země právně zavázala poskytnout pomoc nezbytnou ke shromáždění důkazů o protiprávní povaze operací, které se jeví být v rozporu s právními předpisy o spotřebních daních, může příslušný orgán členského státu informace získané podle tohoto nařízení této třetí zemi sdělit v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu upravujícím předávání osobních údajů třetím zemím, pro účely správného uplatňování spotřebních daní nebo obdobných daní, poplatků a cel platných ve třetí zemi, se souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly, v souladu s jejich vnitrostátním právem.

Článek 33

Poskytování pomoci hospodářským subjektům

1.  
Jestliže odesílatel zboží podléhajícího spotřební dani neobdrží oznámení o přijetí zboží podle čl. 24 odst. 4 směrnice 2008/118/ES, oznámení o vývozu zboží uvedené v čl. 25 odst. 3 zmíněné směrnice nebo, v situacích uvedených v čl. 33 odst. 1 uvedené směrnice, kopii průvodního dokladu podle jejího článku 34, mohou mu orgány členského státu, v němž je usazen, poskytnout pomoc.

Poskytnutím této pomoci nejsou dotčeny daňové povinnosti odesílatele, jemuž je pomoc poskytnuta.

2.  
Pokud členský stát poskytuje pomoc podle odstavce 1 tohoto článku a považuje za nezbytné získat informace od jiného členského státu, vyžádá si je v souladu s článkem 8. Tento jiný členský stát může odmítnout obstarat požadované informace, jestliže odesílatel nevyužil k získání důkazu o ukončení přepravy zboží podléhajícího spotřební dani uskutečňované mezi členskými státy všechny dostupné prostředky.



KAPITOLA VI

HODNOCENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Vyhodnocení opatření, sběr provozních statistik a podávání zpráv

1.  
Členské státy a Komise prověřují a vyhodnocují uplatňování tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise pravidelně shrnuje zkušenosti členských států s cílem zlepšit fungování systému zřízeného tímto nařízením.
2.  

Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné informace:

a) 

o svých zkušenostech s uplatňováním tohoto nařízení, včetně statistických údajů potřebných pro hodnocení;

b) 

o metodách či praktikách, které jsou skutečně používány nebo u kterých je podezření, že jsou používány k obcházení právních předpisů o spotřebních daních, pokud tyto metody nebo praktiky odhalují nedostatky nebo mezery ve fungování postupů stanovených v tomto nařízení.

Pro vyhodnocení účinnosti tohoto systému správní spolupráce při vymáhání dodržování právních předpisů o spotřebních daních a v boji proti únikům a podvodům v souvislosti se spotřebními daněmi mohou členské státy Komisi sdělit jakékoli jiné dostupné informace než informace podle prvního pododstavce.

Komise předá informace sdělené členskými státy ostatním dotčeným členským státům.

Povinnost sdělovat informace a statistické údaje nesmí vést k neodůvodněnému zvýšení administrativní zátěže.

3.  
Komise může pro diagnostické a statistické účely získávat informace ze zpráv přímo vytvořených elektronickým systémem s výhradou článku 28.
4.  
Informace sdělené členskými státy nebo získané Komisí ze zpráv pro účely odstavců 1, 2 a 3 nesmějí obsahovat individuální ani osobní údaje.
5.  
Komise přijme prováděcí akty, jež stanoví pro účely tohoto článku příslušné statistické údaje sdělované členskými státy, informace, jež má Komise získávat ze zpráv, a statistické zprávy, jež mají vyhotovovat Komise a členské státy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 35

Výbor pro spotřební daně

1.  
Komisi je nápomocen Výbor pro spotřební daně zřízený čl. 43 odst. 1 směrnice 2008/118/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 36

Zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004

Nařízení (ES) č. 2073/2004 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze tohoto nařízení.

Článek 37

Podávání zpráv Evropskému parlamentu a Radě

Každých pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, založenou zejména na informacích poskytnutých členskými státy.

Článek 38

Dvoustranná ujednání

Pokud příslušné orgány uzavřou ujednání o dvoustranných záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou ujednání týkajících se jednotlivých případů, uvědomí o tom neprodleně Komisi. Komise o tom následně uvědomí příslušné orgány ostatních členských států.

Článek 39

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA



Srovnání nařízení (ES) č. 2073/2004 s nařízením (EU) č. 389/2012

Článek v nařízení (ES) č. 2073/2004

Článek v nařízení (EU) č. 389/2012

1

1

2

2

3

3, 4, 5, 6

4

7

5

8

6

9

7

7, 10

8

11

9

11

10

11

11

12

12

13

13

13

14

14

15

14

16

14

17

15

18

15

19

16

20

17

21

18

22

19, 20

23

—

24

33

25

21

26

34

27

32

28

9, 15, 16, 22

29

23

30

25, 27, 28

31

28, 29, 32

32

30

33

31

34

35

35

37

36

38

37

39

 

 


( 1 ) Úř. věst. L 162, 1.7.2003, s. 5.

( 2 ) Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1.

( 3 ) Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4.).

( 4 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1636 ze dne 5. července 2022, kterým se doplňuje směrnice Rady (EU) 2020/262 stanovením struktury a obsahu dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a stanovením prahu ztrát v důsledku povahy zboží (Úř. věst. L 247, 23.9.2022, s. 2).

►M4  ( 5 ) Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4). ◄