TEXT v úplném znění: 32022R0128 — CS

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/128

ze dne 21. prosince 2021,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost

KAPITOLA I

PLATEBNÍ AGENTURY A DALŠÍ SUBJEKTY

Článek 1

Postup akreditace platebních agentur

Členské státy jmenují orgán na ministerské úrovni, jenž bude zodpovídat za:

vydávání, přezkum a odnímání akreditace platebním agenturám;

provádění úkolů, které byly podle této kapitoly svěřeny příslušnému orgánu.

Příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu rozhodne o vydání nebo po provedení přezkumu o odnětí akreditace platební agentury na základě posouzení akreditačních kritérií uvedených v čl. 1 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Příslušný orgán akreditace a odnětí akreditace bezodkladně oznámí Komisi.

Příslušný orgán jmenuje auditní subjekt, který bude provádět šetření ještě před vydáním akreditace (předakreditační přezkum). Auditním subjektem je auditní orgán nebo jiná veřejná či soukromá organizace nebo organizační jednotka orgánu disponujícího odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a schopností provádět audity. Auditní subjekt musí být na platební agentuře, která má být akreditována, nezávislý.

Šetření (předakreditační přezkum) prováděné auditním subjektem se týká zejména:

zavedených postupů a systémů pro schvalování a provádění plateb a pro provádění výročního vykazování výkonnosti;

rozdělení úkolů a přiměřenosti vnitřní i vnější kontroly v souvislosti s operacemi financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „fondy“);

míry způsobilosti zavedených postupů a systémů, včetně opatření proti podvodům založených na vyhodnocení rizik, chránit rozpočet Unie;

bezpečnosti informačních systémů;

vedení účetních záznamů.

Auditní subjekt vypracuje zprávu, která podrobně popisuje činnosti vykonané při auditu, jeho výsledky a posouzení, zda platební agentura splňuje akreditační kritéria. Zpráva musí být předána příslušnému orgánu, který poté posoudí výsledky a vydá rozhodnutí o akreditaci, pokud je spokojen s tím, jak platební agentura splňuje akreditační kritéria.

Pokud se příslušný orgán domnívá, že platební agentura nesplňuje akreditační kritéria, zašle agentuře přesné podmínky, které agentura musí splnit předtím, než jí může být akreditace vydána.

Až do provedení nezbytných změn, jejichž cílem je splnit tyto zvláštní podmínky, lze akreditaci vydat dočasně na období stanovené v závislosti na závažnosti zjištěných problémů, avšak ne na období delší než dvanáct měsíců. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost dotčeného členského státu tuto lhůtu prodloužit.

Informace podle čl. 90 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2116 jsou předávány ihned po první akreditaci platební agentury a v každém případě ještě předtím, než bude jakýkoli její výdaj naúčtován fondům. K těmto informacím jsou připojeny následující výkazy a dokumenty týkající se:

odpovědností svěřených dané platební agentuře;

rozdělení odpovědností mezi odbory platební agentury;

vztahu platební agentury s dalšími veřejnoprávními či soukromoprávními subjekty, které odpovídají za provádění jakýchkoli opatření, v jejichž rámci platební agentura účtuje výdaje fondů;

postupů sloužících k přijímání, ověřování a potvrzování nároků vznesených příjemci, a dále ke schvalování, hrazení a účtování výdajů;

opatření v oblasti bezpečnosti informačních systémů;

zprávy o předakreditačním přezkumu provedeném auditním subjektem uvedeným v odstavci 3.

Komise uvědomí Výbor zemědělských fondů o platebních agenturách akreditovaných ve všech členských státech.

Článek 2

Přezkum a odnímání akreditace platebním agenturám

Příslušný orgán má pod stálým dohledem platební agentury, za které odpovídá, a to zejména na základě osvědčení a zpráv vypracovaných certifikačním subjektem podle článku 12 nařízení (EU) 2021/2116, a vyšetřuje zjištěné nedostatky.

Každé tři roky příslušný orgán písemně informuje Komisi o svém dohledu nad platebními agenturami a monitorování jejich činností. Zpráva zahrne přezkum toho, jak platební agentury průběžně plní akreditační kritéria, společně se shrnutím opatření přijatých k nápravě zjištěných nedostatků. Příslušný orgán potvrdí, zda platební agentury, za něž je odpovědný, i nadále splňují akreditační kritéria.

Členské státy vytvoří systém, který zajistí, že jsou informace naznačující neplnění akreditačních kritérií ze strany platební agentury bezodkladně sděleny příslušnému orgánu.

Pokud příslušný orgán zjistil, že akreditovaná platební agentura neplní jedno nebo více akreditačních kritérií způsobem, který brání plnění úkolů stanovených v čl. 1 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127, neprodleně akreditaci platební agentury podmíněně pozastaví. Příslušný orgán vypracuje plán obsahující opatření a lhůty pro nápravu zjištěných nedostatků ve lhůtě stanovené podle závažnosti problému, která nesmí být delší než dvanáct měsíců ode dne podmíněného pozastavení akreditace. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost dotčeného členského státu tuto lhůtu prodloužit.

Příslušný orgán oznámí Komisi své rozhodnutí o podmíněném pozastavení akreditace platební agentury, o plánu vypracovaném v souladu s odstavcem 3 a následně o pokroku při provádění těchto plánů.

Pokud dojde k odebrání akreditace, příslušný orgán ihned akredituje jinou platební agenturu, která splňuje podmínky stanovené v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, aby nedošlo k pozastavení plateb příjemcům.

Pokud Komise zjistí, že příslušný orgán nesplnil svou povinnost vypracovat plán nápravy podle odstavce 3 nebo že platební agentura je i nadále akreditována, aniž by tento plán ve stanovené lhůtě plně provedla, vyzve příslušný orgán k odnětí akreditace dané platební agentuře, pokud nebudou provedeny nezbytné změny ve lhůtě stanovené Komisí s ohledem na závažnost problému. V takovém případě může Komise rozhodnout o sledování nedostatků podle schvalování souladu podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 3

Postup vydávání, přezkumu a odnímání akreditace koordinačnímu subjektu

Členské státy určí orgán na ministerské úrovni odpovědný za vydávání, přezkum a odnímání akreditace koordinačnímu subjektu uvedenému v článku 10 nařízení (EU) 2021/2116 (dále jen „příslušný orgán“).

Příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu určí a rozhodne o vydání nebo po provedení přezkumu o odnětí akreditace koordinačního subjektu na základě posouzení akreditačních kritérií uvedených v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Tento přezkum plnění akreditačních kritérií, jenž může vycházet z přezkumu provedeného auditním subjektem, provádí příslušný orgán. Příslušný orgán vydání akreditace a odnětí akreditace koordinačního subjektu bezodkladně oznámí Komisi.

Koordinační subjekt uvedený v článku 10 nařízení (EU) 2021/2116 jedná jako jediný partner Komise pro dotčený členský stát ve všech otázkách souvisejících s fondy, pokud jde o jeho úkoly.

Platební agentura může jednat jako koordinační subjekt za předpokladu, že jsou tyto dvě funkce vykonávány odděleně.

Při plnění svých úkolů může koordinační subjekt v souladu s vnitrostátními postupy požádat o pomoc jiné správní orgány nebo útvary, zejména ty s účetní či technickou odborností.

Důvěrnost, integrita a dostupnost všech počítačových údajů v držení koordinačního subjektu bude zajištěna pomocí opatření přizpůsobených organizační struktuře, počtu pracovníků a technologickému prostředí každého koordinačního subjektu. Finanční a technologické nasazení bude úměrné skutečně hrozícím rizikům.

Sdělování informací uvedené v čl. 90 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/2116 probíhá ihned po první akreditaci koordinačního subjektu a v každém případě ještě předtím, než bude jakýkoli výdaj, za který je subjekt odpovědný, naúčtován fondům. K těmto informacím jsou připojeny následující výkazy a dokumenty týkající se:

odpovědností svěřených danému koordinačnímu subjektu;

rozdělení odpovědností v rámci koordinačního subjektu;

vztahu mezi koordinačním subjektem a jinými veřejnými nebo soukromými subjekty, které jsou odpovědné za spolupráci s ním při plnění jeho úkolů;

postupů a systémů zavedených k zajištění plnění jeho úkolů;

opatření v oblasti bezpečnosti informačních systémů;

výsledku kontroly plnění akreditačních kritérií uvedených v odstavci 2.

Pokud se příslušný orgán domnívá, že koordinační subjekt nesplňuje akreditační kritéria, zašle koordinačnímu subjektu požadavky, které je třeba splnit.

Až do provedení nezbytných změn, jejichž cílem je splnit akreditační kritéria, lze akreditaci:

vydat novému koordinačnímu orgánu dočasně;

podmíněně pozastavit stávajícímu koordinačnímu orgánu, pokud je plněn akční plán k nápravě nedostatků.

K odebrání akreditace dojde v případě, že akreditační kritéria nejsou splněna a příslušný orgán se domnívá, že koordinační orgán nemůže plnit své úkoly.

Článek 4

Prohlášení řídicího subjektu

Prohlášení řídicího subjektu uvedená v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci písm. d) a čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116 se vypracují v přiměřené době tak, aby mohl certifikační subjekt vydat stanovisko uvedené v čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení.

Prohlášení řídicího subjektu mají formáty stanovené v přílohách I a II tohoto nařízení a mohou být podmíněna výhradami, které vyčíslí potenciální finanční dopad. Pokud dojde k vyjádření výhrad, musí být součástí prohlášení plán nápravných opatření a přesný harmonogram jeho provádění.

Prohlášení řídicího subjektu se budou opírat o účinný dohled nad existujícím řídicím a kontrolním systémem během celého roku.

Článek 5

Certifikace

Příslušný orgán určí certifikační subjekt uvedený v článku 12 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud je v členském státě více než jeden certifikační subjekt, může tento členský stát určit veřejný certifikační subjekt na vnitrostátní úrovni, který bude odpovědný za koordinaci.

Certifikační subjekt organizuje svou práci efektivně a účinně a provádí své kontroly v přiměřené lhůtě, přičemž přihlíží k povaze a načasování operací na dotčený rozpočtový rok.

Stanovisko, které certifikační subjekt poskytuje v souladu s ►C2 čl. 12 odst. 2 ◄ nařízení (EU) 2021/2116, se vypracuje každý rok.

Toto stanovisko vychází z auditní činnosti provedené v souladu s články 6 a 7 tohoto nařízení.

Certifikační subjekt vypracuje zprávu o svých zjištěních. Zpráva se rovněž vztahuje na přenesené funkce platební agentury v souladu s oddílem 1 bodem D přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Zpráva uvádí, zda v období, na které se zpráva vztahuje:

platební agentura splňovala akreditační kritéria;

postupy platební agentury poskytovaly dostatečné ujištění o tom, že výdaje účtované fondům byly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, čímž současně ujišťují:

pokud jde o jednotlivé typy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115, o tom, že výdaje mají odpovídající vykazovanou produkci a že byly uskutečněny v souladu s platnými správními systémy a že byla splněna případná doporučení za účelem zlepšení;

ii)

o legalitě a správnosti uskutečněných operací, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ( 1 ), jakož i o zvláštní podporu pro bavlnu a podporu pro předčasný odchod do důchodu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 a čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115, a o tom, že byla splněna případná doporučení za účelem zlepšení;

zpráva o výkonnosti týkající se ukazatelů výstupů pro účely výročního schvalování výkonnosti podle článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 a zpráva o výkonnosti týkající se ukazatelů výsledků pro víceleté monitorování výkonnosti podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, prokazující, že je dodržen článek 37 nařízení (EU) 2021/2116, byly vypracovány řádně;

roční účetní závěrka uvedená v článku 33 tohoto nařízení byla v souladu s účetními knihami a záznamy platební agentury;

výkazy výdajů a veřejných intervenčních operací byly ve své podstatě pravdivým, úplným a přesným záznamem operací účtovaných fondům;

finanční zájmy Unie byly náležitě chráněny s ohledem na vyplacené zálohy, získané záruky, intervenční zásoby a částky, které mají být získány zpět.

Zpráva obsahuje informace o počtu a kvalifikaci zaměstnanců provádějících audit, o provedené práci, o posouzených systémech, případně o dosaženém stupni věcnosti a důvěryhodnosti, o zjištěných slabinách a doporučeních ke zlepšení a o operacích certifikačního subjektu i dalších auditorských subjektů uvnitř i vně platební agentury, na nichž je postaveno úplné či částečné ujištění certifikačního subjektu o vykazovaných skutečnostech.

Článek 6

Zásady auditu

Certifikační audit se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

Certifikační subjekt vypracuje strategii auditu, která stanoví rozsah, načasování a zaměření certifikačního auditu, auditní metody a metodiku výběru vzorků, přičemž odliší typy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115 od opatření uvedených v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014. Plán auditu se vypracuje za každý rozpočtový rok, který je předmětem auditu, na základě odhadů auditorského rizika. Na požádání musí Komise od certifikačního subjektu obdržet strategii auditu i plán auditu.

Přiměřená úroveň věrohodnosti auditu, která má být auditem dosažena, se zajistí prostřednictvím řádného fungování správních systémů, správnosti zpráv o výkonnosti, ročních účetních závěrek poskytujících věrný a poctivý obraz a legality a správnosti uskutečněných operací, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014, jakož i o zvláštní platbu pro bavlnu a podporu pro předčasný odchod do důchodu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 a čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115, u nichž bylo od Komise požadováno proplacení.

Toho má být dosaženo prostřednictvím auditu systému a testování dodržování předpisů, pokud jde o fungování správního systému, testování úplnosti a přesnosti a analytické postupy pro systém podávání zpráv o výkonnosti.

Pokud jde o audit roční účetní závěrky, použijí se prověrky věcné správnosti výdajů, včetně testování podrobných údajů. Pokud jde o audit legality a správnosti uskutečněných operací, jak je uvedeno v prvním pododstavci, zahrnuje testování kontroly na místě.

Komise vypracuje pokyny obsahující zejména:

další vyjasnění a pokyny pro certifikační audit, který má být prováděn;

stanovení přiměřené úrovně věrohodnosti auditu plynoucí z prověrek provedených v jeho rámci.

Článek 7

Metody auditu

Metody certifikačního auditu musí být definovány ve strategii auditu podle čl. 6 odst. 2.

V zájmu dosažení cílů auditu a vydání stanoviska, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, jsou součástí auditu audity systémů, případně prověrky věcné správnosti a ověřování souhlasu finančních prohlášení a prohlášení řídicího subjektu.

Pokud jde o audity správních systémů, certifikační subjekt provádí audity systémů, které mohou zahrnovat testování dodržování předpisů a také testování obecných kontrol a kontrol aplikací v oblasti informačních technologií, jejichž cílem je ověření návrhu a zavedení systému.

▼M3

Prověrky věcné správnosti výdajů zahrnují ověřování legality a správnosti uskutečněných operací na úrovni konečných příjemců, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014, jakož i o zvláštní platbu pro bavlnu a podporu pro předčasný odchod do důchodu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 a čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115. Pro tyto účely se certifikační subjekt může účastnit druhostupňových kontrol na místě prováděných platební agenturou. Certifikační subjekt se neúčastní prvostupňových kontrol na místě prováděných platební agenturou, s výjimkou situací, kdy by bylo fyzicky nemožné prvostupňové kontroly provedené platební agenturou znovu prověřit.

▼B

Pokud jde o audit systému podávání zpráv o výkonnosti, certifikační subjekt provede testování záznamů a databází, aby ověřil, zda jsou vykazované ukazatele výkonnosti a výsledky řádně vykazovány a zda odpovídají výdajům financovaným Unií nebo cílům intervence. Poskytnuté odůvodnění rozdílu mezi ročními výdaji vykázanými pro určitou intervenci a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 certifikační subjekt ověří a potvrdí. Součástí činnosti certifikačního subjektu je i ověřování výpočtu ukazatelů.

Certifikační subjekt může pro účely celkové jistoty vycházet z výsledků auditu externích auditorů subjektů provádějících finanční nástroje a na tomto základě může certifikační subjekt rozhodnout o omezení rozsahu své vlastní auditní činnosti.

V souvislosti se záručními fondy mohou certifikační subjekty provádět audity subjektů poskytujících nové podkladové půjčky pouze v případě, že nastane jedna nebo obě tyto situace:

podpůrné dokumenty dokládající podporu z finančního nástroje pro konečné příjemce nejsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu ani na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj;

existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo subjektů provádějících finanční nástroj, nepředstavují pravdivý a přesný záznam o poskytnuté podpoře.

Členský stát stanoví opatření k zajištění auditní stopy pro finanční nástroje v souladu se vzorem uvedeným v příloze III, který prokáže splnění podmínek nebo dosažení výsledků.

Evropská investiční banka (EIB) nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž akcionářem je členský stát provádějící finanční nástroje, poskytují do konce každého kalendářního roku členským státům výroční zprávu o auditu uvedenou v čl. 12 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 vypracovanou jejich externími auditory, jež zahrnuje prvky uvedené v příloze IV tohoto nařízení.

Komise poskytne další podmínky a pokyny ohledně plánování auditních postupů, integrace výběru vzorků, plánování a případně provádění opětovného ověřování operací na místě prostřednictvím pokynů, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 4.

KAPITOLA II

Finanční řízení fondů

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 8

Účetnictví platebních agentur

Každá platební agentura vede samostatné účetní záznamy o výdajích a příjmech uvedených v čl. 5 odst. 1 a článcích 6 a 45 nařízení (EU) 2021/2116 a o používání finančních prostředků vyčleněných na platby příslušných výdajů. Tento způsob vedení účtů musí umožnit rozlišit a poskytnout odděleně finanční údaje týkající se fondů.

Členské státy poskytují Komisi na žádost informace o uskutečněných výdajích a obdržených účelově vázaných příjmech.

Platební agentury členských států, které nepřijaly euro, vedou účetnictví, jež obsahuje částky v měně, v níž byly zaplaceny výdaje a přijaty příjmy. Pro účely konsolidace veškerých výdajů a příjmů musí být agentury schopny poskytnout příslušné údaje v národní měně a v eurech.

Co se týče EZFRV, každá platební agentura vede účetní záznamy, které umožňují rozeznat všechny operace podle jednotlivých plánů a opatření. Tyto účetní záznamy především obsahují:

částku veřejných výdajů a částku příspěvku Unie vyplacených v rámci každé operace;

částky, které je třeba získat zpět od příjemců v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi nebo nepozorností;

částky získané zpět spolu s uvedením původní operace.

ODDÍL 2

Účetnictví EZZF

Článek 9

Vypracování výkazu výdajů

Výši platby, která má být poskytnuta příjemci v rámci EZZF, určí členské státy v rámci kontrolních systémů uvedených v hlavě IV nařízení (EU) 2021/2116.

Uskutečněné výdaje, které mají být vykázány v rámci EZZF, zohlední sankce uplatňované v rámci kontrolních systémů členských států v případě nedodržení předpisů.

Částka vyplývající z použití odstavce 2 se použije u typů intervencí ve formě přímých plateb uvedených v článku 16 nařízení (EU) 2021/2115 a na programy pro nejvzdálenější regiony Unie a menší ostrovy v Egejském moři stanovené v nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013 jako základ pro snížení plateb podle článku 17 nařízení (EU) 2021/2115 a pro uplatňování finanční kázně uvedené v článku 17 nařízení (EU) 2021/2116.

Částka vyplývající z použití odstavce 2 a ve zvláštním případě přímých plateb a programů uvedených v odstavci 3 částka vyplývající z použití odstavců 2 a 3 představují částku, jež má být vykázána Komisi.

Výdaje vykázané v rámci EZZF slouží jako základ pro ověření finančních stropů stanovených právem Unie.

Částka vyplývající z použití odstavců 2 a 3 slouží jako základ pro výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností, jak je uvedeno v hlavě IV kapitolách IV a V nařízení (EU) 2021/2116.

Odlišně od odstavce 3 mohou členské státy vyplatit zálohy na přímé platby bez použití míry úpravy finanční kázně uvedené v článku 17 nařízení (EU) 2021/2116 příjemcům s ohledem na žádosti o podporu za daný rok. Platby zůstatku, které mají být příjemcům vypláceny od 1. prosince, zohlední míru úpravy finanční kázně platnou v příslušné době pro celkovou částku přímých plateb v příslušném kalendářním roce.

Článek 10

Předávání informací členskými státy

V souladu s čl. 90 odst. 1 písm. c) body i) a ii) nařízení (EU) 2021/2116 zasílají členské státy Komisi elektronicky nejpozději do sedmého dne každého měsíce informace a dokumenty o výdajích a účelově vázaných příjmech uvedené v článcích 11 a 12 tohoto nařízení, a zejména výkaz výdajů vypracovaný v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Sdělení o uskutečněných výdajích a účelově vázaných příjmech vybraných od 1. do 15. října se ale předává nejpozději do 25. října.

Všechny příslušné informace se poskytují pomocí vzoru, jenž Komise zpřístupní členským státům prostřednictvím informačních systémů.

Výkaz výdajů uvedený v odstavci 1 musí přinejmenším zahrnovat:

výkaz vyhotovený každou platební agenturou, rozepsaný podle rozpočtové nomenklatury Unie a podle výdajů a účelově vázaných příjmů, a to podle podrobné nomenklatury, která byla poskytnuta členským státům prostřednictvím informačních systémů, který se týká:

uskutečněných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných během předchozího měsíce;

ii)

souhrnu uskutečněných výdajů a účelově vázaných příjmů od začátku rozpočtového roku až do konce předchozího měsíce;

iii)

odhadů výdajů a účelově vázaných příjmů, které se odděleně týkají následujících tří měsíců a případně celkových odhadů výdajů a účelově vázaných příjmů do konce rozpočtového roku.

Pokud odhady pro následující tři měsíce, jak je uvedeno v prvním pododstavci bodě iii), spadají do příštího rozpočtového roku, je třeba poskytnout pouze součet za každý měsíc;

průkazní účty nákladů a příjmů týkajících se veřejné intervence.

Všechny finanční informace vyžadované podle tohoto článku jsou sdělovány v eurech.

Článek 11

Obecná pravidla pro výkaz výdajů a účelově vázaných příjmů

Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy pro výkazy výdajů a příjmů týkajících se veřejného skladování podle článku 12, musí výdaje a účelově vázané příjmy vykázané platebními agenturami v rámci daného měsíce odpovídat platbám a příjmům, které byly skutečně provedeny během tohoto měsíce.

Tyto výdaje a účelově vázané příjmy jsou zapsány do účetnictví rozpočtu EZZF v rámci příslušného rozpočtového roku.

Avšak:

výdaje, které mohou být zaplaceny předtím, než se začne používat ustanovení, které uvádí, že je celkově nebo částečně uhradí EZZF, mohou být vykázány pouze:

v rámci měsíce, během kterého se uvedené ustanovení začalo používat, nebo

ii)

v rámci měsíce, který následuje po začátku používání uvedeného ustanovení;

účelově vázané příjmy EZZF se vykazují v rámci měsíce, kdy vyprší lhůta pro uhrazení odpovídajících částek, kterou stanoví právní předpisy Unie. Jestliže by opravy účelově vázaných příjmů v případě některé rozpočtové položky na úrovni platební agentury vedly k vykázání záporných účelově vázaných příjmů, přenášejí se přebytkové opravy do následujícího měsíce.

Výdaje a účelově vázané příjmy se berou v úvahu k datu, k němuž došlo na účtu platební agentury k připsání ve prospěch nebo k tíži. U plateb však může být rozhodným datem den, kdy dotyčný subjekt vystavil a zaslal finančnímu ústavu nebo příjemci platební doklad. Každá platební agentura používá stejný postup během celého rozpočtového roku.

Neprovedené příkazy k úhradě a platby k tíži účtu, které jsou potom znovu připsány v jeho prospěch, se vykazují jako odpočty výdajů v měsíci, během kterého je platební agentuře oznámeno neuskutečnění nebo zrušení platebního příkazu.

Pokud jsou platby dlužné v rámci EZZF zatíženy pohledávkou, považují se pro účely odstavce 1 za provedené v plné výši:

ke dni vyplacení splatné částky příjemci, pokud je pohledávka nižší než výdaj, který je předmětem vyrovnání;

ke dni započtení, jestliže je tento výdaj nižší než pohledávka nebo se jí rovná.

Článek 12

Zvláštní pravidla pro výkaz výdajů týkající se veřejného skladování

Operace, které mají být zohledněny při sestavování výkazu výdajů týkajícího se veřejného skladování, jsou operace schválené na konci měsíce v účtech platební agentury, ke kterým došlo od začátku účetního období podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 do konce uvedeného měsíce.

Tento výkaz výdajů obsahuje hodnoty a částky určené v souladu s články 17 a 18 tohoto nařízení a článkem 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 ( 2 ) a zaúčtované platebními agenturami během měsíce, který následuje po měsíci, ke kterému se operace vztahují.

Avšak:

pokud jde o operace uskutečněné v září, platební agentury zaúčtovávají hodnoty a částky nejpozději do 15. října;

pokud jde o celkové částky snížení hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, částky se zaúčtovávají ke dni určenému rozhodnutím, které se na ně vztahuje.

Článek 13

Rozhodnutí Komise o platbě

Na základě údajů poskytnutých v souladu s čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení Komise rozhodne o provedení měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116, aniž by byly dotčeny opravy, které mohou být učiněny prostřednictvím příštích rozhodnutí v souladu s články 53, 54 a 55 uvedeného nařízení, přičemž přihlédne ke snížením a pozastavením plateb, o nichž bylo rozhodnuto v souladu s články 39 až 42 uvedeného nařízení.

Jestliže celkové výdaje vykázané členskými státy pro následující rozpočtový rok překročí tři čtvrtiny všech rozpočtových prostředků EZZF pro běžný rozpočtový rok, jsou předběžné závazky uvedené v čl. 11 odst. 2 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a příslušné měsíční platby přiděleny v poměru k výkazům výdajů do výše 75 % prostředků pro běžný rozpočtový rok. Komise zohledňuje zůstatek částek neuhrazených členským státům v rozhodnutích o pozdějších následných úhradách.

Článek 14

Poskytování finančních prostředků členským státům

Rozhodnutím o měsíčních platbách poskytne Komise členským státům, v rámci rozpočtových prostředků, finanční zdroje nezbytné k pokrytí výdajů, které mají být financovány z EZZF, na účet otevřený každým členským státem, přičemž se odečte částka odpovídající účelově vázaným příjmům.

Pokud je částka stanovená Komisí pro účely použití čl. 13 odst. 1 pro členský stát celkově nebo pro danou rozpočtovou položku záporná, může se účinné započtení odložit na následující měsíce.

Článek 15

Poskytování informací v rámci veřejné intervence

Platební agentury předávají Komisi:

na žádost Komise dokumenty a informace uvedené v čl. 3 odst. 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 a doplňkové vnitrostátní správní předpisy přijaté k provedení a správě intervenčních opatření;

do dne stanoveného v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení informace o veřejném skladování na základě vzorů, které poskytla Komise členským státům prostřednictvím informačních systémů.

Příslušné informační systémy uvedené v článku 25 se použijí ke zveřejňování oznámení, výměně informací a tvorbě dokumentů týkajících se výdajů spojených s veřejnou intervencí.

Článek 16

Obsah účtů veřejného skladování, které musí vést platební agentury

Skladové účetnictví podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 musí obsahovat následující třídy položek zanesené odděleně:

množství produktů zjištěná na vstupu do skladu a množství produktů zjištěná na výstupu ze skladu, a to s fyzickým přemístěním nebo bez fyzického přemístění;

množství použitá z titulu režimu rozdělení zdarma nejchudším osobám z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám a zaúčtovaná podle čl. 4 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, v odlišení od množství, která jsou předmětem převodu do jiného členského státu;

množství odebraná jako vzorky, které jsou odlišené od vzorků odebraných kupujícími;

množství, která po zjištění vizuální prohlídkou v rámci roční inventarizace nebo při kontrole prováděné po převzetí pro intervenci, již nelze přebalit a jsou předmětem přímého prodeje;

množství chybějící ze zjistitelných i nezjistitelných důvodů, včetně těch odpovídajících mezní přípustné odchylce podle platných předpisů;

znehodnocená množství;

přebytečná množství;

chybějící množství překračující mezní přípustné odchylky;

množství uložená do skladů, u nichž se zjistí, že nesplňují požadované podmínky, což vede k zamítnutí jejich převzetí;

čistá množství, která se nacházejí ve skladech na konci každého měsíce nebo na konci účetního období a která jsou převedena do následujícího měsíce nebo do následujícího účetního období.

Finanční účty podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 musí obsahovat:

hodnotu množství uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku, přičemž se odděleně zanáší hodnota množství koupených a hodnota množství prodaných;

účetní hodnotu množství použitých nebo zohledněných z titulu režimu rozdělení zdarma podle odst. 1 písm. b) tohoto článku;

finanční náklady podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014;

výdaje na fyzické operace podle čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014;

částky vyplývající ze snížení hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014;

částky vybrané nebo zpětně inkasované od prodejců, kupujících nebo skladovatelů, jiné než uvedené v článku 21 tohoto nařízení;

částku pocházející z přímého prodeje provedeného po roční inventuře nebo následující kontrole provedené po převzetí produktů k intervenčnímu skladování;

ztráty a zisky z vyskladnění produktů s přihlédnutím ke snížením hodnoty ve smyslu písmene e) tohoto odstavce;

ostatní debetní a kreditní položky, zejména položky odpovídající množstvím podle odst. 1 písm. c) až g) tohoto článku;

průměrnou účetní hodnotu vztaženou k tuně.

Článek 17

Účetnictví v souvislosti s veřejnou intervencí

U položek uvedených v článku 16 se zaúčtovávají množství, hodnoty, částky a průměry skutečně zjištěné platebními agenturami nebo hodnoty a částky vypočítané na základě paušálních částek stanovených Komisí.

Zjištění a výpočty podle odstavce 1 se provádějí s výhradou uplatnění těchto pravidel:

náklady na vyskladnění u množství, u kterých byla zjištěna manka nebo znehodnocení, v souladu s pravidly stanovenými v přílohách VI a VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, se účtují pouze za množství skutečně prodaná a vyskladněná;

množství, u kterých se zjistilo, že chybějí během převozu z jednoho členského státu do druhého, se nepovažují za uložená do skladu v členském státě určení, a proto se na ně neposkytují paušální částky za uskladnění;

jestliže se produkt dopravuje či převádí, zaúčtují se paušální částky za uskladnění a vyskladnění, v případě, že se tyto náklady nepovažují podle pravidel Unie za nedílnou součást nákladů za dopravu;

pokud pravidla Unie nestanoví jinak, příjmy z prodeje znehodnocených produktů ani jakékoliv jiné příjmy v této souvislosti se do účetní dokumentace EZZF nezaznamenávají;

nadbytečná množství, která by se zjistila, se zaúčtovávají se zápornou hodnotou ve stavu a pohybu zásob mezi chybějícími množstvími. Uvedená množství se zohlední při určení množství přesahujících mezní přípustnou odchylku;

jiné vzorky než ty, které odebrali kupující, se zaúčtují v souladu s bodem 2 písm. a) přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014.

Informace o opravách provedených Komisí, pokud jde o údaje z běžného účetního období uvedené v článku 16, se předávají Výboru zemědělských fondů. Mohou být oznámeny členským státům při rozhodnutí o měsíční platbě nebo, nedojde-li k němu, při rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Zaúčtovávají je platební agentury za podmínek stanovených uvedeným rozhodnutím.

Článek 18

Data účtování o výdajích a příjmech a o pohybech produktů spojených s veřejnou intervencí

Zaúčtování různých výdajových a příjmových položek se provádí ke dni, k němuž dojde k hmotné operaci v rámci opatření veřejné intervence, a za použití směnného kurzu, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014.

V následujících případech se však použijí tato data:

datum přijetí u částek vybraných nebo zpětně inkasovaných podle čl. 16 odst. 2 písm. f) a g) tohoto nařízení;

datum skutečného zaplacení nákladů týkajících se hmotných operací, pokud se na tyto náklady nevztahují paušální částky.

Zaúčtování různých položek týkajících se fyzických pohybů produktů a správy zásob se provádí ke dni, k němuž dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření.

V následujících případech se však použijí tato data:

datum převzetí produktů platební agenturou podle čl. 22 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1240 ( 3 ) ohledně množství uskladněných v rámci veřejného skladování bez změny místa skladování;

datum zjištění skutečností u chybějících nebo znehodnocených množství a u přebytečných množství;

datum skutečného vyskladnění produktů u přímých prodejů týkajících se produktů, které nelze přebalit po vizuální prohlídce v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí k intervenci a které zůstávají na skladě;

poslední den účetního období pro veškeré ztráty přesahující odpovídající mezní přípustnou odchylku podle čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

Článek 19

Částky financované v rámci veřejné intervence

Částka, která má být financována v rámci intervenčních opatření podle článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014, se určuje na základě účtů, které sestavují a vedou platební agentury podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 a do kterých se zanášejí v aktivech a pasivech různé položky výdajů a příjmů podle článku 16 tohoto nařízení, přičemž se případně zohlední částky výdajů stanovené v rámci právních předpisů v odvětví zemědělství.

Platební agentury či koordinační subjekty předávají měsíčně i ročně Komisi elektronicky na základě vzorů, které poskytla Komise členským státům prostřednictvím informačních systémů, informace nezbytné pro financování veřejného skladování i účty odůvodňující výdaje a příjmy související s veřejným skladováním ve formě výkazů, a to do dne stanoveného v čl. 10 odst. 1 a do dne stanoveného v čl. 33 odst. 2.

Článek 20

Výkazy výdajů a příjmů v případě veřejných intervencí

Financování EZZF v rámci intervenčních opatření podle článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 se rovná výdajům, které se vypočtou na základě údajů sdělených platební agenturou po odečtení případných příjmů vyplývajících z intervenčních opatření, které se schvalují informačním systémem zavedeným Komisí a které platební agentura zahrne do svého výkazu výdajů sestaveného v souladu s článkem 12 tohoto nařízení.

Částky získané zpět v souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2021/2116 a částky vybrané nebo získané zpět od prodejců, kupců a skladovatelů, které splňují kritéria stanovená v článku 45 uvedeného nařízení, se deklarují v rozpočtu EZZF podle čl. 10 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

ODDÍL 3

Účetnictví EZFRV

Článek 21

Odhad potřeb financování

Za každý strategický plán SZP podle článku 118 nařízení (EU) 2021/2115 a podle čl. 90 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodu ii) nařízení (EU) 2021/2116 předávají členské státy Komisi dvakrát za rok, a to nejpozději 31. ledna a 31. srpna, své odhady částek, které mají být v daném rozpočtovém roce financovány z EZFRV. Kromě toho členské státy předají aktualizovaný odhad svých žádostí o financování na následující rozpočtový rok.

Uvedené odhady a aktualizovaný odhad se poskytují pomocí vzoru, jenž Komise zpřístupní členským státům prostřednictvím informačních systémů.

Článek 22

Výkazy výdajů

Platební agentury vykazují výdaje a částky, které byly získány zpět, pro každý typ intervence pro rozvoj venkova a technickou pomoc v rámci strategického plánu SZP, jak je uvedeno v článku 118 nařízení (EU) 2021/2115, za každé referenční období uvedené v odstavci 2 tohoto článku pomocí vzoru, jenž Komise zpřístupní členským státům prostřednictvím informačních systémů.

U každého strategického plánu SZP platební agentury ve výkazech výdajů uvádějí alespoň tyto údaje:

částku způsobilého veřejného výdaje bez doplňkového vnitrostátního financování uvedeného v čl. 115 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115, pro který platební agentura v každém z referenčních období uvedeném v odstavci 2 tohoto článku skutečně uhradila odpovídající příspěvek z EZFRV;

údaje o finančních nástrojích uvedené v čl. 32 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2021/2116;

dodatečné informace týkající se záloh vyplacených příjemcům podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116;

částku vrácenou během běžného období, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, s ohledem na strategický plán SZP;

částku vrácenou během běžného období, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, pokud jde o programy rozvoje venkova EZFRV od roku 2007, u nichž členské státy nadále nejsou povinny zasílat průběžný výkaz výdajů;

částky související s technickou pomocí.

Uskutečněné výdaje, které mají být vykázány v rámci EZFRV, zohlední sankce uplatňované v rámci řídicích a kontrolních systémů členských států v případě nedodržení předpisů.

Po schválení strategického plánu SZP Komisí předávají členské státy Komisi v souladu s čl. 90 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem i) nařízení (EU) 2021/2116 své výkazy výdajů v těchto lhůtách:

nejpozději 30. dubna pro výdaje za období od 1. ledna do 31. března;

nejpozději 31. července pro výdaje za období od 1. dubna do 30. června;

nejpozději 10. listopadu pro výdaje za období od 1. července do 15. října;

nejpozději 31. ledna pro výdaje za období od 16. října do 31. prosince.

Pokud v členském státě strategický plán SZP provádí více než jedna platební agentura, koordinační subjekt zajistí, aby byly výkazy výdajů předloženy ve stejný den.

Nicméně všechny výdaje, které platební agentury v souladu s článkem 86 nařízení (EU) 2021/2115 do konce posledního období, jak je vymezeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, před schválením strategického plánu SZP podle článku 118 uvedeného nařízení příjemcům vyplatily, jsou vynakládány v rámci odpovědnosti členských států a musí být vykázány Komisi v prvním výkazu výdajů po přijetí plánu. V tomto výkazu se rovněž uvedou částky získané zpět za odpovídající období, jak je uvedeno v odst. 1 druhém pododstavci písm. d) a e) tohoto článku. Totéž pravidlo se obdobně použije v případě změny strategického plánu SZP podle článku 119 nařízení (EU) 2021/2115 s výjimkou upraveného plánu financování, jak je uvedeno v článku 23 tohoto nařízení.

Pokud jde o finanční nástroje zřízené v souladu s článkem 58 nařízení (EU) 2021/1060 a článkem 80 nařízení (EU) 2021/2115, výdaje v daném rozpočtovém roce se vykazují, pokud jsou splněny podmínky uvedené v čl. 32 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2021/2116 a pokud byly uskutečněny platební agenturou před koncem rozpočtového roku.

Všechny finanční informace vyžadované podle tohoto článku jsou sdělovány v eurech.

Článek 23

Výpočet částky, která má být zaplacena

Příspěvek Unie, který má být zaplacen v souvislosti se způsobilými veřejnými výdaji bez doplňkového vnitrostátního financování uvedeného v čl. 115 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115, se uvede ve finančním plánu platném k prvnímu dni referenčního období a vypočte se s ohledem na strategické plány SZP uvedené v článku 118 uvedeného nařízení takto:

pro každé referenční období uvedené v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení na základě sazby příspěvku v rámci EZFRV uvedené v článku 91 nařízení (EU) 2021/2115 a schválené Komisí v souladu s článkem 118 uvedeného nařízení;

pro určité způsobilé druhy výdajů uvedené v článku 155 nařízení (EU) 2021/2115 v období let 2023–2027 na základě sazby příspěvku intervence stanovené ve strategickém plánu SZP za podmínek stanovených v uvedeném článku;

pro technickou pomoc na základě paušální částky uvedené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115.

Tento výpočet musí brát v úvahu opravy příspěvku Unie, jak jsou vykázány ve výkazu výdajů za uvedené období.

Když souhrnná částka příspěvku Unie na strategický plán SZP překročí příspěvek pro určitý typ intervence, pokud jde o EZFRV, sníží se částka k úhradě na výši částky naplánované pro tento typ intervence, a to aniž je dotčeno stanovení stropu podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116. Veškeré příspěvky Unie, které proto byly vyloučeny, mohou být vyplaceny později s výhradou, že členský stát předložil upravený plán financování, který Komise přijala.

Článek 24

Automatické zrušení závazku

V případě, že členský stát nepředloží revidovaný finanční plán, jak je stanoveno v čl. 34 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2116, a příslušnou změnu strategického plánu SZP do 30. června, sníží Komise poměrně částky přidělené na každý typ intervence, a to změnou rozhodnutí o schválení strategického plánu SZP členského státu nejpozději do 30. září.

ODDÍL 4

Společná ustanovení pro fondy

Článek 25

Elektronická výměna informací a dokumentů

Pokud jde o sdělování informací a seznamování se s nimi podle článku 90 nařízení (EU) 2021/2116 a jeho prováděcích pravidel, Komise určí informační systémy, které umožní výměnu dokumentů a informací mezi ní a členskými státy elektronickou cestou. O obecných podmínkách zavedení těchto systémů informuje členské státy prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

Informační systémy uvedené v odstavci 1 mohou zejména zpracovávat:

údaje nezbytné pro finanční transakce, zejména ty, které se týkají ročních účetních závěrek platebních agentur, výkazů výdajů a účelově vázaných příjmů a předávání informací a dokumentů podle článku 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 a podle článků 8, 10, 11, 12, 14, 18, 19, 21, 22, 23 a 32 tohoto nařízení;

dokumenty společného zájmu, které umožňují kontrolu měsíčních a průběžných výkazů výdajů a ročních účetních závěrek a prohlížení informací a dokumentů, které musí platební agentury poskytovat Komisi;

texty Unie a pokyny Komise v oblasti financování společné zemědělské politiky z jednotlivých orgánů akreditovaných a jmenovaných podle nařízení (EU) 2021/2116 i pokyny týkající se jednotného uplatňování příslušných právních předpisů.

Formu a obsah dokumentů podle článků 10, 18, 19, 21, 22, 23 a 32 dá Komise k dispozici členským státům formou vzorových předloh prostřednictvím informačních systémů.

Komise tyto předlohy přizpůsobuje a aktualizuje, přičemž o tom předem informuje Výbor zemědělských fondů.

Informační systémy uvedené v odstavci 1 mohou obsahovat nástroje nutné k tomu, aby Komise mohla uchovávat údaje a spravovat účty fondů.

Odpovědnost za sdělování, zapisování a aktualizování údajů o finančních transakcích v informačních systémech podle odstavce 1 mají platební agentury; platební agentura vše provádí sama nebo to provádí subjekt, na který byla tato odpovědnost přenesena, popřípadě se tak děje prostřednictvím koordinačního subjektu akreditovaného podle čl. 9 odst. 4 a článku 10 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud dokument zaslaný podle čl. 90 odst. 1 písm. c), bodů i) a iii) nařízení (EU) 2021/2116 nebo postup v informačních systémech vyžaduje podpis nebo schválení oprávněné osoby v jedné nebo více fázích tohoto postupu, provede se tento povinný elektronický podpis nebo schválení v souladu s nařízením (EU) č. 910/2014.

Uchovávání elektronických a digitálních dokumentů musí být zajištěno během celé doby podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

Při funkční poruše informačního systému nebo nestabilním spojení může členský stát zasílat dokumenty jinou formou, a to na základě předběžného souhlasu Komise a za podmínek, které Komise stanoví.

Článek 26

Požadavky na proplacení výdajů pro fondy

Výkazy výdajů pro fondy zadávají akreditované platební agentury nebo akreditovaný koordinační subjekt ve formě strukturovaných údajů pomocí vzoru, jenž Komise poskytne členským státům prostřednictvím informačních systémů.

Výdaje EZZF a EZFRV a účelově vázané příjmy EZZF vykázané za referenční období mohou obsahovat opravy údajů vykázaných za období předešlých výkazů stejného rozpočtového roku.

Výdaje EZZF a EZFRV a účelově vázané příjmy účtované do daného rozpočtového roku, které nebyly uvedeny v měsíčních a průběžných výkazech, lze opravit pouze v roční účetní závěrce, která se zasílá Komisi v souladu s čl. 90 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iii) nařízení (EU) 2021/2116.

Komise provádí platbu příspěvku Unie podle dostupnosti rozpočtových prostředků na účet nebo účty otevřené jednotlivými členskými státy.

Název nebo číslo účtu (čísla účtů) členské státy předají Komisi podle formátu, který jim Komise poskytne.

Článek 27

Pozastavení plateb

Prováděcí akty stanovující měsíční platby uvedené v čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116 nebo průběžné platby uvedené v článku 32 uvedeného nařízení zohlední pozastavení plateb, o nichž bylo rozhodnuto podle čl. 40 odst. 1 a 2, čl. 41 odst. 2 a čl. 42 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 28

Akční plány ve vztahu k víceletému monitorování výkonnosti

Po posouzení odůvodnění předloženého členským státem v souvislosti s přezkumem výkonnosti podle článku 135 nařízení (EU) 2021/2115 může Komise požádat dotčený členský stát, aby předložil akční plán uvedený v článku 41 nařízení (EU) 2021/2116. Členský stát předloží akční plán do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise. Členský stát ve svém akčním plánu navrhne konkrétní nápravná opatření k odstranění nedostatků a uvede intervence, které ovlivňují výkonnost strategického plánu SZP, zejména pokud jde o odchylky od milníků stanovených pro dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115. Nápravná opatření musí být popsána dostatečně podrobně, aby Komise mohla posoudit, zda je akční plán, včetně případných opatření ke zlepšení výkonnosti dotčených intervencí, vhodný k nápravě těchto nedostatků.

Pro každé opatření členský stát stanoví plánovanou lhůtu pro provedení, která nesmí být delší než dva roky od začátku akčního plánu. Aby bylo možné přezkoumat očekávaný časový rámec pro provedení akčního plánu, stanoví členský stát rovněž do konce uvedené lhůty ukazatele pokroku, které stanoví alespoň každé tři měsíce po celou dobu trvání akčního plánu.

Komise do dvou měsíců od obdržení akčního plánu od dotčeného členského státu případně tento členský stát písemně informuje o svých námitkách vůči předloženému akčnímu plánu a požádá o jeho úpravu. Dotčený členský stát předloží podrobné vysvětlení nebo předloží aktualizovaný akční plán do dvou měsíců po obdržení připomínek Komise.

Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 Komise ve lhůtě dvou měsíců písemně informuje členský stát, zda se domnívá, že je akční plán dostatečný k odstranění nedostatků, které narušují provádění strategického plánu SZP. V případě kladného hodnocení se za datum začátku provádění akčního plánu považuje den obdržení tohoto hodnocení členským státem. Dnem začátku provádění akčního plánu není dotčena možnost dotčeného členského státu začít provádět nápravná opatření dříve. V případě negativního hodnocení informuje Komise dotčený členský stát o svém záměru pozastavit platby podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

Členské státy vypracovávají akční plány a podávají zprávu o pokroku dosaženém při jejich provádění pomocí příslušného vzoru poskytnutým Komisí v okamžiku předložení výroční zprávy o výkonnosti v souladu s čl. 9 odst. 3 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU) 2021/2116. Tento vzor se poskytne a používá se v elektronické podobě.

Článek 29

Akční plány ve vztahu k nedostatkům ve správních systémech

Členský stát předloží akční plán uvedený v článku 42 nařízení (EU) 2021/2116 do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise. Dotčený členský stát ve svém akčním plánu navrhne konkrétní opatření k odstranění všech závažných nedostatků uvedených Komisí. Nápravná opatření musí být vhodně popsána, aby mohla Komise posoudit, zda je akční plán dostatečný k odstranění nedostatků.

Pro každé opatření členský stát stanoví plánovanou lhůtu pro provedení, která nesmí být delší než dva roky ode dne začátku akčního plánu. Aby bylo možné přezkoumat ukazatele pokroku, stanoví členský stát rovněž do konce uvedené lhůty mezníky, kdy se budou zkoumat ukazatele, a to alespoň každé tři měsíce po celou dobu trvání akčního plánu.

Na základě výměn informací uvedených v odstavci 3 a nejpozději do dvou měsíců po obdržení posledního sdělení členského státu Komise písemně informuje členský stát o svém posouzení. V případě kladného hodnocení se za datum začátku provádění akčního plánu považuje den obdržení tohoto hodnocení členským státem. Dnem začátku provádění akčního plánu není dotčena možnost dotčeného členského státu začít provádět nápravná opatření dříve. V případě negativního hodnocení z důvodu prokazatelně nedostatečného akčního plánu informuje Komise dotčený členský stát o svém záměru pozastavit platby podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud při provádění akčního plánu není dosaženo dostatečného pokroku nebo akční plán nebyl předložen na písemnou žádost Komise, oznámí Komise dotčenému členskému státu svůj záměr pozastavit platby podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

V případě opakujících se závažných nedostatků zjištěných v hodnotících zprávách o kvalitě uvedených v čl. 68 odst. 3, čl. 69 odst. 6 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 Komise požádá o předložení akčního plánu v souladu s čl. 42 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud jsou stejné nedostatky zjištěny bez jakéhokoli zlepšení již druhým rokem.

Členské státy vypracovávají akční plány a podávají zprávu o pokroku dosaženém při jejich provádění pomocí příslušného vzoru poskytnutého Komisí. Tento vzor se poskytne a používá se v elektronické podobě.

KAPITOLA III

Schválení účetní závěrky

ODDÍL 1

Získávání dlužných částek

Článek 30

Zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek

V případě neoprávněných plateb v důsledku nesrovnalosti nebo nepozornosti zřídí členské státy systém zajišťující zpětné získávání těchto plateb od příjemců v přiměřené lhůtě poté, co případně platební agentura či subjekt odpovědný za zpětné získávání daných plateb obdrží kontrolní zprávu nebo podobný doklad konstatující, že došlo k nesrovnalosti. Tento systém zajistí, aby byly odpovídající částky zaznamenány v okamžiku zaslání žádosti o vrácení plateb v knize dlužníků platební agentury.

Členské státy zřídí systém, který zajistí včasné zahájení a sledování postupů zpětného získávání, včetně výpočtu úroků v souladu s platnými vnitrostátními právními a správními předpisy, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, započtení a vymáhání neoprávněně vyplacených částek. Zajistí se přijetí opatření v návaznosti na dlužnou částku v souladu s platným vnitrostátním postupem zpětného získávání a vrácené částky se bezodkladně vrátí do fondů.

Oprava dlužné částky vůči fondům se provede pouze v případě, že správní nebo právní nástroj s konečnou platností stanoví, že není přítomna jakákoli nesrovnalost.

Členské státy řádně odůvodní odepsání dlužné částky a rozhodnutí nepokračovat ve zpětném získání dlužné částky v souladu s platnými vnitrostátními pravidly.

Článek 31

Zpětné získání započtením dlužné částky

Aniž jsou dotčena jakákoli jiná opatření k prosazení práva stanovená vnitrostátním právem, členské státy započtou jakoukoli neoprávněně vyplacenou částku v důsledku nezaúčtované nesrovnalosti, kterou příjemce dosud nevrátil a která byla zjištěna v souladu s vnitrostátním právem, proti jakékoli budoucí platbě ve prospěch příjemce, kterou má uhradit platební agentura odpovědná za zpětné získání dlužné částky.

ODDÍL 2

Zúčtování

Článek 32

Obsah roční účetní závěrky

Roční účetní závěrka uvedená v čl. 90 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodu iii) nařízení (EU) 2021/2116 zahrnuje:

účelově vázané příjmy uvedené v článku 45 uvedeného nařízení;

výdaje EZZF po odečtení veškerých neoprávněně vyplacených plateb, které nebyly ke konci rozpočtového roku získány zpět a nejsou uvedeny pod písmenem f) tohoto odstavce, včetně případných souvisejících úroků, souhrnně podle položek a podpoložek rozpočtu Unie;

výdaje EZFRV podle jednotlivých programů, opatření a případně typu intervence a zvláštní sazby příspěvku. Roční výkaz výdajů musí obsahovat také informace o částkách, které byly získány zpět. Po ukončení programu nebo strategického plánu SZP budou veškeré neoprávněně vyplacené platby, které nebyly získány zpět a nejsou uvedeny pod písmenem f) tohoto odstavce, včetně případných souvisejících úroků, odečteny od výdajů daného rozpočtového roku;

tabulku rozdílů podle položek a podpoložek, nebo v případě EZFRV podle programu, opatření nebo případně podle typu intervence, zvláštní sazby příspěvku a případně prioritní oblasti, mezi výdaji a účelově vázanými příjmy vykázanými v roční účetní závěrce a těmi vykázanými za shodné období v dokumentech uvedených v čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení, pokud jde o EZZF, a v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, pokud jde o EZFRV, spolu s vysvětlením každého rozdílu;

odděleně částky, které nese příslušný členský stát, a částky, které nese Unie, v souladu s čl. 54 odst. 2 prvním pododstavcem a čl. 54 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ( 4 ) ve vztahu k:

výdajům vynaloženým a platbám provedeným v rámci režimů podpory podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ( 5 ) za kalendářní rok 2022 a dřívější období;

ii)

opatřením stanoveným v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014 do 31. prosince 2022;

iii)

podpoře pro operační programy uznaných organizací producentů nebo jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny a programy podpory v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ( 6 ) ve vztahu k výdajům vynaloženým a platbám provedeným v rámci operací provedených podle nařízení (EU) č. 1308/2013 po31. prosinci 2022 a do konce operačních programů nebo programů podpory uvedených v čl. 5 odst. 6 písm. c) a odst. 7 nařízení (EU) 2021/2117;

iv)

příjmům vykázaným v rámci provádění programů rozvoje venkova schválených Komisí podle nařízení (EU) č. 1305/2013, nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ( 7 ) a nařízení Komise (ES) č. 27/2004 ( 8 );

výpis neoprávněně vyplacených plateb, které mají být získány zpět na konci rozpočtového roku v důsledku nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ( 9 ), včetně případných sankcí stanovených v platných odvětvových předpisech Unie a souvisejících úroků, se uvede v tabulce připravené podle vzoru uvedeného v příloze V tohoto nařízení. U výdajů uvedených v písmenu e) tohoto odstavce se výpis neoprávněně vyplacených částek uvede v tabulce v souladu se vzorem uvedeným v příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014;

výpis z knihy dlužníků zahrnující částky, které mají být získány zpět a připsány ve prospěch EZZF nebo EZFRV a nejsou uvedeny pod písmeny b), c), e) a f) tohoto odstavce, včetně případných sankcí a souvisejících úroků, se uvede v tabulce připravené podle vzoru podle přílohy III prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014, pokud jde o výdaje uvedené v písmeni e) tohoto odstavce;

přehled intervenčních operací a výkaz množství a umístění zásob na konci rozpočtového roku;

potvrzení, že výdaje, účelově vázané příjmy a podrobnosti o každém pohybu intervenčních zásob jsou uchovány v záznamech a v účetních záznamech platební agentury;

na konci rozpočtového roku konečný zůstatek nevyužitých/záporných kumulovaných záloh vyplacených příjemcům členskými státy, podrobně rozčleněných podle jednotlivých intervencí v případě EZZF a v případě EZFRV podle jednotlivých programů, nebo případně podle jednotlivých typů intervencí, i podle finančních nástrojů. U finančních nástrojů se konečný zůstatek týká částek vyplacených Komisí jako zálohy v souladu s čl. 32 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) 2021/2116, které nebyly členskými státy použity pro platby konečným příjemcům nebo ve prospěch konečných příjemců, ani vyčleněny pro smlouvy o zárukách nebo zaplaceny jako poplatky za správu a náklady na správu v souladu s čl. 80 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115.

Roční účetní závěrka je základem pro výroční zprávu o výkonnosti, která má být předložena podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115.

Článek 33

Předávání informací

Pro účely schválení účetní závěrky podle článku 53 a 54 nařízení (EU) 2021/2116 předá každý členský stát Komisi:

položky zahrnuté do účetní závěrky uvedené v článku 32 tohoto nařízení;

výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 a článku 134 nařízení (EU) 2021/2115;

stanoviska a zprávy podle čl. 5 odst. 3 a 4 tohoto nařízení, vypracované certifikačním subjektem nebo subjekty;

prohlášení řídicího subjektu uvedená v ►C2 článku 4 ◄ tohoto nařízení;

každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a provedených kontrol, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech, jakož i přijatých nebo plánovaných nápravných opatření, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 5 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci písm. c) nařízení (EU) 2021/2116, předložený s prohlášením řídicího subjektu platební agentury uvedeným v článku 3 tohoto nařízení.

Na žádost Komise poskytne členský stát úplné záznamy všech účetních údajů nezbytných pro statistické a kontrolní účely, které se týkají výdajů, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014. Formu a obsah účetních informací upřesní Komise.

Dokumenty uvedené v odstavci 1 jsou zaslány Komisi nejpozději do 15. února roku následujícího po konci rozpočtového roku, jehož se týkají. Dokumenty jsou předány elektronicky v souladu s formátem a za podmínek určených Komisí podle článku 25.

Tyto dokumenty jsou opatřeny povinným elektronickým podpisem ve smyslu nařízení (EU) č. 910/2014.

Na základě žádosti Komise nebo na podnět členského státu lze Komisi poskytnout další informace o schválení účetní závěrky ve lhůtě stanovené Komisí, přičemž se zohlední množství práce pro poskytnutí těchto informací. Při neexistenci takových informací může Komise schválit účetní závěrku na základě informací, které má k dispozici.

V náležitě odůvodněných případech může Komise přijmout žádost o pozdní předložení informací, pokud je jí ovšem tato žádost předána před lhůtou pro předložení.

Článek 34

Uchování účetních údajů

Podklady týkající se financovaných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných EZZF jsou Komisi k dispozici ►C2 po dobu nejméně tří let ◄ následujících po roce, v němž Komise schválila účetní závěrku za rozpočtový rok uvedený v článku 53 nařízení (EU) 2021/2116.

Podklady týkající se financovaných výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných EZFRV jsou Komisi k dispozici po dobu nejméně tří let následujících po roce, v němž proběhla poslední platba ze strany platební agentury.

V případě nesrovnalostí nebo nepozornosti jsou podklady uvedené v odstavcích 1 a 2 Komisi k dispozici po dobu nejméně tří let následujících po roce, v němž došlo k úplnému zpětnému získání částek od příjemce a jejich připsání na účet fondů.

Podpůrné dokumenty týkající se výstupů odpovídajících výdajům vykázaným v rámci EZZF podle nařízení (EU) 2021/2115 a v rámci EZFRV se uchovávají pro potřebu Komise po dobu nejméně tří let, která následují po roce, v němž jsou vykázány konečné výdaje podle strategického plánu SZP podle nařízení (EU) 2021/2115.

V případě schvalování souladu podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 jsou podklady uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku Komisi k dispozici po dobu nejméně jednoho roku, který následuje po roce, v němž bylo řízení ukončeno, nebo pokud je rozhodnutí o souladu předmětem soudního řízení u Soudního dvora Evropské unie, po dobu nejméně jednoho roku následujícího po roce, v němž bylo uvedené soudní řízení ukončeno.

Podklady uvedené v odstavcích 1 až 5 se uchovávají k dispozici Komisi v tištěné podobě a/nebo v elektronické podobě.

Členský stát se může rozhodnout uchovávat doklady výhradně v elektronické podobě, pouze pokud jeho vnitrostátní právní předpisy povolují používání elektronických dokumentů jako důkazu účtovaných transakcí ve vnitrostátních soudních řízeních.

Pokud jsou doklady uchovávány pouze v elektronické podobě, musí být dotyčný systém v souladu s oddílem 3 bodem B přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

Článek 35

Schválení účetní závěrky

Rozhodnutí Komise o schválení účetní závěrky uvedené v článku 53 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví výši výdajů uskutečněných v každém členském státě během dotyčného rozpočtového roku, které jsou uznány jako účtovatelné fondům na základě účetní závěrky uvedené v článku 32 tohoto nařízení a snížení a pozastavení plateb podle článku 39, 40 a 41 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud jde o EZFRV, částka stanovená rozhodnutím o schválení účetní závěrky zahrnuje prostředky, které může dotčený členský stát znovu použít jejich přerozdělením podle článku 57 nařízení (EU) 2021/2116.

S ohledem na EZZF je částka, kterou lze v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky od každého členského státu získat zpět či mu má být uhrazena, stanovena pomocí odečtení měsíčních plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných ve stejném roce v souladu s odstavcem 1. Komise tuto částku odečte od měsíční platby týkající se výdajů uskutečněných za druhý měsíc následující po měsíci, v němž bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, nebo ji k ní přičte.

S ohledem na EZFRV je částka, kterou lze v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky od každého členského státu získat zpět či mu má být uhrazena, stanovena pomocí odečtení průběžných plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s odstavcem 1.

Komise tuto částku odečte od první platby, za niž členský stát předkládá prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 53 nařízení (EU) 2021/2116, nebo ji k ní přičte.

Komise sdělí dotčenému členskému státu výsledky svého ověření poskytnutých informací spolu s případnými návrhy na změny nejpozději do 30. dubna následujícího po konci finančního roku.

Pokud Komise nemůže schválit účetní závěrku členského státu do 31. května následujícího roku z důvodů, které lze přičíst dotčenému členskému státu, uvědomí tento členský stát o dodatečném šetření, které navrhuje provést podle článku 49 nařízení (EU) 2021/2116.

Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy podle článku 45 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 36

Schvalování výkonnosti

Při určování, o jaké částky se má snížit financování Unií, je-li zjištěno, že výdaje nemají odpovídající výstup, jak je uvedeno ve výroční zprávě o výkonnosti uvedené v čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 a v článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, použije Komise svá vlastní zjištění a zjištění certifikačního subjektu a zohlední informace poskytnuté členskými státy, pokud jsou tyto informace poskytnuty ve lhůtách stanovených Komisí v rámci výročního schvalování výkonnosti prováděného v souladu s článkem 54 nařízení (EU) 2021/2116 a v souladu s tímto článkem.

Pokud se Komise na základě dokumentů k výročnímu schvalování předložených členským státem a při nepředložení dostatečného odůvodnění domnívá, že výdaje nemají odpovídající výstup, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu a uvede zjištěný rozdíl. Sdělení odkazuje na tento článek.

Členský stát zašle svou odpověď ve lhůtě stanovené ve sdělení, která nesmí být kratší než třicet kalendářních dnů od obdržení sdělení. Ve své odpovědi má členský stát zejména možnost:

sdělit své připomínky a odůvodnit jakékoli zjištěné rozdíly;

prokázat Komisi, že skutečný zjištěný rozdíl nebo částka nemající příslušné výstupy je menší, než bylo uvedeno ve sdělení Komise;

uvědomit Komisi o nápravných opatřeních, která přijal za účelem zajištění řádného podávání zpráv o výstupech nebo zajištění toho, aby měly výdaje odpovídající výstup, a o datu účinnosti jejich provedení.

Sdělení uvedené v prvním a druhém pododstavci lze zaslat elektronicky.

Komise po posouzení odůvodnění předloženého členskými státy v souladu s odstavcem 2 tohoto článku přijme v případě potřeby rozhodnutí podle článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 s cílem snížit financování Unií o výdaje, které nemají za daný rozpočtový rok odpovídající výstup.

S ohledem na EZZF jsou snížení financování Unií prováděny Komisí z měsíčních plateb souvisejících s výdaji ve druhém měsíci následujícím po rozhodnutí podle článku 54 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud jde o EZFRV, provádí Komise snížení financování Unií od platby, za niž členský stát předložil prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 54 nařízení (EU) 2021/2116.

Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 37

Schvalování souladu

Za účelem stanovení částek, které mají být vyloučeny z financování Unií v případě zjištění, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, využije Komise svých vlastních zjištění a zohlední informace poskytnuté členskými státy, pokud byly tyto informace poskytnuty ve lhůtách stanovených Komisí v rámci schvalování souladu provedeného v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2021/2116 a s tímto článkem. V případě intervencí v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému uvedeného v článku 65 uvedeného nařízení Komise rovněž zohlední hodnotící zprávy o kvalitě systému evidence zemědělské půdy, geoprostorové žádosti o podporu a systému sledování plochy.

Pokud se Komise v důsledku šetření domnívá, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Unie, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu, upřesní nápravná opatření nezbytná k zajištění budoucího souladu s těmito předpisy a uvede předběžnou výši finanční opravy, kterou považuje v této fázi postupu za odpovídající svým zjištěním. Součástí uvedeného sdělení bude rovněž návrh na uskutečnění dvoustranného jednání do pěti měsíců od uplynutí lhůty pro odpověď členského státu. Sdělení bude odkazovat na tento článek.

Členský stát odpoví do dvou měsíců od přijetí sdělení. Ve své odpovědi má členský stát zejména možnost:

prokázat Komisi, že skutečný rozsah nedodržení předpisů nebo riziko pro fondy je menší, než bylo uvedeno ve sdělení Komise;

uvědomit Komisi o nápravných opatřeních, která přijal za účelem zajištění souladu s předpisy Unie, a o datu účinnosti jejich provedení.

V odůvodněných případech může Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu schválit prodloužení dvouměsíční lhůty až o dva měsíce. Důvodem může být posouzení výpočtu členského státu certifikačním subjektem. Žádost se Komisi předá před uplynutím této lhůty.

Pokud se členský stát domnívá, že není nutné, aby došlo ke dvoustrannému jednání, uvědomí o tom Komisi ve své odpovědi na sdělení.

Při dvoustranném jednání se obě strany snaží o nalezení dohody, pokud jde o opatření, která je nezbytné přijmout, jakož i o hodnocení závažnosti protiprávního jednání a finanční škody vzniklé rozpočtu Unie.

Komise do 30 pracovních dnů po dvoustranném jednání vypracuje zápis a zašle jej členskému státu. Členský stát může Komisi své připomínky zaslat do 15 pracovních dní po obdržení tohoto zápisu.

Do šesti měsíců od zaslání zápisu z dvoustranného jednání Komise formálně sdělí členskému státu své závěry na základě informací, které získala v rámci schvalování souladu. Toto sdělení obsahuje hodnocení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Unií podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 a článků 14 a 15 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. Sdělení obsahuje odkaz na čl. 43 odst. 1 tohoto nařízení.

Pokud členský stát oznámí Komisi, že dvoustranné jednání není třeba uskutečnit, šestiměsíční lhůta začíná běžet od data přijetí tohoto oznámení Komisí.

Pokud členský stát využil smírčího řízení podle článku 43, Komise sdělí své závěry členskému státu nejpozději do šesti měsíců poté, co:

obdržela zprávu smírčího orgánu nebo

obdržela dodatečné informace od členského státu ve lhůtě uvedené v čl. 43 odst. 3 druhém pododstavci za předpokladu, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 6 tohoto článku.

Komise musí mít k dispozici všechny informace, jež jsou důležité v této konkrétní fázi postupu, aby odstavce 3 a 4 mohla použít v rámci příslušných lhůt. Pokud se Komise domnívá, že nemá dostatek informací, může kdykoli během lhůt stanovených v uvedených odstavcích:

požádat členský stát o doplňující informace, které jí členský stát předá do dvou měsíců od obdržení sdělení, a/nebo

sdělit členskému státu, že hodlá provést dodatečný audit za účelem provedení nezbytných ověření.

Lhůty uvedené v odstavcích 3 a 4 začínají v tomto případě běžet opět buď ode dne, kdy Komise obdrží požadované dodatečné informace, nebo od posledního dne dodatečného auditu.

Pokud lhůty uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 a v tomto odstavci zcela nebo částečně zahrnují měsíc srpen, běh těchto lhůt bude během tohoto měsíce pozastaven.

Při hodnocení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Unií, lze informace sdělené členským státem po formálním sdělení Komise podle odst. 3 třetího pododstavce zohlednit pouze:

pokud je nezbytné zabránit hrubému přecenění finanční újmy způsobené rozpočtu Unie a

pokud je pozdní předání informací řádně odůvodněno vnějšími faktory a není jím ohroženo včasné přijetí rozhodnutí ze strany Komise podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Poté, co Komise členským státům sdělila své závěry v souladu s odstavcem 3 nebo 4 tohoto článku, přijme případně jedno nebo více rozhodnutí podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 s cílem vyloučit z financování Unií výdaje, které nejsou v souladu s předpisy Unie. Komise může opakovaně přistoupit ke schvalování souladu, dokud členský stát skutečně neprovede nápravná opatření.

S ohledem na EZZF jsou odpočty z financování Unií prováděny Komisí z měsíčních plateb souvisejících s výdaji ve druhém měsíci následujícím po rozhodnutí podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Pokud jde o EZFRV, provádí Komise odpočty z financování Unií od platby, za niž členský stát předložil prohlášení o výdajích poté, co bylo přijato rozhodnutí podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Na žádost členského státu a po konzultaci s Výborem zemědělských fondů však může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví jiná lhůta pro provedení odpočtů nebo povoluje jejich náhrada prostřednictvím maximálně tří splátek, pokud je to odůvodněno závažností odpočtů zahrnutých do prováděcího aktu přijatého na základě článku 55 nařízení (EU) 2021/2116. Tuto žádost o splátky předloží členský stát Komisi nejpozději do pěti dnů po konzultaci rozhodnutí s Výborem zemědělských fondů podle článku 55 uvedeného nařízení.

V případě členského státu, který využívá finanční pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ( 10 ), nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ( 11 ) a Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability, může Komise na žádost tohoto členského státu a po konzultaci s Výborem zemědělských fondů přijmout prováděcí rozhodnutí, kterým o nejvýše 24 měsíců od data tohoto rozhodnutí odloží výkon rozhodnutí přijatých na základě článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 po 1. květnu 2025 (dále jen „rozhodnutí o odkladu“).

Rozhodnutím o odkladu se schvaluje provedení odpočtů po uplynutí doby odkladu ve formě tří ročních splátek. V případě, že celková částka, na niž se rozhodnutí o odkladu vztahuje, představuje více než 0,02 % hrubého domácího produktu daného členského státu, může Komise schválit úhradu ve formě nejvýše pěti ročních splátek.

Na žádost daného členského státu a po konzultaci s Výborem zemědělských fondů se může Komise rozhodnout dobu odkladu podle prvního pododstavce jednou prodloužit, a to nejvýše o dvanáct měsíců.

Členský stát, kterému byl udělen odklad, zajistí, aby nedostatky, které byly důvodem pro odpočty a které přetrvávají i v době přijetí rozhodnutí o odkladu, byly odstraněny na základě akčního plánu vypracovaného po konzultaci s Komisí a obsahujícího lhůty a zřetelné ukazatele pokroku. Komise změní nebo zruší své rozhodnutí o odkladu, s ohledem na zásadu proporcionality, v těchto případech:

členský stát nepřijme nezbytná opatření k odstranění nedostatků, jak předpokládá akční plán;

pokrok nápravných opatření není dostatečný podle ukazatelů pokroku; nebo

výsledek akce není uspokojivý.

10.

Prováděcí rozhodnutí uvedená v odstavcích 8 a 9 se přijímají poradním postupem podle čl. 102 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

11.

V řádně odůvodněných případech, které je nezbytné dotčenému členskému státu oznámit, může Komise lhůty stanovené v odstavcích 2 až 5 prodloužit.

12.

Sdělení uvedená v tomto článku lze zaslat elektronicky.

13.

Odstavce 1 až 11 se použijí obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 38

Rozhodnutí nezahájit či neprovádět šetření v případě nedodržení postupu schvalování souladu

Komise se může rozhodnout, že nezahájí nebo neprovede šetření v případě nedodržení postupu schvalování souladu podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116, pokud očekává, že případné finanční opravy za nedodržení postupu zjištěné na základě šetření uvedeného v čl. 37 odst. 2 tohoto nařízení jsou nižší než 50 000 EUR a představují méně než 2 % příslušných výdajů nebo částek, které mají být získány zpět.

Pokud Komise sníží měsíční platby v souladu s čl. 39 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/2116, může rozhodnout o nezahájení nebo neprovedení šetření v případě nedodržení postupu schvalování souladu podle článku 55 uvedeného nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát nevznese námitku proti použití tohoto odstavce v rámci řízení podle čl. 39 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení.

Článek 39

Smírčí orgán

Pro účely schvalování souladu uvedeného v článku 55 nařízení (EU) 2021/2116 se ustaví smírčí orgán. Smírčí orgán plní zejména následující úkoly:

posuzuje záležitosti, jež mu předloží členský stát, který obdržel formální sdělení od Komise podle čl. 37 odst. 3 třetího pododstavce tohoto nařízení, včetně hodnocení výdajů, které Komise zamýšlí vyloučit z financování Unií;

usiluje o sblížení rozdílných postojů Komise a dotčeného členského státu;

na závěr svého posuzování vypracuje zprávu o výsledcích svého úsilí o sblížení postojů, přičemž ji doplní poznámkami, které považuje za vhodné, pokud spor částečně nebo zcela přetrvává.

Článek 40

Složení smírčího orgánu

Smírčí orgán se skládá minimálně z pěti členů vybraných z významných osob, které mohou zaručit svou nezávislost a které jsou vysoce kvalifikované v záležitostech týkajících se financování společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova, nebo v provádění finančního auditu.

Tyto osoby musí být státními příslušníky různých členských států.

Předsedu, členy a náhradníky jmenuje Komise na počáteční funkční období tří let na základě konzultace s Výborem zemědělských fondů.

Funkční období lze prodloužit vždy pouze o jeden rok a musí o tom být informován Výbor zemědělských fondů. Pokud je však předseda, který má být jmenován, již členem smírčího orgánu, jeho počáteční předsednické funkční období trvá tři roky.

Jména předsedy, členů a náhradníků smírčího orgánu se zveřejňují v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Členové smírčího orgánu jsou odměňováni s ohledem na časovou náročnost úkolů. Náhrada nákladů se provádí v souladu s platnými předpisy pro zaměstnance Komise.

Po uplynutí funkčního období zůstává předseda i členové ve svých funkcích, dokud nebudou vystřídáni novými členy nebo opětovně jmenováni.

Funkční období členů, kteří nadále nesplňují podmínky nezbytné k výkonu svých úkolů ve smírčím orgánu nebo kteří z jakéhokoli důvodu nejsou na neurčitou dobu k dispozici, může být Komisí ukončeno po konzultaci s Výborem zemědělských fondů.

V takovém případě je dotčený člen nahrazen na zbývající část svého funkčního období náhradníkem a je o tom informován Výbor zemědělských fondů.

Pokud je funkční období předsedy ukončeno, je člen, který má vykonávat funkci předsedy po zbytek funkčního období, na které byl předseda jmenován, jmenován Komisí po konzultaci s Výborem zemědělských fondů.

Článek 41

Nezávislost smírčího orgánu

Členové smírčího orgánu vykonávají své úkoly zcela nezávisle a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od Komise, jakékoli vlády nebo jiného subjektu.

Členové smírčího orgánu se neúčastní činnosti smírčího orgánu ani nepodepisují zprávu, pokud byli ve svých předchozích funkcích osobně zapojeni do projednávané záležitosti.

Aniž je dotčen článek 287 Smlouvy, členové smírčího orgánu nesmějí sdělovat informace získané v souvislosti se svou činností ve smírčím orgánu. Tyto informace jsou důvěrné a vztahuje se na ně služební tajemství.

Článek 42

Organizace činnosti

Smírčí orgán zasedá v sídle Komise. Jeho činnost připravuje a organizuje předseda. Aniž je dotčen čl. 40 odst. 5 první pododstavec, v případě nepřítomnosti předsedy vykonává funkci předsedy nejstarší člen orgánu.

Funkci sekretariátu smírčího orgánu zajišťuje Komise.

Aniž je dotčen čl. 41 odst. 1 druhý pododstavec, smírčí orgán přijímá své zprávy nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů s tím, že usnášeníschopný je za přítomnosti tří členů.

Zprávy podepisují předseda a členové, kteří se účastnili jednání. Jsou spolupodepisovány sekretariátem.

Článek 43

Smírčí řízení

Členský stát se může obrátit na smírčí orgán ve lhůtě nejvýše 30 pracovních dnů od obdržení sdělení Komise podle čl. 37 odst. 3 třetího pododstavce s odůvodněným návrhem na zahájení smírčího řízení zaslaným sekretariátu smírčího orgánu.

Podmínky předepsaného postupu jsou spolu s adresou sekretariátu sděleny členským státům prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

Návrh na zahájení smírčího řízení je přípustný pouze tehdy, pokud částka, která má být vyloučena z financování Unií podle sdělení Komise, buď:

přesahuje 1 milion EUR,

nebo

představuje více než 25 % celkových ročních výdajů členského státu v rámci dotčené rozpočtové položky.

Kromě toho může předseda smírčího orgánu prohlásit návrh na zahájení smírčího řízení za přípustný, pokud daný členský stát v průběhu předchozích jednání uvedl a dostatečně odůvodnil, že se jedná o zásadní otázku týkající se uplatňování předpisů Unie. Takový návrh však nebude přípustný tehdy, pokud se vztahuje výhradně na záležitost právního výkladu.

Smírčí orgán provádí svá šetření co nejméně formálně a co nejrychleji výhradně na základě dokladů dostupných Komisi v okamžiku sdělení formálních závěrů podle čl. 37 odst. 3 třetího pododstavce, jakož i na základě nestranného vyjádření Komise a dotčených vnitrostátních orgánů.

Pokud však členský stát považuje za nezbytné předložit ve své žádosti o zahájení smírčího řízení informace, které dosud nebyly Komisi sděleny, smírčí orgán může Komisi vyzvat, aby posoudila tyto nové informace pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 37 odst. 6. Tyto informace musí být Komisi sděleny nejpozději dva měsíce poté, co byla odeslána zpráva uvedená v čl. 39 písm. c).

Nepodaří-li se smírčímu orgánu do čtyř měsíců od předložení případu sblížit postoje Komise a členského státu, považuje se smírčí řízení za neúspěšné.

V takovém případě uvede zpráva podle čl. 39 písm. c) důvody, proč ke sblížení postojů nedošlo. Uvede se také, zda během řízení nebylo dosaženo částečné dohody a zda smírčí orgán vyzval Komisi, aby posoudila nové informace podle odst. 4 druhého pododstavce.

Zpráva je zaslána:

dotčenému členskému státu;

Komisi k posouzení před sdělením svých závěrů členskému státu;

ostatním členským státům v rámci Výboru zemědělských fondů.

Pokud lhůty uvedené v odstavci 1, odst. 4 druhém pododstavci a odstavci 5 zcela nebo částečně zahrnují měsíc srpen, běh těchto lhůt bude během tohoto měsíce pozastaven.

KAPITOLA IV

Kontroly

ODDÍL 1

Obecná pravidla

Článek 44

Informace shromažďované pro identifikaci příjemců

Členské státy zajistí, aby příjemci v žádostech o podporu a žádostech o platbu uváděli informace, jež jsou nezbytné pro jejich identifikaci, včetně případné identifikace skupiny podle čl. 2 odst. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 12 ), jíž jsou součástí k určitému datu, které stanoví členský stát. Tyto informace zahrnují alespoň:

název subjektu;

identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo;

název mateřského subjektu a identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo;

vrcholný mateřský podnik a identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo;

dceřiné podniky a identifikační čísla pro účely DPH nebo daňová identifikační čísla.

Informace uvedené v prvním pododstavci se mohou použít při sestavování kontrolního vzorku podle čl. 60 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/2116. Tyto informace mohou být použity zejména k provádění kontrol týkajících se obcházení podle článku 62 uvedeného nařízení.

▼M1

Informace, jež umožní identifikovat skupinu, uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku členský stát zveřejní ex post v souladu s článkem 98 nařízení (EU) 2021/2116.

▼B

Článek 45

Požadavky na nástroj pro vytěžování dat

Aby bylo možné dobrovolně využívat nástroj pro vytěžování dat uvedený v čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, jenž má Komise zpřístupnit pro kontroly podle článku 60 uvedeného nařízení, členské státy zajistí, aby:

bylo možné elektronicky propojit řídicí a kontrolní systémy, včetně integrovaného administrativního a kontrolního systému uvedeného v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, s tímto nástrojem, a aby za účelem minimalizace administrativní zátěže a ručních zásahů byla výměna údajů automatická a ve strojově čitelných formátech;

se informace a kontroly provedené pomocí nástroje pro vytěžování dat mohly automaticky předávat zpět do řídicích a kontrolních systémů, kde je lze zaznamenávat a ukládat.

Pokud se členský stát rozhodne použít informace shromážděné podle článku 44 tohoto nařízení při sestavování kontrolního vzorku uvedeného v čl. 60 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116, mohou být tyto informace ověřeny prostřednictvím nástroje pro vytěžování dat.

ODDÍL 2

Kontrola operací

Článek 46

Kontrola ze strany členských států

Systematická kontrola obchodní dokumentace podniků podle čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 pro každé kontrolní období uvedené v odstavci 4 tohoto článku použije na počet podniků, který nesmí být menší než polovina podniků, u nichž výše příjmů nebo výdajů nebo součtu příjmů a výdajů v rámci systému financování EZZF přesahuje 150 000 EUR za rozpočtový rok EZZF předcházející začátku dotčeného kontrolního období.

Členské státy, aniž jsou dotčeny jejich závazky vymezené v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, vyberou pro každé kontrolní období podniky, které mají být zkontrolovány na základě analýzy rizik u všech opatření, kde je to proveditelné. Členské státy sdělí Komisi analýzu rizik v rámci plánu kontrol uvedeného v čl. 80 odst. 1 uvedeného nařízení.

Pokud jde o opatření, o nichž členské státy usoudí, že na ně nelze metodu analýzy rizik použít, musí být povinně kontrolovány podniky, které obdrží platby přesahující 350 000 EUR v rámci systému financování EZZF a které nebyly kontrolovány podle tohoto nařízení a hlavy IV kapitoly III nařízení (EU) 2021/2116 v průběhu některého ze dvou předcházejících kontrolních období.

Kontrolní období trvá od 1. července do 30. června následujícího roku.

Článek 47

Vzájemná pomoc

Členské státy zasílají žádost o vzájemnou pomoc uvedenou v článku 79 nařízení (EU) 2021/2116 každému členskému státu, ve kterém je podnik stanovený v uvedeném článku usazen. Seznam obsahuje všechny podrobnosti umožňující oslovenému členskému státu zjistit totožnost podniků a splnit své kontrolní povinnosti. Oslovený členský stát je příslušný k provádění kontrol podniků v souladu s článkem 77 uvedeného nařízení.

Článek 48

Výroční plány kontrol a zprávy

Plán kontrol a zpráva uvedené v článku 80 nařízení (EU) 2021/2116 se vypracují v souladu se vzorovým formulářem uvedeným v příloze VI a VII tohoto nařízení.

▼M2

Informace, které mají být předloženy podle tohoto článku, se sdělují elektronicky prostřednictvím informačního systému.

▼B

Komise podává členským státům roční zprávu o výsledcích kontroly.

KAPITOLA V

Jistoty

ODDÍL 1

Účel, informační technologie, vyšší moc

Článek 49

Účel

Tato kapitola se vztahuje na všechny případy, kdy právní předpisy týkající se zemědělství stanoví jistotu bez ohledu na to, zda je použit přímo pojem „jistota“.

Tato kapitola se nevztahuje na jistoty složené k zajištění platby dovozních a vývozních cel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ( 13 ).

Článek 50

Elektronická veřejná správa

Sdělení, dokumentace a jistoty mohou být vytvářeny, zpracovávány a spravovány prostřednictvím systémů IT za předpokladu, že používané systémy jsou řízeny na základě úředně schválených protokolů kvality a bezpečnosti způsobilých pro tyto systémy.

Pokud příslušné orgány nemají přístup k požadovaným dokumentům za účelem ověření z důvodů rozdílných systémů IT, musí být tyto dokumenty vytištěny a osvědčeny jako pravé orgánem odpovědným za řízení těchto systémů IT (dále jen „vydávající orgán“) nebo orgánem příslušným pro osvědčení dokumentů jako úředně ověřených kopií.

Tyto výtisky lze nahradit elektronickou zprávou mezi vydávajícím orgánem a příjemcem nebo příslušným orgánem za předpokladu, že vydávající orgán poskytne formou úředně schváleného protokolu o osvědčení ujištění o pravosti zprávy.

Článek 51

Lhůty v případě vyšší moci

Tento článek se použije v případě, kdy se na něj odvolává konkrétní nařízení.

Požadavek na uznání případu vyšší moci je nepřípustný, pokud jej příslušný orgán obdrží více než 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byl hospodářský subjekt příslušným orgánem informován o zjištěném nesplnění příslušné povinnosti ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 po uplynutí lhůty pro splnění příslušné povinnosti uvedené v čl. 24 odst. 3 uvedeného nařízení nebo po uplynutí lhůty pro předložení důkazu pro splnění příslušné povinnosti uvedené v čl. 24 odst. 4 uvedeného nařízení.

Hospodářské subjekty předloží ke spokojenosti příslušného orgánu důkaz o okolnostech, které považují za případ vyšší moci, do 181 kalendářních dnů následujících po uplynutí lhůty pro plné splnění povinnosti. Může jim být udělena dodatečná lhůta v případech, pokud nemohou předložit důkazy v uvedené lhůtě, i když vynaložily veškeré úsilí.

Případy vyšší moci, které členské státy uznaly, sdělí Komisi spolu s příslušnými údaji ke každému případu.

ODDÍL 2

Forma jistot

Článek 52

Forma

Jistota může být poskytnuta:

složením hotovosti podle čl. 20 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 a/nebo

stanovením ručitele podle článku 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

Příslušný orgán může rozhodnout o poskytnutí jistoty:

formou hotovostních vkladů v bance;

formou uznaných pohledávek vůči veřejnoprávnímu subjektu nebo veřejným prostředkům, které jsou splatné a vůči kterým neexistuje žádná přednostní pohledávka, a/nebo

formou převoditelných kolaterálů v dotyčném členském státě s podmínkou, že byly vydány tímto členským státem nebo na ně poskytl jistotu.

Příslušný orgán může stanovit další podmínky pro přijetí jistot uvedených v odstavci 2.

Článek 53

Převoditelné kolaterály

Prodejní hodnota kolaterálu poskytnutého podle čl. 52 odst. 2 písm. c) musí při poskytnutí jistoty činit nejméně 115 % hodnoty požadované jistoty.

Příslušný orgán může přijmout jistotu uvedenou v čl. 52 odst. 2 písm. c) pouze tehdy, pokud se strana nabízející tuto jistotu písemně zaváže buď poskytnout dodatečnou jistotu, nebo nahradit původní jistotu, pokud prodejní hodnota dotyčné jistoty byla za poslední tři měsíce nižší než 105 % hodnoty požadované jistoty. Tento písemný závazek není nutný, stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy. Příslušný orgán pravidelně zkoumá hodnotu takové jistoty.

Prodejní hodnotu jistoty uvedené v čl. 52 odst. 2 písm. c) stanoví příslušný orgán s ohledem na výdaje předpokládaného prodeje.

Prodejní hodnota jistot se vypočítává podle posledního kótovaní, které je k dispozici.

Strana, která poskytuje jistotu, poskytne na žádost příslušného orgánu důkaz o prodejní hodnotě.

Článek 54

Nahrazení a určení

Každá forma jistoty může být nahrazena jinou.

Nahrazení však musí schválit příslušný orgán v těchto případech:

pokud původní jistota propadla, aniž by byla inkasována, nebo

pokud je náhradní jistota jedním z typů jistot uvedených v čl. 52 odst. 2.

Bloková jistota může být nahrazena jinou blokovou jistotou za podmínky, že nová bloková jistota kryje nejméně část původní blokové jistoty, která je určena v okamžiku nahrazení k zajištění splnění jedné nebo více dosud nesplněných smluvních povinností.

Jakmile se část blokové jistoty vztahuje na určitou povinnost, musí být aktualizován zůstatek zbývající blokové jistoty.

ODDÍL 3

Uvolnění a propadnutí

Článek 55

Částečné uvolnění

V případě, že zvláštní předpisy Unie nestanoví minimální množství, může příslušný orgán sám omezit počet uvolněných částí z každé jistoty a stanovit minimální částku pro každé uvolnění tohoto typu.

Před uvolněním celé jistoty nebo její části může příslušný orgán požadovat, aby byla podána písemná žádost o uvolnění.

V případě jistot kryjících více než 100 % zajištěné částky, uvolní se část jistoty přesahující 100 %, jakmile dojde ke konečnému uvolnění nebo propadnutí zbylé zajištěné částky.

Článek 56

Propadnutí

Jakmile se příslušný orgán dozví o skutečnostech, které jsou důvodem k propadnutí celé jistoty nebo její části, neprodleně vyzve dotyčnou stranu k zaplacení propadlé částky a tato platba musí být provedena ve lhůtě nejvýše 30 dnů ode dne žádosti o zaplacení.

Pokud platba nebyla provedena v předepsané lhůtě, příslušný orgán:

neprodleně inkasuje s konečnou platností jistotu podle čl. 52 odst. 1 písm. a);

neprodleně vyzve ručitele uvedeného v čl. 52 odst. 1 písm. b), aby přikročil k placení a aby tato platba byla provedena ve lhůtě nejvýše 30 dnů ode dne přijetí žádosti o zaplacení;

neprodleně učiní nezbytná opatření, aby:

jistoty uvedené v čl. 52 odst. 2 písm. b) a c) byly přeměněny na hotovost, a orgán tak mohl disponovat splatnou částkou;

ii)

mu byly dány k dispozici hotovostní fondy v bance uvedené v čl. 52 odst. 2 písm. a) na jeho vlastní účet.

Příslušný orgán může neprodleně inkasovat s konečnou platností jistotu uvedenou v čl. 52 odst. 1 písm. a), aniž by nejprve vyzval dotyčnou stranu k zaplacení.

Aniž je dotčen odstavec 1,

jestliže je přijato rozhodnutí o propadnutí jistoty a poté je odloženo v důsledku opravného prostředku v souladu s vnitrostátními právními předpisy, platí příslušná strana úroky ze skutečně propadlé částky za období počínající 30 dnů ode dne přijetí žádosti o zaplacení podle odstavce 1 a končící den před zaplacením skutečně propadlé částky;

jestliže je po výsledku řízení o opravném prostředku po dotyčné straně požadováno, aby zaplatila do 30 dnů propadlou částku, může členský stát vypočítat úroky tak, jako by se platba uskutečnila dvacátým dnem ode dne této žádosti;

použitelná úroková sazba se vypočítává podle vnitrostátních právních předpisů, ale nesmí být v žádném případě nižší než sazba použitelná pro krytí částek v národní měně;

platební agentury odečítají placené úroky z výdajů EZZF nebo EZFRV v souladu s nařízením (EU) 2021/2116;

členské státy mohou pravidelně požadovat navýšení jistoty s ohledem na úroky.

Pokud jistota propadla a částka byla již připsána fondům, potom na základě výsledku rozhodnutí o opravném prostředku musí být propadlá částka včetně úroků vypočítaných sazbou podle vnitrostátních právních předpisů uhrazena zcela nebo zčásti a uhradí ji fondy, pokud není úhrada připsána orgánům nebo subjektům členských států z důvodů nepozornosti nebo závažné chyby.

ODDÍL 4

Informace

Článek 57

Informace o propadnutí jistot, typech jistot a ručitelích

Členské státy uchovávají pro potřeby Komise celkový počet a celkovou výši propadlých jistot za každý rok, bez ohledu na fázi postupu podle článku 56, přičemž rozlišují mezi jistotami, které se připíší do vnitrostátního rozpočtu, a jistotami, které se připíší do rozpočtu Unie. Tyto informace se uchovávají pro všechny propadlé jistoty vyšší než 1 000 EUR a každé ustanovení Unie, které stanoví jistotu. Informace se týkají jak částek zaplacených přímo dotyčnou stranou, tak i částek krytých prodejem jistoty.

Členské státy uchovávají pro potřeby Komise seznam obsahující:

typy institucí schválených jednat jako ručitelé a požadavky za tímto účelem stanovené;

typy jistot přijatých podle čl. 52 odst. 2 a požadavky za tímto účelem stanovené.

KAPITOLA VI

Transparentnost

Článek 58

Forma a způsob prezentace

▼M1

Informace uvedené v článku 98 nařízení (EU) 2021/2116 v souvislosti s čl. 49 odst. 3 prvním pododstavcem písm. a), b), d) a f) až l) nařízení (EU) 2021/1060 a informace uvedené v článku 111 nařízení (EU) č. 1306/2013 ohledně opatření uvedených c čl. 104 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) bodů i) až iv) nařízení (EU) 2021/2116 se zveřejňují v otevřených strojově čitelných formátech, jako jsou formáty CSV nebo XLXS, a obsahují informace uvedené v příloze VIII tohoto nařízení, včetně kódu operace a opatření popsaného v příloze IX tohoto nařízení.

▼B

Členské státy se mohou rozhodnout, že nezveřejní informace uvedené v čl. 49 odst. 3 prvním pododstavci písm. f) a g) nařízení (EU) 2021/1060, pokud jde o typy intervencí ve formě přímých plateb uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2021/2115, typy intervencí pro rozvoj venkova uvedené v čl. 69 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/2115 a opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013 a (EU) č. 229/2013.

Informace musí být přístupné prostřednictvím internetového vyhledávače, který uživateli umožní vyhledávat příjemce buď podle jména, skupiny příjemců, obce, obdržených částek, nebo operace, nebo podle jejich kombinace a získat všechny odpovídající informace v rámci jednoho souboru údajů.

▼M1

Informace uvedené v odstavci 1 jsou poskytovány v úředním jazyce či úředních jazycích členského státu a v jednom ze tří pracovních jazyků Komise.

▼B

Informace uvedené v odstavci 1 musí být vyjádřeny v eurech. Členský stát, který nepřijal euro, vyjádří částky v eurech i ve své národní měně pomocí dvou samostatných tabulek v otevřených strojově čitelných formátech.

Na národní měny se použije směnný kurz stanovený v článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.

Informace uvedené v čl. 98 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 v souvislosti s čl. 49 odst. 3 prvním pododstavcem písm. e) nařízení (EU) 2021/1060 se zveřejní v samostatném dokumentu, jenž obsahuje přinejmenším informace uvedené v příloze IX tohoto nařízení.

Článek 59

Zveřejnění příjemců v případě malých částek

Pokud se částka podpory, kterou příjemce obdrží za jeden rok, rovná nebo je nižší než 1 250 EUR, označí se tento příjemce kódem. O formě tohoto kódu rozhodnou členské státy.

Pokud by informace o příjemcích uvedené v odstavci 1 vzhledem k omezenému počtu příjemců sídlících nebo registrovaných v dané obci umožnily identifikaci jednotlivého příjemce, který je fyzickou osobou, zveřejní dotčené členské státy jako informace pro účely čl. 49 odst. 3 prvního pododstavce písm. l) nařízení (EU) 2021/1060 nejbližší větší správní subjekt, jehož je dotčená obec součástí.

Článek 60

Datum zveřejnění

Informace uvedené v této kapitole se zveřejní do 31. května každého roku pro předchozí rozpočtový rok.

▼M1

Článek 61

Údaje o příjemci

Informace o příjemcích uvedené v článku 99 nařízení (EU) 2021/2116 se poskytnou tak, že se začlení do formulářů žádostí o získání podpory z EZZF nebo EZFRV, nebo v okamžiku, kdy jsou tyto údaje shromažďovány.

▼B

Článek 62

Spolupráce mezi Komisí a členskými státy

Komise zřídí a udržuje webové stránky Unie pod svou centrální internetovou adresou, včetně odkazů na webové stránky členských států podle čl. 98 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2116. Komise poskytuje aktualizované internetové odkazy podle informací zaslaných členskými státy.

Členské státy Komisi zasílají internetové adresy svých webových stránek, jakmile byly zřízeny, a zasílají také jakékoliv následující změny mající vliv na přístupnost jejich webových stránek z webových stránek Unie.

Členské státy jmenují orgány příslušné pro zřízení a údržbu webových stránek. Informují Komisi o názvu a podrobné adrese tohoto orgánu.

KAPITOLA VII

Údaje pro účely oznámení domácí podpory WTO

Článek 63

Údaje a přenos

Členské státy poskytují ke stejnému datu, k jakému jsou roční účetní závěrky předkládány Komisi, údaje o platbách z vnitrostátních zdrojů pro všechny výdaje související s fondy, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 1 písm. b) a c).

Údaje požadované podle odstavce 1 se poskytují ve stejné struktuře jako údaje poskytované podle čl. 32 odst. 1 písm. b) a c). Tyto příslušné informace se poskytují pomocí vzoru, který Komise zpřístupní členským státům prostřednictvím informačních systémů.

KAPITOLA VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 64

Zrušení

Prováděcí nařízení (EU) č. 908/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2023.

Avšak:

▼C1

►M3 článek 2, čl. 3 odst. 1 první pododstavec, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1 písm. b), články 5, 6 a 7, články 21 až 25, články 27, 28 a 29, čl. 30 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 30 odst. 2, 3 a 4 a články 31 až 40 uvedeného prováděcího nařízení se nadále použijí: ◄

▼M1

ve vztahu k výdajům vzniklým a platbám provedeným v rámci režimů podpory podle nařízení (EU) č. 1307/2013 v kalendářním roce 2022 a dříve;

ii)

v případě opatření prováděných do 31. prosince 2022 podle nařízení (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014;

iii)

v případě režimů podpory uvedených v čl. 5 odst. 6 prvním pododstavci písm. c) a čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2117 ve vztahu k výdajům vzniklým a platbám provedeným v souvislosti s operacemi prováděnými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 po 31. prosinci 2022 a do konce těchto režimů podpory a

iv)

pokud jde o EZFRV, ve vztahu k výdajům vynaloženým příjemci a platbám provedeným platební agenturou v rámci provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

články 57 a 59 uvedeného prováděcího nařízení se nadále použijí na všechny platby uskutečněné na základě nařízení (EU) č. 1306/2013 za všechny rozpočtové roky až do roku 2022 včetně;

▼B

Přílohy II a III uvedeného nařízení se nadále použijí pro účely čl. 32 písm. f) a g) tohoto nařízení.

Článek 65

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

Avšak:

články 9, 10 a 11 se použijí na výdaje vynaložené členskými státy a účelově vázané příjmy obdržené členskými státy od 16. října 2022;

ustanovení čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce písm. e) se použije na účelově vázané příjmy zpětně získané po 1. lednu 2026 pro programy rozvoje venkova schválené Komisí podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

▼M1

článek 60 se použije od rozpočtového roku 2023.

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M3

PŘÍLOHA I

Prohlášení řídicího subjektu – platební agentura podle článku 4

Já, …, ředitel(ka) platební agentury …, předkládám účetní závěrku této platební agentury za rozpočtový rok od 16/10/xx do 15/10/xx+1.

Prohlašuji, že podle mého úsudku a mně dostupných informací, včetně (nikoli však výhradně) výsledků činnosti služby interního auditu:

—

Zde předkládaná účetní závěrka poskytuje podle mého nejlepšího vědomí pravdivý, úplný a přesný přehled výdajů a příjmů za výše uvedený rozpočtový rok. Účetní závěrka obsahuje zejména všechny mně známé dluhy, zálohy, záruky a rezervy, přičemž všechny příjmy získané v souvislosti s EZZF a EZFRV byly náležitým způsobem připsány ve prospěch patřičných fondů.

—

Jsem zavedl(a) systém, který dává přiměřenou jistotu ohledně:

legality a správnosti plateb ve vztahu k výdajům vzniklým a platbám provedeným v souvislosti s režimy podpory podle nařízení (EU) č. 1307/2013 za kalendářní rok 2022 a dříve, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014, pokud jde o režimy podpory uvedené v čl. 5 odst. 6 prvním pododstavci písm. c) a čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ve vztahu k výdajům vzniklým a platbám provedeným v souvislosti s operacemi uskutečňovanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 po 31. prosinci 2022 a do konce těchto režimů podpory a pokud jde o EZFRV, ve vztahu k výdajům vynaloženým příjemci a platbám provedeným platební agenturou v rámci provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

ii.

toho, že správní systémy uvedené v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci písm. d) bodě ii) nařízení (EU) 2021/2116 fungují řádně a zajišťují, že výdaje byly uskutečněny v souladu s článkem 37 uvedeného nařízení;

iii.

kvality a spolehlivosti systému podávání zpráv a údajů o ukazateli, pokud jde o typy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115, a toho, že výdaje mají odpovídající vykazovaný výstup a že byly uskutečněny v souladu s příslušnými správními systémy.

Výdaje uvedené v účetní závěrce byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v nařízení (EU) 2021/2116.

Dále potvrzuji, že byla přijata účinná a přiměřená opatření proti podvodům podle článku 59 nařízení (EU) 2021/2116, která zohledňují zjištěná rizika.

S ohledem na toto potvrzení však existují následující výhrady:

Závěrem potvrzuji, že si nejsem vědom(a) žádné neuvedené záležitosti, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie.

Podpis

▼B

PŘÍLOHA II

Prohlášení řídicího subjektu – koordinační subjekt podle článku 4

Já, …, ředitel(ka) koordinačního subjektu …, předkládám výroční zprávu o výkonnosti za ........ (členský stát) za rozpočtový rok od 16/10/xx do 15/10/xx+1.

Prohlašuji, že podle mého úsudku a mně dostupných informací, včetně (nikoli však výhradně) výsledků činnosti certifikačního subjektu:

—

Výroční zpráva o výkonnosti podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 a článku 134 nařízení (EU) 2021/2115 byla vypracována podle akreditovaného postupu a systémů zavedených koordinačním subjektem a na základě ověřených údajů poskytnutých platebními agenturami ….. (seznam) v ……… (členský stát).

S ohledem na toto potvrzení však existují následující výhrady:

Závěrem potvrzuji, že si nejsem vědom(a) žádné neuvedené záležitosti, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie.

Podpis

PŘÍLOHA III

Prvky auditní stopy pro finanční nástroje uvedené v čl. 7 odst. 6

1. Dokumenty o zřízení finančního nástroje, například dohody o financování atd.;

2. dokumenty uvádějící výši příspěvku na finanční nástroj ze strategického plánu SZP a v rámci každého typu intervence, výdaje způsobilé v rámci strategického plánu SZP a úrok a další výnosy vytvářené podporou z EZFRV a opakované použití prostředků připadajících na podporu z EZFRV v souladu s články 60 a 62 nařízení (EU) 2021/1060;

3. dokumenty o fungování finančního nástroje, včetně dokumentů týkajících se monitorování, podávání zpráv a kontroly;

4. dokumenty týkající se ukončení příspěvků v rámci strategického plánu SZP a ukončení finančního nástroje;

5. dokumenty o nákladech a poplatcích spojených s řízením;

6. formuláře žádostí nebo rovnocenné doklady předložené konečnými příjemci spolu s podklady, včetně podnikatelských plánů a případně předchozích ročních účetních závěrek;

7. kontrolní seznamy a zprávy od subjektů provádějících finanční nástroj;

8. prohlášení učiněná v souvislosti s podporou de minimis, je-li to na místě;

9. dohody podepsané v souvislosti s podporou poskytnutou prostřednictvím finančního nástroje, zahrnující kapitál, půjčky, záruky nebo jiné formy investic poskytnutých konečným příjemcům;

10. důkazy o tom, že podpora poskytnutá prostřednictvím finančního nástroje bude použita k zamýšlenému účelu;

11. záznamy o finančních tocích mezi platební agenturou a finančním nástrojem a v rámci finančního nástroje na všech úrovních až ke konečným příjemcům a v případě záruk důkaz, že příslušné půjčky byly vyplaceny;

12. oddělené záznamy nebo účetní kódy pro příspěvek ze strategického plánu SZP vyplacený nebo záruku vyčleněnou finančním nástrojem ve prospěch konečného příjemce.

PŘÍLOHA IV

Vzor výroční zprávy o auditu týkající se finančních nástrojů podle čl. 7 odst. 7

1. Úvod

1.1 Identifikace externí auditorské společnosti, která se podílela na přípravě zprávy.

1.2 Referenční období (16. října N–1 do 15. října N).

1.3 Identifikace finančních nástrojů/mandátů a strategického plánu (plánů) SZP, na které se vztahuje auditorská zpráva. Identifikace dohody o financování, jíž se zpráva týká (dále jen „dohoda o financování“).

2. Audit systémů vnitřní kontroly uplatňovaných Evropskou investiční bankou / Evropským investičním fondem nebo jinými mezinárodními finančními institucemi

Výsledky externího auditu systému vnitřní kontroly EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát, posuzujícího nastavení a účinnost tohoto systému vnitřní kontroly a zahrnujícího tyto prvky:

2.1

Proces přijímání pověření.

2.2

Postup hodnocení a výběru finančních zprostředkovatelů: formální hodnocení a hodnocení kvality.

2.3

Postup schvalování transakcí s finančními zprostředkovateli a podpis příslušných dohod o financování.

2.4

Postupy monitorování finančních zprostředkovatelů týkající se:

2.4.1

podávání zpráv finančními zprostředkovateli;

2.4.2

vedení záznamů;

2.4.3

úhrady konečným příjemcům;

2.4.4

způsobilosti podpory pro konečné příjemce;

2.4.5

poplatků za správu a nákladů účtovaných finančními zprostředkovateli;

2.4.6

požadavků na viditelnost, transparentnost a komunikaci;

2.4.7

provádění požadavků v oblasti státní podpory a kumulace podpory finančními zprostředkovateli;

2.4.8

případně rozdílného zacházení s investory;

2.4.9

dodržování příslušných právních předpisů Unie týkajících se praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodů nebo daňových úniků.

2.5

Systémy zpracování plateb přijatých od platební agentury.

2.6

Systémy pro výpočet a platbu částek souvisejících s náklady na správu a poplatky za správu.

2.7

Systémy zpracování plateb finančním zprostředkovatelům.

2.8

Systémy zpracování úroku a dalších výnosů vytvářených podporou ze strategického plánu/strategických plánů SZP na finanční nástroje.

2.9

V případě výroční zprávy o auditu týkající se konečného účetního období musí být kromě údajů uvedených v bodech 2.1 až 2.8 zahrnuty také informace o těchto prvcích:

2.9.1

použití rozdílného zacházení s investory;

2.9.2

dosažený multiplikační poměr ve srovnání s dohodnutým multiplikačním poměrem v dohodách o zárukách pro finanční nástroje poskytující záruky;

2.9.3

použití úroků a dalších výnosů, jež připadají na podporu ze strategického plánu SZP vyplacenou na finanční nástroje v souladu s článkem 60 nařízení (EU) 2021/1060;

2.9.4

použití vrácených prostředků na finanční nástroje, které lze připsat podpoře z EZFRV, do konce období způsobilosti a opatření zavedená pro použití těchto prostředků po skončení období způsobilosti v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2021/1060.

V případě bodů 2.1, 2.2 a 2.3 musí být po předložení první výroční zprávy o auditu poskytnuty pouze informace o aktualizacích nebo změnách zavedených postupů nebo opatření.

3. Závěry auditu

3.1 Závěry ohledně toho, zda externí auditorská společnost může poskytnout přiměřenou jistotu ohledně nastavení a účinnosti systému vnitřní kontroly zavedeného EIB nebo jinými mezinárodními finančními institucemi, jejichž akcionářem je členský stát, v souladu s platnými pravidly, podle jednotlivých prvků uvedených v oddíle 2.

3.2 Zjištění a doporučení vyplývající z provedené auditní činnosti.

Body 3.1 a 3.2 se opírají o výsledky auditní činnosti uvedené v oddíle 2 a případně zohledňují výsledky jiné auditní činnosti na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie provedené v souvislosti s tímtéž subjektem, který provádí finanční nástroje, a/nebo s týmž pověřením k provádění finančních nástrojů.

PŘÍLOHA V

Vzor tabulky, na kterou odkazuje čl. 32 odst. 1 písm. f) týkající se nesrovnalostí

Informace uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. f) se poskytují za jednotlivou platební agenturu s použitím následující tabulky:

a	b	c	d	e	f	g	h	i	j
Platební agentura	Fond	Měna	Zůstatek k 15. říjnu roku N–1	„Nové případy“ celkem (rozpočtový rok N)	„Opravy“ celkem (rozpočtový rok N)	„Úroky“ celkem (rozpočtový rok N)	„Zpětně získané částky“ celkem (rozpočtový rok N)	„Nedobytné částky“ celkem (rozpočtový rok N)	Částka, u níž probíhá získávání zpět (zůstatek k 15. říjnu roku N)

PŘÍLOHA VI

Plán kontrol podle čl. 80 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 a článku 48 tohoto nařízení

NAVRHOVANÝ PLÁN KONTROL NA KONTROLNÍ OBDOBÍ …

Část 1 Postupy a analýza rizik

1.1 Výběrové řízení

Předložte popis postupu, kterého se použije k výběru podniků určených ke kontrole.

Dále jasně uveďte informace o použití analýzy rizik a upřesněte, zda je tento postup doplněn namátkovým a/nebo ručním výběrem.

Dále objasněte, jak budou do výběru podniků zahrnuta různá odvětví/opatření a regiony.

1.2 Rizikové faktory, rizikové hodnoty a jejich hodnocení, které mají být použity

V případě, že se použije analýza rizik, poskytněte informace o všech zvažovaných rizikových faktorech a následných možných hodnotách k těmto rizikovým faktorům přiřazených. Tuto informaci poskytněte v tabulkách uvedených níže.

Podle potřeby se popíše postup použitý při hodnocení rizikových faktorů.

Rizikové faktory a rizikové hodnoty použitelné pro všechna odvětví/opatření v rámci analýzy rizik			Zvažování rizikových faktorů
Rizikové faktory	Rizikové hodnoty
Rizikové faktory	Popis	Hodnoty

Specifické rizikové faktory a rizikové hodnoty použitelné pro … (odvětví/opatření)			Zvažování rizikových faktorů
Rizikové faktory	Rizikové hodnoty
Rizikové faktory	Popis	Hodnoty

V případě potřeby doplňte další rámečky pro rizikové faktory a rizikové hodnoty pro odvětví/opatření.

1.3 Výsledky výběrového řízení

Poskytněte informace o tom, jak výsledky analýzy rizik a přijaté postupy vedly k výběru podniků do konečného plánu kontrol.

Jasně určete odvětví/opatření, která budou vyloučena, a uveďte důvody jejich vyloučení.

Uveďte důvody pro výběr podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady méně než 40 000 EUR.

Část 2 Plán kontrol

2.1 Celkový rozbor výběru

Výpočet minimálního počtu podniků:
A) Počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky vyšší než 150 000 EUR v rámci rozpočtu EZZF za rozpočtový rok …
B) Minimální počet (1/2 z A).
Soubor, z něhož se výběr provádí:
C) Celkový počet
D) Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky přesahující 350 000 EUR
E) Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky ve výši 350 000 EUR nebo méně, avšak ne méně než 40 000 EUR
F) Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady méně než 40 000 EUR
Podniky navržené ke kontrole:
G) Celkový počet
H) Celkový počet na základě analýzy rizik*
I) Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky přesahující 350 000 EUR
J) Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady částky ve výši 350 000 EUR nebo méně, avšak ne méně než 40 000 EUR
K) Celkový počet podniků, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady méně než 40 000 EUR
Poznámka k tabulce: * Podniky v této kategorii zahrnují pouze podniky vybrané prostřednictvím analýzy rizik a nezahrnují podniky přidané do plánu kontrol namátkovým nebo ručním výběrem, které nepodléhají analýze rizik.

2.2 Výběr podniků navržených ke kontrole

A) Rozpočtová položka EZZF č.	B) Článek rozpočtu EZZF	C) Celkové výdaje z rozpočtového okruhu EZZF (v EUR)	D) Celkové výdaje z rozpočtového okruhu EZZF na podniky, které obdržely nebo vyplatily nebo obdržely a vyplatily dohromady více než 40 000 EUR (v EUR)	E) Celkové výdaje z rozpočtového okruhu EZZF na podniky zahrnuté do plánu kontrol (v EUR)	F) Počet podniků zahrnutých do plánu kontrol v rámci rozpočtového okruhu EZZF





Celkem:
Poznámka k tabulce: V případě potřeby doplňte další řádky.

PŘÍLOHA VII

Kontrolní zpráva podle čl. 80 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/2116 a článku 48 tohoto nařízení

ZPRÁVA ZA KONTROLNÍ OBDOBÍ…

1. Celkový rozbor kontrol

A) Celkový počet podniků, v nichž má být provedena kontrola:
B) Celkový počet zkontrolovaných podniků:
C) Celkový počet podniků, v nichž je prováděna kontrola:
D) Celkový počet podniků, ve kterých nebyly kontroly zatím provedeny

2. Celkový rozbor kontrol (podle článku rozpočtu nebo rozpočtové položky)

A) Rozpočtová položka EZZF č.	B) Článek rozpočtu EZZF	C) Celkové výdaje vztahující se k podnikům vybraným ke kontrole… (v EUR) (C=E+F+G)	Zkontrolované podniky		F) Podniky, v nichž probíhá kontrola – celkové výdaje vztahující se k těmto podnikům (v EUR)	G) Podniky, v nichž nebyly kontroly provedeny – celkové výdaje vztahující se k těmto podnikům (v EUR)
A) Rozpočtová položka EZZF č.	B) Článek rozpočtu EZZF		D) Výdaje skutečně zkontrolované (v EUR)*	E) Celkové výdaje vztahující se k těmto podnikům (v EUR)





Celkem:
Poznámky k tabulce: * Týká se pouze výdajů uvedených na fakturách, které byly účinně zkontrolovány (tedy těch, které byly vybrány k ověření nebo podrobeny křížové kontrole). V případě potřeby doplňte další řádky.

3. Možné zjištěné nesrovnalosti

A) Článek rozpočtu EZZF	B) Rozpočtová položka EZZF č.	C) Referenční číslo dotčeného podniku	D) Popis a povaha všech možných zjištěných nesrovnalostí	E) Počet možných zjištěných nesrovnalostí	F) Odhadovaná hodnota možných nesrovnalostí	G) Referenční číslo (čísla) OLAF (čísla oznámení IMS)	H) Kontrolní období, ve kterém byla kontrola naplánována*





Celkem:
Poznámky k tabulce: * Předchozí kontrolní období pouze v případě, že nebyla uvedena v předchozích zprávách. Každý podnik s nesrovnalostí (nesrovnalostmi) by měl být uveden na samostatném řádku. V případě potřeby se doplní další řádky.

4. Provádění kontrol na základě předcházejících plánů kontrol.

Provádění kontrol na základě předcházejících plánů kontrol	A) Počet podniků	B) Dotčené výdaje	C) Výdaje skutečně zkontrolované ve vztahu k podnikům*
4.1 Podniky, u nichž bylo v předchozí zprávě uvedeno, že je v nich prováděna kontrola (4.1 = 4.2 + 4.3)			x
4.2 Podniky uvedené v oddíle 4.1, v nichž byla kontrola dokončena
4.3 Podniky uvedené v oddíle 4.1, v nichž kontrola stále ještě probíhá:			x
4.4 Podniky, u nichž bylo v předchozí zprávě uvedeno, že v nich kontrola nebyla ještě zahájena (4.4 = 4.5 + 4.6 + 4.7)			x
4.5 Podniky uvedené v oddíle 4.4, v nichž byla kontrola dokončena
4.6 Podniky uvedené v oddíle 4.4, v nichž kontrola stále ještě probíhá:			x
4.7 Podniky uvedené v oddíle 4.4, v nichž nebyla kontrola ještě zahájena			x
Poznámky k tabulce: * Týká se pouze výdajů uvedených na fakturách, které byly účinně zkontrolovány (tedy těch, které byly vybrány k ověření nebo podrobeny křížové kontrole).

5. Vzájemná pomoc

Poskytněte přehled žádostí o vzájemnou pomoc odeslaných a obdržených podle hlavy IV kapitoly III nařízení (EU) 2021/2116.

Informace o odeslaných žádostech a obdržených odpovědích uveďte do níže uvedených tabulek:

A) Členský stát, kterému byla žádost zaslána	B) Datum žádosti	C) Datum odpovědi a souhrn výsledků



Poznámka k tabulce: V případě potřeby doplňte další řádky.

6. Zdroje

Poskytněte počet pracovníků vyjádřený v člověkorocích, přidělený pro kontroly a rozepsaný podle kontrolních subjektů, případně podle regionů.

7. Obtíže a návrhy na zlepšení

Poskytněte informace o všech obtížích při uplatňování hlavy IV kapitoly III nařízení (EU) 2021/2116 a o opatřeních přijatých k jejich překonání nebo návrzích předložených za tímto účelem.

Předložte případné návrhy na zlepšení týkající se uplatňování hlavy IV kapitoly III nařízení (EU) nařízení (EU) 2021/2116.

▼M1

PŘÍLOHA VIII

▼C1

INFORMACE PRO ÚČELY TRANSPARENTNOSTI PODLE ČLÁNKU 58 ()

▼M1

Název příjemce/právnická osoba/sdružení

Příjmení příjemce

Pokud patří do skupiny, název mateřského subjektu a identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo

Obec

Kód opatření/typ intervence/odvětví podle přílohy IX

Specifický cíl (1)

Datum zahájení (2)

Datum ukončení (3)

Částka podle operací v rámci EZZF

Celková částka z EZZF pro tohoto příjemce

Částka podle operací v rámci EZFRV

Celková částka z EZFRV pro tohoto příjemce

Částka podle operace v rámci spolufinancování

Celková částka spolufinancovaná pro tohoto příjemce

Celkem EZFRV a spolufinancované částky

Celková částka EU a částka spolufinancovaná pro tohoto příjemce

110

160

Kód A

Kód B

Kód C

Kód D

(1)

Specifický cíl operace odpovídá jednomu nebo více cílům stanoveným v příslušných právních předpisech Unie, kterými se daná operace řídí, jak je popsáno v příloze IX. Specifický cíl (specifické cíle) operace podle nařízení (EU) 2021/2115 především odpovídá (odpovídají) specifickým cílům stanoveným v článku 6 uvedeného nařízení a měl (měly) by být v souladu s plánem SZP daného členského státu. Specifický cíl (specifické cíle) operace podle nařízení (EU) č. 1305/2013, nařízení (EU) č. 1307/2013 a nařízení (EU) č. 1308/2013 navíc odpovídá (odpovídají) cílům stanoveným v čl. 110 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 (další pokyny členské státy získají v technické příručce k rámci monitorování a hodnocení společné zemědělské politiky za období let 2014–2020).

(2)

Informace o datu zahájení typů intervencí ve formě přímých plateb, typů intervencí pro rozvoj venkova, intervencí s ohledem na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti a na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků stejně jako opatření podle nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013 nejsou relevantní, protože tato opatření a typy intervenčních operací jsou roční.

►C1 (3)

Informace o datu ukončení typů intervencí ve formě přímých plateb, typů intervencí pro rozvoj venkova, intervence s ohledem na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti a na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků stejně jako opatření podle nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013 nejsou relevantní, protože tato opatření a typy intervenčních operací jsou roční.

(4)

Pokud jde o zveřejnění těchto informací:

a) výdaje vzniklé a platby provedené v rámci režimů podpory podle nařízení (EU) č. 1307/2013 v souvislosti s kalendářním rokem 2022 a dříve;

b) v případě opatření prováděných podle nařízení (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014 do 31. prosince 2022;

c) v případě režimů podpory uvedených v čl. 5 odst. 6 prvním pododstavci písm. c) a čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2117 ve vztahu k výdajům vzniklým a platbám provedeným v souvislosti s operacemi prováděnými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 po 31. prosinci 2022 a do konce těchto režimů podpory a

d) platby provedené platební agenturou v rámci provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

vtéto tabulce se zveřejní pouze informace stanovené v článku 111 nařízení (EU) č. 1306/2013, ostatní sloupce se ponechají prázdné nebo se označí N/A.

◄

PŘÍLOHA IX

OPATŘENÍ/TYP INTERVENCE/ODVĚTVÍ PODLE ČLÁNKU 58 (1)

Kód opatření/typu intervence/odvětví	Název opatření/typu intervence/odvětví	Účel opatření/typu intervence/odvětví
	Operace ve formě typů intervencí pro přímé platby podle článku 16 nařízení (EU) 2021/2115
	1. Podpora příjmů oddělená od produkce
I.1	Základní podpora příjmu pro udržitelnost	Základní podpora příjmu je platba na plochu oddělená od produkce. Cílem je podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin.
I.2	Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost	Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost je platba na plochu oddělená od produkce. Cílem je zlepšit rozdělování přímých plateb přerozdělováním podpory z větších na menší či střední zemědělské podniky.
I.3	Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce	Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce je platba oddělená od produkce, která poskytuje zvýšenou podporu příjmu mladým zemědělcům při zahajování činnosti. Cílem je modernizovat odvětví zemědělství přilákáním mladých lidí a zlepšením rozvoje jejich podnikání.
I.4	Režimy pro klima a životní prostředí	Ekorežimy jsou platbami oddělenými od produkce. Cílem je zaměřit podporu příjmu na zemědělské postupy podporující životní prostředí, klima a dobré životní podmínky zvířat.
I.5	Platby pro drobné zemědělce (článek 28)	Platby pro drobné zemědělce jsou odděleny od produkce a nahrazují všechny ostatní přímé platby pro dotčené příjemce. Účelem plateb pro drobné zemědělce je podpořit vyváženější rozdělení podpory a snížit administrativní zátěž jak pro příjemce malých částek, tak pro řídicí orgány.
	2. Přímé platby vázané na produkci
I.6	Podpora příjmu vázaná na produkci	Podpora příjmu vázaná na produkci zahrnuje platby na hektar nebo hlavu spojené s určitou produkcí. Cílem je zlepšit konkurenceschopnost, udržitelnost a/nebo kvalitu určitých odvětví a produktů, které jsou zvláště důležité ze sociálních, ekonomických nebo ekologických důvodů a narážejí na určité obtíže.
I.7	Zvláštní podpora pro bavlnu	Zvláštní podpora pro bavlnu je platba vázaná na produkci poskytována na hektar způsobilé plochy oseté bavlnou. Jedná se o povinný režim pro členské státy producentů bavlny na podporu produkce bavlny v regionech, která je v nich důležitá pro zemědělské hospodářství.
	Opatření stanovená v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013
II.1	Režim základní platby (hlava III kapitola 1 oddíly 1, 2, 3 a 5)	Režim základní platby je platba na plochu oddělená od produkce. Funguje na základě platebních nároků přiznaných zemědělcům. Cílem je podpořit příjmy zemědělců, které se v průměru pohybují výrazně pod průměrem příjmů zbytku hospodářství.
II.2	Režim jednotné platby na plochu (článek 36)	Režim jednotné platby na plochu je platba na plochu oddělená od produkce, vyplácená za způsobilé hektary, které zemědělec ohlásil. Cílem je podpořit příjmy zemědělců, které se v průměru pohybují výrazně pod průměrem příjmů zbytku hospodářství.
II.3	Redistributivní platba (hlava III kapitola 2)	Redistributivní platba je platba na plochu oddělená od produkce. Jejím cílem je podpora menších zemědělských podniků, kterým poskytuje dodatečnou podporu na první hektary ohlášené v rámci režimu základní platby.
II.4	Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (hlava III, kapitola 3)	Ekologizace je platba na plochu oddělená od produkce vyplácená na hektar. Cílem je dodržovat tři zemědělské postupy prospěšné pro klima a životního prostředí: diverzifikace plodin, zachovávání trvalých travních porostů a vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu v rámci zemědělských ploch.
II.5	Platba na oblasti s přírodními omezeními (hlava III kapitola 4)	Platba na oblasti s přírodními omezeními je platba na plochu oddělená od produkce, která je poskytována navíc k základní platbě zemědělcům. Cílem je podpora zemědělců, kteří se nacházejí v oblastech s přírodními omezeními.
II.6	Platba pro mladé zemědělce (hlava III kapitola 5)	Platba pro mladé zemědělce je platba oddělená od produkce, která poskytuje zvýšenou podporu příjmu mladým zemědělcům při zahajování nové činnosti. Cílem je podporovat vytváření a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství, které jsou nezbytné pro konkurenceschopnost odvětví zemědělství v Unii.
II.7	Dobrovolná podpora vázaná na produkci (hlava IV kapitola 1)	Dobrovolná podpora vázaná na produkci zahrnuje platby na hektar nebo hlavu spojené s určitou produkcí. Cílem je zlepšit konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví, která jsou zvláště důležitá z ekonomických, sociálních nebo ekologických důvodů a narážejí na určité obtíže.
II.8	Zvláštní podpora pro bavlnu (hlava IV kapitola 2)	Zvláštní podpora pro bavlnu je platba vázaná na produkci poskytována na hektar způsobilé plochy oseté bavlnou. Jedná se o povinný režim pro členské státy vyrábějící bavlnu na podporu produkce bavlny v regionech, která je v nich důležitá pro zemědělské hospodářství.
II.9	Režim pro malé zemědělce (hlava V)	Režim pro malé zemědělce je oddělen od produkce a nahrazuje všechny ostatní přímé platby pro dotčené příjemce. Cílem je podpořit vyváženější rozdělení podpory a snížit administrativní zátěž jak pro příjemce malých částek, tak pro řídicí orgány.
II.10	Opatření stanovená v příloze I nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (2)	Cílem těchto přímých plateb je oddělit podporu od pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat, aby se zintenzivnila podpora příjmů zemědělců.
	Operace ve formě odvětvových intervencí podle článku 42 nařízení (EU) 2021/2115
III.1	V odvětví ovoce a zeleniny (články 49 až 53)	Cílem je podpořit koncentraci nabídky, konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví ovoce a zeleniny. Toho je dosaženo prostřednictvím organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a provozování operačních programů v souladu s nařízením (EU) 2021/2115. Příjemci jsou organizace producentů a sdružení organizací producentů. Programy trvají tři až sedm let a jsou řízeny na základě rozpočtového roku. Členské státy musí schválit každý jednotlivý program.
III.2	V odvětví včelařských produktů (články 54, 55 a 56)	Cílem je podpora včelařů, kvality a trhu s včelařskými produkty.
III.3	V odvětví vína (články 57 až 60)	Cílem je podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví vína. Programy jsou řízeny členskými státy na vnitrostátní úrovni v rámci jejích strategického plánu a jsou řízeny na základě rozpočtového roku. Příjemci jsou pěstitelé vinné révy i výrobci vína a obchodníci s vínem nebo jejich sdružení/organizace. Operace, které mají být schváleny členskými státy, mohou být roční nebo víceleté.
III.4	V odvětví chmele (články 61 a 62)	Cílem je podpořit koncentraci nabídky, konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví chmele prostřednictvím organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a provozování operačních programů v souladu s nařízením (EU) 2021/2115. Příjemci jsou organizace producentů nebo sdružení organizací producentů. Programy trvají tři až sedm let a jsou řízeny na základě rozpočtového roku. Členské státy musí schválit každý jednotlivý program.
III.5	V odvětví olivového oleje a stolních oliv (články 63, 64 a 65)	Cílem je podpořit koncentraci nabídky, konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví olivového oleje a stolních oliv prostřednictvím organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a provozování operačních programů v souladu s nařízením (EU) 2021/2115. Příjemci jsou organizace producentů nebo sdružení organizací producentů. Programy trvají tři až sedm let a jsou řízeny na základě rozpočtového roku. Členské státy musí schválit každý jednotlivý program.
III.6	V jiných odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) až h), k), m), o) až t) a w) nařízení (EU) č. 1308/2013 a odvětvích zahrnující produkty uvedené v příloze XIII nařízení (EU) 2021/2115 (články 66, 67 a 68).	Cílem je podpořit koncentraci nabídky, konkurenceschopnost a udržitelnost souvisejících odvětví prostřednictvím organizací producentů, sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013, jakož i skupin producentů dočasně schválených členskými státy a provozování operačních programů v souladu s nařízením (EU) 2021/2115. Příjemci jsou organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo skupiny producentů. Programy trvají tři až sedm let a jsou řízeny na základě rozpočtového roku. Členské státy musí schválit každý jednotlivý program.
	Opatření stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.
IV.1	Veřejná intervence (kapitola 1 oddíl 2)	Když tržní ceny určitých zemědělských produktů klesnou pod předem stanovenou úroveň, mohou veřejné orgány členských států zasáhnout za účelem stabilizace trhu prostřednictvím nákupu přebytkového zboží, které může být poté uskladněno, dokud se tržní ceny nezvýší. Musí být zveřejněny subjekty, které mají z podpory prospěch, tj. subjekty, od nichž byl produkt nakoupen.
IV.2	Podpora soukromého skladování (kapitola I oddíl 3)	Cílem této poskytované podpory je dočasná podpora výrobců některých produktů s ohledem na náklady soukromého skladování.
IV.3	Projekty EU pro školy, „Ovoce do škol“ a „Mléko do škol“ (kapitola II oddíl 1)	Cílem poskytované podpory je podpořit distribuci zemědělských produktů dětem v mateřských, základních a středních školách s cílem zvýšit jejich konzumaci ovoce a zeleniny a mléka a zlepšit jejich stravovací návyky.
IV.4	Výjimečná opatření (kapitola I oddíly 1, 2 a 3)	Cílem výjimečných opatření poskytnutých podle čl. 219 odst. 1, čl. 220 odst. 1 a čl. 221 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 je podpora zemědělských trhů v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/2116.
IV.5	Podpora v odvětví ovoce a zeleniny (kapitola II oddíl 3)	Pěstitelé jsou podporováni, aby se stali členy organizací producentů (OP). Tito pěstitelé získávají podporu za provádění operačních programů na základě vnitrostátní strategie. Cílem této poskytované podpory je také zmírnění kolísání příjmů z důvodu krize. Podpora se nabízí pro opatření pro předcházení krizím a jejich řešení v rámci operačních programů, tj.: stahování produktů z trhu, zelená sklizeň a nesklízení, nástroje pro propagaci a komunikaci, odborná příprava, pojištění sklizně, pomoc při zajištění bankovních úvěrů a pokrytí administrativních nákladů při zřizování vzájemných fondů (stabilizační fondy, které vlastní zemědělec).
IV.6	Podpora v odvětví vína (kapitola II oddíl 4)	Cílem těchto poskytovaných různých podpor je zajištění rovnováhy na trhu a zvýšení konkurenceschopnosti vína Unie: podpora pro propagaci vína na trzích třetích zemí a informací o odpovědné konzumaci vína a systému Evropské unie pro chráněná označení původu (CHOP) a chráněná zeměpisná označení (CHZO); spolufinancování nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic, na investice do vinařství a do marketingového zázemí, jakož i nákladů v oblasti inovací; podpora pro zelenou sklizeň, vzájemné fondy a destilaci vedlejších.
IV.7	Podpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv (kapitola II oddíl 2)	Podpora poskytovaná na tříleté pracovní programy vypracované organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi v jedné nebo více z těchto oblastí: sledování a řízení trhu v odvětví olivového oleje a stolních oliv; zmírnění dopadu pěstování oliv na životní prostředí; zvýšení konkurenceschopnosti pěstování oliv prostřednictvím modernizace; zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv; systém vysledovatelnosti, certifikace a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv; šíření informací o opatřeních vykonávaných organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi s cílem zlepšit jakost olivového oleje a stolních oliv.
IV.8	Podpora v odvětví včelařství (kapitola II oddíl 5)	Cílem této poskytované podpory je podpora tohoto odvětví prostřednictvím včelařských programů pro zlepšení produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh.
IV.9	Podpora v odvětví chmele (kapitola II oddíl 6)	Podpora poskytovaná na podporu organizací producentů chmele.
	Operace ve formě typů intervencí pro rozvoj venkova podle článku 69 nařízení (EU) 2021/2115
V.1	Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření	Cílem poskytnuté podpory je kompenzovat zemědělcům, vlastníkům lesů a dalším uživatelům půdy dodatečné náklady a ušlé příjmy související s dobrovolnými závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a dalšími závazky hospodaření, které jdou nad rámec závazných norem a přispívají k dosažení specifických cílů SZP, zejména v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat.
V.2	Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti	Cílem poskytnuté podpory je kompenzovat zemědělcům všechny dodatečné náklady a ušlé příjmy nebo jejich část v souvislosti s přírodními omezeními nebo jinými omezeními specifickými pro určité oblasti v dotčené oblasti, například v horské oblasti.
V.3	Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků	Cílem poskytnuté podpory je kompenzovat zemědělcům, vlastníkům lesů a dalším uživatelům půdy všechny dodatečné náklady a ušlé příjmy nebo jejich část v souvislosti se znevýhodněními specifickými pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků v dotčené oblasti v důsledku provádění směrnic Natura 2000 (směrnice Rady 92/43/EHS (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (4)) nebo v případě zemědělských ploch rámcové směrnice o vodě (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (5)).
V.4	Investice, včetně investic do zavlažování	Cílem poskytnuté podpory je podpořit investice do hmotných nebo nehmotných aktiv, včetně investic do zavlažování, které přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů SZP.
V.5	Zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců a začínajících podniků na venkově	Cílem poskytnuté podpory je podpořit zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců a za určitých podmínek začínajících podniků na venkově s cílem přispět k dosažení jednoho nebo více specifických cílů SZP.
V.6	Nástroje řízení rizik	Cílem poskytnuté podpory je podporovat nástroje řízení rizik, které zemědělcům pomáhají s řízením rizik spojených s produkcí a příjmy v rámci jejich zemědělské činnosti, jež jsou mimo jejich kontrolu.
V.7	Spolupráce	Cílem poskytnuté podpory je podpořit spolupráci s cílem přispět k dosažení jednoho nebo více specifických cílů SZP. To zahrnuje podporu spolupráce za účelem: a) přípravy a provádění operací operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti; b) přípravy a provádění iniciativy LEADER; c) propagace a podpory režimů jakosti uznaných Unií nebo členskými státy a jejich využívání zemědělci; d) podpory seskupení producentů, organizací producentů nebo meziodvětvových organizací; e) přípravy a provádění strategií inteligentních vesnic; f) podpory jiných forem spolupráce.
V.8	Výměna znalostí a šíření informací	Cílem poskytnuté podpory je podpořit opatření na výměnu znalostí a informací, které přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů SZP, přičemž se specificky zaměří na ochranu přírody, životního prostředí a klimatu, včetně opatření zaměřených na vzdělávání a zvyšování povědomí v oblasti životního prostředí a na rozvoj podniků na venkově a komunit. Tato opatření mohou zahrnovat opatření na prosazování inovací, odborné přípravy a poradenství, jakož i výměnu a šíření znalostí a informací.
	Opatření stanovená v hlavě III kapitole I nařízení (EU) č. 1305/2013
VI.1	Předávání znalostí a informační akce (článek 14)	Toto opatření se týká odborného vzdělávání a jiných druhů činností, jako jsou workshopy, odborné vedení, demonstrační činnosti, informační akce, krátkodobé výměny pracovníků zemědělských podniků a lesů a programy návštěv. Jeho cílem je zvýšení lidského potenciálu osob pracujících v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví, uživatelů půdy a malých a středních podniků (MSP) působících ve venkovských oblastech.
VI.2	Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství (článek 15)	Cílem tohoto opatření je zlepšit udržitelné řízení a hospodářský a environmentální profil zemědělských a lesnických podniků a MSP působících ve venkovských oblastech prostřednictvím poradenských služeb i zřizováním poradenských služeb, řídicích a pomocných služeb pro zemědělství. Podporuje také odbornou přípravu poradců.
VI.3	Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin (článek 16)	Cílem tohoto opatření je podporovat všechny nové členy Unie, vnitrostátní a dobrovolné režimy jakosti. Podpora může pokrýt také náklady vyplývající z informačních a propagačních činností pro zlepšení povědomí spotřebitelů o existenci a specifikacích produktů vyrobených v rámci uvedených unijních a vnitrostátních režimů jakosti.
VI.4	Investice do hmotného majetku (článek 17)	Cílem tohoto opatření je zlepšit hospodářský a environmentální profil zemědělských podniků a venkovských podniků, zvýšit účinnost odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, zajistit infrastrukturu potřebnou pro rozvoj zemědělství a lesnictví a podpořit nevýnosné investice, jež jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí.
VI.5	Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a zavedení vhodných preventivních opatření (článek 18)	►C1 Cílem tohoto opatření je po formálním uznání ze strany příslušných orgánů veřejné správy členských států pomoci zemědělcům předcházet přírodním katastrofám a katastrofickým událostem nebo obnovit zemědělský potenciál, který byl poškozen, za účelem zlepšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků čelících těmto katastrofám. ◄
VI.6	Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti (článek 19)	Cílem tohoto opatření je podporovat zakládání a rozvoj nových životaschopných hospodářských činností, jako jsou nové podniky řízené mladými zemědělci, nové podniky ve venkovských oblastech nebo rozvoj malých zemědělských podniků. Podpora je také poskytována novým nebo stávajícím podnikům na investice a rozvoj nezemědělských činností důležitých pro rozvoj a konkurenceschopnost venkovských oblastí, jakož i všem zemědělcům, kteří své zemědělské činnosti diverzifikují. Opatření poskytuje platby zemědělcům způsobilým pro režim pro malé zemědělce, kteří trvale převedou svůj podnik na jiného zemědělce.
VI.7	Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (článek 20)	Cílem tohoto opatření je podporovat intervence podněcující růst a podporující environmentální a sociálně-ekonomickou udržitelnost ve venkovských oblastech, zejména prostřednictvím rozvoje místní infrastruktury (včetně širokopásmového připojení, energie z obnovitelných zdrojů a sociální infrastruktury), místních základních služeb, jakož i prostřednictvím obnovy vesnic a činností zaměřených na obnovu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví. Opatření podporuje také přemístění činností a rekonstrukci zařízení s ohledem na zlepšování kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.
VI.8	Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů (článek 21, články 22 až 26)	Cílem toho opatření je podpora investic do rozvoje lesů, ochrany lesů a do inovací v lesnictví, lesnických technologií a lesnických produktů za účelem přispění k růstovému potenciálu venkovských oblastí.
VI.9	Zalesňování a zakládání lesů (článek 22)	Cílem tohoto podopatření je poskytovat podporu pro operace zalesnění a zakládání lesů na zemědělské a nezemědělské půdě.
VI.10	Zavádění, regenerace nebo obnova zemědělsko-lesnických systémů (článek 23)	Cílem tohoto podopatření je podporovat zavádění zemědělsko-lesnických systémů a postupů v případech, kdy jsou na stejné správní jednotce pozemku víceleté dřeviny záměrně integrovány s plodinami a/nebo zvířaty.
VI.11	Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami, katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů (článek 24)	Cílem tohoto podopatření je předcházení poškození a obnova (čištění a opětovné vysazování) lesnického potenciálu po výskytu lesních požárů a jiných přírodních katastrof, včetně napadení škůdci a vypuknutí choroby a hrozeb souvisejících s klimatem.
VI.12	Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (článek 25)	Cílem tohoto podopatření je podporovat činnosti, které zvyšují ekologickou hodnotu lesa, zmírňují změny klimatu a usnadňují přizpůsobení se této změně, poskytují ekosystémové služby a zvyšují společenskou hodnotu lesa. Mělo by zajistit zvýšení ekologické hodnoty lesů.
VI.13	Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh (článek 26)	Cílem tohoto podopatření je poskytování podpory pro investice do mechanizace a/nebo zařízení pro těžbu, řezání, přesun a zpracování dřeva před průmyslovým řezáním dřeva. Hlavním cílem tohoto podopatření je zvýšení ekonomické hodnoty lesů.
VI.14	Zřizování seskupení a organizací producentů (článek 27)	Cílem tohoto opatření je podporovat zřizování seskupení a organizací producentů, zejména v prvních letech, kdy vzniknou dodatečné náklady s cílem společně čelit výzvám trhu a posilovat vyjednávací pozici v souvislosti s produkcí a uváděním na trh, včetně místních trhů.
VI.15	Agroenvironmentálně-klimatické opatření (článek 28)	Cílem tohoto opatření je podporovat uživatele půdy v používání zemědělských postupů, které přispívají k ochraně životního prostředí, krajiny, přírodních zdrojů a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Může se týkat nejen zlepšení zemědělských postupů příznivých pro životní prostředí, ale také zachování stávajících příznivých postupů.
VI.16	Ekologické zemědělství (článek 29)	Cílem tohoto opatření je zaměřit se na podporu přechodu na ekologické zemědělství a/nebo zachování postupů a metod ekologického zemědělství s cílem podpořit zemědělce, aby se do těchto režimů zapojili, a reagovali tak na požadavek společnosti používat zemědělské postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
VI.17	Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě (článek 30)	Cílem tohoto opatření je poskytovat vyrovnávací podporu příjemcům znevýhodněným kvůli zvláštním požadavkům v dotyčných oblastech, které vyplývají z provádění směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES a 2000/60/ES, ve srovnání se zemědělci a lesníky v ostatních oblastech, kterých se tato znevýhodnění netýkají.
VI.18	Platby na oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (článek 31)	Cílem tohoto opatření je poskytovat podporu příjemcům znevýhodněným zvláštními omezeními z důvodu jejich polohy v hornatých oblastech nebo jiných oblastech s významnými přírodními nebo jinými zvláštními omezeními.
VI.19	Dobré životní podmínky zvířat (článek 33)	Cílem tohoto opatření je poskytovat platby zemědělcům, kteří se dobrovolně zavážou provádět postupy jednoho nebo více závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat.
VI.20	Lesnicko–environmentální a klimatické služby a ochrana lesů (článek 34)	Cílem tohoto opatření je reagovat na potřeby podpory udržitelného obhospodařování a zlepšování lesů a zalesněných ploch, včetně zachování a zlepšování biologické rozmanitosti, vodních a půdních zdrojů a boje proti změně klimatu, a také na potřebu zachování lesních genetických zdrojů, včetně činností, jako je vývoj různých lesních druhů pro přizpůsobení se specifickým místním podmínkám.
VI.21	Spolupráce (článek 35)	Cílem tohoto opatření je podporovat formy spolupráce za účasti nejméně dvou subjektů a jeho cílem je (mimo jiné) vývoj: pilotních projektů; nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví; služeb cestovního ruchu; krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů; společných projektů nebo postupů týkajících se životního prostředí nebo změny klimatu; projektů pro udržitelné zajišťování biomasy; strategií místního rozvoje (mimo iniciativu LEADER); plánů obhospodařování lesů a diverzifikace směřující k činnostem „sociálního zemědělství“.
VI.22	Řízení rizik (článek 36)	Toto opatření představuje nový nástroj pro řízení rizik a přebírá stávající možnosti pro podporu pojištění a vzájemných fondů pomocí vnitrostátních přídělů pro přímé platby členských států, a pomáhá tak zemědělcům, kteří čelí zvyšujícím se hospodářským a environmentálním rizikům. Uvedené opatření také zavádí nástroj ke stabilizaci příjmu pro poskytování kompenzace zemědělcům, kteří se potýkají s výrazným poklesem příjmů.
VI.22a	Výjimečná dočasná podpora pro zemědělce a MSP, kteří jsou obzvláště postiženi krizí COVID-19 (článek 39b)	Cílem tohoto opatření je nabídnout zemědělcům a malým a středním podnikům dočasnou podporu v důsledku krize COVID-19.
VI.22b	Výjimečná dočasná podpora pro zemědělce a malé a střední podniky, kteří jsou obzvláště postiženi invazí Ruska na Ukrajinu (článek 39c)	Cílem tohoto opatření je nabídnout zemědělcům a malým a středním podnikům dočasnou podporu v důsledku krize invaze Ruska na Ukrajinu.
VI.23	Financování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku (článek 40)	Cílem tohoto opatření je nabídnout zemědělcům způsobilým pro doplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku dorovnávací platbu v rámci EZFRV.
VI.24	Podpora pro iniciativu LEADER v oblasti místního rozvoje (komunitně vedený místní rozvoj) (článek 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (6))	Cílem tohoto opatření je zachovat iniciativu LEADER jako integrovaný rozvojový nástroj na subregionální („místní“) úrovni, který přímo přispěje k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí, což je jeden z celkových cílů politiky rozvoje venkova.
VI.25	Technická pomoc (články 51 až 54)	Cílem tohoto opatření je dát členským státům možnost poskytovat technickou pomoc pro podporu činností, které podporují správní kapacitu spojenou se správou evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI). Uvedené činnosti se mohou týkat přípravy, řízení, sledování, hodnocení, informování a komunikace, vytváření sítě kontaktů, řešení stížností a kontrol a auditů programů rozvoje venkova.
VII.1	Opatření stanovená v nařízení (EU) č. 228/2013	Opatření POSEI jsou zvláštní zemědělské režimy, jejichž cílem je přihlížet k omezením nejvzdálenějších regionů Unie podle článku 349 Smlouvy. Skládá se ze dvou hlavních prvků: zvláštního režimu zásobování a opatření pro podporu místní produkce. První prvek má za cíl mírnit vícenáklady na zásobování základními produkty vyplývající z odlehlosti těchto regionů (prostřednictvím podpory na produkty pocházející z Unie a osvobozením od dovozního cla na produkty ze třetích zemí) a druhý prvek podporuje rozvoj místního zemědělského odvětví (formou přímých plateb a tržních opatření). Opatření POSEI umožňují také financování rostlinolékařských programů.
VIII.1	Opatření stanovená v nařízení (EU) č. 229/2013	Režim pro menší ostrovy v Egejském moři je podobný opatřením POSEI, ale ve Smlouvě nemá stejný právní základ a funguje v menším rozsahu než POSEI. Zahrnuje zvláštní režim zásobování (avšak omezený na podporu na produkty pocházející z Unie) a opatření na podporu místních zemědělských činností sestávajících z doplňkových plateb určených pro přesně vymezené místní produkty.
IX.1	Informační a propagační opatření stanovená v nařízení (EU) č. 1144/2014	Z rozpočtu Unie mohou být za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 1144/2014 zcela nebo zčásti financována informační a propagační opatření, která se týkají zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů, uskutečňovaná na vnitřním trhu nebo ve třetích zemích. Tato opatření jsou prováděna formou informačních a propagačních programů.
(1) A další podpůrná opatření, která mají být přijata podle čl. 39 odst. 2 Smlouvy a/nebo nařízení (EU) č. 1308/2013. (2) Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16). (3) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7). (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

( 2 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 1).

( 3 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o veřejnou intervenci a podporu soukromého skladování (Úř. věst. L 206, 30.7.2016, s. 71).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262).

( 7 ) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

( 8 ) Nařízení Komise (ES) č. 27/2004 ze dne 5. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, pokud jde o financování opatření pro rozvoj venkova v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Slovinsku a na Slovensku záruční sekcí EZOZF (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 36).

( 9 ) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

( 10 ) Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

( 11 ) Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/860 ze dne 25. dubna 2023,	L 111	23	26.4.2023
►M2	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/2155 ze dne 17. října 2023,	L 2155	1	18.10.2023
►M3	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/2773 ze dne 13. prosince 2023,	L 2773	1	14.12.2023

►C1	Oprava, Úř. věst. L 154, 15.6.2023, s. 49 ((EU) 2023/860)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 90128, 24.11.2023, s. 1 ((EU) 2022/128)