30.7.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 200/1

(1)

Podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii tvoří dodržování lidských práv a základních svobod jednu ze zásad, které jsou společné členským státům. Vzhledem k tomu se Společenství v roce 1995 rozhodlo, že dodržování lidských práv a základních svobod bude tvořit základní prvek jeho vztahů se třetími zeměmi. Bylo rozhodnuto, že se do každé nové obchodní dohody, dohody o spolupráci nebo dohody o přidružení obecné povahy, kterou uzavře se třetími zeměmi, bude vložena odpovídající doložka.

(2)

Článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod stanoví bezvýhradný, všeobecný zákaz mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Další akty, zejména deklarace Organizace spojených národů proti mučení (1) a Úmluva Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984, zavazují státy, aby zabraňovaly mučení.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (2) nesmí být nikdo odsouzen k trestu smrti ani popraven. Dne 29. června 1998 schválila Rada „Obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím v otázce trestu smrti“ a rozhodla, že Evropská unie bude usilovat o všeobecné zrušení trestu smrti.

(4)

Článek 4 uvedené listiny stanoví, že nikdo nesmí být mučen ani podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Dne 9. dubna 2001 Rada schválila „Obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím v otázce mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání“. Tyto obecné zásady se odvolávají na přijetí Kodexu chování EU pro vývoz zbraní v roce 1998 a na pokračující práci na zavedení kontroly vývozu polovojenského zařízení na celém území EU jako příklady opatření, jak v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky účinně pracovat na prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Uvedené obecné zásady rovněž stanoví, že je třeba naléhat na třetí země, aby bránily užívání, výrobě a prodeji zařízení, které je určeno k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a bránily zneužívání jakéhokoli dalšího zařízení k těmto účelům. Zdůrazňují také myšlenku, že zákaz krutého, nelidského či ponižujícího trestání představuje jasná omezení pro používání trestu smrti. V souladu s těmito dokumenty tudíž nesmí být trest smrti za žádných okolností považován za zákonný trest.

(5)

V své rezoluci o mučení a jiném krutém, nelidském či ponižujícím zacházení nebo trestání, přijaté dne 25. dubna 2001 a podporované členskými státy EU, vyzvala Komise OSN pro lidská práva členy Organizace spojených národů, aby přijali vhodná opatření včetně legislativních k zabránění a zákazu mimo jiné vývozu zařízení, které je zvlášť určeno k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Tato výzva byla potvrzena rezolucemi přijatými dne 16. dubna 2002, 23. dubna 2003, 19. dubna 2004 a 19. dubna 2005.

(6)

Dne 3. října 2001 přijal Evropský parlament usnesení (3) o druhé výroční zprávě Rady podle operativního ustanovení 8 Kodexu chování Evropské unie pro vývoz zbraní vyzývající Komisi, aby pohotově reagovala a zavedla vhodný nástroj Společenství zakazující propagaci, obchod a vývoz policejního a bezpečnostního zařízení, jehož použití je nutně kruté, nelidské či ponižující, a zajistila, aby nástroj Společenství zastavil převody policejního a bezpečnostního zařízení, jehož účinky na zdraví nejsou plně známy, nebo takového zařízení, jehož praktické využívání prokázalo vážné riziko zneužití nebo náhodného poranění.

(7)

Proto je vhodné stanovit pravidla Společenství pro obchod se třetími zeměmi se zbožím, které by bylo možné použít pro účely trestu smrti, a zboží, které by bylo možné použít za účelem mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Tato pravidla působí jako nástroj podpory úcty k lidskému životu a k základním lidským právům, a slouží tak k ochraně veřejné mravnosti. Tato pravidla by měla zajistit, aby hospodářské subjekty Společenství neměly žádný prospěch z obchodu, který podporuje nebo jinak usnadňuje provádění politik v oblasti trestu smrti nebo mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které nejsou slučitelné s odpovídajícími obecnými zásadami EU, Listinou základních práv Evropské unie a s mezinárodními úmluvami a smlouvami.

(8)

Pro účely tohoto nařízení se považuje za vhodné použít definice mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání uvedené v Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a v rezoluci Valného shromáždění OSN 3452 (XXX). Tyto definice by měly být vykládány s ohledem na judikaturu o výkladu odpovídajících pojmů v Evropské úmluvě o lidských právech a v odpovídajících aktech přijatých EU nebo jejími členskými státy.

(9)

Je nezbytné zakázat vývoz a dovoz zařízení, které nemá jiné praktické využití než pro účely trestu smrti nebo pro účely mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.

(10)

Je rovněž nutné zavést kontroly vývozu některého zboží, které by mohlo být použito nejen pro účely mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, ale také pro legitimní účely. Tyto kontroly by se měly vztahovat na zboží, které se používá v prvé řadě za účelem vynucování práva, a neukáží-li se nepřiměřené, i na jakékoli další zařízení nebo výrobek, který by mohl být zneužit pro účely mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, s přihlédnutím k jeho konstrukci a technickým vlastnostem.

(11)

Pokud jde o zařízení určená pro vynucování práva, je třeba poznamenat, že článek 3 Kodexu chování pro příslušníky donucovacích orgánů (4) stanoví, že příslušníci donucovacích orgánů smějí používat síly, jen když je to nezbytně nutné, a v míře potřebné pro výkon svých povinností. Základní zásady pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů, přijaté osmým kongresem OSN o prevenci trestné činnosti a zacházení s pachateli z roku 1990, stanoví, že by příslušníci donucovacích orgánů měli při výkonu svých povinností co nejvíce používat neagresivní prostředky, a teprve poté se uchýlit k užití síly a střelných zbraní.

(12)

Z tohoto hlediska obhajují uvedené základní zásady vývoj nesmrtonosných paralyzujících zbraní pro užívání ve vhodných situacích a současně připouštějí, že užívání těchto zbraní by mělo být pečlivě kontrolováno. V této souvislosti byla některá zařízení tradičně používaná policií pro účely sebeobrany a zvládání nepokojů upravena tak, že je lze použít pro aplikaci elektrických šoků a podávání chemických látek ke zneškodnění osob. Určité skutečnosti naznačují, že v několika zemích jsou tyto zbraně používány pro účely mučení nebo jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.

(13)

Uvedené základní zásady zdůrazňují, že by příslušníci donucovacích orgánů měli být vybaveni prostředky sebeobrany. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na obchod s tradičním zařízením určeným pro sebeobranu, jako jsou například štíty.

(14)

Toto nařízení by se také mělo vztahovat na obchodování s některými zvláštními chemickými látkami používanými k paralyzaci osob.

(15)

Pokud jde o okovy, spojené řetězy, pouta a želízka, je třeba poznamenat, že článek 33 Standardních minimálních pravidel OSN pro zacházení s vězni (5) stanoví, že omezovací nástroje nesmějí být nikdy používány k trestání. Řetězů a želez se navíc nesmí používat jako omezovacích prostředků. Je třeba rovněž uvést, že Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni stanoví, že omezovací nástroje nesmějí být nikdy použity pro účely trestání a že tyto omezovací nástroje mohou být použity pouze jako preventivní opatření zabraňující útěku při převozu, ze zdravotních důvodů na základě pokynů lékaře, nebo jestliže selžou jiné metody sloužící k zajištění toho, aby vězeň nezranil sebe nebo ostatní nebo aby nepoškodil majetek.

(16)

Vzhledem k tomu, že některé členské státy už vývoz a dovoz takového zboží zakázaly, je vhodné dát členským státům právo zakázat vývoz a dovoz okovů, spojených řetězů a přenosných zařízení pro aplikování elektrických šoků jiných než pásů vydávajících elektrické šoky. Členské státy by rovněž měly být zmocněny k tomu, aby, pokud chtějí, uplatnily kontrolu vývozu i na pouta s celkovým rozměrem, včetně řetězu, přesahujícím v uzamčeném stavu 240 mm.

(17)

Toto nařízení je třeba vykládat tak, že neovlivňuje stávající pravidla vývozu slzných plynů a látek určených pro zvládání nepokojů (6), střelných zbraní, chemických zbraní a jedovatých chemických látek.

(18)

Je vhodné stanovit zvláštní výjimky z kontroly vývozu, aby se nenarušilo fungování policejních sil členských států a provádění mírových operací a operací na řešení krizí a aby byl s výhradou pozdějšího přezkumu umožněn tranzit zahraničního zboží.

(19)

Obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím v oblasti mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání mimo jiné stanoví, aby vedoucí misí ve třetích zemích do svých pravidelných zpráv zahrnuli rozbor výskytu mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání ve státě jejich působení a opatření přijatá k jejich potlačování. Je vhodné, aby příslušné orgány braly při rozhodování o žádostech o povolení tyto a podobné zprávy příslušných mezinárodních organizací a organizací občanské společnosti v úvahu. Tyto zprávy by měly také popisovat veškeré zařízení používané ve třetích zemích pro účely trestu smrti nebo pro účely mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.

(20)

Aby se přispělo ke zrušení trestu smrti ve třetích zemích a aby se zabránilo mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, považuje se za nutné zakázat poskytování třetím zemím technické pomoci v oblasti zboží, které nemá jiné praktické využití než pro účely trestu smrti nebo pro účely mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.

(21)

Opatření tohoto nařízení mají za účel zabránit trestu smrti a mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ve třetích zemích. Zahrnují omezení kladená na obchodování se třetími zeměmi se zbožím, které by bylo možné použít pro účely trestu smrti nebo mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Nepovažuje se za nutné zavádět podobné kontroly transakcí v rámci Společenství, protože v členských státech trest smrti neexistuje a členské státy přijmou vhodná opatření, aby zakázaly mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání a bránily mu.

(22)

Uvedené obecné zásady stanoví, že pro splnění cíle spočívajícího v přijetí účinných opatření proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání by měla být přijata opatření zabraňující používání, výrobě a prodeji zařízení, které je určeno k mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání. Je na členských státech, aby uplatňovaly a vymáhaly potřebná omezení používání a výroby takového zařízení.

(23)

S přihlédnutím k novým údajům a technickému vývoji by měly být seznamy zboží, na které se toto nařízení vztahuje, stále revidovány a měl by být upraven zvláštní postup pro provádění změn těchto seznamů.

(24)

Komise a členské státy by se měly navzájem informovat o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a o jiných důležitých informacích, které mají v souvislosti s tímto nařízením k dispozici.

(25)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(26)

Členské státy by měly stanovit pravidla o sankcích za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(27)

Nic v tomto nařízení neomezuje pravomoci na základě nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. září 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (8), a prováděcích pravidel k němu stanovených v nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (9).

(28)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

a)

„mučením“ jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení pro takové účely jako získat od něj nebo od třetí osoby informace nebo přiznání, potrestat jej za jednání, jehož se dopustil on nebo třetí osoba nebo z něhož jsou podezřelí, nebo s cílem zastrašit nebo přinutit jej nebo třetí osobu nebo z jakéhokoli jiného důvodu založeného na jakékoli diskriminaci, jsou-li taková bolest nebo utrpení působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření, anebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. Tento pojem však nezahrnuje bolest nebo utrpení, které vznikají pouze v důsledku zákonných trestů, jsou od těchto trestů neoddělitelné nebo jsou k těmto trestům průvodní;

b)

„jiným krutým, nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním“ jednání, jímž je člověku úmyslně působena značná bolest nebo tělesné či duševní utrpení, jsou-li tato bolest nebo utrpení působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření, anebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. Tento pojem však nezahrnuje bolest nebo utrpení, které vznikají pouze v důsledku zákonných trestů, jsou od těchto trestů neoddělitelné nebo jsou k těmto trestům průvodní;

c)

„donucovacím orgánem“ orgán v třetí zemi příslušný pro předcházení, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů a jejich trestání včetně například policie, státního zastupitelství, soudů, státních nebo soukromých vězeňských orgánů a případně složek státní bezpečnosti a vojenských orgánů;

d)

„vývozem“ odeslání zboží z celního území Společenství, včetně odeslání zboží, u nějž se vyžaduje celní prohlášení, a odeslání zboží poté, co bylo uskladněno ve svobodném pásmu s kontrolním režimem I nebo ve svobodném skladu ve smyslu nařízení (EHS) č. 2913/92;

e)

„dovozem“ vstup zboží na celní území Společenství, včetně dočasného uskladnění, umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu, propuštění do režimu s podmíněným osvobozením od cla a propuštění do volného oběhu ve smyslu nařízení (EHS) č. 2913/92;

f)

„technickou pomocí“ technická podpora týkající se oprav, vývoje, výroby, zkoušek, údržby, nebo jakékoli jiné technické služby a může mít například podobu pokynů, rad, školení, předávání pracovních vědomostí či dovedností nebo poradenských služeb. Technická pomoc zahrnuje i verbální formu pomoci a pomoc poskytovanou elektronickými prostředky;

g)

„muzeem“ nezisková stálá instituce ve službách společnosti a jejího vývoje, která je otevřena veřejnosti a získává, uchovává, zkoumá, sděluje a vystavuje hmotné důkazy o lidech a jejich prostředí za účelem studia, vzdělávání a zábavy;

h)

„příslušným orgánem“ orgán jednoho z členských států uvedený v příloze I, který má podle čl. 8 odst. 1 právo rozhodnout o žádosti o udělení povolení;

i)

„žadatelem“:

—

dostupným rozsudkům mezinárodních soudů,

—

zjištění příslušných orgánů OSN, Rady Evropy a Evropské unie a zprávy Evropského výboru Rady Evropy pro zabránění mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení a trestání a zvláštního zpravodaje OSN pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání.

—

celní území Společenství, jak je vymezeno v nařízení (EHS) č. 2913/92,

—

španělská území Ceutu a Melillu,

—

německé území Helgoland.