13.5.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 138/75 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 488/2014
ze dne 12. května 2014,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity kadmia v potravinách
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity kadmia v řadě potravin. |
(2) |
Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „komise CONTAM“) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) přijala dne 30. ledna 2009 stanovisko o kadmiu v potravinách (3). Úřad EFSA v tomto stanovisku uvedl, že tolerovatelný týdenní přívod (dále jen „TWI“) kadmia činí 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti. Ve svém „Prohlášení o tolerovatelném týdenním přívodu kadmia“ (4) úřad EFSA zohlednil posouzení rizika, které nedávno provedl Společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) (5), a potvrdil, že TWI činí 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti. |
(3) |
Komise CONTAM dospěla ve vědeckém stanovisku o kadmiu v potravinách k závěru, že se průměrná dietární expozice kadmiu v evropských zemích blíží hodnotě TWI 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti nebo ji mírně překračuje. U některých podskupin populace může dietární expozice převyšovat hodnotu TWI zhruba dvojnásobně. Komise CONTAM dále dospěla k závěru, že i když není pravděpodobné, že by expozice jednotlivce na této úrovni měla nepříznivé účinky na funkci ledvin, je třeba expozici kadmiu na úrovni populace snížit. |
(4) |
Podle vědeckého stanoviska o kadmiu v potravinách vypracovaného komisí CONTAM patří mezi skupiny potravin mající hlavní podíl na dietární expozici kadmiu, zejména vzhledem k vysoké spotřebě, obiloviny a výrobky z obilovin, zelenina, ořechy a luštěniny, škrobovitá kořenová zelenina nebo brambory a maso a masné výrobky. Nejvyšší koncentrace kadmia v potravinářských komoditách byla zjištěna v mořských řasách, rybách a produktech rybolovu, v čokoládě a v potravinách pro zvláštní výživu, jakož i v houbách, olejnatých semenech a jedlých drobech. |
(5) |
V podrobnějším posouzení expozice, které provedl úřad ESFA v rámci své vědecké zprávy „Cadmium dietary exposure in the European population“ (6) s použitím nové komplexní databáze spotřeby potravin, jež zahrnuje aktualizované údaje o spotřebě potravin v různých členských státech a u různých věkových skupin populace, jsou uvedeny podrobnější informace o konkrétních potravinářských komoditách, které se podílejí na expozici u jednotlivých věkových skupin. V případě dospělých se na expozici podílí hlavně škrobovitá kořenová zelenina a hlíznatá zelenina, obilná zrna a výrobky z obilných zrn a zelenina a zeleninové výrobky. V případě dětí a dospívajících má na expozici hlavní podíl škrobovitá kořenová zelenina a hlíznatá zelenina, obilná zrna a výrobky z obilných zrn a cukr a cukrovinky, zatímco u kojenců a batolat je to nejvíce škrobovitá kořenová zelenina a hlíznatá zelenina, obilná zrna a výrobky z obilných zrn, zelenina a výrobky ze zeleniny, mléko a výrobky z mléka a potraviny pro kojence a malé děti. Z podrobnějšího posouzení expozice vyplývá, že celková expozice není výsledkem jen několika hlavních zdrojů, nýbrž se na ní podílí celá řada různých skupin potravin. |
(6) |
Byly stanoveny maximální limity pro kadmium u celé řady potravin, mimo jiné u obilovin, zeleniny, masa, ryb, produktů rybolovu, drobů a doplňků stravy. Dosud nebyly stanoveny maximální limity v případě některých potravin, které se významně podílejí na expozici určitých skupin populace (čokoládové a kakaové výrobky, potraviny pro kojence a malé děti). Je proto nezbytné stanovit maximální limity kadmia pro tyto potraviny. |
(7) |
Maximální limity kontaminujících látek jsou jak u komodit, pro něž maximální limity kadmia již existují (jako je zelenina, maso, ryby, produkty rybolovu, droby a doplňky stravy), tak u komodit, pro něž jsou maximální limity stanoveny nově (jako jsou kakaové a čokoládové výrobky), stanovovány podle zásady ALARA („na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni“) s použitím údajů o výskytu a vzorců spotřeby potravin občany Evropské unie. |
(8) |
Čokoláda a kakaový prášek prodávané konečnému spotřebiteli mohou obsahovat vysoké množství kadmia a jsou významným zdrojem expozice člověka. Často jsou jejich spotřebiteli děti: například v podobě čokolády jako takové nebo slazených kakaových prášků používaných v kakaových nápojích. Při stanovování maximálních limitů kadmia je třeba zohlednit údaje o výskytu pro různé druhy čokolády a kakaového prášku prodávaných konečnému spotřebiteli. Jelikož množství kadmia v kakaových výrobcích souvisí s jejich obsahem kakaa, je vhodné stanovit různé maximální limity kadmia pro výrobky obsahující různé procentní podíly kakaa. Mělo by se tím zajistit, aby maximální limity mohla splnit i čokoláda s vyšším procentním podílem kakaa. |
(9) |
V některých regionech zemí, které produkují kakao, může být přirozený vysoký obsah kadmia v půdě. Proto je při stanovování maximálních limitů kadmia třeba zohlednit údaje o výskytu pro kakaové a čokoládové výrobky poskytnuté zeměmi, kde je vysoký obsah kadmia v půdě. |
(10) |
Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se významně podílejí na expozici kadmiu u kojenců a malých dětí. Počáteční a pokračovací kojenecká výživa vyrobená z izolátů sójových bílkovin, samotných nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka, může obsahovat větší množství kadmia než mléčné výrobky, jelikož sójové boby přirozeně čerpají kadmium z půdy. Sójová kojenecká výživa je pro kojence trpící nesnášenlivostí laktózy důležitou alternativou, a musí být proto zajištěno dostatečné zásobení trhu. Pro sójové výrobky je tedy vhodné stanovit vyšší maximální limit. |
(11) |
Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti jsou významným zdrojem expozice kadmiu u kojenců a malých dětí. Pro obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti by tedy měl být stanoven zvláštní maximální limit kadmia. |
(12) |
Snížené expozice u velmi ohrožené skupiny spotřebitelů lze dosáhnout stanovením maximálního limitu pro některé kategorie potravin určených pro zvláštní výživu (např. pro zvláštní léčebné účely pro kojence). Vzhledem k absenci údajů, na nichž lze tento maximální limit založit, je však třeba shromáždit údaje o výskytu za účelem případného stanovení tohoto zvláštního maximálního limitu v budoucnosti. |
(13) |
V případě některých konkrétních druhů zeleniny (kozí brada, pastinák, celer řapíkatý, křen) je splnění současných maximálních limitů obtížné a z údajů o výskytu, které poskytly členské státy, vyplývá, že hodnoty přírodního pozadí jsou vyšší a srovnatelné s limity pro celer bulvový. Protože je spotřeba těchto komodit nízká a má na expozici člověka zanedbatelný vliv, je vhodné zvýšit maximální limity kadmia pro pastinák, kozí bradu, celer řapíkatý a křen na hodnotu platnou pro celer bulvový. |
(14) |
Některé druhy ryb jsou v současné době vyňaty ze standardního maximálního limitu pro ryby, který činí 0,05 mg/kg. V případě druhu pelamida obecná (Sarda sarda), mořan obecný (Diplodus vulgaris), úhoře říčního (Anguilla anguilla), cípala šedého (Mugil labrosus labrosus), kranasů (Trachurus spp.), ryb druhu Luvarus imperialis, sardinky (Sardinops spp.) a ryb druhu Dicologoglossa cuneata z nových údajů o výskytu vyplývá, že toto vynětí již není nutné a že standardní maximální limit lze splnit dodržováním správných rybolovných postupů. Zvláštní maximální limity již tedy nejsou pro tyto druhy ryb nezbytné. |
(15) |
V případě tuňáka druhu Auxis, sardelí (Engraulis spp.) a mečouna obecného (Xiphias gladius) z nových údajů o výskytu vyplývá, že dodržováním správných rybolovných postupů lze splnit nižší maximální limit. Maximální limity pro tyto druhy ryb je proto vhodné změnit. |
(16) |
V případě sardinky obecné (Sardina pilchardus) a hlaváče zaječího (Sicyopterus lagocephalus) z údajů o výskytu vyplývá, že splnění stávajících maximálních limitů je obtížné, neboť hodnoty přírodního pozadí mohou být vyšší. Spotřeba obou těchto druhů ryb je nízká a na expozici člověka má zanedbatelný vliv. Pro tyto dva druhy ryb je proto v zájmu zajištění dostatečného zásobení trhu vhodné stanovit vyšší maximální limity. |
(17) |
Nařízení (ES) č. 1881/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(18) |
Členským státům a provozovatelům potravinářských podniků by měl být dán čas přizpůsobit se novým maximálním limitům stanoveným tímto nařízením pro kakaové výrobky a potraviny pro kojence a malé děti. Datum použitelnosti maximálních limitů kadmia pro tyto komodity by proto mělo být odloženo. |
(19) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 1881/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
1. Maximální limity kadmia stanovené v bodech 3.2.19 a 3.2.20 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 ve znění tohoto nařízení se použijí ode dne 1. ledna 2015. Potraviny, které nesplňují tyto maximální limity a byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy před 1. lednem 2015, smí být po tomto datu nadále prodávány až do data minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.
2. Maximální limity kadmia stanovené v bodě 3.2.7 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 ve znění tohoto nařízení se použijí ode dne 1. ledna 2019. Potraviny, které nesplňují tyto maximální limity a byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy před 1. lednem 2019, smí být po tomto datu nadále prodávány až do data minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. května 2014.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).
(3) Scientific Opinion of the Panel on Contaminants in the Food Chain on a request from the European Commission on cadmium in food. The EFSA Journal (2009) 980, s. 1–139.
(4) EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain (CONTAM); Scientific Opinion on tolerable weekly intake for cadmium. EFSA Journal 2011; 9(2):1975. [19 s.] doi:10.2903/j.efsa.2011.1975. K dispozici online na adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal
(5) WHO Food Additives Series 64, 73. schůze Společného výboru odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA), Světová zdravotnická organizace, Ženeva, 2011.
(6) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Cadmium dietary exposure in the European population. EFSA Journal 2012; 10(1):2551. [37 s.] doi:10.2903/j.efsa.2012.2551. K dispozici online na adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal
PŘÍLOHA
Příloha nařízení (ES) č. 1881/2006 se mění takto:
1) |
Pododdíl 3.2 (Kadmium) se nahrazuje tímto:
|
2) |
V poznámce na konci textu (26) se doplňuje nová věta, která zní: „V případě hřebenatky kuchyňské (Pecten maximus) se maximální limit vztahuje pouze na přitahovač a gonádu.“ |
3) |
Doplňuje se nová poznámka na konci textu, která zní:
|