L_2019009CS.01004601.xml

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/34

ze dne 17. října 2018,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména čl. 110 odst. 1 písm. b), c) a e), čl. 110 odst. 2, článek 111, čl. 115 odst. 1 a článek 123 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 90 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3). V části II hlavě II kapitole I oddílech 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou stanovena pravidla pro označení původu, zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu v odvětví vína. Tyto oddíly 2 a 3 rovněž svěřují Komisi pravomoc přijímat v tomto ohledu akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Za účelem zajištění hladkého fungování trhu s vínem v novém právním rámci musí být prostřednictvím těchto aktů přijata některá pravidla. Tyto akty by měly nahradit ustanovení nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (4), které se zrušuje nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (5).

(2)

Zkušenosti získané při uplatňování nařízení (ES) č. 607/2009 ukazují, že současné postupy při evidování, změně a zrušení označení původu a zeměpisných označení mohou být složité, obtížné a časově náročné. Nařízení (EU) č. 1308/2013 vytvořilo právní mezery, zejména pokud jde o postup, který se má používat při žádostech o změnu specifikace výrobku. Pravidla pro postup týkající se označení původu a zeměpisných označení v odvětví vína neodpovídají pravidlům právních předpisů Unie, která platí pro režimy jakosti v odvětvích potravin, lihovin a aromatizovaných vín. To vede k nesrovnalostem ve způsobu provádění této kategorie práv duševního vlastnictví. Tyto nesrovnalosti je nutno řešit s ohledem na právo na ochranu duševního vlastnictví stanovené v čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Toto nařízení by proto mělo příslušné postupy zjednodušit, vyjasnit, doplnit a harmonizovat. Postupy by měly v co největší možné míře vycházet z účinných a dobře vyzkoušených postupů pro ochranu práv duševního vlastnictví souvisejících se zemědělskými produkty a potravinami, které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (6), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (7) a prováděcím nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (8), a být upraveny tak, aby zohledňovaly specifika odvětví vína.

(3)

Označení původu a zeměpisná označení jsou neoddělitelně spojena s územím členských států. Vnitrostátní a místní orgány mají nejlepší odborné znalosti ohledně relevantních skutečností, se kterými jsou nejlépe obeznámeny. To by se mělo odrazit v příslušných procesních pravidlech s ohledem na zásadu subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

(4)	V zájmu jasnosti je nutno podrobně stanovit některé kroky postupu, kterým se řídí žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení v odvětví vína.

(5)	Měla by být stanovena dodatečná pravidla pro společné žádosti, které se týkají více než jednoho vnitrostátního území.

(6)

Za účelem používání stejných a srovnatelných jednotných dokumentů je nutno určit minimální obsah, který by v těchto dokumentech měl být obsažen. V případě označení původu by měl být kladen mimořádný důraz na popis souvislosti mezi kvalitou a vlastností výrobku a zvláštním zeměpisným prostředím. V případě zeměpisných označení by měl být kladen mimořádný důraz na určení souvislosti mezi specifickou jakostí, pověstí nebo jinými vlastnostmi a zeměpisným původem výrobku.

(7)	Vymezená zeměpisná oblast označení původu nebo zeměpisných označení, pro něž je požadována ochrana, by měla být ve specifikaci výrobku popsána podrobně, přesně a jednoznačně tak, aby výrobci, příslušné orgány a kontrolní subjekty mohli pracovat na jistých, přesvědčivých a spolehlivých základech.

(8)

V zájmu zajištění hladkého fungování systému je nutno stanovit jednotná pravidla pro fázi odmítnutí v postupu, který platí pro vyřizování žádosti o ochranu. Jednotná pravidla jsou rovněž nutná, pokud jde o obsah žádostí o změny na úrovni Unie, standardní změny, dočasné změny a obsah žádostí o zrušení.

(9)	V zájmu právní jistoty by se měly stanovit lhůty pro řízení o námitce a kritéria pro určení počátku těchto lhůt.

(10)	Pro zajištění fungování jednotných a účinných postupů by měly být k dispozici formuláře pro podání žádostí, námitek, změn a zrušení.

(11)

Pro zajištění transparentnosti a jednotnosti v členských státech je nutno přijmout pravidla ohledně obsahu a formy elektronické evidence chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení zřízené podle článku 104 nařízení (EU) č. 1308/2013 (dále jen „rejstřík“). Rejstřík je elektronická databáze uložená v informačním systému a je veřejně přístupný. Všechny údaje související s chráněnými označeními původu a chráněnými zeměpisnými označeními, které jsou uloženy v předchozím rejstříku zřízeným v elektronické databázi „e-Bacchus“ podle článku 18 nařízení (ES) č. 607/2009, by se měly převést do rejstříku v den vstupu tohoto nařízení v platnost.

(12)

Stávající pravidla reprodukce symbolů Unie pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení zemědělských výrobků a potravin, která jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) č. 668/2014, se převezmou, aby spotřebitelé mohli rozpoznat víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

(13)

Přidaná hodnota chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení je založena na zárukách hodnoty poskytnutých spotřebitelům. Režim je důvěryhodný pouze za podmínky, že je provázen účinným ověřováním, kontrolou a audity, které zahrnují systém kontrol na všech stupních výroby, zpracování a distribuce spravovaný příslušnými orgány určenými členskými státy v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (9). V těchto souvislostech je nutno brát v úvahu pravidla pro ověřování, kontroly a audity stanovená v nařízení (EU) č. 882/2004 a přizpůsobit je pro práci s chráněnými označeními původu a chráněnými zeměpisnými označeními v odvětví vína.

(14)	Je nutno stanovit pravidla ohledně kontrol, které se mají provádět u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením souvisejícím se zeměpisnou oblastí ve třetí zemi.

(15)

Akreditace kontrolních subjektů by se měla provádět podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (10) a být v souladu s mezinárodními standardy vypracovanými Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Akreditované kontrolní subjekty musí při své práci tyto standardy splňovat.

(16)	Aby byla Kypru poskytnuta dostatečná doba na přizpůsobení jeho kontrolního systému a jeho uvedení do souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, je vhodné udělit mu výjimku z požadavku na plnění standardů ISO v případě subjektů pro certifikaci na dobu dvou roků ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(17)	Členským státům by mělo být povoleno vybírat od hospodářských subjektů poplatek na pokrytí výdajů vzniklých zřízením a provozem kontrolního systému.

(18)

V zájmu zajištění soudržnosti v členských státech ohledně způsobu, jakým jsou názvy uložené v rejstříku chráněny před nekalým použitím a jakým se předchází postupům, které by mohly zmást spotřebitele, je nutno stanovit jednotné podmínky ohledně opatření, která se v tomto ohledu musí zavést na úrovni členských států.

(19)

Členské státy by měly sdělovat Komisi názvy a adresy příslušných orgánů a kontrolních subjektů. Kvůli usnadnění koordinace a spolupráce členských států v oblasti kontrolních systémů zavedených pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, Komise by měla tyto názvy a adresy zveřejnit. Příslušné orgány třetích zemí by Komisi měly posílat informace o kontrolách, jež se v těchto zemích provádějí u názvů, které užívají v Unii ochrany, aby bylo možno kontrolovat jednotnost kontrolního systému.

(20)

V zájmu jasnosti, transparentnosti a zajištění jednotného uplatňování práva EU je nutno stanovit zvláštní technická ustanovení ohledně povahy a obsahu kontrol, které se mají provádět každoročně, jako dodatek k pravidlům spolupráce mezi členskými státy v tomto ohledu, a to zejména vzhledem k ustanovením nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 (11).

(21)

Aby se zajistilo, že tradiční výrazy, pro něž je žádána ochrana, splňují podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 1308/2013, a v zájmu poskytnutí právní jistoty je nutno stanovit prováděcí pravidla k postupům týkajícím se žádostí o ochranu, námitek, změn nebo zrušení tradičních výrazů u výrobků z révy vinné. Tato pravidla by měla upřesnit podrobnosti ohledně obsahu žádosti a rovněž ohledně příslušných požadovaných dodatečných informačních a podpůrných dokumentů, lhůt, které je nutno dodržet, a komunikace mezi Komisí a stranami zapojenými do každého řízení.

(22)	Aby se spotřebitelům a obchodním subjektům umožnilo zjistit, které tradiční výrazy jsou v Unii chráněny, je nutno stanovit zvláštní pravidla pro evidování a zápis tradičních výrazů do rejstříku Unie. Aby se zajistilo, že je rejstřík přístupný všem, měl by být přístupný elektronicky.

(23)	Vzhledem k hospodářskému významu tradičních výrazů a aby se zajistilo, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl, by vnitrostátní orgány měly přijmout opatření proti neoprávněnému používání tradičních výrazů a zakázat uvádění takových výrobků na trh.

(24)

V zájmu účinného administrativního řízení a při zohlednění zkušeností získaných používáním informačních systémů zavedených Komisí, by komunikace mezi členskými státy a Komisí měla být zjednodušena a výměna informací by měla probíhat v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 (12) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1185 (13).

(25)

Komise zřídila informační systém „E-Ambrosia“ pro vyřizování žádostí o ochranu a změnu specifikace výrobku u chráněných označení původu a zeměpisných označení v odvětví vína. Členské státy a Komise by měly nadále používat tento systém pro účely komunikace, která se týká postupů souvisejících s žádostmi o ochranu a schválení změn. Vzhledem k přísnému systému akreditace by se však tento systém neměl používat pro komunikaci s členskými státy ohledně vyřizování námitek a žádostí o zrušení a neměl by se používat pro komunikaci s třetími zeměmi. Při vyřizování námitek a žádostí o zrušení by členské státy, příslušné orgány, zastupující profesní organizace třetích zemí a fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem podle tohoto nařízení měly komunikovat s Komisí prostřednictvím elektronické pošty.

(26)

Žádosti o zaevidování, změnu nebo zrušení tradičních výrazů nejsou dosud spravovány prostřednictvím centralizovaného informačního systému. Místo toho je nutno tyto žádosti nadále podávat elektronickou poštou za použití formulářů uvedených v přílohách VIII až XI. Všechna další komunikace nebo výměna informací ohledně tradičních výrazů by také měla probíhat elektronickou poštou.

(27)	Je nutno určit způsob, jakým Komise zpřístupní veřejnosti informace o chráněných označeních původu, chráněných zeměpisných označení a tradičních výrazech v odvětví vína.

(28)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1306/2013 a nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína, pokud jde o:

a)	žádosti o ochranu;

b)	řízení o námitce;

c)	změny specifikace výrobku a změny tradičních výrazů;

evidenci;

e)	zrušení ochrany;

f)	používání symbolů Unie;

kontroly;

h)	komunikaci.

KAPITOLA II

CHRÁNĚNÁ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

ODDÍL 1

Žádost o ochranu

Článek 2

Žádosti o ochranu z členských států

Při předávání žádosti o ochranu Komisi v souladu s čl. 96 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 členské státy uvedou elektronický odkaz na zveřejnění specifikace výrobku podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 a prohlášení podle článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

Článek 3

Žádosti o ochranu z třetích zemí

Žádosti o ochranu, které se týkají zeměpisné oblasti ve třetí zemi, podává jednotlivý výrobce ve smyslu článku 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 nebo seskupení výrobců s oprávněným zájmem buď přímo Komisi, nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země a žádosti musí navíc splňovat požadavky čl. 94 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 4

Společné žádosti

1. Společnou žádost podle čl. 95 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 podává Komisi jeden z dotčených členských států nebo žadatel ve smyslu článku 3 v jedné z dotčených třetích zemí přímo nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země. Požadavky stanovené v článku 94 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v článcích 2 a 3 tohoto nařízení musí být splněny ve všech dotčených členských státech a třetích zemích.

2. Členský stát, třetí země nebo žadatel ve smyslu článku 3 usazený ve třetí zemi, kteří podávají Komisi společnou žádost podle odstavce 1, se stávají příjemci veškerých oznámení nebo rozhodnutí vydaných Komisí.

Článek 5

Jediný doklad

1. Jediný doklad podle čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 obsahuje tyto hlavní prvky specifikace výrobku:

a)	název, který se má chránit jako označení původu nebo zeměpisné označení;

b)	členský stát nebo třetí zemi, ke kterým vymezená oblast patří;

c)	typ zeměpisného označení;

d)	popis vína nebo vín:

e)	druhy výrobků z révy vinné;

f)	maximální hektarový výnos;

g)	uvedení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se dané víno nebo daná vína vyrábí;

h)	stručné vymezení zeměpisné oblasti;

i)	popis souvislosti podle čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo písm. b) bodu i) nařízení (EU) č. 1308/2013;

j)	případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě daného vína nebo daných vín a příslušná omezení pro jejich výrobu;

k)	případně zvláštní pravidla týkající se balení a označování a všechny další stěžejní relevantní požadavky.

2. Popis souvislosti podle odst. 1 bodu i) zahrnuje:

a)	v případě označení původu popis příčinné souvislosti mezi jakostí a vlastnostmi výrobku a zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské faktory, které s ním zásadně nebo výlučně souvisejí, případně včetně prvků popisu výrobku nebo metody výroby, které souvislost odůvodňují;

v případě zeměpisného označení popis příčinné souvislosti mezi zeměpisným původem a specifickou jakostí, pověstí nebo jinými vlastnostmi, které jsou dány zeměpisným původem výrobku, ke kterému se připojí prohlášení s uvedením, na kterém z daných faktorů – specifické jakosti, pověsti nebo jiných vlastnostech, které jsou dány zeměpisným původem výrobku – je příčinná souvislost založena. Popis se rovněž může týkat prvků popisu výrobku nebo metody výroby, které souvislost odůvodňují.

Pokud se žádost týká různých druhů výrobků z révy vinné, je nutno údaje udávající tuto souvislost uvést pro každý z dotčených výrobků.

3. Jediný doklad se vyhotoví v souladu s formulářem, který se zpřístupní v informačních systémech uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. a). Třetí země použijí vzor pro jediné doklady uvedený v příloze I.

Článek 6

Zeměpisná oblast

Zeměpisná oblast se vymezí přesným způsobem, který nepřipouští nejasnosti a v nejvyšší možné míře vychází z fyzických nebo správních hranic.

Článek 7

Přezkum žádosti

1. Pokud přípustná žádost nesplňuje podmínky stanovené v části II hlavě II kapitole I oddíle 2 pododdíle 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a stanoví lhůtu pro zpětvzetí nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

Pokud se po tomto sdělení provedou ve specifikaci výrobku podstatné změny, před odesláním nové verze jediného dokladu Komisi se tyto změny patřičným způsobem zveřejní, aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem a usazená nebo s pobytem na území daného členského státu mohla vznést námitku. Elektronický odkaz na zveřejnění specifikace výrobku se aktualizuje a vede ke konsolidované verzi navrhované specifikace výrobku.

2. Nejsou-li překážky pro poskytnutí ochrany orgány členského státu nebo třetí země či žadatelem usazeným v dotyčné třetí zemi odstraněny ve stanovené lhůtě, Komise žádost zamítne v souladu s čl. 97 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3. Rozhodnutí o zamítnutí dotyčné žádosti Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Komise oznámí rozhodnutí o zamítnutí žádosti orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

ODDÍL 2

Řízení o námitce

Článek 8

Procesní pravidla pro námitky

1. Odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 obsahuje:

a)	odkaz na název zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie řadě L, kterého se námitka týká;

b)	jméno a kontaktní údaje orgánu nebo osoby, která námitku vznesla;

c)	popis oprávněného zájmu fyzické nebo právnické osoby, která námitku vznesla, s výjimkou vnitrostátních orgánů, které mají ve vnitrostátním právním řádu právní subjektivitu;

d)	uvedení důvodů pro vznesení námitky podle čl. 11 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33;

e)	podrobnosti o skutečnostech, důkazy a připomínky na podporu námitky.

K prohlášení mohou být případně přiloženy podpůrné dokumenty.

Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí, musí k ní být připojen:

a)	důkaz o podání žádosti o zápis nebo o zápisu starší ochranné známky nebo důkaz o jejím používání; a

b)	důkaz o její pověsti a proslulosti.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

Odůvodněné prohlášení o námitce se vyhotoví v souladu s formulářem uvedeným v příloze II.

2. Lhůta tří měsíců uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 začíná plynout dnem, kdy byla zúčastněným stranám elektronickou cestou doručena výzva k zahájení konzultací.

3. Komise oznámí výsledky konzultací podle čl. 12 odst. 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 do jednoho měsíce od ukončení konzultací v souladu s formulářem v příloze III tohoto nařízení.

ODDÍL 3

Změny specifikace výrobku

Článek 9

Žádosti o změny na úrovni Unie

1. Žádost o změnu specifikace výrobku na úrovni Unie podle článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článků 15 a 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 obsahuje:

a)	odkaz na chráněný název, kterého se změna týká;

b)	jméno žadatele a popis jeho oprávněného zájmu;

c)	položku specifikace výrobku, jíž se změna týká;

d)	úplný popis a konkrétní důvody pro každou navrhovanou změnu;

e)	konsolidovaný a řádně vyplněný jediný doklad ve změněném znění;

f)	elektronický odkaz na zveřejnění konsolidovaného a řádně vyplněného jediného dokladu ve změněném znění.

2. Žádost o změnu na úrovni Unie se vyhotoví v souladu s formulářem, který se zpřístupní v informačních systémech uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. a). Třetí země použijí formulář uvedený v příloze IV.

Změněný jediný doklad se vyhotoví v souladu s článkem 5. Elektronický odkaz na zveřejnění specifikace výrobku vede ke konsolidovanému znění navrhované specifikace výrobku. Žádost ze třetí země může obsahovat kopii konsolidovaného znění specifikace výrobku místo elektronického odkazu na zveřejněnou kopii specifikace výrobku.

3. Informace, které musí být zveřejněny podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, obsahují řádně vyplněnou žádost podle prvního a druhého odstavce tohoto článku.

Článek 10

Oznámení standardní změny

1. Oznámení standardních změn specifikace výrobku podle článku 17 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 obsahuje:

a)	odkaz na chráněný název, kterého se standardní změna týká;

b)	popis a důvody schválených změn;

c)	rozhodnutí o schválení standardních změn podle čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33;

d)	případně konsolidovaný jediný doklad ve změněném znění.

e)	elektronický odkaz na zveřejnění konsolidované specifikace výrobku ve změněném znění.

2. Oznámení členského státu obsahuje prohlášení tohoto členského státu, že schválená změna podle jeho názoru splňuje požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

3. V případě výrobků pocházejících z třetích zemí oznámení orgánů třetí země nebo žadatele ve smyslu článku 3 s oprávněným zájmem obsahuje důkaz, že změna je v dané třetí zemi použitelná. Místo odkazu na zveřejnění konsolidované specifikace výrobku může tuto specifikaci obsahovat.

4. Pro účely oznámení podle odstavců 1 a 2 se použije formulář, který se zpřístupní v informačních systémech uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. a).

5. Pro oznámení podle odstavce 3 se použije formulář v příloze V.

Článek 11

Oznámení dočasné změny

1. Oznámení dočasné změny specifikace výrobku podle článku 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 obsahuje:

a)	odkaz na chráněný název, kterého se změna týká;

b)	popis schválené dočasné změny spolu s důvody na podporu dočasné změny podle čl. 14 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33;

c)	elektronický odkaz na zveřejnění vnitrostátního rozhodnutí, kterým se dočasná změna schvaluje.

3. V případě produktů pocházejících z třetích zemí, oznámení orgánů třetí země nebo žadatele ve smyslu článku 3 s oprávněným zájmem obsahuje důkaz, že změna je v dané třetí zemi použitelná. Místo odkazu na zveřejnění konsolidované specifikace výrobku může tuto specifikaci obsahovat.

4. Pro účely oznámení podle odstavců 1 a 2 se použije formulář, který se zpřístupní v informačních systémech uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. a).

5. Pro oznámení podle odstavce 3 se použije formulář v příloze VI.

ODDÍL 4

Evidence

Článek 12

Evidence

1. Po vstupu rozhodnutí o ochraně názvu jako označení původu či zeměpisného označení v platnost Komise do elektronického rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení zřízeného podle článku 104 nařízení (EU) č. 1308/2013 zaznamená tyto údaje:

a)	název, který se má chránit jako označení původu nebo zeměpisné označení;

b)	číslo spisu;

c)	zda je název chráněn jako označení původu nebo jako zeměpisné označení;

d)	název země nebo zemí původu;

e)	datum zápisu;

f)	elektronický odkaz na právní nástroj poskytující názvu ochranu;

g)	elektronický odkaz na jediný doklad;

h)	pokud je zeměpisná oblast součástí území členských států, elektronický odkaz na zveřejnění specifikace výrobku.

2. Pokud Komise schválí změnu specifikace výrobku nebo obdrží oznámení o schválené změně specifikace výrobku, která obnáší změnu informací zaznamenaných v rejstříku, zaznamená nové údaje s účinkem ode dne vstupu rozhodnutí o schválení změny v platnost.

3. Jakmile nabude účinku zrušení, Komise vymaže název z rejstříku a provede záznam o zrušení.

4. Všechny údaje zaznamenané v elektronické databázi „e-Bacchus“ podle článku 18 nařízení (ES) č. 607/2009 se ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost zaznamenají do elektronického rejstříku podle odstavce 1 tohoto článku.

5. Rejstřík je přístupný veřejnosti.

ODDÍL 5

Zrušení

Článek 13

Žádosti o zrušení

1. Žádost o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 obsahuje:

a)	odkaz na chráněný název, kterého se zrušení týká;

b)	jméno a kontaktní údaje orgánu nebo fyzické či právnické osoby, které zrušení ochrany požadují;

c)	popis oprávněného zájmu fyzické nebo právnické osoby, která zrušení ochrany požaduje, s výjimkou vnitrostátních orgánů, které mají ve vnitrostátním právním řádu právní subjektivitu;

d)	uvedení důvodů pro zrušení;

e)	podrobnosti o skutečnostech, důkazy a připomínky na podporu žádosti o zrušení.

K žádosti mohou být případně přiloženy podpůrné dokumenty.

Žádost o zrušení se vyhotoví v souladu formulářem v příloze VII.

ODDÍL 6

Používání symbolů Unie

Článek 14

Symbol Unie

Symbol Unie označující chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle čl. 120 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvede, jak je stanoveno v příloze X prováděcího nařízení (EU) č. 668/2014.

ODDÍL 7

Kontroly

Článek 15

Orgány odpovědné za ověřování souladu se specifikací výrobku

1. Při provádění kontrol stanovených v tomto oddílu dodržují příslušné odpovědné orgány a kontrolní subjekty požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 882/2004.

2. V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, provádí každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během fáze výroby a během úpravy vína nebo po úpravě vína:

a)	jeden nebo více orgánů veřejné moci určených danou třetí zemí; nebo

b)	jeden nebo více subjektů pro certifikaci.

3. Kontrolní subjekty podle čl. 90 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 a jeden nebo více subjektů pro certifikaci podle odst. 2 písm. b) tohoto článku musí splňovat mezinárodní normu ISO/IEC 17065:2012 a musí podle ní být akreditovány.

Odchylně od odstavce 1 a po dobu dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost není Kypr vázán povinností splňovat mezinárodní normu ISO/IEC 17065:2012 a být podle ní akreditován.

4. Při ověřování souladu se specifikací výrobku poskytnou orgány uvedené v čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 a jeden nebo více orgánů uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mají k dispozici kvalifikované zaměstnance a zdroje potřebné pro plnění svých úkolů.

5. Každý hospodářský subjekt, který se chce podílet na celé výrobě, případně na balení výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či na jejich části, o tom informuje příslušný orgán uvedený v čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

6. Členským státům se povoluje uložit hospodářským subjektům, které podléhají kontrolám, poplatek na pokrytí výdajů vzniklých zřízením a provozem kontrolního systému.

Článek 16

Opatření, jež mají členské státy provést s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

Členské státy provádějí kontroly založené na analýze rizik, aby předešly nebo zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení u výrobků vyrobených nebo uváděných na trh na jejich území.

Členské státy přijmou všechna nutná opatření pro řešení nesouladů, včetně správních a soudních opatření.

Členské státy určí orgány příslušné pro přijímání těchto opatření v souladu s postupy stanovenými jednotlivými členskými státy. Určené orgány musí poskytovat odpovídající záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikovaný personál a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 17

Komunikace mezi členskými státy a Komisí

Členské státy sdělí Komisi údaje o příslušném orgánu podle čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 včetně orgánů uvedených v článku 16 tohoto nařízení, případně včetně kontrolních subjektů uvedených v čl. 90 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013. Komise název a adresu příslušného orgánu či názvy a adresy orgánů nebo kontrolních subjektů zveřejní.

Článek 18

Komunikace mezi třetími zeměmi a Komisí

Pokud vína pocházející z třetí země využívají chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, zašle dotyčná třetí země Komisi na její žádost:

a)	informace o určených orgánech nebo subjektech pro certifikaci, které provádějí každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během úpravy vína nebo po ní;

b)	informace o aspektech, kterých se kontroly týkají;

c)	důkaz, že dotyčné víno splňuje podmínky příslušného označení původu nebo zeměpisného označení.

Článek 19

Každoroční ověření

1. Každoroční ověření prováděné příslušným orgánem nebo kontrolními orgány podle čl. 90 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se skládá z:

a)	organoleptických a analytických zkoušek výrobků s označením původu;

b)	pouze analytických zkoušek, nebo organoleptických i analytických zkoušek výrobků se zeměpisným označením;

c)	ověření souladu s ostatními podmínkami stanovenými ve specifikaci výrobku.

Každoroční ověření se provádí v členském státě, v němž se uskutečňuje výroba, v souladu se specifikací výrobku a provádí se s použitím jedné nebo více těchto metod:

a)	prostřednictvím namátkových kontrol na základě analýzy rizik;

b)	prostřednictvím odběru vzorků;

c)	systematickými kontrolami.

Pokud se členské státy rozhodnou pro namátkové kontroly uvedené v druhém pododstavci písm. a), vyberou minimální počet hospodářských subjektů, které budou těmto kontrolám podrobeny.

Pokud se členské státy rozhodnou pro odběr vzorků uvedený v druhém pododstavci písm. b), zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností kontrol, že jsou reprezentativní pro celou vymezenou zeměpisnou oblast a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

2. Zkoušky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se provádějí u anonymních vzorků a prokazují, že testovaný výrobek odpovídá vlastnostem a jakosti popsaným ve specifikaci výrobku pro příslušné označení původu nebo zeměpisné označení.

Zkoušky se provádějí v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně případně fáze balení. Každý odebraný vzorek musí být reprezentativní pro příslušná vína v držení hospodářského subjektu.

3. Pro účely ověření shody se specifikací výrobku podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c) kontrolní orgán:

a)	provádí kontroly na místě v provozovnách hospodářských subjektů, což spočívá v ověření, zda jsou hospodářské subjekty skutečně s to dodržet podmínky stanovené ve specifikaci výrobku;

b)	provádí kontrolu výrobků v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně případně fáze balení, na základě plánu kontrol zahrnujícího všechny fáze výroby daného výrobku, který kontrolní orgán vypracuje předem a o němž jsou hospodářské subjekty informovány.

4. Každoroční ověření zajistí, aby výrobek nemohl používat chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, které se na něj vztahuje, pokud:

a)	výsledky zkoušek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) a v odstavci 2 neprokáží, že dotyčný výrobek splňuje podmínky stanovené ve specifikaci výrobku a má všechny příslušné vlastnosti daného označení původu nebo zeměpisného označení;

b)	kontroly provedené podle odstavce 3 nepotvrdí, že jsou splněny ostatní podmínky uvedené ve specifikaci výrobku.

5. V případě chráněného přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení může ověření provést kontrolní orgán kteréhokoli z dotčených členských států.

6. Výrobek, který nesplní podmínky stanovené v odstavcích 1 až 5, může být uváděn na trh, avšak bez příslušného označení původu nebo zeměpisného označení, jsou-li splněny ostatní požadavky právních předpisů.

7. Odchylně od odstavce 1 se ve fázi balení výrobku může každoroční ověření provádět na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se uskutečnila výroba, a v tom případě se použije článek 43 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273.

Příslušné orgány nebo kontrolní subjekty jednotlivých členských států, které jsou odpovědné za provádění kontrol chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení, vzájemně spolupracují, zejména aby zajistily, pokud jde o povinnosti týkající se balení, že hospodářské subjekty usazené v jiném členském státě, než je členský stát, v němž se vyrábí víno, jehož název je zapsán jako chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, dodržují kontrolní povinnosti dané specifikace výrobku.

8. Odstavce 1 až 5 se použijí na vína, která využívají přechodnou vnitrostátní ochranu podle článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

Článek 20

Analytické a organoleptické zkoušky

Analytické a organoleptické zkoušky uvedené v čl. 19 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se skládají z:

fyzikálního a chemického rozboru dotyčného vína měřením těchto charakteristických vlastností:

i)	celkového a skutečného obsahu alkoholu;

ii)	celkového obsahu cukru vyjádřeného s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně sacharózy v případě perlivých a šumivých vín);

iii)	celkové kyselosti;

iv)	obsahu těkavých kyselin;

v)	celkového obsahu oxidu siřičitého;

dodatečného rozboru dotyčného vína měřením těchto charakteristických vlastností:

i)	oxidu uhličitého (perlivá a šumivá vína, přetlak v barech při 20 °C);

ii)	jiných charakteristických vlastností stanovených v právních předpisech členských států nebo specifikacích výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením;

c)	organoleptické zkoušky zahrnující vzhled, vůni a chuť.

KAPITOLA III

TRADIČNÍ VÝRAZY

ODDÍL 1

Žádosti o ochranu

Článek 21

Žádost o ochranu

1. Žádost o ochranu tradičního výrazu předávají Komisi příslušné orgány členského státu nebo třetích zemí či zastupující profesní organizace usazené ve třetích zemích postupem podle čl. 30 odst. 3.

2. V případě žádosti podané zastupující profesní organizací usazenou ve třetí zemi sdělí žadatel Komisi informace o dané zastupující profesní organizaci a jejích členech podle čl. 30 odst. 3. Komise tyto informace zveřejní.

ODDÍL 2

Řízení o námitce

Článek 22

Podání námitky

1. Do dvou měsíců ode dne zveřejnění prováděcího aktu podle čl. 28 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 v Úředním věstníku Evropské unie může kterýkoli členský stát, třetí země či fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem podat Komisi námitku vůči žádosti o ochranu tradičního výrazu.

2. Námitka se sdělí Komisi v souladu s čl. 30 odst. 3.

Článek 23

Doklady na podporu námitky

1. Řádně odůvodněná námitka obsahuje podrobné údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

2. Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí, musí k ní být připojen:

a)	důkaz o podání žádosti o zápis nebo o zápisu starší ochranné známky nebo důkaz o jejím používání; a

b)	důkaz o její pověsti a proslulosti.

3. Nejsou-li údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 2 předloženy ke dni podání námitky, či pokud některé údaje nebo dokumenty chybí, Komise o tom uvědomí orgán nebo osobu, které námitku vznesly, a vyzve je, aby zjištěné nedostatky odstranily ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise námitku zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o zamítnutí námitky pro nepřípustnost je oznámeno orgánu nebo osobě, které námitku vznesly, a orgánům členského státu nebo třetí země či zastupující profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

Článek 24

Podávání připomínek stranami

1. Pokud Komise uvědomí žadatele, který podal žádost o ochranu, o námitce, již nezamítla podle čl. 23 odst. 3, žadatel musí ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání takového oznámení předložit připomínky.

2. Během přezkumu námitky Komisí předloží strany na její žádost ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případné připomínky k oznámením jiných stran.

ODDÍL 3

Ochrana tradičních výrazů

Článek 25

Evidence

1. Po vstupu rozhodnutí o ochraně tradičního výrazu v platnost Komise zaznamená do elektronického rejstříku chráněných tradičních výrazů tyto údaje:

a)	název, který se má chránit jako tradiční výraz;

b)	druh tradičního výrazu podle článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)	jazyk podle článku 24 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33;

d)	druh nebo druhy výrobků z révy vinné, na které se ochrana vztahuje;

odkaz na vnitrostátní právní předpisy členského státu nebo třetí země, v nichž je tradiční výraz vymezen a upraven, nebo na pravidla vztahující se na výrobce vína v dané třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací v případě, že v těchto třetích zemích příslušná vnitrostátní právní úprava neexistuje;

f)	shrnutí definice nebo podmínek pro používání;

g)	název země nebo zemí původu;

h)	datum zařazení do rejstříku;

2. Elektronický rejstřík chráněných tradičních výrazů se zpřístupní veřejnosti.

Článek 26

Vymáhání ochrany

Pro účely použití článku 113 nařízení (EU) č. 1308/2013 přijmou příslušné vnitrostátní orgány v případě neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany veškerá opatření, aby předešly nebo zastavily uvádění dotyčných výrobků na trh, případně včetně jejich vývozu.

ODDÍL 4

Změny a zrušení

Článek 27

Žádost o změnu

1. Články 21 až 24 se použijí obdobně na žádost o změnu chráněného tradičního výrazu.

2. Pokud Komise schválí změnu tradičního výrazu, zaznamená nové specifikace s účinkem ode dne vstupu prováděcího aktu schvalujícího danou změnu v platnost.

Článek 28

Žádost o zrušení

1. Žádost o zrušení ochrany tradičního výrazu obsahuje:

a)	odkaz na tradiční výraz, jehož se žádost týká;

b)	jméno a kontaktní údaje fyzické nebo právnické osoby, která zrušení požaduje;

c)	popis oprávněného zájmu fyzické nebo právnické osoby, která podala žádost o zrušení;

d)	uvedení důvodů pro zrušení podle článku 36 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33;

e)	podrobnosti o skutečnostech, důkazy a připomínky na podporu žádosti o zrušení.

K žádosti mohou být případně přiloženy podpůrné dokumenty.

2. Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců.

Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise považuje žádost o zrušení za nepřípustnou a odmítne ji. Rozhodnutí o nepřípustnosti žádosti se oznámí autorovi žádosti o zrušení.

Článek 29

Přezkum žádosti o zrušení

1. Pokud Komise nepovažuje žádost o zrušení za nepřípustnou podle čl. 28 odst. 2, informuje o žádosti o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto vyzvání předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány autorovi žádosti.

Během přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti předložily připomínky k oznámením obdrženým od ostatních stran.

2. Pokud orgány členských států nebo třetích zemí či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise o žádosti rozhodne.

3. Rozhodnutí o zrušení ochrany tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda jsou splněny důvody stanovené v článku 36 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

Rozhodnutí o zrušení ochrany tradičního výrazu je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a dotyčným orgánům členského státu nebo třetí země.

4. V případě podání více žádostí ohledně tradičního výrazu a lze-li po předběžném přezkoumání jedné nebo několika takových žádostí dospět k závěru, že další ochrana tradičního výrazu není možná, může Komise další řízení o zrušení pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které podaly ostatní žádosti o zrušení, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li přijato rozhodnutí o zrušení tradičního výrazu, řízení o zrušení, která byla pozastavena, se považují za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5. Jakmile nabude rozhodnutí o zrušení tradičního výrazu účinku, Komise odstraní název z rejstříku a provede záznam o zrušení.

KAPITOLA IV

KOMUNIKACE, ZVEŘEJŇOVÁNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Komunikace mezi Komisí, členskými státy, třetími zeměmi a dalšími subjekty

1. Dokumenty a informace požadované pro provádění kapitoly II se Komisi předávají takto:

a)	v případě příslušných orgánů členských států prostřednictvím informačních systémů poskytnutých Komisí v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 a prováděcím nařízením (EU) 2017/1185;

b)	v případě příslušných orgánů a zastupujících profesních organizací třetích zemí a rovněž fyzických nebo právnických osob, které mají podle tohoto nařízení oprávněný zájem, prostřednictvím elektronické pošty za použití formulářů uvedených v přílohách I až VII.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) předkládají příslušné orgány členských států Komisi odůvodněná prohlášení o námitce a oznámení o výsledcích konzultací vedených s cílem dosáhnout dohody v souvislosti s řízeními o námitce a žádosti o zrušení podle článků 11, 12 a 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 prostřednictvím elektronické pošty za použití formulářů uvedených v přílohách II, III a VII tohoto nařízení.

3. Dokumenty a informace požadované pro provádění kapitoly III se sdělují Komisi prostřednictvím elektronické pošty za použití formulářů uvedených v přílohách VIII až XI.

4. Komise sděluje a zpřístupňuje informace příslušným orgánům členských států prostřednictvím informačních systémů zřízených Komisí v souladu s odst. 1 písm. a). Informace v souvislosti s postupy podle odst. 1 písm. b) a odstavců 2 a 3 sděluje Komise členským státům, příslušným orgánům a zastupujícím profesním organizacím třetích zemí a rovněž fyzickým nebo právnickým osobám s oprávněným zájmem podle tohoto nařízení elektronickou poštou.

Členské státy, příslušné orgány a zastupující profesní organizace třetích zemí a rovněž fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem podle tohoto nařízení mohou kontaktovat Komisi prostřednictvím dvou adres elektronické pošty uvedených v příloze XII za účelem získání praktických rad pro přístup k informačním systémům, informací o metodách komunikace a o způsobu, jakým mají být zpřístupňovány informace požadované pro provádění kapitol II a III.

Článek 31

Podání a přijetí oznámení

1. Oznámení a podání podle článku 30 se považují za učiněná ke dni, kdy je Komise obdržela.

2. Komise potvrdí příslušným orgánům členských států přijetí každého obdrženého sdělení a všech souborů podaných prostřednictvím informačních systémů podle čl. 30 odst. 1 písm. a) prostřednictvím těchto informačních systémů.

Komise přidělí každé nové žádosti o ochranu, změnu na úrovni Unie, oznámení týkajícímu se žádostí o standardní změny a oznámení týkajícímu se žádostí o dočasné změny číslo spisu.

Potvrzení o přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu;

b)	dotčený název;

c)	datum přijetí.

Komise oznámí a zpřístupní informace a poznámky ohledně takových oznámení a podání prostřednictvím informačních systémů podle čl. 30 odst. 1 písm. a).

3. V případě sdělení a zaslání souborů elektronickou poštou potvrdí Komise jejich obdržení elektronickou poštou.

Každé nové žádosti o ochranu, změnu na úrovni Unie, sdělení týkajícímu se žádostí o standardní změny a sdělení týkajícímu se žádostí o dočasné změny přidělí číslo spisu.

Potvrzení o přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu;

b)	dotčený název;

c)	datum přijetí.

Komise oznámí a zpřístupní informace a poznámky týkající se takových sdělení a podání elektronickou poštou.

4. Článek 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 a články 1 až 5 prováděcího nařízení (EU) 2017/1185 se použijí obdobně na oznámení a zpřístupnění informací podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Článek 32

Informace, které se mají zveřejnit

Informace, které má Komise povinnost zveřejnit v souladu s částí II hlavou II kapitolou I oddílem 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 a s tímto nařízením, se zveřejňují prostřednictvím informačních systémů poskytnutých Komisí v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 33

Zveřejnění rozhodnutí

Rozhodnutí podle kapitoly II, kterými se poskytuje nebo zamítá ochrana, či kterými se schvalují nebo zamítají změny na úrovni Unie, a rozhodnutí, kterými se zamítají námitky pro nepřípustnost podle článku 111 nařízení (EU) č. 1308/2013, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie řadě L.

Rozhodnutí podle kapitoly III, kterými se poskytuje nebo zamítá ochrana, či kterými se schvalují nebo zamítají změny, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie řadě L.

Článek 34

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu (viz strana 2 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(7) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17).

(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(11) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 (Úř. věst. L 58, 28.2.2018, s. 1).

(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 100).

(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 113).


Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)