EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.6.2016
COM(2016) 431 final
2016/0197(COD)
Návrh
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království
{SWD(2016) 213 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.6.2016
COM(2016) 431 final
2016/0197(COD)
Návrh
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království
{SWD(2016) 213 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Od počátku roku 2011 se jordánského hospodářství významným způsobem dotkly pokračující nepokoje v regionu, zejména v sousedním Iráku a Sýrii. Spolu s narůstající globální nestabilitou znamenaly tyto regionální nepokoje značné ztráty vnějších příjmů a nadměrné zatížení veřejných financí. Nižší počet turistů a nižší příliv přímých zahraničních investic, zablokované obchodní trasy a opakované přerušení dodávek zemního plynu z Egypta, které donutily Jordánsko nahradit tento zdroj dražšími palivy pro výrobu elektřiny, tak zbrzdily růst země a zatížily jeho vnější pozici a fiskální situaci. Syrský konflikt pocítilo Jordánsko nejen v podobě narušení obchodu, který mělo se Sýrií, jakož i obchodu, který přes Sýrii probíhal, ale také v podobě příchodu 1,3 milionu syrských uprchlíků do Jordánska, který zvýšil tlak na fiskální situaci, veřejné služby a infrastrukturu Jordánska.
V roce 2012 se Jordánsko dohodlo s MMF na prvním ozdravném programu, který byl podpořen tříletou dohodou o pohotovostním úvěru ve výši 2 miliard USD. Tento program byl úspěšně završen v srpnu 2015. Program MMF byl doplněn o první makrofinanční pomoc Evropské unie (EU) ve výši 180 milionů EUR (MFA-I), která byla přijata Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2013 a byla vyplacena ve dvou splátkách ve výši 100 milionů EUR v únoru 2015 a 80 milionů EUR v říjnu 2015.
Zatímco země dosáhla pokroku při makroekonomické stabilizaci a reformách v rámci prvního programu podporovaného MMF, EU a dalšími dárci, přetrvávající konflikty v sousední Sýrii a Iráku nepřestaly narušovat zahraniční obchod Jordánska a podkopávat důvěru investorů a turistů, takže se v roce 2015 hospodářská situace opět zhoršila. V této souvislosti jordánská vláda žádala o větší podporu ze strany mezinárodního společenství, aby se země mohla vypořádat nejen s hospodářskými následky krize v Sýrii, ale zejména s přítomností velkého počtu syrských uprchlíků na svém území. Na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu, která se konala v Londýně dne 4. února 2016, přislíbilo mezinárodní společenství přibližně 10 miliard USD na pomoc zemím, které byly syrskou uprchlickou krizí nejvíce zasaženy. Z této částky se EU zavázala poskytnout postiženým zemím 2,39 miliardy EUR, včetně půjčky ve výši 200 milionů EUR pro účely operací v rámci druhé makrofinanční pomoci Jordánsku (MFA-II). Dne 3. března 2016 prostřednictvím dopisu Ministerstva plánování a mezinárodní spolupráce zaslaného komisaři pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla formalizovaly jordánské orgány žádost o novou makrofinanční pomoc ze strany EU 1 . Nově navrhovaná operace v rámci makrofinanční pomoci bude součástí takzvaného paktu EU-Jordánsko (připojeného k prioritám partnerství EU a Jordánska), což je dokument, o němž EU a Jordánsko jednají a který by měl obsahovat přesné závazky obou stran (včetně finanční pomoci ze strany EU), jejichž cílem je řešit řadu politických priorit.
Zároveň Jordánsko jednalo s MMF o následném finančním ujednání, které by mělo začít platit ve druhé polovině roku 2016. Ujednání, které bude mít zřejmě podobu rozšířené finanční facility (EFF), podpoří nový hospodářský program pravděpodobně po dobu tří let.
Evropská komise v této souvislosti a v souladu se závazkem učiněným na londýnské konferenci předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrh rozhodnutí o poskytnutí nové makrofinanční pomoci Jordánsku ve výši až 200 milionů EUR ve formě střednědobých úvěrů. Navrhovaná částka se jeví jako odůvodněná na základě aktualizovaného posouzení potřeb země v oblasti vnějšího financování, rozsahu očekávaného programu MMF, přihlédnutí k potřebě sdílení nákladů, jakož i možností nabízejících se v rámci rozpočtu EU.
Navrhovaná makrofinanční pomoc ze strany EU by Jordánsku pomohla pokrýt část zbývajících potřeb vnějšího financování na období 2016–2017, které se odhadují na 3,2 miliardy USD. Jelikož se plánuje, že by tyto prostředky šly přímo do rozpočtu, pomohlo by se tak Jordánsku (stejně jako v případě předchozí pomoci) pokrýt část fiskálních nákladů spojených se syrskou uprchlickou krizí.
Jak je rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise se i díky posouzení politické situace uskutečněnému Evropskou službou pro vnější činnost domnívá, že jsou splněny politické a hospodářské podmínky pro operaci makrofinanční pomoci v navrhované výši.
•Obecné souvislosti
Po období silného hospodářského růstu, který v období 2000–2009 činil v průměru 6,5 % HDP Jordánska, růst v letech 2011–2014 zpomalil na průměrných 2¾ %. Zatímco v roce 2014 došlo k jeho oživení na 3,1 %, prohloubení krize v Sýrii v roce 2015 a její dopady na obchod, cestovní ruch a důvěru investorů, jakož i zpomalení ekonomik zemí Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), které jsou nejen hlavními obchodními partnery Jordánska, ale také důležitým zdrojem turistického ruchu, remitencí a finančních toků, přispěly k opětovnému zpomalení růstu na 2,4 % v roce 2015.
Zpomalení hospodářství mělo za následek značný nárůst nezaměstnanosti. Po jejím poklesu z 12,6 % v roce 2013 na 11,9 % v roce 2014 se míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí roku 2016 zvýšila na 14,6 %. V prvním čtvrtletí roku 2016 zůstává nezaměstnanost obzvláště vysoká u mladých lidí (33 %) a žen (23,7 %).
V důsledku prudkého poklesu cen potravin a paliv klesly spotřebitelské ceny v roce 2015 o 0,9 % (při jádrové inflaci ve výši přibližně 2 %, v níž se však částečně odráží poptávka ze strany syrských uprchlíků). Očekává se, že vzhledem ke stabilizaci či mírnému nárůstu cen paliv se inflace spotřebitelských cen v tomto roce opět oživí, ale pouze mírně (mezi 1 % a 1,5 %). S ohledem na tyto tlumené trendy inflace a oslabování růstu snížila jordánská centrální banka reeskontní sazbu z 4,25 % na začátku roku 2015 na 3,75 % v červenci 2015.
Jordánsko dosáhlo významného pokroku ve fiskální konsolidaci, neboť jeho fiskální schodek se v letech 2012–2013 snížil, do značné míry v důsledku nápravných opatření přijatých v rámci programu MMF (včetně přijetí nového zákona o dani z příjmů v roce 2015) a poklesu cen ropy, a to umožnilo výrazně snížit provozní ztráty státní elektrárenské společnosti NEPCO, jakož i převody státních prostředků do této společnosti. Celkové fiskální saldo, které zahrnuje převody a granty ve prospěch společností NEPCO a WAJ (jordánský vodohospodářský orgán), se tak snížilo ze své nejvyšší úrovně přibližně 11 % HDP v roce 2013 na 3,5 % HDP v roce 2015.
Zvýšení výchozí fiskální pozice však není tak významné, když se podíváme na primární schodek ústřední vlády bez grantů a převodů ve prospěch společností NEPCO a WAJ. Toto opatření se v roce 2015 ještě zvýšilo (na 5,2 % HDP) a zůstává o více než tři procentní body HDP nad hodnotou plánovanou MMF. Kumulovaný schodek ústřední vlády a společnosti NEPCO (který k výše uvedenému opatření ohledně primárního schodku přidává provozní ztráty společnosti NEPCO) zůstává nad úrovní 6 % HDP, a rovněž podstatně překračuje cíl (3,5 % HDP) stanovený v rámci programu MMF, pokud jde o dohodu o pohotovostním úvěru.
Přetrvávající nestabilitu fiskální pozice Jordánska dále podtrhuje jednak skutečnost, že země je i nadále velmi závislá na zahraničních grantech (které by měly v následujících letech zůstat nižší, a to v důsledku dopadů nižších cen ropy na finance dárců ze zemí GCC), a pak také riziko, že ceny ropy posílí mnohem výrazněji, než se v současné době předpokládá. Jordánsko musí nadto nadále nést značné fiskální náklady související se syrskými uprchlíky, což zejména znamená vyšší výdaje na dotace, zdravotnictví, vzdělávání a infrastrukturu. Podle jordánských orgánů cena nákladů souvisejících s přijímáním syrských uprchlíků činí od počátku syrského konfliktu zhruba 6,6 miliardy USD.
Následkem nemalých půjček ze strany zahraničních dárců a emisí mezinárodních dluhopisů se hrubý veřejný dluh Jordánska na konci roku 2015 dále zvýšil na 93,4 % HDP, čímž navázal na vzestupný trend pozorovaný od roku 2008, kdy činil 60,2 % HDP. Dynamika veřejného dluhu je však podle MMF udržitelná, pokud Jordánsko nepřestane provádět další střednědobé fiskální korekce a i nadále se mu dostane značné podpory ze strany mezinárodního společenství.
Jordánsko sice od roku 2013 provedlo zásadní korekci svého schodku běžného účtu (odrážející fiskální konsolidaci, pokles cen ropy a přechod na levnější druhy paliva), schodek, který v roce 2015 dosáhl 11,7 % HDP, je však i nadále velmi vysoký. Eskalace konfliktů v Sýrii a Iráku v roce 2015 dopadla negativně na vývoz, cestovní ruch a důvěru investorů. Vývozy klesly v důsledku narušených obchodních tras o 6,6 %, zatímco příjmy z cestovního ruchu se snížily o 7,1 %, což odráží značný pokles přílivu turistů ze 4,1 milionu v roce 2014 na 3,7 milionu v roce 2015. Tím byl v situaci slabšího hospodářského růstu a nízkých cen ropy částečně vyrovnáván pokles dovozu. Vnější tlaky v prvním čtvrtletí roku 2016 nepolevily, což vedlo ke značnému prohloubení schodku obchodní bilance (meziročně o 13 %) odrážejícímu další propady vývozu a příjmů z cestovního ruchu. Schodek běžného účtu bez grantů má v období 2016–2017 činit přibližně 10 % HDP (či přibližně 6 % HDP včetně zahraničních grantů).
Pokles přímých zahraničních investic z 1,8 miliardy USD v roce 2014 na zhruba 1,2 miliardy USD v roce 2015 vytvořil další tlak na vnější pozici. Kapitálový a finanční účet vykázal navzdory poklesu přímých zahraničních investic čistý přítok 2,2 miliardy USD v roce 2015, zatímco v roce 2014 činil 1,2 miliardy USD. To bylo možné díky červnovému vydání dvou eurobondů zaručených ministerstvem financí USA na celkem 1,5 miliardy USD a listopadovým vydáním jednoho nezaručeného eurobondu ve výši 500 milionů USD.
Čisté devizové rezervy se v březnu 2016 nacházely na uspokojivé úrovni 13,4 miliardy USD, což se rovná 7 měsícům dovozu v následujícím roce. Mezinárodní rezervy, včetně zlata, činily přibližně 15 miliard USD.
V rámci programů korekce a reforem podporovaných pomocí ze strany MMF, Světové banky a první operací makrofinanční pomoci EU, která byla dokončena v říjnu 2015, dosáhly jordánské orgány významného pokroku v řadě klíčových oblastí strukturálních reforem. Součástí těchto opatření byla reforma dotací na paliva a zavedení režimu vyrovnávacích převodů v hotovosti, úsilí o diverzifikaci zdrojů energie, daňové reformy a přepracování investičního rámce. Jordánsko se však nadále potýká se značnými problémy v oblasti strukturálních reforem. Daňová základna je stále omezená a počítá s mnoha daňovými úlevami, stále existuje prostor pro posílení daňové správy a pro další reformy zdanění příjmu, jež by napomohly ke zvýšení příjmů i progresivity. Tyto reformy by měly podpořit fiskální konsolidaci. Jordánsko rovněž trpí nepružným trhem práce a nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, což přispívá k vysoké nezaměstnanosti (zejména mezi mladými lidmi), jakož i velmi nízkou účastí žen na trhu práce. Úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti by mělo pokračovat s cílem uspokojit zvýšenou poptávku po elektřině a dále snížit závislost Jordánska na ropných palivech. Reforma vodohospodářství je další klíčovou reformní výzvou, jelikož převody ve prospěch společnosti WAJ nepřestávají představovat značnou zátěž pro rozpočet. Existuje rovněž prostor pro další zlepšení podnikatelského a investičního prostředí, což má zásadní význam pro zvyšování přílivu investic při současné obtížné situaci v regionu. Měla by se též zlepšit správa ekonomických záležitostí a transparentnost, mimo jiné prostřednictvím dalšího úsilí o zlepšení správy veřejných financí, například přijetím nových právních předpisů o úřadu pro audit a modernizaci řízení dluhu.
Projekce MMF z února 2016 poukazují na značné potřeby v oblasti platební bilance v období 2016–2017 a celkový deficit vnějšího financování se odhaduje na 3,2 miliardy USD (2 miliardy USD v roce 2016 a 1,2 miliardy USD v roce 2017). Tento deficit financování lze obecně přičíst třem faktorům: trvale vysokému schodku běžného účtu, očekávaným požadavkům na velké umoření dluhu, zejména pro rok 2016, a potřebě udržet rozumnou úroveň měnových rezerv. Navrhovaná nová operace makrofinanční pomoci ve výši 200 milionů EUR by pokryla 7,4 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování (po odečtení čistého financování MMF a očekávaného čerpání úvěrů Světové banky).
Stejně jako v minulých letech se očekává, že ostatní dárci (včetně Francie, Japonska, USA, zemí GCC, Arabského měnového fondu, jakož i EU prostřednictvím grantů z rozpočtové podpory financované z Evropského nástroje sousedství) v nadcházejícím období přispějí značnými dodatečnými finančními prostředky a zajistí tak přiměřené sdílení nákladů v rámci podpory dárců.
•Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu
Evropský parlament a Rada přijaly dne 11. prosince 2013 rozhodnutí č. 1351/2013/EU 2 o poskytnutí první makrofinanční pomoci Jordánsku ve výši 180 milionů EUR. Pomoc byla v plné výši vyplacena v roce 2015.
•Soulad s ostatními politikami a cíli Unie
EU a Jordánsko navázaly v průběhu let úzké politické a hospodářské vztahy. V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což znamenalo rozšíření oblastí spolupráce. Právním základem vztahů mezi EU a Jordánskem je dohoda o přidružení, která vstoupila v platnost dne 1. května 2002, a různé nástroje pro spolupráci a dialog vytvořené v rámci evropské politiky sousedství. Jordánsko je rovněž členem Unie pro Středomoří. Cílem EU je pomoci Jordánsku při provádění jeho reformního procesu na základě priorit a opatření stanovených v jednotném rámci pro podporu přijatém na období 2014–2017. V reakci na konflikty v Sýrii a v Iráku a s cílem dále posílit pevné a mnohostranné vztahy mezi EU a Jordánskem zahájily obě strany jednání o nové dohodě o prioritách partnerství, které by měly být vodítkem pro vztahy mezi EU a Jordánskem v období 2016–2018. Priority partnerství zahrnují plnění vzájemných závazků, stanovených v paktu EU-Jordánsko, který je v současné době rovněž předmětem jednání. Jordánsko má s EU významné hospodářské vazby. V roce 2014 byla EU s obchodním podílem ve výši 15,5 % druhým největším obchodním partnerem Jordánska po Saudské Arábii s 17,7 % a před třetím největším obchodním partnerem USA (s podílem 8,5 %). Dosud běží přípravná fáze pro zahájení jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA). Prohloubená a komplexní zóna volného obchodu si klade za cíl zlepšit možnosti přístupu na trhy a investiční prostředí a prosazovat užší hospodářskou integraci mezi EU a Jordánskem. I když skutečná jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu ještě nebyla zahájena, smluvní strany začaly jednat o dočasném uvolnění pravidel původu ze strany EU, která jsou uplatňována v rámci dvoustranného obchodu. Očekává se, že tato iniciativa, která je za současné syrské uprchlické krize součástí podpory EU určené Jordánsku, bude impulsem ke zvýšení vývozů Jordánska do EU a povede k vytvoření dalších pracovních příležitostí jak pro občany Jordánska, tak pro syrské uprchlíky.
Makrofinanční pomoc ze strany EU by doplnila granty uvolněné v rámci evropského nástroje sousedství a dalších programů EU, a zejména podmínky stanovené v rámci balíčků rozpočtové podpory, které jsou uplatňovány EU. Podporou jordánských orgánů při přijímání vhodného rámce pro makroekonomické politiky a strukturální reformy by makrofinanční pomoc EU zvýšila přidanou hodnotu a účinnost celkových finančních intervencí EU, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů.
Jordánsko učinilo významné kroky na cestě k posílení demokratických práv a právního státu. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a obcích.
Přestože stále existuje prostor pro posílení demokratických institucí a právního rámce a pro větší zastoupení různých sociálních a etnických skupin v rámci demokratického systému, podařilo se Jordánsku dosáhnout v této oblasti pokroku i navzdory obtížné situaci v regionu, přičemž si Jordánsko udrželo úlohu stabilizátora a moderátora v regionu.
Za těchto okolností se má za to, že Jordánsko splňuje politické podmínky pro poskytování makrofinanční pomoci, zejména pokud jde o respekt k demokracii, lidským právům a právnímu státu, a je zemí, se kterou EU udržuje těsné politické a ekonomické vztahy. Podrobné posouzení splnění těchto politických kritérií pro poskytnutí makrofinanční pomoci, které vypracovala Evropská služba pro vnější činnost, je připojeno k pracovnímu dokumentu útvarů Komise, který je doprovodným dokumentem tohoto návrhu. Navrhovaná nová makrofinanční pomoc je také v souladu se závazkem EU podporovat ekonomickou a politickou přeměnu Jordánska.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Shrnutí navrhovaných opatření
EU dá Jordánsku k dispozici makrofinanční pomoc v celkové maximální výši 200 milionů EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobého úvěru. Pomoc přispěje k pokrytí zbývajících jordánských potřeb financování z vnějších zdrojů v letech 2016–2017, zjištěných Komisí na základě odhadů MMF.
Pomoc má být vyplacena ve dvou úvěrových splátkách, každá ve výši 100 milionů EUR. Očekává se, že výplata první splátky proběhne ke konci roku 2016. Druhá splátka, závislá na řadě politických opatření, by mohla být vyplacena ve druhé čtvrtině roku 2017. Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením platí zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.
Jak je pro nástroje makrofinanční pomoci obvyklé, bude vyplácení záviset na kladných výsledcích přezkumu programu podle nového finančního ujednání s MMF. Kromě toho by se Komise a jordánské orgány formou memoranda o porozumění dohodly na specifických opatřeních strukturálních reforem. Komise se zaměří na strukturální reformy, jejichž cílem je zlepšit celkové makroekonomické řízení a podmínky pro udržitelný růst. Jak bylo uvedeno výše, tato reformní opatření by podpořila program reforem uskutečňovaný jordánskými orgány a doplnila programy dohodnuté s MMF, Světovou bankou a ostatními dárci, jakož i politické programy související s operacemi rozpočtové podpory EU. Byla by v souladu s hlavními prioritami hospodářské reformy dohodnutými mezi EU a Jordánskem v kontextu jednotného rámce pro podporu na období 2014–2017 a dalších strategických dokumentů (včetně budoucích priorit partnerství a paktu EU-Jordánsko). Rovněž by vycházela ze strukturálních reforem prováděných v rámci MFA-I.
Rozhodnutí o vyplacení makrofinanční pomoci v plné výši ve formě úvěrů je odůvodněno úrovní hospodářského rozvoje Jordánska (měřenou jeho příjmem na obyvatele) a dluhovými ukazateli. Je rovněž v souladu s postojem, jaký k Jordánsku zaujaly Světová banka a MMF. Jordánsko není způsobilé pro koncesní financování Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) ani fondu MMF pro snížení chudoby a růst.
•Právní základ
Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování EU.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Jordánsku není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.
Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s budoucí dohodou o rozšířené finanční facilitě, odpovídá částka pomoci v rámci navrhované nové makrofinanční pomoci 7,4 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování na období 2016–2017. To je v souladu s běžnými postupy sdílení nákladů u operací makrofinanční pomoci. Vzhledem k pomoci, kterou Jordánsku přislíbili jiní bilaterální a multilaterální dárci, se má za to, že se pro EU jedná o přiměřenou úroveň sdílení nákladů.
•Volba nástroje
K řešení těchto makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU bude zmírnění vnějšího finančního tlaku a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový rámec politiky, zvýšit efektivnost opatření financovaných v Jordánsku v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace zúčastněných stran
Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Jordánska. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly MMF a Světovou banku, které již rozsáhlé programy financování zavedly a připravují nové. Komise dne 2. června 2016 konzultovala Hospodářský a finanční výbor, který návrhu vyjádřil podporu. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s jordánskými orgány.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Komise s pomocí externích znalců provede ještě před skutečnou realizací pomoci operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost jordánských veřejných finančních okruhů a správních postupů. O jeho výsledky se podělí s jordánskými orgány a delegací EU, aby bylo možné pracovat na možných oblastech zlepšení, a tyto výsledky se rovněž mohou odrazit v politické podmíněnosti navrhované makrofinanční pomoci.
•Posouzení dopadů
Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj na řešení vážných problémů v souvislosti s platební bilancí v třetích zemích. Z toho důvodu je návrh makrofinanční pomoci osvobozen od požadavku provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v naléhavých situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.
Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci vycházely z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operacích v sousedství EU. Makrofinanční pomoc I a II spolu s programem ekonomických změn a reforem, který je s ní spojen, pomůže Jordánsku uspokojit krátkodobé potřeby financování a podpoří opatření politik zaměřená na posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a na urychlení udržitelného růstu, čímž doplní program, který má být sjednán s MMF. Tato opatření se mohou týkat oblastí reformy, jako jsou řízení veřejných financí a další aspekty správy ekonomických záležitostí, daňová reforma, posílení záchranné sociální sítě, reformy v odvětví energetiky a vodohospodářství, obchod a investice, trh práce, včetně opatření k usnadnění zapojení syrských uprchlíků do jordánského trhu práce.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Plánovaná pomoc by byla poskytnuta ve formě úvěru a financována prostřednictvím výpůjční operace, kterou Komise provede jménem EU. Rozpočtové důsledky pomoci budou odpovídat výši prostředků poskytnutých pro Záruční fond pro vnější vztahy EU (sazba ve výši 9 %) vyčleněných z rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“). Za předpokladu, že první úvěr ve výši 100 milionů EUR bude v souladu s pravidly upravujícími mechanismus záručního fondu vyplacen v roce 2016 a druhý úvěr ve výši 100 milionů EUR v roce 2017, budou prostředky poskytnuty z rozpočtů na roky 2018–2019. Na základě současných projekcí o využití rozpočtové položky 01 03 06 Komise předpokládá, že dopad operace na rozpočet je zvládnutelný.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti
Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc by byla k dispozici po dobu dvou a půl roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.
2016/0197 (COD)
Návrh
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) jsou rozvíjeny v rámci evropské politiky sousedství. Jordánsko dne 24. listopadu 1997 podepsalo s EU dohodu o přidružení, která vstoupila v platnost dne 1. května 2002. Na základě dohody o přidružení EU a Jordánsko postupně vytvořily zónu volného obchodu na přechodné období dvanácti let. Kromě toho vstoupila v roce 2007 v platnost dohoda o další liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty. V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což znamenalo rozšíření oblastí spolupráce. Protokol o mechanismech pro řešení obchodních sporů mezi EU a Jordánskem parafovaný v prosinci 2009 vstoupil v platnost dne 1. července 2011. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí na základě dohody o přidružení v rámci evropské politiky sousedství a jednotného rámce pro podporu na období 2014–2017.
(2)Od roku 2011 Jordánsko zahájilo řadu politických reforem s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a obcích.
(3)Na jordánské hospodářství významně dopadly pokračující nepokoje v regionu, zejména v sousedním Iráku a Sýrii. Spolu s narůstající globální nestabilitou znamenaly tyto regionální nepokoje značné ztráty vnějších příjmů a nadměrné zatížení veřejných financí. Negativní dopady pocítil cestovní ruch i příliv přímých zahraničních investic, došlo k zablokování obchodních cest a narušení dodávek zemního plynu z Egypta. Kromě toho bylo jordánské hospodářství zasaženo velkým přílivem syrských uprchlíků, který zvýšil tlak na jeho fiskální pozici, veřejné služby a infrastrukturu.
(4)Od vypuknutí konfliktu v Sýrii v roce 2011 vyjádřila Unie svůj jednoznačný závazek podpořit Jordánsko při řešení hospodářských a sociálních důsledků krize v Sýrii, zejména spojených s přítomností velkého počtu syrských uprchlíků na jeho území. Zvýšila svoji finanční podporu pro Jordánsko, posílila svoji spolupráci v mnoha oblastech, včetně občanské společnosti, volebního systému, bezpečnosti, regionálního rozvoje a sociálních a hospodářských reforem. Unie nabídla možnost uzavřít dohodu o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu.
(5)V této složité hospodářské a finanční situaci se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) v srpnu 2012 dohodly na prvním programu ekonomického ozdravení, který byl podpořen tříletou dohodou o pohotovostním úvěru ve výši 2 miliard USD. Tento program byl úspěšně završen v srpnu 2015. V rámci tohoto programu dosáhlo Jordánsko značného pokroku ve fiskální konsolidaci (rovněž díky poklesu cen ropy) a při provádění řady strukturálních reforem.
(6)V prosinci 2012 požádalo Jordánsko Unii o doplňující makrofinanční pomoc. Odpovědí na tuto žádost byla makrofinanční pomoc ve výši 180 milionů EUR ve formě úvěrů, která byla schválena v prosinci 2013 3 (MFA-I). Memorandum o porozumění, v němž jsou stanoveny politické podmínky týkající se první makrofinanční pomoci, vstoupilo v platnost dne 18. března 2014. Po provedení dohodnutých politických opatření byla dne 10. února 2015 vyplacena první tranše MFA-I a dne 15. října 2015 tranše druhá.
(7)Od vypuknutí krize v Sýrii přidělila EU Jordánsku finanční prostředky ve výši téměř 1,13 miliardy EUR. To zahrnuje částku 180 milionů EUR z první operace makrofinanční pomoci, 500 milionů EUR v rámci pravidelně naplánované dvoustranné spolupráce s Jordánskem financovaných v rámci evropského nástroje sousedství, přibližně 250 milionů EUR z rozpočtu na humanitární pomoc a více než 30 milionů EUR z nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru. Kromě toho Evropská investiční banka uvolnila od roku 2011 úvěry ve výši 264 milionů EUR.
(8)Vystupňování syrské krize v roce 2015 mělo pro Jordánsko vážné následky, pokud jde o obchod, cestovní ruch a důvěru investorů. Jordánsko dále pocítilo pokles finanční podpory ze strany zemí Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) postižených poklesem cen ropy. V důsledku toho zpomalil hospodářský růst, vzrostla nezaměstnanost a objevily se nové fiskální potřeby a potřeby financování z vnějších zdrojů.
(9)V této složité situaci Unie znovu potvrdila svůj závazek podpořit Jordánsko v jeho procesu ekonomických a politických reforem. Tento závazek byl vyjádřen především na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu, která se konala v Londýně dne 4. února 2016 a na níž EU přislíbila dát v letech 2016–2017 zemím nejvíce zasaženým uprchlickou krizí, včetně Jordánska, finanční podporu ve výši 2,39 miliardy EUR. Politická a hospodářská podpora Unie procesu reforem v Jordánsku je v souladu s politikou EU vůči regionu jižního Středomoří, jak je stanovena v rámci evropské politiky sousedství.
(10)Po zhoršení hospodářské a finanční situace v Jordánsku MMF a Jordánsko zahájily diskuze o následné dohodě, která by mohla mít podobu rozšířené finanční facility („program MMF“) a pravděpodobně by byla zahájena ve druhé polovině roku 2016 a pokrývala by tříleté období. Cílem nového programu MMF by bylo zmírnit potíže Jordánska s krátkodobou platební bilancí a podporovat provádění účinných opatření zaměřených na korekci.
(11)Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a hospodářskému výhledu požádalo Jordánsko v březnu 2016 Unii o další makrofinanční pomoc.
(12)Vzhledem k tomu, že Jordánsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba je považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.
(13)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.
(14)Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Jordánska přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jordánský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.
(15)Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu financování Jordánska z vnějších zdrojů, a podpořit tak jeho hospodářský a sociální rozvoj.
(16)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Jordánska z vnějších zdrojů a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byly rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.
(17)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.
(18)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.
(19)Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Jordánska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.
(20)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly v Jordánsku posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.
(21)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho je třeba ustanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.
(22)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).
(23)Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.
(24)Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.
(25)S cílem zajistit jednotné podmínky k provedení tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 4 .
(26)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Jordánsku poskytuje, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoliv snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1.Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 200 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho obsáhlý program reforem. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.
2.Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Jordánsku poskytne ve formě úvěrů. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Jordánsku. Úvěry mají průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.
3.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem, jednotném rámci pro podporu na období 2014–2017 a budoucích prioritách partnerství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.
4.Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.
5.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Jordánska oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.
Článek 2
1.Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.
2.Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.
3.Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 5 .
Článek 3
1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s jordánskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Jordánskem za podpory MMF.
2.Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování strategických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok v plnění těchto cílů.
3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru uzavřené mezi Komisí a jordánskými orgány.
4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky, na něž odkazuje čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.
Článek 4
1.Pokud budou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, Komise poskytne makrofinanční pomoc Unie v jedné nebo dvou úvěrových splátkách. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.
2.Je-li to potřeba, dojde ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie k poskytnutí prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy EU v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 6 .
3.Komise rozhodne o uvolnění splátek s výhradou splnění všech následujících podmínek:
a)podmínka stanovená v článku 2;
b)průběžné uspokojivé výsledky při provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter; a
c)uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.
K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.
4.Nejsou-li průběžně plněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.
5.Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.
Článek 5
1.Výpůjční a úvěrové operace související s makrofinanční pomocí Unie se provádějí v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb nebo jinému obchodnímu riziku.
2.Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Jordánska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.
3.Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Jordánska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.
4.Veškeré náklady vzniklé Unii související s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Jordánsko.
5.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.
Článek 6
1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 7 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 8 .
2.Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.
3.Smlouva o úvěru, které bude dojednána s jordánskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, jež:
a)zajistí, aby Jordánsko pravidelně kontrolovalo, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;
b)zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, úplatkářství a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 9 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 10 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 11 ;
c)výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;
d)výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;
e)zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že Jordánsko se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustilo jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.
4.Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které mají pro tuto pomoc význam.
Článek 7
1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 8
1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:
a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;
b)posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Jordánska, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;
c)uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.
2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.
Článek 9
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3.Povaha návrhu/podnětu
1.4.Cíle
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
1.7.Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2.Systém řízení a kontroly
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 12
Oblast politiky: Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti
Činnost: 03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti
1.3.Povaha návrhu/podnětu
X Návrh/podnět se týká nové akce
1.4.Cíle
1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
„Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice: Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“
Mezi nejdůležitější činnosti spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:
1. Podpora provádění evropské politiky sousedství prohloubením ekonomické analýzy a posílením politického dialogu a poradenství v oblasti ekonomických aspektů akčních plánů.
2. Rozvoj, monitorování a provádění makrofinanční pomoci pro partnerské třetí země ve spolupráci s příslušnými mezinárodními finančními institucemi.
1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č. 1: „Podporovat prosperitu i za hranicemi EU: podporovat makrofinanční stabilitu a reformy na podporu růstu mimo EU, mimo jiné prostřednictvím pravidelných hospodářských dialogů s klíčovými partnery a poskytováním makrofinanční pomoci“.
Příslušné aktivity ABM/ABB: Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti
1.4.3.Očekávané výsledky a dopady
Navrhovanou pomoc tvoří úvěr EU ve výši 200 milionů EUR ve prospěch Jordánského hášimovského království (dále jen „Jordánsko“), jehož cílem je přispět k udržitelnějšímu stavu platební bilance. Pomoc, která bude vyplacena ve dvou splátkách, pomůže zemi zmírnit hospodářské a sociální obtíže související s nestabilitou v regionu a přijímáním syrských uprchlíků. Podpoří rovněž strukturální reformy, které mají zvýšit udržitelný hospodářský růst, snížit makroekonomickou zranitelnost a zlepšit řízení veřejných financí.
1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů
Orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před čerpáním druhé splátky pomoci rovněž poskytnou podrobnou zprávu o dodržování dohodnutých politických podmínek.
Útvary Komise budou dále sledovat řízení veřejných financí i po operačním hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude v Jordánsku provedeno v rámci přípravy na tuto operaci. Delegace EU v Jordánsku bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro sledování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností v Jordánsku.
V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat posouzení toho, jak je tato operace prováděna. Do dvou let po ukončení prováděcího období bude pomoc zpětně zhodnocena nezávislým subjektem.
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Čerpání pomoci bude podmíněno uspokojivými výsledky provádění ekonomického programu Jordánska a MMF, který by měl být zahájen ve druhé polovině roku 2016. Komise se mimoto s jordánskými orgány dohodne na specifických politických podmínkách, které budou uvedeny v memorandu o porozumění a které budou muset být splněny před tím, než Komise uvolní druhou splátku.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU:
Tím, že se zemi dostane pomoci, aby překonala ekonomický šok způsobený nestabilitou v regionu a příchodem syrských uprchlíků, přispěje navrhovaná makrofinanční pomoc k prosazování makroekonomické stability, ekonomických reforem a politického pokroku v zemi. Doplněním zdrojů poskytnutých mezinárodními finančními institucemi, EU a dalšími dárci přispěje pomoc k celkové účinnosti balíčku finanční podpory poskytované mezinárodním dárcovským společenstvím.
Navrhovaný program posílí rovněž reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. Tohoto výsledku bude dosaženo mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v tomto regionu, že EU dále podporuje v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k politickým reformám.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Od roku 2004 bylo provedeno celkem šestnáct zpětných hodnocení týkajících se operací makrofinanční pomoci. Tato hodnocení dospěla k závěru, že operace makrofinanční pomoci přispívají (ačkoli občas skromně a nepřímo) ke zlepšení vnější udržitelnosti, makroekonomické stability a dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů měly operace makrofinanční pomoci kladný dopad na platební bilanci přijímající země a pomohly zmírnit nedostatek financí v rozpočtu. Vedly rovněž k mírně vyššímu hospodářskému růstu.
1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
EU patří k hlavním dárcům pomoci pro Jordánsko. Finanční pomoc vyčleněná pro Jordánsko v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) na období 2007–2013 činila celkem 589 milionů EUR. V této částce jsou zahrnuty dodatečné prostředky poskytnuté na základě pobídkového programu SPRING. V období 2014–2017 se pomoc EU Jordánsku v rámci evropského nástroje sousedství může pohybovat mezi minimální částkou ve výši 312 milionů EUR a maximální částkou ve výši 382 milionů EUR. Jordánsko obdrží prostředky z regionálního svěřeneckého fondu EU („fond Madad“), který byl zřízen v prosinci 2014 na podporu Sýrie a sousedních zemí, včetně Jordánska. První řada programů v celkové výši 41 milionů EUR financovaných z fondu Madad byla schválena v květnu 2015. Tyto finanční prostředky byly doplněny financováním z jiných nástrojů EU, např. z investičního nástroje sousedství (NIF). Vedle programů dvoustranné spolupráce využívá Jordánsko rovněž různých regionálních programů, zejména v oblastech právního státu a spravedlnosti, životního prostředí a ochrany klimatu, migrace, kultury a mladých lidí. Jordánsko se rovněž účastní iniciativ otevřených všem sousedním partnerským zemím, jako jsou: Erasmus+, který podporuje mobilitu a spolupráci s EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání, TAIEX a SIGMA. Navíc je Jordánsko rovněž způsobilé pro dodatečné prostředky v rámci několika tematických programů a nástrojů EU, včetně evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), programu pro nestátní subjekty a místní orgány a programu pro migraci a azyl. Evropská investiční banka od roku 2011 rovněž podporuje Jordánsko formou nasmlouvaných půjček ve výši 264,9 milionu EUR, přičemž v roce 2015 poskytla z této částky 115,9 milionu EUR. A konečně v roce 2015 byla uspokojivě provedena a vyplacena MFA-I ve své plné výši 180 milionů EUR schválená v roce 2013.
Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU je pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, mimo jiné díky podpoře udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu a vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc neposkytuje pravidelnou finanční podporu ani nemá podpořit hospodářský a sociální rozvoj přijímajících zemí. Makrofinanční pomoc má být ukončena, jakmile se vnější finanční situace přijímající země vrátí k udržitelnému stavu. Poté by se měly používat běžné unijní nástroje pro poskytování podpory v rámci spolupráce.
Makrofinanční pomoc má také doplňovat intervence mezinárodních finančních institucí, zejména program korekce a reforem podporovaný rozšířenou finanční facilitou MMF a úvěry Světové banky na rozvojovou politiku.
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
X Časově omezený návrh/podnět
X Návrh/podnět platný po dobu dvou a půl roku od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 rozhodnutí
X Finanční dopad se očekává od roku 2016 do roku 2019
1.7.Předpokládaný způsob řízení 13
X Přímé řízení Komisí
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Pomoc má makroekonomickou povahu a bude navržena tak, aby byla slučitelná s budoucím ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění programu MMF a konkrétních reformních opatření, která budou s jordánskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (viz rovněž bod 1.4.4).
2.2.Systém řízení a kontroly
2.2.1.Zjištěná rizika
S navrhovanou operací makrofinanční pomoci jsou spojena fiduciární a politická rizika.
Existuje riziko, že by makrofinanční pomoc, která není určena na konkrétní výdaje, mohla být použita podvodným způsobem. Obecně je toto riziko spojeno s takovými faktory, jako jsou kvalita systémů řízení v centrální bance a na ministerstvu financí a odpovídající kapacity interního a externího auditu.
Další klíčové riziko pro operaci vyplývá z regionální hospodářské a politické nejistoty (zejména v Sýrii a Iráku), která má přímé důsledky pro jordánské hospodářství. Pokud jde přímo o Jordánsko, hlavní riziko souvisí s potížemi při procesu hospodářských reforem a stávající makroekonomickou zranitelností, včetně fiskálních dopadů přílivu syrských uprchlíků.
Jordánsko zůstává také zranitelné, pokud jde o případné nové výpadky dodávek zemního plynu dováženého z Egypta. Existují rovněž rizika vyplývající z možné nestability evropského a globálního hospodářského prostředí a z růstu mezinárodních cen energií a potravin.
2.2.2.Předpokládané metody kontroly
Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.
2.2.3.Náklady a přínosy kontrol a pravděpodobná míra nesouladu
Základní náklady Komise spojené s metodami ověřování a kontroly a rovněž náklady na operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude provedeno před operací, jsou popsány v tabulce 3.2.1. Mimoto vzniknou náklady Evropskému účetnímu dvoru a náklady na možné zásahy úřadu OLAF. Operační hodnocení nejenže pomáhá posoudit rizika zneužití finančních prostředků, nýbrž jako dodatečnou výhodu poskytuje rovněž užitečné informace o potřebných reformách v oblasti řízení veřejných financí, které se mohou odrazit v politické podmíněnosti operací. Co se týče pravděpodobné míry nesouladu, riziko nedodržení podmínek (ve formě nesplácení úvěru nebo zneužití finančních prostředků) se na základě zkušeností s nástrojem makrofinanční pomoci od doby jeho vytvoření považuje za nízké.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Ke zmírnění rizika podvodného zneužití bude přijata řada opatření:
Za prvé, navrhovaný právní základ pro makrofinanční pomoc Jordánsku zahrnuje ustanovení o opatřeních k předcházení podvodům. Tato opatření budou dále rozvedena ve smlouvě o úvěru, ve které se plánuje soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, o auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Dále se předpokládá, že pomoc bude vázána na řadu konkrétních podmínek politik, zvláště v oblasti řízení veřejných financí, aby se zvýšila účinnost, transparentnost a odpovědnost.
Za druhé, před dosažením dohody o memorandu o porozumění provedou útvary Komise s podporou řádně pověřených externích odborníků nové operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů na jordánském ministerstvu financí a v jordánské centrální bance s cílem splnit požadavky finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie. Tento přezkum zjistí, zda je jordánský rámec pro řádné finanční řízení makrofinanční pomoci dostatečně účinný, a to tím, že zhodnotí oblasti, jako je struktura a organizace řízení, řízení a kontrola finančních prostředků, bezpečnost systémů informačních technologií, kapacita interního a externího auditu a rovněž nezávislost centrální banky. Na základě tohoto posouzení mohou být po dohodě s vnitrostátními orgány zavedeny zvláštní mechanismy vztahující se na řízení finančních prostředků ze strany příjemců. Podpora bude vyplacena na zvláštní účet v jordánské centrální bance.
Za ověřování, kontrolu a audit pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
01 03 02 – Makrofinanční pomoc
01 03 06 – Poskytování prostředků pro záruční fond
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
číslo
|
RP/NRP
|
zemí ESVO 15 |
kandidátských zemí 16 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |
|
|
4 |
01 03 02 Makrofinanční pomoc |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
|
4 |
01 03 06 Poskytování prostředků pro záruční fond |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
01 03 06 – Záruka Evropské unie za úvěry EU na makrofinanční pomoc třetím zemím: Záruční fond pro vnější vztahy musí být dotován podle nařízení o fondu 17 . V souladu s tímto nařízením půjčky vycházejí z nesplacené částky na konci roku. Záručnímu fondu musí být poskytnuty prostředky, přičemž se použijí prostředky v rámci rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“), které představují 9 % celkových nesplacených závazků. Částka dotace je vypočtena počátkem roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n-1“. Vypočtená částka je v roce „n“ převedena do návrhu rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné transakci na počátku roku „n+1“ z položky „Poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová položka 01 03 06). V důsledku toho se pro účely výpočtu prostředků poskytovaných do fondu v cílové částce na konci roku „n–1“ zohledňuje 9 % (tj. nejvýše 18 milionů EUR) skutečně vyplacené částky.
Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: neuplatní se.
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce: |
4 |
||||||||
|
GŘ ECFIN |
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
||||
|
• Operační prostředky |
|||||||||
|
Rozpočtová položka 01 03 06 – Poskytování prostředků pro záruční fond |
Závazky |
(1a) |
9 |
9 |
18 |
||||
|
Platby |
(2 a) |
9 |
9 |
18 |
|||||
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 19 (operační hodnocení a hodnocení ex post) |
|||||||||
|
Rozpočtová položka 01 03 02 |
Závazky |
(3) |
0,10 |
0,15 |
0,25 |
||||
|
Platby |
(3 a) |
0,10 |
0,15 |
0,25 |
|||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=1+1a+3 |
0,10 |
9 |
9,15 |
18,25 |
|||
|
Platby |
=2+2a +3 |
0,10 |
9 |
9,15 |
18,25 |
||||
|
|
Závazky |
(4) |
9 |
9 |
18,00 |
||
|
Platby |
(5) |
9 |
9 |
18,00 |
|||
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
0,10 |
0,15 |
0,25 |
|||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=4+6 |
0,10 |
9 |
9,15 |
18,25 |
|
|
Platby |
=5+6 |
0,10 |
9 |
9,15 |
18,25 |
||
Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
5 |
Správní výdaje |
||||
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
||
|
GŘ ECFIN |
||||||
|
• Lidské zdroje |
0,039 |
0,029 |
0,021 |
0,016 |
0,105 |
|
|
• Ostatní správní výdaje |
0,025 |
0,015 |
0,040 |
|||
|
GŘ ECFIN CELKEM |
Prostředky |
0,064 |
0,044 |
0,021 |
0,016 |
0,145 |
|
CELKEM prostředky
|
(Závazky celkem = platby celkem) |
0,064 |
0,044 |
0,021 |
0,016 |
0,145 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
0,164 |
0,044 |
9,021 |
9,166 |
18,395 |
|
Platby |
0,164 |
0,044 |
9,021 |
9,166 |
18,395 |
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
–◻ ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy ⇩ |
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
|||||||
|
Druh 21 |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Celkový počet |
Náklady celkem |
||
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 22 |
||||||||||||
|
Výstup 1 |
Operační hodnocení |
1 |
0,10 |
1 |
0,10 |
|||||||
|
Výstup 2 |
Hodnocení ex post |
1 |
0,15 |
1 |
0,15 |
|||||||
|
Výstup 3 |
Poskytování prostředků pro záruční fond |
1 |
9 |
1 |
9 |
2 |
18 |
|||||
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1 |
1 |
0,10 |
1 |
9 |
2 |
9,15 |
4 |
18,25 |
||||
|
NÁKLADY CELKEM |
1 |
0,10 |
1 |
9 |
2 |
9,15 |
4 |
18.25 |
||||
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.Shrnutí
–◻ ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
CELKEM |
|||
|
OKRUH 5
|
||||||||
|
Lidské zdroje |
0,039 |
0,029 |
0,021 |
0,016 |
0,105 |
|||
|
Ostatní správní výdaje |
0,025 |
0,015 |
0,040 |
|||||
|
Mezisoučet za OKRUH 5
|
0,064 |
0,044 |
0,021 |
0,016 |
0,145 |
|||
|
Mimo OKRUH 5 24 víceletého finančního rámce |
||||||||
|
Lidské zdroje |
||||||||
|
Ostatní výdaje
|
||||||||
|
Mezisoučet
|
||||||||
|
CELKEM |
0,064 |
0,044 |
0,021 |
0,016 |
0,145 |
Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻ ◻Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Rok
|
Rok
|
Rok 2018 |
Rok 2019 |
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
|||||
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||||||
|
01 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
0,19 |
0,13 |
0,09 |
0,06 |
|||||
|
XX 01 01 02 (při delegacích) |
|||||||||
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |
|||||||||
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |
|||||||||
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 25 |
|||||||||
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) |
0.20 |
0.16 |
0.12 |
0.10 |
|||||
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) |
|||||||||
|
XX 01 04 yy 26 |
– v ústředí |
||||||||
|
– při delegacích |
|||||||||
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) |
|||||||||
|
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) |
|||||||||
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
|||||||||
|
CELKEM |
0,39 |
0,29 |
0,21 |
0,16 |
|||||
XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Náklady na potřebné zaměstnance jsou odhadovány na základě 30 % ročních výdajů na úředníky v platové třídě AD5–AD12.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Vedoucí oddělení: Dohled nad operací a její řízení, schvalování zpráv o přezkumu smlouvy o půjčce, vedení misí a posuzování pokroku při dodržování podmínek. Referent: Příprava memoranda o porozumění a smlouvy o úvěru, jednání s orgány a mezinárodními finančními institucemi, jednání s externími odborníky na operační hodnocení a hodnocení ex post, provádění kontrolních misí, vypracovávání zpráv útvarů Komise a příprava postupů Komise souvisejících s řízením pomoci. |
|
Externí zaměstnanci |
N/A |
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.
3.2.5.Příspěvky třetích stran
–X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.