C_2018227CS.01009501.xml

28.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 227/95

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Roční analýza růstu na rok 2018

[COM(2017) 690 final]

(2018/C 227/14)

Zpravodaj:

Dimitris DIMITRIADIS

Konzultace	Evropská komise, 18. 1. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Pověřený podvýbor	Podvýbor pro roční analýzu růstu na rok 2018
Přijato na plenárním zasedání	14. 2. 2018
Plenární zasedání č.	532
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	194/2/3

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že rámec evropského semestru má strategický význam, a je odhodlán nadále přispívat co nejúčinnějším způsobem. Současně EHSV znovu zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit úlohu organizované občanské společnosti v cyklu evropského semestru, zejména při přípravě roční analýzy růstu. EHSV může tomuto procesu přinést přidanou hodnotu. Kromě toho by měl evropský semestr strukturovanějším způsobem zapojit především sociální partnery a národní hospodářské a sociální rady.

1.2.

EHSV uznává, že sociální rozměr evropského semestru byl posílen zařazením sociálních ukazatelů do společné zprávy o zaměstnanosti (srovnávací přehled sociálních ukazatelů) (1). Výbor je nicméně přesvědčen, že orientace na zvyšování investic, strukturální reformy a posílení makroekonomické rovnováhy (2), kterou deklarovala Komise, musí být doprovázena rozšířením cyklu semestru na další oblasti „překračující rámec HDP“ (sociální a environmentální cíle a cíle týkající se udržitelnosti). EHSV se vyslovuje pro to, aby semestr podporoval evropský pilíř sociálních práv s cílem učinit z něj nástroj pro lepší životní a pracovní podmínky občanů. EHSV by si přál, aby byly cíle evropského pilíře sociálních práv zohledňovány v politikách i přijatých rozhodnutích.

1.3.

EHSV podporuje názor, že klíčem k posílení dlouhodobého růstu jsou investice, inovace a znalosti, vzdělávání a celoživotní učení, zejména v oblasti ekologických technologií a oběhového hospodářství, ale také v tradičnějších odvětvích. Výbor zdůrazňuje, že úrovně soukromých investic budou vysoké pouze v případě, bude-li vytvořena náležitá motivace, zajištěna stabilní domácí poptávka a zachováno příznivé investiční prostředí.

1.4.

Výbor poukazuje na to, že veřejné investice jsou poměrně nízké a zaostávají. Trvá na tom, že v zájmu ochrany křehkého růstu je třeba tyto investice zvýšit, což zahrnuje posílení sociálních investic do opatření zaměřených na rozvoj lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy a na lepší veřejné služby, infrastrukturu v oblasti péče, inovace a sociální soudržnost v různých zemích a regionech. EHSV za tímto účelem opět vyzývá k tomu, aby bylo schváleno přijetí takzvaného „zlatého pravidla veřejných investic“ s cílem tyto investice stimulovat.

1.5.

EHSV bere na vědomí zřízení programu na podporu strukturálních reforem (3). Ten je sice považován za velmi potřebný nástroj, který by členským státům mohl pomoci provádět institucionální, správní a strukturální reformy tím, že jim poskytne prostředky na budování kapacit a technickou pomoc, dle názoru EHSV by nicméně tyto reformy neměly mít za cíl pouhou deregulaci trhu práce a liberalizaci trhu s výrobky. Výbor zároveň upozorňuje, že program nemusí dosáhnout očekávaných výsledků vzhledem k poměrně malému rozpočtu a nedostatečným zkušenostem se spoluprací s členskými státy při provádění strukturálních reforem.

1.6.

Výbor sdílí názor Komise, že hospodářsky a sociálně přiměřené a vyvážené strukturální reformy na dobře fungujících trzích práce a trzích s výrobky jsou nezbytné, má-li se evropské hospodářství přizpůsobit dlouhodobým strukturálním změnám a možným hospodářským a environmentálním otřesům. EHSV však zdůrazňuje potřebu nesystémového přístupu a to, že by reformy měly být prováděny jen tehdy, je-li to nutné, a měly by respektovat vnitrostátní právo, sociální dialog a kolektivní smlouvy.

1.7.

EHSV vítá větší důraz, který Komise v rámci roční analýzy růstu klade na složení a efektivnost veřejných výdajů a také na odpovědnou fiskální politiku a přiměřené a efektivní výdaje. Výbor se domnívá, že reformy ve veřejné správě zaměřené na iniciativy v oblastech elektronické veřejné správy, účinnost zadávání veřejných zakázek (4) a větší transparentnost veřejných finančních prostředků mohou dosáhnout značných úspor nákladů a zvýšit veřejné investice. Při rozpočtové konsolidaci by tato opatření měla být jednou z prvních voleb.

1.8.

EHSV zdůrazňuje, že úsilí o zmírnění negativních dopadů stárnutí představuje pro rozpočty členských států výzvu. Je třeba znovu zdůraznit význam odborné přípravy a rekvalifikace, preventivní úlohu, jež připadá odvětví zdravotnictví, efektivnost výdajů na zdravotnictví a nutnost zabezpečit účinnost systému sociální ochrany.

2. Obecné připomínky

2.1.

EHSV opakuje své názory na skutečnost, že roční analýza růstu se nevztahuje na jiné příslušné politické oblasti, jako je politika životního prostředí, nebo další významné otázky, jako je kvalita zaměstnanosti. EHSV se domnívá, že semestr by bylo možné rozšířit tak, aby se zajistilo, že makroekonomické politiky EU budou udržitelné, a to nejen ekonomicky a společensky, ale také z hlediska životního prostředí. Semestr musí řešit hospodářské, sociální a environmentální výzvy na stejné úrovni.

2.2.

V tomto ohledu by měl evropský semestr zahrnovat komplexní systém ukazatelů zohledňujících sociální a environmentální dopady. Prvním krokem v tomto směru je zařazení srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů do srovnávací analýzy růstu na rok 2018, což by mělo být pokud možno doplněno o ukazatele týkající se vývoje mezd a míry uplatňování kolektivního vyjednávání. Stávající makroekonomická a sociální analýza by mohla být doplněna o ukazatele účinnosti zdrojů a energetické účinnosti, pokrok v oblasti vnitrostátních cílů týkajících se klimatu a energetiky a změny ve výši vnitrostátního environmentálního zdanění.

2.3.

Roční analýza růstu by měla klást větší důraz na dlouhodobé demografické otázky, zejména v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a migrací pracovníků. V tomto důležitém okamžiku, kdy se zdá, že bezprostřední ohrožení hospodářské a fiskální stability bylo odvráceno, je naléhavě nutné se zaměřit na tyto dlouhodobější otázky.

2.4.

EHSV dospěl v diskusi k tomu, že evropský semestr by měl být dále rozvíjen, aby se zajistila koordinace provádění cílů udržitelného rozvoje (5).

2.5.

Při rozvoji evropského semestru by se mělo brát v úvahu období po brexitu a mělo by se předpokládat, že bude nezbytné navýšit finanční kapacitu.

2.6.

Kromě toho bude třeba, aby byl evropský semestr přizpůsoben budoucí strategii po roce 2020. Tato strategie by měla vycházet z priorit Junckerovy Komise, jakož i cílů do roku 2030 založených na strategii Evropa 2020 a jejích cílech (které jsou pro nadcházející roky nadále relevantní) a na Pařížské dohodě.

3. Konkrétní připomínky

3.1. Investice

3.1.1.

Růst produktivity je jedním z hlavních zdrojů posílení hospodářského blahobytu. Je velmi důležité, aby si EU zachovávala vysokou a udržitelnou míru růstu produktivity vzhledem k tomu, že nyní za svými hlavními konkurenty zaostává, a to zejména v klíčových průmyslových odvětvích a v rozvoji nízkouhlíkových technologií. Neustále se zlepšující ekonomika je rozhodujícím základem pro financování dávek v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče na úrovni, jakou si evropští občané přejí. Podpora blahobytu, soudržnosti a sociální spravedlnosti je skutečně zcela slučitelná s hospodářským růstem a zvyšováním produktivity (6).

3.1.2.

Klíčem k růstu produktivity jsou investice, kvalita zaměstnanosti, inovace a znalosti. Při menších kapitálových investicích je zaměstnancům poskytováno méně nových zařízení a v budoucnu jsou růst produktivity a úrovně produktivity za jinak stejných podmínek nižší. To platí zejména v době, kdy se růst pracovní síly zpomaluje kvůli demografickým změnám a klesající porodnosti, jako je tomu v Evropě. Aby se práce stala produktivnější, je třeba investovat do vzdělávání, celoživotního učení a odborné přípravy, do zlepšování pracovních podmínek, do základních služeb, jako jsou služby péče o děti a mimoškolní péče, do modernizovaných zařízení, vybavení a výrobních postupů, do nových objevů a inovací a do dopravy, komunikací a další infrastruktury. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že rozsáhlé veřejné investice, včetně investic sociálních, působí v mnohem delším časovém horizontu. Podrobnější posouzení požadavků na plánování by proto mělo pomoci veřejné investice zvýšit. EHSV za tímto účelem opakuje svou výzvu, aby bylo schváleno přijetí takzvaného „zlatého pravidla veřejných investic“ s cílem tyto investice stimulovat.

3.1.3.

V tomto ohledu EHSV považuje za nezbytné, aby byly plně využity možnosti rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů a aby hlavním investičním nástrojem EU byla i nadále politika soudržnosti. Výbor zdůrazňuje, že je třeba zlepšit její řízení a její interakce s evropským semestrem, aby se ještě více zvýšil její přínos k udržitelnému rozvoji podporujícímu začlenění. Strukturální fondy lze využívat více, než tomu je v současnosti, k podpoře vzdělávání a odborné přípravy v oblasti potřebných dovedností v úzké spolupráci se sociálními partnery. V tomto smyslu EHSV souhlasí s názorem Komise, že EFSI zdaleka „nedosahuje svého plného potenciálu v akceleraci rozvoje lidského kapitálu“.

3.1.4.

V zájmu modernizace zařízení a výrobních technologií je třeba nastolit vhodné podnikatelské prostředí a odpovídající sociální prostředí, aby měly společnosti motivaci investovat. EHSV se domnívá, že je nesmírně důležité, aby členské státy vytvořily silnější a účinnější instituce, které budou schopné bojovat proti korupci a zajistit právní stát. V opačném případě nemůže být míra investic vysoká.

3.1.5.

EHSV opakuje, že je zapotřebí investic do opatření zajišťujících spravedlivý přechod, doprovázených investicemi do transformace, zejména v odvětví energetiky a výroby. Tyto investice, na něž by měly být k dispozici odpovídající finanční prostředky, by měly rovněž podpořit pracovníky z regionů přecházejících z průmyslových odvětví s vysokými emisemi uhlíku na odvětví s nízkými emisemi, která musí být dobře řízena, aby přispěla k cílům důstojné práce pro všechny, sociálního začlenění a vymýcení chudoby.

3.1.6.

Kromě příznivého klimatu je pro investice také důležité, aby v Evropě existovaly dobře fungující finanční trhy. EHSV je znepokojen skutečností, že integrace finančních trhů stále zaostává. Neprodleně by se měl uskutečnit další rozvoj bankovní unie a unie kapitálových trhů.

3.1.7.

EHSV souhlasí s tím, že vytvoření unie kapitálových trhů a dalších rámcových podmínek má zásadní význam, aby se zlepšily podmínky financování, rozložilo se riziko a úvěry byly dostupnější pro všechny společnosti a aby se zásada rovných příležitostí uplatňovala praxi.

3.1.8.

Podmínky přístupu k financování jsou stále velmi nevyrovnané a přístup k financování je pro malé a střední podniky, malé rodinné a tradiční podniky a začínající a rychle se rozvíjející podniky ještě pořád velmi obtížný a představuje velký problém. Výbor proto vítá opatření, jako je celoevropský fond fondů rizikového kapitálu, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s místními, regionálními a celostátními orgány podnikla další opatření s cílem mobilizovat soukromé a veřejné investice a podpořit diferenciaci zdrojů financování.

3.1.9.

Rozvoj unie kapitálových trhů – rozšíření rizikových fondů, trhů soukromého vlastního kapitálu – včetně neformálních trhů, obchodních andělů a skupinového financování, zlepšil přístup některých kategorií malých a středních podniků k rizikovému kapitálu. Velmi významný podíl malých a středních podniků z tohoto vývoje ovšem pravděpodobně nebude mít žádný prospěch. Ani pro inovativní společnosti, startupy a společnosti střední velikosti není jednoduché tyto nové nástroje využívat a mezi zeměmi přetrvávají značné rozdíly z důvodu úrovně rozvoje místních kapitálových trhů a chybějících náležitých právních předpisů. Proto by se měla věnovat pozornost vytvoření vhodných podmínek pro financování těchto společností bankami.

3.1.10.

EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby vynaložily veškeré možné úsilí na odstranění překážek pro investice a na vytvoření příznivého investičního prostředí. Kromě výše zmíněných problémů lze uvést například nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu a úsilí o rozvoj evropského fondu sociálního podnikání, „druhou šanci“ pro krachující podnikatele, zlepšení insolvenčních řízení nebo zavedení systémů pro preventivní restrukturalizaci. Podpora účasti bank a zvýšení jejich provozní účinnosti musí být jedním z pilířů rozvoje investiční činnosti.

3.1.11.

EHSV ve svých předchozích stanoviscích již zdůraznil, že dokončení energetické unie, strategie pro jednotný digitální trh a akčního plánu pro oběhové hospodářství otevře ideální příležitosti pro investice. Kromě toho je třeba zvážit nové příležitosti pro ekologické investice bojující proti změně klimatu. Zvýšení dynamiky v těchto oblastech závisí rovněž na mezinárodních obchodních dohodách, z nichž některé mohou být nepříznivě ovlivňovány měnícími se postoji ve světové politice a tím, jak jsou v důsledku přístupné trhy.

3.2. Provádění strukturálních reforem

3.2.1.

EHSV se domnívá, že by strukturální reformy měly být hospodářsky a sociálně vyvážené. Mezi strukturálními reformami by jako první měly být provedeny ty, které podporují nárůst produktivity, ale i ty, jež posilují jistotu zaměstnání a systém sociální ochrany, přičemž respektují kolektivní vyjednávání a autonomii sociálních partnerů. Strukturální reformy jsou zásadní pro budování integrity a transparentnosti ve veřejné správě a pro poskytování vysoce kvalitních služeb občanům a podnikům.

3.2.2.

EHSV bere na vědomí iniciativy navržené Komisí v plánu prohloubení evropské hospodářské a měnové unie a v současné době k tomuto souboru iniciativ připravuje zvláštní stanovisko (7). Výbor bude i nadále přispívat k diskusi vedoucích představitelů EU o budoucím vývoji hospodářské a měnové unie v rámci debaty o budoucnosti Evropy. Vyjadřuje však politování nad tím, že v roční analýze růstu se většina problémů spojených s posílením konvergence a začleňováním členských států týká téměř výhradně zemí eurozóny. Konvergence zemí, které nejsou členy eurozóny, by měla být považována za stejně důležitou otázku a mělo by na ni být vynakládáno stejné úsilí. Je třeba prosazovat novou strategii a akční plán, aby se zajistilo, že členské státy s nižší produktivitou dokážou dorovnat výkon díky růstu vlastních kvalitních investic. Rovněž by měla být přijata opatření na podporu obnovy konkrétních oblastí s revitalizačními projekty, jejichž součástí jsou růst kvality a investice.

3.2.3.

Při přípravě koncepce, rozvíjení a realizaci hospodářsky a sociálně přiměřených a vyvážených strukturálních reforem je obzvláště důležitá úloha sociálních partnerů. Musí být založena na novém zahájení sociálního dialogu, který bude vycházet ze stávající formy dialogu, ale bude vybaven posílenými participativními nástroji. Odpovědné sociální jednání značně závisí na jasné a přímé komunikaci a EHSV vítá, že Komise oznámila, že hodlá důkladným a systematickým způsobem zapojit sociální partnery do cyklu evropského semestru.

3.2.4.

EHSV sdílí názor Evropského parlamentu, podle něhož je pracovní trh, který řádně funguje, velmi důležitý pro vznik pozitivní hospodářské situace (8). To by mělo patřit k prioritám reforem. EHSV se však rovněž domnívá, že je nezbytné posílit sociální rozměr jednotného evropského trhu, včetně systémů zabezpečení, a že základem pro to by měl být evropský pilíř sociálních práv.

3.2.5.

Při řešení strukturálních problémů na trhu práce, jimž čelí členské státy, by Komise měla přihlédnout k různým stupňům hospodářského vývoje členských států a navrhovaná opatření by měla být produktivní, inkluzivní, přijatelná a v jejich společnostech proveditelná.

3.2.6.

Kvalitní vzdělávání a odborná příprava musí být dostupné všem jako základní právo. Dnes však mají zásadní význam pro rozvoj evropského hospodářství, aby bylo možné spoléhat na dobře vzdělanou a dovednou pracovní sílu, která drží krok s nejnovějším vývojem. Existuje mnoho signálů od organizací zaměstnavatelů, že nejvýznamnějším faktorem, který brání růstu výroby a vytváření pracovních míst, je nedostatek pracovní síly s dovednostmi odpovídajícími požadavkům podniků. Odborové svazy naproti tomu naléhavě požadují vhodný rámec, který by umožňoval, aby si každý mohl potřebné aktuální dovednosti doplnit v průběhu své profesní dráhy (např. právo na placené studijní volno), což by znamenalo, že odpovědnost nesou všichni: jednotlivci, podniky (v závislosti na velikosti podniku) i veřejnost. Všechny tyto otázky je třeba bezodkladně řešit náležitými opatřeními navrženými v rámci roční analýzy růstu v souladu s novou agendou dovedností pro Evropu (9).

3.2.7.

Podle společné zprávy o zaměstnanosti „je růst mezd ve většině zemí nadále pomalý. […] Růst reálných mezd v období 2014 až 2016 navíc zaostával za růstem produktivity. Jde o dlouhodobý trend: v období mezi roky 2000 a 2016 skutečná produktivita na zaměstnanou osobu v EU vzrostla o 14,3 %, zatímco skutečné odměny na zaměstnance vzrostly o 10,2 %.“ (10) Zatímco ve většině zemí je míra růstu mezd nižší než míra růstu produktivity, v některých zemích je tomu naopak. S ohledem na tuto různorodost EHSV zdůrazňuje, že růst reálných mezd, včetně minimálních mezd – tam, kde existují –, by měl být v souladu s růstem produktivity. Výbor se domnívá, že spravedlivé přerozdělování příjmů a bohatství plynoucích z nárůstu produktivity by mělo přinést větší rovnost a pozitivně ovlivnit domácí a globální poptávku v rámci EU. Tuto domácí poptávku je třeba stimulovat, neboť představuje zásadní předpoklad pro udržení růstu, překonání krize a pozvednutí zaměstnanosti. Jedním z nejdůležitějších nástrojů pro dosažení těchto cílů v evropském hospodářství a společnosti je zvýšení platů, zejména těch nižších (11).

3.2.8.

EHSV mnohokrát zdůraznil potřebu podpory pro malé a střední podniky (12), které – vedle dotčených pracovníků a zaměstnanců – bývají při selhání trhu nejvíce postiženy, přičemž mají velký potenciál přispívat k evropskému hospodářství. Z tohoto důvodu Výbor vítá záměr Komise podpořit šíření nových technologií mezi malými a středními podniky. Současně je důležité, aby Komise zohlednila také problémy, které mají malé a střední podniky s přístupem k financování, skutečnost, že se jedná o různorodou skupinu, a potřebu podporovat malé tradiční a rodinné podniky (13).

3.2.9.

Nedílnou součástí reformního procesu by mělo být zavedení systému pobídek, který vytvoří rovné podmínky hospodářské soutěže, více podpoří růst a omezí možnosti zneužití. Zvláštní pozornost by měla být věnována lepšímu regulačnímu a administrativnímu rámci. EHSV sdílí názor vyjádřený v roční analýze růstu, že by evropským občanům mohl přinést mnoho výhod jednotný trh v odvětví obrany, znovu však také připomíná svůj názor, že prostředky z rozpočtu EU nelze používat na financování vojenských nástrojů či operativních akcí.

3.2.10.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba pokračovat ve zvyšování konkurenceschopnosti Evropy v širším slova smyslu, jenž zahrnuje mnohem více než pouhou konkurenceschopnost podniků. Je třeba posílit její celosvětové hospodářské postavení a přijmout opatření, aby byla Evropa lépe připravena na soutěž se svými globálními konkurenty.

3.3. Odpovědné fiskální politiky

3.3.1.

Pozorované oživení evropského hospodářství pomáhá zlepšit stav veřejných financí, které se během finanční a hospodářské krize a po ní ocitly v nesnázích. Nízké úrokové sazby a hospodářský růst současně přinášejí dobrou příležitost ke snížení nadměrných úrovní dluhu tam, kde existují. Poměr vládního dluhu k HDP je v celé EU mimořádně nerovnoměrně rozložen a tato skutečnost vystavuje země s vysokou úrovní dluhové zátěže možnému úrokovému riziku, což vede k vysokým nákladům na financování, pokud úrokové sazby začnou při snížení akomodace měnové politiky růst.

3.3.2.

Vzhledem k těmto skutečnostem EHSV oceňuje skutečnost, že jedním z pilířů, na nichž Komise buduje svou hospodářskou a sociální politiku, je pilíř odpovědných fiskálních politik. Výbor by však rád zdůraznil, že odpovědná politika vládních výdajů není vždy měřena pouze schodkem, jímž skončí hospodaření, ale i svým dopadem na reálnou ekonomiku a společnost jako celek.

3.3.3.

EHSV plně podporuje názor, že fiskální politika musí být přizpůsobena konkrétním podmínkám jednotlivých zemí. Neustálé dilema mezi potřebou zajistit dlouhodobou kontrolu nad výší schodku a dluhu a veřejnými výdaji, které jsou „příznivé pro růst“, je vždy obtížné vyřešit a vyváženost se může v závislosti na konkrétní situaci v jednotlivých zemích měnit. EHSV se zasazuje za flexibilitu, a to zejména v případech, kdy umožňuje uskutečnit veřejné investice na podporu odvětví, která přinášejí rovněž dlouhodobý prospěch (vzdělávání, odborná příprava a zdravotní péče), nebo investice zaměřené na vytvoření podmínek pro hospodářský přechod k udržitelnému hospodářství bojujícímu se změnou klimatu či pro podpůrná opatření ve prospěch společností, které jsou postiženy selháním trhu.

3.3.4.

EHSV důrazně vyzývá k trvalému a náležitě koordinovanému boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, aby bylo zajištěno spravedlivé zdanění nadnárodních společností a digitální ekonomiky. EHSV rovněž poukazuje na důležitost boje proti daňovým únikům prostřednictvím větší transparentnosti (14) a také proti veškerým formám nekalé daňové soutěže mezi členskými státy (15).

3.4. Evropský pilíř sociálních práv

3.4.1.

EHSV vítá interinstitucionální konsenzus dosažený při vyhlášení evropského pilíře sociálních práv na sociálním summitu v Göteborgu v listopadu 2017.

3.4.2.

Evropský pilíř sociálních práv je v první řadě politické prohlášení, které obsahuje legislativní a nelegislativní návrhy. Jednomyslná podpora, kterou od členských států získal, je důležitým signálem podporujícím jeho uplatňování. Evropský pilíř sociálních práv by měl jakožto rámec pro legislativní i nelegislativní iniciativy pomoci podpořit reformy a posílit zaměření na sociální pokrok v rámci evropského semestru.

3.4.3.

EHSV se domnívá, že evropský pilíř sociálních práv by měl být doplněn o plán, který by podrobně popsal jeho provádění a podpořil dosažení jeho cílů na vnitrostátní úrovni (16).

3.4.4.

EHSV žádá, aby byl do semestru plně začleněn sociální rozměr. EHSV by si přál, aby byly cíle evropského pilíře sociálních práv zohledňovány v politikách i přijatých rozhodnutích.

3.4.5.

Jak EHSV již dříve zdůraznil (17), EU musí v zájmu zajištění své budoucnosti spojit zdravý hospodářský základ se silným sociálním rozměrem. EU se musí zaměřit na zajištění vyváženého hospodářského růstu podporujícího začleňování, sociálního pokroku a ekologické vyváženosti, což může vést ke zvýšení blahobytu občanů.

3.4.6.

Podzimní balíček Komise obsahuje srovnávací přehled sociálních ukazatelů jako nový nástroj v rámci evropského semestru určený ke sledování provádění evropského pilíře sociálních práv, což by mělo být součástí analýz v nadcházejících zprávách o jednotlivých zemích a doporučeních pro jednotlivé země.

V Bruselu dne 14. února 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS

(1) Společná zpráva o zaměstnanosti.

(2) Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 73.

(3) Nařízení (EU) č. 2017/825.

(4) COM(2017) 572.

(5) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 44.

(6) Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 33.

(7) ECO/446 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(8) Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 73.

(9) COM(2016) 381.