EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

SWD(2021) 708 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2021





Kapitola o stavu právního státu v Estonsku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2021

Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2021) 700 final} - {SWD(2021) 701 final} - {SWD(2021) 702 final} - {SWD(2021) 703 final} - {SWD(2021) 704 final} - {SWD(2021) 705 final} - {SWD(2021) 706 final} - {SWD(2021) 707 final} - {SWD(2021) 709 final} - {SWD(2021) 710 final} - {SWD(2021) 711 final} - {SWD(2021) 712 final} - {SWD(2021) 713 final} - {SWD(2021) 714 final} - {SWD(2021) 715 final} - {SWD(2021) 716 final} - {SWD(2021) 717 final} - {SWD(2021) 718 final} - {SWD(2021) 719 final} - {SWD(2021) 720 final} - {SWD(2021) 721 final} - {SWD(2021) 722 final} - {SWD(2021) 723 final} - {SWD(2021) 724 final} - {SWD(2021) 725 final} - {SWD(2021) 726 final} - {SWD(2021) 727 final}

I.Systém soudnictví

Estonská soustava soudů sestává ze tří úrovní: čtyř okresních soudů (projednávajících všechny občanskoprávní, trestní a přestupkové věci) a dvou správních soudů jako soudů prvního stupně, dvou oblastních soudů jako soudů druhého stupně (projednávajících odvolání proti rozhodnutím okresních a správních soudů) a Nejvyššího soudu nejvyšší instance, který projednává kasační opravné prostředky proti rozhodnutím soudů druhého stupně. Nejvyšší soud vykonává rovněž přezkum ústavnosti. Nejvyšší soud spravuje svůj vlastní rozpočet a své operace a soudy prvního a druhého stupně spravuje ministerstvo spravedlnosti společně s Radou pro správu soudů. Rada pro správu soudů není stálým orgánem. Mezi její pravomoci mimo jiné patří záležitosti týkající se uspořádaní soudních obvodů, financování soudů a účastní se diskusí o správě soudů. Soudce soudů prvního a druhého stupně jmenuje prezident republiky na návrh všech soudců Nejvyššího soudu zasedajících v plénu (en banc) 1 . Úřad státního zastupitelství je státní úřad, který spadá do kompetence ministerstva spravedlnosti a je při plnění svých povinností nezávislý. Řídí jej nejvyšší státní zástupce, zejména pokud jde o jmenování státních zástupců a jejich profesní kariéru 2 . Estonská advokátní komora je nezávislým samosprávným profesním sdružením 3 . Disciplinární řízení vedené proti právníkům může u čestného soudu 4 zahájit jakákoli zúčastněná osoba nebo rada advokátní komory 5 . Estonsko se účastní Úřadu evropského veřejného žalobce.

Nezávislost

Míra vnímané nezávislosti soudnictví se výrazně zlepšila a je nyní u široké veřejnosti vysoká a u společností průměrná. Celkem 66 % veřejnosti vnímá nezávislost soudnictví jako poměrně dobrou a velmi dobrou, což ve srovnání s rokem 2020 (57 %) představuje výrazný nárůst a pokračování pozitivního trendu. Celkem 57 % podniků považuje nezávislost soudnictví za poměrně nebo velmi dobrou, což zvrátilo předchozí sestupný trend (39 % v roce 2020) 6 . Míra vnímané nezávislosti soudnictví se od roku 2016 zvýšila jak u široké veřejnosti, tak u společností.

Pravomoci předsedů soudů byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly kompetence přeložit soudce bez jejich souhlasu v mimořádných situacích a na omezenou dobu a požádat o dočasné přidělení soudců s jejich souhlasem. Změny zákona o soudech, které vstoupily v platnost v červnu 2020, umožňují přeložit soudce bez jejich souhlasu za účelem řešení případného nahromadění nevyřízených soudních případů a mimořádné situace při zvýšení počtu nových případů týkajících se migrace a azylu. Je-li to nezbytné pro řádný výkon spravedlnosti, může být soudce bez svého souhlasu rozhodnutím předsedy soudu dočasně přeložen k správnímu soudu, aby přezkoumal žádosti o zajištění státních příslušníků třetích zemí 7 . Toto přeložení je možné pouze v naléhavé situaci 8 a podléhá soudnímu přezkumu u Nejvyššího soudu. Důležité záruky představují skutečnosti, že přeložení je dočasné, a to v přesně vymezené situaci, podléhá soudnímu přezkumu a nerozhoduje o něm výkonná moc. Rada Evropy doporučuje, aby přeložení soudců bez jejich souhlasu podléhalo takovým zárukám 9 . Tytéž změny rozšířily možnost postoupit věc jinému soudu bez změny příslušnosti 10 . Na žádost předsedy okresního nebo správního soudu mohou předsedové oblastních soudů na základě společného rozhodnutí postoupit věc, která může být posouzena na základě obecných skutečností 11 , jinému soudu téhož stupně za účelem vynesení rozsudku 12 . Toto opatření má být použito jako mimořádné opatření a nesmí být použito jako trvalé řešení 13 . Tytéž změny rozšířily možnost dočasně přidělit soudce s jejich souhlasem. Předseda soudu může vyslat soudce s jeho souhlasem a na žádost předsedy jiného soudu, aby projednal věc u jiného soudu stejného nebo nižšího stupně, existuje-li reálné riziko, že daný soud nebude schopen vyřešit nově přicházející věci v přiměřené lhůtě 14 . V takovém případě je dočasné přidělení rovněž časově omezené 15 .

Povyšování soudců je transparentnější. V prosinci 2020 plénum Nejvyššího soudu změnilo kritéria pro hodnocení soudců prvního stupně, kteří se ucházejí o pozici soudců druhého stupně. Kritéria, která byla poprvé zveřejněna v roce 2015 16 , byla revidována tak, aby zahrnovala postup pro shromažďování informací o kandidátech 17 , což by mělo přispět k transparentnosti postupu povyšování soudců. Kariérní postup soudců spočívá ve veřejných výběrových řízeních, v nichž jsou soudci 18 , kteří žádají o povýšení, řazeni rovnocenně s kandidáty z jiných právnických profesí 19 . Tento pozměněný režim je obzvláště důležitý vzhledem k tomu, že v nadcházejících letech odejde řada soudců do penze a bude třeba je nahradit nově jmenovanými nebo povýšenými soudci. Proces jmenování nových soudců prvního a druhého stupně je řízen Zkušební komisí pro výběr soudců a závisí na ústní a písemné zkoušce 20 a hodnocení vhodnosti kandidátů. Poté jsou úspěšní kandidáti představeni plénu Nejvyššího soudu 21 , který předloží návrh 22 na jejich jmenování prezidentovi republiky 23 . Soudci prvního stupně jsou povýšeni na soudce vyššího stupně usnesením pléna Nejvyššího soudu 24 , a to na základě pohovoru a stanoviska všech členů soudu, u nějž se dotyčná osoba o pozici uchází 25 . Proti rozhodnutí o povýšení nebo jmenování lze podat odvolání k senátu Nejvyššího soudu pro přezkum ústavnosti 26 . Zúčastněné strany vyjádřily obavy ohledně strukturální nestrannosti soudů účastnících se odvolacího řízení, ačkoli v praxi dosud žádné takové odvolání nebylo podáno. Dále je třeba poznamenat, že členové senátu pro přezkum ústavnosti 27 , kteří se podíleli na rozhodování o povýšení nebo o návrhu na jmenování, mají možnost neúčastnit se odvolacího řízení s cílem vyřešit případné pochybnosti o strukturální nestrannosti odvolacího senátu. Poté, co je soudce poprvé jmenován do funkce, je po dobu prvních tří let hodnocen Zkušební komisí pro výběr soudců podle zákonem stanovených kritérií 28 .

Kvalita

Pokročilá úroveň digitalizace soudnictví umožnila, aby soudy v průběhu pandemie COVID-19 nadále fungovaly bez výrazných narušení. Jak je uvedeno ve zprávě o právním státu z roku 2020, Estonsko patří mezi členské státy s nejlepšími výsledky v digitalizaci soudnictví. To během pandemie COVID-19 umožnilo hladký přechod od výkonu spravedlnosti prostřednictvím osobních řízení k řízením na dálku. Estonsko již před pandemií představilo digitální podání soudních spisů, vybavilo všechna soudní pracoviště videokonferenčními nástroji a umožnilo soudům, státním zastupitelstvím a právníkům pracovat na dálku. Virtuální soudní síň byla vytvořena v roce 2020, aby se soudci, právníci a státní zástupci mohli účastnit slyšení na dálku 29 . Tento nový digitální nástroj nepoužívá komerční cloudové produkty. Umožňuje uživatelům, aby se přihlásili, aniž by museli instalovat jakýkoli software, a umožňuje streamování a nahrávání slyšení. Každé slyšení ve virtuální soudní síni má jedinečné jméno a heslo, které po skončení slyšení nelze znovu použít. Tuto novinku doplnily příručky, které odborníkům pomohly s používáním nového nástroje. Nejvyšší soud připravuje další specifické vzdělávací materiály a kurzy s cílem dále rozvíjet odbornou přípravu v této oblasti. Kromě toho má být v roce 2021 představena nová verze systému e-File pro elektronickou komunikaci v systému soudnictví, která umožní nahrávání rozsáhlých souborů a videí na on-line platformu 30 .

Efektivnost

Navzdory výzvám, které přináší pandemie COVID-19, funguje systém soudnictví i nadále efektivně. Délka řízení a projednávaných věcí patří mezi nejkratší v EU 31 . V roce 2020 řešily okresní soudy občanskoprávní věci se stejnou efektivností jako v roce 2019 (v průměru 95 dní), trestní věci pomaleji než v roce 2019 (v průměru 255 dní v rámci obecných trestních řízení, 34 dní v rámci zjednodušených řízení a 47 dní v rámci přestupkových řízení) 32 . U soudů prvního stupně byly správní věci řešeny mírně pomaleji než v roce 2019 33 (v průměru 126 dnů). 34 Odvolání v občanskoprávních věcech byla řešena v průměru 192 dní , v trestních věcech 51 dní, a v správních věcech 197 dní. Trvání soudních řízení v občanskoprávních, obchodních a správních věcech je kratší než průměrné trvání v EU (měřeno v dispozičním čase) a počet projednávaných věcí se často objevuje mezi nejnižšími počty v EU 35 . Ve srovnání s rokem 2019 klesla míra vyřešených případů mírně pod 100 %, avšak soudy byly obecně schopny se s příchozími případy vypořádat.

II.Protikorupční rámec

Při srovnání se zprávou o právním státu z roku 2020 se protikorupční institucionální rámec nezměnil. Ministerstvo spravedlnosti odpovídá za přípravu, dohled a koordinaci protikorupčního akčního plánu na období 2021–2025. Parlamentní dohled nad prováděním protikorupčních opatření vykonává protikorupční výbor. Na financování politických stran dohlíží Výbor pro dohled nad financováním politických stran. Odbor pro boj proti korupci národní kriminální policie je specializovaný útvar odpovědný za vyšetřování případů korupce a Útvar pro vnitřní bezpečnost je odpovědný za vyšetřování trestných činů spáchaných vyššími státními úředníky a vyššími úředníky místních samospráv v šesti větších samosprávných celcích. Úřad státního zastupitelství řídí vyšetřování trestných činů korupce v přípravném řízení a dohlíží na něj a u soudu má úlohu veřejného žalobce.

Odborníci a vedoucí pracovníci podniků vnímají míru korupce ve veřejném sektoru i nadále jako poměrně nízkou. V indexu vnímání korupce v roce 2020 vypracovaném organizací Transparency International Estonsko získalo 75 bodů ze 100 možných, a umístilo se tak v rámci Evropské unie na šestém a celosvětově na sedmnáctém místě 36 .Toto vnímání se za posledních pět let 37 zlepšilo 38 .

Strategický protikorupční rámec byl revidován. Nový komplexní protikorupční akční plán na období 2021–2025 39 , který vláda přijala v únoru 2021, má osm hlavních priorit 40 . Plán lze považovat za významný krok vpřed ve srovnání s předchozí strategií, jehož cílem je doplnit protikorupční právní rámec regulací lobbování a právními ustanoveními o ochraně oznamovatelů. Provádění nového akčního plánu bude koordinovat ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím protikorupční sítě 41 .

Stávající protikorupční síti byly přiděleny nové odpovědnosti v rámci akčního plánu na období 2021–2025. Kromě sledování činností stanovených v akčním plánu je hlavními cíli protikorupční sítě rozvíjet a sdílet osvědčené postupy, podporovat spolupráci a vzájemné učení a výměnu zkušeností 42 . Síť, kterou byla původně tvořili protikorupční koordinátoři ze všech ministerstev, byla rozšířena tak, aby zahrnovala zástupce policie, občanské společnosti, parlamentu, národního kontrolního úřadu a případné externí zúčastněné strany 43 . Předpokládá se, že se tato síť sejde čtyřikrát až pětkrát ročně a podle orgánů a občanské společnosti bude klíčovým aktérem při provádění akčního plánu. Očekává se, že síť bude rozšířena a očekává se další rozvoj strategických partnerství. Orgány i občanská společnost považují spolupráci mezi orgány a organizacemi zapojenými do sítě za dobrou 44 .

Systém trestního soudnictví pro vyšetřování a stíhání korupce má dostatečné zdroje a funguje dobře, i když chybí specializovaná podpora pro státní zástupce. V roce 2020 bylo zaregistrováno 78 oznámení o trestných činech korupce 45 a bylo zahájeno 56 trestních řízení 46 . Systém trestního soudnictví se při odhalování případů korupce ukázal jako účinný – v současné době probíhají celkem čtyři případy korupce na vysoké úrovni 47 , včetně nedávného případu týkajícího se projektu výstavby nemovitosti Porto Franco v Tallinnu, který vedl k rezignaci předchozí vlády v lednu 2021. Na nejvyšším státním zastupitelství působí dva státní zástupci a jeden pomocný státní zástupce, kteří se zabývají trestnými činy souvisejícími s korupcí. V obvodním státním zastupitelství působí šest specializovaných státních zástupců a čtyři pomocní státní zástupci odpovědní za případy korupce 48 . Lidské zdroje vyčleněné na vyšetřování korupce se vzhledem k počtu probíhajících případů jeví jako přiměřené. Bylo by však zapotřebí poskytnutí specializované podpory státním zástupcům, a to například odborníky v oblasti zadávání veřejných zakázek a auditory 49 . V protikorupční akční plánu se předpokládá, že státní zastupitelství buduje procedurální a analytické kapacity v oblasti obchodní korupce a finanční trestné činnosti prostřednictvím smluvních auditorů a podpůrného personálu, pro tyto aktivity však není uveden harmonogram 50 . Pokud jde o zvláštní protikorupční školení pro státní zástupce a soudce, nedošlo k žádnému novému vývoji.

Byly zavedeny nezávazné pokyny týkající se lobbování a střetu zájmů. Dne 18. března 2021 přijala vláda dva nové soubory pokynů. První pokyny „Osvědčené postupy pro úředníky při komunikaci s lobbisty“ mají za cíl zvýšit transparentnost tvorby politik a jsou určeny ministrům, jejich poradcům, vyšším úředníkům ministerstev a vládním agenturám, včetně státních tajemníků. Jsou dobrovolné a nezávazné povahy. Pokyny byly přijaty na doporučení skupiny GRECO, která doporučila vytvořit všeobecný dobrovolný rejstřík lobbistů a dobrovolný režim lobbování poslanců Parlamentu 51 . Dokument však neupřesňuje, jak bude jeho uplatňování podporováno – úředníci, pro něž jsou osvědčené postupy určeny, si musí pokyny přečíst a vedoucí dotčeného orgánu je pověřen sledováním jejich uplatňování v praxi 52 . Druhý soubor vodítek „Pokyny pro ministry a jejich poradce pro předcházení střetu zájmů“, platí pouze pro ministry a jejich poradce a uvádí soubor zásad 53 , včetně těch týkajících se efektu otáčivých dveří 54 . Zásady doporučují zdržet se přechodu do řídícího nebo dozorčího orgánu soukromých společností a nadací působících ve stejné oblasti činnosti během jednoho roku po odchodu z funkce. Omezení se nevztahuje na jiné pozice v takové společnosti nebo nadaci 55 . Ustanovení o provádění vyžadují, aby se ministr nebo poradce seznámil s pokyny a podporoval dokončení specializovaného on-line kurzu 56 . Přijetí těchto pokynů spolu s novým modulem elektronického školení o komunikaci s lobbisty patří mezi cíle protikorupčního akčního plánu na období 2021–2025 57 . Jak uvedla Skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) 58 , pravidla týkající se efektu otáčivých dveří obsažená v pokynech představují konkrétní a pozitivní krok vpřed 59 . 

Zákon o boji proti korupci byl pozměněn tak, aby se povinnost ohlašovat zájmy rozšířila i na politické poradce ministrů 60 . Podle skupiny GRECO představují změny předložené parlamentu pozitivní vývoj 61 . Pokud jde o ochranu oznamovatelů, legislativní postup týkající se nového komplexního předpisu stále probíhá a očekává se, že bude dokončen do konce roku 2021 62 . 

Probíhají jednání o dohledu nad financováním stran. V roce 2020 byl předložen návrh na zrušení výboru dohlížejícího na financování politických stran a na přenesení jeho pravomocí na Národní kontrolní úřad 63 . Po změně vlády byl návrh stažen a nová vláda, která prohlásila posílení dohledu nad financováním politických stran za klíčovou prioritu 64 , pracuje na nové legislativní reformě s cílem rozšířit pravomoci výboru 65 . V současné době je hlavním orgánem odpovědným za kontrolu účetnictví politických stran Výbor pro dohled nad financováním politických stran. Má pravomoc vyšetřovat a oznamovat případná pochybení a přezkoumávat zákonnost darů. Pokud jde o sankční pravomoci, může ukládat finanční pokuty a požadovat vrácení nezákonných darů. Podle vlády lze několik oblastí ještě dále zlepšit, zejména pokud jde o pravomoci požadovat dokumenty a vymáhat sankce v případě, že protiprávní dary nejsou vráceny nebo převedeny do státního rozpočtu. Například v současné době může výbor požadovat dokumenty pouze od subjektů uvedených v zákoně, nikoli však od jiných subjektů (třetích stran).

Pandemie COVID-19 měla na rizika korupce omezený dopad. V souvislosti s pandemií nebyl nijak významně ovlivněn počet vyšetřování zahájených státním zastupitelstvím 66 . Aby se v souvislosti s pandemií předešlo riziku korupce a zvýšila se transparentnost, přijala vláda zvláštní pokyny týkající se postupu zadávání veřejných zakázek ve zvláštní nebo naléhavé situaci 67 . Kromě toho byly přijaty pokyny s cílem předcházet rizikům korupce souvisejícím s očkovací kampaní proti COVID-19 a zvýšit její transparentnost 68 .

III.Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků

V Estonsku 69 je svoboda projevu po právní a formální stránce chráněna Ústavou Estonské republiky 70 . Sekundární právní předpisy výslovně stanoví právo novinářů chránit své zdroje a podporují svobodu médií rozhlasového a televizního vysílání 71 . Právo na informace je výslovně zakotveno v ústavě, v zákoně o přístupu k veřejným informacím 72 a v zákoně o ochraně osobních údajů 73 . V Estonsku se čeká na provedení revidované směrnice o audiovizuálních a mediálních službách. 

Ministerstvo kultury vypracovalo návrh právního předpisu na posílení nezávislosti regulačního orgánu pro sdělovací prostředky – Úřadu pro ochranu spotřebitele a technickou regulaci. Návrh zákona 74 provádějícího revidovanou směrnice o audiovizuálních mediálních službách 75 , který byl v roce 2020 76 připravován, byl nyní vládou schválen a předložen parlamentu 77 . Návrh předpokládá změny týkající se fungování a pravomocí vnitrostátního regulačního orgánu pro sdělovací prostředky, který působí jako správní orgán ministerstva hospodářství a komunikací a v současné době nemá pravomoc dohlížet na mediální obsah. Je plánováno se zvláštní ustanovení, které zajistí nezávislost a nestrannost regulačního orgánu pro sdělovací prostředky při plnění jeho úkolů, a jehož cílem je splnit požadavky na nezávislost zakotvené v revidované směrnici o audiovizuálních mediálních službách 78 . Regulační orgán pro sdělovací prostředky uvádí, že se podařilo udržet odpovídající zdroje k plnění jeho úkolů, a dokonce zajistit určité dodatečné lidské zdroje 79 .

Očekává se, že změny právních předpisů zvýší transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků. Provedení příslušných ustanovení revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách 80 by poprvé zavedlo zvláštní povinnost mediálních společností zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře 81 . V současné době neexistují žádná zvláštní právní ustanovení, která by vyžadovala zveřejňování informací o vlastnictví, ačkoli obecné informace o podnikání jsou elektronicky, veřejně a volně dostupné prostřednictvím obchodního rejstříku a vlastníci všech hlavních kanálů jsou veřejnosti známi 82 . V současné době nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 nadále považuje situaci týkající se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků za středně rizikovou, vzhledem k tomu, že nový zákon není přijat, a že informace o konečném vlastnictví mediálních společností nejsou veřejnosti vždy dostupné. V Estonsku je patrná vysoká koncentrace zpravodajských médií 83 .

Problémy novinářů vyvolané pandemií COVID-19 jsou především ekonomické. Podle zúčastněných stran pandemie ovlivnila pluralitu sdělovacích prostředků a ochranu novinářů především z ekonomického hlediska tím, že snížila jistotu pracovních míst v tomto odvětví, a to zejména osob samostatně výdělečně činných. S cílem zmírnit dopad klesajících příjmů vydavatelů z reklamy způsobený pandemií COVID-19 zahájilo ministerstvo kultury v roce 2020 dvě kola podávání žádostí o podporu v krizi, aby podpořilo finanční udržitelnost vydávání deníků nebo týdeníků, včetně místních novin. Kromě toho byla sazba DPH na elektronické publikace snížena z 20 na 9 %, což je stejná sazba jako u tištěných publikací. Navýšení digitálních předplatných pomohlo vydavatelům zmírnit dopady poklesu příjmů z reklamy 84 .

Právo na přístup k informacím nalézá právní a formální ochranu v ústavě, avšak jeho uplatňování v praxi se může v jednotlivých veřejných orgánech lišit. Stejně jako v loňském roce zúčastněné strany uvedly, že veřejná správa má v některých případech tendenci přístup k veřejným informacím odepírat nebo zdržovat. Některá ministerstva údajně široce vykládají definované výjimky z požadavků na zveřejňování, např. ochranu údajů 85 . To vede v praxi k rozdílům v přístupu k informacím. Toto zjištění potvrzuje nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, které u ochrany práva na informace dále uvádí střední míru rizika 86 .

Nebyly hlášeny žádné závažné systematické hrozby pro novináře. Od vydání zprávy o právním státu pro rok 2020 je komplexní rámec pro ochranu novinářů stabilní. Skutečnost, že pomluva je nadále trestná a může za ni být uložena pokuta nebo trest odnětí svobody v maximální délce dvou let, stále představuje riziko podle nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021 87 . Od vydání zprávy o právním státu pro rok 2020 byly vytvořeny dvě nové výstrahy na Platformě Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů. Výstrahy se týkají činů, které mají negativní dopad na svobodu sdělovacích prostředků 88 . První výstraha byla mezitím vyřešena, a pokud jde o druhou, vláda odpověděla, že se týká občanskoprávního sporu u nezávislého soudu, do kterého vláda nemůže zasahovat.

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Estonsko je parlamentní republika s jednokomorovým parlamentem, ve které přezkum ústavnosti provádí ex post senát Nejvyššího soudu pro přezkum ústavnosti , a to za určitých podmínek na základě ústavní stížnosti 89 . Vedle systému soudnictví hraje v systému brzd a protivah úlohu i úřad veřejného ochránce práv (ombudsmana). Zapojení veřejnosti a zúčastněných stran podporují pokročilé nástroje informačních a komunikačních technologií.

Ministerstvo spravedlnosti pokračuje v rozvoji projektu, jehož cílem je dále zlepšit proces přijímání zákonů. Ministerstvo spravedlnosti pracuje na nových způsobech, jak zlepšit legislativní proces, zejména pokud jde o konzultace se zúčastněnými stranami. Cílem projektu „Pracovní prostor pro spoluvytváření“ je zlepšit proces tvorby právních předpisů, a zejména zapojení zúčastněných stran. Jeho cílem je zajistit, aby legislativní politika byla inkluzivní, předvídatelná a založená na znalostech, a poskytnout občanům ve velmi rané fázi dobrý přehled o tom, co vláda plánuje. Měl by rovněž zvýšit transparentnost a zjednodušit koordinaci využíváním moderních digitálních nástrojů. Harmonogram realizace projektu je součástí nových pokynů pro rozvoj legislativní politiky v období do roku 2030, které Parlament přijal v listopadu 2020. Obecně se tyto pokyny zaměřují na zajištění soudržného základu pro tvorbu právních předpisů a na poskytnutí jasných očekávání zúčastněným stranám a společnosti, na nichž se jejich účast v legislativním procesu bude zakládat. V konečném důsledku je cílem zvýšit kvalitu a snížit množství nových právních předpisů 90 .

Změny právních předpisů svěřily zdravotnímu výboru a vládě pravomoc řešit pandemii COVID-19 bez zavedení nouzového stavu. Jak je uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020, Estonsko vyhlásilo nouzový stav pro období od 12. března do 18. května 2020 a jmenovalo předsedu vlády šéfem štábu nouzového stavu. Legislativní vyhlášky předsedy vlády (v uvedené funkci) bylo možné soudně přezkoumat u správního soudu, nepodléhaly však parlamentnímu ani prezidentskému přezkumu. Dne 17. května 2020 přijal parlament změny zákona o prevenci a kontrole přenosných nemocí, která dala zdravotnímu výboru a vládě pravomoc přijímat opatření pro prevenci a kontrolu pandemie COVID-19 91 . Na základě těchto právních předpisů může vláda stanovit dočasná omezení, přičemž každé omezení by mělo odpovídat rozsahu a účelu problému v dané době a mělo by být v souladu se zásadou proporcionality 92 . Parlament v souladu se svým jednacím řádem a vnitřními předpisy dohlíží řádným postupem na činnost výkonné moci 93 . Během pandemie pokračoval Parlament ve své činnosti a byla přijata řada opatření s cílem minimalizovat fyzický kontakt, a snížit tak riziko infekcí 94 .

Všechny vládní vyhlášky týkající se pandemie COVID-19 obsahují informace o tom, jak mohou být právně napadeny 95 . Kromě toho Nejvyšší soud rozhodl, že osoba může napadnout obecnou vyhlášku do 30 dnů ode dne, kdy má na danou osobu dopad 96 . V období od jara 2020 do 1. března 2021 obdržel správní soud v Tallinnu přibližně 40 stížností, z nichž polovina byla vyřešena 97 . Jedna žádost o zahájení ústavního přezkumu byla postoupena Nejvyššímu soudu. V této věci prohlásil senát pro přezkum ústavnosti, že ustanovení předpisu ministra kultury, které stanovilo podmínky pro státní podporu institucí scénického umění byla neslučitelná s ústavním požadavkem rovného zacházení 98 , a byla proto neplatná 99 .

Úřad veřejného ochránce práv získal akreditaci se statusem A jako národní instituce pro lidská práva. V roce 2019 byl zahájen postup akreditace u Globální aliance národních institucí pro lidská práva (GANHRI), který byl zpožděn kvůli pandemii COVID-19. V prosinci 2020 byl proces dokončen a veřejný ochránce práv obdržel akreditaci. Jak je popsáno ve zprávě o právním státu z roku 2020, byly mu přiděleny nové úkoly jakožto národní instituci pro lidská práva, včetně činností souvisejících se smlouvami OSN a mechanismy na ochranu lidských práv 100 . Vzhledem k rozšíření svého mandátu obdržel veřejný ochránce práv dodatečné lidské a finanční zdroje, které se zdají být dostatečné k řádnému plnění jeho úkolů. Navíc může v případě nedostatku zdrojů požádat parlament o finanční prostředky, které jsou obvykle poskytnuty 101 . Kromě svých nových úloh a běžných úkolů veřejného ochránce práv má několik dalších pravomocí. Veřejný ochránce práv má právo podat žádost o ústavní přezkum a právo zahájit disciplinární řízení proti soudcům a hraje úlohu prostředníka mezi občany a Nejvyšším soudem. Samotný úřad je mechanismem filtrování žádostí občanů o ústavní přezkum, které jsou následně postoupeny senátu Nejvyššího soudu pro přezkum ústavnosti. Veřejný ochránce práv může z vlastního podnětu nebo na žádost občana zahájit disciplinární řízení proti soudcům, které je omezeno na chování a plnění povinností soudců a nemůže se týkat podstaty jejich rozhodnutí 102 . Tato pravomoc je vykonávána ve spolupráci s Nejvyšším soudem, aby nedocházelo k překrývání žádostí a řízení.

Program občanské společnosti na období 2021–2024 byl vytvořen ve spolupráci ministerstva vnitra a občanské společnosti. Na základě koncepce rozvoje estonské občanské společnosti 103 vláda podporuje občanskou společnost prostřednictvím nového programu občanské společnosti na období 2021–2024, který nahradil předchozí plán rozvoje občanské společnosti na období 2021–2030. V novém programu je kladen větší důraz na budování strategického partnerství mezi organizacemi občanské společnosti a veřejnými institucemi 104 . Tato praktická spolupráce se uplatňuje od počátku programu, kdy byly organizace občanské společnosti zapojeny do uvedeného procesu, a zúčastněné strany popsaly spolupráci mezi ministerstvem vnitra odpovědným za projekt a organizacemi občanské společnosti na tomto projektu jako spoluvytváření 105 .

Příloha I: Seznam zdrojů*

* * Seznam příspěvků dodaných v rámci konzultací ke zprávě o stavu právního státu pro rok 2021 je k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/rule-law-mechanism/2021-rule-law-report-targeted-stakeholder-consultation .

Pokyny pro rozvoj legislativní politiky v období do roku 2030 – https://www.just.ee/sites/www.just.ee/files/oiguspoliitika_pohialused_aastani_2030_sk_luhike_versioon.pdf  

Protikorupční výbor parlamentu (2020), Starting points of the Select Committee on lobby regulation (Výchozí body výboru pro regulaci lobbingu), ze dne 11. prosince 2020. ( https://www.riigikogu.ee/wpcms/wp-content/uploads/2020/12/Riigikogu-korruptsioonivastase-erikomisjoni-lähtepunktid-lobitöö-käsitlemisel.pdf ).

Středisko pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2021), 2021 Media pluralism monitor (nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021). https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2021  

Rada Evropy, Platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů. https://www.coe.int/en/web/media-freedom/the-platform .

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu, L 303/69.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), bleskový průzkum Eurobarometr 482: postoj podniků ke korupci v EU.

Rozsudek ESLP ze dne 9. března 2021, Bilgen v. Turecko, 1571/07, ECLI:CE:ECHR:2021:0309JUD000157107.

Estonská vláda (2020), Reply by the Government of Estonia to the Platform to Promote the Protection of Journalism and Safety of Journalists concerning the Results of Investigation Remain Offline Amid Ongoing Lawsuit Against Estonian Public Broadcaster and Journalists Mihkel Kärmas and Anna Pihl (odpověď estonské vlády Platformě pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů týkající se výsledků vyšetřování v rámci probíhajícího soudního řízení proti estonské veřejnoprávní stanici a novinářům Mihkelovi Kärmasovi a Anně Pihl.) ( https://rm.coe.int/estonia-reply-eng-results-of-investigation-remain-offline-amid-ongoing/1680a134c9 ).

Estonská vláda (2021), výkonný program vlády – zasedání dne 11. března 2021 ( https://valitsus.ee/uudised/valitsuse-113-istungi-kommenteeritud-paevakord ).

Estonská vláda (2021), Good Practice In Communicating With Lobbyists For Officials (Osvědčené postupy pro úředníky při komunikaci s lobbisty) ( https://www.korruptsioon.ee/en/conflict-interests/good-practice-communicating-lobbyists ).

Estonská vláda (2021), dohoda o správě na období 2021–2023. ( https://valitsus.ee/en/governance-agreement-2021-2023 ).

Estonská vláda (2021), Guidelines for ministers and their advisers to avoid conflicts of interest (Pokyny pro ministry a jejich poradce pro předcházení střetu zájmů) ( https://www.korruptsioon.ee/en/conflict-interests/guidelines-ministers-and-their-advisors-avoid-conflicts-interest ).

Estonská vláda, Protikorupční strategie na období 2013–2020.

Evropská komise (2019–2021), Srovnávací přehled EU o soudnictví.

Evropská komise, Zpráva o právním státu 2020 – Stav právního státu v Evropské unii.

Důvodová zpráva zákona o soudech k § 451 odst. 1

Důvodová zpráva zákona o soudech k § 452

Důvodová zpráva zákona o soudech k § 453

GRECO (2013), Čtvrté kolo hodnocení – Hodnotící zpráva Estonska týkající se prevence korupce ve vztahu k poslancům, soudcům a státním zástupcům.

GRECO (2021), Páté kolo hodnocení – Zpráva o plnění doporučení zaměřená na předcházení korupci a podporu bezúhonnosti v ústředních vládních institucích (vrcholné výkonné funkce) a donucovacích orgánech.

Mezinárodní tiskový institut, Strong newspaper traditions and trust advance digital subscriptions in Estonia (Silné tradice novin a důvěra v ně podporují digitální předplatné v Estonsku), 22. prosince 2020. https://ipi.media/strong-newspaper-traditions-and-trust-advance-digital-subscriptions-in-estonia/ ).

KredEx, extraordinary measures for companies to relieve the impact of corona crisis (mimořádná opatření finanční instituce KredEx pro podniky ke zmírnění dopadu krize způsobené koronavirem). ( https://www.riigikontroll.ee/DesktopModules/DigiDetail/FileDownloader.aspx?FileId=14763&AuditId=2517 ).

Ministerstvo financí (2020), Pokyny k zadávání veřejných zakázek v souvislosti s mimořádnou situací a jejími důsledky ( https://www.rahandusministeerium.ee/et/juhised-riigihangete-kohta-seoses-eriolukorraga-ja-selle-tagajargedega ).

Ministerstvo spravedlnosti (2020), Statistika trestných činů korupce za rok 2020 https://www.kriminaalpoliitika.ee/kuritegevus2020/korruptsioon-ja-majanduskuriteod/ ).

Ministerstvo spravedlnosti, protikorupční plán na období 2021–2025 ( Anti-Corruption Action Plan 2021-2025 | Estonský patentový úřad  The Estonian Patent Office (korruptsioon.ee) ).

Národní kontrolní úřad (2020), KredEx extraordinary measures for companies to relieve the impact of corona (mimořádná opatření finanční instituce KredEx pro podniky ke zmírnění dopadu krize způsobené koronavirem) ( https://www.riigikontroll.ee/tabid/206/Audit/2517/language/en-US/Default.aspx ).

Reportéři bez hranic - Estonsko ( https://rsf.org/en/estonia ).

Riigikogu, Bills, Act amending the Anti-Corruption Act – implementation of GRECO recommendations and public restriction of declarations of interests of heads of security agencies (Parlament, zákony, zákon, kterým se mění protikorupční zákon – provádění doporučení GRECO a omezené zveřejnění prohlášení o zájmech vedoucích bezpečnostních agentur) 323 SE.  https://www.riigikogu.ee  

Vzdělávací video o lobbování zahrnující testy, které mají být vypracovány na závěr každého modulu. Viz https://www.youtube.com/watch?v=h5ay5g2dC0U

Transparency International (2021), Index vnímání korupce za rok 2020.

Příloha II: Návštěva Estonska

Útvary Komise uspořádaly v březnu 2021 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Protikorupční výbor

·Úřad pro ochranu spotřebitele a technickou regulaci

·Estonské sdružení soudců

·Estonská advokátní komora

·Estonský útvar pro vnitřní bezpečnost

·Estonská tisková rada a Estonské sdružení novinářů

·Ministerstvo kultury

·Ministerstvo financí

·Ministerstvo zahraničních věcí

·Ministerstvo vnitra

·Ministerstvo spravedlnosti

·Síť estonských neziskových organizací

·Úřad veřejného ochránce práv

·Výbor pro dohled nad financováním politických stran

·Národní kontrolní úřad

·Policie a rada pohraniční stráže

·Státní zastupitelství

·Nejvyšší soud a Rada pro správu soudů

·Transparency International – Estonsko

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s následujícími organizacemi:

·Amnesty International

·Středisko pro reprodukční práva (Center for Reproductive Rights)

·CIVICUS

·Unie pro občanské svobody v Evropě (Civil Liberties Union for Europe)

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví (Conference of European Churches)

·sdružení EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru (European Center for Not-for-Profit Law)

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (European Centre for Press and Media Freedom)

·Evropské občanské fórum (European Civic Forum)

·Evropská federace novinářů (European Federation of Journalists)

·Evropské partnerství pro demokracii (European Partnership for Democracy)

·Evropské fórum mládeže

·Front Line Defenders

·Human Rights House Foundation

·Human Rights Watch

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Mezinárodní výbor právníků

·Mezinárodní federace pro lidská práva (International Federation for Human Rights)

·Evropská síť Mezinárodní federace plánovaného rodičovství (International Planned Parenthood Federation European Network)

·Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute)

·Nizozemský helsinský výbor (Netherlands Helsinki Committee)

·Open Society European Policy Institute

·Philanthropy Advocacy

·Protection International

·Reportéři bez hranic

·Transparency International EU

(1)    Nejvyšším orgánem Nejvyššího soudu je jeho plénum. Tvoří jej všech devatenáct soudců Nejvyššího soudu. Plénum svolává a předsedá mu předseda Nejvyššího soudu.

(2)    Nejvyšší státní zástupce vykonává dohled nad státním zastupitelstvím a vedoucí státní zástupci vykonávají dohled nad obvodními státními zastupitelstvími. Obrázek 55 a 56, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2021.

(3)    § 2 odst. 1 zákona o advokátní komoře.

(4)    § 15 odst. 1 a 3 zákona o advokátní komoře – čestný soud se skládá ze čtyř právníků zvolených sněmem advokátní komory, dvou soudců zvolených plénem soudu a jednoho soudce určeného radou právnické fakulty Univerzity v Tartu.

(5)    § 16 odst. 1 zákona o advokátní komoře.

(6)    Obrázek 48 a 50, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2021. Vnímanou úroveň nezávislosti soudnictví lze rozdělit do následujících kategorií: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá nezávislost soudů jako poměrně dobrou a velmi dobrou), nízká (30–39 %), průměrná (40–59 %), vysoká (60–75 %), velmi vysoká (nad 75 %).

(7)    § 452 odst. 1 zákona o soudech.

(8)    Důvodová zpráva zákona o soudech k § 452 Takové postoupení je možné v naléhavé situaci způsobené masovým přistěhovalectvím, kdy správní soudy musí dodržovat krátké lhůty, a to po takovou dobu, dokud správní soudy nebudou schopny znovu zajistit nezbytnou ochranu práv stran z vlastních zdrojů. Ačkoli zákon konkrétní lhůty výslovně nezmiňuje, je v něm opět uvedeno, že takové přidělení je dočasné a jeho délku určuje Rada pro správu soudů.

(9)    Soudce by neměl být nově jmenován nebo přeřazen do jiné soudní funkce, aniž by k tomu dal souhlas, s výjimkou případů disciplinárních sankcí nebo reformy uspořádání soudního systému. Viz CM/Rec(2010)12, odstavec 52. Viz rovněž věc Bilgen v. Turecko (stížnost č. 1571/07) ze dne 9. března 2021, body 63 a 96.

(10)    § 451odst. 1 zákona o soudech – postoupení věci okresním soudem je přípustné pouze jinému okresnímu soudu a správním soudem pouze jinému správnímu soudu.

(11)    §451 odst. 3 zákona o soudech – Rada pro správu soudů může stanovit zvláštní zásady pro postoupení věci jinému soudu k rozhodnutí.

(12)    § 451 odst. 1 zákona o soudech – To je možné, pokud je zřejmé, že není možné zajistit výkon spravedlnosti v souladu s požadavky soudem, jehož předseda podal žádost.

(13)    Důvodová zpráva k § 45 odst. 1 zákona o soudech – pokud je zřejmé, že není možné zajistit výkon spravedlnosti daným soudem v souladu s požadavky.

(14)    §583 odst. 1 zákona o soudech.

(15)    Důvodová zpráva k zákonu o soudech k §583 – dočasné přidělení trvá do vyřešení konkrétní záležitosti, pro kterou bylo přeložení provedeno.

(16)    Kritéria jsou uvedena v příloze vnitřních předpisů Nejvyššího soudu a byla zveřejněna v reakci na doporučení skupiny GRECO vydané v rámci čtvrtého kole hodnocení – hodnotící zpráva, bod 99.

(17)    Kritéria pro výběr soudců, kteří se ucházejí o pozici oblastního soudce a postup shromažďování informací o kandidátech. Schváleno plénem Nejvyššího soudu dne 15. prosince 2020. Postup pro shromažďování informací o kandidátech existoval před jeho zařazením do přílohy vnitřních předpisů Nejvyššího soudu, nebyl však veřejný.

(18)    § 53 zákona o soudech.

(19)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska. – Uchazeči musí být zkušení a uznávaní právníci.

(20)    Kandidát na soudce oblastního soudu (odvolacího soudu) musí před podáním přihlášky složit zkoušku pro soudce nebo od ní musí být osvobozen (např. pokud je již kandidát soudcem prvního stupně nebo je od zkoušky jinak osvobozen podle § 66 odst. 6 zákona o soudech). Neexistuje žádná samostatná zkouška pro soudce oblastního soudu.

(21)    § 69 odst. 31 zákona o soudech – osoba, o které rozhodovala Zkušební komise pro výběr soudců, může podat proti jejímu rozhodnutí odvolání k plénu Nejvyššího soudu, a to do 14 dnů ode dne, kdy obdržela rozhodnutí.
§ 30 § 2 odst. 3 zákona o soudech – plénum Nejvyššího soudu rozhoduje o odvoláních podaných proti rozhodnutím Zkušební komise pro výběr soudců.

(22)    Rozhodnutí o návrhu je přijímáno většinou hlasů soudců pléna Nejvyššího soudu, kteří jsou přítomni. – Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska. (např. Nejvyšší soud a Rada pro správu soudů)

(23)    § 55 odst. 1 zákona o soudech.

(24)    § 55 odst. 3¹ zákona o soudech.

(25)    § 55 zákona o soudech.

(26)    Ten rozhoduje v pětičlenném soudcovském senátu (z devatenácti soudců pléna).

(27)    V případech odvolání zasedá senát tvořený pěti soudci z devíti.

(28)    Podle požadavku § 100 odst. 2 zákona o soudech – standardní formáty předkládání stanoviska předsedy soudu a zprávy dohlížejícího soudce zahrnují zvážení: 1) procesní statistiky vyřešených záležitostí, 2) odborné znalosti a dovednosti (podle seznamu), 3) účast na odborné přípravě (zejména programu zlepšení odborných schopností soudců prvního stupně a odvolacího soudu, kteří nastoupí do funkce schválené Radou pro vzdělávání), 4) schopnosti a osobní vlastnosti.

(29)    Obrázek 40, 41 a 44, Srovnávací přehled EU o soudnictví 2021 – Kromě dalších prvků nabízí systém soudnictví: soudní jednání mohou být vedena zcela online; důkazy v digitálním formátu jsou přípustné; zahájení řízení online; podání žádosti o právní pomoc online; online přístup k probíhajícím a uzavřeným případům; úřední soudní písemnosti lze doručovat elektronicky; soudní poplatky lze hradit online.

(30)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska. (např. Ministerstvo spravedlnosti)

(31)    Obrázky 6–21, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2021.

(32)      Viz Zpráva o právním státu 2020, Kapitola o stavu právního státu v Estonsku, s. 5 – V roce 2019 řešily okresní soudy trestní případy v průměru 226 dní v rámci obecných trestních řízení, 28 dní v rámci zjednodušených řízení a 46 dní v rámci přestupkových řízení. Soudy prvního stupně řešily správní případy v průměru 123 dní.

(33)    Viz předchozí poznámka – soudy prvního stupně řešily správní případy v průměru 123 dní.

(34)    Příspěvek Estonska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 4.

(35)    Obrázky 6–16, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2021.

(36)      Transparency International, Corruption Perceptions Index 2020, s. 2–3. Míra vnímané korupce je kategorizována takto: nízká (vnímání korupce odborníky a vedoucími pracovníky podniků ve veřejném sektoru je hodnoceno více než 79 body), relativně nízká (79–60 bodů), relativně vysoká (59–50 bodů), vysoká (méně než 50 bodů).

(37)    Údaje Eurobarometru o vnímání korupce a zkušenostech občanů a podniků z předešlého roku jsou aktualizovány každé dva roky. Nejnovější soubor údajů je zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020) a bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(38)    V roce 2015 byla hodnocena 70 body, zatímco v roce 2020 se jednalo o 75 bodů. Hodnocení se výrazně zlepšuje/zhoršuje, pokud se mění o více než pět bodů; zlepšuje/zhoršuje se (změny mezi 4–5 body); je relativně stabilní (změny mezi 1–3 body) během posledních pěti let.

(39)    Národní protikorupční akční plán na období 2021–2025.

(40)    Osm hlavních priorit nového protikorupčního akčního plánu představuje: I) transparentnost činností státu; II) transparentnost činností místní samosprávy; III) spravedlivé podnikatelské prostředí; IV) informovanost; V) ochrana oznamovatelů; VI) odvětvová transparentnost; VII) vyšetřování trestných činů korupce; VIII) posouzení dopadů protikorupčních politik.

(41)    Partnery uvedenými v akčním plánu jsou policie a rada pohraniční stráže, národní kontrolní úřad, Transparency International Estonsko a Estonská obchodní a průmyslová komora.

(42)    Národní protikorupční akční plán na období 2021–2025, bod 4.

(43)      Písemný příspěvek ministerstva spravedlnosti poskytnutý v souvislosti s návštěvou Estonska.

(44)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska.

(45)      O devět více než v roce 2019.

(46)    Statistika o trestných činech korupce za rok 2020.

(47)    Tři z nich jsou ve fázi vyšetřování; a v jednom případě byla obžaloba předána soudu.

(48)    Příspěvek Estonska k přípravě zpráv o právním státu pro roky 2020 a 2021, s. 14 a 1.

(49)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska.

(50)    Národní protikorupční akční plán, bod 7.2.

(51)    Zpráva, Starting points of the Select Committee on lobby regulation (Výchozí body výboru pro regulaci lobbingu), 11. prosince 2020.

(52)    Osvědčené postupy pro úředníky při komunikaci s lobbisty, body 8 a 9. V praxi podpořilo samotné uplatňování ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím několika školení a setkání v rámci sítě, zvláštní příručky týkající se zveřejňování schůzek s lobbisty a přípravy jednotné rubriky internetových stránek pro zveřejňování schůzek s lobbisty. Kromě toho mohou úředníci, kteří mají zájem, rovněž shlédnout nové školicí video dostupné on-line.

(53)    Pokyny pro ministry a jejich poradce pro předcházení střetu zájmů.

(54)    Tato část pokynů je obdobná zákazu uloženému úředníkům zákonem o veřejné službě, který neumožňuje přijímat funkce ve správní radě a kontrolním orgánu právnické osoby, nad níž vykonávali v minulém roce přímý nebo trvalý dohled.

(55)    Pokyny pro ministry a jejich poradce pro předcházení střetu zájmů, bod 7.

(56)    Pokyny pro ministry a jejich poradce pro předcházení střetu zájmů, body s. 12–13.

(57)    Národní protikorupční akční plán, bod 1.1.3.

(58)      Páté kolo hodnocení – Zpráva o plnění doporučení , s. 6 a 7.

(59)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska.

(60)    Riigikogu (Parlament), zákony, zákon, kterým se mění protikorupční zákon (provádění doporučení GRECO a omezené zveřejnění prohlášení o zájmech vedoucích bezpečnostních agentur) 323 SE.

(61)    Páté kolo hodnocení – Zpráva o plnění doporučení, s. 8–9. Nová změna vstoupila v platnost dne 23. dubna 2021.

(62)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska.

(63)    Zákon, kterým se mění zákon o Národním kontrolním úřadu, zákon o politických stranách a další zákony (kontrolní orgán dohlížející na financování politických stran) 193 SE.

(64)    Dohoda o správě na období 2021–2023.

(65)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska.

(66)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska.

(67)    Písemný příspěvek ministerstva spravedlnosti poskytnutý v souvislosti s návštěvou Estonska. Pokyny stanoví, že postupy nevyžadující předchozí zveřejnění oznámení lze použít pro zakázky v maximální výši 30 000 EUR u dodávek a služeb a 60 000 EUR u stavebních prací.

(68)    Písemný příspěvek ministerstva spravedlnosti poskytnutý v souvislosti s návštěvou Estonska.

(69)    V roce 2021 se Estonsko umístilo na patnáctém místě světového indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic, tedy o jednu příčku níže než v roce 2020, avšak jeho pořadí mezi členskými státy EU se nezměnilo (deváté místo).

(70)    Ústava Estonské republiky, oddíly 44–46.

(71)    Zákon o mediálních službách, §15 a §13.

(72)    Zákon o informování veřejnosti.

(73)    Zákon o ochraně osobních údajů (Isikuandmete kaitse seadus).

(74)    Zákon, kterým se mění zákon o mediálních službách.

(75)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU.

(76)    Zpráva o právním státu 2020, Kapitola o stavu právního státu v Estonsku, s. 8.

(77)    Příspěvek Estonska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 6.

(78)    Článek 30 revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

(79)    Informace obdržené od Úřadu pro ochranu spotřebitele a technickou regulaci v souvislosti s návštěvou Estonska.

(80)    Článek 5 revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

(81)    Ve zprávě o právním státu pro rok 2020 bylo uvedeno, že Estonsko nemá žádná zvláštní právní ustanovení vyžadující zveřejňování informací o vlastnictví, což vzbuzuje určité obavy (str. 8).

(82)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Estonsku, s. 11. Zpráva o právním státu 2020, Kapitola o stavu právního státu v Estonsku, s. 8; Obchodní rejstřík je dostupný na: https://www.rik.ee/en/e-business-register .

(83)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Estonsku, s. 11. Kumulovaný podíl vlastníků Top4 na rozhlasovém trhu je 74 % a na trhu s novinami 68 %. Kumulativní tržní podíl internetových zpravodajských médií Top4 činí přibližně 60 %. Ukazatel koncentrace Top4 napříč mediálními odvětvími je 92 %.

(84)    Mezinárodní tiskový institut, Strong newspaper traditions and trust advance digital subscriptions in Estonia (Silné tradice novin a důvěra v ně podporují digitální předplatné v Estonsku), 22. prosince 2020.

(85)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska. Viz rovněž Zpráva o právním státu 2020, Kapitola o stavu právního státu v Estonsku, s. 8–9.

(86)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Estonsku, s. 9.

(87)    Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Estonsku, s. 9.

(88)    Odpověď estonské vlády Platformě pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů týkající se výsledků vyšetřování v rámci probíhajícího soudního řízení proti estonské veřejnoprávní stanici a novinářům Mihkelovi Kärmasovi a Anně Pihl.
První případ se týkal údajného nepovoleného sledování ministra školství a vědy investigativními novináři, a tvrzení, že ministr spravedlnosti požádal státní zastupitelství, aby tento případ prošetřilo. Tato výstraha je vyřešena. Orgány objasnily, že cílem ministra spravedlnosti bylo získat informace o tom, jak by měl být příslušný zákon vykládán v praxi, a nikoli požádat o zahájení vyšetřování. Státní zastupitelství v této věci nepodniklo žádné kroky. Druhá výstraha se týkala soudem nařízeného odstranění investigativního programu a článků dvou novinářů pracujících pro estonskou státní vysílací společnost v rámci probíhajícího soudního řízení. Vláda odpověděla, že probíhající soudní řízení je občanskoprávním sporem u nezávislého soudu, do kterého vláda nemůže zasahovat.

(89)    § 4 soudního řádu pro přezkum ústavnosti – stížnost může být senátu pro přezkum ústavnosti Nejvyššího soudu postoupena prezidentem republiky, veřejným ochráncem práv, radou místní samosprávy a parlamentem (Riigikogu). § 9 soudního řádu pro přezkum ústavnosti – ústavní přezkum je možný rovněž na základě soudního rozsudku nebo soudního rozhodnutí.

(90)    Pokyny pro rozvoj legislativní politiky v období do roku 2030.

(91)    § 28 zákona o prevenci a kontrole přenosných nemocí.

(92)    Všechny vládní vyhlášky jsou zveřejňovány a jsou k dispozici na webových stránkách https://www.riigiteataja.ee/index.html a  https://www.kriis.ee/et .

(93)    Ten zahrnuje interpelace poslanců parlamentu; dobu vyhrazenou pro otázky parlamentu, kdy předseda vlády a ministři odpovídají na ústní otázky poslanců parlamentu; písemné otázky poslanců parlamentu; řešení kolektivního návrhu. Viz § 139, § 142 a § 147 jednacího řádu a zákona o vnitřních předpisech parlamentu. Viz též odpověď na memoranda a žádosti o vysvětlení a podání podle zákona o kolektivních návrzích – kolektivní odvolání k parlamentu s nejméně tisíci podpisy v souvislosti se změnami stávajících právních předpisů nebo s tím, jak zlepšit komunitní život. V souvislosti s onemocněním COVID-19 byly parlamentu předloženy dva kolektivní návrhy: kolektivní návrh z 15. prosince 2020 „Corona measures are not justified. It is time to return to ordinary life!“ (Koronavirová opatření nejsou odůvodněná. Je čas vrátit se k běžnému životu!) a ze dne 19. května 2020 a kolektivní návrh „We demand that the Government repeal Act 165 SE“ (Požadujeme, aby vláda zrušila zákon 165 SE).

(94)    Příspěvek Estonska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 10.

(95)    „Tuto vyhlášku lze právně napadnout podáním námitky v souladu s postupem stanoveným zákonem o správním řízení do 30 dnů ode dne, kdy se příslušná osoba o vyhlášce dozvěděla nebo se o ní měla dozvědět. Tuto vyhlášku lze dále právně napadnout podáním žaloby u správního soudu v souladu s postupem stanoveným v soudním řádu správním, a to do 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení.“

(96)    Usnesení správního senátu Nejvyššího soudu č. 3-19-557 ze dne 5. září 2019.

(97)    Stížnosti zpochybňovaly například povinnost nosit roušku, zrušení školních prázdnin a povinnost distančního vzdělávání.

(98)    §12 ústavy.

(99)    Rozsudek senátu Nejvyššího soudu pro přezkum ústavnosti č. 5-20-6 ze dne 22. prosince 2020.

(100)      Viz Zpráva o právním státu 2020, Kapitola o stavu právního státu v Estonsku, s. 11 – národní preventivní mechanismus podle Úmluvy OSN proti mučení a národní monitorovací mechanismus podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(101)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska. (např. úřad veřejného ochránce práv).

(102)    Viz rovněž https://www.oiguskantsler.ee/en/other-duties .

(103)    Poslání a cíle občanské společnosti jsou popsány ve strategickém dokumentu nazvaném „Estonská koncepce rozvoje občanské společnosti“. Tento strategický dokument definuje vzájemně se doplňující úlohy veřejných orgánů a občanské společnosti. Koncepce obsahuje zásady, mechanismy a priority spolupráce při vytváření a provádění veřejných politik a budování občanské společnosti. Koncepce se zabývá meziodvětvovými otázkami, jako je účast na tvorbě politik, financování, outsourcing veřejných služeb, osvěta a občanské vzdělávání, dobrovolnictví a filantropie.

(104)    Příspěvek Estonska ke zprávě o právním státu pro rok 2021, s. 11.

(105)    Informace získané v souvislosti s návštěvou Estonska.