Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Nový příběh pro Evropu – Usnesení EHSV ke konferenci o budoucnosti Evropy“

(2021/C 286/01)

Zpravodajové:

Stefano MALLIA (skupina I) Oliver RÖPKE (skupina II) Séamus BOLAND (skupina III)

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal na svém plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 27. a 28. dubna 2021 (jednání dne 27. dubna), následující usnesení 226 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 5 členů se zdrželo hlasování.

1.1.

Konference o budoucnosti Evropy (dále jen „konference“) poskytuje Evropě jedinečnou příležitost k tomu, aby obnovila kontakt a interakci s evropskými občany – a to i prostřednictvím subjektů občanské společnosti – a aby jim umožnila smysluplně se vyjádřit k jejich společné budoucnosti. Nastal čas dostát slibu článku 11 Smlouvy o EU a poskytnout občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie a udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a občanskou společností.

1.2.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že úspěch konference bude záviset mimo jiné na tom, zda se podaří předestřít nový příběh pro Evropu, a to takový, který bude vycházet z reality každodenního života a jejž evropští občané budou moci považovat za svůj. Takovýto příběh bude více než jen seznamem výdobytků. Bude konkrétním racionálním a emocionálním propojením mezi EU a jejími občany. U strategických témat je třeba vycházet ze společné perspektivy, aby se zabránilo hrozící Evropě à la carte. Cílem je znovu objevit a obnovit tolik potřebný pocit sounáležitosti založený na sdílených hodnotách. Ten bude pro Evropu novým impulsem, který jí pomůže čelit současným i budoucím výzvám.

1.3.

EHSV má hluboké vztahy se všemi sférami společnosti (zaměstnavateli, odborovými svazy i občanskou společností obecně) ve všech členských státech, a tudíž má nejlepší předpoklady k účinnému zapojení organizované občanské společnosti, neboť k tomu má k dispozici příslušné sítě. To je jeho nesporné know-how a jeho poslání. Zásadní význam má stálá účast EHSV v průběhu celého procesu konference, a to i v její výkonné radě.

1.4.

EHSV musí být plně zapojen do vedení konference. Je odhodlán přijít s rozhodnými a jasnými návrhy, které budou vycházet z toho, jaký příběh by podle něj EU měla psát a jak Unii vidí v následujících desetiletích. Výbor znovu vyjadřuje své pevné přesvědčení, že konference musí nabídnout návrhy a řešení, které budou pro občany EU znamenat skutečný hmatatelný přínos. Je tudíž nezbytné, aby konference dosáhla konkrétního a měřitelného pokroku a aby jejím vyústěním nebyly pouze nezávazné diskuse s občany, které nikam nepovedou. Správným směrem jde v tomto ohledu návrh místopředsedy Komise Šefčoviče, aby závěry konference byly zahrnuty do pracovního programu Komise na rok 2022. Jedná se o klíčový bod, na němž stojí důvěryhodnost a ambice celého tohoto politického procesu.

1.5.

V rámci vedení konference by měl být vymezen rozsah a účel zapojení občanů a občanské společnosti, což by bylo třeba uvést hned zpočátku. Bude-li znám účel nástrojů účasti, může to pomoci sladit cíle s dostupnými prostředky, a to jak z hlediska koncipování procesu, tak z hlediska rozpočtu. Vedení konference bude jistě muset využívat různých formátů a metod zapojení, a to v závislosti na tom, o jakou fázi a úroveň se v daném okamžiku bude jednat, a bude muset nalézt způsoby, jak oslovit ty Evropany, kteří nejsou sami motivováni k tomu, aby se angažovali. Příspěvky občanů a občanské společnosti by se měli zabývat politici a instituce, případně by se tyto příspěvky měli odrazit v rozhodnutích, jinak důvěra občanů v tyto postupy nejspíš oslabí. Očekávání nesmí být příliš vysoká. Mechanismus zpětné vazby zajistí, že nápady vyjádřené během konference a jejích akcí vyústí v konkrétní doporučení pro akce ze strany EU.

1.6.

Krátké lhůty konference představují omezení pro všechny účastníky. Konference by proto měla být chápána jako výchozí bod nepřetržitého procesu intenzivnější interakce s evropskými občany, který staví na tomto počátečním období. Této příležitosti by mělo být využito ke změně paradigmatu a úrovně ambicí napříč oblastmi politiky, včetně hospodářské, sociální a environmentální politiky.

1.7.

Po jednáních v rámci konference musí být podniknuta navazující opatření, přičemž přístup všech aktérů musí být otevřený, bez předem učiněných závěrů ohledně dalších kroků, a všechny možnosti musí být ve hře. V tomto ohledu byly v posledních letech zahájeny některé iniciativy a nástroje EU, které je nyní třeba provést. Mělo by být podporováno pravidelné sledování tohoto provádění a rovněž poskytnutí aktuálních informací o pokroku dosaženém na úrovni EU, pokud jde o přijatá opatření a dostupné nástroje.

2.   Nový příběh pro Evropu – Evropa: místo, kde je skvělé žít a vzkvétat

2.1.

V tomto kontextu navrhuje EHSV nový příběh pro Evropu, který propojí dalekou a nedávnou minulost Evropy s její současností a nabídne vizi budoucnosti, která bude založena na přeshraniční spolupráci a posílení vazeb mezi Evropany a bude vycházet z hodnot solidarity, sociální spravedlnosti, mezigenerační spolupráce, rovnosti žen a mužů, udržitelné prosperity a spravedlivé ekologické a digitální transformace. Je naprosto nezbytné využít veřejnou podporu pro tyto hodnoty k tomu, abychom přehodnotili naše modely růstu a správy a nasměrovali je k udržitelnosti, vybudovali rovnější společnost a zajistili, aby organizace občanské společnosti zaujímaly v tomto procesu rekonstrukce a oživení ústřední místo. Evropa, kterou naši občané potřebují, je Evropa, která: — uznává, že občanská společnost je ochránkyní společného blaha a je nedílnou součástí procesu určování řešení společných výzev Evropy; — zaměřuje se na spravedlivé a udržitelné oživení po krizi COVID-19, které připravuje půdu pro inkluzivnější společnost a buduje dlouhodobou konkurenceschopnost, přičemž plně zohledňuje vzájemně provázané sociální, hospodářské, demokratické, demografické a klimatické krize v členských státech EU, nutnost ekologické a digitální transformace a také dlouhodobější strukturální změny vyvolané pandemií. Evropské hospodářství je třeba plně podporovat, aby opět našlo půdu pod nohama, a to s ohledem na potřebu vzestupné konvergence, větší soudržnosti, sociální ochrany a posílených investic do veřejných služeb, na cíle udržitelného rozvoje a omezení chudoby; — podporuje hospodářské a sociální oživení, podnikání, spravedlivou transformaci, vytváření kvalitních pracovních míst, vzdělávání a nabývání dovedností, inovace, investice do infrastruktury a sociální investice, dekarbonizaci, digitalizaci, dokončení jednotného trhu a hospodářskou a měnovou integraci; — chrání všechny své občany, včetně těch nejvíce marginalizovaných, ochraňuje jejich zdraví a zaručuje jejich bezpečnost a dobré životní podmínky a chrání životní prostředí a biologickou rozmanitost; — respektuje a podporuje rozmanitost, rovnost žen a mužů, základní práva, demokracii, sociální dialog a inkluzivní správu; — prosazuje mír, bezpečnost a pokrok ve světě prostřednictvím multilateralismu, podpory demokracie a právního státu, lidských práv, sociálního dialogu, cílů udržitelného rozvoje, diplomacie a otevřeného, spravedlivého a udržitelného obchodu.

2.2.

EHSV jednomyslně uznává, že dvojí transformace – ekologická a digitální – má mimořádný význam pro posílení udržitelné konkurenceschopnosti a solidarity Evropy a její odolnosti při řešení budoucích krizí. Pandemie COVID-19 je nejhorší krizí, které EU od svého založení čelila. Kvůli této pandemii je ještě mnohem více zapotřebí, aby EU byla schopna poskytovat důrazné a soudržné odpovědi v zájmu zlepšení politického, zdravotního, hospodářského a sociálního rozměru EU. Konference poskytuje EU jedinečnou příležitost tohoto výsledku dosáhnout. Dopad onemocnění COVID-19 na naše občany, společnost a ekonomiky zvýraznil nutnost společného evropského přístupu. Pandemie ukázala, že je nanejvýš opodstatněné, aby se jednalo společně, avšak odhalila také slabiny, pokud jde o to, jak Evropa takovéto zásadní výzvy řeší. Ve věku „trvalé krize“ bude EU muset posílit své kapacity krize zvládat, chce-li dosáhnout výsledků, které si evropští občané přejí a zaslouží.

2.3.

Vzhledem k této krizi je nyní zcela zřejmé, že by EU měla věnovat větší úsilí tomu, aby podniky, pracovníci i lidé, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení, byli patřičně chráněni před dopadem nedávných a nadcházejících výzev. Stejně tak je kvůli onemocnění COVID-19 jasné, že je nutné podporovat udržitelnou konkurenceschopnost a že je v celé EU třeba zvýšit investice do kvalitního zdravotnictví, péče, vzdělávání a sociálních služeb. Zásadní význam bude mít další posílení koordinace v oblasti zdraví na úrovni EU, lepší řešení přeshraničních zdravotních hrozeb a posílení systémů zdravotní péče EU.

2.4.

EU se může spoléhat na své stěžejní silné stránky, jako je vnitřní trh, který je jedním z největších trhů na světě, nebo soubor nezpochybnitelných základních hodnot (1), které jsou nedílnou součástí evropské společnosti a demokracie, a na solidaritu, o níž svědčí ambiciózní Nástroj pro oživení a odolnost, který vyžaduje účinnou realizaci národních plánů pro oživení. Konečným cílem EU musí být posílení našeho modelu sociálně tržního hospodářství, v němž udržitelná konkurenceschopná ekonomika jde ruku v ruce s dobře rozvinutými sociálními politikami. Z toho vyplývá, že realizace Zelené dohody pro Evropu – kterou EHSV podporuje od samého počátku – představuje cestu kupředu. Zelená dohoda je novou evropskou strategií růstu, jejímž středobodem jsou prosperita, udržitelnost a sociální spravedlnost. Pro prosperující Evropu bude mít klíčový význam zajistit spravedlivý přechod ke klimaticky neutrálnímu způsobu života, podporovat kvalitní pracovní místa a prosazovat udržitelné podnikání a inovace, včetně oběhového hospodářství a sociální ekonomiky.

2.5.

EU však stojí před velkými výzvami: pandemie rozhodně neodstraní nerovnosti, naopak je ještě prohloubí, a to mezi členskými státy i v rámci jednotlivých států. Proto je třeba nezapomínat na to, že mince má dvě strany: je třeba dále posilovat udržitelnou konkurenceschopnost evropského hospodářství a podniků všech velikostí, zejména malých a středních podniků. Zároveň by Evropa měla přijmout za svůj ambicióznější a konkrétnější sociální rozměr, který nikoho neopomíná.

2.6.

Má-li EU chránit své hodnoty a plnit své priority, musí rovněž hrát pozitivní úlohu v mezinárodní hospodářské sféře. Ve světě, který se vyznačuje silnou konkurencí a napětím, a to nejen na hospodářské, ale i na politické úrovni, se EU musí stát globálním aktérem, který umí své zájmy a hodnoty hájit účinněji. Dosažení určité míry otevřené strategické autonomie v zájmu zachování schopnosti EU jednat v zásadních hospodářských oblastech musí být vyváženo ochotou spolupracovat s cílem pokročit s řešeními společných výzev, jako je změna klimatu, a posílit mnohostranný systém založený na pravidlech.

2.7.

Pandemie zdůraznila důležitost silné a odolné evropské průmyslové základny. Evropa musí mít ambiciózní průmyslovou politiku, která bude motorem souběžné transformace – směřující k digitalizaci a udržitelnosti – a zároveň posílí konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku. Nová průmyslová politika opírající se o řadu různých politik (včetně politik v oblasti obchodu, dovedností, investic, výzkumu a energetiky) musí neustále předjímat, která odvětví a které hybné síly budou v budoucnu pro hospodářství klíčové, a vytvářet rámcové podmínky, včetně potřebných kvalifikačních profilů, aby si evropský průmysl mohl zachovat přední postavení, pokud jde o globální technologie a inovace, přičemž musí zajistit kvalitní pracovní místa a udržitelný růst pro Evropu. Dosáhne-li se současně konkurenceschopnosti, udržitelnosti a sociální spravedlnosti, zabezpečí to evropský socioekonomický model do budoucna.

2.8.

Je zásadní, aby EU využila této příležitosti k modernizaci a transformaci svých průmyslových odvětví a jejich dodavatelských řetězců tak, aby se zachovala jejich konkurenceschopnost ve světě s nižšími emisemi. Aby bylo možné reagovat na výzvy spojené s dlouhodobými transformacemi, budou muset tvůrci politik, sociální partneři, organizace občanské společnosti a klíčové zainteresované strany v daných zemích a regionech předjímat změny a aktivně přistupovat k řízení transformace. Klíčový význam pro to, aby se podnik s transformacemi vypořádal pokrokovým způsobem, má sociální dialog, informace, konzultace a zapojení pracovníků a organizací, jež je zastupují. To bude pro Evropu naprosto zásadní, neboť uspět může pouze tehdy, budou-li oživení a budoucí politiky zaměřeny v prvé řadě na podniky a pracovníky. Konkurenceschopnost a inkluzivnost musí jít ruku v ruce: členské státy, jež jsou z hospodářského hlediska nejvýkonnější, jsou ty s nejvyššími sociálními standardy, nikoli naopak.

3.   Úloha EHSV

3.1.

Pro posílení úlohy EHSV je třeba prokázat jeho důležitost a přidanou hodnotu coby poradního orgánu, a to na základě jeho jedinečné úlohy spočívající v tom, že je mostem 1) mezi tvůrci politik a občanskou společností, 2) mezi různými aktéry občanské společnosti a 3) mezi aktéry na vnitrostátní i evropské úrovni. Zejména pak zahájit nadnárodní rozpravu, která vzájemně propojí evropské rozpravy probíhající na úrovni členských států.

3.2.

Postoj EHSV by měl být výsledkem skutečné diskuse vycházející z příspěvků subjektů občanské společnosti, která by měla být vedena „zdola nahoru“. To je jediný přístup, který zajistí, aby byla vzata v potaz všechna hlediska, a přinese jasné a efektivní výsledky.

3.3.

Navázat spolupráci s Výborem regionů (VR) a společně organizovat pracovní cesty v rámci iniciativy „Going local“, přičemž budou plně respektovány odlišné, ale vzájemně se doplňující oblasti působnosti obou institucí.

3.4.

EHSV má prostřednictvím svých členů na plenárním zasedání konference a prostřednictvím svých pozorovatelů ve výkonné radě jednat jako institucionální prostředník mezi konferencí a vnitrostátními organizacemi zastupujícími občanskou společnost.

3.5.

EHSV zřídil skupinu ad hoc, která rozhodla o plánu, jehož cíle jsou tyto: — zlepšit způsoby zapojení subjektů občanské společnosti a navazování kontaktů s nimi, zejména prostřednictvím interakce s oblastmi, v nichž členové EHSV aktivně působí, a jejich aktivizace; — vylepšit a posílit úlohu a vliv EHSV; — poskytovat strukturovaný příspěvek ze strany občanské společnosti k tvorbě politik EU předkládáním příslušných návrhů Radě, Evropskému parlamentu a Evropské komisi ohledně toho, jak zlepšit fungování EU a činnost EHSV v rámci legislativního procesu.

3.6.

Informovat na plenárních zasedáních EHSV, jichž se účastní poslanci Evropského parlamentu, členové VR, komisaři a ministři Rady, o diskusích a dialozích v členských státech a v rámci konference.

4.   Závěry

Budoucnost, jakou chceme: občanská společnost v čele úsilí

4.1.

EHSV se domnívá, že je zapotřebí silný společný příběh pro Evropskou unii. V tomto smyslu se na Evropu musí pohlížet jako na 1) strážkyni sdílených základních hodnot, jako je svoboda, demokracie, lidská práva a právní stát, 2) globální propagátorku udržitelnosti, otevřeného a spravedlivého obchodu a multilateralismu, 3) ideální místo pro jedinečný hospodářský a sociální model založený na spravedlivé soutěži a solidaritě v oblasti bez vnitřních hranic a 4) hnací sílu udržitelné prosperity. Středobodem přitom musí být silná evropská občanská společnost.

4.2.

Konference o budoucnosti Evropy by měla být nástrojem, jehož prostřednictvím můžeme v EU dosáhnout dlouhodobých změn, včetně intenzivnějšího a smysluplnějšího zapojení občanů a organizované občanské společnosti do evropské veřejné sféry. Prvním krokem v tomto procesu musí být to, že občanská společnost bude pracovat v rámci partnerství, úzce spolupracovat, vytvářet sítě, vyměňovat si osvědčené postupy a usilovat o konsensus.

4.3.

Organizace občanské společnosti mají zásadní význam při hledání řešení současných výzev. EHSV požaduje, aby EU a vnitrostátní orgány uznaly stěžejní úlohu organizované občanské společnosti při budování důvěry a utváření veřejného mínění a její roli coby pozitivního činitele změn. Je rovněž nezbytné, aby EU podporovala klíčovou úlohu, kterou organizace občanské společnosti hrají při prosazování a hájení evropských hodnot, demokracie, základních práv a právního státu proti sílícím antiliberálním tendencím, populismu a „zužování občanského prostoru“.

4.4.

Klíčem k obnově EU a socioekonomické rekonstrukci bude zajištění toho, aby všechny části společnosti byly účinně zapojeny do společného navrhování, společné účasti, společného provádění a společného hodnocení, pokud jde o politiky EU, zejména o národní plány pro oživení a odolnost a také budoucí národní programy reforem, a to za využití stávajících konzultačních struktur, jako je proces evropského semestru, a při výslovném uznání občanské společnosti jako kritického prováděcího partnera a příjemce.

4.5.

Promýšlení a budování této odolné, rovné a udržitelné společnosti bude vyžadovat iniciativy vycházející zdola, jež budou obsahovat nové definice blahobytu a rozvoje – které se nebudou omezovat na hrubý domácí produkt (HDP) –, a zároveň budou respektovat názory a práva občanů. Kromě toho je naprosto nezbytné, aby omezení práv zavedená během pandemie COVID-19 nepokračovala i po této pandemii.

4.6.

Dále pak EHSV považuje za zásadní i to, aby navrhovaná opatření a politické kroky byly neustále hodnoceny. EHSV bude k tomuto procesu významně přispívat, a to na základě svých zkušeností a know-how v oblasti dialogů s občany napříč celou společností ve všech členských státech EU.

---

(1)  Článek 2 SEU.

Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Evropská občanská společnost aktérem partnerské spolupráce pro naši udržitelnou budoucnost – Příspěvek EHSV k sociálnímu summitu v Portu“

(2021/C 286/02)

Zpravodajové:

Stefano MALLIA (sk. I) Oliver RÖPKE (sk. II) Séamus BOLAND (sk. III)

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal na svém plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 27. a 28. dubna 2021 (jednání dne 28. dubna), následující usnesení 225 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 6 členů se zdrželo hlasování.

Sociální summit v Portu, který se bude konat 7. května 2021, skýtá EU jedinečnou příležitost zapojit občany jakožto hlavní aktéry do evropské integrace. Jedná se o příležitost ukázat, že EU a členské státy postupují ve spolupráci se svými občany a při tomto společném úsilí o lepší životní podmínky nezůstává nikdo opomenut. Vrcholí tak snahy Evropy směřovat k udržitelným, inovativním, konkurenceschopným a soudržným společnostem, jež budou pro EU určující na cestě do roku 2030 i dále a umožní Unii překonat a současně využít výzvy spojené se souběžnou zelenou a digitální transformací. Summit by měl též naší ekonomice a společnosti pomoci dosáhnout udržitelnosti tím, že bude rovným dílem věnovat pozornost hospodářství, sociálním podmínkám i životnímu prostředí.

Vlivem pandemie COVID-19 je dnes ještě naléhavěji zapotřebí zaměřit se s týmž důrazem jak na sociální, tak na ekonomické aspekty našich společností a ekonomik. Krize spojená s onemocněním COVID-19 se lidí bezprostředně dotkla. Jak se Evropa bude pomalu vzmáhat k sociálnímu a hospodářskému oživení a uvádět do praxe evropský pilíř sociálních práv, musí lidé a jejich společenství zůstat těmi, o jejichž zájem zde jde především. Z tohoto pohledu nemohl akční plán evropského pilíře sociálních práv přijít v příhodnější dobu.

Prohlášení z Porta by mělo do provádění akčního plánu zapojit všechny institucionální, hospodářské i sociální subjekty, a to formou občanského a sociálního dialogu. Jedná se o přelomový okamžik pro Evropu, kdy je třeba rozhodně vykročit k životaschopné a udržitelné unii.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá členské státy a evropské instituce, aby aktivním jednáním naplňovaly tyto cíle:

1.

Akční plán evropského pilíře sociálních práv se musí stát účinným nástrojem partnerské spolupráce všech aktérů na vybudování evropských společností, které se budou vyznačovat vyšší mírou rovnosti, udržitelnosti, inkluzivnosti a odolnosti. Všechny složky občanské společnosti tak, jak jsou zastoupeny v EHSV, jsou s to významně přispět k úspěchu tohoto procesu. Všichni občané, včetně osob se zdravotním postižením, etnických a menšinových skupin, těch nejzranitelnějších i nejvíce marginalizovaných, musejí mít možnost podílet se na vizi a budoucím provádění evropského pilíře sociálních práv, ztotožnit se s nimi a spatřovat v nich naději; cestou k tomuto cíli je aktivní zapojení evropské občanské společnosti. Zvláštního uznání a podpory by se mělo dostat sociální ekonomice, která je stěžejním předpokladem řešení nenaplněných sociálních potřeb, zmírnění chudoby a snížení nerovností.

2.

Dosáhnout vyšší míry rovnosti, udržitelnosti, inkluzivnosti a odolnosti evropských společností bude možné, pouze pokud přesvědčivě zapojíme občanskou společnost a navážeme spolu s ní a sociálními partnery efektivní dialog. Zásadně potřebné je měřit a vykazovat dopad činnosti občanské společnosti, zvyšovat povědomí o jejích přínosech a připravit vhodné právní prostředí a soubor politik.

3.

Chceme-li načrtnout a realizovat vizi společností, pro něž bude příznačná odolnost, inkluzivnost, rovnost a udržitelnost, budou zapotřebí iniciativy jdoucí zdola nahoru, které budou pojímat dobré životní podmínky a rozvoj zcela novým způsobem nezohledňujícím jen HDP, budou investovat do sociálních inovací a současně neztratí ze zřetele postoje a práva občanů. Kromě toho je velmi důležité, aby po skončení pandemie COVID-19 dále nepokračovala omezení práv zavedená v jejím průběhu.

4.

Evropa musí zůstat jednotná a pokračovat v duchu solidarity a kultury občanského a sociálního dialogu stejně tak, jako jsme toho svědky dnes, v době pandemie. Evropský pilíř sociálních práv podporuje sociálně tržní hospodářství s tím, že vlastní sociální model škáluje a přizpůsobuje změnám očekávaným do budoucna. K vybudování sociální odolnosti a udržitelnosti musí akční plán evropského pilíře sociálních práv zajistit všeobecně dobré životní podmínky a inkluzivní trh práce, na němž bude zakázána diskriminace a pracovní místa budou stabilní a řádně ohodnocena.

5.

Po skončení pandemie musí instituce a sociální partneři pomocí sociálního dialogu připravit řešení, která zvýší sociální odolnost našich ekonomik. K tomuto úkolu bude třeba přistoupit z nového úhlu a s otevřeností vůči změně, současně však nepomíjet potřebné minimum ochrany a rovných příležitostí, zvláště pokud jde o odpovídají výši mezd, diskriminaci na základě pohlaví, podporu mladých pracovníků a ochranu pracovníků s nejistým zaměstnáním a migrantů.

6.

Jednou z klíčových hospodářských a sociálních výzev v Evropě je podpora hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a účasti na zaměstnanosti (včetně starších a mladších osob, žen, lidí vzdálenějších trhu práce, neaktivních osob), snížení nezaměstnanosti zejména u mladých a v neposlední řadě též posílení postavení žen na trhu práce. Mají-li se naplnit tyto cíle, bude nutno zajistit konkurenceschopnou základnu pro investice.

7.

Konkurenceschopnost a vyšší produktivita díky dovednostem a znalostem představují vhodný recept na zachování dobrých životního podmínek v evropských společnostech. Hospodářský růst a funkční vnitřní trh jsou důležitým předpokladem posílení sociálního rozměru EU. Musíme rozvíjet silné stránky evropského sociálně tržního hospodářství a zároveň odstranit jeho slabiny. Tím jej budeme moci připravit na výzvy, které před ním stojí.

8.

Všechny hlavní sektory naší ekonomiky i jednotlivých společností musí být připraveny vytěžit maximum z možností naskýtajících se s nástupem digitalizace a přechodem k zelené ekonomice. Nutnou podmínkou je zde ochota a schopnost podstoupit strukturální změny, ať už se jedná o trhy práce, sociální zabezpečení, vzdělávání a odbornou přípravu nebo zdanění. K tomu nevyhnutelně náleží, aby tyto reformy skutečně přijaly za své též členské státy, jejichž snahy se budou moci opřít o koordinaci a podporu prostřednictvím rámců a opatření na úrovni EU, jako je evropský semestr. Tento přístup má zásadní význam pro motivování podniků k tomu, aby investovaly v Evropě.

9.

Z kombinace stárnoucí populace a klesající pracovní síly vyplývá, že poroste počet ekonomicky závislých starších osob, pokud se nám nepodaří pracovní síly navýšit pomocí inkluzivnějších trhů práce; součástí tohoto snažení musí být též aktivace skupin, které jsou z trhu práce aktuálně vyloučeny nebo na něm nejsou zastoupeny dostatečně. Musíme jednat a řešit výzvy, s nimiž se potýkají systémy sociálního zabezpečení a zdravotnictví v členských státech. Demografické změny si vyžádají též adaptabilní a flexibilní vnitrostátní systémy vzdělávání, trhy práce a systémy sociálního zabezpečení. Tyto výzvy nemusí nutně představovat problémy – může se též jednat o příležitosti, které lze přetavit v pozitivní výsledky.

10.

Akční plán by měl mít konkrétní a hmatatelné základy a opatření v něm zařazená by měla být měřitelná a doplněná monitorovacími rámci, na nichž se společně dohodnou příslušné zainteresované strany a které budou zahrnovat soubor sociálních, environmentálních a ekonomických kritérií. EHSV vítá hlavní cíle navržené Evropskou komisí a vyzývá členské státy, aby si své cíle vytyčily ambiciózně tak, aby každý členský stát skutečně přispěl k dosažení cílů evropských.

11.

Během přechodu Evropy od reakce na krizi k oživení nabývá na významu vhodně zprostředkovaný sociální dialog s pracujícími, jejich informování, konzultace a zapojení, pokud jde o podobu hospodářské transformace a rozvoje inovací na pracovištích, zvláště pak s ohledem na souběžnou transformaci zelenou a digitální a na související změny ve světě práce.

12.

Evropský pilíř sociálních práv nepřihlíží dostatečně ke střednědobému až dlouhodobému dopadu krize COVID-19 na evropské systémy zdravotnictví. Pandemie přitom je zřetelným dokladem, že zdraví může mít přímý vliv na hospodářskou a sociální stabilitu, a to i v EU. Při provádění evropského pilíře sociálních práv je třeba, aby členské státy zajistily vyšší a udržitelné investice do modernizace služeb a infrastruktury v oblasti veřejného zdraví. Žádoucí je též lepší koordinace v otázkách veřejného zdraví jak v jednotlivých členských státech, tak mezi nimi.

13.

Od všech zainteresovaných stran se na summitu jednoznačně očekává jasný příslib zachování a rozvíjení evropského sociálního modelu založeného na vyvážené kombinaci práv a povinností. Vyzýváme členské státy i evropské instituce, aby se těmto výzvám postavily směle a odhodlaně.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Svobodná povolání 4.0

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2021/C 286/03)

Zpravodaj:

Rudolf KOLBE

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	Článek 32 jednacího řádu
	(stanovisko z vlastní iniciativy)
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31. 3. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	233/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Svobodná povolání již nyní ve velké míře úspěšně využívají digitální aplikace založené na umělé inteligenci (UI) ku prospěchu svých zadavatelů a podílejí se významnou měrou – například v oblasti inženýrství – na jejich technologickém vývoji. I v budoucnu musejí být více zapojena do jejich vývoje a ověřování, aby byla zajištěna praktická použitelnost a účinnost těchto aplikací.

1.2.

Digitální aplikace by neměly být považovány za konkurenci nebo za náhradu nabídky služeb svobodných povolání. Jedná se spíše o pomocný nástroj, který již nyní zlepšuje a rozšiřuje poskytování těchto služeb.

1.3.

Svobodná povolání musejí být v zájmu svých klientů, pacientů a zadavatelů schopna rozpoznat a posoudit nebezpečí, která jsou spojena s používáním digitálních technologií. To vyplývá ze zvláštního aspektu důvěry, kterým se tento vztah vyznačuje a který zůstane základním prvkem i v případě digitálních distribučních kanálů.

1.4.

Pacienti, klienti a zadavatelé musejí v souvislosti s digitálními aplikacemi důvěřovat tomu, že služby svobodných povolání byly poskytnuty na vlastní odpovědnost, na odborném základě a nezávisle na vnějších zájmech. Důležitým předpokladem v tomto ohledu jsou vhodná profesní pravidla přizpůsobená digitálnímu vývoji.

1.5.

Svobodná povolání musejí důsledně zajišťovat ochranu údajů a jejich obranu před třetími stranami. Aby se zamezilo zneužití údajů, jsou v EU zapotřebí lépe zabezpečené digitální infrastruktury.

1.6.

Svobodná povolání musejí aktualizovat obsah profesní přípravy a dalšího vzdělávání, aby bylo zajištěno, že kompetence osob vykonávajících svobodná povolání a jejich zaměstnanců v oblasti IT a digitalizace budou splňovat co nejvyšší standardy kvality. EU se vyzývá, aby těmto procesům napomohla odpovídajícími programy podpory.

1.7.

Svobodná povolání musejí svou samosprávu přizpůsobovat digitálnímu vývoji a aktivně se na tomto procesu podílet. Kvůli tomu může být nutné rozšířit profesní standardy.

1.8.

Je třeba podpořit vznik nových svobodných povolání, který umožnila digitalizace, a to na základě kritérií a zásad uvedených v Římském manifestu.

2.   COVID-19 a svobodná povolání

2.1.

Pandemie spustila masivní proces digitalizace i v oblasti svobodných povolání. Kvůli zvýšené poptávce po službách svobodných povolání a kvůli omezením zapříčiněným pandemií bylo nutné výrazně rozšířit digitální nabídku. Krize zdůraznila, nakolik je naše společnost závislá na vynikajícím profesním know-how svobodných povolání, jež mají systémový význam. Jako významný partner vlád při zvládání krize a zajišťování základních potřeb obyvatelstva musejí být svobodná povolání i v budoucnu ještě lépe zapojena do systémů sociálních partnerů a jejich služby musejí být zajištěny vhodnými profesními pravidly uzpůsobenými digitálnímu vývoji. Kriticky je třeba nahlížet na to, že řada nezávislých pracovníků a osob vykonávajících svobodná povolání neměla během pandemie žádný nebo jen nedostatečný přístup ke státní podpoře.

2.2.

Silná digitalizace služeb svobodných povolání může mít trvalé dopady na jejich lepší zajišťování i v odlehlých regionech. Přitom je nutné zajistit, aby se v současnosti stále příliš vysoký rozdíl mezi městem a venkovem, pokud jde o rychlý, širokopásmový internet, co nejrychleji snížil a aby digitalizované služby byly stejnou měrou dostupné lidem ve všech regionech. Svobodná povolání investovala během krize do digitalizace a ochrany údajů, aby mohla na klíčových společenských pozicích dostát své úloze poskytovatelů služeb obecného zájmu. Proto je důležité, aby byla u všech opatření na oživení hospodářství výslovně vzata v potaz i svobodná povolání jako systémově významná skupina.

3.   Římský manifest – definice svobodných povolání

3.1.

Svobodná povolání hrají rozhodující úlohu v hospodářském a sociálním rozvoji EU. Jsou součástí široké palety regulovaných povolání, jež vyžadují určitou kvalifikaci a jež zahrnují 22 % všech pracovníků v Evropě. V roce 2013 přispívalo odvětví svobodných povolání k hrubé přidané hodnotě v EU již více než z jedné desetiny. Krize COVID-19 jasně zdůraznila existenční závislost naší společnosti na vysoce kvalifikovaných službách, které svobodná povolání poskytují. Svobodná povolání jsou odolná vůči krizím, a zaměstnavatelé a podniky v tomto odvětví tudíž skýtají značný potenciál, co se týče zaměstnanosti. Mimoto plní svobodná povolání také důležité úkoly obecného zájmu. Služby, jež poskytují, úzce souvisejí se základními potřebami jednotlivců, které se týkají života, práce, zdraví, bezpečnosti nebo majetku. Vzhledem k tomu je důležité, aby byl ke službám svobodných povolání zaručen demokratický přístup – například ve zdravotnické oblasti, v rámci systémů sociálního zabezpečení nebo v právní oblasti prostřednictvím režimů právní pomoci. Doporučení, jež se týkají horní hranice honorářů či poplatků nebo stanovení této horní hranice, mají ochránit ty osoby, které využívají služeb svobodných povolání a kvůli informační asymetrii jsou na takovéto předpisy odkázány.

3.2.

Evropský hospodářský a sociální výbor se svobodnými povoláními zabýval opakovaně a v roce 2014 zadal rozsáhlou studii s názvem „The State of Liberal Professions Concerning their Functions and Relevance to European Civil Society“ (Stav svobodných povolání, pokud jde o jejich funkci a význam pro evropskou občanskou společnost) (1). Tato studie ukázala, že na úrovni EU dosud neexistuje žádné všeobecné závazné pojetí nebo všeobecně platná definice svobodných povolání.

3.3.

V zájmu definice pojmu svobodných povolání přijal EHSV v prosinci 2017 Římský manifest. Za tímto účelem bylo možné čerpat z předchozích prací jednotlivých evropských zastřešujících svazů svobodných povolání, které se společně pokusily formulovat evropskou definici ve formě charty svobodných povolání.

3.4.

Podle Římského manifestu poskytují svobodná povolání intelektuální služby na základě zvláštní profesní kvalifikace nebo způsobilosti. Tyto služby se vyznačují osobním prvkem a jsou založeny na vztahu důvěry. Osoby působící v oblasti svobodných povolání vykonávají svou činnost na vlastní odpovědnost a po odborné stránce nezávisle. Charakterizuje je profesní etika a jsou vázáni jak příslušnými zájmy svých zadavatelů, tak obecným zájmem a vztahuje se na ně systém profesní organizace a kontroly.

3.5.

Tato definice není vyčerpávající, nýbrž je otevřená novému technickému vývoji a novým povoláním. Římský manifest vyjadřuje, že tyto charakteristiky jsou typické pro svobodná povolání, avšak nemusí se vždy vyskytovat kumulativně.

4.   Výzvy digitalizace

4.1.

Globální digitalizace vyvolala celospolečenský proces transformace, jehož důsledky nelze předvídat. Pandemie COVID-19 přispěje k urychlení tohoto vývoje.

4.2.

Z následujících příkladů vyplývá, že digitální aplikace a distribuční kanály a nasazení umělé inteligence již tvoří nedílnou součást řady služeb svobodných povolání a je možné je v budoucnu využít k jejich další optimalizaci. Dosud otevřenou otázkou jsou dopady absence osobního kontaktu na zvláštní vztah důvěry mezi osobami, které vykonávají svobodná povolání, a jejich klienty či pacienty a není známa ani odpověď na otázku, v jaké míře je možné nahradit takzvaný lidský faktor umělou inteligencí.

4.2.1.

V oblasti právního poradenství se čím dál více rozšiřují technologie, jako je blockchain nebo Legal Techs. Elektronické advokátní poštovní schránky a aplikace elektronické veřejné správy trvale změní způsob komunikace se soudy a úřady. Svobodná povolání jsou již nyní důležitými partnery při realizaci projektů elektronické veřejné správy a podstatnou měrou v této oblasti přispívají ke zjednodušení administrativy.

4.2.2.

V oblasti plánování získává stále více na významu informační modelování budov Building Information Modeling (BIM), což je metoda propojeného plánování, výstavby a správy budov, a řada posouzení bezpečnosti v oblasti infrastruktury se provádí pomocí umělé inteligence.

4.2.3.

Ve zdravotnické oblasti vede používání aplikací s umělou inteligencí k významným změnám lékařské diagnostiky. Kromě toho dochází k dalšímu vývoji telemedicínského poradenství a elektronických předpisů a ke stále častějšímu využívání elektronických záznamů o pacientech.

4.3.

Digitalizace mění způsob komunikace a informační kanály. Nabízí spotřebitelům na jedné straně možnost získat informace před využitím služeb svobodných povolání nebo během poskytování těchto služeb, a tak odstranit dosud existující informační asymetrii. Na druhé straně existuje nebezpečí, že nadměrná nabídka nefiltrovaných a nekomentovaných informací nebo cílených falešných zpráv spotřebitele znejistí a povede k vážným chybám v odhadu, čímž se informační asymetrie dokonce ještě prohloubí.

4.4.

Digitalizace služeb svobodných povolání a systémy rozpoznání řeči a překladatelské systémy založené na umělé inteligenci povedou k omezení místní a jazykové vázanosti. To platí především pro poradenské a plánovací služby, ale i pro služby z oblasti sociální a zdravotnické. Nesmí to však vést k tomu, aby byla narušena zásada cílové země stanovená ve směrnici o službách.

4.5.

Kvalita údajů u aplikací s umělou inteligencí je v oblasti služeb svobodných povolání obzvlášť důležitá. Aby bylo možné takovéto aplikace úspěšně zavést do praxe v citlivých oblastech, je nevyhnutelné začlenění svobodných povolání do technického vývoje, a zejména do zajišťování kvality údajů.

4.6.

Jedním z důležitých aspektů v této souvislosti je také anonymizace, resp. pseudonymizace údajů coby základ zabezpečeného používání údajů v zájmu zadavatele. Současně kvůli technickému vývoji stoupá riziko kyberkriminality, která ohrožuje i nabídku služeb svobodných povolání.

4.7.

Digitalizace usnadní vstup na trh pro nové obchodní subjekty, které cíleně nabídnou obchodní modely pro svobodná povolání. Evropská unie a členské státy EU se vyzývají, aby tento proces monitorovaly a v případě nutnosti regulovaly, například aby upravovaly vztah mezi provozovateli platforem a svobodnými povoláními, jakož i přístup k těmto platformám. Do toho by měly být zapojeny vnitrostátní orgány dohledu nebo profesní komory. V oblasti farmaceutické péče vznikly v uplynulých letech velké on-line lékárny provozující přeshraniční činnost. Jako noví poskytovatelé zde mohou být ve výhodě takové podniky, které již disponují odbornými znalostmi v digitální oblasti.

5.   Základní prvky svobodných povolání v rámci digitální transformace

5.1.

Mezi osobami vykonávajícími svobodná povolání a jejich klienty, pacienty či zadavateli existuje zvláštní vztah důvěry, který je zásadním rysem poskytování služeb svobodných povolání. Tento vztah důvěry bude kvůli digitalizaci vystaven zkoušce. Projevuje se to například tím, že se již neuskutečňuje bezprostřední osobní kontakt, ale stále častěji se kontakt navazuje prostřednictvím technických nástrojů, jako jsou videopřenos nebo služby zasílání elektronických zpráv. Osobní, na důvěře založené poradenství a péče přesto jsou i v digitální formě nadále základním prvkem poskytování služeb svobodných povolání.

5.2.

Z dlouhodobého hlediska je však třeba klást si otázku, zda aplikace využívající umělou inteligenci mohou plnit stejné nároky jako poradenství poskytované lidmi. Teoreticky si lze představit, že by se vztah důvěry člověka k člověku mohl změnit na vztah důvěry člověka ke stroji. V současnosti jsou tomu však aplikace s umělou inteligencí stále velice vzdáleny. Poslední rozhodnutí musejí mít v rukou lidé (zásada „human in command“ – člověk ve velení). Programování, na němž je založena umělá inteligence, musí být orientováno na člověka, musí být transparentní a primárně v zájmu příjemce služeb a musí se řídit stejnými normami, pokud jde o právní odpovědnost. Pro úspěch služeb poskytovaných umělou inteligencí a pro důvěru v tyto služby je navíc podstatná transparentní dohledatelnost algoritmů, na nichž jsou programy založeny. Ty nesmí podporovat zkreslování nebo šíření předsudků.

5.3.

Jedním z důležitých pilířů tohoto vztahu důvěry jsou odborná nezávislost a vlastní odpovědnost. Nezbytnou charakteristikou služeb svobodných povolání je to, že pacienti, klienti a zadavatelé mohou důvěřovat tomu, že tyto služby budou poskytnuty na vlastní odpovědnost na základě odbornosti a nezávisle na vnějších zájmech. Právě v digitální oblasti, ve které je méně přehledné, jaké jsou zájmové vlivy, bude důvěra v nezávislé odborné znalosti stále více nabývat na významu.

5.4.

Zajišťování bezpečnosti a ochrany údajů jsou základní prvky poskytování služeb svobodných povolání v digitální éře. Zde svobodným povoláním připadá klíčová úloha, protože svým klientům či pacientům zaručují bezpečné používání digitálních aplikací a informují je o rizicích. Tím se posiluje vztah důvěry s příjemcem služeb a jde to ruku v ruce se zachováváním profesního tajemství.

5.5.

Současně je třeba konstatovat, že svobodná povolání nejsou schopna rozpoznat všechny případy zneužití údajů, což je důležitá skutečnost, pokud jde o případné otázky týkající se odpovědnosti. Platí to zejména v případě, kdy ke zneužití údajů dochází prostřednictvím externího přístupu k dostupným digitálním infrastrukturám mimo EU. Evropská unie by proto měla prosazovat rozvoj a rozšiřování zabezpečených digitálních infrastruktur, aby byla i nadále na stejné úrovni jako konkurenti z jiných regionů světa.

6.   Digitalizace a vzdělávání

6.1.

Digitalizace změní nároky na profesní přípravu a další vzdělávání v oblasti svobodných povolání. Je zapotřebí ochoty k celoživotnímu učení, které zahrnuje nejen vlastní oblast odbornosti, ale také osvojení si rychle se měnících digitálních kompetencí v jiných oborech.

6.2.

Mají-li osoby vykonávající svobodná povolání získat nezbytné základy pro digitální kompetence, musejí jim být příslušné digitální dovednosti zprostředkovány již během jejich profesní přípravy, jakož i v dalším profesním životě. Evropská unie se vyzývá, aby těmto procesům napomohla odpovídajícími programy podpory.

6.3.

Osvojení si a další rozvíjení digitálních kompetencí se vztahuje i na zaměstnance osob vykonávajících svobodná povolání, za jejichž profesní přípravu nese odpovědnost osoba vykonávající svobodné povolání.

7.   Digitalizace a profesní právo

7.1.

Požadavky na kvalitu a bezpečnost služeb svobodných povolání jsou v mnoha zemích stanoveny zákonem. Musí být splněny bez ohledu na to, zda jsou tyto služby poskytovány digitálně, či nikoli. Kolem vnitrostátního profesního práva vládne v EU již řadu let značné napětí. Evropská komise doufá, že omezení vnitrostátní profesní regulace povede k většímu hospodářskému růstu a hospodářské soutěži, zapomíná se však na náklady, jež vznikají v případech, kdy jsou služby svobodných povolání poskytovány chybně v důsledku nedostatečného zajištění kvality na deregulovaných trzích. Řada členských států proto považuje svou právní úpravu za nezbytnou a přiměřenou v zájmu zajištění kvality především v oblasti služeb systémového významu poskytovaných svobodnými povoláními.

7.2.

Protože nové digitální formy poskytování služeb svobodných povolání stále častěji již nebudou moci být zahrnuty do stávající právní úpravy, dojde k přizpůsobení platného profesního práva. Má-li být zavedena nezbytná flexibilita, měly by být přepracovány právní předpisy, které se v důsledku digitalizace staly postradatelnými. Na druhé straně bude více nutné právně zajistit určité zásady, pokud jde o přístup ke svobodným povoláním a jejich výkon, aby se předešlo nepříznivým důsledkům digitalizace pro spotřebitele a pro svobodná povolání.

7.3.

V zásadě jde o to, najít optimální poměr mezi závaznými právními předpisy a takzvaným „měkkým“ právem. Přednost zde má profesní samoregulace. Normotvůrce by měl regulačně zasahovat teprve v případě, že tato samoregulace neplní svůj účel. U svobodných povolání, která nejsou regulována, by mělo být prosazováno přijímání etických pravidel.

8.   Digitalizace a samospráva svobodných povolání

8.1.

Jednou z podstatných charakteristik svobodných povolání je určitá forma profesní organizace, která je však v jednotlivých členských státech EU různě silná.

8.2.

Samospráva je organizována především regionálně a částečně místně. Digitalizace odstraňuje tradiční místní a jazykovou podmíněnost poskytování služeb. V souvislosti s tím se nabízí otázka, jak může být v budoucnu zaručen účinný dohled nad těmito povoláními. Touto otázkou by se měly včas zabývat orgány samosprávy.

8.3.

Digitalizace přináší nové úkoly pro profesní komory a profesní sdružení v oblasti svobodných povolání. Ty mohou svým členům nabídnout pomoc při vývoji nových digitálních oborů činností nebo při používání nových médií.

8.4.

Digitalizace bude vyžadovat úpravu profesních standardů rozvinutých v rámci samosprávy svobodných povolání. Profesní etika, která zajišťuje dodržování nejdůležitějších základních prvků svobodných povolání, je důležitým předpokladem pro předcházení nepříznivým dopadům procesů digitalizace na spotřebitele. Profesní standardy zde mohou doplňovat právní základy.

9.   Vznik nových pracovních profilů v oblasti svobodných povolání

9.1.

Digitalizace může rozšířit stávající pracovní profily svobodných povolání a posílit mezioborovou spolupráci s jinými povoláními, jakož i podporovat na základě kritérií uvedených v Římském manifestu vznik nových svobodných povolání ve smyslu otevřeného a dále se vyvíjejícího systému.

9.2.

Kromě toho digitalizace posílí pokračující komercializaci služeb svobodných povolání a změní tradiční pracovní profily svobodných povolání.

9.3.

Samospráva, profesní standardy a zákonné minimální požadavky proto budou v budoucnu plnit důležitou úlohu, má-li být prostřednictvím inovativních a flexibilních přístupů zajištěn aspekt obecného zájmu oproti čisté orientaci na zisk, a tím i kvalita služeb svobodných povolání poskytovaných spotřebitelům.

---

(1)  Studie „The State of Liberal Professions Concerning their Functions and Relevance to European Civil Society“ (Stav svobodných povolání, pokud jde o jejich funkci a význam pro evropskou občanskou společnost), EESC-2014-46-EN, ISBN 978-92-830-2460-6.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha sociální ekonomiky při vytváření pracovních míst a provádění evropského pilíře sociálních práv

(průzkumné stanovisko)

(2021/C 286/04)

Zpravodaj:	Giuseppe GUERINI
Spoluzpravodajka:	Cinzia DEL RIO

Žádost o vypracování stanoviska	portugalské předsednictví Rady, 26. 10. 2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31. 3. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	239/2/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV děkuje portugalskému předsednictví, že požádalo o toto stanovisko, a považuje za důležité určit mezi subjekty sociální ekonomiky strategické partnery pro provádění evropského pilíře sociálních práv a pro budování Evropské unie, která by potvrzovala, že hlavní funkcí ekonomiky je sloužit lidem. V této souvislosti doporučuje, aby orgány členských států zajistily široké zapojení subjektů sociální ekonomiky do národních plánů pro oživení a odolnost s cílem překonat krizi vyvolanou pandemií.

1.2.

EHSV považuje za nezbytné konsolidovat provozní kritéria přijatá orgány Evropské unie, a podpořit tak odpovídající uznání organizací a podniků sociální ekonomiky a jejich různých právních forem. Podle těchto kritérií by se měly upřednostňovat sociální cíle obecného zájmu, je třeba přijmout demokratickou správu se zapojením různých zúčastněných stran a i při dosažení „omezeného zisku“ by měl být tento zisk určen na dosahování statutárních cílů.

1.3.

EHSV považuje za nezbytné, aby Evropská unie zřídila za účelem měření sociálního dopadu vytvářeného organizacemi a podniky sociální ekonomiky stálý systém statistického sledování, který by umožnil získat kvalifikované, srovnatelné a aktuální údaje o rozsahu a dopadu tohoto odvětví.

1.4.

EHSV se domnívá, že bude-li se úloha sociální ekonomiky při vytváření a udržování zaměstnanosti vztahovat i na znevýhodněné pracovníky a znevýhodněná území, bude nutné přijmout odpovídající podpůrné politiky umožňující uznat funkci obecného zájmu těchto organizací, které ač jsou soukromé právní povahy, ve své podstatě plní veřejnou funkci.

1.5.

Tyto podpůrné politiky musí fungovat na čtyřech úrovních: — daňové politiky a daňový režim uznávající funkci obecného zájmu, — politiky v oblasti podpory veřejných a soukromých investic napomáhajících rozvoji financování se sociálním dopadem, a to i prostřednictvím veřejných zakázek a koncesí, — politiky podpory stabilní zaměstnanosti a ekonomické účasti zaměstnanců podniků sociální ekonomiky, — politiky týkající se podpory kvalifikací pracovníků a technologických inovací v organizacích sociální ekonomiky.

1.6.

Pokud jde o vytváření a zachování pracovních míst, EHSV se domnívá, že systém známý pod názvem „worker buy-out“ (odkoupení podniku zaměstnanci), je užitečným příkladem osvědčeného postupu nejen pro oživení podniků v krizi, ale i pro převody malých a středních podniků, jejichž zakladatelé nemají pokračovatele. Proto by mohlo být zajímavé zřídit zvláštní evropský investiční fond.

1.7.

EHSV žádá, aby byl i prostřednictvím pobídkových politik podpořen a povzbuzen rostoucí zájem finančních subjektů o investice se sociálním dopadem, díky nimž by se podniky sociální ekonomiky měly stát hlavním aktérem oživení investic určených k provádění sociálních, environmentálních a solidárních cílů.

1.8.

EHSV se domnívá, že podniky sociální ekonomiky by mohly být ideální organizační formou pro nové podoby podnikání realizovaného prostřednictvím digitálních platforem a zejména pro aktivity sdílené ekonomiky, a to kvůli jejich predispozici k aktivnímu zapojování pracovníků a uživatelů digitálních platforem.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že důstojné pracovní podmínky a demokratická správa jsou určujícími prvky podniků sociální ekonomiky a že tam, kde nejsou statutárně stanoveny, jako například v zaměstnaneckých a sociálních družstvech, by měly být stanoveny konkrétní formy konzultací a účasti zaměstnanců.

1.10.

EHSV má za to, že organizace sociální ekonomiky, a zejména sdružení dobrovolníků, plní zásadní úlohu v oblasti soudržnosti, dodávají sociální kapitál a podporují odpovědnou úlohu občanské společnosti.

1.11.

Dobrovolnictví mladých lidí představuje podstatný zdroj zvýšení zaměstnatelnosti a lidského kapitálu nových generací, protože vytváří pozitivní efekt, který zvyšuje možnosti uplatnění. Tato funkce se zdá být užitečná, i pokud jde o omezení jevu NEET (mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), a bylo by vhodné aktivovat politiky na podporu přechodu od dobrovolnických činností ke stabilním formám placené práce.

1.12.

EHSV v neposlední řadě požaduje a doufá, že akční plán pro sociální ekonomiku bude příležitostí pro zavedení operativních nástrojů a konkrétních legislativních návrhů.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV je potěšen, že tímto průzkumným stanoviskem, které si vyžádalo portugalské předsednictví Rady EU, může přispět k dosažení priorit programu se zvláštním ohledem na podporu evropského sociálního modelu, a to prostřednictvím konkrétních návrhů týkajících se úlohy podniků sociální ekonomiky v rámci zajišťování stabilní a důstojné práce a budování inkluzivnější, udržitelnější a odolnější ekonomiky.

2.2.

Sociální ekonomika je na mezinárodní úrovni stále více uznávána jakožto rozhodující a významný model, který vyjadřuje organizační a transformační schopnost občanské společnosti. V různých členských státech vznikly právní předpisy, které uznávají její účely a funkce a vymezují profil a právní formu organizací považovaných za subjekty sociální ekonomiky (1).

2.3.

Co se týče právního uznání, poukázal EHSV ve stanovisku INT/871 (2) na to, jakým způsobem organizace a podniky sociální ekonomiky upřednostňují sociální cíle před kapitálem, a to i díky demokratické správě, na které se podílejí různé zúčastněné strany. Tyto společnosti neusilují o dosažení zisku, a pokud díky podnikatelské činnosti dosáhnou tzv. „omezeného zisku“, je tento zisk určen na úsilí o uskutečnění statutárních cílů a vytváření pracovních míst.

2.4.

Sociální ekonomice se dostalo významného uznání ve studiích vypracovaných mezinárodními institucemi a organizacemi, jako jsou OECD, OSN, Mezinárodní organizace práce (MOP) a různé instituce EU, mezi nimiž figuruje i EHSV, který od roku 2009 do roku 2020 vypracoval 13 stanovisek věnovaných sociální ekonomice, v nichž organizace a podniky sociální ekonomiky rozdělil do čtyř skupin: družstva, sdružení, vzájemné společnosti a nadace, k nimž se v posledních letech přidaly sociální podniky.

2.5.

Ačkoli Evropská unie uznává kritéria a nejreprezentativnější rysy sociální ekonomiky, jako je upřednostňování jednotlivce před kapitálem, reinvestování zisků a participativní správa (3), doposud nebylo dosaženo dohody, pokud jde o jednotnou evropskou právní definici. V roce 2018 navrhl Evropský parlament zavedení certifikace pro organizace sociální ekonomiky na základě článku 50 SFEU. EHSV se domnívá, že je za tímto účelem nezbytné zajistit lepší a jednotnější sběr statistických údajů o organizacích a podnicích sociální ekonomiky na základě společné pracovní definice, jako je tomu v zemích, které zřídily veřejné rejstříky organizací a podniků sociální ekonomiky.

2.6.

Uznávaná a formálně přijímaná pracovní definice platná pro instituce Evropské unie je stále nezbytnější, zejména za účelem umožnění přístupu k mnohým příležitostem růstu a rozvoje, ale rovněž za účelem dosažení lepšího porozumění sociální ekonomice ze strany veřejných i soukromých institucí.

2.7.

Tato definice je nezbytná pro plný přístup na kapitálový trh, na němž narůstá zájem o investice se sociálním dopadem. Vhodnou příležitost k řešení tohoto tématu představuje akční plán pro sociální ekonomiku, avšak bylo by vhodné zvážit úlohu sociální ekonomiky rovněž v rámci akčního plánu pro vytváření unie kapitálových trhů pro občany a podniky (4) s cílem přilákat do Evropy investice do ekonomiky ohleduplné k jednotlivcům.

2.8.

Funkce a ekonomická hodnota organizací sociální ekonomiky se zdá být dosti významná (8 % evropského HDP), a to jak pokud jde o výši, tak i kvalitu a stabilitu této hodnoty (5), která rostla i během finanční krize, jak z hlediska vytvořené ekonomické hodnoty, tak pokud jde o počet zaměstnanců.

2.9.

Významnou úlohu sehrávají v oblasti vytváření a zachování pracovních míst, kde představují více než 13,6 milionu placených pracovních míst v Evropě, což odpovídá přibližně 6,3 % aktivní populace EU-28 (6), a čítají více než 232 milionů společníků družstev, vzájemných společností a obdobných subjektů a více než 2,8 milionu podniků a organizací. Přibližně 2,6 milionu těchto zaměstnanců jsou zaměstnanci sociálních podniků, které splňují kritéria popsaná Iniciativou pro sociální podnikání v roce 2011.

2.10.

Mnoho zaměstnanců organizací a podniků sociální ekonomiky tvoří pracovníci malých organizací, ale existují i velké podniky sociální ekonomiky čítající někdy stovky až tisíce zaměstnanců. Velká část jich působí v organizacích, které se vyznačují demokratickou participativní správou, přičemž byla prokázána souvislost mezi širokou účastí zúčastněných stran na správě a tendencí udržovat vysokou úroveň zaměstnanosti, jakož i schopností lépe odolávat otřesům (7).

2.11.

Pro sociální ekonomiku je významným rysem výrazné zastoupení žen, které v mnoha případech překračuje 70 % pracovní síly a celkově obvykle přesahuje 50 %. Ačkoli je zapotřebí učinit další kroky s cílem dosáhnout úplné rovnosti, působí v řídicích a vedoucích funkcích mnoha organizací sociální ekonomiky významný podíl žen. Tyto organizace a podniky se vyznačují značnou měrou mzdové rovnosti, a to jak mezi různými pozicemi organizační hierarchie, tak pokud jde o mzdy mužů a žen, u nichž nebyla zjištěna nadměrná nerovnováha (8).

2.12.

Větší rovnost platů nekompenzuje skutečnost, že se výše mezd zaměstnanců organizací a podniků sociální ekonomiky mnohdy pohybuje v nižších příjmových pásmech. To je způsobeno obecně nízkým ohodnocením práce v oblasti péče, která často není adekvátně finančně ohodnocena ani v konvenčních formách podniků. V tomto ohledu je důležité posílit odborová práva pracovníků v sociálním a asistenčním sektoru.

2.13.

Důležitá je rovněž role při podpoře a provádění sociálních inovací, jež ukazuje, že tyto organizace dokáží interpretovat změny ve společnosti a reagovat na ně mobilizací zdrojů lidského kapitálu, která je vyjádřena aktivní a solidární účastí více než 82,8 milionu dobrovolníků.

2.14.

Vysoký počet osob aktivních v důležitých sektorech, například pokud jde o výzvy související se sociálními a technologickými inovacemi, kterým organizace a podniky sociální ekonomiky čelí, musí mít podporu v odpovídajících opatřeních v oblasti celoživotního učení a kvalifikace v zájmu rozvoje odborných a organizačních dovedností.

2.15.

EHSV proto považuje za velmi vhodné, že Evropská komise oznámila akční plán pro sociální ekonomiku a konkrétní opatření pro provádění evropského pilíře sociálních práv ve svém zvláštním akčním plánu, k němuž se EHSV vyjádřil ve stanovisku SOC/614 (9).

3.   Návrhy pro evropskou politiku na podporu a prosazování sociální ekonomiky

3.1.

S cílem dále podnítit a posílit přínos organizací a podniků sociální ekonomiky a vybudovat „sociálnější, odolnější a inkluzivnější Evropu“ je zapotřebí zavést legislativní opatření a programy evropské hospodářské politiky, které by podporovaly nárůst organizací a podniků sociální ekonomiky i z hlediska jejich možného přínosu k udržitelnému, ekologickému a solidárnímu modelu rozvoje a tomuto nárůstu by napomáhaly.

3.2.

V tomto ohledu připomínáme, že zásahy lze rozdělit do čtyř úrovní: — daňový režim, který by uznával funkci obecného zájmu, kterou podniky sociální ekonomiky plní, se zvláštním ohledem na ty z nich, které působí v odvětvích primárního veřejného zájmu, jako jsou sociální, zdravotní a vzdělávací služby a služby v oblasti sociálního začlenění, — politiky v oblasti podpory veřejných a soukromých investic napomáhajících rozvoji financování se sociálním dopadem – s dalším zlepšením přístupu na trh veřejných zakázek a koncesí, — politiky v oblasti podpory stabilní zaměstnanosti a ekonomického zapojení zaměstnanců podniků sociální ekonomiky, zejména do demokratické správy těchto podniků, — politiky podpory při zavádění nových dovedností a pomoci s šířením inovací a nových technologií v občanské společnosti.

3.3.

EHSV uznává, že organizace a podniky sociální ekonomiky sehrávají důležitou úlohu v oblasti služeb jednotlivcům a sociálních služeb, avšak domnívá se, že odpovědnost států a veřejných správ za zaručení poskytování základních služeb občanům je naprosto zásadní.

3.4.

Je třeba dále posilovat opatření na podporu zaměstnanosti v sociálních podnicích, jejichž posláním je zajišťovat pracovní začlenění zdravotně postižených nebo zvlášť znevýhodněných pracovníků. Tato opatření by měla snižovat zatížení nákladů práce daněmi a sociálními dávkami tím, že orgány veřejné moci budou vyplácet nezbytné příspěvky s cílem zajistit pojištění a sociální zabezpečení těchto znevýhodněných pracovníků. Tyto pobídky by neměly být považovány za státní podporu podniků sociální ekonomiky, protože jsou určeny na podporu plného pracovního začlenění zvlášť znevýhodněných osob. Pobídky by měly být v každém případě poskytovány pouze organizacím, které dodržují kolektivní pracovní smlouvy a základní práva pracovníků.

3.5.

V mnoha případech jsou podniky sociální ekonomiky hlavním provozovatelem služeb nezbytných pro obyvatele – jako jsou služby v oblasti vzdělávání, sociálně-zdravotní služby, asistenční služby a služby v oblasti odborné přípravy a pracovního začlenění znevýhodněných osob – řídí činnosti, které i když jsou obchodní nebo podnikatelské povahy, mají vždy silný komunitní a územní význam, a jejich zisky jsou investovány zpět do uskutečňování statutárních cílů. Tyto služby jsou realizovány s přímou účastí samotných příjemců a jejich územní zakotvení je součástí jejich poslání. Tyto podmínky tak nelze bezpodmínečně připodobňovat k režimům hospodářské soutěže na trhu. Proto by bylo možné uvolnit některé předpisy ohledně „státní podpory“, které brání zavedení takového daňového režimu, který by uznával sociální zásluhy a veřejnou prospěšnost těchto organizací.

3.6.

Z téhož důvodu, jak již žádal ve svém stanovisku INT/906 (10), EHSV považuje za nezbytné, aby maximální hodnota stanovená v nařízení de minimis o službách obecného hospodářského zájmu ve výši 500 000 EUR na tři zdaňovací období byla navýšena alespoň na 800 000 EUR na jedno zdaňovací období. Není tím dotčena možnost stanovit pravidla pro přístup k veřejným finančním prostředkům na základě jednotných a transparentních kritérií za plného dodržování pracovních norem a uplatňování odvětvových kolektivních smluv.

3.7.

Je důležité vymezit vhodné nástroje umožňující navýšení investic se sociálním dopadem realizovaných v organizacích sociální ekonomiky. V tomto směru bylo provedeno několik zajímavých experimentů se zvláštními obligacemi nebo účastnickými cennými papíry (vlastní kapitál nebo kvazivlastní kapitál) v podniku sociální ekonomiky, který plnil sociální cíle obecného zájmu.

3.8.

V případě daňového zvýhodnění investorů by se tyto finanční nástroje mohly stát významnou hybnou silou růstu, vzhledem ke skutečnosti, že již nyní historické údaje potvrzují, že i s omezenými investicemi se organizacím sociální ekonomiky daří vytvářet velký počet pracovních míst a mnoho sociálních výhod pro příjemce jejich služeb.

3.9.

Je však nezbytné stanovit vhodné parametry, které by umožňovaly měřit a srovnávat získané výsledky, jako je zvýšení stabilní zaměstnanosti, uplatňování vysokých standardů bezpečnosti práce a ověření skutečného dosažení sociálních cílů iniciativy. Proto by bylo vhodné, aby členské státy přijaly rámcové zákony o sociální ekonomice a aktivně zaváděly politiky na podporu rozvoje a růstu podniků sociální ekonomiky.

3.10.

Již v roce 2011 Evropská komise konstatovala, že je zapotřebí zvýšit úroveň znalostí a shromažďování údajů a statistik o podnicích sociální ekonomiky, stále je však zapotřebí učinit mnohé za účelem stanovení koordinovaných standardů, které by však byly zvlášť užitečné i v rámci zamezování tzv. „social washing“ (vylepšování mediálního obrazu podniků, pokud jde o sociální otázky) nebo neoprávněnému přístupu k podpůrným opatřením.

3.11.

Díky tomu by mohly být určeny vnitrostátní orgány v členských státech, v nichž dosud nebyly určeny, které by byly pověřeny sledováním a kontrolou dodržování standardů a souladu se sociálními cíli.

3.12.

Jedním z nejdůležitějších konkrétních podpůrných opatření je účast na trhu s veřejnými zakázkami a koncesemi; již směrnice 2014/24/EU navrhuje významné nástroje v této oblasti (11), které však nebyly ve všech členských státech adekvátně provedeny. V zájmu podpory společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek by Evropská komise měla jít příkladem a k plnění cílů sociální politiky co nejlépe využívat svá vlastní zadávací řízení.

3.13.

V oblasti podpůrných opatření jsou zajímavá rovněž opatření týkající se přeměny výrobních činností a služeb nebo převodu těchto činností z podniků v krizi nebo z podnikatelů na konci kariéry na zaměstnance sdružené do družstev nebo v rámci participativních podniků.

3.14.

Mnohé z těchto situací spadají pod tzv. „worker buy-out“ (odkoupení podniku zaměstnanci) (12); takovéto převody byly v minulosti úspěšně realizovány při oživování průmyslových podniků v krizi a dnes jsou na vzestupu v případech, kdy dochází k převzetí malého podniku sociálním podnikem s účastí zaměstnanců. K tomu dochází zejména v případě mladých lidí, kteří nemají dostatečnou kapitálovou rezervu na založení podniku a často je brzdí samota a obava čelit obtížné situaci na trhu jako jednotlivci.

3.15.

S cílem zvýšit potenciál těchto iniciativ by byl vhodný investiční zásah a doprovodná opatření, která by napomáhala zahájení provozu podniků prostřednictvím kapitálové účasti a financovala zaměstnance podniků v krizi, kteří chtějí činnost podniku převzít a za tímto účelem zřídí družstvo. V některých zemích tyto iniciativy umožnily restrukturalizaci různých podniků a zachránily tisíce pracovních míst.

3.16.

Při těchto procesech průmyslové přeměny plní klíčovou úlohu odborové organizace zaměstnanců. Formy samostatné výdělečné činnosti jako „worker buy-out“ jsou nedílnou součástí aktivních politik práce. Dobrým příkladem spolupráce družstev s odbory je dohoda, kterou v Itálii podepsaly tři družstevní federace a tři nejvýznamnější odborové organizace a jejímž předmětem je systematická spolupráce v oblasti „worker buy-out“ (13).

3.17.

EHSV doufá, že akční plán pro sociální ekonomiku podpoří zavedení obdobných iniciativ ve všech členských státech Evropské unie prostřednictvím zřízení zvláštní struktury v rámci Evropského investičního fondu nebo Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a to proto, aby existovaly konkrétní nástroje na podporu oživení ekonomických činností, které výrazně narušila krize způsobená pandemií.

4.   Nové podoby sociální ekonomiky

4.1.

Podniky sociální ekonomiky rozvíjejí nová pracovní místa a iniciativy v oblasti sociálních inovací rovněž v rámci zelené ekonomiky a s cílem podporovat udržitelný rozvoj. Organizace sociální ekonomiky také stále častěji realizují projekty v oblasti oběhového hospodářství, v jejichž rámci vznikají nová pracovní místa v odvětví opětovného použití nebo sociálního zemědělství. Právní rámec a politiky v mnoha členských státech dosud neumožňují provádění politik pro rozvoj družstev zaměřených na začleňování pracovních sil. Je proto žádoucí přijmout opatření na úrovni EU, aby se v těchto oblastech dosáhlo pokroku.

4.2.

Obzvláště zajímavá je úloha, jakou mohou sehrávat zaměstnanecká družstva (14), pokud jde o zajištění, aby nové formy podnikání realizované prostřednictvím digitálních platforem byly inkluzivnější, aby se zaměstnanci a uživatelé mohli udržitelnějším a sdíleným způsobem podílet na rozvoji nových forem vzájemnosti a solidarity prostřednictvím digitálních technologií, které mohou podpořit širokou účast. To vše, aniž by ochrana zaměstnanců platformy a atypických zaměstnanců nutně vyžadovala uzavření příslušných kolektivních smluv s odborovými organizacemi zaměstnanců.

4.3.

Podniky sociální ekonomiky mohou vytvářet pracovní příležitosti a příležitosti pro místní rozvoj díky organizování účasti občanů na realizaci služeb, jako je dodávání obnovitelné energie nebo poskytování služeb v decentralizovaných oblastech a venkovských oblastech, jako je tomu ve Francii, kde fungují územní střediska hospodářské spolupráce, která provádějí projekty se společným zapojením sdružení, družstev, místních orgánů, tradičních podniků a univerzit a podporují sociální zemědělství, udržitelný cestovní ruch a zhodnocení environmentálního a kulturního bohatství.

4.4.

V oblasti sociální ekonomiky plní velmi významnou úlohu dobrovolnické aktivity, které jsou důležité pro mladou generaci, ale i pro starší osoby, pro které v některých případech představují důležitou příležitost k zachování aktivní sociální a občanské role, a přispívají tak ke zlepšení kvality života. Je proto důležité posílit součinnost mezi vzděláním a odbornou přípravou a hodinami dobrovolnické činnosti jakožto nástrojů podporujících začlenění na pracovní trh v sociální oblasti. Větší koordinace mezi obdobími dobrovolnictví a stážemi by mohla usnadnit vzdělávání kvalifikovaných mladých zaměstnanců.

4.5.

Kladnou zkušenost s Evropským sborem solidarity by bylo možné posílit a znásobit prostřednictvím zřízení určitého „Erasmu pro sociální podnikatele“, který by podporoval přeshraniční spolupráci v oblasti sociální ekonomiky.

4.6.

Tato funkce se zdá být velmi užitečná, i pokud jde o omezení komplexního jevu NEET (mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), a bylo by vhodné aktivovat pobídkové politiky na podporu přechodu od dobrovolnických činností ke stabilní práci.

---

(1)  https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2016/2237(INL)&l=en,

https://betterentrepreneurship.eu,

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/MEMO_11_735,

https://cecop.coop/works/cecop-report-on-social-enterprises-laws-in-europe-a-worker-and-social-coops-perspective.

(2)  https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/towards-appropriate-european-legal-framework.

(3)  Iniciativa pro sociální podnikání: https://ec.europa.eu/growth/sectors/social-economy/enterprises_cs.

Závěry Rady z roku 2015 týkající se podpory sociální ekonomiky: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15071-2015-INIT/cs/pdf.

Social Economy Charter (Charta zásad sociální ekonomiky) 2002: https://www.socialeconomy.eu.org/wp-content/uploads/2020/04/2019-updated-Social-Economy-Charter.pdf.

(4)  Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán, COM(2020) 590 final.

(5)  Údaje jsou převzaty z této publikace Evropské komise: https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=22304&langId=en.

(6)  Údaje jsou převzaty ze zprávy EHSV https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-04-17-876-cs-n.pdf.

(7)  The resilience of the cooperative model, CECOP, 2012 https://www.cecop.coop/works/the-resilience-of-the-cooperative-model.

(8)  Las mujeres en las cooperativas de trabajo, COCETA, 2019 https://www.coceta.coop/publicaciones/estudio-mujer-cooperativismo-coceta-2019.pdf.

(9)  Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 1.

(10)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 131.

(11)  https://ec.europa.eu/info/policies/public-procurement/support-tools-public-buyers/social-procurement_cs.

(12)  Business transfers to employees under the form of a cooperative in Europe: opportunities and challenges, CECOP, 2013 (Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 24).

(13)  Italy, historic agreement between unions and coops on worker buyouts, CECOP, 2021: https://cecop.coop/works/italy-historic-agreement-between-unions-and-coops-to-promote-worker-buyouts.

(14)  All for one – Worker-owned cooperatives‘ response to non-standard employment, CECOP 2019: https://cecop.coop/works/cecop-report-all-for-one-reponse-of-worker-owned-cooperatives-to-non-standard-employment.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Odborná příprava – účinnost systémů pro předvídání dovedností a potřeb trhu práce a pro jejich sladění a úloha sociálních partnerů a různých zúčastněných stran

(průzkumné stanovisko na žádost portugalského předsednictví)

(2021/C 286/05)

Zpravodaj:

Jean-Michel POTTIER

Žádost portugalského předsednictví Rady	26. 10. 2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	28. 10. 2020
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	16. 4. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	222/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV připomíná význam otázky sladění dovedností s potřebami trhu práce. Zdůrazňuje zásadní důležitost, jakou má účinnost systémů odborné přípravy a schopnost předvídat potřeby v oblasti dovedností v souvislosti s hlubokými změnami způsobenými krizí COVID-19, která urychluje změny v hospodářství, a to zejména v digitální a environmentální oblasti.

1.2.

Vzhledem k potížím s náborem zaměstnanců, kterým čelí evropské podniky, EHSV poukazuje na to, že pro získávání dovedností je důležité využívat systémy alternační odborné přípravy, která může mít velmi rozmanitou podobu. Velká většina zaměstnavatelů plně zajišťuje alternační odbornou přípravu a snaží se předat své know-how. Je však třeba dbát zvláště na to, aby nedocházelo k žádnému zneužívání v tom smyslu, že by účastníci alternační odborné přípravy zastávali neplacená produktivní pracovní místa, a aby bylo toto zneužívání zakázáno.

1.3.

EHSV připomíná, že rozmanitost těchto systémů umožňuje optimální přizpůsobení různým situacím vyplývajícím z velikosti podniku, druhů kvalifikace, struktury systému odborné přípravy, typu a úrovně obsazovaného pracovního místa. Umožňuje rovněž zaměstnancům a uchazečům o zaměstnání získat nové dovednosti, a bojovat tak proti zastarávání profesních dovedností.

1.4.

EHSV poukazuje na specifika malých a středních podniků. Vzhledem k technické náročnosti profesí vykonávaných v mnoha malých a středních podnicích s jedinečným know-how, zejména na úzce specializovaných trzích, by alternační odborná příprava mohla být vhodným řešením pro jejich potřeby v oblasti dovedností. V mnoha venkovských oblastech je know-how malých podniků pro mladé lidi jedinečnou příležitostí a vhodné pracovní prostředí by mohlo zlepšit jejich profesní příležitosti.

1.5.

Podle EHSV jsou sociální partneři účinnými subjekty při přípravě a řízení systému odborné přípravy a mají obzvláště dobré předpoklady k tomu, aby zjišťovali potřeby trhu práce v oblasti dovedností. Jsou schopni zjistit nedostatek pracovních sil v jednotlivých oborech a na jednotlivých územích a zajistit účinný rozvoj dovedností zaměřený na odbornou praxi. Mohou se opírat o zúčastněné strany, jako je stát, region nebo veřejné služby zaměstnanosti, a kombinovat tak kvantitativní a kvalitativní údaje týkající se potřeb v oblasti dovedností.

1.6.

EHSV je toho názoru, že sociální partneři musí plnit významnou úlohu při přípravě kvalifikací a jejich obsahu. Je zásadně důležité zapojit je od samého počátku tohoto procesu, aby se zabránilo tomu, že zdroje nebudou odpovídat skutečným potřebám zaměstnavatelů a zaměstnanců v Evropě. Stejně tak jsou sociální partneři kompetentní poskytovat poradenství pro volbu povolání určené široké veřejnosti.

1.7.

EHSV připomíná, že zúčastněné strany (stát, region, veřejné služby zaměstnanosti) jsou velmi důležitými subjekty pro navrhování řešení, která usnadňují sociální začlenění. EHSV vyzývá k lepší koordinaci mezi všemi aktéry, zúčastněnými stranami a sociálními partnery na základě smluvní úpravy, v jejímž rámci budou stanoveny interakce a povinnosti každého subjektu, aby se zajistila lepší srozumitelnost systémů odborné přípravy a podpory. Organizace občanské společnosti, veřejné a neziskové sociální služby, sociální podniky, organizace sociální péče a sociální pracovníci plní klíčovou úlohu při podpoře mladých i starších lidí, přičemž věnují zvláštní pozornost osobám ze sociálně znevýhodněných skupin. Právní a finanční rámce některých členských států poskytují pevný základ pro rozvoj těchto důležitých funkcí a služeb. Silné politiky v oblasti odborného vzdělávání jsou rovněž zásadní pro dosažení cíle, který spočívá v podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce rychle reagovat na hospodářské změny a jenž je stanoven v článku 145 SFEU.

1.8.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité zohlednit specifické rysy malých a středních podniků, včetně velmi malých podniků, aby bylo možné reagovat na potřeby v oblasti dovedností v profesích, v nichž chybí pracovníci. Tyto podniky nemají interní oddělení lidských zdrojů, ačkoli vazba mezi odbornou přípravou, dovednostmi a pracovními místy vyžaduje zvláštní přístup. Tyto podniky představují významný zdroj pracovních míst a potřebují zvláštní podporu. Ta se musí zaměřit na zjištění jejich potřeb v oblasti dovedností, sestavování nabídek práce, poskytování poradenství, proces náboru a uzpůsobené systémy odborné přípravy pro trvalé profesní začlenění.

1.9.

EHSV připomíná, že odborná příprava je základním nástrojem pro integraci osob se zdravotním postižením. Je třeba přijmout vhodná opatření k řešení problému rovných příležitostí pro muže se zdravotním postižením (zvláště pro ženy) a zajistit pro ně podmínky rovného přístupu k inkluzivním systémům odborného vzdělávání. EHSV rovněž připomíná, že udržitelnost práce se odvíjí zejména od práva na kvalitní odbornou přípravu.

1.10.

EHSV doporučuje vypracovat vnitrostátní strategické dohody týkající se odborné přípravy a poradenství, a to na základě jednání mezi orgány a sociálními partnery se zapojením zúčastněných stran působících v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. EHSV si je vědom toho, že v některých podnicích, profesních odvětvích nebo na určitých územích tyto dohody existují, a vyzývá k širšímu využívání tohoto druhu strategických vnitrostátních dohod. Opatření Unie by zase měla usnadnit přizpůsobení průmyslovým změnám, aby se podpořilo profesní začlenění a znovuzačlenění na trhu práce.

2.   Souvislosti

2.1.

Význam úvah o vztahu mezi dostupnými dovednostmi a potřebami trhu práce by měl být vnímán v evropském kontextu, jak je tomu v prohlášení z Osnabrücku, v němž se uvádí, že mezi zúčastněnými stranami se zohledňují sociální partneři. Tento evropský kontext zahrnuje zejména: — na jedné straně představují vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení v rámci evropského pilíře sociálních práv první a čtvrtou zásadu v oblasti rovných příležitostí a přístupu na trh práce, a to i z hlediska celoživotního učení, — na druhé straně vydala Evropská komise v roce 2020 sdělení o evropském prostoru odborné přípravy a vzdělávání, v němž znovu potvrdila své zásady činnosti a své cíle, zejména kvalitní vzdělávání pro všechny, — v neposlední řadě požadoval EHSV ve svém stanovisku SOC/570 (1)„Budoucnost světa práce – dovednosti“ vytvoření cílených politik a přijetí konkrétních opatření za účelem zlepšení a přizpůsobení systémů vzdělávání s cílem připravit se a reagovat na tyto rychlé technologické a digitální změny.

2.2.

Otázka sladění dostupných dovedností s potřebami trhu práce je v jednotlivých zemích EU vnímána různě. Před krizí COVID-19 se začalo diskutovat o tzv. nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a EHSV vyzval při řešení této otázky k opatrnosti. Podle střediska Cedefop se 45 % pracovníků domnívá, že jejich dovednosti plně neodpovídají pracovnímu místu, které zastávají, zatímco 70 % podniků chybí dovednosti. Avšak jen málo z těchto podniků spojuje tyto obtíže s překážkami, s nimiž se setkávají, jako je problém s náborem pracovníků, zeměpisná poloha podniku, výše mezd a pracovní podmínky. Přesné důvody nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a způsob, jak pomoci příslušným osobám nalézt práci, by se měly analyzovat v hloubkové studii.

2.3.   Potřeby v oblasti dovedností

Požadované dovednosti se v jednotlivých zemích liší. Tato rozmanitost však závisí na úrovni průmyslové výrobní základny dané země v porovnání s potřebami ekonomik orientovaných na služby nebo cestovní ruch. Obecná úroveň požadovaných dovedností má sice stoupající tendenci, ale potřeby se týkají také nižších úrovní kvalifikace, pro které se využívá přistěhovalců.

2.4.   Systém odborné přípravy

Odborné vzdělávání a příprava jsou odvětvím vzdělávání, které má nejblíže k trhu práce a jeho potřebám v oblasti dovedností. Počáteční odborné vzdělávání, které je obecně poskytováno na vyšší střední úrovni, probíhá buď ve školách, nebo v profesních prostředích ve střediscích odborného vzdělávání a v podnicích. Podíl mladých lidí zapojených do odborného vzdělávání ve srovnání se všeobecným vzděláváním se v Evropské unii liší, avšak postupně se všude snižuje. Toto zjištění zpravidla vede k nápravným nebo motivačním opatřením, a to jak z podnětu veřejných orgánů, tak z podnětu profesních subjektů, včetně sociálních partnerů. V rámci těchto opatření se nová agenda dovedností zaměřuje na digitalizaci obsahu odborné přípravy.

Systém dalšího odborného vzdělávání se zaměřuje především na práci a většina odborné přípravy probíhá v pracovním prostředí.

2.5.   Úloha sociálních partnerů

Tuto úlohu, jež existuje v různé míře ve všech zemích, je třeba posílit. Sociální partneři se díky svým zkušenostem podílejí na definování současných i budoucích potřeb v oblasti dovedností v profesních organizacích nebo na vnitrostátní meziodvětvové úrovni. Velmi často se také podílejí na definování referenčních systémů kvalifikací a diplomů, řízení systémů odborné přípravy, správě fondů odborného a učňovského vzdělávání a na systému celoživotního profesního poradenství. Odborná příprava je navíc téma, o němž sociální partneři zpravidla jednají v rámci kolektivního vyjednávání.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV poukazuje na rostoucí nerovnováhu na trhu práce, která souvisí zejména s nedostatkem dovedností a na niž má také dopad zdravotní krize, která prohlubuje propast mezi potřebami a dovednostmi mladých lidí ve stále více soustředěné ekonomice.

3.1.1.

Tato situace, která existovala před zdravotní krizí, se v průběhu posledních dvaceti let vyvíjela a zhoršovala. U 60 % dospělých zaměstnanců hrozí, že jejich technické dovednosti budou zastaralé (údaje pro EU-28 v roce 2014). (2) Z toho plyne, že na trhu práce existuje nezaměstnanost a zároveň nedostatek pracovníků. (3) (4)

3.1.2.

Dopad zdravotní krize zhoršuje nedostatek pracovníků na trhu práce, zejména v důsledku urychleného rozvoje digitální transformace.

3.2.

EHSV vítá evropskou agendu dovedností, a zejména skutečnost, že doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost a sociální spravedlnost může zahrnovat opatření ve všech fázích profesionalizace a reagovat na vývoj všech druhů potřeb a dovedností: a) ve všech fázích profesionalizace (odkaz Cedefop – přehled dovedností) (5): — před nástupem do prvního zaměstnání: — prostřednictvím rozvoje dovedností a profesionalizace (počáteční a další odborné vzdělávání, alternační odborná příprava, učňovská příprava), — v okamžiku nástupu do podniku nebo v případě interní mobility: — prostřednictvím přizpůsobení profesních a sociálních dovedností situaci podniku (pomoc při adaptaci na nové místo, vzdělávání na pracovišti), — během celé profesní kariéry: — prostřednictvím přizpůsobení profesních dovedností měnícím se potřebám pracovního místa a profese; b) přizpůsobením systémů potřebám plynoucím z měnící se povahy pracovních míst: prohlubování dovedností (upskilling), změna kvalifikace (reskilling), získávání průřezových dovedností (cross-skilling), nové dovednosti; c) v závislosti na povaze požadovaných dovedností: základní dovednosti, technické dovednosti a odborné znalosti, průřezové dovednosti.

3.3.

V prohlášeních organizací zastupujících zaměstnavatele a zaměstnance obchodních podniků na evropské úrovni jsou předkládány návrhy, v nichž si tyto organizace nárokují právo do této oblasti zasahovat. Evropská konfederace odborových svazů (EKOS) tedy v této oblasti podporuje sociální dialog, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni. Sdružení SMEUnited je toho názoru, že vlády by měly pověřit řízením učňovské přípravy sociální partnery. Konfederace BUSINESS EUROPE se zasazuje o to, aby sociální partneři rozvíjeli potřeby týkající se programů odborné přípravy a aby byla vedena společná jednání s poskytovateli odborné přípravy v oblasti odborné přípravy zaměstnanců.

3.4.   Úloha zúčastněných stran

EHSV vyzývá k tomu, aby se sociální partneři spolu s dalšími zúčastněnými stranami podíleli na zjišťování potřeb, zdrojů a opatření, která mají být provedena, a aby s nimi spolupracovali s využitím prostředků, které mají tyto strany k dispozici. Týká se to zejména podniků, profesních organizací a dalších oborových a mezioborových organizací, odvětvových a vnitrostátních sociálních partnerů, národních kvalifikačních rámců nebo systémů klasifikace odborných diplomů (NKR), regionálních orgánů a veřejných nebo poloveřejných subjektů a vnitrostátních orgánů, organizací občanské společnosti, sociálních podniků, sociálních služeb, organizací sociální péče, subjektů poskytujících poradenství a pomoc při začlenění, znovuzačlenění a umístění do zaměstnání, včetně osob se zdravotním postižením, a subjektů poskytujících odborné vzdělávání a přípravu (počáteční/další odborné vzdělávání a příprava (6).

4.   Konkrétní připomínky

4.1.   Předvídání potřeb v oblasti dovedností

4.1.1.

Sociální partneři plní klíčovou úlohu při zjišťování, hodnocení a předvídání potřeb trhu práce v oblasti dovedností. Jejich role je zásadní pro činnost středisek pro sledování profesí a dovedností a pro analýzu shromážděných údajů. Jejich výhledová analýza musí být propojena s hodnoceními všech zúčastněných stran: státu, regionů, komor a všech subjektů působících v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a poradenství, jako jsou sociální služby a organizace sociální péče. Tato spolupráce přispívá k tomu, aby se Evropa stala v rámci trhu práce ústředním aktérem.

4.1.2.

Podle EHSV je nutné tuto zásadní úlohu upevnit tím, že budou sociálním partnerům poskytnuty veškeré nezbytné prostředky, aby mohli držet krok se zásadními změnami, k nimž na trhu práce dochází. Hospodářská a sociální zdravotní krize, která začala v roce 2020 a stále pokračuje, se ukazuje jako silný katalyzátor změn v hospodářství. Mají-li se podniky, a to i ty nejmenší, přizpůsobit, je naprostou nezbytností jejich digitalizace. Zákazníci i spotřebitelé dnes v důsledku krize netrpělivě očekávají ekologickou transformaci, a to nejen kvůli novým profesím, které s ní souvisejí.

4.2.   Zefektivnění nabídky odborné přípravy a jejího obsahu

4.2.1.

Vzdělávací a certifikační referenční systémy musí být s ohledem na posuzování potřeb v oblasti dovedností pravidelně aktualizovány, aby nedocházelo k jejich zastarávání. Dovednosti týkající se nových technologií, požadavků ekologické transformace a digitálních změn, které urychlila zdravotní krize, vyžadují pohotová řešení. Pro cílové skupiny, jimž je obtížné odbornou přípravu zprostředkovat, by měly být přizpůsobeny inovativní pedagogické postupy pomocí vhodných inkluzivních metod. Princip alternační odborné přípravy umožňuje kombinaci systémů odborného vzdělávání a školicích kapacit podniků, přičemž tyto kapacity výrazně usnadňují trvalé profesní začlenění za účelem rozvoje hospodářských činností. Zatímco velká většina zaměstnavatelů plně zastává svou úlohu v oblasti alternační odborné přípravy, je třeba dbát zvláště na to, aby nedocházelo k žádnému zneužívání v tom smyslu, že by účastnící alternační odborné přípravy zastávali neplacená produktivní pracovní místa, a aby bylo toto zneužívání zakázáno.

4.2.2.

Tato alternační odborná příprava může být různého typu: — odborná příprava učňovského typu pro mladé i starší s cílem získat plně odbornou kvalifikaci pro určité povolání, — počáteční odborné vzdělávání s pracovními stážemi v podnicích v závislosti na systémech alternační odborné přípravy, — odborné praxe v podnicích, zejména pro seznámení s určitým povoláním, — odborná alternační příprava pro uchazeče o zaměstnání, — interní školení na pracovišti v daném podniku, — odborná příprava před profesním začleněním za účelem získání dovedností nezbytných pro výkon určitého povolání, — rozvoj nezávislosti, analýza dovedností, zejména pro osoby v obtížné situaci, pro osoby se zdravotním postižením a mladé lidi, kteří ukončili školní docházku bez kvalifikace.

4.2.3.

V neposlední řadě musí tato snaha o efektivnost nabídky odborné přípravy reagovat na potřeby nejzranitelnějších osob. Je nezbytné zohlednit zdravotní postižení, aby byly systémy odborné přípravy a pedagogická řešení materiálně a fyzicky dostupné cílovým skupinám.

4.3.   Lepší zapojení sociálních partnerů a zúčastněných stran

4.3.1.

Kromě dobrovolného přístupu konsoliduje smluvní úprava vztahu se subjekty osvědčené postupy, aby bylo možné lépe předvídat potřeby v oblasti dovedností a zvýšit efektivnost systémů odborné přípravy.

4.3.2.

Díky účinnému rozdělení rolí při podpoře a sledování nejzranitelnějších osob musí zúčastněné strany hrát důležitou roli z hlediska sociálního začleňování. Zúčastněné strany plní zvláštní poslání vůči osobám, které mají velmi obtížný přístup k práci, a to prostřednictvím programů odborné přípravy a nezbytné podpory.

4.3.3.

Úspěch systému odborné přípravy závisí na aktivním zapojení sociálních partnerů do její koncepce. Klíčovým faktorem úspěchu je spolupráce mezi oběma místy výuky, tedy vzdělávacími organizacemi a podnikem. Definice vnitrostátních nebo regionálních politik by měly sociálním partnerům umožnit pružně přizpůsobit strukturu a obsah odborné přípravy potřebám zaměstnavatelů a zaměstnanců v konkrétním kontextu trhu práce.

4.4.   Zvyšování zájmu podniků a zaměstnanců o odbornou přípravu

4.4.1.

Podíl zaměstnanců, kteří každoročně využívají možnost udržet si nebo zvýšit své odborné dovednosti, je stále příliš nízký, zejména v malých a středních podnicích. Překážek je celá řada: financování odborné přípravy, obtíže, které pro zaměstnavatele představuje nahrazování zaměstnanců na školení, odmítavý postoj vůči počáteční odborné přípravě, dostupnost a kvalita obsahu a systémů odborné přípravy pro zaměstnance.

4.4.2.

Základní znalosti jako takové zůstávají nepostradatelným předpokladem pro získání zaměstnání, zejména v malých a středních podnicích. Krize COVID-19 citelně dopadá na mladé lidi, kteří absolvují odbornou přípravu, a více z nich ji předčasně ukončuje, což staví problematiku celoživotního odborného vedení a poradenství pro volbu povolání do ještě naléhavějšího světla. Tato problematika je zásadní pro to, aby se u zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání vzbudil zájem tím, že jim bude poskytnuta příležitost stát se aktéry svého profesního rozvoje. Důležitým cílem je, aby 8 % učňů a účastníků dalšího vzdělávání mohlo využít pracovního pobytu v zahraničí. Ze studií dopadu programu Erasmus vyplývá, že takový pobyt umožňuje zlepšit dovednosti a zaměstnatelnost.

4.4.3.

A konečně je tu otázka určování dovedností uchazečů ze strany podniků, zejména těch, které nedisponují interním oddělením lidských zdrojů.

---

(1)  Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8.

(2)  https://www.cedefop.europa.eu/files/3075_en.pdf, p. 26.

(3)  Míra nezaměstnanosti (v jednotlivých členských státech): https://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/visualisations: míra nezaměstnanosti, leden 2021, EU27.

(4)  Volná pracovní místa (v jednotlivých členských státech): https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Job_vacancy_statistics.

(5)  https://skillspanorama.cedefop.europa.eu/en/dashboard/european-skills-index.

(6)  Poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy – VET4EU2) https://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=38451&no=1.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jak prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy podporovat z hlediska celoživotního učení dovednosti, které Evropa potřebuje k vytvoření spravedlivější, soudržnější, udržitelnější, digitálnější a odolnější společnosti

(průzkumné stanovisko na žádost portugalského předsednictví)

(2021/C 286/06)

Zpravodajka:

Tatjana BABRAUSKIENĖ

Žádost portugalského předsednictví Rady	dopis ze dne 26. 10. 2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	16. 4. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	219/1/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí efektivně využívat Nástroj pro oživení a odolnost a další investice, a podpořit tak hospodářský růst a odolnost společnosti v rámci digitální a zelené transformace hospodářství, a to prostřednictvím zvyšování kvality a inkluzivnosti vzdělávání a odborné přípravy (systémů, institucí a programů), aby bylo možné reagovat na potřeby účastníků vzdělávání všech věkových skupin a ve všech etapách jejich vzdělávání, připravit je na život a práci a zajistit, aby všichni pracovníci i více lidí, kteří nejsou zaměstnáni, a to především ženy, měli přístup k odborné přípravě. Pomůže to také zaručit volný pohyb pracovníků a služeb a zajistit, aby byly podniky dobře připravené a dokázaly držet krok s vývojem ve svém oboru a napravit nedostatek dovedností, s nimiž se potýkají při digitální a zelené transformaci průmyslových odvětví.

1.2.

EHSV doporučuje stanovit v rámci Evropského prostoru vzdělávání dosažitelné dlouhodobé cíle a zavést systém soustavného sledování pro jednotlivé členské státy s cílem dosáhnout vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy a celoživotního učení pro všechny a zajistit, aby měl každý znalosti, dovednosti, kompetence a postoje, které jsou v Evropě zapotřebí k vytvoření spravedlivější, soudržnější, udržitelnější, digitálnější a odolnější společnosti.

1.3.

EHSV poukazuje na to, že demokratické řízení systémů vzdělávání a odborné přípravy – například prostřednictvím sociálního dialogu – v příštím strategickém rámci EU představuje základní nástroj pro úspěšný rozvoj a provádění politik na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Je zapotřebí takové řízení zajistit, posílit jej a začlenit do něj smysluplné konzultace s organizovanou občanskou společností.

1.4.

EHSV doporučuje, aby každá budoucí pracovní skupina pro otevřenou metodu koordinace předkládala výstupy své činnosti v oblasti dané politiky, a pokud možno politická doporučení, k projednání Radě ve složení pro vzdělávání. Výstupy činnosti pracovních skupin by měly být zveřejňovány a účinně prováděny a měla by jim být věnována velká pozornost na odpovídající úrovni tvorby politik i mezi odborníky, a to jak na úrovni EU, tak i na vnitrostátní úrovni. Je proto důležité, aby mezi členy těchto skupin byli příslušní sociální partneři a zainteresované subjekty působící v oblasti rozvoje vzdělávacích politik a také zástupci vedení škol, učitelů a studentů z každé země.

1.5.

V zájmu splnění ukazatelů, referenčních kritérií a cílů stanovených v akčním plánu týkajícím se evropského pilíře sociálních práv, usnesení Rady o Evropském prostoru vzdělávání (z roku 2020), doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě a prohlášení z Osnabrücku navrhuje EHSV provést další šetření a posouzení dopadu s cílem upravit tyto ukazatele a přidat k nim v případě potřeby další, které pomáhají zemím lépe podávat zprávy o provádění, neboť celkový dopad krize COVID-19 na vzdělávací systémy, studenty a učitele není zatím jasný. Tyto ukazatele by rovněž měly vést k opatřením na podporu sociálně a ekonomicky znevýhodněných studentů a účastníků vzdělávání a také osob se zdravotním postižením, a to prostřednictvím společných sociálních a vzdělávacích politik na vnitrostátní úrovni. Výsledky, jichž bylo dosaženo při plnění referenčních kritérií a ukazatelů, by měly být vykazovány po konzultaci s příslušnými sociálními partnery a zainteresovanými subjekty na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni.

1.6.

EHSV navrhuje, aby se pokračovalo v klíčové práci, jež je odváděna na neformálních zasedáních pořádaných předsednictvím za účelem spolupráce v různých oblastech vzdělávání (GŘ pro školství, GŘ pro odborné vzdělávání a přípravu, GŘ pro vysokoškolské vzdělávání) (1) a v hledání součinnosti mezi nimi a aby se na ně více poukazovalo, a to za účasti příslušných sociálních partnerů z každé země EU a po konzultaci s příslušnými organizacemi občanské společnosti, jak je tomu kupříkladu v případě poradního výboru pro odborné vzdělávání a přípravu. Dále doporučuje, aby v rámci účinného partnerství mezi ministerstvy, sociálními partnery a občanskou společností a jejich řízení byly propojeny politiky na úrovni EU a vnitrostátní/regionální politiky.

1.7.

EHSV vyzývá k tomu, aby v rámci akčního plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv, který by měl být přijat na sociálním summitu v roce 2021, byla na evropské i vnitrostátní úrovni účinně uplatňována první zásada evropského pilíře sociálních práv, a to s plným zapojením příslušných sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a s podporou pomocí udržitelných veřejných investic a Nástroje pro oživení a odolnost.

1.8.

EHSV poukazuje na ucelený přístup ke vzdělávání a odborné přípravě a na to, jak je důležité zaujmout takový přístup i k provádění nedávných iniciativ EU v oblasti vzdělávání (Evropský prostor vzdělávání), odborného vzdělávání a přípravy (doporučení o odborném vzdělávání a přípravě), dovedností (Evropská agenda dovedností), vzdělávání mládeže (Most k pracovním místům) a digitálních dovedností (Akční plán digitálního vzdělávání 2021–27), a současně dbát na to, aby přispěly k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků za účelem spravedlivé transformace na trhu práce, poskytly podporu dospělým s nízkou kvalifikací při hledání zaměstnání a získávání podnikatelských dovedností a pomohly podnikům držet krok s inovacemi a konkurencí na celosvětové úrovni.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že při provádění akčního plánu digitálního vzdělávání 2021–27 je nutné zajistit účinný sociální dialog, konzultace se zainteresovanými subjekty a dodržování a vymáhání pracovních práv. Zároveň je zapotřebí pracovníky informovat, konzultovat a zapojit do rozvoje digitálních a podnikatelských dovedností, a to zejména v rámci odborného vzdělávání a přípravy, vzdělávání dospělých a odborné přípravy zaměstnanců, a omezit tak nedostatek dovedností, s nímž se podniky potýkají. S odkazem na zprávu Účetního dvora a v zájmu dosažení cíle Evropské komise týkajícího se zvýšení podílu občanů ve věku od 16 do 74 let, kteří mají základní digitální dovednosti, z 56 % v roce 2019 na 70 % v roce 2025, vyzývá EHSV k přidělování konkrétních částek v rámci budoucích programů EU, stanovení dílčích a celkových cílů a jednotnému posuzování digitálních dovedností v neustále a rychle se měnícím digitálním prostředí.

1.10.

EHSV vyzývá členské státy, aby zajistily účinnou podporu zaměstnaným a nezaměstnaným lidem, kteří mají obtížný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě dospělých, a to tím, že zajistí cílené financování pro ty, kteří to potřebují nejvíce, jako jsou nezaměstnaní, pracovníci v nestandardním pracovním poměru, osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, starší pracovníci, starší občané a lidé ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných skupin, a vezmou přitom v potaz genderový rozměr.

1.11.

EHSV navrhuje bojovat proti rostoucím nerovnostem ve školách a obecně ve společnosti pomocí účinných společných sociálních a vzdělávacích politik na vnitrostátní úrovni. EHSV navrhuje uspořádat společné zasedání Rady, kterého by se zúčastnili ministři školství a sociálních věcí, s cílem nalézt způsob, jak odstranit nerovnosti ve vzdělávání a nerovný přístup ke vzdělávání a odborné přípravě v důsledku krize COVID-19.

1.12.

EHSV vítá cíle stanovené v novém usnesení o Evropském prostoru vzdělávání, navrhuje však, aby ukazatele a referenční kritéria, které jsou v něm uvedeny, byly pravidelně upravovány a doplňovány o další potřebné ukazatele či kritéria (například pokud jde o zelené dovednosti a kompetence/vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje), které mohou země snadno vykazovat, a mj. tak zajistit, aby opatření na vnitrostátní úrovni účinně podporovala sociálně a ekonomicky znevýhodněné studenty a účastníky vzdělávání.

1.13.

EHSV poukazuje na to, že je zásadní rozvíjet sociální kompetence všech účastníků vzdělávání z hlediska celoživotního učení, zajistit, aby byly tyto kompetence vyučovány od raného věku i během celého vzdělávání dospělých, a prosazovat toleranci a nediskriminaci ve vzdělávání a odborné přípravě pro všechny občany. Výuka klíčových kompetencí, zejména sociálního cítění, empatie, mezikulturního dialogu, občanských dovedností, sociálních kompetencí a podnikání, včetně sociálního podnikání, by měla probíhat v rámci celého procesu vzdělávání a odborné přípravy.

1.14.

EHSV vyzývá členské státy, aby účinně a důsledně využívaly plán na podporu oživení, nástroj Next Generation EU a další fondy EU, mj. program Erasmus, ESF+ a fond pro spravedlivou transformaci na podporu politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem dosáhnout spravedlivější, soudržnější, inkluzivnější, udržitelnější, digitálnější a odolnější společnosti.

1.15.

EHSV se domnívá, že v rámci procesu evropského semestru je zapotřebí i nadále podporovat vlády v tom, aby zajistily udržitelné veřejné investice do dlouhodobých závazků s cílem zlepšit kvalitu, spravedlnost, rovnost a sociální začlenění ve školách, zlepšit rovný přístup k digitálním materiálům pro všechny účastníky vzdělávání všech věkových skupin a podporovat bezpečné využívání digitálních technologií ve školách a vzdělávacích zařízeních.

1.16.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba uznávat znalosti, dovednosti a kompetence a současně respektovat požadavky jednotlivých členských států na vzdělání a odbornost. Je zcela zásadní zajistit rovný přístup k dosažení úplné kvalifikace, a EHSV proto vyzývá k provedení doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (2) a Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací (3). EHSV opakuje své stanovisko (4), že s odbornou přípravou, která vede k získání alternativní kvalifikace (microcredentials), by měly být spojené normy kvality a jasné informace o přínosu odborné přípravy, aby bylo možné ji účinně využívat na trhu práce jako další odbornou přípravu a doplnit ji do úplné kvalifikace. Je důležité, aby alternativní kvalifikace nebyla příliš regulována, a dokázala tak i nadále pružně reagovat na potřeby trhu práce.

1.17.

EHSV vyzývá k provádění Evropského prostoru vzdělávání na vnitrostátní úrovni – na základě účinného sociálního dialogu s učiteli – s cílem zlepšit kvalitu výuky v digitální éře, zvýšit standardy výuky, rozvíjet kvalitnější a inkluzivnější počáteční vzdělávání učitelů a další profesní rozvoj a zajistit důstojné pracovní podmínky a platy pro učitele, a zvýšit tak zájem vysoce kvalifikovaných uchazečů o toto povolání.

1.18.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné respektovat akademickou svobodu a nezávislost a způsob řízení vysokoškolských institucí, pokud jde o jejich přínos z hlediska celoživotního učení, a zajistit odpovídající veřejné investice do vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, inkluzivnost a rozmanitost univerzitních sítí v Evropě a dodržování pravomocí jednotlivých států a institucí v oblasti vysokoškolského vzdělávání. EHSV vyzývá, aby byly s vládami, příslušnými sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti dále projednány návrhy týkající se „evropského diplomu“ a „statutu evropské univerzity“ a aby bylo podporováno rozšiřování možností terciárního odborného vzdělávání a přípravy.

2.   Souvislosti

2.1.

Toto stanovisko je příspěvkem k diskusím Rady během portugalského předsednictví (v první polovině roku 2021) o provádění iniciativ EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zejména v rámci Evropského prostoru vzdělávání, aktualizované agendy dovedností a akčního plánu digitálního vzdělávání 2021–27.

2.2.

Prohlubující se příjmová nerovnost, mobilita lidí a stárnoucí populace představují sociální faktory, které ovlivňují politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V době, kdy společnost čelí naléhavým hospodářským potřebám, jako je digitální transformace a oběhové hospodářství, může být podpora vzdělávání jednotlivců jedním z řešení pro udržitelnější společnost s cílem překonat překážky a výzvy spojené se sociální a hospodářskou transformací a zároveň podporovat dovednosti, které je třeba se naučit.

2.3.

Vrcholní představitelé zemí EU se dne 17. listopadu 2017 setkali na summitu v Göteborgu, aby podepsali evropský pilíř sociálních práv, a při té příležitosti se poprvé zmínili o vytvoření tzv. Evropského prostoru vzdělávání (5). V letech 2018 až 2020 pak následovalo několik dalších návrhů na toto téma, které vyústily v nové usnesení Rady, jež bylo přijato v únoru 2021. Tato iniciativa se týká první zásady sociálního pilíře, která stanoví, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce“. Zároveň se tato iniciativa týká i práv, jež jsou uvedena ve čtvrté zásadě, včetně práva na pomoc pro účely odborné přípravy a rekvalifikace, a zejména přístupu mladých lidí k dalšímu vzdělávání, učňovské přípravě a stážím.

2.4.

Evropská komise zveřejnila dne 1. července 2020 svůj nový balíček opatření, včetně sdělení Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (6), návrhu doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě (7) a sdělení (8) a návrhu doporučení Rady (9) Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci. Tyto politické dokumenty daly do souvislosti celoživotní učení, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci s prováděním a vytvářením Evropského prostoru vzdělávání. EHSV v návaznosti na tyto iniciativy přijal v roce 2020 stanoviska Aktualizovaná agenda dovedností (10), Posílení záruk pro mladé lidi (11) a Směrem ke strategii EU pro posílení zelených dovedností a kompetencí ve prospěch všech (12).

2.5.

Ve svém stanovisku Návrat k „užitné hodnotě“: nové vyhlídky a výzvy pro evropské výrobky a služby (13) z roku 2019 vyjádřil EHSV názor, že inovativní, vysoce specializované výrobky a služby, které vyhovují potřebám spotřebitelů a požadavkům na sociální a environmentální udržitelnost, se mohou stát podstatou i zaměřením moderní evropské konkurenceschopnosti. Doporučuje proto politické zásahy v příslušných vzdělávacích službách a službách odborné přípravy.

2.6.

Dne 30. září 2020 zveřejnila Evropská komise sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (14), které se zaměřuje na šest oblastí: kvalita, začleňování a genderová rovnost, ekologická a digitální transformace, učitelé a školitelé, vysokoškolské vzdělávání a geopolitický rozměr. Rada EU ve složení pro vzdělávání dne 30. listopadu 2020 zdůraznila význam vnitrostátních pravomocí v oblasti vzdělávání a potřebu zohledňovat rozmanitosti kultur a vzdělávacích systémů a poukázala na některé otevřené otázky, pokud jde o „mechanismus správy Evropského prostoru vzdělávání a navrhované cíle na úrovni Unie, jichž by mělo být dosaženo do roku 2030“ (15).

2.7.

Předchozí politické iniciativy doplnilo sdělení Komise Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk (16), po něm následovaly závěry Rady, v nichž se zdůrazňuje, že digitální vzdělávání by mělo „být zaměřeno na účastníka vzdělávání a podporovat všechny jednotlivce a občany v sebejistém, svobodném a odpovědném rozvoji osobnosti a dovedností“ (17).

3.   Obecné připomínky

3.1.

Pandemie COVID-19 vede evropské hospodářství do hluboké recese a zvyšuje míru nezaměstnanosti v důsledku nevídaného útlumu hospodářství a problémů, s nimiž se během krize potýkají podniky. Navzdory rozšířenému využívání programů pro zachování pracovních míst podporovaných evropskými a vnitrostátními nástroji se očekává, že míra nezaměstnanosti v EU vzroste z 6,7 % v roce 2019 na 7,7 % v roce 2020 a 8,6 % v roce 2021 a poté se mírně sníží na 8,0 % v roce 2022 (Eurostat, 5. listopadu 2020). Vysoká míra nezaměstnanost způsobená krizí COVID-19 dále zvyšuje rostoucí poptávce po dovednostech a zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci evropských pracovníků kvůli digitální a zelené transformací průmyslu. Účinná politika EU musí podporovat hospodářský růst a odolnou společnost.

3.2.

Krize COVID-19 také urychlila digitální transformaci v oblasti vzdělávání, práce a každodenního života. Stanovisko EHSV Aktualizovaná agenda dovedností zdůrazňuje, že „všichni Evropané by měli mít právo na přístup ke kvalitní a inkluzivní odborné přípravě a celoživotnímu učení v rámci spravedlivé transformace a v souvislosti s demografickými změnami. Zdůrazňujeme, že je třeba se zabývat vzdělanostní chudobou, která se prohloubila v důsledku nerovného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě během krize COVID-19.“ (18) Rozvíjení znalostí, dovedností a kompetencí musí být vedeno nejen snahou uspokojit potřeby trhu práce a zajistit konkurenceschopnost založenou výhradně na kvalitě, nýbrž i připravit účastníky vzdělávání tak, aby byli aktivními demokratickými občany, a pomáhat snižovat sociální nerovnosti a nerovnosti ve vzdělávání. Za tímto účelem je zásadní zajistit nejen lepší digitální dovednosti občanů EU), ale i jejich gramotnost v oblasti digitálních médií, aby se dokázali orientovat v dnešním složitém světě.

3.3.

Je nanejvýš důležité, aby politická opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni zajistila, aby vzdělání a odborná příprava byly považovány za lidské právo a veřejný statek, a respektovala kulturní rozmanitost Evropy a skutečnost, že politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy jsou v pravomoci jednotlivých států. V rámci politiky na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni je třeba podniknout účinné kroky k provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a evropského pilíře sociálních práv s cílem dosáhnout kvalitního, účinného a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy pro všechny v každé evropské zemi, a to zapojením všech členských států, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do realizace akčního plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv.

3.4.

Je nezbytné, aby podstatou Evropského prostoru vzdělávání bylo dále prohloubit politickou spolupráci mezi zeměmi EU a nadále poskytovat vzdělávací platformu pro ministerstva, sociální partnery z oblasti vzdělávání a příslušné zainteresované subjekty z řad občanské společnosti. Účinná správa vyžaduje, aby se soudržné politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vztahovaly na všechny oblasti vzdělávání od předškolního vzdělávání až po vzdělávání dospělých, včetně odborného vzdělávání a přípravy pro všechny věkové skupiny, a aby se vzájemně propojily politiky na úrovni EU a na vnitrostátní/regionální úrovni v rámci účinných partnerství mezi ministerstvy, sociálními partnery a občanskou společností, v tripartitních skupinách pro konkrétní oblasti politiky.

3.5.

EHSV odkazuje na své stanovisko Udržitelné financování celoživotního učení a rozvoje dovedností v souvislosti s nedostatkem kvalifikované pracovní síly (19) a zdůrazňuje, že udržitelné veřejné investice do vzdělávání a odborné přípravy a účinné soukromé investice do odborného vzdělávání a přípravy pro všechny věkové skupiny jsou podmínkou úspěchu politických opatření zaměřených na sociální a hospodářské začleňování účastníků vzdělávání všech věkových skupin a na podporu podniků. Proto je důležité účinně a důsledně využívat plán na podporu oživení, nástroj Next Generation EU a další fondy EU (například ESF+, fond pro spravedlivou transformaci), a podpořit tak politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v návaznosti na evropský semestr.

3.6.

Vzhledem k tomu, že několika ukazatelů a referenčních kritérií strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) nebylo dosaženo, vítá EHSV skutečnost, že mnohé z těchto ukazatelů byly v rámci iniciativy zaměřené na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání posíleny. Tyto ukazatele jsou však velmi ambiciózní a vyžadují finanční závazek ze strany vlád. Současně je nezbytné vyjasnit pojmy, které jednotlivé státy používají jako ukazatele, a podpořit vzdělávání v oblasti udržitelnosti životního prostředí tím, že bude považováno za referenční kritérium.

3.7.

Krize COVID-19 jasně ukázala, že školy mají zásadní význam pro to, aby studenti mohli rozvíjet své sociální kompetence. Studenti by měli být vedeni k tomu, aby tyto své kompetence zdokonalovali v průběhu celého života, tím, že budou rozvíjet schopnost učit se a aktivně se zapojí do společnosti, budou poznávat odlišné kultury, jazyky a způsoby mobility, budou zlepšovat své znalosti v oblasti umění, atd. Tyto kompetence jsou obzvláště důležité, neboť mnohé historické příklady ukazují, že hospodářské a finanční krize přispívají k nárůstu radikalismu. EHSV by proto rád poukázal na to, že je důležité přijmout kroky k dalšímu provádění Prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání (2015) (20) a uplatňovat jej na účastníky vzdělávání všech věkových skupin.

3.8.

V zájmu zlepšení zelených dovedností, kompetencí a postoje všech lidí v Evropě, musí členské státy EU propojit politiky v oblasti ochrany životního prostředí se vzdělávacími politikami a stanovit vnitrostátní strategie v oblasti zelených dovedností a kompetencí. EHSV konstatuje (21), že by mohly být na úrovni EU vypracovány ukazatele a referenční kritéria týkající se zelených dovedností a kompetencí, které by byly zaměřené na povědomí o změně klimatu, environmentální odpovědnost a udržitelný rozvoj, s cílem pomoci zemím začlenit zelené dovednosti a kompetence přinášející transformativní přístup ke vzdělání do svých vzdělávacích osnov již od předškolní výuky až po vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení.

3.9.

EHSV vítá skutečnost, že Akční plán digitálního vzdělávání 2021–27 se zaměřuje na rovný přístup k digitálním nástrojům, internetu a na rozvíjení digitálních kompetencí a dovedností, zejména pro ženy v profesích v oblasti STEM a IT. Účinné strategie pro digitalizaci a dovednosti vypracované na úrovni jednotlivých států a podniků by měly podpořit pracovníky zajištěním odpovídajícího a vysoce kvalitního vzdělávání. Je důležité podporovat také podniky, aby zajistily zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci svých pracovníků, zejména v rámci digitalizace jejich pracovních míst. To je zároveň v souladu se zelenou transformací průmyslu (z hlediska výrobků a postupů), která představuje pro evropské podnikatele jak nutnost, tak i příležitost.

3.10.

Základem je respektování úplných kvalifikací. Co se týká dosažení automatického vzájemného uznávání do roku 2025, EHSV zdůrazňuje, že je třeba uznávat znalosti, dovednosti a kompetence a respektovat přitom požadavky jednotlivých členských států na vzdělání a odbornost a že se musí zlepšit přístup studentů a účastníků vzdělávání k aktuálním informacím o postupech uznávání. Za tím účelem je nutné zlepšit provádění doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (22) a Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací (23) s cílem podpořit celoživotní učení pro všechny.

3.11.

EHSV vítá iniciativu v podobě Akčního plánu digitálního vzdělávání 2021–27, jejímž cílem je vytvořit evropskou platformu pro výměnu digitálních materiálů a kurzů. Je nezbytné poskytnout uživatelům kompletní informace o tom, zda je výsledkem kurzu úplná či dílčí kvalifikace, popřípadě zda kurz vede k získání alternativní kvalifikace, kdo schvaluje on-line kurzy a zaručuje jejich kvalitu, zda a jak jsou uznávány a jak jimi lze doplnit dosažení úplné kvalifikace. Bylo by zapotřebí uvést seznam těchto kurzů na portálu Europass a věnovat velkou pozornost autorským právům a vlastnictví on-line materiálů, jakož i kvalitě a relevanci dotyčných on-line kurzů.

3.12.

Pro poskytování kvalitního vzdělávání a odborné přípravy mají zásadní významu učitelé. Méně než pětina z nich má však podle OECD dojem, že je jejich povolání ve společnosti ceněno (24). Učitelé jsou přitom v průměru o 11 % méně placeni než jiní odborní pracovníci s vysokoškolským vzděláním (25). Evropský prostor vzdělávání musí poskytnou učitelům, školitelům a dalším pedagogickým pracovníkům účinnou podporu, aby mohli překonat negativní dopad krize COVID-19.

3.13.

Ve všech zemích zapojených do boloňského procesu je třeba podporovat inkluzivnost a rozmanitost sítě institucí, studentů a učitelů zapojených do iniciativy Evropské univerzity a podporovat přitom a chránit pravomoci jednotlivých států a institucí v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

---

(1)  Zasedání generálních ředitelů odpovědných za školství, za odborné vzdělávání a přípravu a za vysokoškolské vzdělávání.

(2)  2012/C 398/01.

(3)  Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací.

(4)  Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 40.

(5)  COM(2017) 673 final.

(6)  COM(2020) 274 final.

(7)  COM(2020) 275 final.

(8)  COM(2020) 276 final.

(9)  COM(2020) 277 final.

(10)  Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 40.

(11)  Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 48.

(12)  Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 1.

(13)  Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 27.

(14)  COM(2020) 625 final.

(15)  Videokonference ministrů školství, 30. listopadu 2020 – Hlavní výsledky: https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/eycs/2020/11/30/education/.

(16)  COM(2020) 624 final.

(17)  2020/C 415/10.

(18)  Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 40.

(19)  Úř. věst. C 232, 14.7.2020, s. 8.

(20)  Pařížské prohlášení (2015).

(21)  Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 1.

(22)  2012/C 398/01.

(23)  Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací.

(24)  TALIS – Mezinárodní průzkum OECD týkající se výuky a učení, 2018.

(25)  OECD, Education at a Glance 2020 (Vzdělávání v roce 2020 – stručný přehled) on-line knihovna OECD, Introduction: The indicators and their framework (Úvod: Ukazatele a jejich rámec), oecd-ilibrary.org.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jak provést harmonizaci vstupu doplňků stravy na trh v EU – řešení a osvědčené postupy

(průzkumné stanovisko)

(2021/C 286/07)

Zpravodaj:

Veselin MITOV

Žádost o vypracování stanoviska	portugalské předsednictví EU, 26. 10. 2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	15. 4. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	245/0/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Trh s doplňky stravy v Evropě roste. Doplňky stravy upravuje směrnice 2002/46/ES (1), která není v EU uplatňována jednotně. Jednotné uplatňování právních předpisů je však klíčové pro řádné fungování vnitřního trhu EU, neboť umožňuje volný pohyb bezpečných výrobků.

1.2.

EHSV podporuje revizi tohoto právního předpisu, zejména aktualizací definice doplňků stravy, začleněním povinnosti oznámení a zkoumání příslušné dokumentace a rovněž vytvořením systému tzv. nutrivigilance pro shromažďování informací o nežádoucích účincích a tedy zvýšení ochrany veřejného zdraví.

1.3.

Hlavním požadavkem musí být bezpečnost výrobků a jejich složek. Je tudíž zapotřebí, aby byla vymezena na základě vědeckých poznatků. EHSV doporučuje určení maximálního množství vitamínů a minerálů a rovněž stanovení pozitivních a negativních seznamů pro složky, včetně rostlin.

1.4.

Informace, které jsou spotřebitelům poskytovány, jim musí umožnit konzumaci zcela bezpečných výrobků. EHSV doporučuje zavést komunikační a osvětová opatření pro spotřebitele a zejména pro elektronický obchod.

1.5.

EHSV doporučuje, aby úřady posílily kontrolu a analýzy výrobků a dohled nad nimi s cílem chránit spotřebitele a subjekty pomocí stahování nevyhovujících výrobků. Tyto kontroly musí rovněž bránit nekalé hospodářské soutěži mezi subjekty (používání neschválených tvrzení, nevyhovující výrobky pocházející především ze třetích zemí).

1.6.

EHSV proto vybízí všechny zúčastněné strany, aby harmonizovaly regulační rámec pro doplňky stravy a jeho provádění s cílem zajistit spravedlivější hospodářství a větší zdravotní bezpečnost výrobků.

2.   Úvod

2.1.

Toto stanovisko bylo vypracováno na žádost portugalského předsednictví Rady za účelem nalezení řešení a osvědčených postupů pro provádění harmonizace vstupu doplňků stravy na trh v EU. Stanovisko EHSV by mohlo inspirovat činnost předsednictví na toto téma, zejména v rámci konference, která se bude konat v prvním pololetí, a rovněž činnost pracovních skupin v rámci Rady. EHSV této žádosti, která se týká málo zkoumané oblasti potravinářství, vyhověl.

2.2.

EHSV má za to, že toto téma dobře zapadá do přístupu „jedno zdraví“ Světové zdravotnické organizace (WHO) a do evropské strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, které prosazují zdravou a udržitelnou výživu a lepší informovanost spotřebitelů při současném zajištění spravedlivého obchodu mezi subjekty. (2) EHSV je toho názoru, že zdravé a udržitelné stravování je hlavním „pilířem“ komplexní politiky EU v oblasti potravin, poněvadž musíme naléhavě změnit naše stravování tak, aby se zlepšilo (a nikoli poškodilo) zdraví ekosystémů i veřejnosti. (3)

2.3.

EHSV vždy podporoval politiku EU na ochranu zdraví v celém potravinovém řetězci, jejímž cílem je prosazovat bezpečnost a hygienu a jasné, transparentní a bezpečné informace o výrobcích. (4) Výbor rovněž trvá na tom, že bezpečnost potravin musí být i nadále založena na spolehlivém systému a na Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) spolu s transparentními postupy pro posuzování bezpečnosti nových výrobků vstupujících do potravinového řetězce, s plnou sledovatelností a s náležitou komunikací rizik. (5)

3.   Směrem k harmonizaci v oblasti doplňků stravy

3.1.   Lepší regulační rámec

3.1.1.

Doplňky stravy konkrétně upravuje směrnice 2002/46/ES, která od svého vzniku nebyla téměř změněna.

3.1.2.

Definice doplňků stravy se nezměnila navzdory inovacím v tomto odvětví a novým způsobům konzumace. Není dostatečně přesná a podléhá různým výkladům. Například pojem „v malých odměřených množstvích“ se liší stát od státu (chybí stanovené množství). Tyto výklady mohou vést k rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o status doplňků stravy a výsledky kontrol. Tuto definici je třeba rozšířit a zpřesnit.

3.1.3.

EHSV navrhuje aktualizaci právních předpisů s cílem lépe harmonizovat trh s doplňky stravy a zohlednit novinky.

3.2.   Zefektivnění oznamování

3.2.1.

Ve směrnici je oznamování uvedeno jako možnost. Toto prohlášení je administrativní registrací výrobků před jejich uvedením na trh. Nejde o povolení k uvedení na trh ani o důkaz o souladu či bezpečnosti. Každý členský stát (24/27) může rozhodnout o obsahu tohoto oznámení a také o postupu zpracování těchto dat (od jednoduchého podání až po velmi podrobnou studii).

3.2.2.

Informace uvedené v oznámení umožňují příslušným orgánům získat lepší přehled o trhu a zpracování dat zabraňuje distribuci nevyhovujících výrobků (vnitrostátním a evropským právním předpisům) a usnadňuje kontroly

3.2.3.

EHSV navrhuje lepší harmonizaci vnitrostátních systémů a doporučuje začlenit do právních předpisů minimální povinné informace (kvalitativní a kvantitativní složení, označení atd.), které mají být poskytnuty, pokud možno v elektronické podobě, s cílem snížit administrativní zátěž subjektu a zajistit co nejvyšší standardy. Bude-li to proveditelné, EHSV doporučuje vytvoření vícejazyčného evropského portálu, jehož obsah bude ponechán na uvážení členských států. Vzhledem k tomu, že je složení výrobků nedostatečně harmonizováno (viz výše), lze tuto otázku řešit pouze na vnitrostátní úrovni.

3.2.4.

V zájmu ochrany spotřebitele má EHSV za to, že oznamování by mělo být povinné. Tato praxe umožní uvádět na trh bezpečnější výrobky a rovněž usnadní kontrolu a dohled nad trhem. Seznam oznámených výrobků a související závěry by měly být dostupné spotřebiteli. Spotřebitelé by neměli váhat se informovat a v případě, že bylo zjištěno porušení předpisů, by měli podat stížnost kontrolním orgánům.

3.3.   Stanovení maximálních hodnot živin jako legislativní priorita

3.3.1.

Vitamíny a minerály jsou nejběžnější složky doplňků stravy. Živiny a jejich chemickou formu upravuje nařízení (ES) č. 1170/2009 (6), které obsahuje i jejich seznam, a to v návaznosti na hodnocení bezpečnosti provedené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). V současné době jsou maximální dávky stanoveny na vnitrostátní úrovni buď na základě prospěšné dávky, nebo na základě toxicity. (7) Některé země nestanovily zákonné limity. Úřad EFSA ve svých stanoviscích definoval toxické prahové hodnoty. Tyto hodnoty se týkají expozice ve výživě jako celku (8) a nelze je vztahovat pouze na doplňky stravy.

3.3.2.

EHSV doporučuje Komisi, aby urychleně pověřila úřad EFSA stanovením maximálních limitů živin a také kritérií čistoty doplňků stravy. Vzhledem k rozloze evropského území a rozdílným stravovacím návykům (konzumace zeleniny, ryb nebo masa, složení vody ve vodovodním řadu atd.) se může stát, že jednotná maximální hodnota nebude možná, ale limity se stanoví pro regiony/skupiny zemí. Bylo by rovněž vhodné stanovit limity pro rizikové skupiny populace: děti, těhotné ženy atd.

3.3.3.

Tato harmonizace na evropské úrovni by byla prospěšná pro všechny zúčastněné strany: posílila by se bezpečnost pro spotřebitele, snížilo by se riziko předávkování a z volného pohybu výrobků by těžily jak subjekty, které by mohly uvádět své výrobky na více trhů, tak spotřebitelé, kteří by měli přístup k rozmanitější nabídce.

3.3.4.

Živiny jsou sice prioritou, ale i další složky používané v těchto výrobcích by měly být předmětem harmonizace. To by podpořilo jejich pohyb a umožnilo by prokázat jejich nezávadnost vědeckým hodnocením. Některé země se konkrétně pokusily o sblížení svých právních předpisů v oblasti výrobků rostlinného původu prostřednictvím společných seznamů: Belgie, Francie, Itálie a v nedávné době i Německo, Švýcarsko a Rakousko. Pozornost si zaslouží i složky vyráběné pomocí biotechnologie, například mikroorganismy (probiotika, kvasinky).

3.3.5.

EHSV Komisi rovněž doporučuje, aby posoudila vytvoření pozitivních a negativních seznamů pro ostatní látky, a to jak z hlediska identity, tak množství a podmínek použití, jak to dělá v rámci nařízení (EU) 2015/2283 (9) o nových potravinách.

3.4.   Tvrzení jako nástroj pro spotřebitelskou volbu

3.4.1.

Informace pro spotřebitele jsou zpravidla uvedeny na označení výrobků: složení, alergeny atd., a řídí se nařízením (EU) č. 1169/2011. (10) (11) Přesto se 58 % porušení předpisů odhalených při kontrolách v roce 2018 týkalo označení. (12) EHSV vítá úsilí, jímž Unie přispívá k činnosti Rady týkající se označování potravin, avšak konstatuje, že určité problémy přetrvávají.

3.4.2.

Vlastnosti výrobku jsou popsány v tvrzeních na označení, ale také v reklamních sděleních v tisku, televizi, na internetu atd. Reklama může podnítit k nákupu určitých výrobků. V nařízení (ES) č. 1924/2006 (13) byly stanoveny pozitivní seznamy výživových a zdravotních tvrzení. Tvrzení týkající se vitamínů a minerálů již byla hodnocena úřadem EFSA a zveřejněna, ale tvrzení týkající se rostlin nebo jiných látek dosud nebyla zkoumána. Tato tvrzení tedy podléhají vnitrostátním pravidlům, existují-li, a na trhu se vyskytují různé druhy neověřených tvrzení, čímž dochází k narušení trhu.

3.4.3.

EHSV proto žádá Komisi o nalezení co nejlepšího způsobu, aby úřad EFSA mohl nadále vyhodnocovat výživová a zdravotní tvrzení látek čekajících na posouzení – přednostně tvrzení o rostlinách – a aby v této souvislosti stanovil podmínky pro zajištění bezpečnosti složek.

3.5.   Hraniční výrobky, které nejsou bez rizika

3.5.1.

Prezentace a reklama na doplňky stravy někdy vyvolává zmatek ohledně statusu výrobků. Některé subjekty neváhají přiřknout výrobkům léčivé či profylaktické účinky, a prezentovat je tak jako náhradu léčivých přípravků a nazývat je „nutraceutika“ (pojem vznikl kombinací anglických slov „nutrient“, tedy výživný, a „pharmaceutical“, tedy farmaceutický). Cílená kontrolní kampaň odhalila podvodné používání těchto tvrzení v prevenci nebo zvládání onemocnění COVID-19. (14) Spotřebitelé by mohli být těmito falešnými sliby ovlivněni.

3.5.2.

Tyto výrobky s nejasným statusem (15) se nazývají „hraniční výrobky“. Tato šedá zóna vznikla kvůli místu jejich prodeje, formě těchto výrobků a kvůli tomu, že některé složky lze používat jak v potravinářských výrobcích, tak v léčivých přípravcích, avšak v odlišných dávkách.

3.5.3.

EHSV doporučuje Komisi, aby zřídila pracovní skupinu pro „hraniční výrobky“, například v rámci expertní skupiny Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, jako je tomu u léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, kosmetiky nebo biocidních přípravků. Tato skupina by zveřejňovala dokumenty, které by orgánům a provozovatelům pomáhaly objasnit status výrobků. Vytvoření evropské pracovní skupiny nebrání zřízení smíšených výborů na vnitrostátní úrovni, které by stanovovaly status výrobků.

3.5.4.

EHSV naléhavě žádá orgány, aby prováděly kontroly zaměřené konkrétně na tyto výrobky s cílem stáhnout je z trhu. Přítomnost těchto výrobků představuje nekalou soutěž vůči farmaceutickým společnostem, které musí pro léčivé přípravky získat registraci. Zveřejnění výsledků těchto kontrol by také spotřebitelům umožnilo obeznámit se s riziky těchto výrobků.

3.6.   Vznik on-line obchodu, který umožňuje volbu, ale přináší i nerovnosti

3.6.1.

V důsledku pandemie COVID-19 vzrostl prodej potravinářských výrobků na dálku. Doplňky stravy jsou výrobky, které mají obvykle dlouhou dobu použitelnosti a snadno se přepravují.

3.6.2.

Určité množství těchto výrobků, zejména mimoevropských, bohužel nevyhovuje svým složením a zejména tvrzeními, což vytváří nekalou soutěž vůči evropským subjektům, které se řídí pravidly. Členské státy navíc v některých výrobcích odhalily přítomnost zakázaných a nebezpečných látek (amfetaminy ve sportovních doplňcích, léčivých přípravcích atd.), což ohrožuje spotřebitele.

3.6.3.

EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily dozor a kontrolu nad platformami a stránkami elektronického obchodu a aby odebíraly vzorky a prováděly analýzy a aby oznamovaly výrobky porušující předpisy prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF – Rapid Alert System for Food and Feed).

3.6.4.

EHSV se rovněž domnívá, že je třeba posílit komunikaci a vzdělávání spotřebitelů a zdravotnických pracovníků s cílem zajistit bezpečnější nakupování na internetu. I když musí být prodávané potraviny bezpečné, spotřebitelé by si měli být vědomi toho, že některé výrobky nabízené on-line mohou představovat riziko pro jejich zdraví.

3.7.   Potravinová ostražitost, nástroj pro varování

3.7.1.

Některé složky mohou vyvolat nežádoucí účinky, i když jsou výrobky v souladu s právními předpisy. Bezpečnost se neposuzuje pro každý výrobek nebo složku a neposuzuje se ani jejich možná interakce s jinými výrobky, jako jsou léčivé přípravky.

3.7.2.

Velmi málo členských států má strukturovaný systém pro shromažďování informací o nežádoucích účincích (nutrivigilance) a zajišťuje jejich sledování. Země, které jím disponují, jsou Itálie, Francie, Dánsko, Portugalsko, Česká republika, Slovinsko a Chorvatsko.

3.7.3.

EHSV podporuje zavedení vnitrostátní potravinové ostražitosti na podporu bezpečnosti výrobků a zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví včasným odhalením signálů upozorňujících na zdravotní problémy. Tento systém by měl umožnit shromažďování informací o nežádoucích účincích bez ohledu na jejich závažnost, aby se podpořilo hodnocení bezpečnosti výrobků, přijala nouzová opatření nebo v případě potřeby přizpůsobily právní předpisy a umožnilo se subjektům vyvíjet bezpečnější výrobky díky začlenění informací do jejich kontroly kvality. Na úrovni výroby se doplňky stravy řídí stejnými bezpečnostními pravidly jako ostatní produkty v zemědělsko-potravinářském odvětví (HACCP (16) atd.) a nebylo zjištěno žádné konkrétní riziko pro pracovníky v tomto odvětví.

3.7.4.

EHSV rovněž navrhuje vytvoření pracovní skupiny pro členské státy na evropské úrovni pod dohledem úřadu EFSA, která by umožňovala výměnu informací mezi zeměmi, sdílení osvědčených postupů pro jednotné hodnocení, výměnu vědeckých poznatků a v případě potřeby jejich začleňování do evropských právních předpisů.

---

(1)  Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268.

(3)  Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 9.

(4)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 158.

(5)  Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s.1.

(6)  Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 36.

(7)  Rozsudek Soudního dvora, věc C-672/15.

(8)  V souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin měla Komise nejpozději do 19. ledna 2009 stanovit maximální hodnoty živin pro potravinářské výrobky (kromě doplňků stravy).

(9)  Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18.

(11)  Rada v současné době zkoumá plán, jenž by měl omezený dopad na doplňky stravy a byl by zaměřen na přepracování pravidel pro informování spotřebitele o původu složek a o datu spotřeby.

(12)  Síť EU pro odhalování podvodů v potravinářství (EU Food Fraud Network) a systém administrativní pomoci a spolupráce – Výroční zpráva za rok 2018.

(13)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

(14)  Výsledky kontrol jsou dostupné zde.

(15)  Podle rozsudku Soudního dvora je status výrobků v kompetenci vnitrostátních orgánů a doplněk stravy může mít jiný status v různých zemích: Spojené věci C-211/03, C-299/03, C-316/03, C-317/03 a C-318/03.

(16)  Analýza rizik a kritických kontrolních bodů.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské správě dat (akt o správě dat)

[COM(2020) 767 final]

(2021/C 286/08)

Zpravodaj:	Giuseppe GUERINI
Spoluzpravodaj:	Marinel Dănuț MUREŞAN

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 11. 12. 2020 Evropský parlament, 14. 12. 2020
Právní základ	Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31. 3. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	234/3/13

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh nařízení o „správě dat“, který doplňuje směrnici (EU) 2019/1024 (1) („směrnice o otevřených datech“) a soustředí se na data v držení subjektů veřejného sektoru, na něž se vztahují práva jiných osob.

1.2.

EHSV považuje tento zásah za prospěšný a nezbytný, protože zpracovávání, uchovávání a sdílení digitálních dat má stále větší význam nejen z hospodářského, ale i ze sociálního a občanského hlediska, týká se fyzických osob, správních orgánů i podniků a zapojuje je do komplexního a členitého regulačního rámce.

1.3.

EHSV se domnívá, že je nezbytné vytvořit harmonizovaný rámec předpisů za účelem vybudování důvěry občanů, spotřebitelů a malých a středních podniků, zejména mikropodniků, v náležitou ochranu jejich dat, a to s cílem podpořit příležitosti k rozvoji hospodářských subjektů i subjektů výzkumu a vývoje.

1.4.

EHSV sdílí cíl Komise uplatňovat nařízení, které je předmětem tohoto stanoviska, na správní orgány, subjekty veřejného sektoru a veřejnoprávní subjekty, v souladu s přístupem, který zahrnuje všechny subjekty veřejné sféry, nezávisle na jejich organizační formě.

1.5.

Pokud se správa a zpracovávání dat prostřednictvím zařízení umělé inteligence týkají pracovní sféry, pak je podle EHSV důležité stanovit vhodné formy předběžné konzultace a vyjednávání o příslušných otázkách se sociálními partnery. Má-li tento nástroj dopad na práva občanů, musí být zapojena rovněž organizovaná občanská společnost.

1.6.

EHSV podporuje návrh, který předpokládá určení vnitrostátních orgánů, které budou zajišťovat odpovídající kontrolu nové právní úpravy.

1.7.

EHSV souhlasí s návrhem zřídit kontaktní místa v každém členském státě a v této souvislosti doporučuje, aby tato kontaktní místa byla přístupná všem zúčastněným stranám, s cílem zajistit účinné fungování a podpořit dobrou spolupráci s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery.

1.8.

EHSV vítá návrh na vytvoření pravidel pro organizace, které se zabývají správou dat na altruistickém základě, a souhlasí s pravidlem, podle kterého tyto organizace musí působit na neziskovém základě, sloužit cílům obecného zájmu a být nezávislé na jiných organizacích, které spravují data za účelem dosahování zisku.

1.9.

Za obzvlášť důležitou považuje EHSV možnost stanovenou v nařízení uznat užitečnost „družstevního modelu pro správu a výměnu dat“ jako nástroje podpory občanů, mikropodniků, malých a středních podniků, osob samostatně výdělečně činných a osob vykonávajících svobodná povolání.

1.10.

Družstevní model by kromě toho mohl být velmi užitečným nástrojem pro neutrální a sdílenou správu dat. V této souvislosti EHSV vybízí Komisi a členské státy k podpoře občanů a malých a středních podniků a jejich organizací při zahajování iniciativ s cílem rozvíjet vzájemné organizace zaměřené na správu a výměnu dat.

1.11.

EHSV se domnívá, že ochrana osobních údajů spolu s ochranou digitální identity a soukromí jsou významnými aspekty „správy dat“ a přímo souvisejí s úctou k lidské důstojnosti a základními právy. Z tohoto důvodu považuje za nezbytné uznání práv na vlastnictví osobních údajů s cílem umožnit evropským občanům kontrolovat používání jejich dat.

2.   Návrh Komise

2.1.

V návrhu, který je předmětem tohoto stanoviska, Komise navrhuje: i. zpřístupnit data veřejného sektoru pro opakované použití v případech, kdy se na tato data vztahují práva jiných osob; ii. umožnit sdílení dat mezi podniky; iii. povolit používání osobních údajů v souladu s nařízením GDPR; iv. umožnit používání dat z altruistických důvodů.

2.2.

Návrh doplňuje směrnici (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru („směrnice o otevřených datech“) a soustředí se na data v držení subjektů veřejného sektoru, na něž se vztahují práva jiných osob.

2.3.

Návrh vychází z článku 114 SFEU a jeho cílem je sblížení právních předpisů a správních postupů členských států za účelem zajištění toku dat v Evropské unii v harmonizovaném regulačním rámci, který by zajišťoval odpovídající konsolidaci vnitřního trhu, pokud jde o pohyb dat v držení subjektů veřejného sektoru.

2.4.

Kapitola I vymezuje oblast působnosti nařízení a upřesňuje, že nařízení stanoví: i. podmínky pro opakované použití určitých kategorií dat v držení subjektů veřejného sektoru v EU; ii. rámec pro oznamování a dozor při poskytování služeb sdílení dat; iii. rámec pro dobrovolnou registraci subjektů, které shromažďují a zpracovávají data zpřístupněná pro altruistické účely.

2.5.

Kapitola II vytváří mechanismus pro opakované použití určitých kategorií dat veřejného sektoru, jejichž používání je podmíněno respektováním práv jiných osob. Ochrana práv jiných osob může být důležitá zejména z důvodů ochrany osobních údajů, ale také pokud jde o ochranu práv duševního vlastnictví a obchodního tajemství.

2.6.

Členské státy budou muset zřídit jednotné kontaktní místo podporující výzkumné pracovníky a inovativní podniky při určování vhodných dat a zavést struktury na podporu subjektů veřejného sektoru prostřednictvím vhodných technických prostředků a znalosti odvětvového regulačního rámce.

2.7.

Kapitola III má zvýšit důvěru ve sdílení osobních a neosobních údajů a snížit transakční náklady spojené se sdílením dat mezi podniky a mezi podniky a spotřebiteli, a to vytvořením režimu oznamování pro subjekty, které chtějí působit v oblasti sdílení dat, a regulačního rámce pro činnost těchto subjektů. Poskytovatelé budou mít povinnost zachování neutrálnosti, pokud jde o vyměňovaná data, a nemohou tato data použít pro jiné účely.

2.8.

Kapitola IV usnadňuje altruistické sdílení dat dobrovolně zpřístupněných fyzickými osobami nebo společnostmi pro veřejné blaho. Pro organizace zapojené do datového altruismu zavádí možnost registrovat se jako „organizace pro datový altruismus uznaná v EU“, aby se zvýšila důvěra v činnost těchto organizací.

2.9.

Návrh rovněž předpokládá vypracování společného evropského formuláře souhlasu s datovým altruismem ke snížení nákladů na získání souhlasu a k usnadnění přenositelnosti dat.

2.10.

Kapitola V stanoví požadavky na fungování příslušných orgánů určených ke sledování a uplatňování rámce pro oznamování pro poskytovatele služeb sdílení dat a subjekty zapojené do datového altruismu. Tato kapitola obsahuje rovněž ustanovení, jejichž cílem je účinná ochrana práv jednotlivců, a zejména ustanovení o právu na podávání stížností proti rozhodnutím těchto subjektů a o opravných prostředcích.

2.11.

Kapitola VI zřizuje „Evropský sbor pro datové inovace“, který usnadní vytváření osvědčených postupů orgány členských států, zejména při vyřizování žádostí o opakované použití dat, na něž se vztahují práva jiných osob, při zajišťování ustálené praxe, pokud jde o rámec pro oznamování poskytovateli služeb sdílení dat, a s ohledem na datový altruismus.

2.12.

Kapitola VII umožňuje Komisi přijímat prováděcí akty týkající se evropského formuláře souhlasu s datovým altruismem a kapitola VIII obsahuje přechodná ustanovení týkající se fungování režimu všeobecného oprávnění, pokud jde o poskytovatele služeb sdílení dat, a rovněž závěrečná ustanovení.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Tento návrh Komise se jeví jako prospěšný a nezbytný, protože zpracovávání, uchovávání a sdílení digitálních dat má stále větší význam nejen z ekonomického, ale i ze sociálního a občanského hlediska, týká se fyzických osob, správních orgánů i podniků a zapojuje je do komplexního a členitého regulačního rámce.

3.2.

Pokročilé používání digitálních dat totiž může umožnit rozvoj nových produktů a zefektivnění tradičních výrobních procesů, podpořit výzkum, napomoci boji proti globálnímu oteplování, zlepšit využívání energetických a vodních zdrojů a přispět ke stále lepší ochraně lidského zdraví.

3.3.

Účinné a efektivní využívání dat vyžaduje možnost sdílení a výměny velkých objemů dat, s využitím výpočetní kapacity umělé inteligence v oblasti zpracovávání a využívání těchto dat pro stále ambicióznější cíle obecného zájmu. Příkladem v tomto smyslu může být výměna dat pro účely včasného rozpoznávání chorob prostřednictvím diagnostického zobrazování.

3.4.

Komplexnost a množství dat, jež jsou v každém okamžiku vytvářena, extrahována a přenášena, daly vzniknout podnikům, organizacím a subjektům, které se specializují na správu dat a na jejich zprostředkování za účelem jejich výměny, a to buď na obchodním základě, nebo v obecném zájmu a v zájmu obecného blaha (zejména pro účely vědeckého výzkumu).

3.5.

V současném hospodářském a technologickém kontextu jsou data velmi hodnotným a užitečným zdrojem, souvisejí s významnými tématy etické, ekonomické a politické povahy a mají dosti významný dopad na konkurenceschopnost a hospodářskou soutěž nejen mezi podniky, ale i mezi státy. Proto je vhodné, aby Komise zasáhla a vymezila přiměřený a jasný regulační rámec pro veřejnou správu dat, a zajistila tak ochranu nejen hospodářské, ale i strategické hodnoty dat v různých oblastech, v nichž schopnost vlastnit a zpracovávat digitální data nabývá na významu.

3.6.

Pokud jde o citlivá data, a zejména o údaje týkající se zdraví, považuje EHSV za užitečné vypracovat a zobecnit osvědčené pracovní postupy, jako je například postup přijatý společností Microsoft, která se rozhodla, že bude své zákazníky informovat, pokud ji budou některé vládní úřady žádat o sdělení osobních údajů jejích klientů.

3.7.

EHSV uznává a oceňuje, že cílem návrhu Komise je především vytvořit podmínky, které umožní občanům, spotřebitelům, osobám samostatně výdělečně činným, odborným pracovníkům, jakož i podnikům (se zvláštním ohledem na malé podniky a mikropodniky) sdílet svá data s vědomím, že budou spravována regulovanými organizacemi, které podléhají odpovídajícímu dozoru, v zájmu posílení důvěry a vytvoření regulačního rámce plně kompatibilního s hodnotami a zásadami Evropské unie.

3.8.

EHSV připomíná, jak již uvedl ve svých předchozích stanoviscích, že při řešení otázky správy dat a nástrojů umělé inteligence, je nezbytný evropský rámec předpisů zajišťující transparentnost a sledovatelnost algoritmů, lidskou kontrolu nad nástroji UI a dodržování základních práv.

3.9.

Kromě toho je třeba připomenout, že jakmile budou tyto nástroje umělé inteligence zaváděny na pracovních místech, Evropská komise musí stanovit pravidla pro posílení sociálního dialogu a vyjednávání prostřednictvím předběžných konzultací se zástupci zaměstnanců a podporovat zřizování výborů/vnitrostátních monitorovacích center zaměřených na šíření nástrojů umělé inteligence, do kterých budou zapojeny všechny zúčastněné strany: spotřebitelé, malé a střední podniky, profesní sdružení, zástupci zaměstnanců a organizované občanské společnosti.

3.10.

Je rovněž důležité, aby nařízení podporovalo takový postup schvalování všeobecných podmínek používání služeb správy dat, aby bylo možné soudní cestou zrušit ustanovení smluv o postoupení dat nebo přístupu k datům porušující normy ochrany stanovené Evropskou unií. Za týmž účelem EHSV doporučuje harmonizovat a posílit zásadu souhlasu prostřednictvím zjednodušení postupu přijímání nebo odmítání souborů cookie.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV vítá, že návrh Komise je v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity obsaženými ve Smlouvách, jelikož rozvíjí a navrhuje pravidla, která na úkor sledovaného cíle spočívajícího ve sdílení a účinném využívání dat nadměrně neobětují soukromý zájem.

4.2.

Z tohoto důvodu se nařízení, jehož cílem je zavést jednotná pravidla použitelná současně na celý vnitřní trh, jeví jako nejvhodnější nástroj, jelikož různé vnitrostátní úpravy by byly neúčinné a znamenaly by příliš velké náklady na dodržování předpisů pro evropské podniky, a zejména pro malé a střední podniky, a bránily by náležitému oběhu dat.

4.3.

Zvolená forma regulačního nástroje je tedy nejvhodnější pro vytvoření evropského trhu umožňujícího účinný oběh dat díky harmonizovanému rámci předpisů, který umožní budovat důvěru občanů, spotřebitelů a malých a středních podniků v adekvátní ochranu jejich dat a vytvořit příležitosti k rozvoji a růstu hospodářských subjektů i subjektů výzkumu a vývoje.

4.4.

EHSV sdílí cíl Komise uplatňovat nařízení, které je předmětem tohoto stanoviska, na správní orgány, subjekty veřejného sektoru a veřejnoprávní subjekty tak, jak je tomu v případě veřejných zakázek, tedy tak, aby, v souladu se substanciálním přístupem, bylo zajištěno jeho účinné uplatňování na všechny subjekty veřejné sféry, nezávisle na jejich organizační formě.

4.5.

Z tohoto hlediska se zdá být přiměřené a v souladu s obecným nastavením nových pravidel vyjmout z oblasti působnosti nového rámce veřejné podniky s ohledem na skutečnost, že jejich organizační model se stále více inspiruje obchodními a tržními modely.

4.6.

EHSV podporuje ustanovení článku 6, podle něhož „subjekty veřejného sektoru, které povolují opakované použití kategorií dat … mohou za povolení opakovaného použití těchto dat účtovat poplatky“, přičemž tyto poplatky musí být „nediskriminační, přiměřené a objektivně odůvodněné“ a nesmí omezovat hospodářskou soutěž. V této souvislosti je namístě zdůraznit, že podniky, malé a střední podniky, mikropodniky a malé organizace a organizace sociální ekonomiky poskytují orgánům velké množství dat; tato data představují náklady, které mohou být významné a jejichž dopad, zejména na malé a střední podniky, by měl být zohledněn při stanovování poplatků.

4.7.

Kromě toho je pochopitelné a vhodné, že metodika pro výpočet poplatků bude zveřejňována předem a bude vycházet z nákladů na správu a sdílení dat, spíše než z jiného systému určování nákladů připomínajícího datovou licenci.

4.8.

EHSV upozorňuje, že je nezbytné, aby výměny dat probíhaly v souladu s ustanoveními článku 101 SFEU, který se týká dohod narušujících hospodářskou soutěž. Je důležité zejména to, aby byly dodržovány pokyny Komise týkající se dohod o horizontální spolupráci v podobě výměny informací tak, aby subjekty, které si vyměňují informace, nemohly narušit transparentnost trhu uzavíráním koluzních dohod mezi přímými konkurenty, čímž by docházelo k omezení hospodářské soutěže, které by poškozovalo spotřebitele, malé podniky a mikropodniky, a k narušení konkurenčního prostředí na trhu.

4.9.

EHSV plně podporuje určení vnitrostátních orgánů (články 12 a 20) odpovědných za řádnou kontrolu účinnosti nové právní úpravy Komise a souhlasí s požadavky, které tyto orgány budou muset splňovat na základě článku 23.

4.10.

Aby se zabránilo nevhodnému využití databází na celostátní nebo evropské úrovni, měly by různé zainteresované vnitrostátní orgány provádět ve vzájemné spolupráci a ve spolupráci s Evropskou komisí dohled nad využitím údajů.

4.11.

Pokud jde o organizace pro datový altruismus a o obecné podmínky uznávání těchto subjektů, je vhodné, že návrh nařízení vymezuje, že tyto organizace musí mít neziskový charakter, sloužit cílům obecného zájmu a především být autonomní a nezávislé, zejména na jiných organizacích spravujících data pro komerční účely nebo za účelem dosahování zisku.

4.12.

Tyto charakteristiky, spolu se zřízením příslušného veřejného rejstříku těchto organizací, vhodným způsobem řeší potřebu transparentnosti a potřebu ochrany práv a zájmů občanů a podniků, které se pojí s altruistickým sdílením dat. Dochází tak k posílení důvěry všech zúčastněných subjektů.

4.13.

EHSV je rovněž přesvědčen, že je užitečné zřídit kontaktní místo v každém členském státě, jak předpokládá článek 8 návrhu nařízení. Tato kontaktní místa by měla být snadno přístupná všem zúčastněným stranám, s cílem zajistit účinné fungování a podpořit dobrou spolupráci s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery.

4.14.

A konečně je velmi vítané, že nařízení v kapitole III hovoří o „družstvech pro správu a výměnu dat“ jakožto nástroji, jenž by posílil postavení občanů (zaměstnanců, spotřebitelů, podnikatelů) a malých podniků a jednotlivých podnikatelů, kteří by samostatně neměli přístup k datům nebo nemohli zpracovávat jejich velké objemy. V této souvislosti EHSV vybízí Komisi a členské státy k podpoře organizací malých a středních podniků s cílem zahájit kolektivní iniciativy na podporu vzájemných organizací tohoto typu v oblasti správy a výměny dat.

4.15.

Družstevní forma a obecně formy spolupráce se zdají být obzvláště vhodné pro správu činností zprostředkování, výměny a sdílení dat mezi občany (zaměstnanci, spotřebiteli, podnikateli) a podniky, protože zejména družstevní forma umožňuje, aby se v oblasti správy údajů shodovaly zájmy subjektů údajů a držitele údajů majícího podobu družstva, jejž v tomto případě vlastní samy subjekty údajů, a mohla by zajistit sdílenou správu ze strany občanů, podniků a podnikatelů, kteří by mohli hrát dvojí úlohu poskytovatelů i uživatelů a příjemců dat. Tento mechanismus by mohl podpořit klima důvěry a otevřenosti, které se zdá být nezbytnou podmínkou dobré správy dat na jednotném evropském digitálním trhu.

4.16.

EHSV se domnívá, že v tomto ohledu je nezbytná účinná spolupráce s organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery a profesními organizacemi.

4.17.

Pokud jde o ochranu osobních údajů, EHSV připomíná, že evropské právo považuje ochranu soukromí a úctu k lidské důstojnosti za neoddělitelnou součást nedotknutelných základních práv člověka. Stává se však, že odpovídající ochrana těchto práv je ohrožena zneužíváním údajů svobodně získaných na základě souhlasu, který však není vždy získán zjednodušeným způsobem. A dochází také k závažnějším případům, kdy jsou údaje získány neoprávněně prostřednictvím skutečných krádeží totožnosti. Soudy některých členských států opakovaně vynesly rozsudky za „krádež dat“. Uznání krádeže znamená uznání vlastnického práva k datům.

4.18.

EHSV proto doporučuje uznat evropská vlastnická práva k digitálním údajům s cílem umožnit občanům (zaměstnancům, spotřebitelům, podnikatelům) získat kontrolu nad používáním jejich údajů a spravovat tento proces nebo zakázat jejich používání. Otevřelo by to možnost kolektivního postupu s jasnou právní legitimitou, jehož cílem je zakázat nebo kontrolovat přístup k datům občanů a podpořit jejich správu v zájmu vytvoření evropského digitálního trhu.

---

(1)  Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Nový program pro spotřebitele – Posílení odolnosti spotřebitele pro udržitelné oživení

[COM(2020) 696 final]

(2021/C 286/09)

Zpravodaj:	Bernardo HERNÁNDEZ BATALLER
Spoluzpravodaj:	Gonçalo LOBO XAVIER

Žádost o vypracování stanoviska	Komise, 14. 1. 2021
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31. 3. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	218/2/24

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV bere na vědomí nový program pro spotřebitele a dvacet dva opatření, která jsou v něm navržena, a domnívá se, že jen obtížně by mohl být komplexnější a podrobnější.

1.2

EHSV uznává úsilí vynaložené Komisí, je však přesvědčen, že program pro spotřebitele by měl být logickým důsledkem či pokračováním skutečné strategie v oblasti spotřebitelské politiky. Vzhledem k tomu, že poslední strategie v oblasti spotřebitelské politiky z pera Komise byla zveřejněna 13. března 2007 (na období 2007–2013), je tato strategie již naprosto zastaralá.

1.3

EHSV se proto obává, že vzhledem k tomu, jak je nový program pro spotřebitele strukturován, mohl by být považován za seznam vzájemně nesouvisejících iniciativ, a že bude obtížné jej realizovat v praxi.

1.4

EHSV se navíc domnívá, že opatření pro boj proti pandemii COVID-19 musí být výjimečná, že mnohá z nich jsou prioritou a jsou naléhavá vzhledem k bezprecedentní situaci vyvolané zdravotní, hospodářskou a sociální krizí, a klade si otázku, zda mají být taková opatření zahrnuta do programu pro spotřebitele, jenž mimo to podle EHSV dostatečně neřeší složitou aktuální situaci.

1.5

V této souvislosti se EHSV nemůže vyhnout připomenutí, že je třeba prohloubit evropskou zdravotní unii do nejvyšší možné míry, že zdravotní politika není výlučnou politikou členských států a že článek 168 SFEU by měl být při nejbližší příležitosti změněn tak, aby se přiblížil článku 169, který se týká spotřebitelské politiky.

1.6

EHSV opakuje, že dokončení vnitřního trhu, ať již fyzického, nebo digitálního, musí být provedeno na rovnocenném základě a že musí být dosaženo vysoké úrovně ochrany spotřebitele, jak EHSV opakovaně požadoval. Souhlasí proto, že je nezbytné přijmout horizontální přístup provázaný s ostatními politikami Unie, aby se zajistilo, že při navrhování a provádění odvětvových politik budou zohledněny zájmy spotřebitelů.

1.7

EHSV považuje za zásadní ekologickou složku programu a připomíná, že podpořil Zelenou dohodu pro Evropu. EHSV prosazuje zejména delší životnost zboží, přístup k udržitelným produktům, čisté, oběhové a klimaticky šetrnější hospodářství a účinné využívání produktů, jakož i boj proti plánovanému zastarávání a právo na opravu zboží a produktů.

1.8

EHSV si je však vědom toho, že při měření uhlíkové stopy je nutné zohledňovat životní cyklus výrobků a měření není snadné.

1.9

Pravidla ochrany spotřebitele je nezbytné přizpůsobit digitálnímu světu. Nové výzvy v podobě nově vznikajících technologií, jako je umělá inteligence (UI), internet věcí a robotika, vyžadují, aby byla posílena stávající ochrana. Měly by být řešeny zejména v souvislosti s revizí směrnice o bezpečnosti výrobků, a měly by se určit a zaplnit mezery ve stávajících právních předpisech. Pro doplnění této strategie budou proto nezbytné právní předpisy o digitálních službách a o digitálních trzích.

1.10

EHSV požaduje, aby se evropská podpora promítla i do zapojení všech organizací občanské společnosti (zejména spotřebitelských organizací), vzhledem k úloze těchto organizací při vytváření programu. Organizovaná občanská společnost, zejména spotřebitelské organizace a zástupci podniků a rovněž další sociální partneři by měli rozvíjet vzájemně prospěšné vztahy s cílem zajistit si širší účast na rozvoji a provádění této politiky.

1.11

Proto by měla být v kontextu programu posílena úloha vzdělávání a školení spotřebitelů, neboť přispívají k upevnění vysoké úrovně ochrany.

1.12

EHSV si je vědom obtíží, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, které se snaží přispět k úspěchu programu, zejména pokud jde o zvyšování povědomí a informovanosti spotřebitelů a poskytování zboží a služeb, které jsou udržitelné, ale mají vyšší ekonomickou hodnotu.

1.13

EHSV upozorňuje, že je nutné poskytnout podnikům, zejména pak malým a středním, finanční prostředky na splnění požadavků programu, zejména v době, kdy boj proti krizi COVID-19 způsobil snížení investic podniků digitální a zelené ekonomiky.

2.   Sdělení Komise

2.1   Obecné informace

2.1.1

Sdělení Komise — usiluje o posílení obecného rámce pro spolupráci mezi institucemi EU, členskými státy a zúčastněnými stranami, — zaujímá komplexní přístup zahrnující různé politiky Unie, — odráží potřebu zohlednit při formulování a provádění dalších politik požadavky na ochranu spotřebitele a doplňuje další iniciativy EU, — vyžaduje úzkou spolupráci mezi EU a členskými státy a provedení, uplatnění a kontrolu uplatňování rámce na ochranu spotřebitele vypracovaného na úrovni sekundárního práva EU.

2.1.2

Sdělení uvádí 22 opatření zahrnujících pět klíčových prioritních oblastí: — zelenou transformaci; — digitální transformaci, — nápravu a prosazování práv spotřebitele; — zvláštní potřeby některých spotřebitelských skupin a — mezinárodní spolupráci.

2.1.3

Sdělení se zabývá problémy s vědomím toho, že je nezbytné, aby měl každý rovný a včasný přístup k potřebným a dostupným testům, ochranným pomůckám, léčbě a budoucímu očkování. Spotřebitel musí mít plné záruky, pokud jde o základní práva, lékařskou etiku, soukromí a ochranu údajů v souladu s příslušným obecným nařízením.

2.1.4

Hluboký sociální a ekonomický otřes vyvolaný pandemií představuje pro společnost výzvu. Je sice důležité zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, stále však přetrvávají jisté výzvy, zejména pokud jde o: — uplatňování právních předpisů týkajících se práva na plné vrácení záloh vyplacených operátorům v oblasti cestovního ruchu; — nárůst spotřebitelských podvodů, podvodných marketingových technik a podvodů v oblasti online nakupování, — měnící se spotřební návyky vedoucí zejména k nárůstu odpadů z obalů na jedno použití.

2.2   Klíčové prioritní oblasti

2.2.1

Zelená transformace: příspěvek k dosažení klimatické neutrality, zachování přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti a zmírnění znečištění vody, ovzduší a půdy. Přístup k udržitelným produktům by měl být zaručen všem.

2.2.2

Zelená dohoda pro Evropu stanoví komplexní strategii k přeměně EU na spravedlivou a prosperující společnost s hospodářstvím, které je neutrální z hlediska klimatu a účinně využívá zdroje, je čisté, má oběhový charakter a nízkou environmentální stopu.

2.2.3

Směrnice o prodeji zboží by měla být pozměněna, tak aby podporovala opravy a zajistila účinné právo na opravu. Plánují se další opatření zaměřená na specifické skupiny zboží a služeb.

2.2.4

Spotřebitelé by měli být lépe chráněni před informacemi, které nejsou pravdivé nebo které jsou uváděny matoucím nebo zavádějícím způsobem, aby vzbudily nepřesný dojem, že je výrobek nebo podnik šetrnější k životnímu prostředí („greenwashing“).

2.3   Digitální transformace

2.3.1

Směrnice o lepším vymáhání a modernizaci právních předpisů na ochranu spotřebitele a směrnice o digitálním obsahu jsou důležitými kroky, ačkoliv vzhledem k rychlému tempu technologického pokroku je třeba přijmout další opatření.

2.3.2

Je nutné se vyvarovat používání tzv. temných vzorců (dark patterns), určitých postupů personalizace často založených na profilování, skryté reklamě, podvodu, nepravdivých nebo zavádějících informacích a manipulovaných recenzích spotřebitelů. Je zapotřebí dalších pokynů, pokud jde o směrnici o nekalých obchodních praktikách a směrnici o právech spotřebitele, neboť spotřebitelé by měli mít srovnatelnou úroveň ochrany a spravedlnosti online, jakou mají i offline.

2.3.3

Umělá inteligence přináší výhody, některá její použití však mohou porušovat práva spotřebitelů. EHSV by rád zdůraznil, že v souladu s článkem 22 obecného nařízení GDPR mají dotčené osoby právo na lidský zásah, pokud se jich rozhodnutí založené na automatizovaném zpracování významně dotýká.

2.3.4

Nové nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele posiluje online pravomoci, mechanismy spolupráce a systém shromažďování informací s cílem řešit rozsáhlá porušování spotřebitelského práva EU, zajistit konzistentní úroveň ochrany spotřebitele a nabídnout podnikům jednotné kontaktní místo.

2.4   Řešení zvláštních potřeb spotřebitelů

2.4.1

Předpokládá se, že spotřebitelé jsou obecně slabší stranou transakce, a že jejich zájmy proto vyžadují ochranu. Některé skupiny spotřebitelů však mohou být obzvláště zranitelné a potřebují zvláštní záruky. Tato zranitelnost může být způsobena sociálními okolnostmi nebo zvláštními vlastnostmi, jako je věk, pohlaví, zdravotní stav, digitální gramotnost, matematická gramotnost nebo finanční situace.

2.4.2

Vyšší finanční zranitelnost mnoha domácností v EU je v současnosti obzvláště znepokojující.

2.4.3

Cílem tohoto přezkumu by mělo rovněž být zamezení diskriminačním situacím v přístupu k úvěrovým službám.

2.4.3.1

Starší lidé a lidé se zdravotním postižením mají zvláštní potřeby související se spotřebou. Je důležité zajistit, aby byly k dispozici jasné, uživatelsky přívětivé a přístupné informace online i offline v souladu s požadavky na přístupnost výrobků a služeb.

2.4.3.2

Spravedlivý a nediskriminační přístup k digitální transformaci by se měl zaměřit na potřeby starších spotřebitelů, spotřebitelů se zdravotním postižením a obecněji těch, kteří nejsou připojeni, tedy těch, kdo nejsou dobře obeznámeni s digitálními nástroji.

2.4.3.3

Děti a nezletilí jsou obzvláště vystaveni zavádějícím nebo agresivním obchodním praktikám online. Je nutné najít řešení tohoto problému. Navíc je děti třeba chránit před nebezpečnými výrobky, které již existují, a před možnými riziky souvisejícími s výrobky. Proto budou aktualizovány bezpečnostní požadavky na normy pro některé výrobky pro děti.

2.4.3.4

Riziko diskriminace je někdy zhoršováno algoritmy, které používají někteří dodavatelé zboží a poskytovatelé služeb a které mohou být formulovány s určitými předsudky, které často vyplývají z již existujících kulturních nebo sociálních očekávání.

2.5   Ochrana spotřebitele v globálních souvislostech

2.5.1

Je důležité, aby EU na mezinárodní úrovni jako evropskou hodnotu a vzor promítla svou vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

2.5.2

Zajištění bezpečnosti dovozu a ochrana spotřebitelů v EU před nekalými obchodními praktikami používanými provozovateli mimo EU vyžaduje posílení opatření doma prostřednictvím silnějších nástrojů dozoru nad trhem a užší spolupráci s orgány v partnerských zemích EU.

2.5.3

Mnohostranná spolupráce v otázkách spotřebitele je klíčem k podpoře vysoké úrovně ochrany a bezpečnosti na mezinárodní úrovni a ke globální ochraně spotřebitelů.

2.6   Správa a řízení

2.6.1

Program stanoví opatření na podporu priorit spotřebitelské politiky, která by EU a členské státy mohly prosazovat v příštích pěti letech.

2.6.2

Tato nová vize spolupráce mezi prioritami politiky EU a vnitrostátními politikami vyžaduje nový rámec pro posílenou spolupráci, díky kterému bude možné provádět konkrétní opatření.

2.6.3

Komise bude usilovat o pravidelné diskuse s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. Bude rovněž úzce spolupracovat s vnitrostátními orgány, aby zajistila úzkou koordinaci opatření a co nejlepší využití dostupných finančních prostředků.

2.6.4

Tuto práci by měla doplnit úzká a účinná spolupráce s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně spotřebitelských organizací, průmyslu a akademické obce. Silné spotřebitelské organizace na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni jsou zásadními partnery při plánování prací v rámci programu a při oslovování spotřebitelů.

2.6.5

Proto Komise: — zřídí novou poradní skupinu pro spotřebitelskou politiku, — přepracuje v roce 2021 srovnávací přehled podmínek pro spotřebitele.

3.   Obecné připomínky

3.1

Pokud jde o zdravotní krizi, EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o očkování obyvatelstva a aby zajistily, že strategie EU pro očkovací látky bude z ekonomického i sociálního hlediska dostupná všem občanům.

3.2

Je důležité posílit postavení spotřebitelů, zapojit je v rámci ekonomiky a učinit z nich klíčové aktéry udržitelného oživení a tím posílit konkurenceschopnost hospodářství EU a jednotného trhu. Důležité jsou nové modely podnikání, které umožní optimalizaci účinnosti a udržitelnosti zboží a služeb.

3.3

Spotřebitelé by měli být důležitými aktéry ekologické transformace a podporovat udržitelnou výrobu a spotřebu. Všechny výrobky by měly být bezpečné, cenově dostupné a přístupné. Jedná se zejména o podporu jejich trvanlivosti, udržitelnosti, opravitelnosti a recyklovatelnosti. EHSV již vyjádřil podporu předpisům týkajícím se „plánovaného zastarávání“ a udržitelnosti výrobků, včetně otázek týkajících se softwaru. Navrhovaná opatření jsou obecně horizontální a netýkají se konkrétně ochrany spotřebitele.

3.4

Do této ekologické transformace by měly být zapojeny malé a střední podniky, aniž by to příliš zvýšilo administrativní zátěž.

3.5

EHSV je odhodlán aktivně usilovat o „zelenou“ a „digitální“ transformaci, které nepřinesou sociální vyloučení, a předcházet vzniku dvojrychlostního režimu pro zranitelné spotřebitele a diskriminačním situacím, kdy by byl omezován výběr a přístup ke zboží a službám, jako například v případech odepírání přístupu k úvěrovým službám těhotným ženám z důvodu možné ztráty příjmů nebo vylučování svobodných matek z určitých finančních služeb.

3.6

Měla by být přijata podpůrná opatření k řešení finanční zranitelnosti rodin, včetně rodičů samoživitelů a partnerů stejného pohlaví, zejména pokud jde o zadlužení. EHSV ve svých stanoviscích opakovaně vyjádřil podporu regulaci nadměrného zadlužení domácností.

3.7

V rámci horizontálních opatření by Komise měla přijmout opatření v oblasti energetické chudoby a předcházet situacím, které by mohly vést k sociálnímu vyloučení.

3.8

EHSV doufá, že se Komise bude co nejdříve zabývat revizí směrnic o bezpečnosti výrobků, spotřebitelském úvěru, uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku, právech spotřebitelů a nekalých obchodních praktikách.

3.9

EHSV má velká očekávání od směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a doufá, že tato směrnice bude provedena v souladu s právními rámci členských států.

3.10

EHSV podporuje cíl umožnit spotřebitelům, aby hráli aktivnější roli v zelené transformaci. Nestačí, aby se podniky měnily a inovovaly; trh musí tyto změny přijmout a transformovat se, aby hospodářství fungovalo oběhovějším způsobem: spotřeba udržitelnějších (pravděpodobně dražších) výrobků, větší udržitelnost a opravitelnost výrobků umožněná požadovaným ekodesignem (vývoj výrobků na základě ekologických kritérií) a větší efektivita využívání přírodních zdrojů. V souvislosti se zelenou transformací by měla být také zohledněna úloha dopravy.

3.11

Je důležité předat poselství, že závazek vůči životnímu prostředí je věcí všech: podniků, které zavádějí udržitelnější opatření a postupy, informují a vzdělávají spotřebitele, i spotřebitelů, kteří musí rovněž přijmout udržitelné návyky a chování, aby tato opatření byla účinná. Pokud jde o dodatečné náklady, které by mohly vzniknout evropským malým a středním podnikům, měřené v rámci testu dopadu na malé a střední podniky (nedílné součásti iniciativy Small Business Act), mělo by se v rámci tohoto mechanismu, který zahrnuje i probíhající konzultace se zástupci malých a středních podniků, zajistit jejich zmírnění. Bude nutné zavést mechanismy a poskytnout prostředky, jež malým a středním podnikům umožní aktualizovat a obnovovat své znalosti.

3.12

EHSV považuje za důležité zintenzivnit boj proti nekalým obchodním praktikám na internetu, které nerespektují práva spotřebitelů a všech ostatních subjektů zapojených do životního cyklu výrobků. Má za to, že ke všemu, co je ve fyzickém (offline) světě považováno za zneužití, by se mělo přistupovat stejným způsobem i v digitálním (online) světě. Nové typy nešvarů ve světě offline, jako jsou strategie sledování podniků a tzv. temné vzorce, vyžadují zavedení ještě silnější ochrany.

3.13

V boji proti digitálním podvodům je důležité posílit IT, lidské a další zdroje, jež se na něm podílí. Digitální podvody vzhledem ke svému rozsáhlému šíření značně komplikují postup orgánů, a to včetně případů, kdy je ohroženo veřejné zdraví (například při online nákupu „nelegálních“ léků).

3.14

Opatření 8, 9 a 10 musí zachovat rovnováhu mezi bezpečností a flexibilitou, která je nezbytná k tomu, aby nebylo bráněno inovacím a technologickému a hospodářskému pokroku. Je důležité vypracovat akční plán s Čínou týkající se bezpečnosti výrobků a zvýšit podporu partnerským zemím EU, včetně těch afrických, za účelem posílení kapacit v oblasti právních předpisů a technické pomoci. Je důležité chránit pravost výrobků (a navíc i práva k ochranným známkám), neboť je známo, že v určitých třetích zemích dochází ve velkém k padělání výrobků. Originální výrobky si z důvodu kvality, komfortu a dobré pověsti zaslouží velkou pozornost a zájem spotřebitelů.

3.15

EHSV prosazuje přijetí metody kvalitativního a kvantitativního hodnocení. Je důležité posoudit, zda jsou směrnice EU prováděny včas, v souladu s ustanoveními sekundárního práva a zásadami zlepšování právní úpravy.

3.16

EHSV konstatuje rostoucí propast mezi strategiemi (obecně např. Zelenou dohodou pro Evropu a konkrétně strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ nebo Novým programem pro spotřebitele) a podrobnějšími regulačními (nebo neregulačními) iniciativami, které mají tyto strategie uvádět do praxe. Výbor zdůrazňuje, že je třeba, aby byla v rámci programu pro spotřebitele konstantně udržována ambice provádět cíle Zelené dohody pro Evropu, a to v průběhu realizace všech jednotlivých návazných iniciativ.

4.   Krize COVID-19

4.1

Současná pandemická krize tvrdě dopadla na každého z nás a měla závažné důsledky v celé řadě oblastí života. Vedla ke změně hlavních priorit členských států, což mimořádně poškodilo spotřebitele, jimž byla nepřiměřeně omezena jejich práva, aniž by byly posíleny stávající mechanismy nebo zavedeny mechanismy, jejichž cílem by bylo čelit nové situaci a zajistit finanční ochranu spotřebitelů.

4.2

Je proto nezbytné, aby bylo v zájmu předcházení dopadům na spotřebitele a na základě poznatků získaných z pandemické krize vyvinuto úsilí o budoucí posílení ochrany spotřebitele v oblastech zdraví, energetiky, komunikací, finančních služeb, letectví a práv cestujících, souborných služeb pro cesty, dohledu, potravin a digitálních služeb.

4.3

Krize navíc napomohla šíření nekalých obchodních praktik zaměřených na nejzranitelnější osoby a po určitou dobu vedla kromě vyprodání zásob některých výrobků a osobních ochranných prostředků i k velmi vysokým spekulativním cenám. Vzhledem k tomu, že se očekává další zhoršení krize, bude tato situace opět vyžadovat zvýšenou pozornost a navýšení prostředků pro donucovací orgány.

4.4

EHSV by měl podpořit vypracování stanoviska z vlastní iniciativy k tomuto tématu, které by Komisi pomohlo při definování a provádění těchto opatření.

5.   Další oblasti, které nejsou v novém programu pro spotřebitele zahrnuty nebo se jimi tento program zabývá nepřímo, a které je třeba řešit

5.1   Řízení veřejného zdraví v členských státech

V současnosti jsou přijímány první kroky k vytvoření evropské zdravotní unie. Krize způsobená koronavirem ukazuje, že EU musí hrát mnohem aktivnější úlohu v oblasti veřejného zdraví, aby chránila zdraví všech evropských občanů, a to prostřednictvím odolnějších systémů zdravotní péče a pevnějšího rámce zdravotní bezpečnosti.

5.2   Finanční služby

V rámci přezkumu směrnice o spotřebitelském úvěru bude zásadní zdůraznit mechanismus moratoria a vytvoření integrovaného přístupu, který ochrání zájmy spotřebitelů bez ohledu na povahu úvěru. Na evropské úrovni bude důležité posoudit mechanismus pro případy platební neschopnosti fyzických osob, s přihlédnutím k nutnosti zamezit oslabení ochrany, které v současnosti požívají spotřebitelé.

5.3   Cestovní ruch, volný čas a práva cestujících v letecké dopravě

Je důležité vytvořit, posílit nebo upravit práva spotřebitelů a zřídit evropské fondy na ochranu zájmů spotřebitelů v těchto oblastech. Krom toho půjde o vynikající příležitost k přezkoumání otázky ochrany spotřebitele prostřednictvím přiměřeného systému finanční ochrany, který bude chránit cestující před rizikem nedostatku likvidity nebo v případě platební neschopnosti letecké společnosti, pokud jde o refundaci letenek a případně i repatriaci.

5.4   Bydlení

Je nezbytné vytvořit integrovaný evropský program bydlení zahrnující různé oblasti, jako je životní prostředí, energetika, finanční služby, smluvní práva a zdraví, s cílem vytvořit pro evropské spotřebitele právo na přístup k důstojnému a z dlouhodobého hlediska finančně dostupnému bydlení. Měla by být podporována výstavba udržitelných domů (např. pasivních domů). Uplatňování zásad „oběhovosti“ na rekonstrukci budov sníží emise skleníkových plynů ze stavebních materiálů v budovách. Renovace budov mohou otevřít řadu možností a poskytnout dalekosáhlé sociální, environmentální a hospodářské přínosy.

5.5   Odvětví energetiky

Při provádění politik v oblasti obnovitelných zdrojů energie, vlastní spotřeby a tržních sazeb je třeba posílit práva spotřebitelů a zajistit, aby žádný spotřebitel nebyl diskriminován nebo mu nebylo odepřeno připojení, což by mu bránilo využívat zavedení skutečných alternativních energetických řešení.

5.6

Je třeba lépe definovat a posílit odpovědnost digitálních platforem, a to jak za účelem zajištění bezpečnosti výrobků, tak odpovědnosti při zprostředkování online smluv.

5.7

Je důležité vytvořit jasnou strukturu odpovědnosti pro online platformy, včetně vhodných opatření pro potírání podvodných, nekalých a zavádějících obchodních praktik a prodeje nevyhovujících výrobků a nebezpečného zboží a služeb prostřednictvím online platforem. V tomto ohledu je důležité posílit spolupráci mezi Komisí a vnitrostátními orgány za účelem potírání těchto nepoctivých praktik.

5.8

Přímý prodej výrobků, které jsou nebezpečné pro spotřebitele, zejména kvůli jejich chemickému složení, by měl být zastaven nebo omezen. EHSV vítá zavedení systému Safety Gate, který je systémem včasného varování EU před nebezpečným spotřebním zbožím.

5.9

Je třeba posílit ochranu v oblasti služeb OTT (over-the-top), na které se dosud nevztahuje většina vnitrostátních právních předpisů ani evropský kodex pro elektronické komunikace.

5.10

Díky rozvoji politiky ochrany spotřebitele posílí EU svou hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Aniž by tím byla dotčena její celková koncepce, bude muset provést řadu opatření a programů blíže občanům, což bude vyžadovat posílení sítě evropských spotřebitelských center (ESC) a sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele se zapojením všech vnitrostátních orgánů.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Farmaceutická strategie pro Evropu“

[COM(2020) 761 final]

(2021/C 286/10)

Zpravodaj:

Martin SCHAFFENRATH

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 14.1.2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31.3.2021
Přijato na plenárním zasedání	27.4.2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	232/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá především záměr Evropské komise zajistit prostřednictvím nové farmaceutické strategie pro Evropu kromě podpory konkurenceschopnosti farmaceutického průmyslu dodávky bezpečných, vysoce kvalitních a cenově dostupných léčivých přípravků a finanční udržitelnost zdravotnických systémů členských států. Nové společné evropské přístupy hrají klíčovou úlohu zejména v těchto oblastech: — přístupnost a dostupnost léčivých přípravků, — cenová dostupnost a finanční udržitelnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, — podpora výzkumu a inovací s cílem posílit konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu, — posílení odolných a transparentních dodavatelských a výrobních řetězců, — účinné naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu (1) ze strany klimaticky neutrálního farmaceutického průmyslu.

1.2.

Ve světle současné pandemie COVID-19 se ukazuje, jak důležitý je koordinovaný evropský postup. EHSV proto upozorňuje na význam společných strategií pro farmaceutický výzkum a vývoj a stanovování cen, zejména pokud jde o vysoce rizikové přípravky a není zaručena návratnost investic pro výrobce.

1.3.

EHSV zdůrazňuje, že veškerá politická opatření na úrovni EU musí respektovat pravomoci členských států a zásadu subsidiarity v souladu s čl. 168 odst. 7 SFEU, aby byly zohledněny různé způsoby organizace vnitrostátních systémů zdravotní péče a aby tyto systémy nebyly finančně destabilizovány. Velmi důležité je to zejména v oblasti stanovování cen a úhrad, která spadá do výlučné odpovědnosti členských států. Zrovna tak je ale nutné zajistit průběžnou výměnu informací, poznatků a osvědčených postupů na úrovni EU, aby se zabránilo roztříštění a nerovnostem.

1.4.

EHSV konstatuje, že vývoj evropského farmaceutického průmyslu vedl za současných rámcových podmínek v posledních letech k tomu, že docházelo k částečnému zneužívání různých systémů pobídek, že jeho transparentnost je v mnoha ohledech nedostatečná a že jeho zájem se soustředil na oblasti s vysokým ziskovým rozpětím a místy dochází k přehnaným cenovým požadavkům. EHSV se proto domnívá, že je naléhavě zapotřebí přezkoumat a upravit stávající právní rámec pro léčivé přípravky a stanovit přísnější podmínky, pokud jde o dostupnost léčivých přípravků, včetně dostupnosti cenové.

1.5.

EHSV zdůrazňuje zejména ústřední úlohu fungujícího, spravedlivého a účinného vnitřního trhu, který na jedné straně podporuje a odměňuje skutečné lékařské inovace, jež přinášejí skutečnou přidanou hodnotu pro zdravotní péči, a na straně druhé posiluje hospodářskou soutěž umožňující zajistit spravedlivý přístup k léčivým přípravkům a jejich cenovou dostupnost.

1.6.

V zájmu podpory inovativního výzkumu a vývoje jako základu globální konkurenceschopnosti evropského farmaceutického průmyslu EHSV podporuje zejména zamýšlenou harmonizaci právního rámce pro ochranu duševního vlastnictví a jeho důsledné uplatňování v členských státech.

1.7.

Pokud jde zvyšování odolnosti dodavatelských a výrobních řetězců, které má posílit strategickou autonomii Evropy a zabránit nedostatku dodávek, vyslovuje se EHSV pro to, aby byl uplatňován přístup usilující o rovnováhu mezi větší diverzifikací výrobních základen a postupnou, částečnou a zároveň udržitelnou relokalizací výroby zpátky do Evropy. Je třeba, aby byly na úrovni EU společně projednány a posouzeny možné finanční a daňové pobídky na úrovni členských států a jejich účinnost.

1.8.

EHSV rovněž vítá plánovanou revizi evropského systému pobídek pro farmaceutický výzkum a vývoj v Evropě, zejména pak revizi právního rámce pro pediatrické léčivé přípravky a léčivé přípravky pro vzácná onemocnění. Prioritou budoucích strategií musí být zejména vysoká neuspokojená potřeba vhodných způsobů léčby rakoviny u dětí.

1.9.

EHSV se domnívá, že má-li vzniknout skutečná přidaná hodnota pro obecné blaho, musí být revize právního rámce pro léčivé přípravky a veškeré budoucí iniciativy na úrovni EU založeny především na zásadě transparentnosti. To se týká nejen nákladů pro výrobce, ale také veřejného financování výzkumu a vývoje, využívání pobídek atd.

1.10.

EHSV vítá a podporuje iniciativy členských států podporované Evropskou komisí, jejichž cílem je pořizovat inovativní a drahé léčivé přípravky společně, a zajistit tak finanční udržitelnost vnitrostátních systémů zdravotní péče.

1.11.

EHSV uznává pozitivní úlohu generických a biologicky podobných léčivých přípravků, které umožňují zlepšit přístupnost cenově dostupných léčiv, jsou důležité z hlediska udržitelného financování systémů zdravotní péče a přispívají k vytvoření odolného a strategicky nezávislého evropského farmaceutického trhu. EHSV podporuje opatření – například v podobě uplatňování kritérií ekonomicky nejvýhodnější nabídky a nabídkových řízení s možností výběru více uchazečů v rámci veřejných zakázek s přihlédnutím k aspektům týkajícím se ochrany životního prostředí a sociální ochrany –, která napomáhají vytváření do budoucna udržitelného trhu s generickými a biologicky podobnými léčivými přípravky.

1.12.

EHSV vyzývá k obezřetnosti, pokud jde o rychlejší registrace na základě chybějících důkazů a rozsáhlejšího využívání faktických údajů, s výjimkou případů, kdy se jedná o přeshraniční zdravotní krizi. Je bezpodmínečně nutné zabránit tomu, aby se riziko přesunulo v neprospěch pacientů z fáze před uvedením na trh do fáze po uvedení na trh. Údaje a výsledky studií by proto měly být důsledně zveřejňovány, aby bylo zajištěno účinné monitorování po uvedení přípravku na trh.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Podle zprávy „Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy“ (2), která byla zveřejněna dne 18. listopadu 2020, rostly výdaje na zdravotnictví ve všech 27 členských státech Unie v letech 2013 až 2019 v průměru o 3,0 % ročně, přičemž v roce 2019 dosáhly 8,3 % HDP. I když se tento podíl vyvíjel úměrně hospodářskému růstu členských států, v souvislosti se současnou pandemií COVID-19 je možné očekávat strmý nárůst.

2.2.

Jak již bylo zdůrazněno v závěrech Rady z roku 2016 (3) a ve zprávě Evropského parlamentu z vlastního podnětu o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům (4), rostoucí ceny léčivých přípravků vyvíjejí stále větší tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče. V EU je proto třeba obnovit ve složitém farmaceutickém systému rovnováhu mezi registrací a opatřeními na podporu inovací, aby byl zajištěn rovný přístup k léčivým přípravkům ve všech členských státech.

2.3.

Zejména rostoucí ceny nově registrovaných terapií ohrožují stabilitu farmaceutického rozpočtu, a tím i přístup pacientů k léčivým přípravkům (5). V tomto ohledu je podle EHSV mimořádně znepokojivým jevem výrazné vytváření klastrů v oblastech (jako je např. rakovina), které jsou již dobře prozkoumány a které do značné míry odpovídají stávajícím portfoliím výrobců. V budoucnu musí být tedy nalezeny účinné způsoby, jak vytváření těchto klastrů zamezit. Léčebné postupy musí být cenově dostupné, a díky tomu také přístupné všem pacientům za rovných podmínek. Za tímto účelem se musí výzkum a vývoj zaměřit na oblasti, ve kterých existují skutečné neuspokojené léčebné potřeby, jako jsou např. vzácná onemocnění nebo rakovina u dětí.

2.4.

V programu akčního plánu EU v oblasti duševního vlastnictví (6) se již zdůrazňuje, že Unie má k dispozici pevný právní rámec pro ochranu duševního vlastnictví. Každá změna tohoto systému by proto měla být doprovázena důkladným posouzením dopadů, aby byly provedeny pouze nezbytné změny.

2.4.1.

Je třeba vytvářet prostřednictvím patentů, dodatkových ochranných osvědčení (DOO) a exkluzivity údajů pobídky, které podnítí výzkum v nových oblastech. Další rozvoj farmaceutické strategie se musí orientovat na přidanou společenskou hodnotu. Hlavní důraz by měl být kladen na zajištění přístupnosti a dostupnosti účinných, bezpečných a cenově únosných léčivých přípravků ve prospěch všech pacientů v souladu s právem na odpovídající zdravotní péči, které je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv (7). To se týká nejen nabídky nových inovativních patentovaných léčivých přípravků, ale rovněž přístupu ke generickým a biologicky podobným léčivým přípravkům. Klíčovou úlohu proto hraje fungující a spravedlivý vnitřní trh.

2.4.2.

EHSV rovněž podporuje harmonizaci právního rámce pro dodatková ochranná osvědčení (DOO), aby se tímto způsobem zvýšila soudržnost udělovacího řízení a odstranilo roztříštěné uplatňování práva v členských státech. Vzhledem k sociálnímu dopadu dodatkových ochranných osvědčení (DOO) je důležité zajistit, aby ústřední orgán, který má být v této souvislosti zřízen, byl podřízen orgánům EU.

2.4.3.

EHSV je velmi znepokojen možným prodloužením platnosti výlučných práv a dalším posílením práv duševního vlastnictví na trhu léčivých přípravků. Aby byl zachován přístup pacientů k cenově dostupným léčebným postupům, neměl by vývoj generických a biologicky podobných léčivých přípravků a jejich uvádění na trh vytvářet překážky pro cenovou konkurenci. Je proto důležité zabránit vícenásobné ochraně výrobku v různých členských státech nebo prostřednictvím několika patentů (tzv. „patent slicing“), zejména proto, že neexistuje žádný důkaz o tom, že silná ochrana duševního vlastnictví podporuje inovace a produktivitu (8).

2.4.4.

Zejména v souvislosti se současnou politickou diskusí o relokalizaci výrobní základny zpátky do Evropy za účelem zajištění dodávek je třeba provést podrobnou analýzu změny právního rámce v oblasti duševního vlastnictví. Podle posouzení dopadů směrnice 2011/62/EU o ochraně proti padělání léčivých přípravků (9) pochází převážná většina účinných látek pro generické léčivé přípravky z Indie a Číny, zatímco účinné látky nových patentovaných léčivých přípravků se většinou vyrábějí v Evropě. Proto by zejména s ohledem na relokalizaci výroby generických léčiv musely být zavedeny ještě jiné pobídky a mechanismy než jen další posilování práv duševního vlastnictví. Alternativními opatřeními by mohly být například licenční smlouvy, předběžné dohody o nákupu nebo tzv. patentová sdružení pro léčivé přípravky (10). Současně s relokalizací by měly být nalezeny způsoby, jak diverzifikovat výrobu uvnitř i vně Evropy s cílem posílit a zabezpečit dodavatelské řetězce.

2.5.

V oblasti léčivých přípravků pro vzácná onemocnění je EHSV potěšen tím, že pobídky stanovené v nařízení (ES) č. 141/2000 (11) vedly k trvalému zvyšování počtu schválených léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, což výrazně zlepšilo rovný přístup pacientů, a proto je třeba tyto pobídky uvítat. Přístup je však stále více omezován vysokými cenovými požadavky výrobců (12). EHSV proto zdůrazňuje, že status léčivého přípravku pro vzácná onemocnění by neměl být využíván k nepřiměřeným cenovým požadavkům a ziskům, a podporuje proto revizi tohoto právního rámce, která byla zahájena v rámci posouzení dopadů (13) zveřejněného v listopadu 2020. Je třeba zvážit možnost pravidelně a automaticky přehodnocovat kritéria a za určitých podmínek, které musí být teprve stanoveny, upravit dobu trvání exkluzivity na trhu. EHSV rovněž podporuje případnou revizi kritérií, zejména kritérií prevalence (s přihlédnutím ke všem povoleným indikacím), pokud jde o označení léčivého přípravku pro vzácná onemocnění.

2.6.

EHSV podporuje zejména výzvu Evropské komise i mnoha poslanců Evropského parlamentu k větší transparentnosti v celém farmaceutickém odvětví, zvláště pokud jde o náklady na výzkum a vývoj. Jelikož vesměs neexistují základní pravidla, která by zajistila transparentnost nákladů na vývoj léčivých přípravků, nemohou příslušné orgány pro stanovování cen a úhrad ověřovat stanovování, a tedy ani přiměřenost cen nových léčivých přípravků požadovaných na základě argumentu vysokých výdajů na výzkum.

2.6.1.

EHSV je toho názoru, že důležitým nástrojem by v této souvislosti mohla být směrnice 89/105/EHS o transparentnosti (14). Článek 6 uvedené směrnice stanoví, že členské státy, které mají pozitivní seznam léčivých přípravků, zveřejní úplný seznam produktů hrazených vnitrostátním systémem zdravotního pojištění spolu s jejich cenami stanovenými příslušnými vnitrostátními orgány a sdělí je Komisi. Výměnu informací mezi vnitrostátními orgány však značně komplikuje okolnost, že skutečně zaplacené ceny jsou chráněny nákupními dohodami, které jsou důvěrné. Jako východisko by mohla sloužit databáze EURIPID (15), ovšem jedině za podmínky, že by všechny členské státy měly povinnost poskytovat své informace o cenách.

2.6.2.

Kvůli řešení případných nedostatků v zásobování a posílení odolnosti systémů zdravotní péče je podle názoru EHSV rovněž naprosto zásadní, aby se podstatně zvýšila transparentnost globálních farmaceutických dodavatelských a výrobních řetězců. Kromě zavedení koordinovaného systému podávání zpráv, se kterým se již počítá v rámci evropské zdravotní unie a kterého by se povinně účastnily všechny příslušné zainteresované strany, je nezbytné vytvořit strategické zásoby léčivých přípravků, které Světová zdravotnická organizace označila za nezbytné.

2.6.3.

V souvislosti se současnou pandemií COVID-19 se EHSV připojuje k výzvě mnoha poslanců Evropského parlamentu a příslušných zainteresovaných stran žádajících větší transparentnost, pokud jde o dohody o odběru očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, které jsou uzavírány s výrobci léčivých přípravků. Transparentnost je klíčem k důvěře občanů v imunizaci proti viru a k jejich kladnému postoji. To by mělo platit nejen pro stávající smlouvy o očkovacích látkách, ale v podobě nového rámce pro zajištění transparentnosti také pro budoucí společné zadávání veřejných zakázek.

2.7.

Je třeba výslovně na evropské úrovni posílit a podporovat opatření týkající se společného zadávání veřejných zakázek na nově registrované léčivé přípravky, u nichž jsou stanoveny vysoké ceny. Kromě zvýšení bezpečnosti dodávek v Evropě lze tímto způsobem posílit i vyjednávací pozici vůči výrobcům léčivých přípravků a díky většímu objemu nákupů dosáhnout výrazného snížení nákladů.

2.8.

Pokud jde o podporu farmaceutického výzkumu a vývoje, ztotožňuje se EHSV s kritickými hlasy mnoha aktérů a zainteresovaných stran, které poukazují na nízkou transparentnost, neuspokojivé zapojení veřejných subjektů a nedostatečné zpřístupňování výsledků výzkumu veřejnosti.

2.8.1.

EHSV proto požaduje, aby byly v budoucnu zveřejňovány veškeré veřejné finanční prostředky investované do výzkumu a náklady na výzkum a vývoj, což umožní jejich zohledňování při stanovování vnitrostátních cen a zajištění skutečné „veřejné návratnosti veřejných investic“. V tomto ohledu je třeba zvážit, zda by nemělo být zavedeno pravidelné hodnocení financování výzkumu a podávání zpráv Evropskému parlamentu. Zejména v citlivých oblastech zdravotní péče je výlučné zaměření podpory výzkumu na zájmy tohoto průmyslu škodlivé. Všichni příslušní aktéři by proto měli být v budoucnu úzce zapojeni do výzkumných programů Evropské komise, aby bylo zajištěno, že se tyto programy budou zaměřovat na skutečné zdravotní a společenské potřeby.

2.8.2.

V této souvislosti je bezpodmínečně nutné stanovit společnou celounijní definici „neuspokojené léčebné potřeby“ (UMN), aby bylo možné účinným způsobem zaměřovat činnosti farmaceutického výzkumu a vývoje na oblasti, kde neexistuje přiměřená nebo účinná léčba. Tato kritéria by měla vycházet z potřeb pacientů a oblasti veřejného zdraví.

2.9.

V souvislosti s lékařským výzkumem a vývojem a klinickými studiemi EHSV zároveň vyzývá k tomu, aby byla na úrovni EU přijata opatření, která by umožnila ve větší míře zohledňovat rozdíly mezi ženami a muži a rozdílné účinky léčivých přípravků v každodenní lékařské praxi, a to na základě příslušných ukazatelů. Dále žádá, aby byla v tomto ohledu posílena transparentnost a tím i informovanost všech subjektů.

2.10.

Velmi kladně je podle EHSV třeba hodnotit to, že ve farmaceutické strategii je výslovně zdůrazněna narůstající hrozba antimikrobiální rezistence (AMR). Vedle účinných opatření zaměřených na omezení užívání antibiotik je třeba věnovat větší pozornost zejména alternativním modelům pobídek v rámci celého cyklu výzkumu a vývoje, ale i novým systémům stanovování cen. Lze při tom využít mimo jiné osvědčené pobídky, jako jsou včasné výměny informací s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a prominutí poplatků za registraci. Do budoucna bude důležité oddělit zisk výrobce od objemu prodeje. Souběžně s podporou nových antibiotik by však mohla být přijata také další opatření, jako jsou předběžné dohody o nákupu, které výrobcům usnadní plánování.

2.11.

Pokud jde o otázky registrace léčivých přípravků a jejich uvádění na trh, EHSV obecně vítá urychlení dostupnosti inovativních léčiv, zejména pokud se jedná o oblasti, ve kterých existují vysoké neuspokojené léčebné potřeby. Rychlejší registrace však není automatickou zárukou lepších dodávek léčivých přípravků. Prvořadým cílem evropské farmaceutické politiky proto musí být zajištění rovného přístupu k bezpečným, cenově dostupným a vysoce kvalitním léčivým přípravkům pro všechny pacienty.

2.11.1.

EHSV souhlasí s Evropskou komisí, že vzhledem k rychle se vyvíjejícím technologickým možnostem a k potřebě flexibilního koncipování studií, která s tím souvisí, by namátkově kontrolované studie, (v ideálním případě) zahrnující srovnávací léčivé prostředky a cílové ukazatele, měly být i nadále považovány pro účely registrace za nejlepší normu. Výjimky by měly být stanoveny pouze ve zvláštních případech a měly by být náležitě odůvodněny. V případech, kdy se generování údajů přesune až do fáze po registraci, je nutno zajistit, aby nedocházelo k přenášení nákladů, které jsou s tím spojeny, z farmaceutických společností do veřejného sektoru nebo k ohrožení bezpečnosti pacientů v důsledku předčasné registrace. Při stanovování cen by měla být zohledněna skutečnost, že není k dispozici dostatek údajů, a musí být proto vytvořeny další.

---

(1)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs.

(2)  https://ec.europa.eu/health/state/glance_cs.

(3)  Úř. věst. C 269, 23.7.2016, s. 31.

(4)  https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-8-2017-0040_CS.pdf.

(5)  https://www.oecd.org/health/health-systems/Addressing-Challenges-in-Access-to-Oncology-Medicines-Analytical-Report.pdf.

(6)  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12510-Intellectual-Property-Action-Plan.

(7)  https://ec.europa.eu/info/publications/european-pillar-social-rights-booklet_en

(8)  https://pubs.aeaweb.org/doi/pdf/10.1257/jep.27.1.3.

(9)  https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:174:0074:0087:CS:PDF (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 74).

(10)  https://www.who.int/bulletin/volumes/97/8/18-229179/en/.

(11)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02000R0141-20190726&qid=1598193643269&from=CS (Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1).

(12)  12. https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/files/paediatrics/docs/orphan-regulation_study_final-report_en.pdf.

(13)  13. https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12767-Revision-of-the-EU-legislation-on-medicines-for-children-and-rare-diseases.

(14)  Úř. věst. L 40, 12.2.1989, s. 8.

(15)  EURIPID je dobrovolnou databází příslušných vnitrostátních orgánů pro stanovování cen a úhrad. Jsou v ní – v souladu se směrnicí 89/105/EHS o průhlednosti – zveřejňovány oficiální referenční ceny léčivých přípravků, které jsou používány převážně při ambulantní léčbě. Viz https://euripid.eu/about.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU

[COM(2020) 760 final]

(2021/C 286/11)

Zpravodaj:

Rudolf KOLBE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 14.1.2021
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31.3.2021
Přijato na plenárním zasedání	27.4.2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	241/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor plně podporuje akční plán Evropské komise v oblasti duševního vlastnictví jako správný a holistický přístup k modernizaci systému duševního vlastnictví v EU.

1.2

EHSV je pevně přesvědčen, že zavedení jednotného patentového systému musí být hlavní prioritou a značně zlepší konkurenceschopnost podniků v EU. Vzhledem ke zjevným obtížím při zavádění tohoto systému je EHSV přesvědčen, že převedení jednotného patentového systému do legislativního systému EU se musí stát (dlouhodobým) cílem.

1.3

EHSV zdůrazňuje význam opatření na podporu malých a středních podniků ve všech oblastech ochrany práv duševního vlastnictví. Kromě opatření finanční podpory je nutné se zvláště zaměřit na zvýšení znalostí o právech duševního vlastnictví a na konzultační a poradenské služby upravené podle konkrétních potřeb.

1.4

EHSV by rád zahájil diskusi o tom, jak posílit znalosti o právu duševního vlastnictví a jeho správě na všech úrovních vzdělávacích systémů EU.

1.5

EHSV vyzývá Evropskou komisi k zavedení titulu jednotného dodatkového ochranného osvědčení (DOO) a prozkoumání možnosti uplatňování systému DOO v nových odvětvích.

1.6

EHSV věří, že harmonizace rámce autorského práva a správy údajů v rámci autorského práva by rozšířila využití práva duševního vlastnictví v kreativním odvětví.

1.7

EHSV vyzývá k procesu sociálního dialogu, který by kromě právních norem vyjasnil a definoval spravedlivé právo duševního vlastnictví prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a autorům a výrobcům tak nabídl pobídky formou uznání jejich výtvorů a rovněž spravedlivé finanční náhrady.

1.8

EHSV považuje zeměpisná označení za důležitý nástroj pro zlepšení konkurenceschopnosti místních výrobců a zdůrazňuje potenciál zavedení harmonizovaného systému ochrany zeměpisného označení pro nezemědělské produkty.

1.9

EHSV uznává hospodářský potenciál a veřejný zájem usnadnění toku údajů v rámci EU, zdůrazňuje však problémy vznikající kvůli nevyvážené regulaci.

1.10

EHSV vítá všechna opatření, která prosazují boj proti porušování práv duševního vlastnictví, a posílení role Evropského úřadu pro boj proti podvodům v boji proti padělání.

1.11

EHSV doporučuje další posílení nástrojů přímé podpory pro podniky v EU působící ve státech, které nejsou členy EU, a důsledné prosazování právních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a ustanovení obchodních dohod EU na ochranu těchto podniků před porušováním práv duševního vlastnictví.

1.12

Současná zdravotnická krize jasně ukázala potřebu systematicky relevantního duševního vlastnictví v kritických situacích. Práva duševního vlastnictví by neměla bránit dostupnosti pandemických vakcín nebo léčby a přístupu k nim, jelikož účinné systémy nucených licencí poskytují společnosti záchrannou síť v nouzových situacích a spravedlivou kompenzaci pro podniky.

2.   Obecné připomínky

2.1

EHSV vítá akční plán Evropské komise v oblasti duševního vlastnictví jako důležitý přístup k modernizaci systému duševního vlastnictví v EU a k posílení obrovského potenciálu inovací podniků z EU, zejména malých a středních podniků a mikropodniků. Protože se hospodářský význam produktů duševního vlastnictví, jako jsou vynálezy, umělecká a kulturní tvorba, značky, software, know-how, obchodní postupy a údaje, v rámci EU i nadále zvyšuje, EHSV považuje optimalizovaný, snadno přístupný, právní a politický rámec za naprosto zásadní.

2.2

Mnoho společností, zejména malých a středních podniků, které představují 99 % všech podniků v EU, nevyužívá (zcela plně) příležitostí ochrany duševního vlastnictví. Posílení využití ochrany duševního vlastnictví v podnicích v EU – se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky – se musí stát klíčovým aspektem akčního plánu v oblasti duševního vlastnictví. Vyžadovaná opatření jsou různorodá a zahrnují mimo jiné potřebu snížit náklady, zjednodušit postupy, zvýšit znalosti a povědomí, poskytovat poradenství a podporu upravené podle konkrétních potřeb a modernizovat vzdělávací systém ve vztahu ke znalostem o právu duševního vlastnictví.

2.3

Duševní vlastnictví je klíčovým hospodářským faktorem – odvětví související s duševním vlastnictvím představují téměř 45 % evropského HDP a 30 % pracovních míst – ale rovněž klíčovým faktorem při řešení těch nejdůležitějších výzev, jimž naše společnost čelí. Koronavirová krize jasně ukázala, že je EU závislá na špičkové odborné kvalitě ve spojení s účinnými pravidly a nástroji v oblasti duševního vlastnictví k zajištění rychlého zavedení kritických výsledků duševního vlastnictví. Úspěch v boji proti změně klimatu bude do velké míry záležet i na rychlém vývoji a zavedení pokrokových technologií a účinných nástrojů pro spravedlivý přístup ke sdílení kritických nehmotných aktiv a údajů.

2.4

Technologická revoluce je hnací silou pro práva duševního vlastnictví, ale také výzvou, která vyžaduje dobře vyvážený přístup k nástrojům založeným na inovacích. Digitalizace a technologie umělé inteligence otevírají mnoho otázek spojených s duševním vlastnictvím, které si zaslouží pozornost, jako je například transparentnost, původ údajů a autorské právo, úroveň lidského zásahu, etické principy atd. EHSV sdílí názor Evropské komise, že systémy umělé inteligence by neměly být považovány za autory nebo vynálezce. Obecně se EHSV domnívá, že je evropský rámec duševního vlastnictví s dobře vyváženými pozměňovacími návrhy a revizemi schopný řešit výzvy, jež digitalizace a umělá inteligence přináší. Protože EU stále zaostává oproti ostatním regionům z hlediska počtu patentů na digitální produkty a technologie, je třeba věnovat zvláštní pozornost zlepšení na tomto významném trhu.

3.   Konkrétní připomínky

3.1   Ochrana duševního vlastnictví

3.1.1

Jednotný patentový systém jako jedno správní místo pro podniky je zásadní, aby se podstatně snížily náklady na patenty, usnadnilo poskytování licencí, zlepšila transparentnost a překonaly překážky pro přístupnost u malých a středních podniků. Spuštění jednotného patentového systému a zřízení Jednotného patentového soudu značně zlepší ochranu duševního vlastnictví a musí být prioritou akčního plánu. Usnadnění postupů rovněž urychlí celkový proces, a tudíž zvýší konkurenceschopnost evropských majitelů patentů. Dohoda o Jednotném patentovém soudu poskytuje důležitý rámec pro účinný, specializovaný a technicky způsobilý systém řešení soudních sporů týkajících se patentů, který zlepší právní jistotu, jednoduchost a účinnost. Obtíže při zavádění systému však ukazují, že cílem by mělo být převedení systému do legislativního systému EU. Mezitím je nutně třeba řešit další zpoždění způsobená řízeními v členských státech a/nebo odstoupením Spojeného království od dohody. Skutečnost, že se podíl EU na patentech po celém světě dramaticky snížil z 17,4 % v roce 2009 na 11,3 % v roce 2019, rovněž jasně dokazuje, že jsou třeba další kroky.

3.1.2

Dodatkové ochranné osvědčení (DOO) může prodloužit ochranu zaručovanou patentem u léčivých přípravků a přípravků na ochranu rostlin, na které se vztahuje odpovídající registrace. Je tudíž důležitým nástrojem pro vyrovnání ztráty účinné ochrany patentů z důvodu délky testů, klinických hodnocení, klinických hodnocení v terénních podmínkách a regulačních procesů. EHSV považuje DOO za zásadní nástroj pro účinnou podporu inovací v oblasti nových účinných látek a pro přilákání středisek výzkumu a vývoje do EU, zatímco vyvážené výjimky z práv DOO musí zaručit nákladovou dostupnost a dostatečné zásoby léčiv. Ačkoli je systém DOO jednoduchý a stimuluje inovace, je fragmentovaný a vyžaduje podání žádosti o DOO v každém členském státě, kde je o ochranu DOO usilováno. Zřízení jednotného DOO a jednoho orgánu jako jediného správního místa pro udělování jednotných patentů a DOO, prostřednictvím nového zvláštního nařízení EU, by DOO zatraktivnilo pro majitele patentů, nabídlo lepší ochranu pro inovátory a vytvořilo právní jistotu pro třetí strany. EHSV rovněž podporuje prozkoumání použitelnosti optimalizovaného systému DOO v nových odvětvích, ve kterých produkty pravděpodobně budou vyžadovat registraci.

3.1.3

Na základě zkušeností s revizí právních předpisů EU v oblasti ochranných známek je EHSV přesvědčen, že aktualizace právních přepisů EU v oblasti ochrany průmyslových vzorů budou zavedeny úspěšně. Pozitivní zkušenosti při regulaci těchto otázek prostřednictvím právních předpisů EU by měly být motivací pro Komisi, aby předložila návrh na zvláštní nařízení o jednotném patentu a DOO a v dlouhodobém hledisku začlenila jednotný patentový systém do právního systému EU.

3.1.4

EHSV konstatuje, že zeměpisná označení představují na čím dál liberalizovanějším a konkurenčnějším světovém trhu jedinečný a cenný zdroj pro výrobce v Evropské unii. Systém zeměpisných označení EU má velkou hospodářskou hodnotu v odvětví zemědělství. Obecně tento systém funguje velmi dobře, ochranu zeměpisných označení je však ještě třeba vymáhat, například prostřednictvím harmonizovaného kontrolního systému orgánů a společné definice potravinového podvodu. Na taková konkrétní ochranná opatření by také měly být zaměřeny obchodní dohody. EHSV zdůrazňuje potenciál zavedení harmonizovaného systému ochrany zeměpisného označení pro nezemědělské produkty, jež jsou často důležitou součástí místní identity. To by pomohlo místním výrobcům prezentovat své kvalitní výrobky úspěšněji a dosáhnout dalšího pozitivního dopadu na méně rozvinuté regiony. Kromě toho by pro výrobce bylo přínosem zjednodušení postupů registrace.

3.1.5

Systém odrůdových práv Společenství je dalším pozitivním příkladem harmonizovaného přístupu k ochraně duševního vlastnictví na základě nařízení EU. Může také poskytnout bezpečný základ pro malé a střední podniky-šlechtitele a obsahuje důležité výjimky pro zemědělství a šlechtitele. Pokud jde o stanovené cíle, systém tvoří dobrý základ, díky němuž mohou šlechtitelé účinně přispívat k cílům zelené transformace.

3.1.6

EHSV zdůrazňuje, že ochrana autorského práva, průmyslových vzorů a souvisejících práv je zásadní pro kulturní a kreativní profese, které přináší výrazné hospodářské bohatství a značně přispívají k evropské identitě, kultuře a hodnotám – např. architektonická a jiná kulturní díla – často však nemají dostatečné znalosti nebo finanční prostředky k ochraně duševního vlastnictví a přeměně inovací na produkty. Harmonizace rámce v oblasti autorského práva a správy údajů o autorských právech je velmi důležitá a je třeba ji doplnit dalšími podpůrnými opatřeními.

3.1.7

Zaměstnanci, kteří provádějí kreativní činnost, a zejména ti, kteří přicházejí s vynálezy, jsou možnými držiteli práv. Je klíčové ustanovit proces sociálního dialogu na evropské, vnitrostátní, odvětvové nebo podnikové úrovni, který by navíc k právním normám vyjasnil a definoval spravedlivé právo duševního vlastnictví prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a autorům a výrobcům tak poskytnul pobídky formou uznání jejich výtvorů a rovněž spravedlivé finanční náhrady. Dohody o postoupení autorských práv by neměly být považovány za povinnost převést všechna práva duševního vlastnictví na zaměstnavatele bez spravedlivé náhrady.

3.1.8

Směrnice o biotechnologických vynálezech nabízí důležitý rámec pro právní ochranu biotechnologických vynálezů. Zabývá se politicky a eticky citlivými tématy, a proto je výsledkem pečlivého zvážení každého z protichůdných zájmů. Rychlý vývoj biotechnologií je také nezbytný pro oblast zdravotnictví a boj proti velkým epidemiím a hladu po celém světě. Je proto důležité podporovat výzkum a inovace v těchto oblastech ve velkém měřítku, ale také šířit výsledky a účinně poskytovat licence.

3.1.9

Obchodní tajemství jsou nehmotná aktiva, která práva duševního vlastnictví doplňují. Jsou široce užívána v tvůrčím procesu, který vede k inovacím a vytváření práv duševního vlastnictví, proto je zajištění jejich účinné ochrany nanejvýš důležité. EHSV tudíž považuje vyjasnění základu ustanoveného ve směrnici (EU) 2016/943 (1) za důležitý cíl.

3.2   Využívání a zavádění duševního vlastnictví – se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky

3.2.1

EHSV považuje větší využití potenciálu ochrany duševního vlastnictví ze strany malých a středních podniků za jeden z hlavních cílů akčního plánu, který ovlivňuje různé systémy ochrany duševního vlastnictví. Ačkoli je v malých a středních podnicích a mikropodnicích v EU velký potenciál pro inovace, velká většina z nich nedokáže přidat ke svým nehmotným aktivům hodnotu.

3.2.2

Faktor nákladů je jedním z důvodů, proč si pouze 9 % malých a středních podniků v EU zaregistrovalo práva duševního vlastnictví. Náklady na pořízení patentu v EU jsou v současné době značně vyšší než například v USA nebo Japonsku a představují pro malé a střední podniky a mikropodniky obrovskou finanční zátěž. Proto, aby se zlepšil přístup malých a středních podniků k ochraně duševního vlastnictví, je třeba tyto náklady snížit. Rychlé zavedení jednotného patentového systému náklady na registraci patentu značně sníží, a proto bude převratné pro inovativní malé a střední podniky a mikropodniky, jako jsou technické podniky v oblasti svobodných povolání. EHSV rovněž zdůrazňuje význam různých přístupů k finanční a znalostní podpoře pro malé a střední podniky, poukazů na duševní vlastnictví úřadu EUIPO, podpory pro malé a střední podniky, aby těžily ze svého duševního vlastnictví a získaly přístup k finančním prostředkům, a programu IPA4SME, který poskytuje až 15 000 EUR na spolufinancování diagnostiky a ochranných opatření v oblasti duševního vlastnictví atp. Rovněž konstatuje, že v tomto podpůrném systému hrají významnou roli patentoví zástupci.

3.2.3

EHSV je toho názoru, že velký problém představuje obrovský nedostatek znalostí o správě práv duševního vlastnictví v podnicích v EU, zejména, ne však výhradně, v malých a středních podnicích a mikropodnicích. Poskytování snadno přístupných obecných i přizpůsobených informací, podpory a poradenství malým a středním podnikům a mikropodnikům, jak je zajišťováno prostřednictvím škály programů a iniciativ, jako je evropská asistenční služba pro otázky duševního vlastnictví, a prostřednictvím různých kanálů a sítí, má proto při řešení této výzvy zásadní význam, a mělo by být tudíž dále rozšířeno. Povědomí o potenciálu práv duševního vlastnictví u podnikatelů je třeba zvýšit a zkombinovat s různými nízkoprahovými školicími programy. EHSV navrhuje prozkoumat způsoby, jak zvýšit počet kvalifikovaných správců práv duševního vlastnictví v podnicích v EU.

3.2.4

EHSV by rád započal diskuze o tom, jak posílit znalosti o právu duševního vlastnictví a jeho správě ve vzdělávacím systému EU. Základní znalosti a povědomí o správě práv duševního vlastnictví by měly být zahrnuty do středního a vysokoškolského vzdělávání a do studijních plánů by měly být zahrnuty hloubkové znalosti o právu duševního vlastnictví v obchodních i technických a mnoha dalších oborech. Správa práv duševního vlastnictví by měla být nabízena jako samostatný předmět v rámci vysokoškolského vzdělávání. EHSV je přesvědčen, že posílení dostupných znalostí může posílit využití ochrany duševního vlastnictví.

3.2.5

Význam přetváření výsledků výzkumu na inovace je očividný, a EHSV proto vítá jakékoli činnosti, jež podporují předávání znalostí a lepší správu duševního vlastnictví v komunitě výzkumu a inovací. Malé a střední podniky a mikropodniky jsou často malými partnery v projektovém konsorciu a v této roli potřebují lepší podporu pro přetvoření práv duševního vlastnictví na produkty a pro ochranu svých práv v rámci těchto konsorcií. Na to by se měly zvláště zaměřit podpůrné programy, jež poskytují poradenství a podporu na míru.

3.3   Přístup k aktivům chráněným právem duševního vlastnictví a jejich sdílení

3.3.1

Současná zdravotnická krize zdůraznila potřebu systematicky relevantního duševního vlastnictví v kritických situacích. Práva duševního vlastnictví nesmí omezovat přístupnost a dostupnost vakcín a léčby. Dopad výzkumu prováděného za evropské veřejné prostředky by měl být maximalizován zajištěním toho, že výsledné znalosti a duševní vlastnictví budou sdíleny. Na druhé straně, účinné systémy pro vydávání nucených licencí jsou bezpečnostní sítí v nouzových situacích. Jejich postupy musí být založené na pečlivém vyvážení různých dotčených zájmů a zároveň je třeba zajistit, aby byly rychlé a koordinované na evropské úrovni za účelem co nejúčinnějšího splnění požadavků v oblasti veřejného zdraví. V tomto kontextu by EHSV chtěl také poukázat na význam nařízení (ES) č. 816/2006 o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví (2).

3.3.2

Zvýšení transparentnosti vlastnictví a správy duševního vlastnictví je předpokladem pro usnadnění poskytování licencí a distribuci duševního vlastnictví. V této souvislosti by EHSV také rád zdůraznil, že je třeba rychle zavést jednotný patentový systém a že je důležité zlepšit infrastrukturu autorských práv v oblasti informací o držitelích práv, podmínkách a možnostech poskytnutí licence, a to rovněž s ohledem na technologii blockchain.

3.3.3

Vzhledem k tomu, že standardizace je proces, jenž zahrnuje zájmy různých zúčastněných stran, patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (patenty SEP), vyžadují zvláště vysokou úroveň transparentnosti a spravedlivá pravidla pro poskytování licencí. EHSV proto podporuje přístupy za účelem vytvoření nezávislého systému ověření nezbytnosti prováděných třetí stranou a opatření na snížení porušování práv a omezení třecích ploch.

3.3.4

EHSV uznává hospodářský potenciál a veřejný zájem usnadnění toku údajů v rámci EU ve všech odvětvích, zdůrazňuje však, že umožnění toku a rozšířeného využití údajů musí být založeno na vyváženém přístupu, který zajistí soukromí, bezpečnost, zabezpečení, etické standardy a oprávněné zájmy ochrany duševního vlastnictví. To je nutné zabezpečit v rámci revize směrnice o databázích v roce 2021 (3).

3.4   Porušování práv duševního vlastnictví

3.4.1

Účinné vymáhání a soudní ochrana jsou hlavními kritérii pro úspěšný systém ochrany duševního vlastnictví, a tudíž je třeba je zásadně posílit. EHSV zdůrazňuje, že zavedení Jednotného patentového soudu pro případy patentů výrazně posílí vymáhání patentového práva a že prosazování práv duševního vlastnictví v jiných systémech práva duševního vlastnictví (např. pojištění) musí být podstatně posíleno prostřednictvím praktických a/nebo právních prostředků. Zejména malé a střední podniky a mikropodniky často nedisponují prostředky pro vymáhání svých práv duševního vlastnictví.

3.4.2

Digitalizace vedla k novým formám porušování duševního vlastnictví, jako je kybernetická krádež obchodních tajemství, nezákonné streamování apod. EHSV vítá závazné právní předpisy, mezi které patří akt o digitálních službách (4), jež zaručí lepší právní rámec.

3.4.3

Padělání a pirátství nejen způsobují obrovské ztráty na prodejích v EU, ale představují i riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. EHSV vítá spolupráci všech zúčastněných stran, zřízení souboru opatření EU a posílení role Evropského úřadu pro boj proti podvodům v boji proti padělání.

3.5   Rovné podmínky na celosvětové úrovni

3.5.1

EU není v celosvětové hospodářské soutěži práv duševního vlastnictví ve vedoucím postavení. Asie v roce 2019 zvýšila svůj podíl na patentových přihláškách na 65 %, zatímco podíl EU se dramaticky snížil z 17,4 % v roce 2009 na 11,3 %. Proto je naprosto zásadní pozici EU vylepšit.

3.5.2

Ochrana práv duševního vlastnictví a jejich vymáhání jsou další výzvou pro podniky z EU, jež působí ve státech, které nejsou členy EU. Proto EHSV podporuje všechna opatření Komise, která tuto situaci zlepší. Vyjednávání kapitol o duševním vlastnictví s vysokou úrovní ochrany v dohodách o volném obchodu a dialogy o duševním vlastnictví s obchodními partnery jsou důležitými dlouhodobými přístupy, stejně jako je spolupráce s mezinárodními organizacemi, např. se Světovou organizací duševního vlastnictví a WTO, a také podílení se na celosvětových dohodách o duševním vlastnictví.

3.5.3

EHSV zdůrazňuje význam nástrojů přímé podpory, které poskytují informace podnikům z EU působícím ve státech, které nejsou členy EU. Jde například o prověřování zahraničních investic, kontrolní seznam v oblasti padělání a pirátství a zprávy o třetích zemích. Opatření, mezi která patří asistenční služby pro ochranu duševního vlastnictví určené pro malé a střední podniky a která podporují malé a střední podniky a mikropodniky, jsou zvláště významná a měla by být dále rozvíjena.

---

(1)  Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.

(4)  COM(2020) 825 final.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích)“

[COM(2020) 842 final – 2020/0374 (COD)]

(2021/C 286/12)

Zpravodajka:

Emilie PROUZET

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 10.2.2021 Evropský parlament, 8.2.2021
Právní základ	Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31.3.2021
Přijato na plenárním zasedání	27.04.2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/9/16

1.   Závěry a doporučení na vysoké úrovni

1.1.

V posledních deseti letech vyvstala řada otázek a potřeb, co se týče pravidel hospodářské soutěže a pravidel vnitřního trhu. Ty bezpochyby ještě nabyly na významu během krize COVID-19. EHSV vítá návrh nařízení o aktu o digitálních trzích, jehož cílem je zabránit tomu, aby strážci stanovovali podnikům a spotřebitelům nespravedlivé podmínky, a zajistit přístupnost důležitých digitálních služeb.

1.2.

Online platformy jsou všudypřítomným jevem, který staví zainteresované subjekty před výzvy, neboť mění způsoby, jimiž spotřebováváme a poskytujeme produkty a služby, ale také to, jak pracujeme a zaměstnáváme lidi. V tomto ohledu EHSV vítá komplexní přístup Evropské komise k řešení veškerých aspektů tohoto ekosystému. Výbor bude věnovat zvláštní pozornost zdanění, správě údajů a pracovním podmínkám. Pokud jde o posledně uvedený bod, EHSV vítá konzultaci Evropské komise o zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem a se zájmem očekává legislativní iniciativu plánovanou na konec roku.

1.3.

Prvořadým cílem zůstává dosažení rovných podmínek pro různé subjekty na digitálních trzích. Evropa potřebuje spravedlivé prostředí online platforem, které je otevřeno hospodářské soutěži, aby mohla dosáhnout lepšího fungování vnitřního trhu. EHSV věří, že akt o digitálních trzích a akt o digitálních službách (1) společně vytvoří základní kámen rámce, který by měl být v průběhu let zdokonalován a uplatňován v souladu s dalšími klíčovými digitálními politikami, k nimž patří nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, obecné nařízení o ochraně osobních údajů, nařízení o vztazích mezi platformami a podniky a sladění pravidel hospodářské soutěže s digitální érou.

1.4.

Zásadní význam má i nadále ochrana spravedlivého podnikatelského prostředí příznivého pro inovace, při současné ochraně koncových uživatelů. Návrh aktu o digitálních trzích je reakcí na rychle a soustavně se vyvíjející digitální éru. Přináší krátké lhůty a rychle aktualizovatelné postupy a současně zaručuje právní jistotu a právo na obhajobu. EHSV se nicméně domnívá, že článek 16 týkající se šetření trhu ohledně nedodržování nařízení musí být posílen jak z hlediska časové prodlevy (čekání na tři rozhodnutí o nesplnění povinnosti v období pěti let by způsobilo přílišné škody), tak z hlediska sankcí.

1.5.

Tím, že se Komise zaměřuje na konkrétní služby bez ohledu na místo, kde je usazen poskytovatel služeb, nebo na právo platné pro poskytování služeb, účinně řeší otázku rovných podmínek pro evropské a celosvětové subjekty online. EHSV se domnívá, že zaměření se na určitou službu spíše než na určitý subjekt je dobrým řešením obtíží, které se objevují při snaze dohlížet na tyto rozmanité digitální hráče.

1.6.

Na rozdíl od aktu o digitálních službách akt o digitálních trzích přímo nevyžaduje, aby subjekty určené jako strážci platforem jmenovaly právního zástupce v Evropské unii. Níže popsané postupy hodnocení a průzkumu však vyžadují dialog a koordinaci mezi hlavními platformami služeb a Komisí. EHSV doporučuje zahrnout odkaz na články 10 a 11 aktu o digitálních službách s cílem zajistit, aby všichni strážci určili právního zástupce v Evropské unii.

1.7.

Kromě toho je hlavní prioritou EHSV zabránit tomu, aby znásobující se vnitrostátní právní předpisy mnohem více tříštily vnitřní trh. EHSV se domnívá, že opatření na úrovni EU je nanejvýš důležité, a plně podporuje čl. 1 odst. 5 a 7.

1.8.

EHSV zároveň souhlasí s nařízením v tom, že členské státy musí mít možnost jednat v úzké spolupráci s Komisí (prostřednictvím rozhodnutí přijatého podle čl. 3 odst. 6, podle článku 33 nebo souběžně, na základě pravidel hospodářské soutěže).

1.9.

Aby se pokryly případy, kdy odpovědnost vyplývá současně z porušení aktu o digitálních trzích a z porušení pravidel podle článků 101 a 102 SFEU, má se za to, že tyto dva soubory pravidel lze uplatňovat souběžně. Akt o digitálních trzích by tedy měl upřesnit postupy provádění a koordinace v zájmu právní jistoty a účinnosti (čl. 1 odst. 6).

1.10.

EHSV se domnívá, že je nezbytná podrobná debata o důvodech a dopadech různých přístupů ke stanovení nových povinností podle článku 10 a k rozšíření postupů podle článku 17. EHSV je současně přesvědčen, že je třeba definovat konkrétní výjimečné okolnosti, pokud jde o šest parametrů použitých k určení strážců (čl. 3 odst. 6).

1.11.

EHSV má tedy za to, že definice „hlavních služeb“, „koncových uživatelů“ a „podnikatelských uživatelů“ by měly být mnohem specifičtější.

1.12.

EHSV se domnívá, že je třeba vyjasnit, že praktiky uvedené v článcích 5 a 6 představují zakázané praktiky. Článek 6 týkající se praktik však musí být uplatňován specificky v rámci pravidelného dialogu mezi Komisí a strážci.

2.   Připomínky k oblasti působnosti a určení

2.1.

EHSV se domnívá, že rozsah služeb je velmi obecný, ačkoli má zásadní význam. Ve skutečnosti pouze praktiky, které jsou přímo spojeny s těmito hlavními službami platforem, spadají do dané oblasti působnosti a vztahují se na ně povinnosti. EHSV podporuje právní jistotu, kterou by poskytla revize nařízení jakoukoli změnou rozsahu služeb.

2.2.

EHSV konstatuje, že ne všechny obavy zjištěné ohledně fungování trhu hlavních služeb se týkají koncových uživatelů (viz služby f), g) a h)), a rád by věděl, zda byl dostatečně posouzen dopad postupu aktu o digitálních trzích v rámci hlavních služeb B2B, zejména v ekosystému reklamy (reklamní trh).

2.3.

Pokud je navržena hlavní služba, pak je možné posoudit, zda má některý z jejích poskytovatelů vlastnosti, které kumulativně splňují kritéria, aby byl považován za strážce pro tuto konkrétní službu. EHSV tento kumulativní přístup podporuje.

2.4.   Konkrétní připomínky ke kvantitativnímu hodnocení – předpokládaní strážci

2.4.1.

Pokud jde o první prahovou hodnotu, EHSV konstatuje, že tato prahová hodnota odkazuje na celkový obrat společnosti, jež vlastní platformu, včetně veškerých linií podnikání, jejichž obchodním modelem není platforma a nejde o online činnosti, nikoli na obrat týkající se dané služby.

2.4.2.

EHSV podporuje prahovou hodnotu týkající se finančních údajů, zejména způsob, jakým pokrývá údaje o kapitalizaci, aby se zohlednila schopnost platforem zpeněžit jejich uživatele a jejich finanční kapacitu (včetně schopnosti využít přístup na finanční trh).

2.4.3.

Pokud jde o druhou prahovou hodnotu, EHSV uznává význam kritérií týkajících se počtu uživatelů (pro konkrétní hlavní službu platformy, která je analyzována).

2.4.4.

V návrhu se definice koncového uživatele (čl. 2 odst. 16) blíží definici spotřebitele a, jak je obvyklé, je postavena do protikladu k profesionálnímu uživateli. Ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. b) definuje koncept koncových uživatelů z hlediska doby trvání (měsíce) a relevantnosti (aktivity). EHSV se domnívá, že definice koncových uživatelů by měla být přesná (tj. procházející uživatelé, uživatelé navštěvující stránku, využívající ji jednou za měsíc). Táž otázka se týká i podnikatelských uživatelů. V zájmu právní jistoty EHSV doporučuje, aby byla koncepce „koncových uživatelů“ a „podnikatelských uživatelů“ v návrhu nařízení upřesněna nebo alespoň definována.

2.5.   Konkrétní připomínky ke kvalitativnímu hodnocení – hodnocení strážci

2.5.1.

Pokud nejsou všechny prahové hodnoty kumulativně dosaženy, může Komise provést šetření trhu. O tento průzkum může požádat členský stát (článek 15) a lze použít šest dalších parametrů, aby se určilo, zda platforma splňuje tři rozhodující kritéria (čl. 3 odst. 6).

2.5.2.

Kvalitativní posouzení na vnitřním trhu zavedené Evropskou komisí odráží mnohé parametry, jež jsou významné pro právo hospodářské soutěže a ekonomiku. Vzhledem k chybějícím precedentům (ke stanovení statusu strážce netřeba definovat příslušný trh nebo prokázat rozhodující vliv) nicméně není jasné/není vyzkoušeno, o kolik prvků/parametrů půjde a jak budou silné.

2.5.3.

Pokud je cílem zaměřit se na situace srovnatelné s těmi, jež byly určeny při kvantitativním posouzení, ale nebyly u nich překročeny prahové hodnoty, EHSV se domnívá, že mechanismus posuzování je jen velmi omezený, pokud jde o podrobnost. Na první pohled nic nebrání širšímu výkladu těchto parametrů za účelem jejich uplatnění na větší počet subjektů, neboť víme, že mnohé obchodní modely v celé ekonomice se vyvíjejí a experimentují prostřednictvím digitální transformace a nových obchodních modelů.

2.5.4.

Protože těchto šest parametrů umožňuje určit strážce, EHSV se domnívá, že je třeba definovat jejich konkrétní výjimečné okolnosti.

3.   Obecné připomínky k uvedeným praktikám

3.1.

EHSV se domnívá, že pro pochopení seznamů praktik stanovených v návrhu aktu o digitálních trzích je důležité podívat se zpět na činnost Komise: praktiky určené v nedávných letech, ty, na něž se již vztahuje nové nařízení o vztazích mezi platformami a podniky, a ty, na něž by se mohlo vztahovat právo hospodářské soutěže přizpůsobené digitálnímu ekosystému.

3.2.

EHSV se domnívá, že je třeba vyjasnit rozsah praktik, zejména pokud jej Komise může rozšířit. Zdá se tedy, že mnohé z praktik uvedených v článku 5 jsou součástí hlavních služeb platforem, ačkoli článek 6 zmiňuje využívání těchto hlavních služeb platforem za účelem posílení a ovlivnění výsledků trhu.

3.3.

EHSV požaduje, aby byl vyvinut spolehlivý systém osvědčování založený na postupech testování, které by podnikům umožnily potvrdit spolehlivost a bezpečnost jejich systémů umělé inteligence. Transparentnost, zejména systémů hodnocení, sledovatelnost a vysvětlitelnost algoritmických postupů rozhodování jsou technickým problémem, který vyžaduje podporu prostřednictvím nástrojů EU, jako je program Horizont Evropa (2).

3.4.   Konkrétní připomínky k nekalým praktikám založeným na datech

3.4.1.

EHSV uznává, že je třeba dále zlepšovat provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů stanovením postupu uvedeného v čl. 5 písm. a). EHSV rovněž vybízí Komisi, aby pravidelně přezkoumávala obecné nařízení o ochraně osobních údajů a související předpisy s ohledem na technologický vývoj (3).

3.4.2.

Pokud jde o účinnou přenositelnost údajů (čl. 6 písm. h)), EHSV zdůrazňuje, že podle nařízení o volném toku údajů pracuje odvětví cloudu na kodexu chování s cílem zajistit smluvní a technickou transparentnost, pokud jde o ukončování smluv a přenos údajů mezi poskytovateli cloudových služeb nebo zpět do vlastního úložiště. Účinnost kodexu při podpoře přenositelnosti na trhu cloud computingu by měla být brzy vyhodnocena.

3.5.   Konkrétní připomínky k nekalým praktikám zvýhodňování vlastních služeb

3.5.1.

Akt o digitálních trzích stanoví povinnost strážce neposkytovat zvýhodnění, ani pokud jde o „jakoukoli třetí“ stranu „patřící ke stejnému podniku“. Toto další upřesnění se však neopakuje v dalších ustanoveních, ačkoli strážce by mohl zabránit omezením uvedeným v těchto ustanoveních tím, že poskytne příslušné údaje třetí straně. Jako příklad lze uvést čl. 5 písm. a) nebo čl. 6 odst. 1 písm. a), kdy není zakázáno předávání údajů třetí straně (ať už patří ke stejnému podniku, nebo nikoli). Ačkoli článek 11 poskytuje určité řešení, nepovažujeme jej za dostatečné.

3.5.2.

Paritní doložka v čl. 5 písm. b): zabránit podnikatelským uživatelům, aby nabízeli stejné produkty nebo služby spotřebitelům prostřednictvím jiných online zprostředkovatelských služeb nebo vyhledávačů za podmínek, které se liší od podmínek nabízených prostřednictvím jejich platformy, bude nyní pro strážce zakázáno. EHSV je přesvědčen, že věta „… za ceny nebo za podmínek, které se liší…“, je obecná a může zahrnovat jiná kritéria než jen cenu, jež by mohlo být nutné upřesnit.

3.6.   Konkrétní připomínky k nespravedlivým podmínkám přístupu

3.6.1.

Pokud jde o praktiku uvedenou v čl. 5 písm. d), EHSV konstatuje, že nařízení o vztazích mezi platformami a podniky již obsahuje ustanovení o zajištění přístupu k podávání stížností pro podnikatelské uživatele a transparentnosti při vyřizování stížností, a zpochybňuje relevantnost této praktiky. EHSV se táže, proč nejsou zohledněni koncoví uživatelé.

4.   Připomínky k vyšetřovacím, donucovacím a sledovacím pravomocem

4.1.

Pro účely čl. 3 odst. 6 by měla být věnována větší pozornost zapojení orgánů dotčených členských států do rozhodování. Domníváme se, že orgány členských států by měly mít právo předložit Komisi žádost týkající se vydání rozhodnutí podle odstavce 6 a Komise by měla mít odpovídající povinnost žádost projednat a případně umožnit dotčenému členskému státu přijmout předběžná opatření v očekávání rozhodnutí Komise. Pro účely rozhodnutí by Komise měla rovněž požádat o stanovisko všechny členské státy, v nichž je možný strážce činný.

4.2.

Návrh nařízení spojuje sebehodnocení ze strany platforem a hodnocení příslušným orgánem – Evropskou komisí. Toto posouzení nicméně v prvním případě provádí hlavní platforma služeb, která musí Komisi oznámit, že těchto prahových hodnot bylo dosaženo, a to do tří měsíců (čl. 3 odst. 3). EHSV uznává a podporuje skutečnost, že postup aktu o digitálních trzích zajišťuje odpovědnost platforem. Konstatuje také, že návrh respektuje práva na obhajobu a odvolání a tempo digitálního podnikání.

4.3.

EHSV podporuje opatření aktu o digitálních trzích, která Komisi umožní posoudit a sledovat růst platforem strážců, jako jsou fúze přesahující prahové hodnoty nařízení (ES) č. 139/2004 (4).

4.4.

EHSV dále podporuje posouzení prováděné Komisí, zda stávající režim EU umožňuje dostatečně zohlednit významné akvizice cílů s nízkým obratem, které mohou mít dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu EU (5). Jednou z možností by mohl být návrh komisařky Vestager zahájit přijímání upozornění vnitrostátních orgánů na ochranu hospodářské soutěže na fúze, ať už měly tyto orgány pravomoc příslušný případ přezkoumat, či nikoliv (6).

4.5.

V zájmu maximální účinnosti je třeba zřídit plánovaný poradní výbor pro digitální trhy, jenž bude nápomocen Komisi. EHSV považuje článek 32 v tomto ohledu za velmi vágní a domnívá se, že by měl být tento výbor pověřen průběžným dohledem a monitorováním. EHSV rovněž navrhuje zvážit, zda by tento výbor nemohl přijímat stížnosti od spotřebitelských sdružení a sociálních partnerů.

4.6.

EHSV se domnívá, že by měly být vyslechnuty organizace zabývající se zájmy podniků a ochranou spotřebitele, jakož i odborové organizace, a jejich názory by měly být zohledněny, tak jako tomu může být v případech týkajících se hospodářské soutěže. Článek 20 aktu o digitálních trzích uděluje Komisi pravomoc provádět dotazování a činit prohlášení. EHSV navrhuje, aby bylo v tomto článku jasně zakotveno jejich zapojení a právo být vyslechnut.

---

(1)  Stanovisko EHSV Akt o digitálních službách (viz strana 64 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 64.

(3)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 64.

(4)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(5)  https://one.oecd.org/document/DAF/COMP/WD(2020)24/en/pdf.

(6)  https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/vestager/announcements/future-eu-merger-control_en.