ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 33 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 49 |
|
|
Oprava |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty, jejichž zveřejnění je povinné
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 166/2006
ze dne 18. ledna 2006,
kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci Výboru regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Šestý akční program Společenství pro životní prostředí přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES (3) požaduje podpořit snazší přístup občanů k informacím o stavu životního prostředí a jeho vývoji v souvislosti s vývojovými směry v hospodářské, sociální a zdravotní oblasti a všeobecně zvyšovat environmentální uvědomění. |
(2) |
Úmluva EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“), kterou Evropské společenství podepsalo dne 25. června 1998, uznává, že zvýšený přístup veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí a šíření těchto informací přispívá k většímu environmentálnímu uvědomění, svobodné výměně názorů, účinnější účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí a v konečném důsledku k lepšímu životnímu prostředí. |
(3) |
Registry úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „PRTR“) jsou nákladově efektivním nástrojem, který podporuje šetrnější chování k životnímu prostředí, zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o únicích znečišťujících látek a přenosech znečišťujících látek a odpadů mimo lokalitu a slouží při sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, monitorování souladu s určitými mezinárodními dohodami, stanovování priorit a hodnocení pokroku dosaženého na základě politik a programů Společenství a jednotlivých států v oblasti životního prostředí. |
(4) |
Integrovaný a soudržný PRTR poskytne veřejnosti, průmyslovému odvětví, vědcům, pojišťovacím společnostem, místním orgánům, nevládním organizacím a jiným subjektům v rozhodovacím procesu spolehlivou databázi pro srovnávání a budoucí rozhodování v záležitostech životního prostředí. |
(5) |
Evropské společenství podepsalo dne 21. května 2003 Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „protokol“). Právní předpisy Společenství by měly být v souladu s tímto protokolem s ohledem na jeho uzavření Společenstvím. |
(6) |
Evropský registr emisí znečišťujících látek (dále jen „EPER“) byl zřízen rozhodnutím Komise 2000/479/ES (4). Protokol je založen na stejných zásadách jako EPER, ale má širší dosah, protože zahrnuje ohlašování většího počtu znečišťujících látek, většího počtu činností, úniků do půdy, úniků z rozptýlených zdrojů a přenosů mimo lokalitu. |
(7) |
Úkoly a cíle sledované evropským PRTR mohou být dosaženy pouze v případě, že budou údaje spolehlivé a porovnatelné. Z toho důvodu je nutné odpovídající sladění systému shromažďování a předávání údajů, aby byla zajištěna jejich kvalita a porovnatelnost. V souladu s protokolem by měl být evropský PRTR navržen tak, aby k němu měla veřejnost co nejsnadnější přístup prostřednictvím internetu. Úniky a přenosy by měly být snadno identifikovatelné v různých agregovaných a neagregovaných podobách, aby bylo možné získat v přiměřeném čase maximální množství informací. |
(8) |
Za účelem dalšího prosazování cíle podporovat snazší přístup občanů k informacím o stavu životního prostředí a jeho vývoji a rovněž všeobecně zvyšovat environmentální uvědomění by měl evropský PRTR obsahovat odkazy na jiné podobné databáze v členských státech, nečlenských státech a mezinárodních organizacích. |
(9) |
V souladu s protokolem by měl evropský PRTR také obsahovat informace o specifických způsobech odstraňování odpadů, které mají být ohlašovány jako úniky do půdy; způsoby využití, jako je zapravování kalů a chlévské mrvy, se v této kategorii neohlašují. |
(10) |
Za účelem dosažení cíle evropského PRTR, kterým je poskytovat spolehlivé informace veřejnosti a umožnit přijímaní rozhodnutí na základě znalosti věci, je nezbytné stanovit přiměřené, avšak přísné časové rámce pro shromažďování údajů a ohlašování; to platí zejména pro ohlašování Komisi ze strany členských států. |
(11) |
Ohlašování úniků z průmyslových provozoven, ačkoliv není dosud vždy konzistentní, úplné a porovnatelné, je v mnoha členských státech dobře zavedeným postupem. Ohlašování úniků z rozptýlených zdrojů by mělo být případně zdokonaleno, aby umožnilo subjektům podílejícím se na rozhodovacím procesu vidět tyto úniky v širších souvislostech a zvolit pro snížení znečištění nejúčinnější řešení. |
(12) |
Údaje ohlašované členskými státy by měly být vysoce kvalitní, zejména pokud jde o jejich úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost. Je velmi důležité koordinovat budoucí úsilí provozovatelů a členských států zaměřené na zvýšení kvality ohlašovaných údajů. Komise proto společně se členskými státy zahájí práci na zajištění kvality. |
(13) |
V souladu s Aarhuskou úmluvou by veřejnost měla bez nutnosti prokazování svého zájmu získat přístup k informacím obsaženým v evropském PRTR, a to především zajištěním přímého elektronického přístupu k evropskému PRTR prostřednictvím internetu. |
(14) |
Přístup k informacím poskytnutým evropským PRTR by měl být neomezený a výjimky z tohoto pravidla by měly být možné pouze v případech, kdy jsou výslovně přiznány stávajícími právními předpisy Společenství. |
(15) |
V souladu s Aarhuskou úmluvou by měla být zajištěna účast veřejnosti na dalším vývoji evropského PRTR, a to tak, že jí bude poskytnuta včasná a účinná příležitost předložit připomínky, informace, analýzy nebo důležitá stanoviska k procesu rozhodování. Žadatelé by měli mít možnost domáhat se správního nebo soudního přezkoumání aktů nebo nečinnosti orgánu veřejné správy v souvislosti s žádostí. |
(16) |
Za účelem zvýšení užitečnosti a dopadu evropského PRTR by měly Komise a členské státy spolupracovat při vypracování příručky pro podporu provádění evropského PRTR, při podpoře uvědomění veřejnosti a při poskytování odpovídající a včasné technické pomoci. |
(17) |
Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5). |
(18) |
Jelikož cíle opatření, která mají být přijata, totiž zvýšit přístup veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí prostřednictvím zřízení integrované, ucelené elektronické databáze pro celé Společenství, nemůže být uspokojivým způsobem dosaženo na úrovni členských států, protože potřeba porovnatelnosti údajů ve všech členských státech vyžaduje vysokou úroveň sladění, a může být proto z důvodu rozsahu nebo účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. |
(19) |
Za účelem zjednodušení a zefektivnění ohlašovací povinnosti by měly být změněny směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (6) a směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (7). |
(20) |
Evropský PRTR si klade mimo jiné za cíl informovat veřejnost o podstatných emisích znečišťujících látek způsobených zejména činnostmi uvedenými ve směrnici 96/61/ES. To znamená, že na základě tohoto nařízení by veřejnost měla být informována o emisích ze zařízení uvedených v příloze I uvedené směrnice. |
(21) |
Za účelem omezení dvojího ohlašování lze v souladu s protokolem do maximální proveditelné míry sjednotit systémy registru úniků a přenosů znečišťujících látek a s existujícími zdroji informací, jako jsou například ohlašovací mechanismy na základě licencí či povolení pro provoz. V souladu s protokolem by ustanovení tohoto nařízení neměla ovlivnit právo členských států zachovat nebo zavést obsáhlejší či veřejnosti přístupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek, než jaký požaduje protokol, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zřizuje integrovaný registr úniků a přenosů znečišťujících látek na úrovni Společenství (dále jen „evropský PRTR“) ve formě veřejně přístupné elektronické databáze a stanoví pravidla pro jeho fungování, aby se provedl Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „protokol“), usnadnila se účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí a přispělo se k prevenci a omezování znečištění životního prostředí.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„veřejností“ jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi; |
2) |
„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán nebo orgány nebo jakýkoliv jiný příslušný subjekt nebo subjekty, které jsou určeny členskými státy; |
3) |
„zařízením“ stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s činnostmi probíhajícími v dané lokalitě a mohly by ovlivnit emise a znečištění; |
4) |
„provozovnou“ jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě, které provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba; |
5) |
„lokalitou“ zeměpisné umístění provozovny; |
6) |
„provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která provozovnu provozuje nebo řídí, nebo v případech, kdy tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, osoba, na kterou byly převedeny rozhodující ekonomické pravomoci nad technickým fungováním provozovny; |
7) |
„ohlašovacím rokem“ kalendářní rok, za který musí být shromážděny údaje o únicích znečišťujících látek a přenosech mimo lokalitu; |
8) |
„látkou“ jakýkoli chemický prvek a jeho sloučeniny, s výjimkou radioaktivních látek; |
9) |
„znečišťující látkou“ látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z důvodu svých vlastností a zavedení do životního prostředí; |
10) |
„únikem“ jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod; |
11) |
„přenosem mimo lokalitu“ přesun odpadů určených k využití nebo odstranění a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny; |
12) |
„rozptýlenými zdroji“ mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do půdy, ovzduší nebo vody, jejichž společný dopad na tyto složky může být významný a u kterých není praktické shromažďovat hlášení z každého jednotlivého zdroje zvlášť; |
13) |
„odpadem“ jakákoliv látka nebo předmět podle definice v čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (8); |
14) |
„nebezpečným odpadem“ jakákoliv látka nebo předmět podle definice v čl. 1 odst. 4 směrnice 91/689/EHS; |
15) |
„odpadními vodami“ městské odpadní vody, splašky a průmyslové odpadní vody podle definice v čl. 2 bodech 1, 2 a 3 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (9) a jakékoliv jiné použité vody podléhající z důvodu obsažených látek nebo předmětů regulaci na základě právních předpisů Společenství; |
16) |
„odstraňováním“ kterýkoliv ze způsobů uvedených v příloze II A směrnice 75/442/EHS; |
17) |
„využitím“ kterýkoliv ze způsobů uvedených v příloze II B směrnice 75/442/EHS. |
Článek 3
Obsah evropského PRTR
Evropský PRTR obsahuje informace o:
a) |
únicích znečišťujících látek uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a), které musí provozovatelé provozoven provádějících činnosti uvedené v příloze I ohlašovat; |
b) |
přenosech odpadů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) a znečišťujících látek v odpadních vodách uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. c) mimo lokalitu, které musí provozovatelé provozoven provádějících činnosti uvedené v příloze I ohlašovat; |
c) |
únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů uvedených v čl. 8 odst. 1, pokud jsou takové informace k dispozici. |
Článek 4
Návrh a struktura
1. Komise zveřejní evropský PRTR s údaji v agregované i neagregované podobě, aby mohly být úniky a přenosy vyhledávány a identifikovány podle:
a) |
provozovny, případně její mateřské společnosti, a jejího zeměpisného umístění včetně povodí; |
b) |
činnosti; |
c) |
výskytu na úrovni členského státu nebo Společenství; |
d) |
znečišťující látky, případně odpadu; |
e) |
každé složky životního prostředí (ovzduší, vody, půdy), do které znečišťující látka unikne; |
f) |
přenosů odpadů mimo lokalitu a případně jejich místa určení; |
g) |
přenosů znečišťujících látek v odpadních vodách mimo lokalitu; |
h) |
rozptýlených zdrojů; |
i) |
majitele nebo provozovatele provozovny. |
2. Evropský PRTR je navržen tak, aby k němu měla veřejnost co nejsnadnější přístup a aby byly informace za běžných provozních podmínek nepřetržitě a snadno přístupné prostřednictvím internetu a jiných elektronických prostředků. Jeho návrh zohlední možnost jeho budoucího rozšíření a zahrne všechny údaje ohlášené za předchozí ohlašovací roky, a to alespoň za posledních deset ohlašovacích let.
3. Evropský PRTR obsahuje odkazy na:
a) |
vnitrostátní PRTR členských států; |
b) |
další příslušné stávající veřejně přístupné databáze o záležitostech souvisejících s PRTR, včetně vnitrostátních PRTR ostatních stran protokolu, a je-li to proveditelné, PRTR jiných zemí; |
c) |
webové stránky provozoven, pokud existují a pokud jsou odkazy provozovnami poskytovány dobrovolně. |
Článek 5
Ohlašování provozovateli
1. Provozovatel každé provozovny, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu stanovené v uvedené příloze, ohlásí svému příslušnému orgánu každoročně množství následujících úniků a přenosů spolu s uvedením, zda se jedná o informace založené na měření, výpočtu či odhadu:
a) |
úniky jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II do ovzduší, vody a půdy, u které byla překročena příslušná prahová hodnota stanovená v příloze II; |
b) |
přenosy nebezpečných odpadů překračující 2 tuny za rok nebo nikoliv nebezpečných odpadů překračující 2 000 tun za rok mimo lokalitu, a to pro jakýkoli způsob využití nebo odstranění s výjimkou odstranění úpravou půdními procesy a hlubinnou injektáží, jak je uvedeno v článku 6, s uvedením „R“ nebo „D“ podle toho, zda je odpad určen k využití nebo k odstranění, a v případě přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího využití nebo odstranění tohoto odpadu a lokality skutečného využití nebo odstranění; |
c) |
přenosy jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II a obsažené v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu, u které byla překročena prahová hodnota stanovená v příloze II, sloupci 1b. |
Provozovatel každé provozovny, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu stanovené v uvedené příloze, oznámí svému příslušnému orgánu informace k určení provozovny v souladu s přílohou III, pokud příslušný orgán nemá tyto informace již k dispozici.
V případě údajů, u nichž je uvedeno, že jsou založeny na měření či výpočtu, se ohlásí analytická metoda nebo metoda výpočtu.
Úniky uvedené v příloze II, které se ohlašují podle písmene a) tohoto odstavce, zahrnují veškeré úniky ze všech zdrojů uvedených v příloze I v lokalitě provozovny.
2. Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují celkové informace o únicích a přenosech v důsledku všech úmyslných, havarijních, pravidelných a nepravidelných činností.
Při poskytování těchto informací uvedou provozovatelé veškeré údaje související s náhodnými úniky, jsou-li takové údaje k dispozici.
3. Provozovatel každé provozovny shromažďuje s odpovídající četností informace potřebné ke stanovení, na které z úniků a přenosů mimo lokalitu z dané provozovny se podle odstavce 1 vztahuje ohlašovací povinnost.
4. Při přípravě hlášení použije dotčený provozovatel nejlepší dostupné informace, které mohou zahrnovat údaje získané na základě monitorování, emisní faktory, rovnice hmotnostních bilancí, nepřímé monitorování nebo jiné výpočty, technické úsudky a jiné metody v souladu s čl. 9 odst. 1 a podle mezinárodně schválených metodik, pokud jsou k dispozici.
5. Provozovatel každé dotčené provozovny uchovává pro příslušné orgány členského státu k dispozici evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku. Tato evidence rovněž obsahuje popis metodiky použité ke shromáždění údajů.
Článek 6
Úniky do půdy
Odpad, který je odstraňován „úpravou půdními procesy“ nebo „hlubinnou injektáží“ ve smyslu přílohy IIA směrnice 75/442/EHS, ohlašuje jako únik do půdy pouze provozovatel provozovny, z níž odpad pochází.
Článek 7
Ohlašování členskými státy
1. S ohledem na požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku určí členské státy datum, do kterého provozovatelé poskytnou příslušnému orgánu všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 a informace uvedené v čl. 5 odst. 3, 4 a 5.
2. Členské státy poskytnou Komisi všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 elektronickou cestou ve formátu uvedeném v příloze III a podle tohoto časového plánu:
a) |
za první ohlašovací rok do 18 měsíců od konce ohlašovacího roku; |
b) |
za všechny následující ohlašovací roky do 15 měsíců od konce ohlašovacího roku. |
Prvním ohlašovacím rokem je rok 2007.
3. Komise, jíž je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, začlení informace ohlášené členskými státy do evropského PRTR podle tohoto časového plánu:
a) |
za první ohlašovací rok do 21 měsíců od konce ohlašovacího roku; |
b) |
za všechny následující ohlašovací roky do 16 měsíců od konce ohlašovacího roku. |
Článek 8
Úniky z rozptýlených zdrojů
1. Komise, jíž je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, zařadí do evropského PRTR informace o únicích z rozptýlených zdrojů, pokud takové informace existují a byly již ohlášeny členskými státy.
2. Informace uvedené v odstavci 1 se uspořádají tak, aby umožnily uživatelům vyhledávat a identifikovat úniky znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů podle odpovídajícího územního členění, a obsahují informace o typu metodiky použité k získání informací.
3. Pokud Komise shledá, že o únicích z rozptýlených zdrojů neexistují žádné údaje, přijme postupem podle čl. 19 odst. 2 opatření pro zahájení ohlašování úniků příslušných znečišťujících látek z jednoho nebo více rozptýlených zdrojů, a to případně za použití mezinárodně uznávané metodiky.
Článek 9
Zajištění a posuzování kvality
1. Provozovatel každé provozovny podléhající ohlašovací povinnosti podle článku 5 zajistí kvalitu informací, které ohlašuje.
2. Příslušné orgány posoudí kvalitu údajů poskytnutých provozovateli provozoven uvedených v odstavci 1, zejména pokud jde o jejich úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost.
3. Komise koordinuje práci na zajištění a posouzení kvality na základě konzultací s výborem uvedeným v čl. 19 odst. 1.
4. Komise může přijmout pokyny pro monitorování a ohlašování emisí v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2. Tyto pokyny odpovídají případně mezinárodně uznaných metodikám a jsou v souladu s jinými právními předpisy Společenství.
Článek 10
Přístup k informacím
1. Komise, jíž je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, zpřístupní evropský PRTR pro veřejnost bezplatně na internetu podle časového rámce stanoveného v čl. 7 odst. 3.
2. Pokud informace obsažené v evropském PRTR nejsou snadno veřejně dostupné přímými elektronickými prostředky, usnadní dotyčný členský stát a Komise elektronický přístup k evropskému PRTR na veřejně přístupných místech.
Článek 11
Důvěrnost
Kdykoliv je členským státem s určitou informací zacházeno jako s důvěrnou v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (10), uvede členský stát ve své zprávě podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení za každý ohlašovací rok samostatně u každé provozovny, která uplatňuje nárok na důvěrnost, jaký druh informací byl zadržen a z jakého důvodu.
Článek 12
Účast veřejnosti
1. Komise poskytne veřejnosti včasnou a účinnou příležitost zúčastnit se dalšího vývoje evropského PRTR, včetně budování kapacit a přípravy změn tohoto nařízení.
2. Veřejnosti se poskytne příležitost předložit v přiměřeném časovém rámci příslušné připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska.
3. Komise tyto příspěvky vezme náležitým způsobem v úvahu a uvědomí veřejnost o výsledku účasti veřejnosti.
Článek 13
Přístup k právní ochraně
Přístup k právní ochraně v souvislosti s přístupem veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí se zajistí podle článku 6 směrnice 2003/4/ES, a pokud jsou dotčeny orgány Společenství, podle článků 6, 7 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (11).
Článek 14
Příručka
1. Co nejdříve, avšak nejpozději čtyři měsíce před začátkem prvního ohlašovacího roku vypracuje Komise po konzultacích s výborem uvedeným v čl. 19 odst. 1 příručku na podporu provádění evropského PRTR.
2. Příručka pro provádění evropského PRTR bude upravovat zejména:
a) |
postupy ohlašování; |
b) |
ohlašované údaje; |
c) |
zajištění a posuzování kvality; |
d) |
v případě důvěrných údajů označení druhu zadržovaných údajů a důvody, proč bylo jejich poskytnutí odmítnuto; |
e) |
odkazy na mezinárodně uznávané metody pro zjišťování a analýzu úniků, metody odběru vzorků; |
f) |
uvádění mateřských společností; |
g) |
kódování činností podle přílohy I tohoto nařízení a směrnice 96/61/ES. |
Článek 15
Zvyšování informovanosti
Komise a členské státy podpoří informovanost veřejnosti o evropském PRTR a zajistí poskytnutí pomoci při přístupu k evropskému PRTR a při pochopení a použití informací v něm obsažených.
Článek 16
Další informace, které mají členské státy ohlašovat
1. V jedné zprávě založené na informacích z posledních tří ohlašovacích let, podávané každé tři roky spolu s údaji sdělovanými podle článku 7, informují členské státy Komisi o postupu a opatřeních přijatých s ohledem na:
a) |
požadavky podle článku 5; |
b) |
zajištění a posuzování kvality podle článku 9; |
c) |
přístup k informacím podle čl. 10 odst. 2; |
d) |
opatření pro zvyšování informovanosti podle článku 15; |
e) |
důvěrnost informací podle článku 11; |
f) |
sankce stanovené podle článku 20 a zkušenosti s jejich uplatňováním. |
2. S cílem usnadnit členským státům podávání zpráv stanovených v odstavci 1 předloží Komise návrh dotazníku, který se přijme postupem podle čl. 19 odst. 2.
Článek 17
Přezkum prováděný Komisí
1. Komise přezkoumá informace poskytnuté členskými státy podle článku 7 a po konzultaci s členskými státy zveřejní každé tři roky zprávu založenou na dostupných informacích z posledních tří ohlašovacích let, a to do šesti měsíců od zveřejnění těchto informací na internetu.
2. Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě spolu s hodnocením fungování evropského PRTR.
Článek 18
Změny příloh
Jakékoli změny nezbytné pro přizpůsobení:
a) |
přílohy II nebo III tohoto nařízení vědeckému a technickému pokroku nebo |
b) |
přílohy II nebo III tohoto nařízení v důsledku jakýchkoli změn příloh protokolu přijatých na zasedání stran protokolu |
se přijímají v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2.
Článek 19
Postup ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Článek 20
Sankce
1. Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné při porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla prováděna. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
2. Členské státy sdělí tato ustanovení Komisi nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost a neprodleně ji uvědomí o všech následných změnách, které se jich týkají.
Článek 21
Změny směrnic 91/689/EHS a 96/61/ES
1. Ve směrnici 91/689/EHS se v článku 8 zrušuje odstavec 3.
2. Ve směrnici 96/61/ES se v článku 15 zrušuje odstavec 3.
Článek 22
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 18. ledna 2006.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
H. WINKLER
(1) Stanovisko ze dne 6. dubna 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 192, 28.7.2000, s. 36.
(5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(6) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice ve znění směrnice 94/31/ES (Úř. věst. L 168, 2.7.1994, s. 28).
(7) Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(8) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(9) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(10) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.
(11) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
PŘÍLOHA I
Činnosti
Č. |
Činnost |
Prahová hodnota pro kapacitu |
||||||||||||||||||||||
1. |
Odvětví energetiky |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Rafinerie minerálních olejů a plynu |
* (1) |
||||||||||||||||||||||
b) |
Zařízení na zplyňování a zkapalňování |
* |
||||||||||||||||||||||
c) |
Tepelné elektrárny a další spalovací zařízení |
o tepelném příkonu 50 megawattů (MW) |
||||||||||||||||||||||
d) |
Koksovací pece |
* |
||||||||||||||||||||||
e) |
Rotační mlýny na uhlí |
o kapacitě 1 tuna za hodinu |
||||||||||||||||||||||
f) |
Zařízení na výrobu uhelných výrobků a pevného bezdýmného paliva |
* |
||||||||||||||||||||||
2. |
Výroba a zpracování kovů |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy) |
* |
||||||||||||||||||||||
b) |
Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně kontinuálního lití |
o kapacitě 2,5 tuny za hodinu |
||||||||||||||||||||||
c) |
Zařízení na zpracování železných kovů: |
|
||||||||||||||||||||||
|
o kapacitě 20 tun surové oceli za hodinu |
|||||||||||||||||||||||
|
o energii 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW |
|||||||||||||||||||||||
|
se zpracovávaným množstvím 2 tuny surové oceli za hodinu |
|||||||||||||||||||||||
d) |
Slévárny železných kovů |
o výrobní kapacitě 20 tun denně |
||||||||||||||||||||||
e) |
Zařízení: |
|
||||||||||||||||||||||
|
* |
|||||||||||||||||||||||
|
o kapacitě tavení 4 tuny denně u olova a kadmia nebo 20 tun denně u všech ostatních kovů |
|||||||||||||||||||||||
f) |
Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů |
je-li objem lázní 30 m3 |
||||||||||||||||||||||
3. |
Zpracování nerostů |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Podpovrchová těžba a související činnosti |
* |
||||||||||||||||||||||
b) |
Povrchová těžba a těžba v lomech |
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, 25 hektarů |
||||||||||||||||||||||
c) |
Zařízení na výrobu: |
|
||||||||||||||||||||||
|
o výrobní kapacitě 500 tun denně |
|||||||||||||||||||||||
|
o výrobní kapacitě 50 tun denně |
|||||||||||||||||||||||
|
o výrobní kapacitě 50 tun denně |
|||||||||||||||||||||||
d) |
Zařízení na výrobu azbestu a výrobků na bázi azbestu |
* |
||||||||||||||||||||||
e) |
Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken |
o kapacitě tavení 20 tun denně |
||||||||||||||||||||||
f) |
Zařízení na tavení minerálních materiálů, včetně výroby minerálních vláken |
o kapacitě tavení 20 tun denně |
||||||||||||||||||||||
g) |
Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu |
o výrobní kapacitě 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí 4 m3 a hustotě vsázky na pec 300 kg/m3 |
||||||||||||||||||||||
4. |
Chemický průmysl |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou:
|
* |
||||||||||||||||||||||
b) |
Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou:
|
* |
||||||||||||||||||||||
c) |
Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných) v průmyslovém měřítku |
* |
||||||||||||||||||||||
d) |
Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů v průmyslovém měřítku |
* |
||||||||||||||||||||||
e) |
Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických výrobků v průmyslovém měřítku |
* |
||||||||||||||||||||||
f) |
Zařízení na výrobu výbušnin a pyrotechnických výrobků v průmyslovém měřítku |
* |
||||||||||||||||||||||
5. |
Nakládání s odpady a odpadními vodami |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Zařízení na využívání nebo odstraňování nebezpečných odpadů |
s příjmem 10 tun denně |
||||||||||||||||||||||
b) |
Zařízení na spalování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, které jsou v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (2) |
o kapacitě 3 tuny za hodinu |
||||||||||||||||||||||
c) |
Zařízení na odstraňování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné |
o kapacitě 50 tun denně |
||||||||||||||||||||||
d) |
Skládky (s výjimkou skládek inertního odpadu a skládek, které byly definitivně uzavřeny před 16. červencem 2001 nebo u kterých uplynula lhůta následné péče o skládku požadovaná příslušnými orgány podle článku 13 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (3)) |
s příjmem 10 tun denně nebo o celkové kapacitě 25 000 tun |
||||||||||||||||||||||
e) |
Zařízení na využívání nebo odstraňování mrtvých těl zvířat a odpadu živočišného původu |
o kapacitě zpracování 10 tun denně |
||||||||||||||||||||||
f) |
Čistírny městských odpadních vod |
o kapacitě 100 000 ekvivalentních obyvatel |
||||||||||||||||||||||
g) |
Samostatně provozované čistírny průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v této příloze |
o kapacitě 10 000 m3 denně (4) |
||||||||||||||||||||||
6. |
Výroba a zpracování papíru a dřeva |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů |
* |
||||||||||||||||||||||
b) |
Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky a jiných primárních výrobků ze dřeva (jako je dřevotříska, dřevovláknité desky a překližka) |
o výrobní kapacitě 20 tun denně |
||||||||||||||||||||||
c) |
Průmyslové závody na konzervaci dřeva a výrobků ze dřeva chemikáliemi |
o výrobní kapacitě 50 m3 denně |
||||||||||||||||||||||
7. |
Intenzivní živočišná výroba a akvakultura |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Zařízení pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat s prostorem pro |
|
||||||||||||||||||||||
b) |
Intenzivní akvakultura |
o výrobní kapacitě 1 000 tun ryb nebo měkkýšů za rok |
||||||||||||||||||||||
8. |
Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Jatky |
o kapacitě porážky 50 tun denně |
||||||||||||||||||||||
b) |
Úprava a zpracování za účelem výroby potravin a nápojů: |
|
||||||||||||||||||||||
|
o výrobní kapacitě 75 tun hotových produktů denně |
|||||||||||||||||||||||
|
o výrobní kapacitě 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) |
|||||||||||||||||||||||
c) |
Úprava a zpracování mléka |
s množstvím odebíraného mléka 200 tun denně (v průměru za rok) |
||||||||||||||||||||||
9. |
Ostatní činnosti |
|
||||||||||||||||||||||
a) |
Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií |
o kapacitě zpracování 10 tun denně |
||||||||||||||||||||||
b) |
Závody na vydělávání kůží a kožešin |
o kapacitě zpracování 12 tun hotových výrobků denně |
||||||||||||||||||||||
c) |
Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci |
o spotřebě rozpouštědel 150 kg za hodinu nebo 200 tun za rok |
||||||||||||||||||||||
d) |
Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací |
* |
||||||||||||||||||||||
e) |
Zařízení na stavbu a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí |
o kapacitě pro lodě délky 100 m |
(1) Hvězdička (*) označuje, že se nepoužije žádná prahová hodnota pro kapacitu (všechny provozovny podléhají ohlašování).
(2) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.
(3) Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(4) Prahová hodnota pro kapacitu se nejpozději do roku 2010 přezkoumá ve světle výsledků prvního ohlašovacího kola.
PŘÍLOHA II
Znečišťující látky (1)
Č. |
Číslo CAS |
Znečišťující látka (2) |
Prahová hodnota pro úniky (sloupec 1) |
||
do ovzduší (sloupec 1a) kg/rok |
do vody (sloupec 1b) kg/rok |
do půdy (sloupec 1c) kg/rok |
|||
1 |
74-82-8 |
Methan (CH4) |
100 000 |
— (3) |
— |
2 |
630-08-0 |
Oxid uhelnatý (CO) |
500 000 |
— |
— |
3 |
124-38-9 |
Oxid uhličitý (CO2) |
100 milionů |
— |
— |
4 |
|
Fluorované uhlovodíky (HFC) (4) |
100 |
— |
— |
5 |
10024-97-2 |
Oxid dusný (N2O) |
10 000 |
— |
— |
6 |
7664-41-7 |
Amoniak (NH3) |
10 000 |
— |
— |
7 |
|
Nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) |
100 000 |
— |
— |
8 |
|
Oxidy dusíku (NOx/NO2) |
100 000 |
— |
— |
9 |
|
Perfluorouhlovodíky (PFC) (5) |
100 |
— |
— |
10 |
2551-62-4 |
Fluorid sírový (SF6) |
50 |
— |
— |
11 |
|
Oxidy síry (SOx/SO2) |
150 000 |
— |
— |
12 |
|
Celkový dusík |
— |
50 000 |
50 000 |
13 |
|
Celkový fosfor |
— |
5 000 |
5 000 |
14 |
|
Hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) (6) |
1 |
— |
— |
15 |
|
Chlorofluorouhlovodíky (CFC) (7) |
1 |
— |
— |
16 |
|
Halony (8) |
1 |
— |
— |
17 |
|
Arsen a sloučeniny (jako As) (9) |
20 |
5 |
5 |
18 |
|
Kadmium a sloučeniny (jako Cd) (9) |
10 |
5 |
5 |
19 |
|
Chrom a sloučeniny (jako Cr) (9) |
100 |
50 |
50 |
20 |
|
Měď a sloučeniny (jako Cu) (9) |
100 |
50 |
50 |
21 |
|
Rtuť a sloučeniny (jako Hg) (9) |
10 |
1 |
1 |
22 |
|
Nikl a sloučeniny (jako Ni) (9) |
50 |
20 |
20 |
23 |
|
Olovo a sloučeniny (jako Pb) (9) |
200 |
20 |
20 |
24 |
|
Zinek a sloučeniny (jako Zn) (9) |
200 |
100 |
100 |
25 |
15972-60-8 |
Alachlor |
— |
1 |
1 |
26 |
309-00-2 |
Aldrin |
1 |
1 |
1 |
27 |
1912-24-9 |
Atrazin |
— |
1 |
1 |
28 |
57-74-9 |
Chlordan |
1 |
1 |
1 |
29 |
143-50-0 |
Chlordecon |
1 |
1 |
1 |
30 |
470-90-6 |
Chlorfenvinfos |
— |
1 |
1 |
31 |
85535-84-8 |
Chloroalkany, C10-C13 |
— |
1 |
1 |
32 |
2921-88-2 |
Chlorpyrifos |
— |
1 |
1 |
33 |
50-29-3 |
DDT |
1 |
1 |
1 |
34 |
107-06-2 |
1,2-dichlorethan (EDC) |
1 000 |
10 |
10 |
35 |
75-09-2 |
Dichloromethan (DCM) |
1 000 |
10 |
10 |
36 |
60-57-1 |
Dieldrin |
1 |
1 |
1 |
37 |
330-54-1 |
Diuron |
— |
1 |
1 |
38 |
115-29-7 |
Endosíran |
— |
1 |
1 |
39 |
72-20-8 |
Endrin |
1 |
1 |
1 |
40 |
|
Halogenované organické sloučeniny (jako AOX) (10) |
— |
1 000 |
1 000 |
41 |
76-44-8 |
Heptachlor |
1 |
1 |
1 |
42 |
118-74-1 |
Hexachlorbenzen (HCB) |
10 |
1 |
1 |
43 |
87-68-3 |
Hexachlorbutadien (HCBD) |
— |
1 |
1 |
44 |
608-73-1 |
1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH) |
10 |
1 |
1 |
45 |
58-89-9 |
Lindan |
1 |
1 |
1 |
46 |
2385-85-5 |
Mirex |
1 |
1 |
1 |
47 |
|
PCDD+PCDF (dioxiny+ furany) (jako Teq) (11) |
0,0001 |
0,0001 |
0,0001 |
48 |
608-93-5 |
Pentachlorbenzen |
1 |
1 |
1 |
49 |
87-86-5 |
Pentachlorfenol (PCP) |
10 |
1 |
1 |
50 |
1336-36-3 |
Polychlorované bifenyly (PCB) |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
51 |
122-34-9 |
Simazin |
— |
1 |
1 |
52 |
127-18-4 |
Tetrachlorethylen (PER) |
2 000 |
10 |
— |
53 |
56-23-5 |
Tetrachlormethan (TCM) |
100 |
1 |
— |
54 |
12002-48-1 |
Trichlorbenzeny (TCB) (všechny izomery) |
10 |
1 |
— |
55 |
71-55-6 |
1,1,1-trichlorethan |
100 |
— |
— |
56 |
79-34-5 |
1,1,2,2-tetrachlorethan |
50 |
— |
— |
57 |
79-01-6 |
Trichloroethylen |
2 000 |
10 |
— |
58 |
67-66-3 |
Trichlormethan |
500 |
10 |
— |
59 |
8001-35-2 |
Toxafen |
1 |
1 |
1 |
60 |
75-01-4 |
Vinylchlorid |
1 000 |
10 |
10 |
61 |
120-12-7 |
Anthracen |
50 |
1 |
1 |
62 |
71-43-2 |
Benzen |
1 000 |
200 (jako BTEX) (12) |
200 (jako BTEX) (12) |
63 |
|
Bromované difenylethery (PBDE) (13) |
— |
1 |
1 |
64 |
|
Nonylfenol a nonylfenol ethoxyláty (NP/NPE) |
— |
1 |
1 |
65 |
100-41-4 |
Ethylbenzen |
— |
200 (jako BTEX) (12) |
200 (jako BTEX) (12) |
66 |
75-21-8 |
Ethylenoxid |
1 000 |
10 |
10 |
67 |
34123-59-6 |
Isoproturon |
— |
1 |
1 |
68 |
91-20-3 |
Naftalen |
100 |
10 |
10 |
69 |
|
Sloučeniny organocínu (jako celkové Sn) |
— |
50 |
50 |
70 |
117-81-7 |
Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP) |
10 |
1 |
1 |
71 |
108-95-2 |
Fenoly (jako celkové C) (14) |
— |
20 |
20 |
72 |
|
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) (15) |
50 |
5 |
5 |
73 |
108-88-3 |
Toluen |
— |
200 (jako BTEX) (12) |
200 (jako BTEX) (12) |
74 |
|
Tributylcín a sloučeniny (16) |
— |
1 |
1 |
75 |
|
Trifenylcín a sloučeniny (17) |
— |
1 |
1 |
76 |
|
Celkový organický uhlík (TOC) (jako celkové C nebo COD/3) |
— |
50 000 |
— |
77 |
1582-09-8 |
Trifluralin |
— |
1 |
1 |
78 |
1330-20-7 |
Xyleny (18) |
— |
200 (jako BTEX) (12) |
200 (jako BTEX) (12) |
79 |
|
Chloridy (jako celkové Cl) |
— |
2 miliony |
2 miliony |
80 |
|
Chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl) |
10 000 |
— |
— |
81 |
1332-21-4 |
Azbest |
1 |
1 |
1 |
82 |
|
Kyanidy (jako celkové CN) |
— |
50 |
50 |
83 |
|
Fluoridy (jako celkové F) |
— |
2 000 |
2 000 |
84 |
|
Fluor a anorganické sloučeniny (jako HF) |
5 000 |
— |
— |
85 |
74-90-8 |
Kyanovodík (HCN) |
200 |
— |
— |
86 |
|
Polétavý prach (PM10) |
50 000 |
— |
— |
87 |
1806-26-4 |
Oktylfenoly a oktylfenol ethoxyláty |
— |
1 |
— |
88 |
206-44-0 |
Fluoranthen |
— |
1 |
— |
89 |
465-73-6 |
Isodrin |
— |
1 |
— |
90 |
36355-1-8 |
Hexabromobifenyl |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
91 |
191-24-2 |
Benzo(g,h,i)perylen |
|
1 |
|
(1) Úniky znečišťujících látek náležejících do několika kategorií znečišťujících látek se ohlašují za každou kategorii.
(2) Pokud není uvedeno jinak, ohlašuje se každá znečišťující látka uvedená v příloze II jako celkové množství této znečišťující látky, nebo v případě, že je znečišťující látka skupinou látek, jako celkové množství skupiny.
(3) Pomlčka (—) označuje, že pro dotyčný parametr a danou složku nevzniká ohlašovací povinnost.
(4) Celkové množství fluorovaných uhlovodíků: souhrn HFC23, HFC32, HFC41, HFC4310mee, HFC125, HFC134, HFC134a, HFC152a, HFC143, HFC143a, HFC227ea, HFC236fa, HFC245ca, HFC365mfc.
(5) Celkové množství perfluoruhlovodíků: souhrn CF4, C2F6, C3F8, C4F10, c-C4F8, C5F12, C6F14.
(6) Celkové množství látek, včetně jejich izomerů, uvedených ve skupině VIII přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1804/2003 (Úř. věst. L 265, 16.10.2003, s. 1).
(7) Celkové množství látek, včetně jejich izomerů, uvedených ve skupině I a II přílohy I nařízení (ES) č. 2037/2000.
(8) Celkové množství látek, včetně jejich izomerů, uvedených ve skupině III a VI přílohy I nařízení (ES) č. 2037/2000.
(9) Všechny kovy se ohlašují jako celkové množství prvku ve všech chemických formách přítomných při úniku.
(10) Halogenované organické sloučeniny, které mohou být absorbovány do aktivovaného uhlíku vyjádřeného jako chlorid.
(11) Vyjádřený jako I-TEQ.
(12) Jednotlivé znečišťující látky se ohlašují v případě, že dojde k překročení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethyl benzen, xyleny).
(13) Celkové množství následujících bromovaných difenyletherů: penta-BDE, okta-BDE a deka-BDE.
(14) Celkové množství fenolu a jednoduchých substituovaných fenolů vyjádřených jako celkový uhlík.
(15) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) se pro účely ohlášení úniků do ovzduší měří jako benzo(a)pyren (50-32-8), benzo(b)fluoranthen (205-99-2), benzo(k)fluoranthen (207-08-9), indeno(1,2,3-cd)pyren (193-39-5) (odvozeno z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 5)).
(16) Celkové množství tributylcínu a sloučenin, vyjádřené jako tributylcín celkem.
(17) Celkové množství trifenylcínu a sloučenin, vyjádřené jako trifenylcín celkem.
(18) Celkové množství xylenů (ortho-xylen, meta-xylen, para-xylen).
PŘÍLOHA III
Formát pro ohlašování údajů o únicích a přenosech členskými státy komisi
Referenční rok |
|
|
Identifikační údaje provozovny |
|
|
Název mateřské společnosti Název provozovny Identifikační číslo provozovny Ulice Město/obec Poštovní směrovací číslo Země Zeměpisné souřadnice Oblast povodí (1) Kód NACE (čtyřmístný) Hlavní hospodářská činnost Objem výroby (nepovinné) Počet zařízení (nepovinné) Počet provozních hodin za rok (nepovinné) Počet zaměstnanců (nepovinné) Textové pole pro textové informace nebo adresu webové stránky dodané provozovnou nebo mateřskou společností (nepovinné) |
|
|
Všechny činnosti provozovny uvedené v příloze I (podle kódovacího systému uvedeného v příloze I a kódu IPPC, pokud je k dispozici) |
|
|
Činnost 1 (hlavní činnost podle přílohy I) Činnost 2 Činnost N |
|
|
Údaje o únicích do ovzduší pro každou znečišťující látku překračující prahovou hodnotu (podle přílohy II) |
Úniky do ovzduší |
|
Znečišťující látka 1 Znečišťující látka 2 Znečišťující látka N |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
T: Celkem v kg/rok A: Havarijní v kg/rok |
Údaje o únicích do vody pro každou znečišťující látku překračující prahovou hodnotu (podle přílohy II) |
Úniky do vody |
|
Znečišťující látka 1 Znečišťující látka 2 Znečišťující látka N |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
T: Celkem v kg/rok A: Havarijní v kg/rok |
Údaje o únicích do půdy pro každou znečišťující látku překračující prahovou hodnotu (podle přílohy II) |
Úniky do půdy |
|
Znečišťující látka 1 Znečišťující látka 2 Znečišťující látka N |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
T: Celkem v kg/rok A: Havarijní v kg/rok |
Přenos jednotlivých znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu v množství překračujícím prahovou hodnotu (podle přílohy II) |
|
|
Znečišťující látka 1 Znečišťující látka 2 Znečišťující látka N |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
v kg/rok |
Přenosy nebezpečného odpadu mimo lokalitu překračující prahovou hodnotu (podle článku 5) |
||
V rámci země: K využití (R) |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
v tunách/rok |
V rámci země: K odstranění (D) |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
v tunách/rok |
Do jiných zemí: K využití (R) Název subjektu provádějícího využití Adresa subjektu provádějícího využití Adresa lokality využití, která přenos přijme |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
v tunách/rok |
Do jiných zemí: K odstranění (D) Název subjektu provádějícího odstranění Adresa subjektu provádějícího odstranění Adresa lokality odstranění, která přenos přijme |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
v tunách/rok |
Přenos nikoliv nebezpečného odpadu mimo lokalitu překračující prahovou hodnotu (podle článku 5) |
||
K využití (R) |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
v tunách/rok |
K odstranění (D) |
M: měřeno; použitá analytická metoda C: vypočteno; použitá metoda výpočtu E: odhadnuto |
v tunách/rok |
Příslušný orgán pro dotazy veřejnosti: Název Ulice Město/obec Telefon Fax E-mailová adresa |
|
(1) Podle čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/18 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 167/2006/ES
ze dne 18. ledna 2006
o činnosti určitých třetích zemí v nákladní námořní dopravě
(kodifikované znění)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh rozhodnutí předložený Komisí,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutí Rady 78/774/EHS ze dne 19. září 1978 o činnosti určitých třetích zemí v nákladní námořní dopravě (3) bylo podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené rozhodnutí kodifikováno. |
(2) |
Měl by být vytvořen informační systém umožňující orgánům Společenství sledovat činnost loďstev třetích zemí, jejichž postupy poškozují zájmy námořní dopravy členských států, zejména pokud tato činnost narušuje konkurenceschopnost loďstev členských států v mezinárodním námořním obchodě. Tyto informační systémy musí rovněž usnadňovat konzultaci na úrovni Společenství. |
(3) |
Měla by být stanovena možnost přijmout na úrovni Společenství nezbytná opatření pro společný výkon práva členských států přijmout protiopatření ve vztahu k činnosti určitých třetích zemí v nákladní námořní dopravě, |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Každý členský stát přijme všechna nezbytná opatření k vytvoření systému, který mu umožní sběr informací o činnosti loďstev třetích zemí, jejichž postupy poškozují zájmy nákladní námořní dopravy členských států, zejména pokud tato činnost narušuje konkurenceschopnost loďstev členských států v mezinárodním námořním obchodě.
Tento systém musí každému členskému státu umožnit v rozsahu nezbytném pro dosažení cílů uvedených v prvním odstavci sběr informací o:
a) |
úrovni nabízených služeb nákladní námořní dopravy; |
b) |
druhu, objemu, hodnotě, původu a místě určení zboží nakládaného nebo vykládaného v zúčastněných členských státech plavidly, která tyto služby poskytují, a |
c) |
výši sazeb účtovaných za tyto služby. |
Článek 2
1. Rada kvalifikovanou většinou rozhodne, na loďstva kterých třetích zemí se společně použije informační systém.
2. Rozhodnutí podle odstavce 1 uvede druh nákladní námořní dopravy, na kterou se informační systém použije, datum jeho zavedení, intervaly poskytování informací, a které z informací podle čl. 1 druhého pododstavce se sbírají.
3. Každý členský stát předává Komisi pravidelně nebo na vyžádání informace vytvořené jeho informačním systémem.
4. Komise shrnuje informace za Společenství jako celek. Použije se článek 4 rozhodnutí Rady 77/587/EHS ze dne 13. září 1977, kterým se zavádí postup konzultací o vztazích mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti námořní dopravy a o související činnosti v mezinárodních organizacích (5).
Článek 3
Členské státy a Komise v rámci konzultačního postupu zavedeného rozhodnutím 77/587/EHS, mimo jiné na základě informací vytvořených informačním systémem podle článku 1, pravidelně posuzují činnost loďstev třetích zemí určených rozhodnutím podle čl. 2 odst. 1.
Článek 4
Rada může jednomyslně rozhodnout, zda členské státy společně použijí přiměřená protiopatření tvořící součást jejich vnitrostátních právních předpisů vůči třetí zemi nebo skupině třetích zemí, které byly určeny rozhodnutími podle čl. 2 odst. 1.
Článek 5
Členské státy mohou nadále jednostranně využívat vlastní vnitrostátní informační systémy a protiopatření.
Článek 6
Rozhodnutí 78/774/EHS se tímto zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedeného rozhodnutí.
Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 7
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
Ve Štrasburku dne 18. ledna 2006.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
H. WINKLER
(1) Úř. věst. C 110, 30.4.2004, s. 14.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. března 2004 (Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 107) a rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 258, 21.9.1978, s. 35. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 89/242/EHS (Úř. věst. L 97, 11.4.1989, s. 47).
(4) Viz příloha I.
(5) Úř. věst. L 239, 17.9.1977, s. 23.
PŘÍLOHA I
Zrušené rozhodnutí a jeho následné změny
Rozhodnutí Rady 78/774/EHS |
|
Rozhodnutí Rady 89/242/EHS |
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
Rozhodnutí 78/774/EHS |
Toto rozhodnutí |
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 1 první pododstavec |
Čl. 1 odst. 2, návětí |
Čl. 1 druhý pododstavec, návětí |
Čl. 1 odst. 2 první odrážka |
Čl. 1 druhý pododstavec písm. a) |
Čl. 1 odst. 2 druhá odrážka |
Čl. 1 druhý pododstavec písm. b) |
Čl. 1 odst. 2 třetí odrážka |
Čl. 1 druhý pododstavec písm. c) |
Články 2–5 |
Články 2–5 |
Článek 6 |
— |
— |
Článek 6 |
Článek 7 |
Článek 7 |
— |
Příloha I |
— |
Příloha II |
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/22 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/89/ES
ze dne 18. ledna 2006
o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (3) se významně zasloužila o vytvoření vnitřního trhu s elektřinou. Zajištění vysoké úrovně zabezpečení dodávek elektřiny je klíčovým cílem pro úspěšné fungování vnitřního trhu a uvedená směrnice dává členským státům možnost uložit elektroenergetickým podnikům povinnosti veřejné služby, mimo jiné ve vztahu k zabezpečení dodávek. Tyto povinnosti veřejné služby by měly být vymezeny co nejpřesněji a co nejpřísněji a neměly by vyústit ve vytváření výrobní kapacity, která by přesahovala kapacitu nutnou k zajištění toho, že nebude docházet k nežádoucímu přerušení dodávek elektřiny konečným zákazníkům. |
(2) |
Odhady poptávky po elektřině jsou obvykle vypracovávány na středně dlouhé období na základě vývojových předpovědí vypracovaných provozovateli přenosových soustav nebo jinými organizacemi, které jsou schopné tyto předpovědi na žádost členského státu vypracovat. |
(3) |
Konkurenceschopný jednotný trh s elektřinou vyžaduje průhledné a nediskriminační politiky v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny, které by byly slučitelné s požadavky tohoto trhu. Neexistence takových politik v jednotlivých členských státech nebo závažné rozdíly mezi politikami členských států by vedly k narušení hospodářské soutěže. Pro zajištění zabezpečení dodávek elektřiny a řádného fungování vnitřního trhu je proto zásadní jasné vymezení úkolů a povinností příslušných orgánů, členských států a všech účastníků trhu a zároveň je nutno vyvarovat se vytváření překážek pro vstup nových subjektů na trh, například společností vyrábějících nebo dodávajících elektřinu v některém členském státě, které zahájily svou činnost v tomto členském státě v nedávné době, a vyhnout se narušení vnitřního trhu s elektřinou nebo závažným potížím pro účastníky trhu, včetně společností s malými tržními podíly, jako jsou výrobci nebo dodavatelé s velmi malým podílem na relevantním trhu Společenství. |
(4) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1229/2003/ES (4) vytyčuje řadu hlavních směrů pro politiku transevropských energetických sítí Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (5) stanoví mimo jiné obecné zásady a podrobná pravidla pro řízení přetížení. |
(5) |
Při podpoře využívání elektřiny z obnovitelných energetických zdrojů je nezbytné zajistit, aby byla, pokud je to technicky nezbytné, dostupná související záložní kapacita s cílem udržet spolehlivost a zabezpečení sítí. |
(6) |
Aby byly splněny závazky Společenství v oblasti ochrany životního prostředí a snížena závislost na dovážené energii, je nutné zohlednit dlouhodobé dopady nárůstu poptávky po elektřině. |
(7) |
Pro vytvoření dobře fungujícího vnitřního trhu je klíčová spolupráce mezi provozovateli vnitrostátních přenosových soustav v oblastech týkajících se zabezpečení sítí, včetně stanovení přenosové kapacity, poskytování informací a modelování sítí, a může být dále zdokonalována. Nedostatek koordinace v oblasti zabezpečení sítí poškozuje vytváření rovných podmínek hospodářské soutěže. |
(8) |
Hlavním záměrem příslušných technických pravidel a doporučení, obsažených například v provozním manuálu Unie pro koordinaci přenosu elektřiny (UCTE), podobných pravidel a doporučení, která vypracoval NORDEL, baltského dispečerského řádu a pravidel a doporučení pro systémy Spojeného království a Irska je poskytnout podporu pro technický provoz propojené sítě a přispět tak k uspokojení potřeby zachovat provoz sítě i v případě chyby v systému na jednom nebo na více místech sítě a ke snížení nákladů spojených s řešením důsledků přerušení dodávky na minimum. |
(9) |
Po provozovatelích přenosových a distribučních soustav by mělo být požadováno, aby s ohledem na četnost a dobu trvání přerušení dodávek elektřiny poskytovali konečným zákazníkům služby na vysoké úrovni. |
(10) |
Opatření, která mohou být použita k zajištění zachování náležité úrovně rezervní výrobní kapacity, by měla být založena na tržním a nediskriminačním přístupu a mohla by zahrnovat opatření, jako jsou smluvní záruky a opatření, kapacitní opce a kapacitní závazky. Tato opatření by mohla být doplněna dalšími nediskriminačními nástroji, například platbami za kapacitu. |
(11) |
Členské státy zveřejní opatření přijatá pro zachování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou mezi stávajícími a potenciálními investory do výroby elektřiny a mezi spotřebiteli elektřiny, aby zajistily, že jsou předem dostupné náležité informace. |
(12) |
Aniž jsou dotčeny články 86, 87 a 88 Smlouvy, je důležité, aby členské státy vytvořily jednoznačný, vhodný a stabilní rámec, který by napomáhal zajištění dodávek elektřiny a přispíval k investicím do výrobních kapacit a vytvoření metod řízení poptávky. Je také důležité přijmout vhodná opatření vytvářející regulační rámec, který by podpořil investice do nového propojení přenosových soustav, zejména mezi členskými státy. |
(13) |
Evropská rada se na zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 dohodla na úrovni propojení mezi členskými státy. Nízká úroveň propojení vede k tříštění trhu a je překážkou rozvoje hospodářské soutěže. Existence dostatečné fyzické přenosové kapacity, ať už přeshraniční, či nikoli, je nezbytná, není nicméně dostačují podmínkou pro plně účinnou hospodářskou soutěž. V zájmu konečného zákazníka by měl být vztah mezi potenciálním přínosem nových projektů propojení a náklady na tyto projekty přiměřeně vyrovnaný. |
(14) |
Vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit maximální dostupnou přenosovou kapacitu bez porušení požadavků na zabezpečený provoz sítě, je také důležité v tomto ohledu zajistit celkovou průhlednost postupu pro výpočet kapacity a její alokace v přenosové soustavě. Tímto způsobem by bylo možné lépe využít stávající kapacity a na trhu se nebudou objevovat falešné signály o nedostatku, což podpoří dosažení plně konkurenčního vnitřního trhu, jak je stanoveno ve směrnici 2003/54/ES. |
(15) |
Provozovatelé přenosových a distribučních soustav potřebují vhodný a stabilní regulační rámec pro investice a pro údržbu a obnovu sítí. |
(16) |
Článek 4 směrnice 2003/54/ES ukládá členským státům povinnost sledovat zabezpečení dodávek elektřiny a vypracovat o tom zprávu. Tato zpráva by měla zahrnovat krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé faktory důležité z hlediska zabezpečení dodávek včetně záměru provozovatelů přenosových soustav investovat do sítě. Při sestavování této zprávy se očekává, že členské státy budou vycházet z informací a hodnocení, které byly poskytnuty provozovateli přenosové soustavy, ať už jednotlivě, či kolektivně, a to i na celoevropské úrovni. |
(17) |
Členské státy by měly zajistit účinné provedení této směrnice. |
(18) |
Jelikož cílů navrhovaného opatření, totiž zabezpečení dodávek elektřiny založených na korektní hospodářské soutěži a vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s elektřinou, nemůže být účinně dosaženo na úrovni členských států, a proto, z důvodu rozsahu a účinků tohoto opatření, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Oblast působnosti
1. Tato směrnice stanoví opatření, která se zaměřují na zajištění zabezpečení dodávek elektřiny pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou a zajištění:
a) |
dostatečné úrovně výrobní kapacity; |
b) |
dostatečné rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a |
c) |
vhodné úrovně propojení mezi členskými státy pro rozvoj vnitřního trhu. |
2. Tato směrnice vytváří rámec, uvnitř něhož mají členské státy definovat průhledné, stabilní a nediskriminační politiky zabezpečení dodávek elektřiny, které by byly slučitelné s požadavky konkurenčního vnitřního trhu s elektřinou.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se použijí definice obsažené v článku 2 směrnice 2003/54/ES. Kromě toho se použijí tyto definice:
a) |
„regulačním orgánem“ se rozumějí regulační orgány v členských státech určené v souladu s článkem 23 směrnice 2003/54/ES; |
b) |
„zabezpečením dodávek elektřiny“ se rozumí schopnost elektrizační soustavy dodávat konečným zákazníkům elektřinu, jak je stanoveno touto směrnicí; |
c) |
„provozním zabezpečením sítě“ se rozumí nepřetržitý provoz přenosové a případně i distribuční sítě za předvídatelných okolností; |
d) |
„rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou“ se rozumí uspokojování předvídatelné poptávky spotřebitelů po elektřině, aniž by bylo třeba uplatnit opatření na snížení spotřeby. |
Článek 3
Obecná ustanovení
1. Členské státy zajišťují vysokou úroveň zabezpečení dodávek elektřiny přijetím nezbytných opatření k usnadnění stabilního investičního prostředí a vymezením úloh a povinností příslušných orgánů, případně včetně regulačních orgánů, a všech dotčených účastníků trhu a zveřejňováním informací o nich. K dotčeným účastníkům trhu patří mimo jiné provozovatelé přenosových a distribučních soustav, výrobci elektřiny, dodavatelé a koneční zákazníci.
2. Při provádění opatření uvedených v odstavci 1 členské státy přihlížejí:
a) |
k důležitosti zajištění nepřetržitých dodávek elektřiny; |
b) |
k důležitosti průhledného a stabilního regulačního rámce; |
c) |
k vnitřnímu trhu a možnostem přeshraniční spolupráce s ohledem na zabezpečení dodávek elektřiny; |
d) |
k potřebě pravidelné údržby a v případě potřeby i obnovy přenosových a distribučních soustav, aby byl zachován výkon sítě; |
e) |
k významu zajištění řádného provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií (7), pokud se jejich ustanovení týkají zabezpečení dodávek elektřiny; |
f) |
k potřebě zajistit dostatečnou rezervní přenosovou a výrobní kapacitu pro stabilní provoz a |
g) |
k důležitosti podporovat vytváření likvidních velkoobchodních trhů. |
3. Při provádění opatření uvedených v odstavci 1 mohou členské státy brát v úvahu také:
a) |
stupeň diverzifikace při výrobě elektřiny na celostátní nebo odpovídající regionální úrovni; |
b) |
důležitost snižování dlouhodobých dopadů nárůstu poptávky po elektřině; |
c) |
význam podpory energetické účinnosti a zavádění nových technologií, zejména metod řízení poptávky (DSM), technologií obnovitelných energetických zdrojů a decentrální výroby, a |
d) |
význam odstranění administrativních překážek investic do infrastruktury a výrobní kapacity. |
4. Členské státy zajistí, aby opatření přijatá v souladu s touto směrnicí nebyla diskriminační a aby nebyla příčinou nepřiměřeného zatížení pro účastníky trhu, včetně nových účastníků trhu a společností s malým podílem na trhu. Členské státy před přijetím těchto opatření přihlédnou také k dopadu opatření na cenu elektřiny pro konečné zákazníky.
5. Při zajištění vhodné úrovně propojení mezi členskými státy podle čl. 1 odst. 1 písm. c) se klade zvláštní zřetel na:
a) |
specifickou zeměpisnou situaci každého členského státu; |
b) |
zachování přiměřené rovnováhy mezi náklady na budování nových propojení a prospěchem konečných zákazníků a |
c) |
zajištění toho, že stávající propojení jsou používána co nejúčinněji. |
Článek 4
Provozní zabezpečení sítí
1. |
|
2. Členské státy nebo příslušné orgány zajistí, aby provozovatelé přenosových a případně i distribučních soustav stanovili a dodržovali cíle kvality dodávek a zabezpečení výkonu sítě. Tyto cíle podléhají schválení členskými státy nebo příslušnými orgány, které jejich provádění sledují. Cíle musí být objektivní, průhledné a nediskriminační a musí být zveřejněny.
3. Při přijímání opatření stanovených v článku 24 směrnice 2003/54/ES a v článku 6 nařízení (ES) č. 1228/2003 členské státy nečiní rozdíly mezi přeshraničními a vnitrostátními smlouvami.
4. Členské státy zajistí, aby omezení dodávek v případě nouze bylo založeno na předem určených kritériích souvisejících s řízením nerovnováhy provozovateli přenosových soustav. Veškerá ochranná opatření jsou přijímána v úzké konzultaci s jinými dotčenými provozovateli přenosových soustav za dodržení příslušných oboustranných dohod, včetně dohod o výměně informací.
Článek 5
Udržování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k udržení rovnováhy mezi poptávkou po elektřině a dostupností výrobní kapacity.
Členské státy zejména:
a) |
aniž jsou dotčeny konkrétní požadavky malých izolovaných systémů, podporují vytvoření velkoobchodního tržního rámce, který by poskytoval vhodné cenové signály pro výrobu a spotřebu; |
b) |
požadují po provozovatelích přenosových soustav, aby zajistili dostupnou přiměřenou úroveň výrobní rezervní kapacity pro účely udržování rovnováhy nebo přijali rovnocenná opatření vyplývající z trhu. |
2. Aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy, mohou členské státy přijmout dodatečná opatření, včetně:
a) |
předpisů umožňujících novou výrobní kapacitu a vstup nových výrobních podniků na trh; |
b) |
odstranění překážek, které brání využívání smluv na netrvalý odběr elektřiny; |
c) |
odstranění překážek, které brání uzavírání smluv na různé doby trvání jak výrobcům, tak zákazníkům; |
d) |
podpory zavedení technologií pro řízení odběru v reálném čase, například moderních měřicích systémů; |
e) |
podpory opatření pro úspory energie; |
f) |
výběrových řízení nebo jakýchkoli obdobných postupů rovnocenných z hlediska průhlednosti a nediskriminace v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 2003/54/ES. |
3. Členské státy zveřejní opatření přijatá na základě tohoto článku a zajistí jejich co největší rozšíření.
Článek 6
Investice do sítí
1. Členské státy vytvoří regulační rámec, který:
a) |
poskytuje provozovatelům přenosových i distribučních soustav investiční signály k rozvíjení jejich soustav tak, aby pokryli předvídatelnou poptávku na trhu; |
b) |
usnadňuje údržbu a v případě nutnosti obnovu jejich soustav. |
2. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1228/2003, mohou členské státy umožnit obchodní investice do propojení.
Členské státy zajistí, aby se o investicích do propojení rozhodovalo za úzké spolupráce dotčených provozovatelů přenosových soustav.
Článek 7
Předkládání zpráv
1. Členské státy zajistí, aby se zpráva uvedená v článku 4 směrnice 2003/54/ES zabývala celkovou způsobilostí elektrizační soustavy poskytovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině, včetně:
a) |
provozního zabezpečení sítě; |
b) |
předpokládané rovnováhy nabídky a poptávky během období příštích pěti let; |
c) |
vyhlídek na zabezpečení dodávek elektřiny v období pěti až patnácti let ode dne zveřejnění zprávy; |
d) |
investičních záměrů provozovatelů přenosových soustav a záměrů jiných osob, kterých jsou si vědomy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících pěti nebo více kalendářních let. |
2. Členské státy nebo příslušné orgány připraví zprávu v úzké spolupráci s provozovateli přenosových soustav. Provozovatelé přenosových soustav se podle potřeby poradí se sousedícími provozovateli přenosových soustav.
3. Část zprávy týkající se záměrů investic do propojení uvedených v odst. 1 písm. d) přihlíží:
a) |
k zásadám řízení přetížení stanoveným v nařízení (ES) č. 1228/2003; |
b) |
ke stávajícím a plánovaným přenosovým vedením; |
c) |
k očekávaným modelům výroby, dodávek, přeshraničních výměn a spotřeby, které by braly v úvahu opatření na řízení poptávky, a |
d) |
k regionálním, celostátním a evropským cílům udržitelného rozvoje, včetně projektů, které tvoří součást os přednostních projektů uvedených v příloze I rozhodnutí č. 1229/2003/ES. |
Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav poskytli informace o svých investičních záměrech nebo o záměrech jiných osob, kterých jsou si vědomi a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity.
Členské státy mohou také vyžadovat, aby provozovatelé přenosových soustav poskytli informace o investicích souvisejících s budováním vnitřního vedení s dopadem na poskytování přeshraniční propojovací kapacity.
4. Členské státy nebo příslušné orgány zajistí, aby byly provozovatelům přenosových soustav nebo případně příslušným orgánům při plnění tohoto úkolu zpřístupněny nezbytné prostředky pro přístup k důležitým údajům.
Musí být zajištěno utajení důvěrných informací.
5. Na základě informací uvedených v odst. 1 písm. d) získaných od příslušných orgánů podá Komise členským státům, příslušným orgánům a skupině evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství, zřízené rozhodnutím Komise 2003/796/ES (8), zprávu o plánovaných investicích a jejich přínosu pro cíle stanovené v čl. 1 odst. 1.
Tato zpráva může být spojena se zprávou podle čl. 28 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/54/ES a zveřejní se.
Článek 8
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 24. února 2008. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy oznámí Komisi do dne 1. prosince 2007 znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 9
Předkládání zpráv
Komise sleduje a hodnotí provádění této směrnice a nejpozději do dne 24. února 2010 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosaženém pokroku.
Článek 10
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 11
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 18. ledna 2006.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
H. WINKLER
(1) Úř. věst C 120, 20.5.2005, s. 119.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 5. července 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 1. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37. Směrnice ve znění směrnice Rady 2004/85/ES (Úř. věst. L 236, 7.7.2004, s. 10).
(4) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 11.
(5) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1223/2004 (Úř. věst. L 233, 2.7.2004, s. 3).
(6) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(7) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.
(8) Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 34.
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/28 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/90/ES
ze dne 18. ledna 2006,
kterou se po dvacáté deváté mění směrnice Rady 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci – c/m/r)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem podle článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Opatření stanovená touto směrnicí spadají do rámce akčního plánu, přijatého v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (3). Podle uvedeného rozhodnutí se Společenství zavazuje podporovat a zlepšovat zdraví, předcházet nemocem a bojovat proti potenciálním rizikům ohrožujícím zdraví za účelem snížení nemocnosti, jíž lze předcházet, předčasné úmrtnosti a postižení znemožňujícího běžnou činnost. |
(2) |
Látky, které jsou uvedeny v příloze I směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů o klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek (4) a jsou klasifikovány jako karcinogeny kategorie 1 nebo 2, mohou způsobit rakovinu. Látky, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 67/548/EHS a jsou klasifikovány jako karcinogeny kategorie 1 nebo 2, mohou způsobit dědičné genetické poruchy. Látky, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 67/548/EHS a jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2, mohou způsobit vrozené vady nebo snížení plodnosti. |
(3) |
Za účelem zlepšení ochrany lidského zdraví a bezpečnosti spotřebitelů by mělo být použití látek nově klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 regulováno a uvádění na trh látek a přípravků z nich by mělo být předmětem omezení prodeje široké veřejnosti. |
(4) |
Směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (5) stanoví omezení pro uvádění na trh a použití některých nebezpečných látek a přípravků, s cílem, mimo jiné, zlepšit ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitele. |
(5) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/60/ES (6), kterou se po čtrnácté mění směrnice 76/769/EHS, zavádí seznam ve formě dodatku přílohy I směrnice 76/769/EHS, obsahující látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2. Takové látky a přípravky z nich by měly být předmětem omezení prodeje široké veřejnosti. |
(6) |
Směrnice 94/60/ES stanoví, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po zveřejnění přizpůsobení přílohy I směrnice 67/548/EHS, v níž jsou uvedeny látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2, technickému pokroku v Úředním věstníku Evropské unie návrh směrnice regulující tyto nově klasifikované látky, aby byl aktualizován dodatek k příloze I směrnice 76/769/EHS. Tento návrh Komise má vzít v úvahu rizika a výhody nově klasifikovaných látek a právní předpisy Společenství o analýze rizik. |
(7) |
Směrnice Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS, a zejména příloha I této směrnice, zahrnuje 146 položek obsahujících látky nově klasifikované jako karcinogenní kategorie 1, 21 položek obsahujících látky nově klasifikované jako karcinogenní kategorie 2, 152 položek obsahujících látky nově klasifikované jako mutagenní kategorie 2 a 24 položek obsahujících látky nově klasifikované jako toxické pro reprodukci kategorie 2. |
(8) |
Směrnice 2004/73/ES také mění poznámky týkající se identifikace, klasifikace a označování přiřazené čtyřem látkám klasifikovaným jako karcinogenní kategorie 1, 36 položkám obsahujícím látky klasifikované jako karcinogenní kategorie 2, šesti položkám obsahujícím látky klasifikované jako mutagenní kategorie 2, dvěma položkám obsahujícím látky klasifikované jako toxické pro reprodukci kategorie 1 a třem položkám obsahujícím látky klasifikované jako toxické pro reprodukci kategorie 2. Seznamy v dodatku přílohy I směrnice 76/769/EHS by měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(9) |
Byla vzata v úvahu rizika a výhody látek nově klasifikovaných podle směrnice 2004/73/ES jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2, zejména ta, která se týkají látek, jež dosud ještě nebyly předmětem omezení pro použití v látkách a v přípravcích z nich uváděných na trh pro prodej široké veřejnosti (v důsledku dřívější klasifikace). Tato analýza vedla k závěru, že tyto nově klasifikované látky by měly být vloženy do dodatku přílohy I směrnice 76/769/EHS. |
(10) |
Tato směrnice by se měla uplatňovat, aniž by byly dotčeny právní předpisy Společenství stanovící minimální požadavky pro ochranu pracovníků obsažené ve směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (7) a na ní založených samostatných směrnicích, zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (8), |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Dodatek k příloze I směrnice 76/769/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.
Článek 2
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24. února 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi uvedenými předpisy a touto směrnicí.
Použijí tato opatření nejpozději ode dne 24. srpna 2007.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 18. ledna 2006.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
H. WINKLER
(1) Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 33.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).
(4) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/73/ES (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1).
(5) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/98/ES (Úř. věst. L 305, 1.10.2004, s. 63).
(6) Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 1.
(7) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(8) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.
PŘÍLOHA
1. |
V předmluvě se oddíl „poznámky“ mění takto:
|
2. |
Seznam pod záhlavím „Bod 29 – Karcinogeny: kategorie 1“ se mění takto:
|
3. |
Seznam pod záhlavím „Bod 29 – Karcinogeny: kategorie 2“ se mění takto:
|
4. |
Seznam pod záhlavím „Bod 30 – Mutageny: kategorie 2“ se mění takto:
|
5. |
V seznamu pod záhlavím „Bod 31 – Toxické pro reprodukci: kategorie 1“ se položky s indexovými čísly 082-001-00-6 a 082-002-00-1 nahrazují tímto:
|
6. |
Seznam pod záhlavím „Bod 31 – Toxické pro reprodukci: kategorie 2“ se mění takto:
|
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/82 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/1/ES
ze dne 18. ledna 2006
o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží
(kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci Výboru regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Rady 84/647/EHS ze dne 19. prosince 1984 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (3) byla podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována. |
(2) |
Použití najatých vozidel umožňuje z národohospodářského hlediska v určitých případech optimální alokaci zdrojů tím, že se omezí plýtvání výrobními faktory. |
(3) |
Tato možnost činí z mikroekonomického hlediska organizaci dopravy pružnější a zvyšuje tím produktivitu podniků. |
(4) |
Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze I části B, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) |
„vozidlem“ motorové vozidlo, tahač, přívěs a návěs nebo souprava vozidel, která jsou určena výhradně pro přepravu zboží; |
b) |
„najatým vozidlem“ každé vozidlo, které je dopravci v rámci smlouvy s podnikem poskytujícím vozidlo dáno na určitou dobu za úhradu k dispozici pro silniční přepravu zboží pro cizí nebo vlastní potřebu. |
Článek 2
1. Každý členský stát umožní, aby vozidla najatá podniky usazenými na území jiného členského státu byla provozována na jeho území za účelem přepravy mezi členskými státy, jestliže
a) |
je vozidlo registrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy uvedeného jiného členského státu; |
b) |
se smlouva vztahuje výlučně na nájem vozidla bez řidiče a není spjata s jinou smlouvou o využití řidiče nebo pomocníků řidiče uzavřenou s týmž podnikem; |
c) |
najaté vozidlo je k výlučné dispozici podniku používajícímu je během doby platnosti smlouvy o pronájmu; |
d) |
najaté vozidlo je řízeno pracovníkem podniku, který je najal. |
2. Dodržení podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) až d) musí být prokázáno na základě následujících dokladů, které se musí nacházet ve vozidle:
a) |
smlouva o pronájmu nebo ověřený výtah z této smlouvy, kde je uvedeno zejména jméno pronajímatele, nájemce, datum a trvání smlouvy a identifikace vozidla; |
b) |
není-li osobou najímající vozidlo řidič, řidičova pracovní smlouva nebo ověřený výtah z této smlouvy, kde je uvedeno zejména jméno zaměstnavatele, jméno zaměstnance, datum a trvání pracovní smlouvy nebo písemný doklad o mzdě novějšího data. |
Doklady podle písmen a) a b) mohou být případně nahrazeny rovnocenným dokladem vydaným příslušnými orgány členského státu.
Článek 3
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že jejich podniky mohou pro silniční přepravu zboží používat najatá vozidla, která jsou v jejich zemi registrována nebo uvedena do provozu v souladu s právními předpisy, za stejných podmínek jako vozidla těmto podnikům patřící, a to pokud jsou splněny podmínky uvedené v článku 2.
2. Členské státy mohou z působnosti odstavce 1 vyloučit dopravu pro vlastní potřebu prováděnou vozidly s přípustnou celkovou hmotností nad šest tun.
Článek 4
Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy členského státu, které stanoví pro užívání najatých vozidel podmínky méně přísné než podmínky stanovené v článcích 2 a 3.
Článek 5
Aniž jsou dotčeny články 2 a 3, není touto směrnicí ovlivněno používání pravidel, která se týkají:
a) |
organizace trhu silniční přepravy zboží pro cizí a vlastní potřebu, zejména týkající se přístupu na trh a omezení silniční kapacity kvótami; |
b) |
stanovení přepravních sazeb a podmínek pro silniční přepravu zboží; |
c) |
stanovení cen za nájem vozidla; |
d) |
dovozu vozidel; |
e) |
podmínek pro přístup k činnosti nebo povolání pronajímatele silničních vozidel. |
Článek 6
Směrnice 84/647/EHS se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze I části B.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 7
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 8
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 18. ledna 2006.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
H. WINKLER
(1) Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 56.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. února 2004 (Úř. věst. C 97 E, 22.4.2004, s. 66) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2005.
(3) Úř. věst. L 335, 22.12.1984, s. 72. Směrnice ve znění směrnice 90/398/EHS (Úř. věst. L 202, 31.7.1990, s. 46).
(4) Viz příloha I část A.
PŘÍLOHA I
Část A
Zrušená směrnice a její následné změny
(uvedené v článku 6)
Směrnice Rady 84/647/EHS |
|
Směrnice Rady 90/398/EHS |
Část B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu
(uvedené v článku 6)
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
Směrnice 84/647/EHS |
30. června 1986 |
Směrnice 90/398/EHS |
31. prosince 1990 |
PŘÍLOHA II
Srovnávací tabulka
Směrnice 84/647/EHS |
Tato směrnice |
Článek 1, návětí |
Článek 1, návětí |
Čl. 1 první odrážka |
Čl. 1 písm. a) |
Čl. 1 druhá odrážka |
Čl. 1 písm. b) |
Článek 2, návětí |
Čl. 2 odst. 1, návětí |
Čl. 2 body 1 až 4 |
Čl. 2 odst. 1 písm. a) až d) |
Čl. 2 bod 5 první pododstavec, návětí |
Čl. 2 odst. 2 první pododstavec, návětí |
Čl. 2 bod 5 první pododstavec písm. a) a b) |
Čl. 2 odst. 2 první pododstavec písm. a) a b) |
Čl. 2 bod 5 druhý pododstavec |
Čl. 2 odst. 2 druhý pododstavec |
Článek 3 |
Článek 3 |
Čl. 4 odst. 1 |
Článek 4 |
Článek 5, návětí |
Článek 5, návětí |
Čl. 5 první odrážka |
Čl. 5 písm. a) |
Čl. 5 druhá odrážka |
Čl. 5 písm. b) |
Čl. 5 třetí odrážka |
Čl. 5 písm. c) |
Čl. 5 čtvrtá odrážka |
Čl. 5 písm. d) |
Čl. 5 pátá odrážka |
Čl. 5 písm. e) |
Článek 6 |
— |
Článek 7 |
— |
Článek 8 |
— |
— |
Článek 6 |
— |
Článek 7 |
Článek 9 |
Článek 8 |
— |
Příloha I |
— |
Příloha II |
Oprava
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/86 |
Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2110/2005 ze dne 14. prosince 2005 o přístupu k vnější pomoci Společenství
( Úřední věstník Evropské unie L 344 ze dne 27. prosince 2005 )
Strana 1, první právní východisko:
místo:
„s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 179 a 181a této smlouvy,“,
má být:
„s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 179 této smlouvy,“.
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/87 |
Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání
( Úřední věstník Evropské unie L 255 ze dne 30. září 2005 )
Strana 15, čl. 16 první pododstavec:
místo:
„Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. března 2007 a neprodleně o nich uvědomí Komisi.“,
má být:
„Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 2007 a neprodleně o nich uvědomí Komisi.“
4.2.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 33/88 |
Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/84/ES ze dne 14. prosince 2005, kterou se po dvacáté druhé mění směrnice Rady 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (ftaláty v hračkách a předmětech pro péči o děti)
( Úřední věstník Evropské unie L 344 ze dne 27. prosince 2005 )
Strana 43, příloha, číslování ftalátů v prvním sloupci tabulky:
místo:
„[XX.]“ a „[XXa.]“,
má být:
„51.“ a „51a.“