ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 300 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 57 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
MEZINÁRODNÍ DOHODY |
|
|
|
2014/717/EU |
|
|
* |
||
|
|
2014/718/EU |
|
|
* |
||
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
Nařízení Komise (EU) č. 1096/2014 ze dne 15. října 2014, kterým se mění přílohy II, III a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro karbaryl, procymidon a profenofos v některých produktech a na jejich povrchu ( 1 ) |
|
|
* |
||
|
* |
Nařízení Komise (EU) č. 1098/2014 ze dne 17. října 2014, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008, pokud jde o některé aromatické látky ( 1 ) |
|
|
|
||
|
|
||
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
2014/719/SZBP |
|
|
* |
||
|
|
2014/720/EU |
|
|
* |
||
|
|
2014/721/EU |
|
|
* |
||
|
|
2014/722/EU |
|
|
* |
||
|
|
2014/723/EU |
|
|
* |
||
|
|
DOPORUČENÍ |
|
|
|
2014/724/EU |
|
|
* |
|
|
Opravy |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/1 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 8. října 2014
o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Rámcové dohodě o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii
(2014/717/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na akt o přistoupení Chorvatské republiky, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Chorvatské republiky (dále jen „akt o přistoupení“) přistoupí Chorvatská republika k Rámcové dohodě o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) uzavřením protokolu k uvedené dohodě (dále jen „protokol“). V souladu s čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení se na toto přistoupení použije zjednodušený postup, podle něhož protokol uzavírá Rada, jednající jednomyslně jménem členských států, a dotčené třetí země. |
(2) |
Dne 14. září 2012 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání s dotčenými třetími zeměmi. S Vietnamskou socialistickou republikou byla jednání úspěšně uzavřena parafováním protokolu dne 21. května 2014. |
(3) |
Protokol by měl být podepsán jménem Unie a jejích členských států s výhradou jeho pozdějšího uzavření, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Protokolu k Rámcové dohodě o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii se schvaluje jménem Evropské unie a jejích členských států s výhradou jeho uzavření.
Znění protokolu bude zveřejněno společně s rozhodnutím o jeho uzavření.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat protokol jménem Unie a jejích členských států.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 8. října 2014.
Za Radu
předseda
M. LUPI
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/3 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 8. října 2014
o podpisu Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Filipínskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii jménem Evropské unie a jejích členských států
(2014/718/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na akt o přistoupení Chorvatské republiky, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Chorvatské republiky (dále jen „akt o přistoupení“) přistoupí Chorvatská republika k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) uzavřením protokolu k uvedené dohodě. V souladu s čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení se na toto přistoupení použije zjednodušený postup, podle něhož protokol uzavírá jednomyslně Rada jménem členských států a dotčená třetí země. |
(2) |
Dne 14. září 2012 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání s dotčenými třetími zeměmi. Jednání s Filipínami byla úspěšně završena parafováním protokolu dne 13. ledna 2014. |
(3) |
Protokol by měl být podepsán jménem Unie a jejích členských států s výhradou jeho pozdějšího uzavření, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Filipínskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii jménem Evropské unie a jejích členských států se tímto schvaluje s výhradou jeho pozdějšího uzavření.
Znění protokolu bude zveřejněno spolu s rozhodnutím o jeho uzavření.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu či osoby zmocněné podepsat protokol jménem Unie a jejích členských států.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 8. října 2014.
Za Radu
předseda
M. LUPI
NAŘÍZENÍ
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/5 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1096/2014
ze dne 15. října 2014,
kterým se mění přílohy II, III a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro karbaryl, procymidon a profenofos v některých produktech a na jejich povrchu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a), čl. 16 odst. 1 písm. d), čl. 18 odst. 1 písm. b) a čl. 49 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Maximální limity reziduí (MLR) pro karbaryl, procymidon a profenofos byly stanoveny v příloze II a v příloze III části B nařízení (ES) č. 396/2005. |
(2) |
Pokud jde o tyto tři látky, nařízení (ES) č. 396/2005 ve znění nařízení Komise (EU) č. 899/2012 (2) stanovuje dočasné MLR pro čerstvé bylinky a bylinné čaje, dokud nebudou předloženy údaje z monitorování výskytu těchto látek v dotčených produktech. Tyto údaje, z nichž vyplývá, že rezidua uvedených látek se již v daných produktech nevyskytují, s výjimkou profenofosu v čerstvých bylinkách a květních lístcích růže, předložilo Komisi Evropské sdružení pro bylinné čaje (EHIA). Je proto vhodné prodloužit platnost dočasných MLR pro profenofos v čerstvých bylinkách a květních lístcích růže, dokud nebudou předloženy další údaje z monitorování, a snížit dočasné MLR pro všechny ostatní pesticidy a kombinace produktů v rámci skupin čerstvé bylinky a bylinné čaje, na příslušnou mez stanovitelnosti. |
(3) |
S přihlédnutím k faktorům významným pro danou záležitost splňují příslušné změny MLR požadavky čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005. |
(4) |
Obchodní partneři Unie byli ohledně nových MLR konzultováni prostřednictvím Světové obchodní organizace a jejich připomínky byly zohledněny. |
(5) |
Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(6) |
V zájmu běžného uvádění na trh, zpracování a spotřeby produktů by mělo toto nařízení stanovit přechodná ustanovení pro produkty, které byly vyprodukovány v souladu s právními předpisy před změnou MLR a u kterých je na základě dostupných informací zachována vysoká úroveň ochrany spotřebitele. |
(7) |
Před tím, než se upravené MLR stanou použitelnými, je třeba poskytnout členským státům, třetím zemím a provozovatelům potravinářských podniků přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které z úpravy hodnot MLR vyplynou. |
(8) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy II, III a V nařízení (ES) č. 396/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Na produkty vyprodukované v souladu s právními předpisy před dnem 7. květnem 2015 se nadále použije nařízení (ES) č. 396/2005 v jeho podobě před tím, než bylo změněno tímto nařízením.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 7. května 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(2) Nařízení Komise (EU) č. 899/2012 ze dne 21. září 2012, kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro acefát, alachlor, anilazin, azocyklotin, benfurakarb, butylát, kaptafol, karbaryl, karbofuran, karbosulfan, chlorfenapyr, chlorthal-dimethyl, chlorthiamid, cyhexatin, diazinon, dichlobenil, dikofol, dimethipin, diniconazol, disulfoton, fenitrothion, flufenzin, furathiokarb, hexakonazol, laktofen, mepronil, methamidofos, methopren, monokrotofos, monuron, oxykarboxin, oxydemeton-methyl, parathion-methyl, forát, fosalon, procymidon, profenofos, propachlor, quinclorac, kvintozen, tolylfluanid, trichlorfon, tridemorf a trifluralin v některých produktech a na jejich povrchu, a kterým se do uvedeného nařízení doplňuje příloha V s uvedením standardních hodnot (Úř. věst. L 273, 6.10.2012, s. 1).
PŘÍLOHA
Přílohy II, III a V nařízení (ES) č. 396/2005 se mění takto:
1) |
Příloha II se mění takto:
|
2) |
V příloze III se část B mění takto:
|
3) |
V příloze V se vkládá nový sloupec pro procymidon, který zní: „Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
|
(*) Označuje mez stanovitelnosti.
(**) Kombinace pesticid–kód, na které se vztahuje MLR stanovený v příloze III části B.
(1) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(F)= rozpustné v tuku
Profenofos (F)
(+) |
Na papriky chilli se použije následující MLR: 3 mg/kg.
|
(+) |
Z údajů z monitorování provedeného v roce 2012 vyplývá, že rezidua profenofu se vyskytují v bylinkách. Aby bylo možné vývoj výskytu profenofu v bylinkách porovnat, jsou zapotřebí další monitorovací údaje. Při přezkumu MLR Komise tyto informace zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2016, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
(***) Označuje mez stanovitelnosti.
(2) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(F)= rozpustné v tucích
Karbaryl (F)
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
Profenofos (F)
(+) |
Z údajů z monitorování provedeného v roce 2012 vyplývá, že rezidua profenofu se vyskytují v bylinkách. Aby bylo možné vývoj výskytu profenofu v bylinkách porovnat, jsou zapotřebí další monitorovací údaje. Při přezkumu MLR Komise tyto informace zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2016, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
(+) |
Z údajů z monitorování provedeného v roce 2012 vyplývá, že rezidua profenofu se vyskytují v v květních lístcích růže. Aby bylo možné vývoj výskytu profenofu v květních lístcích růže porovnat, jsou zapotřebí další monitorovací údaje. Při přezkumu MLR Komise tyto informace zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2016, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
(****) Označuje mez stanovitelnosti.
(3) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
Procymidon (R)
(R) |
= |
definice rezidua se liší u následujících kombinací pesticid – číselný kód: Procymidon – kód 1000000: vinklozolin, iprodion, procymidon, suma sloučenin a všech metabolitů obsahujících složku 3,5-dichloroanilin vyjádřenou jako 3,5 dichloroanilin |
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005. 0840040 Křen“ |
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/39 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1097/2014
ze dne 17. října 2014,
kterým se mění nařízení (EU) č. 479/2010 týkající se oznámení členských států v odvětví mléka a mléčných výrobků
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 151 třetí pododstavec a čl. 223 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s článkem 151 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou první kupující syrového mléka povinni příslušnému vnitrostátnímu orgánu od 1. dubna 2015 vykázat celkové množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno, a členské státy oznámí toto množství Komisi. V nařízení Komise (EU) č. 479/2010 (2) by proto měla být stanovena pravidla pro časový rozvrh těchto výkazů a oznámení. |
(2) |
Oznámení uvedená v článku 1 nařízení (EU) č. 479/2010 se týkají režimů podpor, které již nejsou použitelné, a proto by měla být zrušena. |
(3) |
V souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (3) se povinnost používat informační systémy v souladu s uvedeným nařízením zavedla v nařízení (EU) č. 479/2010 prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1333/2013 (4), s výjimkou oznámení uvedených v článcích 2, 4 a 6 nařízení (EU) č. 479/2010. Úpravy informačních systémů nezbytné pro zpracování těchto oznámení budou dokončeny do konce roku 2014. Nařízení (EU) č. 479/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) č. 479/2010 se mění takto:
1) |
Kapitola I se zrušuje. |
2) |
Vkládá se nová kapitola Ia, která zní: „KAPITOLA Ia DODÁVKY SYROVÉHO MLÉKA PRVNÍM KUPUJÍCÍM Článek 1a 1. Od 1. května 2015 oznamují členské státy Komisi nejpozději do 25. dne každého měsíce celkové množství syrového kravského mléka dodaného v předchozím měsíci prvním kupujícím usazeným na jejich území podle článku 151 nařízení (EU) č. 1308/2013. Celkové množství dodaného syrového kravského mléka se vyjádří v kilogramech a odkazuje na skutečný obsah tuku mléka. 2. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zajistily, že všichni první kupující usazení na jejich území vykáží příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového kravského mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno, včas a přesně, aby byla dodržena lhůta stanovená v odstavci 1.“ |
1) |
V čl. 2 odst. 3 písm. b) se zrušují slova „pokud je k dispozici“. |
2) |
V článku 4 se odkaz na část K nahrazuje odkazem na část J. |
3) |
Článek 8 se nahrazuje tímto: „Článek 8 1. Oznámení uvedená v tomto nařízení se provádí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (*). 2. Odchylně od odstavce 1 podávají členské státy do 31. prosince 2014 oznámení uvedená v článcích 2, 4 a 6 elektronicky s použitím metod, které jim poskytne Komise. Forma a obsah oznámení se vymezí na základě vzorů nebo metod zpřístupněných příslušným orgánům Komisí. Tyto vzory a metody se upravují a aktualizují poté, co byl informován výbor uvedený v článku 229 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v případě potřeby příslušné orgány. (*) Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3).“" |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. listopadu 2014.
Ustanovení čl. 1 bodu 2 se však použije ode dne 1. května 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise (EU) č. 479/2010 ze dne 1. června 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o oznámení členských států Komisi v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 135, 2.6.2010, s. 26).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1709/2003, (ES) č. 1345/2005, (ES) č. 972/2006, (ES) č. 341/2007, (ES) č. 1454/2007, (ES) č. 826/2008, (ES) č. 1296/2008, (ES) č. 1130/2009, (EU) č. 1272/2009 a (EU) č. 479/2010, pokud jde o oznamovací povinnosti v rámci společné organizace zemědělských trhů (Úř. věst. L 335, 14.12.2013,s. 8).
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/41 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1098/2014
ze dne 17. října 2014,
kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008, pokud jde o některé aromatické látky
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2), a zejména na čl. 7 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Příloha I nařízení (ES) č. 1334/2008 stanoví seznam Unie obsahující aromata a výchozí materiály schválené pro použití v potravinách a na jejich povrchu a podmínky jejich použití. |
(2) |
Část A seznamu Unie obsahuje jak posouzené aromatické látky, kterým nejsou přiřazeny žádné poznámky pod čarou, tak aromatické látky, u nichž posuzování dosud probíhá a které jsou uvedeny v poznámce pod čarou odkazy 1 až 4 v uvedeném seznamu. |
(3) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) dokončil posouzení 8 látek, které jsou v současné době uvedeny na seznamu jako aromatické látky, jejichž posuzování dosud probíhá. Tyto aromatické látky byly posouzeny úřadem EFSA v rámci hodnocení těchto skupin látek: hodnocení FGE.21rev4 (3) (látky FL 15.054, 15.055, 15.086 a 15.135), hodnocení FGE.24rev2 (4) (látka FL 14.085), hodnocení FGE.77rev1 (5) (látka FL 14.041) a hodnocení FGE.93rev1 (6) (látky FL 15.010 a 15.128). Úřad EFSA dospěl k závěru, že tyto aromatické látky při odhadovaných úrovních dietárního přívodu nevyvolávají žádné obavy z hlediska bezpečnosti. |
(4) |
Úřad EFSA učinil v rámci svého hodnocení připomínky ohledně specifikace některých látek. Tyto připomínky se týkají názvů, čistoty či složení těchto látek: FL: 15.054 a 15.055. Tyto připomínky by měly být uvedeny na seznamu. |
(5) |
Aromatické látky posouzené v rámci hodnocení těchto skupin látek měly být uvedeny na seznamu jako posouzené látky odstraněním poznámek pod čarou 2, 3 až 4 v příslušných položkách seznamu Unie. |
(6) |
Příloha I část A nařízení (ES) č. 1334/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna a opravena. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I část A nařízení (ES) č. 1334/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. října 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34.
(2) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.
(3) EFSA Journal 2013;11(11):3451.
(4) EFSA Journal 2013;11(11):3453.
(5) EFSA Journal 2014;12(2):3586.
(6) EFSA Journal 2013;11(11):3452.
PŘÍLOHA
Část A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 se mění takto:
1) |
Položka týkající se FL 14.041 se nahrazuje tímto:
|
2) |
Položka týkající se FL 14.085 se nahrazuje tímto:
|
3) |
Položka týkající se FL 15.010 se nahrazuje tímto:
|
4) |
Položka týkající se FL 15.054 se nahrazuje tímto:
|
5) |
Položka týkající se FL 15.055 se nahrazuje tímto:
|
6) |
Položka týkající se FL 15.086 se nahrazuje tímto:
|
7) |
Položka týkající se FL 15.128 se nahrazuje tímto:
|
8) |
Položka týkající se FL 15.135 se nahrazuje tímto:
|
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/44 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1099/2014
ze dne 17. října 2014
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. října 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
AL |
63,0 |
MA |
116,8 |
|
MK |
54,2 |
|
ZZ |
78,0 |
|
0707 00 05 |
AL |
36,9 |
TR |
158,2 |
|
ZZ |
97,6 |
|
0709 93 10 |
TR |
143,2 |
ZZ |
143,2 |
|
0805 50 10 |
AR |
105,8 |
CL |
106,8 |
|
TR |
106,9 |
|
UY |
76,0 |
|
ZA |
96,2 |
|
ZZ |
98,3 |
|
0806 10 10 |
BR |
203,9 |
MK |
34,4 |
|
PE |
341,9 |
|
TR |
147,3 |
|
ZZ |
181,9 |
|
0808 10 80 |
BA |
34,8 |
BR |
53,2 |
|
CL |
85,1 |
|
CN |
117,9 |
|
NZ |
148,3 |
|
US |
192,1 |
|
ZA |
140,1 |
|
ZZ |
110,2 |
|
0808 30 90 |
CN |
75,7 |
TR |
112,1 |
|
ZZ |
93,9 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/46 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1100/2014
ze dne 17. října 2014,
kterým se stanoví koeficient přidělení pro žádosti o vývozní licence pro sýry vyvážené v roce 2015 do Spojených států amerických v rámci kvót uvedených v nařízení (ES) č. 1187/2009
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 188 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Kapitola III oddíl 2 nařízení Komise (ES) č. 1187/2009 (2) stanoví postup pro přidělování vývozních licencí pro sýry, které budou vyvezeny do Spojených států amerických v rámci některých kvót uvedených v článku 21 uvedeného nařízení. |
(2) |
V případě některých kvót a skupin produktů přesahují množství uvedená v žádostech o vývozní licence množství dostupná pro kvótový rok 2015. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být vývozní licence vydávány, a stanovit koeficienty přidělení, které se použijí pro požadovaná množství, podle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1187/2009. |
(3) |
V případě některých kvót a skupin produktů nedosahují množství uvedená v žádostech o vývozní licence množství dostupná pro kvótový rok 2015. Je tudíž třeba za použití koeficientu přidělení rozdělit zbývající množství mezi žadatele v poměru k požadovaným množstvím podle čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 1187/2009. |
(4) |
Vzhledem k období stanovenému v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č.1187/2009 pro stanovení koeficientů přidělení je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem následujícím pod dni jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Na množství uvedená v žádostech o vývozní licence podaných podle nařízení (ES) č. 1187/2009 na skupiny produktů a kvóty označené jako „16-Tokyo“ a „16-, 17-, 18-, 20-, 21-Uruguay“ ve sloupci 3 přílohy tohoto nařízení se použijí koeficienty přidělení uvedené ve sloupci 5 uvedené přílohy.
Článek 2
Žádosti o vývozní licence podané podle nařízení (ES) č. 1187/2009 na skupiny produktů a kvóty označené jako „22-, 25-Tokyo“ a „22-, 25-Uruguay“ ve sloupci 3 přílohy tohoto nařízení budou pro žádaná množství přijaty.
Na další množství, rozdělená mezi žadatele pomocí koeficientů přidělení uvedených ve sloupci 6 uvedené přílohy, lze vydat vývozní licence poté, co je do týdne od zveřejnění tohoto nařízení hospodářský subjekt přijme, a za předpokladu, že je složena požadovaná jistota.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. října 2014.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1187/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (Úř. věst. L 318, 4.12.2009, s. 1).
PŘÍLOHA
Označení skupiny v souladu s doplňkovými poznámkami v kapitole 4 Harmonizovaného celního sazebníku Spojených států amerických |
Označení skupiny a kvóty |
Množství dostupné pro rok 2015 (v kg) |
Koeficient přidělení podle článku 1 |
Koeficient přidělení podle článku 2 |
|
Poznámka č. |
Skupina |
||||
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
(6) |
16 |
Not specifically provided for (NSPF) |
16-Tokyo |
908 877 |
0,3350820 |
|
16-Uruguay |
3 446 000 |
0,1897723 |
|
||
7 |
Blue Mould |
17- Uruguay |
350 000 |
0,0910273 |
|
18 |
Cheddar |
18- Uruguay |
1 050 000 |
0,2367531 |
|
20 |
Edam/Gouda |
20- Uruguay |
1 100 000 |
0,2110757 |
|
21 |
Italian type |
21- Uruguay |
2 025 000 |
0,1326998 |
|
22 |
Swiss or Emmentaler cheese other than with eye formation |
22-Tokyo |
393 006 |
|
4,9125750 |
22-Uruguay |
380 000 |
|
12,6666666 |
||
25 |
Swiss or Emmentaler cheese with eye formation |
25-Tokyo |
4 003 172 |
|
1,6433382 |
25-Uruguay |
2 420 000 |
|
2,0166666 |
ROZHODNUTÍ
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/49 |
ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU EUTM MALI/3/2014
ze dne 9. října 2014
o jmenování velitele mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) a o zrušení rozhodnutí EUTM MALI/1/2014
(2014/719/SZBP)
POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 38 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/34/SZBP ze dne 17. ledna 2013 o vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) (1), a zejména na článek 5 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 2013/34/SZBP Rada zmocnila Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí v souladu s článkem 38 Smlouvy o Evropské unii týkajících se výkonu politické kontroly a strategického řízení mise EUTM Mali, včetně rozhodnutí o jmenování následných velitelů mise EU. |
(2) |
Dne 18. března 2014 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí EUTM MALI/1/2014 (2), kterým jmenoval brigádního generála Marca RUDKIEWICZE velitelem mise EU EUTM Mali. |
(3) |
Dne 26. září 2014 navrhlo Španělsko, aby byl novým velitelem mise EU pro misi EUTM Mali jmenován brigádní generál Alfonso GARCÍA-VAQUERO PRADAL jako nástupce brigádního generála Marca RUDKIEWICZE. |
(4) |
Dne 30. září 2014 doporučil Vojenský výbor EU Politickému a bezpečnostnímu výboru, aby velitelem mise EU pro misi EUTM Mali jmenoval brigádního generála Alfonsa GARCÍU-VAQUERA PRADALA jako nástupce brigádního generála Marca RUDKIEWICZE. |
(5) |
Rozhodnutí EUTM MALI/1/2014 by mělo být zrušeno. |
(6) |
V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu, |
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Brigádní generál Alfonso GARCÍA-VAQUERO PRADAL je od 24. října 2014 jmenován velitelem mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali).
Článek 2
Rozhodnutí EUTM MALI/1/2014 se zrušuje.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 9. října 2014
Za Politický a bezpečnostní výbor
předseda
W. STEVENS
(1) Úř. věst. L 14, 18.1.2013, s. 19.
(2) Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUTM MALI/1/2014 ze dne 18. března 2014 o jmenování velitele mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) (Úř. věst. L 95, 29.3.2014, s. 30).
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/51 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 13. října 2014
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro vládní zakázky k přistoupení Černé Hory k revidované Dohodě o vládních zakázkách
(2014/720/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Černá Hora požádala dne 4. listopadu 2013 o přistoupení k revidované Dohodě o vládních zakázkách (dále jen „revidovaná Dohoda“). |
(2) |
Závazky Černé Hory týkající se rozsahu působnosti jsou stanoveny v její konečné nabídce, která byla smluvním stranám revidované Dohody předložena dne 18. července 2014. |
(3) |
Konečná nabídka Černé Hory odráží seznam závazků Unie uvedený v dodatku I revidované Dohody. Je proto uspokojivá a přijatelná. Podmínky přistoupení Černé Hory, uvedené v příloze k tomuto rozhodnutí, budou zohledněny v rozhodnutí přijatém Výborem pro vládní zakázky o přistoupení Černé Hory. |
(4) |
Očekává se, že přistoupení Černé Hory k revidované Dohodě pozitivně přispěje k dalšímu otevření trhů s veřejnými zakázkami na mezinárodní úrovni. |
(5) |
Ustanovení čl. XXII odst. 2 revidované Dohody stanoví, že k revidované Dohodě může přistoupit kterýkoli člen WTO za podmínek dohodnutých mezi příslušným členem a stranami, přičemž tyto podmínky jsou stanoveny v rozhodnutí Výboru pro vládní zakázky. |
(6) |
Proto je nezbytné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci Výboru pro vládní zakázky v souvislosti s přistoupením Černé Hory, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postojem, který má být jménem zaujat Unie ve Výboru pro vládní zakázky, je schválit přistoupení Černé Hory k revidované Dohodě o vládních zakázkách, s výhradou zvláštních podmínek přistoupení stanovených v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 13. října 2014.
Za Radu
předseda
M. MARTINA
PŘÍLOHA
PODMÍNKY EU PRO PŘISTOUPENÍ ČERNÉ HORY K DOHODĚ O VLÁDNÍCH ZAKÁZKÁCH (1)
Po přistoupení Černé Hory k revidované Dohodě o vládních zakázkách se bod 2 oddílu 2 („Veřejní zadavatelé z řad ústředních orgánů státní správy členských států EU“) přílohy 1 dodatku I závazků Evropské unie nahrazuje tímto:
„2. |
Co se týká zboží, služeb, dodavatelů a poskytovatelů služeb z Izraele a Černé Hory, zadávání zakázek níže uvedenými veřejnými zadavateli z řad ústředních orgánů státní správy.“ |
Po přistoupení Černé Hory k revidované Dohodě o vládních zakázkách se bod 2 přílohy 6 nahrazuje tímto:
„2. |
Na koncesní smlouvy na stavební práce uzavírané zadavateli uvedenými v přílohách 1 a 2 se vztahuje národní zacházení pro poskytovatele stavebních služeb z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Nizozemska jménem Aruby, Švýcarska a Černé Hory, pokud hodnota zakázky dosahuje alespoň 5 000 000 ZPČ, a pro poskytovatele stavebních služeb z Koreje, pokud hodnota zakázky dosahuje alespoň 15 000 000 ZPČ.“ |
(1) Číslování seznamů závazků smluvních stran bylo sekretariátem WTO změněno za souhlasu smluvních stran revidované Dohody o vládních zakázkách. Číslování použité v této příloze odpovídá číslování obsaženému v posledním ověřeném znění seznamů závazků smluvních stran revidované Dohody o vládních zakázkách, které byly ze strany WTO oznámeny smluvním stranám revidované Dohody o vládních zakázkách a jsou dostupné na webových stránkách: http://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/gp_app_agree_e.htm#revisedGPA. Číslování seznamů použité ve znění revidované Dohody o vládních zakázkách zveřejněné v Úř. věst. L 68, 7.3.2014, s. 2 je obsoletní.
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/53 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 13. října 2014
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro vládní zakázky k přistoupení Nového Zélandu k revidované Dohodě o vládních zakázkách
(2014/721/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nový Zéland požádal dne 28. září 2012 o přistoupení k revidované Dohodě o vládních zakázkách (dále jen „revidovaná Dohoda“). |
(2) |
Závazky Nového Zélandu týkající se rozsahu působnosti jsou stanoveny v jeho konečné nabídce, která byla smluvním stranám revidované Dohody předložena dne 21. července 2014. |
(3) |
Přestože má nabídka Nového Zélandu široký rozsah, nezahrnuje celou oblast působnosti. Je proto vhodné zavést určité výjimky z rozsahu závazků Unie, které se budou vztahovat konkrétně na Nový Zéland. Tyto konkrétní výjimky, uvedené v příloze tohoto rozhodnutí, se stanou součástí podmínek přistoupení k revidované Dohodě pro Nový Zéland a budou zohledněny v rozhodnutí přijatém Výborem pro vládní zakázky o přistoupení Nového Zélandu. |
(4) |
Očekává se, že přistoupení Nového Zélandu k revidované Dohodě pozitivně přispěje k dalšímu otevření trhů s veřejnými zakázkami na mezinárodní úrovni. |
(5) |
V čl. XXII odst. 2 revidované Dohody se stanoví, že k revidované Dohodě může přistoupit kterýkoli člen WTO za podmínek dohodnutých mezi příslušným členem a stranami, přičemž tyto podmínky jsou stanoveny v rozhodnutí Výboru pro vládní zakázky. |
(6) |
Proto je nezbytné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci Výboru pro vládní zakázky v souvislosti s přistoupením Nového Zélandu, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postojem, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru pro vládní zakázky, je schválit přistoupení Nového Zélandu k revidované Dohodě o vládních zakázkách, s výhradou zvláštních podmínek stanovených v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 13. října 2014.
Za Radu
předseda
M. MARTINA
PŘÍLOHA
PODMÍNKY EU PRO PŘISTOUPENÍ NOVÉHO ZÉLANDU K REVIDOVANÉ DOHODĚ O VLÁDNÍCH ZAKÁZKÁCH (1)
Po přistoupení Nového Zélandu k revidované Dohodě o vládních zakázkách se bod 3 oddílu 2 („Veřejní zadavatelé z řad ústředních orgánů státní správy členských států EU“) přílohy 1 dodatku I závazků Evropské unie nahrazuje tímto:
„3. |
Co se týká zboží, služeb, dodavatelů a poskytovatelů služeb z USA, Kanady, Japonska, Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong, Singapuru, Koreje, Arménie a samostatného celního území Tchaj-wan, Pcheng-chu, Ťin-men, Ma-cu a z Nového Zélandu, zadávání zakázek níže uvedenými veřejnými zadavateli z řad ústředních orgánů státní správy, pokud nejsou označeni hvězdičkou.“ |
Po přistoupení Nového Zélandu k revidované Dohodě o vládních zakázkách se v poznámce 1 poznámek k příloze 2 dodatku I závazků Evropské unie za písmeno e) doplňují nová písmena, která zní:
„f. |
zakázky zadávané místními veřejnými zadavateli (zadavatelé ze správních jednotek úrovně NUTS 3 a menších správních jednotek, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (2) (v platném znění)), pokud jde o zboží, služby, dodavatele a poskytovatele služeb z Nového Zélandu; |
g. |
zakázky zadávané zadavateli ze správních jednotek úrovní NUTS 1 a 2, jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 1059/2003 (v platném znění), pokud jde o zboží, služby, dodavatele a poskytovatele služeb z Nového Zélandu, ledaže by se na jejich zakázky vztahovala příloha 3 EU.“ |
Po přistoupení Nového Zélandu k revidované Dohodě o vládních zakázkách se v poznámce 6 k příloze 3 dodatku I závazků Evropské unie za písmeno n) doplňují nová písmena, která zní:
„o. |
zakázky zadávané zadavateli působícími v oblasti výroby, dopravy nebo distribuce pitné vody, na něž se vztahuje tato příloha, pokud jde o dodávky, služby a poskytovatele služeb z Nového Zélandu; |
p. |
zakázky zadávané zadavateli působícími v oblasti letištních zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, pokud jde o dodávky, služby a poskytovatele služeb z Nového Zélandu; |
q. |
zakázky zadávané zadavateli působícími v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavních nebo jiných terminálových zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, pokud jde o dodávky, služby a poskytovatele služeb z Nového Zélandu; |
r. |
zakázky zadávané regionálními nebo místními zadavateli působícími v oblastech působnosti této přílohy, pokud jde o dodávky, služby a poskytovatele služeb z Nového Zélandu, s výjimkou zakázek zadávaných zadavateli ze správních jednotek úrovní NUTS 1 a 2 (jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 1059/2003 v platném znění) působícími v oblasti městské železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.“ |
(1) Číslování seznamů závazků smluvních stran bylo sekretariátem WTO změněno za souhlasu smluvních stran revidované Dohody o vládních zakázkách. Číslování použité v této příloze odpovídá číslování obsaženému v posledním ověřeném znění seznamů závazků smluvních stran revidované Dohody o vládních zakázkách, které byly ze strany WTO oznámeny smluvním stranám revidované Dohody o vládních zakázkách a jsou dostupné na webových stránkách: http://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/gp_app_agree_e.htm#revisedGPA. Číslování seznamů použité ve znění revidované Dohody o vládních zakázkách zveřejněné v Úř. věst. L 68, 7.3.2014, s. 2 je obsoletní.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/55 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 14. října 2014,
kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES Německu povoluje uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům v kotvištích přístavů
(2014/722/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (1), a zejména na článek 19 uvedené směrnice,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcím rozhodnutí Rady 2011/445/EU (2) bylo Německu v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoleno do 16. července 2014 uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům v kotvištích přístavů („pobřežní elektřina“). |
(2) |
Dopisem ze dne 26. února 2014 Německo požádalo o povolení nadále uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřiny pro pobřežní elektřinu podle článku 19 směrnice 2003/96/ES. |
(3) |
Cílem snížené daně, kterou Německo zamýšlí uplatňovat, je další podpora širšího využívání pobřežní elektřiny jako způsobu uspokojování energetických potřeb lodí v kotvištích přístavů, který je v porovnání se spalováním ropných paliv na palubě plavidel méně škodlivý pro životní prostředí. |
(4) |
Jelikož používání pobřežní elektřiny zamezuje emisím látek znečišťujících ovzduší spojených se spalováním ropných paliv na palubě plavidel v kotvištích, přispívá k zlepšení kvality místního ovzduší v přístavních městech. Předpokládá se proto, že opatření přispěje k cílům politik Unie v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví a klimatu. |
(5) |
Povolení, aby Německo na pobřežní elektřinu uplatňovalo sníženou sazbu daně, nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro větší využívání pobřežní elektřiny, protože výroba elektřiny na palubě bude ve většině případů i nadále konkurenceschopnější alternativou. Z téhož důvodu a vzhledem k stávající poměrně nízké míře proniknutí této technologie na trh nepovede opatření během své doby platnosti pravděpodobně k významnému narušení hospodářské soutěže, a nebude mít tudíž nepříznivý dopad na řádné fungování vnitřního trhu. |
(6) |
Z čl. 19 odst. 2 směrnice 2003/96/ES vyplývá, že každé povolení udělené na základě uvedeného ustanovení musí být přesně časově omezené. Vzhledem k tomu, že tato doba musí být dostatečně dlouhá, aby mohlo být opatření náležitě vyhodnoceno, ale zároveň nesmí narušovat budoucí vývoj stávajícího právního rámce, je vhodné udělit požadované povolení na dobu šesti let. |
(7) |
Aby provozovatelé přístavů a lodí měli právní jistotou a aby se zabránilo potenciálnímu zvýšení administrativní zátěže pro distributory a redistributory elektřiny, k němuž by mohlo dojít v důsledku změn v sazbě spotřební daně vybírané z pobřežní elektřiny, mělo by se zajistit, aby Německo mohlo bez přerušení uplatňovat stávající zvláštní snížení daně, jehož se týká toto rozhodnutí. Požadované povolení by tedy mělo být uděleno s účinkem od 17. července 2014, aby se plynule navázalo na předchozí ujednání v rámci prováděcího rozhodnutí 2011/445/EU. |
(8) |
Toto rozhodnutí by mělo pozbýt platnosti dnem použitelnosti obecných pravidel týkajících se daňového zvýhodnění pobřežní elektřiny přijatých na základě budoucího legislativního aktu Unie. |
(9) |
Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti státní podpory, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Německu se povoluje uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům zakotveným v přístavech („pobřežní elektřina“), a to s výjimkou soukromých rekreačních plavidel a za předpokladu, že jsou zachovány minimální úrovně zdanění podle článku 10 směrnice 2003/96/ES.
Článek 2
Toto rozhodnutí se použije ode dne 17. července 2014 do dne 16. července 2020.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.
V Lucemburku dne 14. října 2014.
Za Radu
předseda
P. C. PADOAN
(1) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.
(2) Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/445/EU ze dne 12. července 2011, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES Německu povoluje uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům v kotvištích přístavů („pobřežní elektřina“) (Úř. věst. L 191, 22.7.2011, s. 22).
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/57 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 17. září 2014
o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu Evropské centrální banky
(ECB/2014/39)
(2014/723/EU)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1), a zejména na čl. 25 odst. 1, 2 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „nařízení o jednotném mechanismu dohledu“) zřizuje jednotný mechanismus dohledu, který sestává z Evropské centrální banky a vnitrostátních příslušných orgánů zúčastněných členských států. |
(2) |
Čl. 25 odst. 2 nařízení o jednotném mechanismu dohledu vyžaduje, aby ECB prováděla své úkoly v oblasti dohledu, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. Úkoly ECB v oblasti dohledu by neměly zasahovat do jejích úkolů souvisejících s měnovou politikou ani by jimi neměly být určovány. Tyto úkoly v oblasti dohledu by dále neměly zasahovat do úkolů ECB souvisejících s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) ani do žádných jiných úkolů. ECB je povinna podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o tom, jak dodržuje toto ustanovení. Úkoly ECB v oblasti dohledu nemění probíhající sledování solventnosti protistran pro operace měnové politiky. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu by kromě toho měli být organizačně odděleni od zaměstnanců plnících jiné úkoly svěřené ECB a měly by se na ně vztahovat oddělené hierarchické linie. |
(3) |
Čl. 25 odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu dohledu vyžaduje, ECB aby pro účely odstavců 1 a 2 přijala a zveřejnila všechny nezbytné vnitřní předpisy včetně předpisů týkajících se služebního tajemství a výměny informací mezi oběma funkčními oblastmi. |
(4) |
Podle čl. 25 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu dohledu musí ECB zajistit, aby Rada guvernérů při výkonu své činnosti plně rozlišovala, zda jde o funkce týkající se měnové politiky, nebo funkce v oblasti dohledu. Součástí tohoto rozlišení jsou striktně oddělená zasedání a pořady jednání. |
(5) |
S cílem zajistit oddělení úkolů týkajících se měnové politiky od úkolů v oblasti dohledu čl. 25 odst. 5 nařízení o jednotném mechanismu dohledu vyžaduje, aby ECB vytvořila mediační komisi, která odpovídá za řešení rozdílů v postojích příslušných orgánů dotčených zúčastněných členských států, pokud jde o námitku Rady guvernérů k návrhu rozhodnutí Rady dohledu. Komise se bude skládat z jednoho člena z každého zúčastněného členského státu, kterého každý členský stát vybere z členů Rady guvernérů a Rady dohledu. Rozhoduje prostou většinou, přičemž každý člen má jeden hlas. ECB je povinna přijmout a zveřejnit nařízení, kterým zřídí mediační komisi a stanoví její jednací řád; ECB v této souvislosti přijala nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 673/2014 (ECB/2014/26) (2). |
(6) |
S cílem přizpůsobit vnitřní organizaci ECB a jejích rozhodovacích orgánů novým požadavkům vyplývajícím z nařízení o jednotném mechanismu dohledu a vyjasnit vzájemné vztahy orgánů zapojených do procesu přípravy a přijímání rozhodnutí v oblasti dohledu byl změněn jednací řád ECB (3). |
(7) |
Články 13 g až 13j jednacího řádu ECB upravují podrobnosti týkající se přijímání rozhodnutí Radou guvernérů, pokud jde o záležitosti související s nařízením o jednotném mechanismu dohledu. Článek 13 g se týká přijímání rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 4 nařízení o jednotném mechanismu dohledu a článek 13h se týká přijímání rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 5 nařízení o jednotném mechanismu dohledu, čímž se provádí požadavky stanovené v čl. 26 odst. 8 nařízení o jednotném mechanismu dohledu. |
(8) |
Podle článku 13k jednacího řádu ECB je ECB povinna provádět své úkoly v oblasti dohledu, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. V této souvislosti je ECB povinna přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby funkce měnové politiky a funkce dohledu byly odděleny. Oddělení funkce měnové politiky a funkce dohledu by zároveň nemělo bránit tomu, aby si tyto dvě funkční oblasti vyměňovaly informace nezbytné pro splnění úkolů ECB a Evropského systému centrálních bank (ESCB). |
(9) |
Článek 13 l jednacího řádu ECB stanoví, že zasedání Rady guvernérů týkající se úkolů v oblasti dohledu se musí konat odděleně od pravidelných zasedání Rady guvernérů a musí mít samostatný pořad jednání. |
(10) |
V souladu s článkem 13 m jednacího řádu ECB, který se týká vnitřní struktury ECB v souvislosti s úkoly v oblasti dohledu, zahrnuje pravomoc Výkonné rady ve vztahu k vnitřní struktuře a zaměstnancům ECB úkoly v oblasti dohledu. Výkonná rada má k této vnitřní struktuře konzultovat předsedu a místopředsedu Rady dohledu. Rada dohledu může po dohodě s Výkonnou radou zřizovat a rušit dočasné dílčí struktury, kterými jsou například pracovní skupiny nebo skupiny pro plnění určitého úkolu. Tyto dočasné dílčí struktury napomáhají při plnění úkolů v oblasti dohledu a podléhají Radě dohledu. Článek 13 m upravuje jmenování tajemníka Rady dohledu a řídícího výboru prezidentem ECB po konzultaci s předsedou Rady dohledu. Při přípravě zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu, má tajemník postupovat v součinnosti s tajemníkem Rady guvernérů a odpovídá za pořízení zápisu z těchto jednání. |
(11) |
V 66. bodu odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu se uvádí, že organizační oddělení zaměstnanců by se mělo týkat všech útvarů potřebných pro účely nezávislé měnové politiky a mělo by zajišťovat, aby bylo plnění úkolů v oblasti dohledu podřízeno demokratické odpovědnosti a dohledu podle nařízení o jednotném mechanismu dohledu. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu podléhají předsedovi Rady dohledu. V této souvislosti ECB v zájmu splnění požadavků obsažených v čl. 25 odst. 2 nařízení o jednotném mechanismu dohledu (4) zavedla strukturu čtyř generálních ředitelství pro výkon úkolů v oblasti dohledu a sekretariát Rady dohledu, které funkčně podléhají předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu. ECB dále určila několik organizačních složek, které mají jakožto sdílené služby podporovat funkci měnové politiky i funkci dohledu, pokud taková podpora nepovede ke střetu zájmů mezi cíli ECB v oblasti dohledu a cíli měnové politiky. V rámci několika organizačních složek poskytujících sdílené služby byla zřízena oddělení, která se soustředí na úkoly v oblasti dohledu. |
(12) |
Článek 37 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky ukládá členům řídicích orgánů a zaměstnanců ECB a národních centrálních bank povinnost zachovávat služební tajemství. V 74. bodu odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu se uvádí, že Rada dohledu, řídící výbor a zaměstnanci ECB vykonávající povinnosti dohledu by měli podléhat odpovídajícím požadavkům na zachování služebního tajemství. Na základě článku 27 nařízení o jednotném mechanismu dohledu se povinnost zachovávat služební tajemství vztahuje i na členy Rady dohledu a zaměstnance vyslané zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu. |
(13) |
Výměna informací mezi funkcí měnové politiky a funkcí dohledu ECB by měla být organizována při důsledném dodržení omezení stanovených právem Unie (5) s ohledem na zásadu oddělení. Uplatní se povinnosti týkající se ochrany důvěrných informací stanovené v příslušných právních přepisech, jako je nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (6) týkající se shromažďování důvěrných statistických údajů, a ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) týkající se výměny informací z oblasti dohledu. Za podmínek stanovených tímto rozhodnutím se zásada oddělení vztahuje na výměnu důvěrných informací ze strany funkce měnové politiky ve prospěch funkce dohledu a naopak. |
(14) |
Podle 65. bodu odůvodnění je ECB odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Cílem jejích úkolů v oblasti dohledu je chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. Měly by proto být vykonávány zcela odděleně od měnové politiky, aby se zabránilo střetu zájmů a zajistilo, že každá z těchto funkcí bude vykonávána v souladu se svým příslušným cílem. Účinné oddělení funkce měnové politiky a funkce dohledu by však zároveň nemělo bránit tomu, aby se tam, kde je to možné a vhodné, využily veškeré výhody, které lze předpokládat v důsledku spojení těchto dvou funkcí v rámci téže instituce, včetně využití rozsáhlých odborných znalostí ECB o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability a omezení duplicitní práce při shromažďování informací. Z tohoto důvodu je nezbytné zavést mechanismy, které umožní odpovídající tok údajů a jiných důvěrných informací mezi těmito dvěma funkcemi, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Oblast působnosti a cíle
1. Toto rozhodnutí stanoví opatření, která splňují požadavek na oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu (společně dále jen „funkce“ nebo „funkční oblasti“), zejména pokud jde o služební tajemství a výměnu informací mezi těmito dvěma funkcemi.
2. ECB provádí své úkoly v oblasti dohledu, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. Úkoly ECB v oblasti dohledu nezasahují do jejích úkolů souvisejících s měnovou politikou ani jimi nejsou určovány. Úkoly ECB v oblasti dohledu kromě toho nezasahují do jejích úkolů souvisejících s ESRB ani do žádných jiných úkolů. Úkoly ECB v oblasti dohledu a průběžné sledování finančního zdraví a solventnosti protistran operací měnové politiky Eurosystému jsou formulovány tak, aby nebyl narušen účel žádné z těchto funkcí.
3. ECB zajistí, aby Rada guvernérů při výkonu své činnosti plně rozlišovala, zda jde o funkce týkající se měnové politiky, nebo funkce v oblasti dohledu. Součástí tohoto rozlišení jsou striktně oddělená zasedání a pořady jednání.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
1) |
„důvěrnými informacemi“ informace, které jsou označeny jako ECB-CONFIDENTIAL „nebo“ ECB-SECRET podle režimu utajování informací ECB; jiné důvěrné informace včetně informací, na něž se vztahují právní předpisy na ochranu údajů nebo služební tajemství, které vznikly v ECB nebo byly ECB předány jinými subjekty nebo osobami; jakékoli důvěrné informace, na něž se vztahují pravidla o zachovávání profesního tajemství stanovená směrnicí 2013/36/EU, jakož i důvěrné statistické informace podle nařízení (ES) č. 2533/98; |
2) |
„potřebou přístupu k informacím“ potřeba mít přístup k důvěrným informacím, které jsou nezbytné k plnění funkcí či úkolů ECB stanovených právními předpisy, přičemž v případě informací označených jako „ECB-CONFIDENTIAL“ musí být tato potřeba dostatečně široká na to, aby bylo zaměstnancům umožněno získat informace týkající se jejich úkolů a s minimální časovou prodlevou převzít úkoly od kolegů; |
3) |
„nezpracovanými údaji“ údaje předané zpravodajskými jednotkami po statistickém zpracování a ověření, nebo údaje vytvořené ECB prostřednictvím výkonu jejích funkcí; |
4) |
„režimem utajování informací ECB“ režim uplatňovaný v ECB, který vymezuje způsob utajování a ochrany důvěrných informací ECB a nakládání s nimi. |
Článek 3
Organizační oddělení
1. Při výkonu svých funkcí v oblasti dohledu a měnové politiky uplatňuje ECB autonomní rozhodovací postupy.
2. Všechny pracovní útvary ECB řídí Výkonná rada. Pravomoc Výkonné rady ve vztahu k vnitřní struktuře ECB a zaměstnancům ECB zahrnuje úkoly v oblasti dohledu. Výkonná rada k této vnitřní struktuře konzultuje předsedu a místopředsedu Rady dohledu.
3. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu jsou organizačně odděleni od zaměstnanců plnících jiné úkoly svěřené ECB. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu podléhají v organizačních, personálních a administrativních záležitostech Výkonné radě, funkčně jsou však podřízeni předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu s výhradou výjimky uvedené v odstavci 4.
4. S cílem zajistit, aby nedocházelo k duplikaci podpůrných činností, může ECB zřídit sdílené služby podporující funkci měnové politiky i funkci dohledu, což pomůže zabezpečit účinné a efektivní poskytování služeb. Na tyto služby se nevztahuje článek 6, pokud jde o výměnu informací mezi nimi a příslušnými funkčními oblastmi.
Článek 4
Služební tajemství
1. Členové Rady dohledu, řídícího výboru a všech dílčích struktur zřízených Radou dohledu, zaměstnanci ECB a zaměstnanci vyslaní zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu jsou povinni i po ukončení výkonu svých povinností zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství.
2. Osoby mající přístup k údajům, na něž se vztahují právní předpisy Unie ukládající povinnost mlčenlivosti, podléhají těmto předpisům.
3. ECB prostřednictvím smluvních ujednání zajistí, aby osoby, jež přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s výkonem povinností dohledu, byly vázány rovnocennými požadavky na zachovávání služebního tajemství.
4. Pravidla týkající se profesního tajemství obsažená ve směrnici 2013/36/EU se vztahují na osoby uvedené v odstavcích 1 až 3. Důvěrné informace, které tyto osoby získají při výkonu svých povinností, mohou sdělit pouze v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých úvěrových institucí, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem.
5. Byl-li však na úvěrovou instituci vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze v občanském soudním řízení sdělit důvěrné informace, které se nedotýkají třetích osob účastnících se pokusu o záchranu úvěrové instituce.
6. Tento článek nebrání tomu, aby si funkce dohledu ECB v souladu s platnými právními předpisy Unie vyměňovala informace s jinými orgány Unie či s vnitrostátními orgány. Na informace, které jsou předmětem této výměny, se vztahují odstavce 1 až 5.
7. Režim utajování informací ECB se na členy Rady dohledu z řad ECB, zaměstnance ECB a zaměstnance vyslané zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu vztahuje i po ukončení jejich povinností.
Článek 5
Všeobecné zásady pro přístup k informacím mezi funkčními oblastmi a utajení
1. Aniž je dotčen článek 4, mohou si funkční oblasti vyměňovat informace, pokud je to dovoleno příslušnými právními předpisy Unie.
2. Informace, s výjimkou nezpracovaných údajů, klasifikuje v souladu s režimem utajování informací ECB ta funkční oblast ECB, která dané informace vlastní. Nezpracované údaje se klasifikují odděleně. Výměna důvěrných informací mezi oběma funkčními oblastmi podléhá za tím účelem vymezeným pravidlům řízení a procesním pravidlům a je podmíněna potřebou přístupu k informacím, kterou doloží funkční oblast ECB žádající o přístup k nim.
3. Není-li v tomto rozhodnutí stanoveno jinak, rozhoduje o přístupu funkce dohledu nebo měnové politiky k důvěrným informacím příslušné druhé funkční oblasti ta funkční oblast ECB, která dané informace vlastní, v souladu s režimem utajování informací ECB. V případě sporu mezi funkčními oblastmi ECB ohledně přístupu k důvěrným informacím rozhodne o přístupu k důvěrným informacím Výkonná rada při dodržení zásady oddělení. Musí být zajištěna jednotnost rozhodnutí týkajících se přístupových práv a náležitá evidence těchto rozhodnutí.
Článek 6
Výměna důvěrných informací mezi funkčními oblastmi
1. Nestanoví-li právní předpisy Unie jinak, funkční oblast ECB na žádost zpřístupní příslušné druhé funkční oblasti ECB důvěrné informace ve formě neanonymizovaných údajů společného výkaznictví (COREP) a finančního výkaznictví (FINREP) (8), jakož i jiné nezpracované údaje na základě potřeby přístupu k informacím a se souhlasem Výkonné rady. Nestanoví-li právní předpisy Unie jinak, funkce dohledu ECB na žádost zpřístupní funkci měnové politiky ECB důvěrné informace ve formě anonymizovaných údajů COREP a FINREP na základě potřeby přístupu k informacím.
2. Funkční oblast ECB nezpřístupní příslušné druhé funkční oblasti důvěrné informace obsahující hodnocení nebo strategická doporučení, s výjimkou případů, kdy o to příslušná druhá funkce požádala na základě potřeby přístupu k informacím, přičemž musí být zajištěno, že každá funkce bude vykonávána v souladu s příslušnými cíli, a Výkonná rada takové zpřístupnění výslovně schválila.
Funkční oblast ECB může na žádost zpřístupnit příslušné druhé funkční oblasti důvěrné souhrnné informace, které neobsahují individuální bankovní údaje ani citlivé informace týkající se přípravy rozhodnutí, na základě potřeby přístupu k informacím, přičemž musí být zajištěno, že každá funkce bude vykonávána v souladu s příslušnými cíli.
3. Analýzu důvěrných informací přijatých na základě tohoto článku provádí nezávisle funkční oblast, která tyto informace přijala, v souladu se svými cíli. Veškerá následná rozhodnutí se přijímají výlučně na tomto základě.
Článek 7
Výměna důvěrných informací zahrnujících osobní údaje
Výměna informací zahrnujících osobní údaje podléhá platným právním předpisům Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Článek 8
Výměna důvěrných informací v naléhavých situacích
Aniž je dotčen článek 6, je funkční oblast ECB v naléhavých situacích ve smyslu článku 114 směrnice 2013/36/EU povinna bezodkladně sdělit důvěrné informace příslušné druhé funkční oblasti ECB, pokud je předmětná informace významná pro výkon jejích úkolů s ohledem na konkrétní naléhavou situaci.
Článek 9
Závěrečné ustanovení
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. září 2014.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.
(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 673/2014 ze dne 2. června 2014 o zřízení mediační komise a o jejím jednacím řádu (ECB/2014/26) (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 72).
(3) Rozhodnutí ECB/2014/1 ze dne 22. ledna 2014, kterým se mění rozhodnutí ECB/2004/2, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (Úř. věst. L 95, 29.3.2014, s. 56).
(4) Viz též bod odůvodnění O interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad plněním úkolů, které jsou Evropské centrální bance svěřeny v rámci jednotného mechanismu dohledu (2013/694/EU) (Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 1), a bod odůvodnění G memoranda o porozumění mezi Radou Evropské unie a Evropskou centrální bankou ohledně spolupráce ve věci postupů týkajících se jednotného mechanismu dohledu.
(5) Viz bod odůvodnění H interinstitucionální dohody. V souladu se 74. bodem odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu by požadavky týkající se výměny informací se zaměstnanci, kteří nejsou zapojeni do činností dohledu, neměly ECB bránit ve výměně informací v mezích a za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie, mimo jiné s Komisí pro účely plnění úkolů vyplývajících z článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a z právních předpisů Unie o posíleném hospodářském a rozpočtovém dohledu.
(6) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(8) Viz prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).
PŘÍLOHA
VÝŇATEK Z REŽIMU UTAJOVÁNÍ INFORMACÍ ECB
Každému dokumentu, který ECB vytvoří, musí být přidělen jeden z pěti stupňů utajení uvedených níže.
S dokumenty přijatými od stran mimo ECB se nakládá podle stupně utajení vyznačeného na příslušném dokumentu. Pokud dokument není označen stupněm utajení nebo stupeň utajení je příjemcem vyhodnocen jako příliš nízký, musí být tento dokument znovu označen, přičemž odpovídající stupeň utajení ECB musí být jasně vyznačen alespoň na první straně dokumentu. Stupeň utajení lze snížit pouze s písemným souhlasem organizace, která je původcem dokumentu.
Níže je uvedeno pět stupňů utajení dokumentů ECB včetně odpovídajících přístupových práv.
ECB-SECRET |
: |
Přístup v rámci ECB omezen na osoby, které mají nezbytně nutnou potřebu přístupu k informacím, schválenou vyšším řídícím pracovníkem ECB z organizační složky, která je původcem, nebo výše. |
ECB-CONFIDENTIAL |
: |
Přístup v rámci ECB omezen na osoby, které mají potřebu přístupu k informacím, jež je dostatečně široká na to, aby bylo zaměstnancům umožněno získat informace týkající se jejich úkolů a s minimální časovou prodlevou převzít úkoly od kolegů. |
ECB-RESTRICTED |
: |
Lze zpřístupnit zaměstnancům ECB a případně zaměstnancům ESCB s oprávněným zájmem. |
ECB-UNRESTRICTED |
: |
Lze zpřístupnit všem zaměstnancům ECB a případně zaměstnancům ESCB. |
ECB-PUBLIC |
: |
Lze zpřístupnit obecné veřejnosti. |
DOPORUČENÍ
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/63 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 10. října 2014
o šabloně pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů
(2014/724/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Inteligentní sítě umožňují provádění zásadních energetických politik. V souvislosti s rámcem politiky do roku 2030 jsou inteligentní sítě jakožto základ budoucí dekarbonizované energetické soustavy považovány za prvek, který umožní transformaci energetické infrastruktury, v níž bude zohledněn vyšší podíl obnovitelné energie z různých zdrojů, zlepšena energetická účinnost a budou zabezpečeny dodávky energie. Inteligentní sítě přinášejí příležitost posílit konkurenceschopnost poskytovatelů technologií v EU, jakož i platformu pro tradiční energetické společnosti a nové účastníky trhu určenou k rozvoji inovativních energetických služeb a produktů v infrastruktuře sítě a s nimi souvisejících informačních a komunikačních technologií (IKT) a automatizace v oblasti bydlení a přístrojů. |
(2) |
Inteligentní měřicí systémy jsou odrazovým můstkem k přechodu na inteligentní sítě. Poskytují nástroje umožňující aktivní účast spotřebitelů na trhu s energií a umožňují flexibilitu systému prostřednictvím režimů reakce ze strany poptávky a jiných inovativních služeb. V souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (1) a 2009/73/ES (2) mají členské státy povinnost zajistit zavedení inteligentních měřicích systémů, které podpoří aktivní účast spotřebitelů na trhu s dodávkami elektřiny a plynu. |
(3) |
Provoz inteligentních měřicích systémů – a tím spíše i jakýkoli další rozvoj inteligentních sítí a přístrojů – skýtá potenciál pro zpracovávání údajů jednotlivců, tj. osobních údajů, jak jsou definovány v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3). |
(4) |
Stanovisko č. 12/2011 (4) vydané pracovní skupinou pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jež byla zřízena v souladu s článkem 29 směrnice 95/46/ES, uvádí, že inteligentní měřicí systémy a inteligentní sítě mohou zpracovávat větší objem osobních údajů a tyto osobní údaje zpřístupnit širšímu okruhu příjemců, než je tomu v současnosti, a tím vytvářet pro subjekty údajů nová rizika, která nebyla v energetickém odvětví doposud známa. |
(5) |
Stanovisko č. 4/2013 (5) pracovní skupiny konstatuje, že inteligentní měřicí systémy a inteligentní sítě jsou předzvěstí budoucího „internetu věcí“ a že možná rizika, která představuje sběr podrobných údajů o spotřebě, se budou v budoucnu pravděpodobně zvyšovat ve spojení s údaji z jiných zdrojů, jako jsou geolokační údaje, údaje dostupné prostřednictvím sledování a profilování na internetu, kamerové monitorovací systémy a systémy identifikace na základě rádiové frekvence (RFID) (6). |
(6) |
Zvyšování povědomí o vlastnostech a hlavních přínosech inteligentních sítí by mělo napomoci plného využití potenciálu této technologie a současně zmírnit rizika, že bude použita na úkor veřejného zájmu, a tím zvýšit její přijatelnost. |
(7) |
Práva a povinnosti stanovené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES a 2002/58/ES (7) jsou při zpracovávání osobních údajů plně použitelné na inteligentní měřicí systémy a na prostředí inteligentních sítí. |
(8) |
Balíček přijatý Komisí v rámci reformy směrnice 95/46/ES zahrnuje návrh nařízení o ochraně údajů (8), které se v případě, že bude přijato, použije při zpracovávání osobních údajů na inteligentní měřicí systémy a na prostředí inteligentních sítí. |
(9) |
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. dubna 2011 s názvem „Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“ (9) vyzdvihlo ochranu údajů a bezpečnost jako jednu z pěti výzev při zavádění inteligentních sítí a určilo několik opatření ke zrychlení jejich zavádění, včetně přístupu založeného na „ochraně soukromí již od návrhu“ a posouzení bezpečnosti a odolnosti sítí a informací. |
(10) |
Digitální agenda pro Evropu uvádí soubor vhodných opatření, zejména v oblasti ochrany údajů v Unii, bezpečnosti sítí a informací a kybernetických útoků. „Strategie počítačové bezpečnosti: Otevřený, bezpečný a spolehlivý kybernetický prostor“ (10) a návrh směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii ze dne 7. února 2013 (11) vypracovaný Komisí předkládají právní opatření a stanovují pobídky pro posílení investic, transparentnosti a veřejného povědomí uživatelů s cílem učinit online prostředí EU bezpečnějším. Členské státy by měly ve spolupráci s daným odvětvím, Komisí a dalšími zúčastněnými stranami přijmout vhodná opatření pro zajištění soudržného přístupu v oblasti bezpečnosti a ochrany osobních údajů. |
(11) |
Stanoviska pracovní skupiny k ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízené v souladu s článkem 29 směrnice 95/46/ES a stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 8. června 2012 (12) poskytují pokyny k ochraně osobních údajů a zajištění bezpečnosti údajů při jejich zpracovávání v inteligentních měřicích systémech a inteligentních sítích. Stanovisko č. 12/2011 pracovní skupiny k inteligentnímu měření doporučuje členským státům přikročit k plánům zavádění, které vyžadují posouzení dopadů na soukromí. |
(12) |
Jednou z hlavních podmínek používání inteligentních měřicích systémů k využití přínosů této technologie je nalezení vhodných technických a právních řešení, která zajistí soukromí fyzických osob a ochranu osobních údajů jakožto základních práv podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie a článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Doporučení Komise 2012/148/EU (13) stanoví specifické pokyny k ochraně údajů a k bezpečnostním opatřením inteligentních měřicích systémů a vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby zajistily, aby inteligentní měřicí systémy a přístroje chytrých sítí byly monitorovány a aby byly respektovány základní práva a svobody jednotlivců. |
(13) |
V doporučení 2012/148/EU se uvádí, že posouzení dopadů na ochranu údajů by v rámci zásady koncepční ochrany údajů měla umožnit odhalit rizika ochrany údajů již na počátku vývoje inteligentní sítě. Oznamuje, že Komise má pro inteligentní sítě a inteligentní měřicí systémy vypracovat šablonu pro posouzení dopadů na ochranu údajů, která má být předložena, aby k ní pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů vydala stanovisko. |
(14) |
Doporučení 2012/148/EU dále uvádí, že tato šablona by měla být správcům údajů vodítkem při provádění důkladného posuzování dopadů na ochranu údajů – šablona popisuje zamýšlené činnosti zpracování, posouzení rizik ohrožujících práva a svobody subjektů údajů, zamýšlená opatření pro řešení rizik, záruky, bezpečnostní opatření a mechanismy, které zajistí ochranu osobních údajů a prokáží soulad se směrnicí 95/46/ES při zohlednění práv a oprávněných zájmů dotčených subjektů údajů. |
(15) |
Podle návrhu nařízení o ochraně údajů, které nahrazuje směrnici 95/46/ES, by tato posuzování dopadů na ochranu údajů byla za určitých podmínek povinná a sloužila by jako klíčový nástroj pro zvýšení odpovědnosti správců údajů. V tomto ohledu bude šablona pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů, byť sama o sobě nepovinná, sloužit jako nástroj k hodnocení a rozhodování, podporující správce údajů v odvětví inteligentních sítí v dodržování budoucího právního závazku v rámci návrhu nařízení o ochraně údajů. |
(16) |
Šablona vypracovaná na úrovni Unie pro provádění posouzení dopadů na ochranu údajů se zaměřuje na to, aby bylo zajištěno, že ustanovení směrnice 95/46/ES a doporučení 2012/148/EU byla napříč členskými státy soudržně dodržována a aby byl prosazován společný postup pro správce údajů, který zaručuje přiměřené a harmonizované zpracovávání osobních údajů v celé EU. |
(17) |
Taková šablona by měla usnadnit použití zásady koncepční ochrany údajů tak, že správce údajů podnítí k tomu, aby posouzení dopadů na ochranu údajů vypracovali co nejdříve, což jim umožní předvídat možné dopady na práva a svobody subjektů údajů a zavést silná ochranná opatření. Správci údajů by měli tato opatření monitorovat a přezkoumávat po celou dobu používání přístrojů či systému. |
(18) |
Zpráva vytvořená na základě šablony by rovněž měla přispět k činnosti vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů týkající se sledování dodržování zásad pro zpracování údajů a dohledu nad nimi a zejména rizik pro ochranu osobních údajů. |
(19) |
Šablona by měla nejen usnadnit řešení nových problémů týkajících se ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti v prostředí inteligentních sítí, ale také přispět k řešení obtíží vzniklých při zpracovávání údajů spojených s rozvojem maloobchodního trhu s energií. Důležitou součást hodnoty budoucího maloobchodnímu trhu budou totiž představovat data a větší integrace IKT do energetického systému. Sběr těchto dat a organizace přístupu k nim jsou klíčové pro vytvoření obchodních příležitostí pro nové účastníky trhu, zejména pro agregátory, společnosti poskytující energetické služby či pro odvětví IKT. Ochrana údajů, soukromí a bezpečnost budou tedy pro podniky veřejných služeb stále důležitějšími tématy, jimiž se budou muset zabývat. Šablona odhalí rizika ochrany údajů již na počátku vývoje inteligentní sítě a tím pomůže zajistit, a to zejména v počáteční fázi zavádění inteligentních měřičů, aby přístroje inteligentního měřicího systému byly monitorovány a aby byly dodržovány základní práva a svobody jednotlivců. |
(20) |
Po předložení šablony – která byla vypracována hlavními zúčastněnými stranami v odvětví inteligentních sítí v rámci procesu sledovaném Komisí – pracovní skupině k formální konzultaci bylo vydáno stanovisko č. 4/2013. Po předložení šablony revidované na základě stanoviska č. 4/2013 vydala pracovní skupina stanovisko č. 7/2013 ze dne 4. prosince 2013 (14). Zúčastněné strany vzaly doporučení obsažená v těchto dvou stanoviscích v potaz. |
(21) |
Stanovisko č. 7/2013 pracovní skupiny doporučuje pro zavádění šablony spuštění zkušební fáze, v níž by případně mohly poskytnout podporu jednotlivé orgány pro ochranu údajů. Tato zkušební fáze by měla přispět k tomu, aby šablona v rámci zavádění inteligentních sítí zajistila zlepšení ochrany údajů fyzických osob. |
(22) |
Vzhledem k výhodám, které šablona přináší danému odvětví, spotřebitelům i vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů, by členské státy měly spolupracovat s odvětvím, zúčastněnými stranami občanské společnosti a vnitrostátními orgány pro ochranu údajů s cílem stimulovat a podporovat používání a zavádění šablony v rané fázi zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů. |
(23) |
Komise by se měla přímo i nepřímo podílet na provádění tohoto doporučení, a to tak, že podpoří dialog a spolupráci mezi zúčastněnými stranami, zejména centralizací a šířením informací získaných pomocí zpětné vazby během zkušební fáze mezi daným odvětvím a vnitrostátními orgány pro ochranu údajů. |
(24) |
Vzhledem k závěrům zkušební fáze a poté, co bude proveden přezkum směrnice 95/46/ES, by Komise měla posoudit nutnost zrevidovat a zpřesnit metodiku prosazovanou v šabloně. |
(25) |
Toto doporučení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv EU. Toto doporučení se snaží především zajistit naprosté respektování osobního a rodinného života (článek 7 Listiny) a ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny). |
(26) |
Po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
I. OBLAST PŮSOBNOSTI
1. |
Toto doporučení poskytuje členským státům pokyny k opatřením, která mají být přijata pro pozitivní a rozsáhlé šíření, uznávání a používání šablony pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů (dále jen „šablona pro posouzení dopadů“), přičemž tyto pokyny mají napomoci zajistit základní práva na ochranu osobních údajů a soukromí při zavádění přístrojů a systémů inteligentních sítí a při zavádění inteligentních měřicích systémů. Šablona je dostupná na internetové stránce pracovní skupiny pro inteligentní sítě (http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/smartgrids_en.htm). |
II. DEFINICE
2. |
Členské státy se vyzývají, aby vzaly na vědomí tyto definice:
|
III. PROVÁDĚNÍ
3. |
Pro zajištění ochrany osobních údajů v celé Unii by členské státy měly podporovat správce údajů v používání šablony pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů a tím je i povzbudit k zohlednění doporučení pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, především jejího stanoviska č. 7/2013 (17). Stanoviska pracovní skupiny jsou dostupná na internetové stránce pracovní skupiny pro inteligentní sítě (http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/smartgrids_en.htm). |
4. |
Členské státy by měly spolupracovat s daným odvětvím, zúčastněnými stranami občanské společnosti a vnitrostátními orgány pro ochranu údajů s cílem stimulovat a podporovat používání a zavádění šablony pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů v rané fázi zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů. |
5. |
Členské státy by měly podporovat správce údajů, aby jako doplňující prvek k posouzení dopadů na ochranu údajů zvážili nejlepší dostupné techniky, které určí členské státy ve spolupráci s odvětvím, Komisí a dalšími zúčastněnými stranami pro každý ze společných minimálních funkčních požadavků pro inteligentní měřicí systémy pro elektřinu, jak jsou vyjmenovány v bodě 42 doporučení 2012/148/EU. |
6. |
Členské státy by měly v zájmu účinné ochrany údajů podporovat správce údajů ve vytváření a přijímání řešení koncepční ochrany údajů a standardní ochrany údajů. |
7. |
Členské státy by měly zajistit, aby správci údajů před zpracováním údajů konzultovali své příslušné vnitrostátní orgány pro ochranu údajů ve věci posouzení dopadů na ochranu údajů. |
8. |
Členské státy by měly zajistit, aby správci údajů po provedení posouzení dopadů na ochranu údajů a v souladu se svými dalšími povinnostmi podle směrnice 95/46/ES přijali vhodná technická a organizační opatření pro zajištění ochrany osobních údajů a přezkoumávali posouzení a neustále zjišťovali vhodnost daných opatření po celou dobu používání přístrojů či systému. |
IV. ZKUŠEBNÍ FÁZE
9. |
Členské státy by měly podporovat organizaci zkušební fáze (18) se zavedením skutečných případů, včetně vyhledávání zkoušejících subjektů z odvětví inteligentních sítí a inteligentního měření a podpory těchto subjektů, aby se do zkušební fáze zapojily. |
10. |
V průběhu této zkušební fáze by členské státy měly zajistit, aby všechny relevantní přístroje či systémy používaly šablonu, doporučení (19) pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jakož i ustanovení oddílu III tohoto doporučení, aby bylo dosaženo nejlepších dopadů na ochranu údajů a vzniklo co největší množství materiálu pro následný přezkum šablony. |
11. |
Členské státy by měly podporovat a povzbuzovat vnitrostátní orgány odpovědné za ochranu dat, aby v průběhu zkušební fáze (20) správcům údajů poskytly svou podporu a vedení. |
12. |
Komise má v úmyslu se přímo podílet na provádění a monitorování zkušební fáze zprostředkováním dialogu a spolupráce mezi zúčastněnými stranami, zejména poskytnutím platformy zúčastněných stran (21) pro organizaci schůzek zúčastněných stran zahrnujících zkoušející subjekty, zástupce odvětví a občanské společnosti, vnitrostátní orgány pro ochranu údajů a energetické regulační orgány. |
13. |
Členské státy by měly podpořit zkoušející subjekty, aby komunikovaly a sdílely výsledky zkušební fáze s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů a s ostatními zúčastněnými stranami v rámci platformy zúčastněných stran na základě tří kategorií hodnotících kritérií:
Podávání zpráv o těchto hodnotících kritériích by se mělo soustředit na poskytování informací relevantních pro použití doporučení Komise a šablony na všechny příslušné přístroje či systémy. |
14. |
Komise má v úmyslu zajistit sestavení soupisu posouzení dopadů na ochranu údajů provedených v průběhu zkušební fáze. Soupis posouzení dopadů na ochranu údajů bude v průběhu zkušební fáze dostupný na internetové stránce pracovní skupiny pro inteligentní sítě a bude pravidelně aktualizován za účelem nepřetržitého a neprodleného zlepšování používání šablony. |
V. PŘEZKUM
15. |
Do dvou let od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie by členské státy měly Komisi předložit zprávu o posouzení, kde budou zdůrazněny relevantní závěry vyplývající ze zkušební fáze. |
16. |
Dva roky po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie Komise hodlá posoudit, zda je na základě zpráv ze zkušební fáze poskytnutých členskými státy a s ohledem na výše uvedená hodnoticí kritéria třeba šablonu pro posouzení dopadů zrevidovat. Komise zváží, zda před provedením revize uspořádá zvláštní akci, na níž by si zúčastněné strany mohly vyměnit názory týkající se tohoto posouzení. |
17. |
Tato revize by měla pomoci zajistit, aby šablona pro posouzení dopadů poskytovala jednotlivcům v souvislosti se zaváděním inteligentních sítí lepší ochranu údajů a aby dostatečně odrážela ustanovení revidované směrnice 95/46/ES a stanovisko pracovní skupiny č. 7/2013. |
V Bruselu dne 10. října 2014.
Za Komisi
Günther OETTINGER
člen Komise
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
(4) Pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29, stanovisko č. 12/2011 k inteligentnímu měření, 00671/11/CS, WP183, 4. dubna 2011.
(5) Pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29, stanovisko č. 4/2013 k šabloně pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů, kterou vypracovala expertní skupina 2 pracovní skupiny Komise pro inteligentní sítě, 00678/13/CS, WP205, 22. dubna 2013.
(6) Tamtéž a doporučení CM/Rec(2010)13 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům týkající se ochrany osob při automatizovaném zpracování osobních údajů v rámci profilování ze dne 23. listopadu 2010.
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(8) COM(2012) 11 final.
(9) KOM(2011) 202 v konečném znění.
(10) Společné sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. října 2010 s názvem „Strategie počítačové bezpečnosti: Otevřený, bezpečný a spolehlivý kybernetický prostor“, JOIN(2013) 1 final.
(11) COM(2013) 48 final.
(12) Stanovisko evropského inspektora osobních údajů ze dne 8. června 2012 k doporučení Komise o přípravách na zavedení inteligentních měřicích systémů: https://secure.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Consultation/Opinions/2012/12-06-08_Smart_metering_CS.pdf.
(13) Doporučení Komise 2012/148/EU ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení inteligentních měřicích systémů (Úř. věst. L 73, 13.3.2012, s. 9).
(14) Pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29, stanovisko č. 7/2013 k šabloně pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů, kterou vypracovala expertní skupina 2 pracovní skupiny Komise pro inteligentní sítě, 2064/13/CS, WP209, 4. prosince 2013.
(15) Šablona pro posouzení dopadů inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů na ochranu údajů vypracovaná evropskou pracovní skupinou pro inteligentní sítě definuje inteligentní sítě jako energetické sítě, které mohou nákladově efektivně začlenit chování všech uživatelů na ně napojených k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné energetické soustavy s nízkými ztrátami a vysokou úrovní kvality a bezpečnosti a zabezpečení dodávek: http://ec.europa.eu/energy/gas_ electricity/smartgrids/doc/expert_group1.pdf.
(16) Výkladová poznámka ke směrnici 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnici 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem – maloobchodní trhy, s. 7.
(17) Viz poznámky pod čarou 4, 5 a 14.
(18) Viz poznámka pod čarou 14.
(19) Viz poznámky pod čarou 4, 5 a 14.
(20) Viz poznámka pod čarou 14.
(21) Platformou zúčastněných stran bude skupina pro inteligentní sítě, kterou v roce 2009 vytvořila Evropská komise jako politickou platformu k projednávání politických/regulatorních směrů a poskytování poradenství Komisi a ke koordinaci prvních kroků směrem k zavádění inteligentních sítí: http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/taskforce_en.htm.
Opravy
18.10.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 300/69 |
Oprava rozhodnutí Komise 2014/313/EU ze dne 28. května 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/263/EU, 2011/264/EU, 2011/382/EU, 2011/383/EU, 2012/720/EU a 2012/721/EU s cílem zohlednit vývoj klasifikace látek
( Úřední věstník Evropské unie L 164 ze dne 3. června 2014 )
Strana 77, příloha I bod 1) v souvislosti s přílohou rozhodnutí 2011/263/EU:
místo:
„1) |
v kritériu 2 písm. b) pátém pododstavci se tabulka stanovující výjimky nahrazuje touto tabulkou:
|
má být:
„1) |
v kritériu 2 písm. b) pátém pododstavci se tabulka stanovující výjimky nahrazuje touto tabulkou:
|
Strana 78, příloha II bod 1) v souvislosti s přílohou rozhodnutí 2011/264/EU:
místo:
„1) |
v kritériu 4 písm. b) pátém pododstavci se tabulka stanovující výjimky nahrazuje touto tabulkou:
|
má být:
„1) |
v kritériu 4 písm. b) pátém pododstavci se tabulka stanovující výjimky nahrazuje touto tabulkou:
|
(*) Tuto výjimku lze uplatnit, pokud jsou snadno rozložitelné a rozložitelné za anaerobních podmínek.
(**) Uvedeno v kritériu 2 e). Tuto výjimku lze uplatnit, pokud se bioakumulační potenciál biocidů vyznačuje log Pow (log rozdělovacího koeficientu oktanol/voda) < 3,0 nebo experimentálně zjištěným biokoncentračním faktorem (BCF) ≤ 100.
(***) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.
(****) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“
(*****) Tuto výjimku lze uplatnit, pokud jsou snadno rozložitelné a rozložitelné za anaerobních podmínek.
(******) Uvedeno v kritériu 2 písm. e). Tuto výjimku lze uplatnit, pokud se bioakumulační potenciál biocidů vyznačuje log Pow (log rozdělovacího koeficientu oktanol/voda) < 3,0 nebo experimentálně zjištěným biokoncentračním faktorem (BCF) ≤ 100.
(*******) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.
(********) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“
(*********) Tuto výjimku lze uplatnit, pokud jsou snadno rozložitelné a rozložitelné za anaerobních podmínek.
(**********) Uvedeno v kritériu 4 e). Tuto výjimku lze uplatnit, pokud se bioakumulační potenciál biocidů vyznačuje log Pow (log rozdělovacího koeficientu oktanol/voda) < 3,0 nebo experimentálně zjištěným biokoncentračním faktorem (BCF) ≤ 100.
(***********) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.
(************) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“
(*************) Tuto výjimku lze uplatnit, pokud jsou snadno rozložitelné a rozložitelné za anaerobních podmínek.
(**************) Uvedeno v kritériu 4 písm. e). Tuto výjimku lze uplatnit, pokud se bioakumulační potenciál biocidů vyznačuje log Pow (log rozdělovacího koeficientu oktanol/voda) < 3,0 nebo experimentálně zjištěným biokoncentračním faktorem (BCF) ≤ 100.
(***************) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.
(****************) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“