(1)

Spolehlivé obezřetnostní požadavky jsou nedílnou součástí regulačních podmínek, za nichž finanční instituce poskytují služby v Unii. Investiční podniky podléhají společně s úvěrovými institucemi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5), pokud jde o obezřetnostní zacházení a dohled, zatímco jejich povolování a další požadavky na organizaci a výkon činnosti jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (6).

(2)

Stávající obezřetnostní režimy podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU jsou z velké části založeny na nových verzích mezinárodních regulačních standardů stanovených Basilejským výborem pro bankovní dohled pro velké bankovní skupiny a pouze částečně řeší specifická rizika spojená s rozmanitými činnostmi velkého počtu investičních podniků. Z tohoto důvodu by zvláštní zranitelná místa a rizika vlastní těmto investičním podnikům měla být adresně řešena vhodnými a přiměřenými obezřetnostními opatřeními na úrovni Unie.

(3)

Rizika, která investiční podniky samy podstupují a která představují pro své zákazníky a širší trhy, na kterých působí, závisejí na povaze a objemu jejich činností, včetně toho, zda investiční podniky jednají jako zástupci svých zákazníků a samy nejsou stranou výsledných obchodů, nebo zda v obchodech jednají jako hlavní aktéři.

(4)

Zdravé obezřetnostní požadavky by měly zajistit, aby byly investiční podniky řízeny řádným způsobem a v nejlepším zájmu svých zákazníků. Měly by zohledňovat potenciál investičních podniků a jejich zákazníků podstupovat nadměrné riziko a zároveň různé úrovně rizika, které investiční podniky podstupují a představují. Současně by tyto obezřetnostní požadavky neměly pro investiční podniky představovat nepřiměřenou administrativní zátěž.

(5)

Mnoho obezřetnostních požadavků vyplývajících z rámce nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU je určeno k řešení běžných rizik, kterým čelí úvěrové instituce. Z tohoto důvodu jsou existující požadavky z velké části nastaveny na zachování úvěrové kapacity úvěrových institucí v průběhu hospodářských cyklů a na ochranu vkladatelů a daňových poplatníků před možným úpadkem a nejsou uzpůsobeny pro řešení veškerých různých rizikových profilů investičních podniků. Investiční podniky nemají velká portfolia retailových a podnikových úvěrů a nepřijímají vklady. Pravděpodobnost, že jejich úpadek může mít škodlivý dopad na celkovou finanční stabilitu, je nižší, než je tomu v případě úvěrových institucí. Rizika, kterým většina investičních podniků čelí a která představují, jsou tedy podstatně odlišná od rizik, kterým čelí a která představují úvěrové instituce, a tento rozdíl by měl být v obezřetnostním rámci Unie zřetelně zohledněn.

(6)

Obezřetnostní požadavky, kterým investiční podniky podléhají podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU jsou založeny na obezřetnostních požadavcích pro úvěrové instituce. Na investiční podniky, jejichž rozsah povolení je omezen na specifické investiční služby, na něž současný obezřetnostní rámec není zaměřen, se vztahují početné výjimky z těchto požadavků. Tyto výjimky dokládají, že v této funkci tyto podniky nepodstupují rizika stejné povahy jako úvěrové instituce. Investiční podniky, které vykonávají činnosti, na něž je současný obezřetnostní rámec zaměřen a které zahrnují v omezené míře obchodování s finančními nástroji, podléhají příslušným požadavkům rámce, pokud jde o kapitál, nicméně se na ně mohou vztahovat výjimky v jiných oblastech, jako jsou likvidita, velké expozice nebo páka. Investiční podniky, jejichž rozsah povolení není takto omezen, podléhají stejným obezřetnostním požadavkům jako úvěrové instituce.

(7)

Obchodování s finančními nástroji, ať už pro účely řízení rizik, zajišťování nebo řízení likvidity, nebo zaujetí směrových pozic ve vztahu k hodnotě daných nástrojů v čase, je činnost, kterou mohou vykonávat jak úvěrové instituce, tak investiční podniky s oprávněním obchodovat na vlastní účet, a kterou již upravuje obezřetnostní rámec nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU. S cílem zabránit nerovným podmínkám, které by mohly vést v této oblasti k regulatorní arbitráži mezi úvěrovými institucemi a investičními podniky, by se kapitálové požadavky k pokrytí rizik, které z těchto pravidel vyplývají, měly u těchto investičních podniků uplatňovat i nadále. Uvedená pravidla se vztahují i na expozice investičních podniků vůči jejich obchodním protistranám v konkrétních transakcích a na příslušné kapitálové požadavky, a měla by se tedy uplatňovat na investiční podniky i nadále ve zjednodušené podobě. V neposlední řadě jsou pravidla současného obezřetnostního rámce upravující velké expozice také relevantní v případech, kdy jsou obchodní expozice těchto investičních podniků vůči konkrétní protistraně obzvláště velké, a tím vytvářejí po investiční podnik nadměrně koncentrovaný zdroj rizika plynoucího ze selhání protistrany. Z tohoto důvodu by se tedy tato pravidla měla u investičních podniků uplatňovat i nadále ve zjednodušené podobě.

(8)

Rozdíly v uplatňování existujícího obezřetnostního rámce v různých členských státech ohrožují rovné podmínky pro investiční podniky v rámci Unie. Tyto rozdíly vyplývají z celkové složitosti uplatňování rámce u různých investičních podniků na základě jimi poskytovaných služeb, neboť některé vnitrostátní orgány jeho uplatňování upravují nebo zefektivňují v právu nebo postupech na vnitrostátní úrovni. Vzhledem k tomu, že existující obezřetnostní rámec neřeší veškerá rizika, která některé typy investičních podniků představují a kterým čelí, uplatňují se v některých členských státech u určitých investičních podniků značná kapitálová navýšení. Pro zajištění harmonizovaného obezřetnostního dohledu nad investičními podniky napříč Unií je třeba zavést jednotná ustanovení, která tato rizika řeší.

(9)

Pro investiční podniky, které nejsou systémové, a to z důvodu jejich velikosti a propojenosti s jinými finančními a ekonomickými subjekty, je tudíž zapotřebí zvláštního obezřetnostního rámce. Systémové investiční podniky by však i nadále měly podléhat stávajícímu obezřetnostnímu rámci podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU. Tyto investiční podniky jsou podskupinou investičních podniků, na které se v současné době uplatňuje rámec stanovený v nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU a které nemohou uplatňovat vyhrazené výjimky z žádného ze svých hlavních požadavků. Největší a nejvíce propojené investiční podniky mají modely podnikání a rizikové profily, které jsou podobné modelům podnikání a rizikovým profilům významných úvěrových institucí. Poskytují služby bankovního typu a upisují rizika ve významném měřítku. Systémové investiční podniky jsou navíc dostatečně velké a mají modely podnikání a rizikové profily, které představují srovnatelnou hrozbu pro stabilní a řádné fungování finančních trhů jako velké úvěrové instituce. Je proto vhodné, aby tyto investiční podniky i nadále podléhaly pravidlům stanoveným nařízením (EU) č. 575/2013 a směrnicí 2013/36/EU.

(10)

Zvláštní obezřetnostní režim pro investiční podniky, které nejsou z důvodu své velikosti a propojenosti s jinými finančními a ekonomickými subjekty považovány za systémové, by se měl zabývat specifickými obchodními praktikami různých typů investičních podniků. Investiční podniky s největší možností vytváření rizik pro zákazníky, trhy nebo řádné fungování investičních podniků samých by měly podléhat jasným a účinným obezřetnostním požadavkům přizpůsobeným těmto specifickým rizikům. Takovéto obezřetnostní požadavky by měly být nastaveny přiměřeně typu investičního podniku, nejlepším zájmům zákazníků tohoto typu investičního podniku a podpoře hladkého a řádného fungování trhů, na kterých tento typ investičního podniku působí. Měly by zmírnit zjištěné rizikové oblasti a pomoci zajistit, aby v případě úpadku investičního podniku mohlo dojít k jeho likvidaci řádným způsobem s minimálním narušením stability finančních trhů.

(11)

Režimem stanoveným tímto nařízením by neměla být dotčena povinnost určených tvůrců trhu v obchodních systémech podle směrnice 2014/65/EU poskytovat kotace a být trvale přítomni na trhu.

(12)

Obezřetnostní režim pro investiční podniky, které nejsou z důvodu své velikosti a propojenosti s jinými finančními a ekonomickými subjekty považovány za systémové, by se měl vztahovat na každý investiční podnik na individuálním základě. Aby se však usnadnilo uplatňování obezřetnostních požadavků pro investiční podniky v Unii, které jsou součástí bankovních skupin, a zabránilo se narušení některých modelů podnikání, jejichž rizika jsou již uplatňováním obezřetnostních pravidel pokryta, měly by mít investiční podniky případně možnost uplatňovat se souhlasem příslušných orgánů požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU, pokud jejich rozhodnutí tak učinit není motivováno snahou o regulatorní arbitráž. Dále, protože jsou rizika vznikající malým a nepropojeným investičním podnikům z větší části omezená, mělo by jim být umožněno využít výjimky ze specifických obezřetnostních požadavků pro investiční podniky v případě, že jsou součástí bankovní skupiny nebo skupiny investičních podniků s ústředím v témže členském státě a podléhají konsolidovanému dohledu podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU nebo případně podle tohoto nařízení a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (7), protože uvedené obezřetnostní rámce by uvedená rizika měla pokrývat adekvátním způsobem. S cílem zachovat paralelnost se stávajícím zacházením se skupinami investičních podniků podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU by se u skupin sestávajících pouze z investičních podniků nebo v případech, kdy se konsolidace podle nařízení (EU) č. 575/2013 neuplatní, mělo od mateřského podniku v těchto skupinách vyžadovat dodržování požadavků tohoto nařízení na základě konsolidované situace skupiny. Alternativně namísto obezřetnostní konsolidace mohou příslušné orgány povolit, pokud takové skupiny investičních podniků vykazují jednodušší struktury a rizikové profily, aby mateřské podniky ve skupině měly dostatečný kapitál na podporu účetní hodnoty svých účastí v dceřiných podnicích. Jsou-li tyto malé a nepropojené investiční podniky součástí pojišťovací skupiny, mělo by jim rovněž být umožněno využít výjimky z požadavků na zpřístupňování informací.

(13)

Aby se investiční podniky mohly nadále spoléhat na svůj současný kapitál pro splnění kapitálových požadavků na základě obezřetnostního rámce specifického pro investiční podniky, měly by být definice a složení kapitálu sladěny s nařízením (EU) č. 575/2013. To zahrnuje plné odpočty takových rozvahových položek z kapitálu v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013, jakými jsou například odložené daňové pohledávky a investice do kapitálových nástrojů jiných subjektů finančního sektoru. Investiční podniky by však měly mít možnost vyjmout nevýznamné investice do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru z odpočtů v případě, že jsou tyto drženy pro účely obchodování s cílem podpořit tvorbu trhu s těmito nástroji. V zájmu harmonizace složení kapitálu s nařízením (EU) č. 575/2013 byly příslušné poměry druhů kapitálu promítnuty do kontextu tohoto nařízení. Mají-li být požadavky přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností investičních podniků a mají-li jim být okamžitě k dispozici v rámci tohoto nařízení, měla by Komise provést přezkum toho, zda je vhodné, aby byly definice a složení kapitálu nadále sladěny s těmi v nařízení (EU) č. 575/2013.

(14)

Aby investiční podniky vždy působily na základě úrovně kapitálu požadované pro udělení povolení, měly by všechny investiční podniky nepřetržitě splňovat trvalý minimální kapitálový požadavek, který je roven počátečnímu kapitálu potřebnému k udělení povolení pro poskytování příslušných investičních služeb v souladu se směrnicí (EU) 2019/2034.

(15)

Pro zajištění jednoduchého uplatňování minimálního kapitálového požadavku v případě malých a nepropojených investičních podniků by měly tyto podniky mít kapitál ve výši jejich trvalého minimálního kapitálového požadavku nebo čtvrtiny jejich fixních režijních nákladů stanovených na základě jejich činnosti v předchozím roce podle toho, co je vyšší. Malé a nepropojené investiční podniky, které dávají přednost větší opatrnosti a chtějí se vyhnout dopadům náhlé změny v případě změny klasifikace, by měly mít možnost držet více kapitálu nebo uplatňovat přísnější opatření, než stanoví toto nařízení.

(16)

Pro zohlednění vyšších rizik investičních podniků, které nejsou malé a nepropojené, by pro tyto podniky měl být minimální kapitálový požadavek stanoven na úrovni nejvyšší z těchto hodnot: trvalého minimálního kapitálového požadavku, čtvrtiny jejich fixních režijních nákladů za předchozí rok nebo úhrnu požadavku určeného na základě souboru rizikových faktorů uzpůsobeného investičním podnikům (dále jen „K-faktory“), které stanoví kapitál ve vztahu k rizikům v konkrétních oblastech podnikání investičních podniků.

(17)

Investiční podniky by měly být pro účely zvláštních obezřetnostních požadavků pro investiční podniky považovány za malé a nepropojené, pokud neprovádějí investiční služby s vysokým rizikem pro zákazníky, trhy nebo pro investiční podniky samotné a z důvodu jejich velikosti existuje menší pravděpodobnost rozsáhlých negativních důsledků pro zákazníky a trhy v případě naplnění rizik vlastních jejich podnikatelské činnosti nebo v případě jejich úpadku. Proto by za malé a nepropojené investiční podniky měly být považovány takové, které neobchodují na vlastní účet nebo kterým nevzniká riziko z obchodování s finančními nástroji, nedrží majetek ani peníze svých zákazníků, v rámci správy portfolia s možností vlastního uvážení i v rámci (poradenských) ujednání bez možnosti vlastního uvážení spravují dohromady majetek nižší než 1,2 miliardy EUR, denně zpracovávají pokyny zákazníků v hodnotě nižší než 100 milionů EUR v případě hotovostních obchodů nebo než 1 miliarda EUR v derivátech, jejich bilanční suma včetně podrozvahových položek nedosahuje 100 milionů EUR a celkové hrubé roční výnosy z poskytování investičních služeb jsou nižší než 30 milionů EUR.

(18)

S cílem vyhnout se regulatorní arbitráži a omezit pobídky k tomu, aby investiční podniky strukturovaly své fungování způsobem, kterým se vyhnou překročení prahových hodnot, nad kterými již za malé a nepropojené investiční podniky považovány nejsou, by měly být prahové hodnoty pro spravovaný majetek, zpracované pokyny zákazníků, bilanční sumu a celkové hrubé roční výnosy uplatňovány na kombinovaném základě pro všechny investiční podniky, které jsou součástí stejné skupiny. Ostatní podmínky, totiž zda investiční podnik drží peníze zákazníků, má majetek zákazníků v úschově a správě nebo obchoduje s finančními nástroji a je vystaven tržnímu riziku nebo riziku protistrany, jsou binární a nedávají prostor pro takovouto restrukturalizaci, a proto by měly být posuzovány na individuálním základě. Pro podchycení vyvíjejících se modelů podnikání a rizik, která trvale představují, měly by být tyto podmínky a prahové hodnoty posuzovány vždy na konci dne s výjimkou držení peněz zákazníků, jež by mělo být posuzováno vnitrodenně, a bilanční sumy a celkových hrubých ročních výnosů, které by měly být posuzovány na základě situace investičního podniku na konci předchozího účetního období.

(19)

Investiční podnik, který regulatorní prahové hodnoty překračuje nebo nesplňuje ostatní podmínky, by neměl být považován za malý a nepropojený a měl by podléhat požadavkům pro jiné investiční podniky s výhradou zvláštních přechodných ustanovení stanovených v tomto nařízení. Toto by mělo investiční podniky motivovat k plánování jejich podnikatelských činností tak, aby podmínky pro malé a nepropojené investiční podniky zřetelně splňovaly. Investičnímu podniku, který nesplňuje požadavky nezbytné k tomu, aby byl považován za malý a nepropojený a mohl využívat příslušného zacházení, by měla být poskytnuta monitorovací fáze, ve které takový podnik splňuje podmínky a zůstává pod příslušnými prahovými hodnotami po dobu nejméně šesti po sobě jdoucích měsíců.

(20)

Všechny investiční podniky by svůj kapitálový požadavek měly počítat ve vztahu k souboru K-faktorů, které zachycují riziko pro zákazníka (RtC), riziko pro trh (RtM) a riziko pro podnik (RtF). K-faktory ve vztahu k riziku pro zákazníka zachycují spravovaný majetek zákazníka a průběžné poradenství (K-AUM), držené peníze zákazníků (K-CMH), majetek v úschově a správě (K-ASA) a zpracované pokyny zákazníků (K-COH).

(21)

K-faktor ve vztahu k riziku pro trh zachycuje čisté poziční riziko (K-NPR) v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 575/2013 upravujícími tržní riziko nebo se svolením příslušného orgánu pro zvláštní typy investičních podniků, které obchodují na vlastní účet prostřednictvím členů clearingového systému, v závislosti na celkových maržích požadovaných členem clearingového systému daného investičního podniku (K-CMG). Investiční podniky by měly mít možnost uplatňovat K-NPR a K-CMG současně na bázi portfolia.

(22)

K-faktory ve vztahu k riziku pro podnik zachycují expozici investičního podniku vůči selhání jeho protistran obchodů (K-TCD) v souladu se zjednodušenými ustanoveními o úvěrovém riziku protistrany na základě nařízení (EU) č. 575/2013, riziku koncentrace u velkých expozic investičního podniku vůči konkrétním protistranám na základě ustanovení uvedeného nařízení upravujících riziko velkých expozic v obchodním portfoliu (K-CON) a operačním rizikům plynoucím z denního objemu obchodování (K-DTF) investičního podniku.

(23)

Celkovým kapitálovým požadavkem dle K-faktorů je součet požadavků K-faktorů ve vztahu k riziku pro zákazníka, riziku pro trh a riziku pro podnik. K-AUM, K-ASA, K-CMH, K-COH a K-DTF se vztahují k objemu příslušné činnosti, jíž se každý K-faktor týká. Objemy pro K-CMH, K-ASA a K-DTF se vypočítávají na základě klouzavého průměru z předchozích devíti měsíců. Objem pro K-COH se vypočítává na základě klouzavého průměru z předchozích šesti měsíců, zatímco pro K-AUM vychází z předchozích 15 měsíců. Pro stanovení kapitálového požadavku jsou tyto objemy vynásobeny příslušnými koeficienty stanovenými v tomto nařízení. Kapitálové požadavky pro K-NPR jsou odvozeny z nařízení (EU) č. 575/2013, zatímco u kapitálových požadavků pro K-CON a K-TCD se využívá zjednodušeného uplatňování odpovídajících požadavků uvedeného nařízení na zacházení s velkými expozicemi v obchodním portfoliu a s úvěrovým rizikem protistrany. Pokud investiční podnik danou činnost nevykonává, je výše K-faktoru rovna nule.

(24)

K-faktory ve vztahu k riziku pro zákazníka jsou zástupnými indikátory, jež zahrnují oblasti podnikání investičních podniků, ze kterých lze v případě problémů předpokládat vznik újmy zákazníkům. K-AUM zachycuje riziko újmy zákazníkům z nesprávné správy jejich portfolií s možností vlastního uvážení nebo nedostatečného provádění a poskytuje zákazníkům ujištění a přínosy ve smyslu kontinuity služeb průběžné správy portfolia a investičního poradenství. K-ASA zachycuje riziko úschovy a správy majetku zákazníka a zajišťuje, že investiční podnik drží kapitál přiměřený takovým zůstatkům bez ohledu na to, zda jsou v jeho vlastní rozvaze, nebo na účtech třetích stran. K-CMH zachycuje riziko potenciální újmy, pokud investiční podnik drží peníze svých zákazníků s přihlédnutím k tomu, zda jsou tyto peníze v jeho vlastní rozvaze, nebo na účtech třetích stran, a příslušné vnitrostátní právo stanoví, že v případě úpadku, platební neschopnosti investičního podniku, zahájení řešení jeho krize nebo uvalení nucené správy jsou tyto peníze zákazníků chráněny. Z K-CMH jsou vyloučeny peníze zákazníků, které jsou uloženy na (schovatelském) bankovním účtu na jméno samotného zákazníka, pokud má investiční podnik k těmto peněžním prostředkům zákazníka přístup prostřednictvím pověření třetí strany. K-COH zachycuje potenciální riziko pro zákazníky investičního podniku, který provádí pokyny (jménem zákazníka, nikoli investičního podniku samotného), například jako součást služeb, které spočívají pouze v provádění pokynů zákazníků, nebo pokud je investiční podnik součástí řetězce provádějícího pokyny zákazníků.

(25)

K-faktor ve vztahu k riziku pro trh u investičních podniků, které obchodují na vlastní účet, je založen na pravidlech pro tržní riziko u pozic ve finančních nástrojích, v cizí měně a v komoditách v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013. To dává investičním podnikům na výběr uplatňovat standardizovaný přístup nebo alternativní standardizovaný přístup podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo možnost použít interní modely, jakmile se poslední dva uváděné přístupy stanou u úvěrových institucí použitelnými nejen pro účely podávání zpráv, ale i pro účely kapitálových požadavků. V mezičase a alespoň po dobu pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by investiční podniky měly pro účely výpočtu K-NPR používat rámec pro tržní riziko (standardizovaný přístup nebo případně interní modely)podle nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud se ustanovení části třetí hlavy IV kapitol 1a a 1b nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/876 (8) nestanou použitelnými na úvěrové instituce pro účely kapitálových požadavků, měly by investiční podniky pro účely výpočtu K-NPR nadále uplatňovat požadavky stanovené v části třetí hlavě IV nařízení (EU) č. 575/2013. Alternativně může být se souhlasem příslušného orgánu a při splnění řady podmínek kapitálový požadavek investičních podniků obchodujících s finančními nástroji s pozicemi podléhajícími clearingu roven výši celkových marží požadovaných jejich členem clearingového systému, která se vynásobí pevným koeficientem. Použití K-CMG by mělo primárně záviset na tom, zda obchodní činnost investičního podniku spadá zcela nebo v podstatné míře pod tento přístup. Příslušný orgán však také může investičnímu podniku povolit, aby přístup K-CMG používal částečně, pokud se tento přístup použije pro všechny pozice podléhající clearingu nebo zajištění marží a u portfolií nepodléhajících clearingu se použije jedna ze tří alternativních metod pro K-NPR. Mají-li být požadavky přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností investičních podniků a mají-li jim být okamžitě k dispozici v rámci tohoto nařízení, mělo by být součástí jakéhokoli následného přezkumu uplatňování metod výpočtu K-faktorů posouzení toho, zda je vhodné, aby byl výpočet K-NPR nadále sladěn s pravidly pro tržní riziko u pozic v obchodním portfoliu ve finančních nástrojích, v cizí měně a v komoditách v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013.

(26)

U investičních podniků, které obchodují na vlastní účet, představují K-faktory pro K-TCD a K-CON ve vztahu k riziku pro podnik zjednodušené uplatňování pravidel nařízení (EU) č. 575/2013 upravujících úvěrové riziko protistrany a riziko velké expozice. K-TCD zachycuje riziko pro investiční podnik vyplývající z toho, že protistrany u mimoburzovních (OTC) derivátů, repo obchodů, půjček a výpůjček cenných papírů a komodit, transakcí s delší dobou vypořádání, maržových obchodů, jakýchkoli jiných obchodů zajišťujících financování (SFT), jakož i příjemci půjček poskytnutých investičním podnikem na doplňkovém základě v rámci investiční služby nesplní své závazky, a to vynásobením hodnoty expozic založené na reprodukčních nákladech a navýšení s ohledem na potenciální budoucí expozici rizikovými faktory na základě nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž se zohlední zmírňující účinky účinného započtení a výměny kolaterálu. V zájmu dalšího sladění přístupu k úvěrovému riziku protistrany s nařízením (EU) č. 575/2013 by měl být rovněž doplněn pevný koeficient ve výši 1,2 a koeficient úvěrové úpravy v ocenění s cílem zohlednit současnou tržní hodnotu úvěrového rizika protistrany pro investiční podnik v konkrétních obchodech. K-CON zachycuje riziko koncentrace ve vztahu k individuálním nebo vysoce propojeným protistranám ze soukromého sektoru, vůči nimž mají investiční podniky expozice přesahující 25 % jejich kapitálu nebo specifické alternativní prahové hodnoty ve vztahu k úvěrovým institucím nebo jiným investičním podnikům, a to navýšením kapitálového požadavku v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013 pro nadměrné expozice nad uvedenými limity. K-DTF pak zachycuje operační rizika pro investiční podnik u velkých objemů obchodů uzavíraných na vlastní účet nebo vlastním jménem pro zákazníky v jednom dni, jež by mohla být důsledkem neadekvátních interních procesů nebo jejich selhání, lidského faktoru a systémů nebo vnějších událostí, na základě pomyslné hodnoty denních obchodů a s úpravou o dobu do splatnosti u úrokových derivátů, aby se omezilo navýšení kapitálových požadavků především u krátkodobých smluv, u nichž jsou předpokládaná operační rizika nižší.

(27)

Všechny investiční podniky musí monitorovat a řídit své riziko koncentrace včetně ve vztahu ke svým zákazníkům. Pouze investiční podniky, které podléhají minimálnímu kapitálovému požadavku dle K-faktorů, by však měly svá rizika koncentrace hlásit příslušným orgánům. U investičních podniků specializujících se na komoditní deriváty nebo emisní povolenky nebo deriváty na emisní povolenky s velkými koncentrovanými expozicemi vůči nefinančním protistranám, ke kterým náleží, mohou být tyto limity pro riziko koncentrace překročeny bez dodatečného kapitálu dle K-CON, pokud se tak stane pro účely obchodní činnosti, korporátního financování nebo řízení rizik.

(28)

Všechny investiční podniky by měly mít interní postupy pro monitorování a řízení svých požadavků na likviditu. Tyto postupy mají zajistit, aby mohly investiční podniky řádně fungovat v průběhu času, aniž by potřebovaly vyčlenit likviditu specificky pro období napjatých podmínek. Za tímto účelem by všechny investiční podniky měly vždy držet nejméně jednu třetinu svého požadavku dle fixních režijních nákladů v likvidních aktivech. Příslušné orgány by však měly mít možnost osvobodit od tohoto požadavku malé a nepropojené investiční podniky. Uvedená likvidní aktiva by měla být vysoce kvalitní a v souladu s aktivy vyjmenovanými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (9), společně se srážkami, které se podle zmíněného nařízení v přenesené pravomoci na uvedená aktiva uplatní. Pro zohlednění rozdílu v profilech likvidity investičních podniků ve srovnání s úvěrovými institucemi by měl být seznam příslušných likvidních aktiv doplněn o nezatíženou vlastní hotovost a krátkodobé vklady investičního podniku (což by nemělo zahrnovat peníze zákazníků nebo finanční nástroje patřící zákazníkům) a některé finanční nástroje, pro které existuje likvidní trh. Nejsou-li od požadavků na likviditu osvobozeny, mohly by malé a nepropojené investiční podniky, stejně jako investiční podniky, které nemají oprávnění k provádění obchodních ani upisovacích činností, dále zahrnout mezi likvidní aktiva položky, které se týkají pohledávek z obchodního styku, nebo pohledávky z provizí a poplatků splatné do 30 dnů, pokud tyto položky nepřesahují jednu třetinu minimálního požadavku na likviditu, nejsou počítány k žádným dodatečným požadavkům na likviditu uloženým příslušným orgánem a podléhají srážce ve výši 50 %. Za výjimečných okolností by měl být investičním podnikům povolen pokles pod požadovaný limit v důsledku toho, že zpeněží svá likvidní aktiva určená ke krytí požadavků na likviditu, pokud o tom neprodleně informují svůj příslušný orgán. Veškeré finanční záruky poskytnuté zákazníkům, které mohou dát vzniknout zvýšené potřebě likvidity v případě, že budou aktivovány, by měly snížit objem dostupných likvidních aktiv minimálně o 1,6 % celkové hodnoty těchto záruk. Mají-li být požadavky přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností investičních podniků a mají-li být investičním podnikům okamžitě k dispozici v rámci tohoto nařízení, měl by být následně proveden přezkum vhodnosti likvidních aktiv způsobilých k plnění minimálního požadavku na likviditu, včetně vhodnosti pokračujícího sladění s likvidními aktivy vyjmenovanými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, společně se srážkami, které se podle zmíněného nařízení v přenesené pravomoci na uvedená aktiva uplatní.

(29)

Ve spojitosti s novým obezřetnostním režimem by měl být vyvinut přiměřený odpovídající rámec pro podávání zpráv regulačním orgánům a měl by být pečlivě uzpůsoben činnosti investičních podniků a požadavkům obezřetnostního rámce. Požadavky na podávání zpráv pro investiční podniky by se měly týkat úrovně a složení jejich kapitálu, jejich kapitálových požadavků, základu pro výpočet jejich kapitálových požadavků, profilu a rozsahu jejich činností ve vztahu k parametrům pro klasifikaci investičních podniků jako malých a nepropojených, jejich požadavků na likviditu a jejich dodržování pravidel pro riziko koncentrace. Malé a nepropojené investiční podniky by měly být z podávání zpráv o riziku koncentrace vyňaty a podávání zpráv o požadavcích na likviditu by od nich mělo být vyžadováno pouze tehdy, pokud se na ně tyto požadavky vztahují. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (10), by měl vypracovat návrhy prováděcích technických norem s cílem dále upřesnit podrobné šablony a mechanismy pro podávání zpráv regulačním orgánům a upřesnit šablony pro zpřístupňování informací týkajících se kapitálu. Tyto normy by měly být přiměřené rozsahu a složitosti různých investičních podniků a měly by zejména zohlednit, zda jsou investiční podniky považovány za malé a nepropojené.

(30)

V zájmu zajištění transparentnosti vůči investorům a širším trhům by investiční podniky, které nejsou považovány za malé a nepropojené, měly veřejně zpřístupnit úrovně svého kapitálu, své kapitálové požadavky, své systémy správy a řízení a zásady a postupy odměňování. Malé a nepropojené investiční podniky by neměly podléhat požadavkům na veřejné zpřístupňování informací, ledaže vydají nástroje vedlejšího kapitálu tier 1, a to pro zajištění transparentnosti o těchto nástrojích vůči investorům.

(31)

Investiční podniky by měly uplatňovat genderově neutrální zásady odměňování v souladu se zásadou stanovenou v článku 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU"). Mělo by dojít k určitým vyjasněním ohledně zpřístupňování informací o odměňování. Požadavky na zpřístupňování informací o odměnách stanovené v tomto nařízení by měly být v souladu s cíli pravidel odměňování, tj. stanovit a udržovat u těch kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičních podniků, takové zásady a postupy odměňování, které jsou v souladu s účinným řízením rizik. Kromě toho by investiční podniky využívající odchylku od určitých pravidel odměňování měly mít povinnost zpřístupňovat informace týkající se této odchylky.

(32)

V zájmu usnadnění bezproblémového přechodu investičních podniků od požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU na požadavky podle tohoto nařízení a směrnice (EU) 2019/2034 je třeba stanovit odpovídající přechodná opatření. Zejména by investiční podniky, pro které by se kapitálové požadavky podle tohoto nařízení více než zdvojnásobily oproti jejich kapitálovému požadavku podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU, po dobu pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení měly být s to zmírnit dopady potenciálních nárůstů tím, že se kapitálový požadavek omezí na dvojnásobek jejich relevantního kapitálového požadavku podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU.

(33)

Aby nedošlo ke znevýhodnění nových investičních podniků s podobnými profily, jaké mají stávající investiční podniky, měly by investiční podniky, které nikdy nepodléhaly kapitálovým požadavkům podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU, být s to omezit po dobu pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení své kapitálové požadavky podle tohoto nařízení na dvojnásobek požadavku dle fixních režijních nákladů.

(34)

Stejně tak by investiční podniky, které podléhaly pouze požadavku na počáteční kapitál podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU a pro které by se kapitálové požadavky podle tohoto nařízení více než zdvojnásobily oproti jejich situaci podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU, měly být s to omezit po dobu pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení svůj kapitálový požadavek podle tohoto nařízení na dvojnásobek svého požadavku na počáteční kapitál podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU s výjimkou místních podniků ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/876, které by měly podléhat zvláštnímu přechodnému kapitálovému požadavku odrážejícímu jejich vyšší úroveň rizika. Z důvodu přiměřenosti by také měly být stanoveny zvláštní přechodné kapitálové požadavky pro menší investiční podniky a pro investiční podniky, které poskytují omezené spektrum investičních služeb, pokud by nemohly ve vztahu ke kapitálovým požadavkům podle tohoto nařízení využívat omezení na dvojnásobek svého požadavku na počáteční kapitál podle nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady 2019/630 (11) a podle směrnice 2013/16EU ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 (12), avšak jejich závazný kapitálový požadavek podle tohoto nařízení by se ve srovnání se situací podle nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/630 zvýšil.

(35)

Tato přechodná opatření by měla být případně dostupná rovněž pro investiční podniky uvedené v článku 498 nařízení (EU) č. 575/2013, který těmto investičním podnikům poskytuje výjimku z požadavků na kapitál podle uvedeného nařízení, jelikož požadavky na počáteční kapitál ve vztahu k těmto investičním podnikům závisí na investičních službách nebo činnostech, které poskytují nebo vykonávají. Po dobu pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by jejich kapitálové požadavky na základě přechodných ustanovení tohoto nařízení měly být počítány s ohledem na tyto použitelné úrovně.

(36)

Po dobu pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení, nebo pokud nastane později, do dne použitelnosti změn v nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU, pokud jde o kapitálové požadavky pro tržní riziko, přijatých podle části třetí hlavy IV kapitol 1a a 1b nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/876, by investiční podniky, které spadají do působnosti odpovídajících ustanovení tohoto nařízení, měly i nadále vypočítávat svůj kapitálový požadavek u obchodního portfolia v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/630.

(37)

Největší investiční podniky poskytující klíčové služby na velkoobchodním trhu a klíčové služby investičního bankovnictví (obchodování na vlastní účet s finančními nástroji nebo upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí) mají podobné modely podnikání a rizikové profily jako významné úvěrové instituce. Jejich činnosti je vystavují úvěrovému riziku, většinou ve formě úvěrového rizika protistrany, jakož i tržnímu riziku u pozic, které zaujímají na vlastní účet, ať už souvisejí se zákazníky, či nikoli. Jako takové proto představují z důvodu své velikosti a systémového významu riziko pro finanční stabilitu.

(38)

Tyto velké investiční podniky představují další výzvu z hlediska účinného obezřetnostního dohledu ze strany vnitrostátních příslušných orgánů. I když největší investiční podniky poskytují přeshraniční služby investičního bankovnictví ve významném měřítku, podléhají obezřetnostnímu dohledu ze strany orgánů určených na základě směrnice 2014/65/EU, což nejsou nezbytně tytéž příslušné orgány, které určuje směrnice 2013/36/ EU. To může vyústit v nerovné podmínky při uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU v rámci Unie a bránit orgánům dohledu získat celkovou obezřetnostní perspektivu, která je nezbytná pro účinné řešení rizik spojených s velkými přeshraničními investičními podniky. Důsledkem může být snížení účinnosti obezřetnostního dohledu a narušení hospodářské soutěže v rámci Unie. Největším investičním podnikům by z tohoto důvodu měl být udělen status úvěrových institucí, tak aby vznikly synergie, pokud jde o dohled nad přeshraničními činnostmi na velkoobchodním trhu ve srovnatelné skupině, čímž se podpoří rovné podmínky a umožní se konzistentní dohled napříč skupinami.

(39)

Uvedené investiční podniky by tím, že se stanou úvěrovými institucemi, tudíž měly nadále podléhat nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU a dohledu ze strany příslušných orgánů včetně Evropské centrální banky v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jsou příslušné pro úvěrové instituce. To by zajistilo, aby obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi byl prováděn jednotně a účinně, aby byl jednotný soubor pravidel pro finanční služby uplatňován stejným způsobem na všechny úvěrové instituce s ohledem na jejich systémový význam. S cílem předejít regulatorní arbitráži a snížit rizika obcházení požadavků by příslušné orgány měly usilovat o zamezení situací, kdy by potenciálně systémové skupiny strukturovaly své operace tak, aby nepřekročily prahové hodnoty stanovené v čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a obcházely povinnost žádat o povolení jako úvěrové instituce podle článku 8a směrnice 2013/36/EU.

(40)

Velké investiční podniky přeměněné na úvěrové instituce by měly mít možnost přijímat vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky od veřejnosti a poskytovat úvěry na vlastní účet teprve poté, co k těmto činnostem obdrží povolení v souladu se směrnicí 2013/36/EU. Výkon všech těchto činností včetně přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet by neměl být nezbytným požadavkem pro to, aby byly podniky považovány za úvěrové instituce. Změnou v definici úvěrové instituce, kterou toto nařízení zavádí, by proto neměly být dotčeny vnitrostátní režimy pro povolení, které členské státy zavedly v souladu se směrnicí 2013/36/EU a se směrnicí (EU) 2019/2034, včetně jakýchkoli ustanovení, jež mohou členské státy považovat za vhodná za účelem vyjasnění toho, které činnosti mají velké investiční podniky spadající do pozměněné definice úvěrových institucí povoleny vykonávat.

(41)

Dohled nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě má navíc zajistit stabilitu finančního systému a v zájmu účinnosti by měl být uplatňován na všechny skupiny včetně skupin, jejichž mateřské podniky nejsou úvěrovými institucemi ani investičními podniky. Všechny úvěrové instituce včetně těch, které dříve měly status investičních podniků, by tudíž měly podléhat pravidlům individuálního i konsolidovaného dohledu nad mateřským podnikem ze strany příslušných orgánů podle hlavy VII kapitoly 3 oddílu I směrnice 2013/36/EU.

(42)

Velké investiční podniky, které nemají systémový význam, avšak obchodují na vlastní účet nebo upisují finanční nástroje nebo umisťují finanční nástroje na základě pevného závazku převzetí, mohou mít podobné modely podnikání a rizikové profily jako jiné systémové instituce. Vzhledem ke své velikosti a činnostem mohou tyto investiční podniky představovat určitá rizika pro finanční stabilitu, a přestože jejich přeměna na úvěrové instituce není s ohledem na jejich povahu a složitost považována za vhodnou, měly by i nadále podléhat stejnému obezřetnostnímu zacházení jako úvěrové instituce. S cílem předejít regulatorní arbitráži a snížit rizika obcházení požadavků by příslušné orgány měly rovněž usilovat o zamezení situací, kdy by investiční podniky strukturovaly své operace tak, aby nepřekročily prahovou hodnotu 15 miliard EUR pro celkovou hodnotu konsolidovaných aktiv investičního podniku nebo aby nepřiměřeně omezily možnost příslušných orgánů uplatňovat na investiční podniky požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 a vyžadovat od nich dodržování obezřetnostních požadavků směrnice 2013/36/EU v souladu s článkem 5 směrnice 2019/2034.

(43)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (13) byl zaveden harmonizovaný režim Unie pro poskytnutí přístupu podnikům ze třetích zemí, které poskytují investiční služby nebo činnosti způsobilým protistranám a profesionálním zákazníkům usazeným v Unii. Přístup na vnitřní trh je podmíněn tím, že Komise přijme rozhodnutí o rovnocennosti a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (14), podnik ze třetí země zaregistruje. Je důležité, aby posouzení rovnocennosti bylo provedeno na základě relevantních použitelných právních předpisů Unie a aby byly zavedeny účinné nástroje ke sledování toho, zda jsou naplňovány podmínky, za kterých je přiznána rovnocennost. Z těchto důvodů by registrované podniky ze třetích zemí měly mít povinnost každoročně oznamovat ESMA informace o rozsahu a působnosti poskytovaných služeb a činností prováděných v Unii. Měla by se rovněž zlepšit spolupráce v oblasti dohledu ve vztahu k monitorování, prosazování a naplňování podmínek rovnocennosti.

(44)

S cílem zajistit rovné podmínky a podpořit transparentnost unijního trhu by nařízení (EU) č. 600/2014 mělo být pozměněno tak, aby kotace, zlepšení ceny a ceny provedení u systematických internalizátorů podléhaly režimu kroků kotace při obchodování v jakémkoli objemu. V současnosti použitelné regulační technické normy pro režim kroků kotace by se tedy měly vztahovat i na rozšířenou oblast působnosti nařízení (EU) č. 600/2014.

(45)

K zajištění ochrany investorů, jakož i integrity a stability finančních trhů v Unii, by Komise při přijímání rozhodnutí o rovnocennosti měla zohlednit možná rizika, jež představují služby a činnosti, které by podniky ze třetích zemí mohly po uvedeném rozhodnutí v Unii vykonávat. Měl by být zvážen jejich systémový význam na základě kritérií, jako je pravděpodobný rozsah a působnost poskytování služeb a provádění činností podniky z dotyčné třetí země. Za stejným účelem by Komise měla mít možnost zohlednit, zda je třetí země označena za jurisdikci nespolupracující v daňové oblasti v rámci příslušné politiky Unie nebo za vysoce rizikovou třetí zemi podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (15). Konkrétní požadavky na obezřetnost, organizaci nebo výkon činnosti by Komise měla považovat za rovnocenné, dosahují-li téhož účinku. Kromě toho by měla mít Komise možnost případně přijmout rozhodnutí o rovnocennosti omezené na konkrétní služby a činnosti nebo kategorie služeb a činností, jak jsou vyjmenovány v oddíle A přílohy I směrnice 2014/65/EU.

(46)

EBA vydal ve spolupráci s ESMA zprávu vycházející z důkladné analýzy souvislostí, sběru dat a konzultace za účelem specifického obezřetnostního režimu pro všechny nesystémové investiční podniky, která slouží jako základ revidovaného obezřetnostního rámce pro investiční podniky.

(47)

V zájmu zajištění harmonizovaného uplatňování tohoto nařízení by měl EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit rozsah a metody obezřetnostní konsolidace skupiny investičního podniku, výpočet fixních režijních nákladů a metody pro měření K-faktorů, pojem oddělených účtů ve vztahu k penězům zákazníků, úpravu koeficientů K-DTF v případě napjatých tržních podmínek, výpočet pro stanovení kapitálových požadavků rovnajících se celkové marži požadované členy clearingového systému, šablony pro veřejné zpřístupňování informací, včetně o investiční politice investičního podniku, a podávání zpráv regulačním orgánům požadovaných podle tohoto nařízení, jakož i informace, které mají být poskytovány příslušným orgánům ohledně prahových hodnot vyžadovaných pro povolení úvěrových institucí. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem vypracovaných EBA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Komise a EBA by měly zajistit, aby tyto regulační technické normy mohly všechny dotčené investiční podniky uplatňovat způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti těchto investičních podniků a jejich činností.

(48)

Komise by měla být rovněž zmocněna přijmout prováděcí technické normy vypracované EBA a ESMA prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 a článkem nařízení (EU) č. 1095/2010.

(49)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a pro zohlednění vývoje na finančních trzích by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem doplnit toto nařízení upřesněním definic v něm obsažených. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami uvedenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(50)

Aby se zajistila právní jistota a zabránilo se překrývání současného obezřetnostního rámce platného pro úvěrové instituce i pro investiční podniky s tímto nařízením, mělo by být změněno nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU tak, aby investiční podniky byly vyňaty z oblasti jejich působnosti. Avšak na investiční podniky, které jsou součástí bankovní skupiny, by se měla i nadále vztahovat ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU týkající se bankovní skupiny, jako jsou ustanovení o zprostředkujícím mateřském podniku v EU podle článku 21b směrnice 2013/36/EU a pravidla obezřetnostní konsolidace stanovená v části první hlavě II kapitole 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

(51)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž nastavení účinného a přiměřeného obezřetnostního rámce k zajištění toho, aby investiční podniky s povolením působit v rámci Unie působily na zdravém finančním základě a byly řádně řízeny, a to i případně v nejlepším zájmu svých zákazníků, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

(1)

Spolehlivý obezřetnostní dohled je nedílnou součástí regulačních podmínek, za nichž finanční instituce poskytují služby v Unii. Investiční podniky podléhají společně s úvěrovými institucemi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5), pokud jde o obezřetnostní zacházení a dohled, přičemž jejich povolení a další požadavky na organizaci a výkon činnosti jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (6).

(2)

Stávající obezřetnostní režimy podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU jsou z velké části založeny na nových verzích mezinárodních regulačních standardů stanovených Basilejským výborem pro bankovní dohled pro velké bankovní skupiny a pouze částečně řeší specifická rizika spojená s různými činnostmi velkého počtu investičních podniků. Zvláštní zranitelnost a rizika spojená s těmito investičními podniky by proto měly být dále řešeny prostřednictvím účinných, vhodných a přiměřených obezřetnostních ujednání na úrovni Unie, která pomohou k zajištění rovných podmínek v celé Unii, zaručí účinný obezřetnostní dohled, přičemž zároveň udrží náklady na dodržování předpisů pod kontrolou, a která zajistí dostatečný kapitál pro rizika investičních podniků.

(3)

Důkladný obezřetnostní dohled by měl zajistit, aby byly investiční podniky řízeny řádným způsobem a v nejlepším zájmu svých zákazníků. Měl by zohledňovat potenciál investičních podniků a jejich zákazníků podstupovat nadměrné riziko a zároveň různé úrovně rizika, které investiční podniky podstupují a představují. Současně by tento obezřetnostní dohled neměl investičním podnikům ukládat nepřiměřenou administrativní zátěž. Tento obezřetnostní dohled by zároveň měl umožnit nalézt rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti a spolehlivosti investičních podniků a zabráněním nadměrným nákladům, které by mohly ohrozit životaschopnost jejich podnikatelských činností.

(4)

Mnoho požadavků vyplývajících z rámce nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU je určeno k řešení společných rizik, kterým čelí úvěrové instituce. Z tohoto důvodu jsou existující požadavky z velké části nastaveny na zachování úvěrové kapacity úvěrových institucí v průběhu hospodářských cyklů a na ochranu vkladatelů a daňových poplatníků před možným úpadkem a nejsou uzpůsobeny pro řešení veškerých různých rizikových profilů investičních podniků. Investiční podniky nemají velká portfolia retailových a podnikových úvěrů a nepřijímají vklady. Pravděpodobnost, že jejich selhání bude mít škodlivý dopad na celkovou finanční stabilitu, je sice nižší, než je tomu v případě úvěrových institucí, přesto však investiční podniky představují riziko, které je třeba řešit prostřednictvím spolehlivého rámce. Rizika, kterým většina investičních podniků čelí a která představují, jsou tedy podstatně odlišná od rizik, kterým čelí a která představují úvěrové instituce, a tento rozdíl by měl být v obezřetnostním rámci Unie zřetelně zohledněn.

(5)

Rozdíly v uplatňování existujícího obezřetnostního rámce v různých členských státech ohrožují rovné podmínky pro investiční podniky v rámci Unie, což omezuje investory v přístupu k novým příležitostem a lepším způsobům řízení jejich rizik. Tyto rozdíly vyplývají z celkové složitosti uplatňování rámce u různých investičních podniků na základě jimi poskytovaných služeb, neboť některé vnitrostátní orgány jeho uplatňování upravují nebo zefektivňují v právu nebo postupech na vnitrostátní úrovni. Vzhledem k tomu, že existující obezřetnostní rámec neřeší veškerá rizika, která některé typy investičních podniků představují a kterým čelí, uplatňují se v některých členských státech u určitých investičních podniků značná kapitálová navýšení. Pro zajištění harmonizovaného obezřetnostního dohledu nad investičními podniky napříč Unií je třeba zavést jednotná ustanovení, která tato rizika řeší.

(6)

Pro investiční podniky, které nejsou systémové, a to z důvodu jejich velikosti a propojenosti s jinými finančními a hospodářskými subjekty, je tudíž zapotřebí zvláštního obezřetnostního rámce. Systémové investiční podniky by však i nadále měly podléhat stávajícímu obezřetnostnímu rámci podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU. Tyto investiční podniky jsou podskupinou investičních podniků, na které se v současné době uplatňuje rámec stanovený v nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU a které nemohou uplatňovat vyhrazené výjimky z žádného ze svých hlavních požadavků. Největší a nejvíce propojené investiční podniky mají modely podnikání a rizikové profily, které jsou podobné modelům podnikání a rizikovým profilům významných úvěrových institucí. Poskytují služby bankovního typu a upisují rizika ve významném měřítku. Systémové investiční podniky jsou navíc dostatečně velké a mají modely podnikání a rizikové profily, které představují srovnatelnou hrozbu pro stabilní a řádné fungování finančních trhů jako velké úvěrové instituce. Je proto vhodné, aby tyto investiční podniky i nadále podléhaly nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnici 2013/36/EU.

(7)

Je možné, že investiční podniky, které obchodují na vlastní účet, které upisují či umisťují finanční nástroje na základě pevného závazku ve významném měřítku, nebo které jsou členy clearingového systému v ústředních protistranách, mají modely podnikání a rizikové profily podobné jako úvěrové instituce. Vzhledem k jejich velikosti a činnostem je možné, že představují srovnatelné riziko pro finanční stabilitu jako úvěrové instituce. Příslušné orgány by měly mít možnost požadovat od nich, aby nadále podléhaly stejnému obezřetnostnímu zacházení jako úvěrové instituce, na které se vztahuje působnost nařízení (EU) č. 575/2013, a obezřetnostnímu dohledu podle směrnice 2013/36/EU.

(8)

V některých členských státech mohou být orgány, které jsou pověřeny dohledem nad investičními podniky pro obezřetnostní účely, odlišné od orgánů pověřených povinnostmi dohledu nad tržním chováním. Je proto nezbytné vytvořit mechanismus spolupráce a výměny informací mezi těmito orgány v zájmu zajištění harmonizovaného obezřetnostního dohledu nad investičními podniky napříč Unií, který bude fungovat rychle a účinně.

(9)

Investiční podnik může obchodovat prostřednictvím člena clearingového systému v jiném členském státě. Pokud tak činí, měl by být pro sdílení informací mezi relevantními příslušnými orgány z různých členských států zaveden mechanismus. Takový mechanismus by měl umožnit sdílení informací mezi orgánem příslušným k obezřetnostnímu dohledu nad daným investičním podnikem a buď orgánem vykonávajícím dohled nad daným členem clearingového systému, nebo orgánem vykonávajícím dohled nad dotčenou ústřední protistranou ohledně modelu a parametrů používaných k výpočtu maržových požadavků investičního podniku, je-li taková metoda výpočtu používána jako základ pro výpočet kapitálových požadavků investičního podniku.

(10)

V zájmu posílení harmonizace norem a postupů dohledu v rámci Unie by si měl Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (7), ponechat primární pravomoci pro koordinaci a sbližování postupů dohledu v oblasti obezřetnostního dohledu nad investičními podniky v rámci Evropského systému finančního dohledu (ESFS) a zároveň úzce spolupracovat s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) (ESMA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (8).

(11)

Požadovaná úroveň počátečního kapitálu investičního podniku by měla vycházet ze služeb a činností, které je investiční podnik oprávněn poskytovat, resp. vykonávat, v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Skutečnost, že členské státy mohou snížit na jedné straně požadovanou úroveň počátečního kapitálu v konkrétních situacích, jak je stanoveno ve směrnici 2013/36/EU, a nerovnoměrné uplatňování dané směrnice na straně druhé vedly k tomu, že se požadovaná úroveň počátečního kapitálu v rámci Unie liší. Za účelem ukončení této roztříštěnosti je třeba požadovanou úroveň počátečního kapitálu harmonizovat pro všechny investiční podniky v Unii. S cílem omezit překážky, které v současné době brání mnohostranným obchodním systémům a organizovaným obchodním systémům ve vstupu na trh, by počáteční kapitál investičních podniků, které provozují některý z těchto systémů, měl být stanoven na úrovni uvedené v této směrnici. Pokud investiční podnik oprávněný provozovat organizovaný obchodní systém má rovněž svolení obchodovat na vlastní účet za podmínek vymezených v článku 20 směrnice 2014/65/EU, jeho počáteční kapitál by měl být stanoven na úrovni uvedené v této směrnici.

(12)

I když by se na investiční podniky neměla dále vztahovat oblast působnosti nařízení (EU) č. 575/2013 nebo směrnice 2013/36/EU, měly by si některé pojmy používané v kontextu těchto legislativních aktů směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 uchovat svůj zavedený význam. Aby se umožnilo a usnadnilo jednotné chápání těchto pojmů při jejich používání v právních aktech Unie, měly by být odkazy v těchto aktech na počáteční kapitál investičních podniků, na pravomoci dohledu příslušných orgánů nad investičními podniky, na postup pro hodnocení přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu investičních podniků, na proces dohledu a hodnocení příslušnými orgány pro investiční podniky a na ustanovení o správě a řízení a o odměňování vztahující se na investiční podniky vykládány tak, že odkazují na odpovídající ustanovení v této směrnici.

(13)

Správné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby odpovědnost za obezřetnostní dohled nad investičním podnikem, zejména nad jeho platební schopností a finanční spolehlivostí, nesl příslušný orgán jeho domovského členského státu. K dosažení účinného dohledu nad investičními podniky rovněž v dalších členských státech, v nichž investiční podniky poskytují služby nebo mají pobočku, by měla být zajištěna úzká spolupráce a výměna informací s příslušnými orgány takových členských států.

(14)

Pro informační účely a účely dohledu, a zejména za účelem zajištění stability finančního systému by měly mít příslušné orgány hostitelských členských států možnost provádět v jednotlivých případech šetření na místě a kontrolovat činnosti poboček investičních podniků na svém území a vyžádat si informace o činnostech těchto poboček. Za opatření v oblasti dohledu pro tyto pobočky by však měl být i nadále odpovědný domovský členský stát.

(15)

V zájmu ochrany obchodně citlivých informací by měly být příslušné orgány při plnění svých povinností dohledu a výměně důvěrných informací vázány pravidly pro služební tajemství.

(16)

V zájmu posílení obezřetnostního dohledu nad investičními podniky a ochrany klientů investičních podniků by měli auditoři nestranně provést ověření a rychle informovat příslušné orgány o skutečnostech, které mohou mít vážný dopad na finanční situaci investičního podniku nebo na fungování jeho správy a řízení a účetnictví.

(17)

Pro účely této směrnice by se osobní údaje měly zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10). Zejména v případě, kdy tato směrnice umožňuje výměnu osobních údajů se třetími zeměmi, by se měla použít příslušná ustanovení kapitoly V nařízení (EU) 2016/679 a kapitoly V nařízení (EU) 2018/1725.

(18)

V zájmu zajištění dodržování povinností stanovených v této směrnici a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (11) by měly členské státy stanovit správní sankce a jiná správní opatření, které budou účinné, přiměřené a odrazující. S cílem zajistit odrazující účinek by správní sankce měly být zveřejňovány, kromě některých přesně stanovených situací. Zákazníci a investoři by měli mít přístup k informacím o správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených investičním podnikům, aby byli schopni činit informovaná rozhodnutí ohledně svých investičních možností.

(19)

S cílem odhalit porušení vnitrostátních ustanovení provádějících tuto směrnici a porušení nařízení (EU) 2019/2033 by členské státy měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by zavést účinné a pohotové mechanismy ohlašování hrozících či skutečných porušení.

(20)

Investiční podniky, které nejsou považovány za malé a nepropojené, by měly mít k dispozici vnitřně stanovený kapitál, který je množstvím, kvalitou i rozložením přiměřený ke krytí specifických rizik, jimž jsou nebo mohou být vystaveny. Příslušné orgány by měly zajistit, aby investiční podniky zavedly přiměřené strategie a postupy pro hodnocení a udržování přiměřenosti svého vnitřně stanoveného kapitálu. Příslušné orgány by rovněž měly mít možnost požadovat ve vhodných případech, aby podobné požadavky uplatňovaly malé a nepropojené investiční podniky.

(21)

Pravomoci v oblasti dohledu a hodnocení by měly zůstat důležitým regulačním nástrojem, který příslušným orgánům umožňuje posuzovat kvalitativní prvky, mimo jiné vnitřní správu a řízení, procesy a postupy řízení rizik, a v případě potřeby stanovit dodatečné požadavky, zejména včetně těch, které se týkají kapitálových požadavků a požadavků na likviditu, zejména pro investiční podniky, které nejsou považovány za malé a nepropojené, a považuje-li to příslušný orgán za opodstatněné a vhodné, také pro malé a nepropojené investiční podniky.

(22)

V článku 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je zakotvena zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. Tuto zásadu by investiční podniky měly důsledně dodržovat. V zájmu sladění odměňování s rizikovým profilem investičních podniků a zaručení rovných podmínek by měly investiční podniky podléhat jasným zásadám týkajícím se ujednání o správě a řízení společnosti a pravidlům odměňování, která jsou genderově neutrální a zohledňují rozdíly mezi úvěrovými institucemi a investičními podniky. Na malé a nepropojené investičních podniky by se však tato pravidla vztahovat neměla, protože ustanovení o odměňování a správě a řízení společnosti stanovená ve směrnici 2014/65/EU jsou pro tyto typy investičních podniků dostatečně komplexní.

(23)

Obdobně zpráva Komise ze dne 28. července 2016 o posouzení pravidel pro odměňování podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 prokázala, že požadavky týkající se odkladů splatnosti a vyplacení pomocí nástrojů stanovených ve směrnici 2013/36/EU nejsou vhodné pro malé a nepříliš složité investiční podniky ani pro pracovníky s nízkou pohyblivou složkou odměny. Jasná, konzistentní a harmonizovaná kritéria pro určování investičních podniků a osob, které jsou od těchto požadavků osvobozeny, jsou nezbytná k zajištění sbližování dohledu a k zaručení rovných podmínek. Vzhledem k tomu, jak významnou úlohu hrají osoby s vysokými příjmy v řízení podnikání a dlouhodobých výsledcích investičních podniků, by měl být zajištěn účinný dohled nad postupy a trendy týkajícími se jejich odměňování. Příslušné orgány by tedy měly mít možnost sledovat odměňování osob s vysokými příjmy.

(24)

Rovněž je vhodné nabídnout investičním podnikům určitou flexibilitu, co se týče způsobu, jakým investiční podniky používají k vyplácení pohyblivé složky odměny nepeněžní nástroje za předpokladu, že tyto nástroje jsou účinné při dosahování cíle sladit zájem pracovníků se zájmy různých zúčastněných subjektů, jako jsou akcionáři a věřitelé, a přispívají ke sladění pohyblivé složky odměn s rizikovým profilem investičního podniku.

(25)

Příjmy investičních podniků ve formě poplatků, provizí a jiných příjmů v souvislosti s poskytováním různých investičních služeb jsou vysoce nestabilní. Omezení pohyblivé složky odměny na část pevné složky odměny by ovlivnilo možnost investičního podniku snížit odměnu v době snížených příjmů a mohlo by vést ke zvýšení fixních nákladů investičního podniku, což by pak ohrozilo schopnost investičního podniku přečkat období hospodářského útlumu nebo snížených příjmů. S cílem předcházet těmto rizikům by neměl být nesystémovým investičním podnikům uložen jednotný maximální poměr mezi pohyblivými a pevnými složkami odměny. Namísto toho by si tyto investiční podniky měly vhodné poměry stanovit samy. Tato směrnice by však neměla členským státům bránit v tom, aby ve vnitrostátním právu provedly opatření s cílem stanovit přísnější požadavky na investiční podniky, pokud jde o maximální poměr mezi pohyblivými a pevnými složkami odměny. Tato směrnice by navíc neměla bránit členským státům ve stanovení uvedeného maximálního poměru pro všechny investiční podniky nebo některé typy investičních podniků.

(26)

Tato směrnice by neměla členským státům bránit v tom, aby uplatnily přísnější přístup k odměňování v případech, kdy investiční podniky obdrží mimořádnou veřejnou finanční podporu.

(27)

V členských státech se používají různé struktury správy a řízení. Ve většině případů se jedná o monistickou nebo dualistickou strukturu orgánů. Definice stanovené v této směrnici mají zahrnovat všechny existující struktury, aniž by některou z nich upřednostňovaly. Mají pouze posloužit ke stanovení pravidel zaměřených na konkrétní výsledek bez ohledu na vnitrostátní právo obchodních společností, jemuž instituce v jednotlivých členských státech podléhají. Tyto definice by proto neměly zasahovat do obecného rozdělení pravomocí podle vnitrostátního práva obchodních společností.

(28)

Za vedoucí orgány by měly být považovány orgány, které mají výkonné a kontrolní funkce. Pravomoc a struktura vedoucích orgánů se v jednotlivých členských státech liší. V členských státech, kde mají vedoucí orgány monistickou strukturu, vykonává řídící a kontrolní úkoly obvykle jediný orgán. V členských státech s dualistickou strukturou vykonává kontrolní funkci samostatná dozorčí rada, která nemá výkonné funkce, a výkonnou funkci vykonává samostatný řídicí orgán, který je odpovědný za každodenní řízení podniku. Různým subjektům v rámci vedoucího orgánu jsou tedy přisouzeny oddělené úkoly.

(29)

V reakci na rostoucí poptávku veřejnosti po daňové transparentnosti a na podporu sociální odpovědnosti investičních podniků je vhodné požadovat, aby investiční podniky, nejsou-li považovány za malé a nepropojené, zveřejňovaly každoročně určité informace, včetně informací o dosažených ziscích, zaplacených daních a jakékoli získané veřejné podpoře.

(30)

Za účelem řešení rizik na úrovni skupiny výhradně investičních podniků by metoda obezřetnostní konsolidace požadovaná nařízením (EU) 2019/2033 měla být v případě skupin výhradně investičních podniků doplněna skupinovým kapitálovým testem pro jednodušší struktury skupin. Určení orgánu dohledu nad skupinou by však mělo být v obou případech založeno na týchž zásadách, které platí v případě dohledu na konsolidovaném základě podle směrnice 2013/36/EU. V zájmu zajištění řádné spolupráce by měly být základní prvky koordinačních opatření, a zejména požadavky na informace v mimořádných situacích nebo ujednání o spolupráci a koordinaci podobné základním prvkům koordinace platným v rámci jednotného souboru pravidel pro úvěrové instituce.

(31)

Komise by měla mít možnost předložit Radě doporučení pro jednání o dohodách mezi Unií a třetími zeměmi o praktickém výkonu dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu pro investiční podniky, jejichž mateřské společnosti jsou usazeny ve třetích zemích, a pro investiční podniky působící ve třetích zemích, jejichž mateřské společnosti jsou usazeny v Unii. Členské státy a EBA by měly mít dále možnost uzavírat ujednání o spolupráci se třetími zeměmi za účelem plnění svých povinností v oblasti dohledu.

(32)

S cílem zaručit právní jistotu a zabránit překrývání současného obezřetnostního rámce platného pro úvěrové instituce i pro investiční podniky s touto směrnicí by měly být nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU změněny tak, aby investiční podniky byly vyňaty z oblasti jejich působnosti. Avšak na investiční podniky, které jsou součástí bankovní skupiny, by se měla i nadále vztahovat ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU týkající se bankovní skupiny, jako jsou pravidla obezřetnostní konsolidace stanovená v článcích 11 až 24 nařízení (EU) č. 575/2013 a ustanovení o zprostředkujícím mateřském podniku v EU uvedená v článku 21b směrnice 2013/36/EU.

(33)

Je třeba upřesnit kroky, které podniky musí učinit, aby ověřily, zda spadají pod definici úvěrové instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, a proto musí získat povolení jako úvěrová instituce. Vzhledem k tomu, že některé investiční podniky již provádějí činnosti uvedené v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, je rovněž nutné zajistit jednoznačnost ohledně kontinuity veškerých povolení udělených pro tyto činnosti. Zejména je zásadní, aby příslušné orgány zajistily, aby během přechodu ze stávajícího rámce na rámec nový měly investiční podniky dostatečnou regulační jistotu.

(34)

V zájmu zajištění účinného dohledu je důležité, aby podniky splňující podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 žádaly o povolení jako úvěrová instituce. Příslušné orgány by proto měly mít možnost uložit sankce podnikům, které o povolení nezažádají.

(35)

Změna definice „úvěrové instituce“ stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, jak byla provedena nařízením (EU) 2019/2033, může zahrnout po vstupu daného nařízení v platnost investiční podniky, které již působí na základě povolení vydaného v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Těmto podnikům by mělo být povoleno pokračovat v činnosti na základě povolení pro investiční podniky, dokud jim nebude uděleno povolení jako úvěrové instituci. Takové investiční podniky by měly předložit žádost o povolení působit jako úvěrová instituce nejpozději tehdy, když se průměr jejich celkových měsíčních aktiv za 12 po sobě jdoucích měsíců rovná některé z prahových hodnot stanovených v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo ji překročí. Pokud investiční podniky ode dne vstupu této směrnice v platnost dosáhnou některé z prahových hodnot stanovených v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, měl by být vypočítán průměr jejich celkových měsíčních aktiv za 12 měsíců předcházejících tomuto dni. Tyto investiční podniky by měly požádat o povolení působit jako úvěrová instituce do jednoho roku a jednoho dne od vstupu této směrnice v platnost.

(36)

Změna definice „úvěrové instituce“ stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, jak byla provedena nařízením (EU) 2019/2033, se může rovněž dotknout podniků, které již požádaly o povolení působit jako investiční podniky podle směrnice 2014/65/EU, ale jejichž žádost ještě nebyla vyřízena. Takové žádosti by měly být předány příslušným orgánům podle směrnice 2013/36/EU a mělo by se s nimi zacházet v souladu s ustanoveními o povolení stanovenými v uvedené směrnici, pokud se předpokládaná celková aktiva podniku rovnají některé z prahových hodnot stanovených v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo ji překračují.

(37)

Podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 by měly rovněž podléhat všem požadavkům na přístup k činnosti úvěrových institucí stanoveným v hlavě III směrnice 2013/36/EU, včetně ustanovení o odnětí povolení v souladu s článkem 18 uvedené směrnice. Článek 18 uvedené směrnice by však měl být změněn tak, aby příslušné orgány mohly odejmout povolení udělené úvěrové instituci, pokud tato instituce využívá své povolení výlučně k činnostem uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a má průměrná celková aktiva nižší než prahové hodnoty stanovené v uvedeném bodě po dobu pěti po sobě jdoucích let.

(38)

Podle článku 39 směrnice 2014/65/EU podléhají podniky ze třetích zemí poskytující finanční služby v Unii vnitrostátním systémům, které od nich mohou vyžadovat, aby v daném členském státě zřídily pobočku. V zájmu usnadnění pravidelného sledování a vyhodnocování činností, které podniky ze třetích zemí vykonávají prostřednictvím poboček v Unii, by příslušné orgány měly být informovány o rozsahu a účelu služeb a činností vykonávaných prostřednictvím poboček na jejich území.

(39)

Určité křížové odkazy ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (12), 2011/61/EU (13) a 2014/59/EU (14), jež odkazují na ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU, která se na investiční podniky nepoužijí ode dne použitelnosti této směrnice a nařízení (EU) 2019/2033, by měly být považovány za odkazy na odpovídající ustanovení této směrnice a nařízení (EU) 2019/2033.

(40)

EBA vydal ve spolupráci s ESMA zprávu vycházející z důkladné analýzy souvislostí, sběru dat a konzultace za účelem specifického obezřetnostního režimu pro všechny nesystémové investiční podniky, která slouží jako základ revidovaného obezřetnostního rámce pro investiční podniky.

(41)

V zájmu zajištění harmonizovaného uplatňování této směrnice by měl EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit kritéria, na jejichž základě se na určité investiční podniky uplatní požadavky nařízení (EU) č. 575/2013, určit, jaké informace by si měly příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu vyměňovat v rámci dohledu, stanovit, jak by investiční podniky měly posuzovat rozsah svých činností pro účely požadavků na vnitřní správu a řízení, a zejména posoudit, zda investiční podniky představují malé a nepropojené investiční podniky. Regulační technické normy by měly také upřesnit kategorie pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil podniků pro účely ustanovení o odměňování, a vymezit nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, které splňují podmínky pro pohyblivé složky odměny. V neposlední řadě by regulační technické normy měly upřesnit prvky pro posouzení specifických rizik likvidity, uplatňování dodatečných kapitálových požadavků příslušnými orgány a fungování kolegií orgánů dohledu. Komise by měla doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem vypracovaných EBA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Komise a EBA by měly zajistit, aby tyto regulační technické normy mohly všechny investiční podniky uplatňovat způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti těchto investičních podniků a jejich činností.

(42)

Komise by měla být rovněž zmocněna přijmout prováděcí technické normy vypracované EBA, jež se týkají sdílení informací mezi příslušnými orgány a požadavků na zveřejňování na straně příslušných orgánů a prováděcích technických norem vypracovaných ESMA prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 a článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(43)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování této směrnice a zohlednění vývoje na finančních trzích by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem doplnit tuto směrnici upřesněním definic v ní obsažených, posouzení vnitřně stanoveného kapitálu a rizik investičních podniků a pravomocí příslušných orgánů v oblasti dohledu a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami uvedenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (15). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(44)

Jelikož cíle této směrnice, totiž nastavení účinného a přiměřeného obezřetnostního rámce k zajištění toho, aby investiční podniky s povolením působit v rámci Unie působily na řádném finančním základě a aby byly řádně řízeny, a to i případně v nejlepším zájmu svých zákazníků, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíš jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(45)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (16) zavázaly, že v opodstatněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za opodstatněné,