ISSN 1977-0626
Úřední věstník
Evropské unie
L 188
České vydání
Právní předpisy
Ročník 64
28. května 2021
|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 188 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 64 |
|
Obsah |
|
I Legislativní akty |
Strana |
|
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Legislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/847
ze dne 20. května 2021,
kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní a zrušuje nařízení (EU) č. 1286/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Program Fiscalis 2020, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 (3) a který provádí Komise ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi, a programy, které mu předcházely, významně přispěly k usnadnění a posílení spolupráce mezi daňovými orgány v Unii. Daňové orgány zúčastněných zemí uznaly přidanou hodnotu těchto programů, mimo jiné pokud jde o ochranu finančních a hospodářských zájmů členských států a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí bude možné vyřešit jen tehdy, pokud se budou členské státy zabývat i otázkami přesahujícími hranice jejich správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky. |
|
(2) |
Program Fiscalis 2020 nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj spolupráce. Tento rámec je nákladově efektivnější, než kdyby si jednotlivé členské státy zřizovaly vlastní rámce pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování programu Fiscalis 2020 zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Fiscalis (dále jen „program“). |
|
(3) |
Tím, že poskytne rámec pro akce, jež podporují vnitřní trh, posilují konkurenceschopnost Unie a chrání finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, by program měl přispívat k: podpoře daňové politiky a provádění práva Unie týkajícího se daní; prevenci daňových podvodů, daňových úniků, agresivního daňového plánování a dvojího nezdanění a boji proti těmto praktikám; zamezení a snížení zbytečné administrativní zátěže pro občany a podniky při přeshraničních operacích; podpoře spravedlivějších a efektivnějších daňových systémů; plnému využití potenciálu vnitřního trhu a podpoře spravedlivé hospodářské soutěže v Unii; podpoře společného přístupu Unie na mezinárodních fórech; podpoře budování správní kapacity daňových orgánů, včetně modernizace v oblasti podávání zpráv a auditních technik; a podpoře odborného vzdělávání pracovníků daňových orgánů v tomto ohledu. |
|
(4) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (4) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
|
(5) |
Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících zemí a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Mohl by být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie. |
|
(6) |
Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům. |
|
(7) |
Akce v rámci programu Fiscalis 2020 se ukázaly být přiměřené, a měly by proto být zachovány. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohly tedy být lépe plněny jeho cíle, měly by být akce vymezeny pouze v obecných kategoriích s uvedením neúplného seznamu konkrétních činností, jako jsou zasedání a podobné akce ad-hoc, a to případně včetně přítomnosti v prostorách správních úřadů a účasti na správních šetřeních, strukturovaná spolupráce na základě projektů včetně případných společných auditů a budování kapacit v oblasti informačních technologií včetně případného přístupu daňových orgánů k propojeným rejstříkům. Akce by se měly v příslušných případech zaměřit také na řešení prioritních témat pro dosažení cílů programu. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti daní. |
|
(8) |
S ohledem na rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních transakcí, internacionalizaci finančních nástrojů a výsledné zvýšené riziko daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování, tedy faktory dalece překračující hranice Unie, by Unie nebo členské státy mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů pro spolupráci s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Díky těmto přizpůsobením či rozšířením by se tak zejména bylo možné vyhnout administrativní zátěži a nákladům spojeným s vývojem a provozem dvou podobných elektronických systémů pro výměnu informací jednak v Unii, jednak v mezinárodním měřítku. Tato přizpůsobení nebo rozšíření, jsou-li uvedeným zájmem náležitě odůvodněna, by proto měla být způsobilá pro financování v rámci programu. |
|
(9) |
Vzhledem k významu globalizace a důležitosti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování by měl program i nadále umožňovat zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i orgánů státní správy nepřidružených třetích zemí včetně nejméně rozvinutých zemí, jakož i zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů, daňových poplatníků a občanské společnosti. Za nejméně rozvinutou zemi by v této souvislosti měla být považována třetí země nebo území mimo EU, které jsou způsobilé pro získání oficiální rozvojové pomoci v souladu s příslušným seznamem zveřejněným Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a na základě toho, jak nejméně rozvinuté země vymezuje Organizace spojených národů. Výběr odborníků do odborných skupin by měl vycházet z rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise. Pokud jde o jmenování odborníků jednajících za svou osobu v rámci nezávislé činnosti ve veřejném zájmu, měla by Komise zajistit, aby byli nestranní, nebyli v žádném střetu zájmů s jejich profesními povinnostmi a aby informace o jejich výběru a účasti byly veřejně dostupné. |
|
(10) |
V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnost a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 o přezkumu rozpočtu EU, by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících daňovou politiku a daňové orgány. |
|
(11) |
V zájmu efektivnosti nákladů by měl program využívat možné synergie s dalšími akcemi Unie v souvisejících oblastech, jako je program Clo zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (6), Program Unie pro boj proti podvodům zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 (7), Program pro jednotný trh zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (8), Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (9) a Nástroj pro technickou podporu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (10). |
|
(12) |
V rámci programu má největší část rozpočtu plynout na akce zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů a rozlišovat mezi nimi. Kromě toho by měl být jasně vymezen rozsah akcí a odpovědnost Komise a členských států. Společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů by měly být v co největší možné míře interoperabilní a měly by působit v synergii s jinými elektronickými systémy příslušných programů Unie. |
|
(13) |
V současnosti neexistuje žádný požadavek na vypracování víceletého strategického plánu pro oblast daní za účelem vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického prostředí pro daně v Unii. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace akcí zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit požadavek na vypracování tohoto plánu jakožto plánovacího nástroje, který by měl být v souladu s povinnostmi vyplývajícími z příslušných právních aktů Unie a neměl by překračovat rozsah těchto povinností. |
|
(14) |
Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze sledovaných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být možné, aby pracovní programy pokrývaly několik let. Přechod od ročních pracovních programů k programům víceletým v trvání nejvýše tří let by snížil administrativní zátěž Komise i členských států. |
|
(15) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11). |
|
(16) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Průběžné a závěrečné hodnocení, která by měla být provedena nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu a od jeho konce, by měla přispět k procesu rozhodování v rámci příštích víceletých finančních rámců. Průběžné a závěrečné hodnocení by měla také řešit přetrvávající překážky bránící dosažení cílů programu a navrhnout osvědčené postupy. Kromě průběžného a závěrečného hodnocení by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány výroční zprávy o pokroku za účelem monitorování dosaženého pokroku. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí nabytých zkušeností a případně překážek, které bylo třeba překonat, v souvislosti s činnostmi programu realizovanými v daném roce. |
|
(17) |
Komise by měla pravidelně organizovat semináře daňových orgánů, na nichž by zástupci přijímajících členských států diskutovali příslušnou problematiku a navrhovali možná zlepšení týkající se cílů programu, včetně výměny informací mezi daňovými orgány. |
|
(18) |
Aby bylo možné vhodným způsobem reagovat na změny priorit daňové politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu a doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
|
(19) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. |
|
(20) |
Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (18), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
|
(21) |
Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. |
|
(22) |
Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Způsobilé náklady by měly být určovány podle povahy způsobilých akcí. Obzvláště důležitá by měla být úhrada cestovních výloh, ubytování a denních diet pro účastníky zasedání a podobných akcí ad-hoc a úhrada nákladů spojených s organizací akcí, aby se zajistila účast národních odborníků a daňových orgánů na společných akcích. |
|
(23) |
V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od počátku rozpočtového roku 2021, avšak před podáním žádosti o grant. |
|
(24) |
Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
|
(25) |
Nařízení (EU) č. 1286/2013 by proto mělo být zrušeno. |
|
(26) |
Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (dále jen „program“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
Toto nařízení stanoví cíle programu, jeho rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„daněmi“ záležitosti, včetně navrhování, správy, vymáhání a dodržování, týkající se těchto daní:
|
|
2) |
„daňovými orgány“ veřejné a jiné orgány, které jsou odpovědné za daně nebo činnosti v oblasti daní; |
|
3) |
„evropskými elektronickými systémy“ elektronické systémy nezbytné pro oblast daní a pro plnění úkolů daňových orgánů. |
Článek 3
Cíle programu
1. Obecnými cíli programu je podpořit daňové orgány a oblast daní za účelem posílení fungování vnitřního trhu, posílit konkurenceschopnost Unie a spravedlivou hospodářskou soutěž v Unii, chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, mimo jiné před daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, a zlepšit výběr daní.
2. Specifickými cíli programu je podpořit daňovou politiku a provádění práva Unie v oblasti daní, posílit spolupráci mezi daňovými orgány, včetně výměny informací týkajících se daní, a podpořit budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů.
Článek 4
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 269 000 000 EUR v běžných cenách.
2. Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
Článek 5
Třetí země přidružené k programu
Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:
|
a) |
přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
|
b) |
zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie; |
|
c) |
dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:
|
Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků Unie
1. Program se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a denních diet externích odborníků.
KAPITOLA II
Způsobilost
Článek 7
Způsobilé akce
1. Pro financování jsou způsobilé pouze akce prováděné k dosažení cílů stanovených v článku 3.
2. Akce uvedené v odstavci 1 zahrnují:
|
a) |
zasedání a podobné akce ad hoc; |
|
b) |
strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů; |
|
c) |
akce zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů; |
|
d) |
akce zaměřené na budování odborné způsobilosti a kapacit; |
|
e) |
podpůrné a další akce včetně:
Příloha I obsahuje neúplný seznam možných forem příslušných akcí podle prvního pododstavce písm. a), b) a d). Příloha III obsahuje neúplný seznam prioritních témat akcí. |
3. Akce sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilé pro financování, pokud jsou v zájmu Unie nebo členských států. Komise zavede nezbytná správní ujednání, jež mohou stanovit finanční příspěvky dotčených třetích stran na tyto akce.
4. Pokud se akce zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 2 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.
Článek 8
Účast externích odborníků
1. Pokud je to přínosné pro dokončení akcí, jimiž se provádějí cíle programu stanovené v článku 3, mohou se takových akcí jako externí odborníci účastnit zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu, včetně nejméně rozvinutých zemí, a případně zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, zástupci hospodářských subjektů, zástupci organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.
2. Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku jsou způsobilé pro proplacení v rámci programu v souladu s článkem 238 finančního nařízení.
3. Externí odborníky uvedené v odstavci 1 vybírá Komise ad hoc a podle potřeby, a to i z řad odborníků navržených členskými státy, na základě jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro konkrétní akci.
Komise mimo jiné posoudí nezávislost těchto externích odborníků a to, zda neexistuje střet zájmů s jejich profesními povinnostmi.
KAPITOLA III
Granty
Článek 9
Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování
1. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
2. Na akci, na niž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci tohoto programu, pokud tyto různé příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
3. V souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k podávání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty daňové orgány členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 5 tohoto nařízení.
4. V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování a po omezenou dobu považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.
Článek 10
Míra spolufinancování
1. Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na akce.
2. Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy akce vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech uvedených v článku 13.
KAPITOLA IV
Zvláštní ustanovení o akcích zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií
Článek 11
Odpovědnost
1. Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast daní uvedeném v článku 12 (dále jen „víceletý strategický plán pro oblast daní“), včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality těchto systémů.
2. Komise zejména zajistí:
|
a) |
vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní; |
|
b) |
celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění; |
|
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni; |
|
d) |
koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma akcí určených na plnění vnitrostátních požadavků; |
|
e) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními akcemi na úrovni Unie souvisejícími s elektronickou správou. |
3. Každý členský stát zajistí zejména:
|
a) |
vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní; |
|
b) |
koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni; |
|
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními akcemi souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni; |
|
d) |
pravidelné podávání informací Komisi o jím přijatých opatřeních, jež mají jeho orgánům a hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů; |
|
e) |
zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni. |
Článek 12
Víceletý strategický plán pro oblast daní
1. Komise a členské státy vypracují víceletý strategický plán pro oblast daní a průběžně jej aktualizují. Víceletý strategický plán pro oblast daní je v souladu s příslušnými právními akty Unie. Obsahuje výčet všech úkolů významných pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a zařazení každého evropského elektronického systému nebo jeho části jako:
|
a) |
společné složky, tedy složky evropských elektronických systémů vyvinuté na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace označila za společnou; |
|
b) |
vnitrostátní složky, tedy složky evropských elektronických systémů vyvinuté na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který ji vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření nebo |
|
c) |
kombinace složek uvedených v písmenech a) a b). |
2. Víceletý strategický plán pro oblast daní zahrnuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.
3. Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů.
4. Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní za období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát.
5. Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv uvedených v odstavci 4 vypracuje konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný Komisí a členskými státy při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní, a tuto zprávu zveřejní.
KAPITOLA V
Programování, monitorování, hodnocení a kontrola
Článek 13
Pracovní program
1. Tento program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.
2. Víceleté pracovní programy přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2.
Článek 14
Monitorování a podávání zpráv
1. Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů programu stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze II.
2. Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II za účelem revize nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.
Článek 15
Hodnocení
1. Hodnocení programu se provádějí tak, aby je bylo možné včas promítnout do rozhodovacího procesu. Komise tato hodnocení zveřejňuje.
2. Komise provede průběžné hodnocení programu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění tohoto programu.
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let od konce období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.
4. Komise sdělí závěry průběžného a závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 16
Ochrana finančních zájmů Unie
Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.
KAPITOLA VI
Výkon přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru
Článek 17
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 18
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro program Fiscalis“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA VII
Informace, komunikace a propagace
Článek 19
Informace, komunikace a propagace
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
2. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, akcí uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.
KAPITOLA VIII
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 20
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1286/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 21
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1286/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1286/2013.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.
Článek 22
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu 20. května 2021.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předsedkyně
A. P. ZACARIAS
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 118.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014–2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 25).
(4) Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021. s. 1).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(12) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(14) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(15) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(16) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(18) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.
(19) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
(20) Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21).
(21) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků, (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).
(22) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
(23) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).
PŘÍLOHA I
NEÚPLNÝ SEZNAM MOŽNÝCH FOREM AKCÍ UVEDENÝCH V ČL. 7 ODST. 2 PRVNÍM PODODSTAVCI PÍSM. A), B) A D)
Akce uvedené v čl. 7 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), b) a d) mohou mít mimo jiné tyto formy:
|
1) |
v případě zasedání a podobných akcí ad hoc:
|
|
2) |
v případě strukturované spolupráce založené na projektech:
|
|
3) |
v případě akcí zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:
|
(1) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).
(2) Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004 (Úř. věst. L 121, 8.5.2012, s. 1).
(3) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
PŘÍLOHA II
UKAZATELE PODLE ČL. 14 ODST. 1
Ke zprávě o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů programu stanovených v čl. 3 odst. 2 se použijí tyto ukazatele:
A. Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií)
|
1) |
index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet akcí v rámci programu organizovaných v souvislosti s uplatňováním a prováděním práva a politiky Unie týkající se daní a počet doporučení vydaných v návaznosti na tyto akce); |
|
2) |
index odborné přípravy (počet použitých modulů elektronického vzdělávání, počet vyškolených úředníků a hodnocení kvality ze strany účastníků); |
|
3) |
dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl); |
|
4) |
dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl); |
|
5) |
index postupů zjednodušených informačními technologiemi pro daňové orgány a hospodářské subjekty (počet registrovaných hospodářských subjektů, počty žádostí a počet konzultací v různých elektronických systémech financovaných v rámci programu). |
B. Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí
|
6) |
index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání a počet online skupin pro spolupráci); |
|
7) |
index osvědčených postupů a pokynů (počet akcí v rámci programu organizovaných v této oblasti a procento daňových orgánů, které využily pracovní postupy/pokyny vytvořené s podporou programu). |
PŘÍLOHA III
NEÚPLNÝ SEZNAM MOŽNÝCH PRIORITNÍCH TÉMAT AKCÍ PODLE ČLÁNKU 7
V souladu se specifickými a obecnými cíli programu se akce uvedené v článku 7 mohou zaměřovat mimo jiné na tato prioritní témata:
|
1) |
podpora provádění práva Unie týkajícího se daní, včetně odborné přípravy zaměstnanců v tomto ohledu, a pomoc při určování možných způsobů, jak zlepšit správní spolupráci mezi daňovými orgány, včetně pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní; |
|
2) |
podpora účinné výměny informací, včetně skupinových požadavků, rozvoje standardních formátů informačních technologií, přístupu daňových orgánů k informacím o skutečných majitelích a zlepšení využívání získaných informací; |
|
3) |
podpora účinného fungování mechanismů správní spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi daňovými orgány, včetně osvědčených postupů v oblasti vymáhání pohledávek vyplývajících z daní; |
|
4) |
podpora digitalizace a aktualizace metodik v daňových orgánech; |
|
5) |
podpora výměny osvědčených postupů v oblasti boje proti podvodům na dani z přidané hodnoty. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/18 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/848
ze dne 27. května 2021,
kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011 (1), a zejména na čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 18. ledna 2012 přijala Rada nařízení (EU) č. 36/2012. |
|
(2) |
Na základě přezkumu opatření stanovených v nařízení (EU) č. 36/2012 by měly být aktualizovány položky na seznamu fyzických a právnických osob a subjektů obsaženém v příloze II nařízení (EU) č. 36/2012 týkající se 25 fyzických osob a tří subjektů. |
|
(3) |
Ze seznamu fyzických a právnických osob a subjektů obsaženého v příloze II nařízení (EU) č. 36/2012 by měly být vypuštěny položky týkající se pěti zemřelých osob. |
|
(4) |
Příloha II nařízení (EU) č. 36/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha II nařízení (EU) č. 36/2012 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. května 2021.
Za Radu
předseda
P. SIZA VIEIRA
PŘÍLOHA
Příloha II nařízení (EU) č. 36/2012 se mění takto:
|
1) |
v části A („Osoby“) se zrušují tyto položky:
|
|
2) |
v části A („Osoby“) se položky týkající se následujících osob nahrazují tímto:
|
|
3) |
v části B („Subjekty“) se položky týkající se následujících subjektů nahrazují tímto:
|
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/27 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/849
ze dne 11. března 2021,
kterým se pro účely přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění část 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (1), a zejména na čl. 37 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Tabulka 3 v části 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008 obsahuje seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek na základě kritérií stanovených v částech 2 až 5 přílohy I uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) byly v souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 1272/2008 předloženy návrhy na zavedení harmonizované klasifikace a označení některých látek a na aktualizaci nebo zrušení harmonizovaných klasifikací a označení některých jiných látek. Poté, co Výbor pro posuzování rizik (RAC) agentury zohlednil připomínky zúčastněných stran, přijal k těmto návrhům stanoviska (2). Uvedená stanoviska výboru RAC jsou:
|
|
(3) |
Odhady akutní toxicity (ATE) se používají zejména ke stanovení klasifikace akutní toxicity z hlediska lidského zdraví u směsí obsahujících látky klasifikované jako látky vykazující akutní toxicitu. Začlenění harmonizovaných hodnot ATE do položek uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 1272/2008 usnadňuje harmonizaci klasifikace směsí a poskytuje podporu orgánům pověřeným prosazováním. Na základě dalších vědeckých posouzení některých látek agentura stanovila hodnoty ATE pro oxid měďný, chlorid-trihydroxid diměďnatý, hexahydroxid-síran tetraměďnatý a hexahydroxid-síran tetraměďnatý hydrát, měděné vločky (potažené alifatickou kyselinou), uhličitan měďnatý – hydroxid měďnatý (1:1) a hydroxid měďnatý; hydroxid měďnatý, bordeauxskou jíchu; reakční produkty síranu měďnatého a hydroxidu vápenatého a síran měďnatý, pentahydrát, kromě produktů navrhovaných ve stanoviscích výboru RAC pro jiné látky. Uvedené hodnoty ATE by měly být doplněny do předposledního sloupce tabulky 3 v části 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008. |
|
(4) |
Komise obdržela dodatečné informace, které zpochybnily vědecké posouzení uvedené ve stanoviscích RAC ze dne 15. března 2019 týkajících se mankozebu, ze dne 20. září 2019 týkající se 4-methyl-2-pentanonu a ze dne 20. září 2019 týkající se dimethomorfu. Komise tyto informace posoudila a neshledala je za dostatečné k tomu, aby zpochybnily vědeckou analýzu obsaženou ve stanoviscích RAC. |
|
(5) |
Komise proto považuje za vhodné zavést, aktualizovat či zrušit harmonizovanou klasifikaci a označování určitých látek. |
|
(6) |
Nařízení (ES) č. 1272/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(7) |
Dodržování nových nebo aktualizovaných harmonizovaných klasifikací by nemělo být, s výhradou stávajících regulatorních požadavků, požadováno ihned, jelikož dodavatelé potřebují určitou dobu na to, aby přizpůsobili označování a balení látek a směsí novým nebo revidovaným klasifikacím a prodali stávající zásoby. Tato doba je rovněž nezbytná k tomu, aby dodavatelé měli dostatek času přijmout opatření nutná k zajištění trvalého dodržování dalších právních požadavků, které vznikají v důsledku změn provedených podle tohoto nařízení. Tyto požadavky mohou zahrnovat požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3) nebo požadavky stanovené v článku 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (4). Dodavatelům by však mělo být umožněno používat nové nebo aktualizované harmonizované klasifikace a odpovídajícím způsobem přizpůsobit označování a balení na dobrovolném základě před datem použitelnosti tohoto nařízení a ode dne jeho vstupu v platnost, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a aby se dodavatelům poskytla dostatečná pružnost, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (ES) č. 1272/2008
Tabulka 3 v části 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 17. prosince 2022.
Odchylně od druhého pododstavce tohoto článku mohou být látky a směsi klasifikovány, označovány a baleny v souladu s tímto nařízením ode dne jeho vstupu v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. března 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(2) Stanoviska jsou dostupná na této internetové stránce: https://echa.europa.eu/registry-of-clh-intentions-until-outcome/-/dislist/name/-/ecNumber/-/casNumber/-/dte_receiptFrom/-/dte_receiptTo/-/prc_public_status/Opinion+Adopted/dte_withdrawnFrom/-/dte_withdrawnTo/-/sbm_expected_submissionFrom/-/sbm_expected_submissionTo/-/dte_finalise_deadlineFrom/-/dte_finalise_deadlineTo/-/haz_addional_hazard/-/lec_submitter/-/dte_assessmentFrom/-/dte_assessmentTo/-/prc_regulatory_programme/-/
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání(Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).
PŘÍLOHA
V příloze VI nařízení (ES) č. 1272/2008 se tabulka 3 v části 3 mění takto:
|
1) |
Vkládají se tyto položky:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
položky odpovídající indexovým číslům 005-007-00-2; 005-008-00-8; 005-011-00-4; 005-011-01-1; 005-011-02-9; 006-069-00-3; 006-076-00-1; 015-113-00-0; 028-007-00-4; 029-002-00-X; 029-015-00-0; 029-016-00-6; 029-017-00-1; 029-018-00-7; 029-019-01-X; 029-020-00-8; 029-021-00-3; 029-022-00-9; 029-023-00-4; 601-029-00-7; 601-096-00-2; 603-024-00-5; 603-066-00-4; 603-098-00-9; 606-004-00-4; 607-421-00-4; 607-424-00-0; 607-434-00-5; 608-058-00-4; 612-067-00-9; 612-252-00-4; 613-048-00-8; 613-102-00-0; 613-111-00-X; 613-166-00-X; 613-208-00-7; 613-267-00-9; 613-282-00-0; 616-032-00-9; 616-106-00-0 a 616-113-00-9 se nahrazují těmito položkami:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3) |
položka odpovídající indexovému číslu 015-192-00-1 se zrušuje. |
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/44 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/850
ze dne 26. května 2021,
kterým se mění a opravuje příloha II a kterým se mění přílohy III, IV a VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (1), a zejména na čl. 15 odst. 1, čl. 15 odst. 2 čtvrtý pododstavec a čl. 31 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2) stanoví harmonizovanou klasifikaci látek, které se na základě stanoviska Výboru pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky považují za karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (dále jen „CMR“). Látky jsou klasifikovány jako látky CMR kategorie 1 A, látky CMR kategorie 1B nebo látky CMR kategorie 2 v závislosti na úrovni důkazů o jejich vlastnostech CMR. |
|
(2) |
Článek 15 nařízení (ES) č. 1223/2009 zakazuje používat v kosmetických přípravcích látky klasifikované podle části 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008 (látky CMR) jako látky CMR kategorie 1 A, kategorie 1B nebo kategorie 2. Látka CMR však může být v kosmetických přípravcích použita, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 1 druhé větě nebo v čl. 15 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1223/2009. |
|
(3) |
V zájmu jednotného uplatňování zákazu látek CMR v rámci vnitřního trhu, zajištění právní jistoty zejména pro hospodářské subjekty a příslušné vnitrostátní orgány, jakož i zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví by látky CMR měly být zařazeny na seznam zakázaných látek v příloze II nařízení (ES) č. 1223/2009, popřípadě na seznam látek podléhajících omezením v příloze III téhož nařízení, a případně vyňaty ze seznamů látek podléhajících omezení nebo povolených látek v přílohách III až VI uvedeného nařízení. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 1 druhé větě nebo v čl. 15 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1223/2009, seznamy látek podléhajících omezení nebo povolených látek v přílohách III až VI uvedeného nařízení by měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
|
(4) |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/217 (3), které se použije ode dne 1. října 2021, byly některé látky klasifikovány jako látky CMR v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. Je proto nezbytné od téhož data používání těchto látek CMR v kosmetických přípravcích zakázat. |
|
(5) |
Konkrétně nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/217 stanoví klasifikaci látky TiO2 (název podle INCI: titanium dioxide) jako „karcinogen kategorie 2 (vdechování)“, která se vztahuje na oxid titaničitý ve formě prášku obsahujícího 1 % nebo více částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm. |
|
(6) |
Oxid titaničitý je v současnosti uveden v položce 143 přílohy IV nařízení (ES) č. 1223/2009 a povolen pro použití jako barvivo v kosmetických přípravcích za předpokladu, že splňuje kritéria pro čistotu stanovená v položce E 171 (oxid titaničitý) přílohy nařízení Komise (EU) č. 231/2012 (4). Oxid titaničitý je rovněž uveden v položkách 27 a 27a (nanoforma) na seznamu v příloze VI nařízení (ES) č. 1223/2009 jako filtr ultrafialového záření a v kosmetických přípravcích je povolen pouze v koncentracích do 25 %. Kromě toho je oxid titaničitý (nano) povolen v přípravku připraveném k použití, s výjimkou aplikací, které mohou vést k expozici plic konečného uživatele při vdechování, a s výhradou dalších podmínek uvedených ve zmíněné položce. |
|
(7) |
V návaznosti na klasifikaci oxidu titaničitého jako látky CMR byla dne 28. ledna 2020 podána žádost o jeho výjimečné použití v kosmetických přípravcích podle čl. 15 odst. 1 druhé věty nařízení (ES) č. 1223/2009. |
|
(8) |
Dne 6. října 2020 přijal Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS) vědecké stanovisko k oxidu titaničitému (5) (dále jen „stanovisko VVBS“) za účelem přijetí nezbytných opatření v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1223/2009. Ve stanovisku VVBS, které se týkalo oxidu titaničitého (vdechovatelného) ve formě prášku obsahujícího 1 % nebo více částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm, dospěl výbor k závěru, že na základě dostupných údajů je TiO2 bezpečný pro obecné spotřebitele při použití v přípravcích na obličej ve formě sypkého prášku do maximální koncentrace 25 % a v přípravcích na vlasy ve formě aerosolového spreje do maximální koncentrace 1,4 %. Pokud jde o profesionální použití, je TiO2 považován za bezpečný při použití v přípravcích na vlasy ve formě aerosolového spreje do maximální koncentrace 1,1 %. |
|
(9) |
VVBS nakonec dospěl k závěru, že tyto výsledky byly vyvozeny z kosmetických přípravků založených pouze na jednom druhu materiálu s obsahem oxidu titaničitého (pigmentového) a že vzhledem k nedostatku dalších informací není možné určit, zda by tyto závěry platily i v případě jiných kosmetických aplikací obsahujících jiné druhy oxidu titaničitého, na které se stanovisko VVBS výslovně nevztahuje. |
|
(10) |
S ohledem na závěry VVBS by oxid titaničitý ve formě prášku obsahujícího 1 % nebo více částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm neměl být povolen pro použití v aplikacích, které mohou vést k expozici koncového uživatele při vdechování, a měl by proto být doplněn na seznam látek podléhajících omezení v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009 a jeho použití by mělo být povoleno pouze v přípravcích na obličej ve formě sypkého prášku a v přípravcích na vlasy ve formě aerosolového spreje, jak je uvedeno ve zmíněných závěrech. Kromě zařazení oxidu titaničitého do přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009 by mělo být stanoveno, že používání oxidu titaničitého jako barviva v souladu s položkou 143 přílohy IV uvedeného nařízení, jakož i používání oxidu titaničitého jako filtru ultrafialového záření v souladu s položkou 27 přílohy VI uvedeného nařízení by mělo být povoleno, aniž je dotčeno jeho omezené použití podle přílohy III uvedeného nařízení. Za tím účelem by měl být do příslušných položek příloh IV a VI uvedeného nařízení doplněn odkaz na omezené použití oxidu titaničitého podle přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009. Pokud jde o používání oxidu titaničitého (nano) jako filtru ultrafialového záření v souladu s položkou 27a přílohy VI nařízení (ES) č. 1223/2009, nejsou nutná žádná další opatření, neboť položka 27a již stanoví, že oxid titaničitý (nano) se nesmí používat v aplikacích, jež mohou vést k expozici plic konečného uživatele při vdechování. |
|
(11) |
Pokud jde o jiné látky než oxid titaničitý, které byly nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/217 klasifikovány jako látky CMR podle nařízení (ES) č. 1272/2008, nebyla předložena žádná žádost o výjimečné použití v kosmetických přípravcích. To se týká kobaltu, metaldehydu (ISO), chloridu methylrtuti, benzo[rst]pentafenu, dibenzo[b,def]chrysenu; dibenzo[a,h]pyrenu, ethanolu, 2,2’-iminobis-, N-(C13-15-rozvětvených a lineárních alkyl) derivátů, cyflumetofenu (ISO), diisohexyl-ftalátu, halosulfuron-methylu (ISO), 2-methylimidazolu, metaflumizonu (ISO), dibutylbis(pentan-2,4-dionato-O,O’)cínu, nikl-bis(sulfamidátu), 2-benzyl-2-dimethylamino-1-(4-morfolinofenyl)butan-1-onu a ethylenoxidu. Na tyto látky se v současné době nevztahují omezení stanovená v příloze III ani nejsou povoleny v souladu s přílohami IV, V nebo VI nařízení (ES) č. 1223/2009. Tři z těchto látek, a sice nikl-bis(sulfamidát), ethylenoxid a 2-benzyl-2-dimethylamino-1-(4-morfolinofenyl)butan-1-on, jsou v současnosti uvedeny v příloze II uvedeného nařízení. Látky, které ještě nejsou uvedeny na seznamu v příloze II nařízení (ES) č. 1223/2009, by měly být zařazeny na seznam látek zakázaných v kosmetických přípravcích v uvedené příloze. |
|
(12) |
Nařízení Komise (EU) 2019/1966 (6), které bylo přijato za účelem jednotného uplatňování zákazu látek klasifikovaných nařízením Komise (EU) 2018/1480 (7) jako CMR podle nařízení (ES) č. 1272/2008, zavedlo změny v položce 98 přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009, pokud jde o kyselinu 2-hydroxybenzoovou (název podle INCI: salicylic acid). Aby se tyto změny plně sladily se závěrem původního stanoviska VVBS (8), je vhodné povolit použití této látky pro jiné účely, než je konzervační funkce, v tělových mlécích, očních stínech, řasenkách, očních linkách, rtěnkách a kuličkových deodorantech v koncentraci do 0,5 %. Položka 98 přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
|
(13) |
Kromě toho látka tetrafluoroboritan nikelnatý (číslo CAS: 14708-14-6) byla omylem dvakrát uvedena v příloze II nařízení (ES) č. 1223/2009 (položky 1401 a 1427) nařízením Komise (EU) 2019/831 (9), které bylo přijato za účelem jednotného uplatňování zákazu látek klasifikovaných nařízením Komise (EU) 2017/776 (10) jako CMR podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Druhá položka je tudíž nadbytečná a měla by být vyňata. |
|
(14) |
Nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno a opraveno. |
|
(15) |
Změny nařízení (ES) č. 1223/2009 uvedené v tomto nařízení, které vycházejí z klasifikace příslušných látek jako látek CMR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/217, by se měly použít od stejného data jako uvedené nařízení v přenesené pravomoci. |
|
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy II, III, IV a VI nařízení (ES) č. 1223/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
V příloze II nařízení (ES) č. 1223/2009 se položka 1427, která odpovídá látce tetrafluoroboritan nikelnatý (číslo CAS: 14708-14-6), zrušuje.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 1 se použije, pokud jde o bod 1, bod 2 písm. b), bod 3 a bod 4 přílohy, ode dne 1. října 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/217 ze dne 4. října 2019, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se uvedené nařízení opravuje (Úř. věst. L 44, 18.2.2020, s. 1).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ze dne 9. března 2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (Úř. věst. L 83, 22.3.2012, s. 1).
(5) SCCS (Scientific Committee on Consumer Safety) (VVBS (Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele)): Opinion on Titanium dioxide (TiO2) (Stanovisko k oxidu titaničitému (TiO2)), předběžné znění ze dne 7. srpna 2020, konečné znění ze dne 6. října 2020, SCCS/1617/20.
(6) Nařízení Komise (EU) 2019/1966 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění a opravují přílohy II, III a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 307, 28.11.2019, s. 15).
(7) Nařízení Komise (EU) 2018/1480 ze dne 4. října 2018, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se opravuje nařízení Komise (EU) 2017/776 (Úř. věst. L 251, 5.10.2018, s. 1).
(8) SCCS (Scientific Committee on Consumer Safety) (VVBS (Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele)): Opinion on salicylic acid (Stanovisko ke kyselině salicylové), oprava ze dne 20.–21. června 2019, SCCS/1601/18.
(9) Nařízení Komise (EU) 2019/831 ze dne 22. května 2019, kterým se mění přílohy II, III a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 137, 23.5.2019, s. 29).
(10) Nařízení Komise (EU) 2017/776 ze dne 4. května 2017, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 116, 5.5.2017, s. 1).
PŘÍLOHA
Nařízení (ES) č. 1223/2009 se mění takto:
|
1) |
v příloze II se doplňují nové položky, které znějí:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
příloha III se mění takto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3) |
v příloze IV se položka 143 nahrazuje tímto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
4) |
v příloze VI se položka 27 nahrazuje tímto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
(1) Pro použití jako konzervační přísada viz příloha V, č. 3.
(2) Pouze pro přípravky, které by mohly být použity pro děti do tří let.“;
(3) Pro použití jako filtr ultrafialového záření viz příloha VI, č. 27.“;
((2)) Pro použití jako barvivo viz příloha IV, č. 143.“
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/52 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/851
ze dne 26. května 2021,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin. |
|
(2) |
Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. |
|
(3) |
Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(4) |
Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. května 2021.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Wolfgang BURTSCHER
generální ředitel
Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1.
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
|
Kód KN |
Popis zboží |
Reprezentativní cena (EUR / 100 kg) |
Jistota uvedená v článku 3 (EUR / 100 kg) |
Původ (1) |
|
0207 14 10 |
Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené |
170,6 158,3 236,8 |
45 51 19 |
AR BR TH |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7).“
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/54 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/852
ze dne 27. května 2021,
kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 32/2000 a nařízení Komise (ES) č. 847/2006, pokud jde o vyloučení dovozu produktů pocházejících ze Spojeného království z celních kvót
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 32/2000 ze dne 17. prosince 1999 o otevření a správě celních kvót Společenství závazných v rámci GATT a některých jiných celních kvót Společenství, o podrobných pravidlech pro úpravu těchto kvót a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1808/95 (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. b) první odrážku uvedeného nařízení,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/324/ES ze dne 27. února 2006 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Thajským královstvím podle článku XXIV.6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (2), a zejména na článek 2 tohoto rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (dále jen „dohoda“) (3) byla podepsána jménem Unie dne 29. prosince 2020. Použije se prozatímně ode dne 1. ledna 2021. |
|
(2) |
Nařízením (ES) č. 32/2000 se otevírají a spravují celní kvóty Společenství závazné v rámci GATT a některé jiné celní kvóty Společenství a stanoví podrobná pravidla pro úpravu těchto kvót a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1808/95 (4). |
|
(3) |
Nařízením Komise (ES) č. 847/2006 (5) se otevírají a spravují celní kvóty Společenství pro některé přípravky a konzervy z ryb. |
|
(4) |
Dohoda stanoví, že produkty pocházející ze Spojeného království nejsou způsobilé k dovozu do Unie v rámci stávajících celních kvót WTO vymezených v dohodě. Dohoda odkazuje na celní kvóty rozdělené mezi strany podle článku XXVIII jednání GATT zahájených Unií v dokumentu WTO G/SECRET/42/Add.2 (6) a Spojeným královstvím v dokumentu WTO G/SECRET/44 (7) a jak je stanoveno v příslušných vnitrostátních právních předpisech každé strany. Dohoda dále stanoví, že status původu produktů se určuje na základě nepreferenčních pravidel původu platných v dovážející straně. |
|
(5) |
Stávající celní kvóty WTO definované v dohodě odkazují na koncese WTO Unie, zahrnuté do návrhu listiny koncesí a závazků EU-28 v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu WTO z roku 1994 předložené WTO v dokumentu G/MA/TAR/RS/506 (8) ve znění dokumentů G/MA/TAR/RS/506/Add.1 a G/MA/TAR/RS/506/Add.2 (9). |
|
(6) |
Na tyto dovozy pocházející ze Spojeného království se v současné době vztahují nařízení (ES) č. 32/2000 a (ES) č. 847/2006. Aby byla tato nařízení v souladu s dohodou, měla by být změněna tak, aby se ze stávajících celních kvót WTO vyloučil dovoz produktů pocházejících ze Spojeného království. |
|
(7) |
Dohoda se prozatímně použije ode dne 1. ledna 2021. Dovoz produktů pocházejících ze Spojeného království by proto měl být vyloučen také z uplatňování celních kvót, jejichž kvótová období začala před 1. ledna 2021 a k tomuto datu stále probíhala, pokud jde o dovoz, který se uskutečnil dne 1. ledna 2021 nebo po něm. |
|
(8) |
S cílem zajistit soulad s dohodou by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se používat ode dne 1. ledna 2021, kdy se dohoda začala uplatňovat. |
|
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V hlavě II nařízení (ES) č. 32/2000 se doplňuje nový oddíl 4, který zní:
„
Seznam celních kvót Společenství závazných v rámci GATT
Článek 7a
Celní kvóty Společenství uvedené v příloze I se použijí na dovozy pocházející ze všech třetích zemí s výjimkou Spojeného království.“
Článek 2
Článek 2 nařízení (ES) č. 847/2006 se mění takto:
|
1) |
v odstavci 1 se slova „všechny země“ nahrazují slovy „všechny třetí země s výjimkou Spojeného království“; |
|
2) |
v odstavci 2 se slova „všechny země“ nahrazují slovy „všechny třetí země s výjimkou Spojeného království“. |
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne 27. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 5, 8.1.2000, s. 1.
(2) Úř. věst. L 120, 5.5.2006, s. 17.
(3) Úř. věst. L 444, 31.12.2020, s. 14.
(4) Úř. věst. L 176, 27.7.1995, s. 1.
(5) Nařízení Komise (ES) č. 847/2006 ze dne 8. června 2006 o otevření a správě celních kvót Společenství pro některé přípravky a konzervy z ryb (Úř. věst. L 156, 9.6.2006, s. 8).
(6) https://docs.wto.org
(7) https://docs.wto.org
(8) https://docs.wto.org
(9) https://docs.wto.org
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/56 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/853
ze dne 27. května 2021,
kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky Streptomyces kmen K61 a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnicí Komise 2008/113/ES (2) byl Streptomyces kmen K61 (dříve S. griseoviridis) zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3). |
|
(2) |
Dotčenou účinnou látkou je bakterie zprvu nazvaná Streptomyces griseoviridis. Tento název byl z vědeckých důvodů později změněn na Streptomyces K61. V nedávné době došlo k další změně, a současný název tak je Streptomyces kmen K61. |
|
(3) |
Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4). |
|
(4) |
Platnost schválení účinné látky Streptomyces kmen K61, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, končí dnem 30. dubna 2022. |
|
(5) |
V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení účinné látky Streptomyces kmen K61. |
|
(6) |
Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou. |
|
(7) |
Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci se spoluzpravodajským členským státem návrh hodnotící zprávy o obnovení a dne 15. ledna 2019 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. |
|
(8) |
Úřad předal návrh hodnotící zprávy o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti. |
|
(9) |
Dne 19. června 2020 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že Streptomyces kmen K61 splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Komise předložila Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 3. prosince 2020 zprávu o obnovení schválení a dne 25. ledna 2021 návrh nařízení týkající se látky Streptomyces kmen K61. |
|
(10) |
Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k závěru úřadu a v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 i ke zprávě o obnovení. Žadatel předložil své připomínky, které byly důkladně přezkoumány. |
|
(11) |
Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku Streptomyces kmen K61 jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna. Proto je vhodné schválení látky Streptomyces kmen K61 obnovit. |
|
(12) |
Posouzení rizik pro účely obnovení schválení účinné látky Streptomyces kmen K61 vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, která však neomezují použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující Streptomyces kmen K61 povoleny. Proto je vhodné nezachovat omezení použití pouze jako fungicid. |
|
(13) |
V souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011. |
|
(14) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/566 (7) byla prodloužena doba platnosti schválení látky Streptomyces kmen K61 do 30. dubna 2022, aby bylo možné dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím uvedené doby platnosti schválení. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení schválení se přijímá před uplynutím této prodloužené doby platnosti schválení, mělo by se toto nařízení začít používat od dřívějšího data. |
|
(15) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Obnovení schválení účinné látky
Schválení účinné látky Streptomyces kmen K61, specifikované v příloze I, se obnovuje za podmínek stanovených v uvedené příloze.
Článek 2
Změny prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. července 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Směrnice Komise 2008/113/ES ze dne 8. prosince 2008, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení některých mikroorganismů jako účinných látek (Úř. věst. L 330, 9.12.2008, s. 6).
(3) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).
(6) EFSA Journal 2020;18(7):6182, 14 s. doi:10.2903/j.efsa.2020.6182. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu.
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/566 ze dne 30. března 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek abamektin, Bacillus subtilis (Cohn 1872) kmen QST 713, Bacillus thuringiensis subsp. aizawai kmeny ABTS-1857 a GC-91, Bacillus thuringiensis subsp. israeliensis (sérotyp H-14) kmen AM65-52, Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki kmeny ABTS 351, PB 54, SA 11, SA12 a EG 2348, Beauveria bassiana kmeny ATCC 74040 a GHA, klodinafop, klopyralid, Cydia pomonella granulovirus (CpGV), cyprodinil, dichlorprop-P, fenpyroximát, fosetyl, mepanipyrim, Metarhizium anisopliae (var. anisopliae) kmen BIPESCO 5/F52, metkonazol, metrafenon, pirimikarb, Pseudomonas chlororaphis kmen MA342, pyrimethanil, Pythium oligandrum M1, rimsulfuron, spinosad, Streptomyces K61 (dříve S. griseoviridis), Trichoderma asperellum (dříve T. harzianum) kmeny ICC012, T25 a TV1, Trichoderma atroviride (dříve T. harzianum) kmen T11, Trichoderma gamsii (dříve T. viride) kmen ICC080, Trichoderma harzianum kmeny T-22 a ITEM 908, triklopyr, trinexapak, tritikonazol a ziram (Úř. věst. L 118, 7.4.2021, s. 1).
PŘÍLOHA I
|
Obecný název, identifikační čísla |
Název podle IUPAC |
Čistota (1) |
Datum schválení |
Konec platnosti schválení |
Zvláštní ustanovení |
|
Streptomyces kmen K61 |
Nepoužije se |
Žádné relevantní nečistoty |
1. července 2021 |
30. června 2036 |
Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení Streptomyces kmen K61, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy. Členské státy musí věnovat zvláštní pozornost ochraně obsluhy a pracovníků a brát přitom v úvahu, že mikroorganismy jsou považovány za možné senzibilátory, a zajistit, aby jako podmínka použití byly uvedeny vhodné osobní ochranné prostředky. Výrobci zajistí v průběhu výrobního procesu striktní udržování environmentálních podmínek a analýzu kontroly kvality, jak je stanoveno v pracovním dokumentu SANCO/12116/2012, pokud jde o mezní hodnoty mikrobiologické kontaminace (2). |
(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o obnovení schválení.
(2) https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/plant/docs/pesticides_ppp_app-proc_guide_phys-chem-ana_microbial-contaminant-limits.pdf
PŘÍLOHA II
Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění takto:
|
1) |
v části A se zrušuje položka 203 pro Streptomyces K61 (dříve S. griseoviridis); |
|
2) |
v části B se doplňuje nová položka, která zní:
|
(*1) https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/plant/docs/pesticides_ppp_app-proc_guide_phys-chem-ana_microbial-contaminant-limits.pdf“
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/61 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/854
ze dne 27. května 2021
o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,
po konzultaci s členskými státy,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1. Zahájení
|
(1) |
Dne 30. září 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“) pocházejících z Indie a Indonésie (dále též „dotčené země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“). |
|
(2) |
Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 17. srpna 2020 Evropské sdružení výrobců oceli (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu z dotčených zemí a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostatečné k zahájení šetření. |
1.2. Celní evidence
|
(3) |
Komise na základě podnětu žadatele podloženého požadovanými důkazy rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/370 o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku (3) podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. |
1.3. Zúčastněné strany
|
(4) |
V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce v dotčených zemích a orgány dotčených zemí a známé dovozce a uživatele v Unii a vyzvala je k účasti. |
|
(5) |
Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Slyšení u Komise se konalo za účasti žadatele, jednoho vyvážejícího výrobce a jednoho uživatele v Unii. Komise obdržela připomínky, které jsou popsány v oddílech 2.3, 5.2 a 7.2. |
1.4. Výběr vzorku
|
(6) |
V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení. |
1.4.1. Výběr vzorku výrobců v Unii
|
(7) |
V oznámení o zahájení Komise uvedla, že se rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to použitím výběru vzorku, a že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala prozatímní vzorek na základě vykázané výroby a objemu prodeje v Unii ze strany výrobců v Unii v souvislosti s analýzou hodnocení stavu před zahájením šetření, přičemž přihlédla rovněž k jejich zeměpisné poloze. Takto stanovený prozatímní vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představují více než 60 % výroby a asi 70 % prodeje obdobného výrobku v Unii a kteří se nacházejí ve čtyřech různých členských státech. Podrobné informace o tomto prozatímním vzorku byly zpřístupněny v dokumentaci určené k nahlédnutí zúčastněným stranám, přičemž dotčené zúčastněné strany měly možnost se k informacím vyjádřit. Nebyly vzneseny žádné připomínky. |
|
(8) |
Na základě výše uvedených skutečností byl prozatímní vzorek výrobců v Unii potvrzen. Tvořila ho společnost Aperam Stainless Europe (dále jen „Aperam“), společnost Acciai Speciali Terni S.p.A. (dále jen „AST“) a společnost Outokumpu Stainless Oy (dále jen „OTK“). Konečný vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. |
1.4.2. Výběr vzorku dovozců
|
(9) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. |
|
(10) |
Tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, se přihlásili jako zúčastněné strany a poskytli požadované informace. Vzhledem k takto nízkému počtu obdržených odpovědí nebyl výběr vzorku nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly vzneseny žádné připomínky. Dovozci byli vyzváni k vyplnění dotazníku. |
1.4.3. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v dotčených zemích
|
(11) |
Vzhledem k poměrně velkému počtu vyvážejících výrobců v dotčených zemích byl v oznámení o zahájení řízení stanoven výběr vzorku v Indii a Indonésii, a Komise tedy vyzvala všechny známé vyvážející výrobce v Indii a Indonésii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení, aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat. |
|
(12) |
Kromě toho Komise požádala zastoupení Indie při Evropské unii a velvyslanectví Indonéské republiky v Bruselu, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. |
1.4.3.1. Indie
|
(13) |
Po zahájení řízení Komise kontaktovala sedm potenciálních vyvážejících výrobců v Indii. Informace požadované pro výběr vzorku poskytli dva vyvážející výrobci v Indii, kteří představovali veškerý vývoz dotčeného výrobku do Unie. Komise proto v případě vyvážejících výrobců v Indii upustila od výběru vzorku. |
1.4.3.2. Indonésie
|
(14) |
Po zahájení řízení Komise kontaktovala čtrnáct potenciálních vyvážejících výrobců v Indonésii. Na otázky týkající se výběru vzorku odpověděli tři vyvážející výrobci, kteří poskytli údaje o prodeji do Unie. Podle informací uvedených v odpovědích na otázky týkající se výběru vzorku představoval jejich prodej 72 % indonéského vývozu do Unie. Na základě tohoto zjištění bylo od výběru vzorku upuštěno také v případě Indonésie. |
1.5. Odpovědi na dotazník.
|
(15) |
Žadatel v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v Indii a Indonésii, které se týkaly dotčeného výrobku. Jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení řízení, šetřením se proto tato zkreslení na trhu surovin zkoumají s cílem určit, zda se s ohledem na Indii a Indonésii použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Komise proto v této souvislosti zaslala indické a indonéské vládě dotazníky. |
|
(16) |
Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli, třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a pěti vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (4). |
|
(17) |
Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, žadatele, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, dvou vyvážejících výrobců z Indie a tří vyvážejících výrobců z Indonésie. Odpovědi na dotazník zaslala rovněž indická a indonéská vláda. |
1.6. Inspekce na místě
|
(18) |
Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob zavedeným různými členskými státy i různými třetími zeměmi nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (5). |
|
(19) |
Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:
|
|
(20) |
Pokud jde o postup podle čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení, byly provedeny dálkové křížové kontroly ve spolupráci s indickou a indonéskou vládou. |
1.7. Období šetření a posuzované období
|
(21) |
Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). |
2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
2.1. Dotčený výrobek
|
(22) |
Dotčeným výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou ploché válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena (úběrem za studena), v současnosti kódů KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80 a pocházející z Indie a Indonésie. Kódy KN se uvádějí pouze pro informaci. |
2.2. Obdobný výrobek
|
(23) |
Šetření prokázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:
|
|
(24) |
Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. |
2.3. Tvrzení týkající se definice výrobku
|
(25) |
Ve velmi pozdní fázi prozatímní části šetření se přihlásil jeden uživatel v Unii jako zúčastněná strana, jenž zaslal svou žádost týkající se definice výrobku. Tato společnost požadovala, aby byly z definice výrobku vyloučeny výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, protože se podle ní tyto výrobky v Unii buď nevyrábí vůbec, nebo jen velmi omezeně a jejich konečné použití je specifické a úzce zaměřené. Podle této společnosti by vyloučením výrobků, které zahrnují třídu oceli 200, na základě jejich třídy oceli a konečného použití nehrozilo obcházení jiných typů výrobků. |
|
(26) |
Výše uvedenému tvrzení oponoval žadatel. Sdružení EUROFER namítalo, že výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, vyrábějí alespoň dva výrobci v Unii. Sdružení EUROFER navíc uvedlo, že je lze dále při konečném použití snadno nahradit jinými třídami oceli, a proto těmto typům výrobků přímo konkurují. Výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, mají navíc stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i distribuční kanály jako jiné třídy oceli a nelze je bez zvláštních zkoušek snadno identifikovat. Tyto skutečnosti podle žadatele jednoznačně poskytují příležitost k obcházení. Vzhledem k tvrzením vzneseným sdružením EUROFER učinila prozatím Komise závěr, že tyto typy výrobků jsou zaměnitelné. |
|
(27) |
S přihlédnutím k velmi pozdnímu podání žádosti týkající se definice výrobku a ke skutečnosti, že se v Unii výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, vyrábějí a jsou zaměnitelné s jinými typy výrobků, se žádost o vyloučení výrobku prozatímně zamítá. |
3. DUMPING
3.1. Předběžná poznámka
|
(28) |
Vzhledem k nízkému počtu spolupracujících stran v Indii a Indonésii mají podrobné informace o určitých zjištěních týkajících se dumpingu důvěrnou povahu, a mohou proto být poskytnuty pouze na dvoustranné úrovni. |
3.2. Indie
3.2.1. Spolupráce a částečné použití článku 18 základního nařízení
|
(29) |
Dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci v Indii byly společnosti Chromeni Steels Private Limited a Jindal Group. |
|
(30) |
Společnost Chromeni Steels Private Limited dotčený výrobek vyráběla v Indii a prodávala jej na domácím trhu především odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a několika odběratelům ve spojení. Veškerý vývoz do Unie se uskutečňoval přímo odběratelům, kteří nejsou ve spojení. |
|
(31) |
Šetření a dálkovým křížovým kontrolám byly podrobeny tyto společnosti, jež společnost Jindal Group výslovně označila za společnosti podílející se na výrobě a prodeji dotčeného výrobku:
|
|
(32) |
Dálková křížová kontrola odhalila, že společnost ve spojení se společností Jindal Group ve třetí zemi se podílela na prodeji dotčeného výrobku do Unie. Příslušná role této strany s ohledem na výrobek, který je předmětem šetření, však jako taková nebyla v korespondenci skupiny Jindal hlášena, a to ani v odpovědích na dotazník. Komise proto dopisem ze dne 23. března 2021 informovala společnost Jindal Group, že má v úmyslu použít ustanovení článku 18 základního nařízení a použít dostupné údaje vzhledem k informaci, která v souvislosti s rolí společnosti ve spojení chyběla. V reakci na tento dopis zaslala společnost ve spojení se sídlem ve třetí zemi dne 29. března 2021 své připomínky. Spolu s připomínkami společnost Jindal Group rovněž zaslala odpověď společnosti ve spojení na přílohu dotazníku. |
|
(33) |
Tyto připomínky byly dne 16. dubna 2021 zopakovány během slyšení s úředníkem pro slyšení. |
|
(34) |
Připomínky společnosti Jindal Group k dopisu ze dne 23. března byly řádně posouzeny, nezměnily však způsob, jakým Komise vyhodnotila skutkové okolnosti. Odpověď na přílohu dotazníku, která byla předložena v odpovědi na dopis Komise ze dne 23. března 2021, nemohla být zejména podrobena dálkové křížové kontrole, a proto Komise nemohla posoudit úplnost informací poskytnutých jménem této strany. |
|
(35) |
Komise následně potvrdila svůj záměr použít v této fázi ustanovení článku 18 základního nařízení. |
3.2.2. Běžná hodnota
|
(36) |
Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. |
|
(37) |
Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu shledán reprezentativním. |
|
(38) |
Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie. |
|
(39) |
Poté Komise prověřovala, zda jsou typy výrobku prodávané každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na jejich domácím trhu ve srovnání s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie považované za reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. |
|
(40) |
Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty použije skutečný domácí prodej nebo zda nezohlední prodej mimo běžný obchod z důvodu ceny v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. |
|
(41) |
Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:
|
|
(42) |
V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření. |
|
(43) |
Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:
|
|
(44) |
Pokud bylo 80 % objemu prodeje jednotlivých typů výrobku na domácím trhu během období šetření ziskových a pokud byla vážená průměrná prodejní cena stejná nebo vyšší než vážené průměrné jednotkové výrobní náklady, běžná hodnota se vypočítala jako vážený průměr cen veškerého skutečného domácího prodeje během období šetření v situaci popsané ve 42. bodě odůvodnění. Případně byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr ziskového prodeje v situaci popsané ve 43. bodě odůvodnění. |
|
(45) |
Pokud se určitý typ výrobku neprodával na domácím trhu v reprezentativním množství nebo se neprodával vůbec a pokud se v běžném obchodním styku neprodával určitý typ obdobného výrobku v dostatečném množství nebo se neprodával vůbec podle čl. 2 odst. 2 a 4 základního nařízení, Komise početně zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. |
|
(46) |
Běžná hodnota byla podle typu výrobku vypočítána tak, že se k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly během období šetření vyvážejícím výrobcům, kteří jsou předmětem šetření, připočetly tyto položky:
|
|
(47) |
V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, nebo jestliže nebyl zjištěn žádný prodej v běžném obchodním styku, byly doplněny vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu. |
3.2.3. Vývozní cena
|
(48) |
Vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení. |
|
(49) |
U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, a u vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení ve třetí zemi, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie. |
|
(50) |
U vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a přiměřený zisk. |
3.2.4. Srovnání
|
(51) |
Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu. |
|
(52) |
Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o provizi obchodníka ve spojení ve třetí zemi (viz 49. bod odůvodnění). Běžná hodnota a vývozní cena byly upraveny o náklady na dopravu, pojištění, balení, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěrové náklady, bankovní poplatky a případné náklady na měnové přepočty a slevy, včetně dodatečných slev, pokud ovlivnily srovnatelnost cen. |
|
(53) |
Společnost Jindal Group podala žádost podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o úpravu o částku odpovídající návratnému clu na běžnou hodnotu a tvrdila, že existence paušální sazby režimu navrácení cla znamená, že veškerý jejich prodej na domácím trhu by ve srovnání s prodejem na vývoz zahrnoval nepřímou daň. Společnost Jindal Group však neprokázala, že by částky uvedené v žádosti souvisely s dovozem použitých surovin nebo se zaplacenými cly z jejich dovozu. Žádost byla proto zamítnuta. |
|
(54) |
S ohledem na zjištění dálkové křížové kontroly, pokud jde o společnost ve spojení se společností Jindal se sídlem ve třetí zemi, jak je vysvětleno ve 32. až 35. bodě odůvodnění, nahradila Komise určité informace týkající se úprav vztahujících se na prodejní ceny skupiny Jindal do Unie dostupnými údaji podle článku 18 základního nařízení. |
3.2.5. Dumpingová rozpětí
|
(55) |
U vyvážejících výrobců srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. |
|
(56) |
Úroveň spolupráce byla v tomto případě shledána jako vysoká, jelikož vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval v období šetření 100 % celkového objemu vývozu do Unie. Nebyli zjištěni žádní jiní vyvážející výrobci kromě těchto dvou. Komise proto pokládala za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím. |
|
(57) |
Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením proto činí:
|
3.3. Indonésie
3.3.1. Spolupráce a použití článku 18 základního nařízení
|
(58) |
Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění výše, tři indonéští vyvážející výrobci zaslali Komisi ve stanovené lhůtě odpověď na dotazník. Jeden z těchto vyvážejících výrobců, společnost PT Bina Niaga Multiusaha, však na většinu otázek v dotazníku neodpověděl. V odpovědi na dotazník nebyla vyplněna většina klíčových oddílů (včetně přehledů prodeje podle jednotlivých transakcí, tabulky výrobních nákladů, tabulky ziskovosti), přičemž společnost odpověděla pouze na některé otázky. Podání bylo shledáno natolik nedostatečným, že jej nebylo možné považovat za zaslanou odpověď. Komise proto informovala dotyčnou stranu dopisem ze dne 20. listopadu 2020 o důvodech pro svůj úmysl poskytnuté informace ignorovat, a považovat tak společnost za nespolupracující. Společnosti PT Bina Niaga Multiusaha byl poskytnut prostor k vyjádření, avšak společnost ve stanovené lhůtě na tento dopis nijak nereagovala. |
|
(59) |
Výsledkem výše zmíněného bylo, že za společnosti spolupracující v rámci šetření bylo možné považovat pouze dva zbývající indonéské vyvážející výrobce, tedy společnosti IRNC Group a Jindal Indonesia Group. Šetřením bylo zjištěno, že tyto dvě strany představovaly v období šetření více než 90 % objemu indonéského vývozu dotčeného výrobku do Unie. |
|
(60) |
Šetření a dálkovým křížovým kontrolám byly podrobeny tyto společnosti, jež společnost IRNC Group výslovně označila za společnosti podílející se na výrobě a prodeji dotčeného výrobku:
|
|
(61) |
Během dálkové křížové kontroly Komise zjistila, že ji společnost IRNC Group neinformovala o zapojení společnosti ve spojení Tsingshan Holding Group Co. se sídlem v Číně do činností souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření. Informace, které společnost neposkytla, byly považovány za zásadní pro stanovení běžné hodnoty i vývozní ceny u společnosti IRNC Group. |
|
(62) |
V souladu s článkem 18 základního nařízení a dopisem ze dne 23. března 2021 byla společnost proto informována o důvodech záměru Komise provést určité úpravy za účelem opravy běžné hodnoty a vývozní ceny s využitím dostupných údajů a skupina IRNC dostala příležitost předložit připomínky. |
|
(63) |
Dotčená společnost odpověděla Komisi dopisem ze dne 29. března 2021. Společnost ve své odpovědi nezpochybnila existenci nedostatků uvedených v dopise Komise. Uvedla však, že si vyhrazuje právo vyjádřit se v pozdější fázi. |
|
(64) |
Šetření a dálkovým křížovým kontrolám byly podrobeny následující společnosti, jež společnost Jindal Indonesia Group výslovně označila za společnosti podílející se na výrobě a prodeji dotčeného výrobku a které spolupracovaly při šetření tím, že zaslaly odpovědi na dotazník:
|
3.3.2. Běžná hodnota
|
(65) |
Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. |
|
(66) |
Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu shledán reprezentativním. |
|
(67) |
Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie. |
|
(68) |
Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. |
|
(69) |
Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty použije skutečný domácí prodej nebo zda nezohlední prodej mimo běžný obchod z důvodu ceny v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. |
|
(70) |
Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:
|
|
(71) |
V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření. |
|
(72) |
Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:
|
|
(73) |
Pokud bylo více než 80 % objemu prodeje jednotlivých typů výrobku na domácím trhu během období šetření ziskových a pokud byla vážená průměrná prodejní cena vyšší než vážené průměrné jednotkové výrobní náklady, běžná hodnota se vypočítala jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření v situaci popsané v 71. bodě odůvodnění nebo jako vážený průměr ziskových prodejů pouze v situaci popsané v 72. bodě odůvodnění. |
|
(74) |
Pokud se určitý typ výrobku neprodával na domácím trhu v reprezentativním množství nebo se neprodával vůbec, pokud se v běžném obchodním styku neprodával určitý typ obdobného výrobku v dostatečném množství nebo se neprodával vůbec a pokud se určitý typ výrobku prodával za ceny nižší než jednotkové výrobní náklady s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů podle čl. 2 odst. 2 a 4 základního nařízení, Komise početně zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. |
|
(75) |
Běžná hodnota byla podle typu výrobku vypočítána tak, že se k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, připočetly tyto položky:
|
|
(76) |
V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, nebo jestliže nebyl zjištěn žádný prodej v běžném obchodním styku, byly doplněny vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu. |
3.3.3. Vývozní cena
|
(77) |
Vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení. |
|
(78) |
U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, a u vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení ve třetí zemi, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie. |
|
(79) |
U vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a přiměřený zisk. |
3.3.4. Srovnání
|
(80) |
Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujících vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu. |
|
(81) |
Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o provizi obchodníka ve spojení ve třetí zemi (viz 78. bod odůvodnění). |
|
(82) |
Běžná hodnota a vývozní cena byly upraveny o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěrové náklady, bankovní poplatky a případné náklady na měnové přepočty a slevy, včetně dodatečných slev, pokud ovlivnily srovnatelnost cen. |
|
(83) |
Po posouzení dálkové křížové kontroly se dospělo k závěru, že zjištění dálkové křížové kontroly týkající se společnosti sídlící ve třetí zemi, která byla se společností Jindal India ve spojení, jak je vysvětleno v 32. až 35. bodě odůvodnění, rovněž do určité míry ovlivnila prodej společnosti Jindal Indonesia Group v Unii. Jak vyplývá z článku 18 základního nařízení, k doplnění informací týkajících se této společnosti byla použita dostupná fakta. Totéž platí pro chybějící informace týkající se společnosti IRNC uvedené v 61. až 63. bodě odůvodnění. |
3.3.5. Dumpingová rozpětí
|
(84) |
U spolupracujících vyvážejících výrobců Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku. |
|
(85) |
Úroveň spolupráce byla v tomto případě považována za vysokou, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 90 % celkového objemu dovozu z Indonésie v období šetření. Komise proto stanovila zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni spolupracujícího vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím. |
|
(86) |
Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením proto činí:
|
4. ÚJMA
4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
|
(87) |
Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo třináct známých výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. |
|
(88) |
Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 3,1 milionu tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, konkrétně na základě na dálku ověřené odpovědi na dotazník obdržené od sdružení EUROFER a výrobců v Unii zařazených do vzorku. |
|
(89) |
Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Všichni tito výrobci jsou vertikálně integrovaní. |
4.2. Spotřeba v Unii
|
(90) |
Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) ověřených údajů sdružení EUROFER týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ať už šlo o přímý, nebo nepřímý prodej, přičemž tyto údaje byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku; b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu. |
|
(91) |
Spotřeba v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto: Tabulka 1 Spotřeba v Unii (v tunách)
|
||||||||||||||||||||
|
(92) |
V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 17 %. |
4.3. Dovoz z dotčených zemí
4.3.1. Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí
|
(93) |
Komise zkoumala, zda má být dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení. |
|
(94) |
Zmíněné ustanovení stanoví, že dovoz z více než jedné země se posuzuje souhrnně pouze tehdy, pokud se zjistí, že:
|
|
(95) |
Dumpingová rozpětí zjištěná ve vztahu k dovozu výrobků z každé ze dvou dotčených zemí jsou shrnuta v 57. a 86. bodě odůvodnění. Všechna tato rozpětí jsou nad minimální prahovou hodnotou stanovenou v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. |
|
(96) |
Objem dovozu z každé ze dvou dotčených zemí nebyl zanedbatelný. V období šetření byl tržní podíl dovozu z Indie ve výši 3,4 % a z Indonésie ve výši 2,8 %. |
|
(97) |
Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z každé ze dvou dotčených zemí a mezi nimi a obdobným výrobkem Unie byly podobné. Ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli pocházející z Indie a Indonésie při dovozu za účelem prodeje na trhu Unie soutěžily mezi sebou a s obdobným výrobkem vyráběným výrobním odvětvím Unie, neboť všechny tyto výrobky se prodávají podobným kategoriím odběratelů. |
|
(98) |
Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz z dotčených zemí byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně. |
4.3.2. Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu
|
(99) |
Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii. |
|
(100) |
Dovoz z dotčených zemí se v předmětném období vyvíjel takto: Tabulka 2 Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(101) |
Dovoz z dotčených zemí v posuzovaném období vzrostl o 54 %, díky čemuž se zvýšil jejich společný podíl na trhu z 3,3 % v roce 2017 na 6,2 % v období šetření. Tento nárůst, a to jak objemu dovozu, tak podílu na trhu, lze přičíst dovozu pocházejícímu z Indonésie – v posuzovaném období se objem dovozu zvýšil téměř 6,5krát a jeho podíl na trhu se zvýšil z 0,4 % na 2,8 %. Dovoz z Indie se mezi roky 2017 a 2018 zvýšil, poté však klesl. To mělo za následek celkový pokles v absolutním vyjádření během posuzovaného období. Dne 1. února 2019 zveřejnila Komise nařízení o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (6). Indie obdržela celní kvótu pro konkrétní zemi pro výrobek, který je předmětem šetření, a omezila tak dovoz podléhající clu v rámci této kvóty na úroveň nižší než v roce 2018. Jelikož Indonésie nepodléhala celní kvótě pro konkrétní zemi, nýbrž kvótě pro všechny ostatní země, nedošlo k takovému omezení jejího dovozu, jako u toho z Indie. Pokles indického dovozu však nebyl tak prudký jako celkový pokles spotřeby v Unii. Podíl Indie na trhu se proto i tak mírně zvýšil ze 3 % v roce 2017 na 3,4 % v období šetření. |
4.3.3. Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení
|
(102) |
Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se v předmětném období vyvíjela takto: Tabulka 3 Ceny dovozu z dotčených zemí (v EUR za tunu)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(103) |
Průměrné ceny dovozu z Indie mezi roky 2017 a 2018 vzrostly o 4 %, avšak v celém posuzovaném období se držely na stabilní úrovni, zatímco ceny dovozu z Indonésie se zvýšily o 8 %. V celém posuzovaném období se však průměrné ceny dovozu z obou dotčených zemí trvale držely pod úrovní cen výrobců v Unii (viz tabulka 7). |
|
(104) |
Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:
|
|
(105) |
Cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. U indických vyvážejících výrobců prokázal rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 4,8 % do 13,4 % a u indonéských vyvážejících výrobců v rozmezí od 12,0 % do 12,4 %. |
4.4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
4.4.1. Obecné poznámky
|
(106) |
V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období. |
|
(107) |
Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. |
|
(108) |
Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů z odpovědi sdružení EUROFER na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, které byly v případě potřeby podrobeny křížové kontrole s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Oba soubory údajů byly podrobeny křížové kontrole na dálku a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní. |
|
(109) |
Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí. |
|
(110) |
Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic. |
4.4.2. Makroekonomické ukazatele
4.4.2.1. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
|
(111) |
Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 4 Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(112) |
Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období výrazně poklesl o 16 %. Vykázané hodnoty kapacity se týkají skutečné kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce. Po uložení antidumpingových opatření na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu v roce 2015 (7) začali někteří výrobci v Unii modernizovat svou výrobní kapacitu. Díky této modernizaci se v posuzovaném období mírně zvýšila výrobní kapacita o 4 %. |
|
(113) |
V důsledku snížení výroby a mírně zvýšené kapacity se využití kapacity v posuzovaném období snížilo o 19 % a v období šetření kleslo pod 70 %. |
4.4.2.2. Objem prodeje a podíl na trhu
|
(114) |
Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 5 Objem prodeje a podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(115) |
Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl během dotčeného období o 15 %. |
|
(116) |
Výrobnímu odvětví se však podařilo během posuzovaného období udržet, a dokonce mírně zvýšit svůj podíl na trhu o 2,1 procentního bodu, protože pokles spotřeby byl ještě větší než pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie, jelikož prodej v Unii částečně nahradil dovoz z jiných zemí než z dotčených. |
4.4.2.3. Růst
|
(117) |
Výše uvedená čísla týkající se výroby a objemu prodeje v absolutních hodnotách vykazují v posuzovaném období jasnou sestupnou tendenci, což znamená, že výrobní odvětví Unie nedokázalo dosáhnout růstu v absolutních hodnotách. Mírného růstu bylo ve vztahu ke spotřebě možné dosáhnout pouze proto, že se výrobní odvětví Unie rozhodlo reagovat na cenový tlak dumpingového dovozu snížením svých prodejních cen. |
4.4.2.4. Zaměstnanost a produktivita
|
(118) |
Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 6 Zaměstnanost a produktivita
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(119) |
Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Unie související s výrobou plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli se mezi roky 2017 a 2019 zvýšila o 4 % a mezi rokem 2019 a obdobím šetření poklesla o 2 %, což znamenalo nárůst o 2 % během posuzovaného období. S ohledem na výrazný pokles výroby se produktivita pracovníků ve výrobním odvětví Unie (odpovídající plnému pracovnímu úvazku), vyjádřená v tunách na zaměstnance za rok, během posuzovaného období výrazně snížila o 18 %. |
4.4.2.5. Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu
|
(120) |
Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než minimální úroveň. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí nebyl dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný. |
|
(121) |
Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli již byl předmětem antidumpingového šetření. Komise zjistila, že situace výrobního odvětví Unie v průběhu roku 2013 byla významně ovlivněna dumpingovým dovozem z ČLR a Tchaj-wanu, v důsledku čehož byla v říjnu 2015 uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz z těchto zemí (8). Je proto nepravděpodobné, že by situace výrobního odvětví Unie byla během posuzovaného období více než nepatrně ovlivněna uvedenými dumpingovými praktikami. V současné době probíhá přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR a Tchaj-wanu (9). |
4.4.3. Mikroekonomické ukazatele
4.4.3.1. Ceny a faktory ovlivňující ceny
|
(122) |
Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto: Tabulka 7 Prodejní ceny v Unii
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(123) |
Po mírném nárůstu o 3 % mezi roky 2017 a 2018 se průměrné jednotkové prodejní ceny v době od roku 2018 do období šetření snížily o 6 %, v důsledku čehož během posuzovaného období poklesly o 3 %. Ve stejném období vykázaly výrobní náklady současně nárůst o 5 %, poté se stabilizovaly na úrovni nákladů, která byla o 3 % vyšší než na začátku posuzovaného období. Vývoj nákladů byl do značné míry ovlivněn významnými nárůsty cen surovin, jako je nikl a ferochrom. V důsledku stlačení cen dumpingovým dovozem nebylo výrobní odvětví Unie schopné promítnout toto zvýšení nákladů do svých prodejních cen a bylo dokonce nuceno své prodejní ceny snížit. |
4.4.3.2. Náklady práce
|
(124) |
Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 8 Průměrné náklady práce na zaměstnance
|
||||||||||||||||||||
|
(125) |
Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku klesly během posuzovaného období o 3 %. To ukazuje, že v reakci na zhoršující se situaci na trhu byli výrobci v Unii schopni snížit náklady práce s cílem omezit možnou újmu. |
4.4.3.3. Zásoby
|
(126) |
Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto: Tabulka 9 Zásoby
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(127) |
Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila o 21 %. Tento trend odpovídal poklesu objemu výroby. Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Zásoby proto nejsou u tohoto výrobního odvětví považovány za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. Jak je patrno výše, tento ukazatel se v posuzovaném období pohyboval mezi 5 a 7 % objemu výroby u výrobců v Unii zařazených do vzorku. |
4.4.3.4. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál
Tabulka 10
Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
|
|
2017 |
2018 |
2019 |
OŠ |
|
Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje) |
7,6 % |
6,0 % |
1,5 % |
0,4 % |
|
Index |
100 |
79 |
19 |
6 |
|
Peněžní tok (v EUR) |
387 200 359 |
273 674 277 |
237 840 311 |
184 024 688 |
|
Index |
100 |
71 |
61 |
48 |
|
Investice (v EUR) |
111 578 442 |
111 637 871 |
96 541 925 |
96 585 152 |
|
Index |
100 |
100 |
87 |
87 |
|
Návratnost investic |
20 % |
15 % |
6 % |
4 % |
|
Index |
100 |
75 |
31 |
20 |
|
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku |
||||
|
(128) |
Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. |
|
(129) |
Celková ziskovost klesla ze 7,6 % v roce 2017 na 0,4 % v období šetření. Jak je uvedeno v oddíle 4.3.3, tento pokles odpovídal nárůstu objemu dovozu z dotčených zemí a jejich podílu na trhu za podbízející se ceny. |
|
(130) |
Stejný klesající vývoj zaznamenaly i všechny ostatní finanční ukazatele, tj. peněžní tok, investice a návratnost aktiv. |
|
(131) |
Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok zaznamenal v posuzovaném období trvalý pokles, přičemž ve srovnání se začátkem období šetření byl na konci období šetření o 52 % nižší. |
|
(132) |
Investice jsou čisté účetní hodnoty aktiv. Po stabilním vývoji mezi roky 2017 a 2018 byl v letech 2018 až 2019 zaznamenán prudký pokles o 13 procentních bodů. Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic, která odráží výši odpisů aktiv. Během posuzovaného období zaznamenala trvalý a výrazný pokles až o 80 %. |
|
(133) |
Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie mezi rokem 2017 a obdobím šetření omezovala jeho schopnost získávat kapitál. Výrobní odvětví Unie je kapitálově náročné odvětví, které se vyznačuje značnými investicemi. Návratnost investic během posuzovaného období není k pokrytí takových značných investic dostatečná. |
4.5. Závěr ohledně újmy
|
(134) |
Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie mohlo reagovat na cenový tlak dumpingového dovozu z Indie a Indonésie pouze snížením prodejních cen, aby si v posuzovaném období udrželo (a dokonce mírně zvýšilo) svůj podíl na trhu. Účinek dumpingového dovozu zapříčinil, že v období šetření došlo na trhu Unie ke stlačení cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 3 %, zatímco za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže by se očekávalo jejich zvýšení v poměru srovnatelném se zvýšením výrobních nákladů, které vzrostly o 3 %. Tato situace měla závažný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, která se během posuzovaného období snížila o 94 % a během období šetření skončila na velmi nízké a neudržitelné úrovni. |
|
(135) |
Spotřeba v Unii během posuzovaného období významně poklesla a tento trend zaznamenal i objem prodeje a objem výroby ve výrobním odvětví Unie. Výrobní kapacita se nepatrně zvýšila, což bylo způsobeno pozitivním výhledem výrobního odvětví Unie po uložení antidumpingových opatření proti dovozu výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z ČLR a Tchaj-wanu v roce 2015. |
|
(136) |
Výrobci v Unii vykázali v posuzovaném období prudký pokles produktivity a využití kapacity. Tyto zhoršené údaje lze jen částečně vysvětlit nízkým růstem zaměstnanosti a kapacity. Především byly zapříčiněny poklesem spotřeby v Unii a současným zvýšením dovozu z dotčených zemí. |
|
(137) |
Způsobenou újmu však plně prokazují finanční ukazatele výrobců v Unii. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období nárůst výrobních nákladů, což spolu s poklesem prodejních cen vedlo k poklesu ziskovosti ze 7,6 % v roce 2017 na 0,4 % v období šetření. Podobný negativní vývoj lze pozorovat i u ostatních finančních ukazatelů: investice (–13 %), návratnost investic (–80 %) a peněžní tok (–52 %). |
|
(138) |
Ukazatele újmy tedy prokazují, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu, protože i přes rostoucí výrobní náklady snížilo své prodejní ceny, což způsobilo pokles jeho ziskovosti a negativně ovlivnilo investice, návratnost investic a peněžní tok. |
|
(139) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. |
5. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI
|
(140) |
V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými faktory. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: dovoz ze třetích zemí, pokles spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení nákladů na suroviny a konkurenční cenová politika výrobního odvětví Unie. |
5.1. Účinky dumpingového dovozu
|
(141) |
Dovoz z dotčených zemí se v posuzovaném období zvýšil o více než 50 % a jeho podíl na trhu se téměř zdvojnásobil. Ke zvýšení tohoto podílu na trhu došlo na úkor dovozu ze třetích zemí. Levný dumpingový dovoz z dotčených zemí však vyvolal cenový tlak na výrobní odvětví Unie. Ceny dovozu z Indie a Indonésie byly během posuzovaného období o 5 až 19 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Kvůli těmto dovozním cenám nebyli výrobci v Unii schopni zohlednit zvýšení cen surovin ve svých cenách, a dokonce byli nuceni snížit své prodejní ceny, pokud si chtěli udržet svůj podíl na trhu. |
|
(142) |
Výsledkem bylo, že ziskovost výrobců v Unii na relativně vysoké úrovni v roce 2017 klesla v období šetření téměř na nulu, což mělo další nepříznivý dopad na všechny finanční ukazatele dotyčných společností. |
|
(143) |
Mezi dumpingovým dovozem z Indie a Indonésie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, tedy existuje jasná příčinná souvislost. |
5.2. Vliv dalších faktorů
5.2.1. Dovoz ze třetích zemí
|
(144) |
Objem a ceny dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 11
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(145) |
Dovoz ze třetích zemí v posuzovaném období z hlediska absolutního objemu (o 33 %) a podílu na trhu (z 26 % v roce 2017 na 21 % v období šetření) významně poklesl. |
|
(146) |
Z pohledu jednotlivých zemí se v posuzovaném období zvýšil pouze dovoz z Koreje, který tak zaznamenal mírné zvýšení svého podílu na trhu. Jeho podíl na trhu se však během posuzovaného období zvýšil v absolutních hodnotách pouze nepatrně (ze 4,7 % na 5,1 %). Přestože jsou ceny korejského dovozu nižší než ceny dotčených zemí, je pravděpodobné, že budou ovlivněny existencí převodních cen v důsledku vztahu mezi korejským výrobcem korozivzdorné oceli Samsung STS a evropským výrobcem za studena válcovaných výrobků Otelinox z Rumunska. Nelze vyvodit závěr, zda se tento dovoz rovněž podbízel cenám výrobního odvětví Unie, a to i s ohledem na neznámou sortimentní skladbu tohoto dovozu. |
|
(147) |
Jak je uvedeno ve 121. bodě odůvodnění, na dovoz z Tchaj-wanu se nyní vztahuje antidumpingové clo ve výši 6,8 % (10). V současné době probíhá přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR a Tchaj-wanu (11). |
|
(148) |
Dovoz z ČLR byl v posuzovaném období velmi nízký. Dovoz z Tchaj-wanu vykázal nárůst o 12 % mezi rokem 2017 a 2018, ale od roku 2018 do období šetření o 26 % poklesl a během posuzovaného období si udržel 5% podíl na trhu. Průměrné ceny dovozu z Tchaj-wanu byly nižší než průměrné ceny dovozu z dotčených zemí. Jelikož se Komisi v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nedostalo žádné spolupráce od výrobců na Tchaj-wanu, neměla žádné další podrobnosti o tchajwanských dovozních cenách. Nelze proto vyloučit, že tento dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie další újmu. I když však dovoz z Tchaj-wanu přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, v posuzovaném období se snížil o 17 %, a nemohl proto být příčinou zvyšujících se negativních trendů zjištěných v analýze újmy. |
|
(149) |
Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že dovoz z jiných zemí nezmírňuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým indickým a indonéským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii. |
5.2.2. Pokles spotřeby
|
(150) |
Výrazné snížení spotřeby během posuzovaného období mělo nepříznivý dopad na některé ukazatele újmy, zejména na objem prodeje a výroby. Jak je ovšem vysvětleno v 134. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo spíše újmu z hlediska cen než újmu z hlediska objemu. I přes zmenšující se trh se výrobcům v Unii podařilo mírně zvýšit svůj podíl na trhu prostřednictvím tvrdé cenové konkurence s dumpingovým dovozem za nespravedlivé ceny, což mělo za následek zhoršení ziskovosti a finančních ukazatelů výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic. |
|
(151) |
Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že pokles spotřeby nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. |
5.2.3. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie
|
(152) |
Objem a ceny vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 12
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(153) |
Prodej na vývoz výrobců v Unii se v posuzovaném období snížil o 17 %. Tento pokles zapříčinila zejména opatření uložená Spojenými státy na výrobek, který je předmětem šetření, a zvýšená konkurence na trzích v třetích zemích ze strany čínského prodeje a prodeje z dotčených zemí. Vyvážený objem tedy byl ve srovnání s celkovým objemem prodeje v Unii nízký, přičemž představoval přibližně 13 % celkového objemu prodeje v Unii, a průměrná cena prodeje na vývoz byla v posuzovaném období trvale vyšší než ceny na trhu Unie. |
|
(154) |
Na základě těchto skutečností Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že dopad vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie na utrpěnou újmu byl minimální, pokud vůbec nějaký. |
5.2.4. Dopad cen surovin
|
(155) |
Dovozci, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie jsou zvyšující se náklady na suroviny (nikl, ferochrom). |
|
(156) |
Zvýšení cen surovin samo o sobě není zdrojem újmy, protože je obecně doprovázeno následným zvýšením prodejních cen. Pokles ziskovosti výrobců v Unii a všech jejich finančních ukazatelů je však více než jen odrazem rostoucích výrobních nákladů. Levný dovoz stlačoval ceny na trhu Unie a nejen že výrobcům v Unii nedovolil zvýšit ceny s cílem zahrnout do nich zvýšené náklady, ale donutil je ceny ještě snížit, aby tak zabránili hrozící ztrátě podílu na trhu. To mělo za následek prudký pokles, co se týče jejich údajů o ziskovosti, které nadále klesaly i během období šetření. |
|
(157) |
Na tomto základě dospěla Komise prozatímně k závěru, že zvýšení cen určitých surovin jako takové nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu. |
5.2.5. Cenová politika výrobců v Unii
|
(158) |
Jeden z dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdil, že zhoršující se finanční situaci výrobců v Unii způsobila vnitřní konkurence a cenová politika výrobců v Unii. |
|
(159) |
Šetření však toto tvrzení nepotvrdilo. Dovoz z dotčených zemí byl trvale prodáván za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a proto je hlavním důvodem, proč výrobci v Unii nejsou schopni zvýšit své ceny a pokrýt své rostoucí náklady, cenový tlak ze strany dumpingového dovozu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
5.3. Závěr ohledně příčinné souvislosti
|
(160) |
Byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a Indonésie na jedné straně a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé. Nárůst objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí a zhoršení výkonnosti Unie během posuzovaného období se časově shodovaly. Výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost, než kopírovat cenovou hladinu stanovenou dumpingovým dovozem, aby zabránilo hrozící ztrátě podílu na trhu. Tím se dostalo do situace, kdy dosáhlo neudržitelné úrovně zisku. |
|
(161) |
Komise zjistila, že mezi další faktory, které mohly mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, patřily: dovoz ze třetích zemí, pokles spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad cen surovin a cenová politika výrobců v Unii. |
|
(162) |
Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv dovozu ze třetích zemí, pokles spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad cen surovin a cenové chování výrobců v Unii na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, zejména pokud jde o ziskovost a finanční ukazatele, byl jen omezený. |
|
(163) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Dumpingový dovoz z dotčených zemí měl zásadní a rozhodující dopad na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jiné faktory, ať už jednotlivě, nebo společně, příčinnou souvislost nezmírnily. |
6. ÚROVEŇ OPATŘENÍ
|
(164) |
Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie. |
6.1. Rozpětí prodeje pod cenou
|
(165) |
Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných environmentálních a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, a dosáhnout přiměřeného zisku (dále jen „cílový zisk“). |
|
(166) |
V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %. |
|
(167) |
Žadatel měl za to, že by měl přiměřený cílový zisk činit 8,7 %. Tato hodnota byla použita v předchozím šetření dovozu stejného výrobku z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (12). |
|
(168) |
V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení Komise posoudila tvrzení tří výrobců v Unii zařazených do vzorku o plánovaných investicích, které nebyly v průběhu posuzovaného období provedeny. Na základě písemných dokladů, které obdržela a které bylo možné uvést do souladu s účetními systémy daných společností, Komise tato tvrzení předběžně přijala a přičetla odpovídající částky k zisku uvedených výrobců v Unii. Konečná cílová zisková rozpětí se následně pohybovala mezi 8,82 % a 9,12 %. |
|
(169) |
V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě informací, které společnosti předložily a které byly doloženy za použití jejich nástrojů pro podávání zpráv a prostřednictvím jejich prognóz, stanovila Komise kromě skutečných nákladů na dodržování uvedených úmluv během období šetření náklady v rozmezí od 14,53 EUR za tunu do 28,90 EUR za tunu. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu. |
|
(170) |
Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku. |
|
(171) |
Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila pro jednotlivé typy výrobku na základě porovnání vážené průměrné vývozní ceny vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na volném trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF. |
|
(172) |
S ohledem na vysokou úroveň spolupráce v Indii a Indonésii (rovnající se 100 %, respektive přesahující 90 %) bylo zbytkové rozpětí prodeje pod cenou pro dotčené země stanoveno na úrovni nejvyššího individuálního rozpětí prodeje pod cenou indického nebo indonéského vyvážejícího výrobce, tj. 34,6 %, respektive 32,3 %. |
|
(173) |
Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v této tabulce.
|
6.2. Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie
|
(174) |
Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel předložil Komisi dostatečné důkazy, že v Indii a Indonésii existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy. |
|
(175) |
Existenci zkreslení na trhu surovin jak v Indii, tak v Indonésii potvrdily informace poskytnuté v odpovědi na dotazník a během dálkové křížové kontroly provedené ve spolupráci s indickou a indonéskou vládou. |
|
(176) |
Vzhledem k tomu, že rozpětí prodeje pod cenou vypočítané pro indického vyvážejícího výrobce, společnost Chromeni, bylo nižší než dumpingové rozpětí, Komise posoudila, zda došlo v souvislosti s dotčeným výrobkem ke zkreslení na trhu surovin podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Šetřením bylo zjištěno, že společnost Chromeni nepoužila surovinu, která by byla zasažena zkreslením. Proto nebylo nutné provést podrobnější analýzu ohledně použití čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Výše cla pro společnost Chromeni bude proto stanovena na základě čl. 7 odst. 2 základního nařízení. |
|
(177) |
V případě indické společnosti Jindal Group je rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingové rozpětí, a proto se posouzení podle čl. 7 odst. 2a dále neprovádělo. |
|
(178) |
Jelikož je v případě Indonésie rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat. |
6.3. Závěr
|
(179) |
Komise na základě výše uvedeného posouzení došla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. V důsledku toho by prozatímní antidumpingová cla měla být stanovena takto:
|
7. ZÁJEM UNIE
|
(180) |
V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. |
7.1. Zájem výrobního odvětví Unie
|
(181) |
Výrobní odvětví Unie zahrnující třináct výrobců se nachází v několika členských státech a v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, přímo zaměstnává 13 660 zaměstnanců. Žádný z výrobců v Unii nevznesl proti zahájení šetření námitku. Jak bylo prokázáno výše v oddíle 4 při analýze ukazatelů újmy, ke zhoršení situace a negativnímu vlivu dumpingového dovozu došlo v celém výrobním odvětví Unie. |
|
(182) |
Uložení prozatímních antidumpingových cel by mělo obnovit spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, zamezit stlačení cen a umožnit výrobnímu odvětví Unie pokrýt rostoucí výrobní náklady a zlepšit finanční situaci i přes objem prodeje, o který na zmenšujícím se trhu přišlo. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň, která se považuje pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví za nezbytnou. Výrobnímu odvětví Unie byla dovozem za dumpingové ceny z dotčených zemí způsobena podstatná újma. Je třeba připomenout, že řada klíčových ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Nejvíce byly zasaženy zejména ukazatele týkající se finanční výkonnosti výrobců v Unii. Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, kdy nedochází k dumpingu, nebo alespoň na úroveň, kdy nedochází k újmě, aby tak mohli všichni výrobci působit na trhu Unie za spravedlivých obchodních podmínek. |
|
(183) |
Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie, neboť by mu umožnilo překonat účinky zjištěného dumpingu působícího újmu. |
7.2. Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení
|
(184) |
Tři strany se přihlásily jako dovozci, kteří nejsou ve spojení. Pouze dva z nich však odpověděli na příslušný dotazník a při šetření dále spolupracovali. |
|
(185) |
Žadatel následně tvrdil, že jedna ze dvou výše zmíněných stran neměla být považována za dovozce, který není ve spojení, protože působil jako zástupce některých vyvážejících výrobců v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření. |
|
(186) |
Komise v reakci na toto tvrzení zjistila, že dotčená společnost skutečně v částečném rozsahu pracovala jako zástupce společnosti Jindal Group. Rovněž se však podílela na pravidelných dovozních nákupech výrobku, který je předmětem šetření, jenž následně dále prodávala odběratelům v Unii. Proto byla žádost sdružení EUROFER prozatímně zamítnuta. |
|
(187) |
Oba spolupracující dovozci poukazovali na potenciální negativní dopady uložení antidumpingových opatření, jako je nedostatek dodávek, horší služby, rostoucí ceny a horší kvalita materiálu, které by podle jejich názoru plynuly z omezené hospodářské soutěže na trhu Unie. |
|
(188) |
Jeden z dovozců dále tvrdil, že výrobky společnosti Jindal mají vysokou kvalitu, kterou výrobci v Unii nemohou nahradit ani se s ní nemohou rovnat. |
|
(189) |
Nehledě na potenciální antidumpingová opatření Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že v Unii bude i nadále zdravá úroveň hospodářské soutěže, jelikož v Unii působí třináct výrobců výrobku, který je předmětem šetření, z nichž někteří nebyli do podnětu zahrnuti. Dovoz ze třetích zemí navíc stále představuje více než 20 % trhu. Potenciální negativní dopady uvedené dovozci proto pravděpodobně nenastanou. |
|
(190) |
Cílem antidumpingových opatření není uzavřít dotčeným zemím trh Unie, ale zvýšit jejich ceny na spravedlivou úroveň. Přístup k údajně vysoce kvalitním výrobkům by tedy měl i nadále být zachován. |
|
(191) |
Opatření by rovněž umožnila dovozcům přenášet ceny na své odběratele, proto by neměla mít na ziskovost dovozců nepříznivý dopad. Očekává se, že sortiment a kvalita služeb se tím nesníží – ochrana před dumpingovým dovozem naopak umožňuje výrobnímu odvětví Unie uskutečnit nové investice a zlepšovat kvalitu. |
|
(192) |
Dovozci dále tvrdili, že antidumpingová opatření by poskytovala výrobcům v Unii nepřiměřenou ochranu, protože na výrobek, který je předmětem šetření, se již vztahují ochranná opatření. |
|
(193) |
Ochranná opatření týkající se oceli (13) jsou však dočasná a poskytují jiný typ ochrany než antidumpingová opatření, která se zaměřují na nepřiměřenou tvorbu cen. Prozatímní zjištění Komise potvrdila, že hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie není masivní nárůst objemu dovozu, ale jeho cenové podbízení, které vede ke stlačení cen na trhu Unie. |
|
(194) |
Jediný uživatel, který se v řízení přihlásil, se k zájmu Unie nevyjádřil. Tato společnost pouze zaslala svá tvrzení týkající se definice výrobku, který je předmětem opatření, jak je popsáno v oddíle 2 výše. |
|
(195) |
Komise tak v prozatímní fázi dospěla k závěru, že účinky možného uložení cel na dovozce a uživatele nepřevažují nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. |
7.3. Závěr ohledně zájmu Unie
|
(196) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise prozatím k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by opravňovaly k vyvození závěru, že uvalení opatření na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčených zemí, není v této fázi šetření v zájmu Unie. |
8. PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
|
(197) |
Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření na dovoz plochých válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, dále již neupravených, pouze válcovaných za studena (úběrem za studena), pocházejících z Indie a Indonésie, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu. |
|
(198) |
Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí (viz 173. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy. |
|
(199) |
Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly činit:
|
|
(200) |
Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě prozatímních zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla. |
|
(201) |
Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (14). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivní právo společnosti využívat celní sazby, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. |
|
(202) |
Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie. |
|
(203) |
Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“. |
|
(204) |
I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy. |
|
(205) |
Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo. |
9. CELNÍ EVIDENCE
|
(206) |
Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla celní evidenci dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení. |
|
(207) |
Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena. |
|
(208) |
V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření. Toto rozhodnutí bude přijato v konečné fázi. |
10. INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ
|
(209) |
V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněným stranám byly poskytnuty tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny. |
|
(210) |
Indická vláda, jeden vyvážející výrobce v Indii a dva vyvážející výrobci v Indonésii zaslali své připomínky. Komise tyto připomínky k chybám, jež měly povahu překlepů, vzala v potaz a rozpětí náležitě opravila. |
11. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
|
(211) |
Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. |
|
(212) |
Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu plochých válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena, v současnosti kódů KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80 a pocházející z Indie a Indonésie.
2. Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:
|
Země |
Společnost |
Prozatímní antidumpingové clo |
Doplňkový kód TARIC |
|
Indie |
Jindal Stainless Limited |
13,6 % |
C654 |
|
Jindal Stainless Hisar Limited |
13,6 % |
C655 |
|
|
Chromeni Steels Private Limited |
34,6 % |
C656 |
|
|
Všechny ostatní indické společnosti |
34,6 % |
C999 |
|
|
Indonésie |
IRNC |
19,9 % |
C657 |
|
Jindal Stainless Indonesia |
20,2 % |
C658 |
|
|
Všechny ostatní indonéské společnosti |
20,2 % |
C999 |
3. Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 se podmiňuje předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.
4. Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.
5. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
Článek 2
1. Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do patnácti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2. Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
3. Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, tak mohou učinit do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení přezkoumá žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.
Článek 3
1. Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/370 ze dne 1. března 2021.
2. Shromážděné údaje o výrobcích, které byly uvolněny ke spotřebě v EU nejdříve 90 dní před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. C 322, 30.9.2020, s. 17).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/370 ze dne 1. března 2021, kterým se zavádí celní evidence dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. L 71, 2.3.2021, s. 18).
(4) K dispozici na https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2484.
(5) Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).
(6) Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27.
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).
(9) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. C 280, 25.8.2020, s. 6).
(10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10). Jedné společnosti, Cia Far Industrial Factory Co., Ltd, bylo uloženo antidumpingové clo ve výši 0 %.
(11) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. C 280, 25.8.2020, s. 6).
(12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).
(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27).
(14) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.
ROZHODNUTÍ
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/90 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/855
ze dne 27. května 2021,
kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 31. května 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/255/SZBP (1). |
|
(2) |
Dne 28. května 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/719 (2), kterým byla platnost omezujících opatření stanovených v rozhodnutí 2013/255/SZBP prodloužena do 1. června 2021. |
|
(3) |
Na základě přezkumu rozhodnutí 2013/255/SZBP by měla být platnost omezujících opatření v něm stanovených prodloužena do dne 1. června 2022. |
|
(4) |
Měly by být aktualizovány položky na seznamu fyzických a právnických osob a subjektů obsaženém v příloze I rozhodnutí 2013/255/SZBP týkající se 25 fyzických osob a tří subjektů. |
|
(5) |
Ze seznamu fyzických a právnických osob a subjektů obsaženého v příloze I rozhodnutí 2013/255/SZBP by měly být vypuštěny položky týkající se pěti zemřelých osob. |
|
(6) |
Rozhodnutí 2013/255/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí 2013/255/SZBP se mění takto:
|
1) |
Článek 34 se nahrazuje tímto: „Článek 34 Toto rozhodnutí se použije do 1. června 2022. Je průběžně přezkoumáváno. Pokud bude mít Rada za to, že jeho cílů nebylo dosaženo, může je podle potřeby prodloužit nebo změnit.“ |
|
2) |
Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 27. května 2021.
Za Radu
předseda
P. SIZA VIEIRA
(1) Rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/719 ze dne 28. května 2020, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 168, 29.5.2020, s. 66).
PŘÍLOHA
Příloha I rozhodnutí 2013/255/SZBP se mění takto:
|
1) |
v části A („Osoby“) se zrušují tyto položky:
|
|
2) |
v části A („Osoby“) se položky týkající se následujících osob nahrazují tímto:
|
|
3) |
v části B („Subjekty“) se položky týkající se následujících subjektů nahrazují tímto:
|
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/100 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/856
ze dne 25. května 2021,
kterým se stanoví datum, k němuž Úřad evropského veřejného žalobce začne plnit své úkoly v rámci vyšetřování a trestního stíhání
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (1), a zejména na čl. 120 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (dále též jen „Úřad“) začít plnit své úkoly v rámci vyšetřování a trestního stíhání, jež mu uvedené nařízení ukládá, ode dne, který po zřízení Úřadu určí Komise rozhodnutím na návrh evropského nejvyššího žalobce. |
|
(2) |
Dne 7. dubna 2021 navrhl evropský nejvyšší žalobce Komisi, aby Úřad začal plnit své úkoly v rámci vyšetřování a trestního stíhání dne 1. června 2021. |
|
(3) |
Úřad je nedělitelnou institucí Unie fungující jednotně s decentralizovanou strukturou. Centrální úroveň sestává z kolegia, stálých komor, evropského nejvyššího žalobce, náměstků evropského nejvyššího žalobce, evropských žalobců a správního ředitele. Evropský nejvyšší žalobce Úřadu byl jmenován na základě rozhodnutí přijatého dne 23. října 2019 (2), evropští žalobci Úřadu na základě rozhodnutí přijatého dne 27. července 2020 (3), náměstci evropského nejvyššího žalobce Úřadu na základě rozhodnutí přijatého dne 11. listopadu 2020 (4) a správní ředitel Úřadu na základě rozhodnutí přijatého dne 20. ledna 2021 (5). Kolegium bylo ustanoveno dne 28. září 2020. Dne 12. října 2020 kolegium přijalo v souladu s čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939 jednací řád Úřadu. Dne 25. listopadu 2020 kolegium přijalo podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) 2017/1939 pravidla týkající se stálých komor. K dispozici jsou zaměstnanci Úřadu ve smyslu čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1939. |
|
(4) |
Decentralizovanou úroveň Úřadu představují evropští pověření žalobci, kteří se nacházejí v členských státech účastnících se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu (dále jen „členské státy“). Dne 29. září 2020 kolegium přijalo podle čl. 114 písm. c) nařízení (EU) 2017/1939 pravidla týkající se podmínek zaměstnání evropských pověřených žalobců. Pro každý členský stát by měli být jmenováni alespoň dva evropští pověření žalobci, a sice před 1. červnem 20211. červnem 2021. Ke dni přijetí tohoto rozhodnutí již Úřad jmenoval alespoň dva evropské pověřené žalobce za každý členský stát s výjimkou Finska a Slovinska (6). Přiměřená lhůta, kterou členské státy disponovaly pro jmenování svých kandidátů na místo evropského pověřeného žalobce, již uplynula. Tato situace by neměla bránit účinnému zahájení činnosti Úřadu, přičemž se přihlédne k tomu, že evropský žalobce dotčených členských států může v těchto členských státech v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1939 vést vyšetřování osobně se všemi pravomocemi, odpovědnostmi a povinnostmi evropského pověřeného žalobce. |
|
(5) |
Úřadu byl v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 (7) přidělen samostatný rozpočet, který zaručuje jeho plnou autonomii a nezávislost. |
|
(6) |
V souladu s čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939 Úřad zřizuje systém správy případů, který funguje na centrální a decentralizované úrovni. Příloha zmíněného nařízení, vypracovaná nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2153 (8), uvádí kategorie operativních osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž operativní osobní údaje může Úřad zpracovávat v seznamu spisů. |
|
(7) |
Dne 21. října 2020 přijalo kolegium v souladu s čl. 78 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1939 pravidla pro činnost pověřence pro ochranu osobních údajů působícího v rámci Úřadu. Dne 28. října 2020 přijalo kolegium pravidla týkající se zpracování osobních údajů Úřadem. Dne 21. října 2020 přijalo kolegium v souladu s článkem 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9) vnitřní předpisy týkající se omezení některých práv subjektu údajů v souvislosti se zpracováním administrativních osobních údajů v rámci činností prováděných Úřadem. |
|
(8) |
Dne 13. ledna 2021 přijalo kolegium v souladu s článkem 95 nařízení (EU) 2017/1939 finanční pravidla použitelná na Úřad. |
|
(9) |
Dne 27. listopadu 2020 přijal Úřad a Lucemburské velkovévodství v souladu s čl. 106 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939 dohodu o sídle. Prostory ústředí v Lucembursku byly Úřadu dány k dispozici. |
|
(10) |
Dne 30. září 2020 přijalo kolegium v souladu s čl. 107 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939 vnitřní jazykový režim Úřadu. |
|
(11) |
Dne 21. října 2020 přijalo kolegium v souladu s čl. 109 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939 pravidla pro přístup veřejnosti k dokumentům Úřadu. |
|
(12) |
Všechny členské státy oznámily Komisi přijetí opatření k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (10) ve vnitrostátním právu a obecně zavedly další vhodná opatření k zajištění toho, aby mohl Úřad zahájit svou operativní činnost. |
|
(13) |
Podmínky stanovené v čl. 120 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) 2017/1939 jsou tedy splněny, Úřad je zřízen a připraven začít s plněním svých úkolů v rámci vyšetřování a trestního stíhání. Je proto nezbytné určit datum, ke kterému Úřad tyto úkoly začne plnit. |
|
(14) |
V souladu s čl. 120 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 by zmíněné datum nemělo nastat dříve než tři roky po dni vstupu uvedeného nařízení v platnost. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/1939 vstoupilo v platnost dne 20. listopadu 2017, nemělo by zmíněné datum předcházet dni 20. listopadu 2020. |
|
(15) |
V souladu s čl. 120 odst. 2 prvním a čtvrtým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 vykonává Úřad svou pravomoc ve vztahu ke všem trestným činům, které spadají do jeho působnosti a jsou spáchány po 20. listopadu 2017, nebo v případě členských států, které se k posílené spolupráci připojily na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, ke dni uvedenému v daném rozhodnutí, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Úřad evropského veřejného žalobce začne plnit úkoly v rámci vyšetřování a trestního stíhání, které mu byly svěřeny nařízením (EU) 2017/1939, dne 1. června 2021.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 25. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. L 274 28.10.2019, s. 1.
(3) Úř. věst. L 244, 29.7.2020, s. 18.
(4) Rozhodnutí 010/2020 a 011/2020 ze dne 11. listopadu 2020 přijatá kolegiem Úřadu evropského veřejného žalobce.
(5) Rozhodnutí 003/2021 ze dne 20. ledna 2021 přijatá kolegiem Úřadu evropského veřejného žalobce.
(6) Rozhodnutí kolegia Úřadu evropského veřejného žalobce: 19/2020 ze dne 25. listopadu 2020 (jmenování deseti evropských pověřených žalobců ve Spolkové republice Německo); 020/2020 ze dne 25. listopadu 2020 (jmenování čtyř evropských pověřených žalobců ve Slovenské republice); 021/2020 ze dne 2. prosince 2020 (jmenování dvou evropských pověřených žalobců v Estonské republice); 22/2020 ze dne 2. prosince 2020 (jmenování jednoho evropského pověřeného žalobce ve Spolkové republice Německo); 024/2020 ze dne 9. prosince 2020 (jmenování evropského pověřeného žalobce ve Slovenské republice); 007/2021 ze dne 3. února 2021 (jmenování tří evropských pověřených žalobců v Litevské republice); 008/2021 ze dne 5. února 2021 (jmenování tří evropských pověřených žalobců v České republice); 009/2021 ze dne 10. února 2021 (jmenování šesti evropských pověřených žalobců v Rumunsku); 010/2021 ze dne 10. února 2021 (jmenování dvou evropských pověřených žalobců v Nizozemském království); 016/2021 ze dne 17. března 2021 (jmenování jednoho evropského pověřeného žalobce v Belgickém království); 022/2021 ze dne 7. dubna 2021 (jmenování tří evropských pověřených žalobců v Bulharské republice); 024/2021 ze dne 7. dubna 2021 (jmenování dvou evropských pověřených žalobců v Chorvatské republice); 025/2021 ze dne 7. dubna 2021 (jmenování dvou evropských pověřených žalobců v České republice); 026/2021 ze dne 21. dubna 2021 (jmenování čtyř evropských pověřených žalobců ve Francouzské republice); 027/2021 ze dne 21. dubna 2021 (jmenování čtyř evropských pověřených žalobců v Lotyšské republice); 031/2021 ze dne 28. dubna 2021 (jmenování sedmi evropských pověřených žalobců ve Španělském království); 032/2021 ze dne 28. dubna 2021 (jmenování jednoho evropského pověřeného žalobce v Republice Malta); 034/2021 ze dne 3. května 2021 (jmenování patnácti evropských pověřených žalobců v Italské republice); 035/2021 ze dne 3. května 2021 (jmenování čtyř evropských pověřených žalobců v Portugalské republice); 037/2021 ze dne 6. května 2021 (jmenování jednoho evropského pověřeného žalobce v Bulharské republice); 041/2021 ze dne 12. května 2021 (jmenování jednoho evropského pověřeného žalobce v Republice Malta); 045/2021 ze dne 17. května 2021 (jmenování jednoho evropského pověřeného žalobce v Belgickém království); 046/2021 ze dne 17. května 2021 (jmenování dvou evropských pověřených žalobců v Rakouské republice); 047/2021 ze dne 17. května 2021 (jmenování pěti evropských pověřených žalobců v Řecké republice); 048/2021 ze dne 19. května 2021 (jmenování dvou evropských pověřených žalobců v Kyperské republice); 059/2021 ze dne 19. května 2021 (jmenování dvou evropských pověřených žalobců v Lucemburském velkovévodství).
(7) Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11.
(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2153 ze dne 14. října 2020, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2017/1939, pokud jde o kategorie operativních osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž operativní osobní údaje může Úřad evropského veřejného žalobce zpracovávat v seznamu spisů (Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/103 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/857
ze dne 27. května 2021,
kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625, pokud jde o zahrnutí některých investičních podniků do kritérií způsobilosti pro členství v síti primárních dealerů Unie
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Členství v evropských státních a nadnárodních sítích primárních dealerů je obvykle otevřeno úvěrovým institucím povoleným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2) a investičním podnikům povoleným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (3). |
|
(2) |
V čl. 4 písm. c) rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 (4) se jako jedno z kritérií způsobilosti pro členství v síti primárních dealerů v Unii stanoví členství úvěrových institucí v evropské státní nebo nadnárodní síti primárních dealerů. Investiční podniky oprávněné vykonávat činnosti upisování finančních nástrojů a/nebo umísťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí podle směrnice 2014/65/EU, by měly být rovněž způsobilé pro členství v síti primárních dealerů v Unii, a to s ohledem na své zkušenosti získané díky členství v evropských státních nebo nadnárodních sítích primárních dealerů. Tyto činnosti jsou relevantní pro úkoly členů sítě primárních dealerů Unie, kteří se mohou účastnit aukcí na základě pevného závazku převzetí a mohou jednat jako hlavní správci pro syndikované transakce zavazující se k upisování dluhových cenných papírů. |
|
(3) |
Kromě toho by se v souladu s novým regulačním rámcem použitelným na investiční podniky, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (5), měly některé investiční podniky vykonávající činnosti upisování finančních nástrojů a/nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí podle směrnice 2014/65/EU od 26. června 2021 považovat za úvěrové instituce. Nicméně do tohoto data, a dokud nejsou povoleny jako úvěrové instituce podle nového regulačního rámce, by tyto subjekty byly i nadále přechodně považovány za investiční podniky. |
|
(4) |
Rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(5) |
S ohledem na potřebu vytvořit první seznam sítě primárních dealerů Unie, pro který již byla zveřejněna výzva k podávání žádostí a probíhá výběr, jakož i na přechodné období podle nového regulačního rámce a v zájmu právní jistoty žadatelů o členství v síti primárních dealerů v Unii by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou platností ode dne vstupu rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625 v platnost, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625 se mění takto:
|
1) |
článek 2 se mění takto:
|
|
2) |
v článku 3 se návětí nahrazuje tímto: „Síť primárních dealerů Unie (dále jen „síť primárních dealerů“) je skupina úvěrových institucí a investičních podniků uvedených v čl. 4 písm. b) bodě ii) způsobilých účastnit se následujících činností Komise v oblasti výpůjček a řízení dluhu:“; |
|
3) |
článek 4 se mění takto:
|
|
4) |
v čl. 5 písm. e) se bod iii) nahrazuje tímto:
|
|
5) |
v článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Zainteresované úvěrové instituce a investiční podniky uvedené v čl. 4 písm. b) bodě ii) předloží Komisi žádost o členství v síti primárních dealerů tak, že vyplní a předloží formulář žádosti a přiložený kontrolní seznam s kritérii pro přijetí, které jsou k dispozici na internetových stránkách Komise.“. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 17. dubna 2021.
V Bruselu dne 27. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(4) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 ze dne 14. dubna 2021 o zřízení sítě primárních dealerů a vymezení kritérií způsobilosti týkajících se hlavních a společných mandátů pro syndikované transakce pro účely výpůjček prováděných Komisí jménem Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 170).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).
|
28.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 188/106 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/858
ze dne 27. května 2021,
kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/253, pokud jde o varovná hlášení v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a trasování kontaktů cestujících zjištěných prostřednictvím formuláře pro trasování cestujících
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Zjištění pozitivního případu COVID-19 po určité přeshraniční cestě splňuje podmínky stanovené v čl. 9 odst. 1 rozhodnutí č. 1082/2013/EU, neboť se jedná o hrozbu, která může nadále působit významnou úmrtnost lidí, může rychle narůstat z hlediska rozsahu, má dopad na více členských států a může vyžadovat koordinovanou reakci na úrovni Unie. V souladu s bodem 23 doporučení Rady (EU) 2020/1475 ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (2) by pro účely trasování kontaktů měly být informace o případech COVID-19 odhalených při příjezdu osoby na území členského státu neprodleně sdíleny s orgány veřejného zdraví zemí, v nichž dotčená osoba během předchozích čtrnácti dnů pobývala, a to prostřednictvím systému včasného varování a reakce (dále jen „EWRS“), zřízeného článkem 8 rozhodnutí č. 1082/2013/EU a provozovaného Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“). |
|
(2) |
Podle doporučení (EU) 2020/1475 by členské státy mohly od osob, které vstupují na jejich území, požadovat předložení formuláře pro trasování cestujících (dále též „PLF“), a to v souladu s požadavky na ochranu údajů. |
|
(3) |
Uložení povinnosti vyplnit vnitrostátní PLF v různých formátech umožňuje členským státům shromažďovat údaje uvedené v PLF vyplněných přeshraničními cestujícími, kteří vstupují na jejich území. Tyto údaje se použijí zvláště v případě, že je osoba, která vyplnila formulář pro trasování cestujících, identifikována jako případ COVID-19; pak se údaje shromážděné prostřednictvím PLF použijí k určení etap cesty této osoby a k předání relevantních informací členským státům, které potřebují provést postupy trasování kontaktů ohledně osob, které mohly být v kontaktu s nakaženým cestujícím. |
|
(4) |
Orgány veřejného zdraví některých členských států si již pro účely trasování kontaktů v souvislosti s pandemií COVID-19 osobní údaje shromážděné prostřednictvím formulářů pro trasování cestujících navzájem vyměňovaly. Tato výměna se uskutečnila zejména prostřednictvím stávající technické infrastruktury, kterou poskytuje EWRS. |
|
(5) |
Technická infrastruktura, kterou EWRS v současnosti poskytuje, není ještě projektována tak, aby zvládala objem údajů uvedených v PLF, který vzniká díky systematickému a rozsáhlému používání formulářů pro trasování cestujících. Tato infrastruktura například nekonvertuje různé vnitrostátní formáty a vyžaduje ruční zadávání, a tak je nepříznivě ovlivněna včasnost a efektivnost trasování kontaktů. Tak je tomu zejména v případě trasování kontaktů, které je třeba provést v souvislosti s přeshraničními cestujícími, kteří použili prostředky hromadné dopravy s předem přidělenými sedadly, například letadlo, některé vlaky, trajekty a plavidla pro výletní plavby, kde počet cestujících vystavených nákaze a délka kontaktu s nakaženým cestujícím by mohly být důležité. |
|
(6) |
Aby si příslušné orgány členských států pro EWRS mohly bezpečně, včas a efektivně vyměňovat údaje, měla by být zavedena technická infrastruktura, nazývaná „platforma pro výměnu PLF“, která umožní interoperabilní a automatické předávání informací ze stávajících vnitrostátních digitálních systémů PLF členských států dalším příslušným orgánům pro EWRS. Tato platforma by měla vycházet ze stávající platformy pro výměnu informací, kterou vyvinula Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), přičemž tato agentura nesehrává žádnou úlohu v souvislosti se zpracováním osobních údajů prostřednictvím platformy pro výměnu PLF stanoveným v tomto prováděcím rozhodnutí. V souladu s čl. 9 odst. 3 rozhodnutí č. 1082/2013/EU by platforma pro výměnu PLF měla rovněž umožnit výměnu omezených epidemiologických údajů, které jsou nezbytné pro trasování kontaktů. Aby nedošlo k překrývání činností existujících struktur a mechanismů sledování, včasného varování a boje proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám nebo k protichůdným opatřením, měla by být platforma pro výměnu PLF vytvořena v rámci EWRS jako doplnění funkce selektivního rozesílání zpráv. |
|
(7) |
V souladu s článkem 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (3) by platforma pro výměnu PLF měla být provozována ECDC. |
|
(8) |
Údaje uvedené v PLF a epidemiologické údaje určené k výměně by platforma pro výměnu PLF neměla uchovávat. |
|
(9) |
Pokud členský stát nedisponuje systémem digitálních PLF vyvinutým na vnitrostátní úrovni, může využívat společný systém unijních digitálních formulářů pro trasování cestujících (dále též „unijní dPLF“), jehož vytvořením Komise pověřila odborníky společné akce EU Healthy Gateways (grant č. 801493) (4). Účelem uvedených unijních dPLF je vytvořit jednotné vstupní místo a databázi pro shromažďování formulářů pro trasování cestujících. V budoucnu by měly být unijní dPLF propojeny s platformou pro výměnu PLF, a to za výhradním účelem umožnit výměnu údajů mezi členskými státy, které používají své vlastní systémy vnitrostátních digitálních PLF, a členskými státy, které používají unijní dPLF pro trasování cestujících. Toto rozhodnutí se netýká zřízení unijního digitálního formuláře pro trasování cestujících a rovněž neupravuje zpracování osobních údajů, které s ním souvisí. |
|
(10) |
Tímto rozhodnutím se neupravuje zavádění vnitrostátních formulářů pro trasování cestujících, neboť to je záležitost, která závisí na rozhodnutí členských států. Členské státy si mohou svobodně zvolit, zda vyplnění formuláře pro trasování cestujících žádat od všech cestujících, kteří vstupují na jejich území, nebo pouze od cestujících, pro něž je daný členský stát cílovou destinací. Efektivní přeshraniční trasování kontaktů vycházející z údajů uvedených v PLF vyžaduje, aby členské státy prostřednictvím svých vnitrostátních formulářů pro trasování cestujících shromáždily společný minimální soubor údajů z PLF. Proto by měl být stanoven minimální soubor údajů uvedených v PLF. Vedle toho by z důvodu nákladové efektivnosti, udržitelnosti a zvýšení bezpečnosti řešení měly členské státy zvážit přijetí společného přístupu, pokud jde o požadavek vyplnění formulářů pro trasování cestujících všemi cestujícími, včetně tranzitních cestujících, nebo pouze cestujícími, pro něž je daný členský stát cílovou destinací. |
|
(11) |
Používání platformy pro výměnu PLF by mělo být dobrovolné a členské státy by měly mít dočasně možnost vydávat varovná hlášení v rámci v současnosti existující technické infrastruktury EWRS, za podmínky, že nedojde k ohrožení účelu, kterým je trasování kontaktů. |
|
(12) |
Příslušné orgány pro EWRS by měly přistupovat k výměně pouze přesně definovaných souborů údajů shromážděných prostřednictvím svých PLF a dalších omezených epidemiologických údajů, které jsou nezbytné pro trasování kontaktů, a to v souladu se zásadou minimalizace zpracování osobních údajů. Pokud členský stát vydávající varovné hlášení týkající se nakaženého cestujícího může na základě údajů uvedených v PLF, které má k dispozici, určit všechny dotčené členské státy, měl by údaje předat pouze příslušným orgánům pro EWRS těchto států. To je například případ, kdy členský stát, který zjistil u cestujícího nákazu, získá vyplněné PLF od všech cestujících, včetně tranzitních cestujících vstupujících na jeho území přímým spojem z místa, z něhož původně odcestovali. |
|
(13) |
Pokud byla v členském státě u cestujícího zjištěna infekce virem SARS-CoV-2, příslušné orgány pro EWRS tohoto členského státu by měly být schopny sdílet s příslušnými orgány pro EWRS členského státu odcestování omezený soubor údajů získaný z formulářů pro trasování cestujících, přičemž takový soubor by měl být přesně definován ohledně toho, co je nezbytné pro trasování kontaktů v souvislosti s osobami vystavenými nákaze v členském státě odcestování a pobytu, pokud je členský stát odcestování odlišný od členského státu pobytu, jmenovitě totožnost a kontaktní informace nakaženého cestujícího. |
|
(14) |
Vedle toho, pokud byla v členském státě u cestujícího zjištěna infekce virem SARS-CoV-2, příslušné orgány pro EWRS tohoto členského státu by měly být také schopny sdílet omezený soubor údajů s příslušnými orgány pro EWRS všech členských států nebo dotčených členských států, pokud uvedené orgány mají k dispozici informace umožňující takové členské státy určit. Údaje by se měly týkat pouze místa odcestování, místa přicestování, data odcestování, použitého dopravního prostředku (např. letadlo, vlak, autokar, trajekt, plavidlo), identifikačního čísla dopravní služby – tedy číslo letu, číslo vlaku, poznávací značka autokaru, název trajektu nebo plavidla – čísla sedadla/kabiny nakaženého cestujícího a času odjezdu v případě, že výše uvedené údaje nepostačují k určení způsobu přepravy. To by mělo přijímajícím příslušným orgánům pro EWRS umožnit, aby určily, zda cestující vystavení nákaze přibyli na jejich území, a pokud ano, aby provedly trasování kontaktů. |
|
(15) |
Při sdílení údajů s dalšími příslušnými orgány pro EWRS prostřednictvím platformy pro výměnu PLF by daný příslušný orgán pro EWRS měl být schopen doplnit epidemiologické informace omezující se na to, co je nezbytné pro trasování kontaktů, tj. na typ provedeného testu na COVID-19, variantu viru SARS-CoV-2, datum odběru a datum nástupu příznaků. |
|
(16) |
Zpracování osobních údajů nakažených cestujících vyměněných prostřednictvím platformy pro výměnu PLF provedou příslušné orgány pro EWRS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (5). Zpracování osobních údajů pro účely trasování kontaktů, za které odpovídá ECDC jako provozovatel platformy pro výměnu PLF a Komise jako náhradní zpracovatel, musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6). |
|
(17) |
Právní základ pro výměnu osobních údajů nakažených cestujících, včetně údajů o jejich zdravotním stavu, mezi příslušnými orgány pro EWRS pro účely trasování kontaktů je stanoven v čl. 9 odst. 1 a čl. 9 odst. 3 písm. i) rozhodnutí č. 1082/2013/EU, v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 9 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) 2016/679. Aby byla chráněna práva a svobody subjektu údajů, mělo by toto rozhodnutí stanovit vhodná a konkrétní opatření. Mělo by se jednat o opatření týkající se definice nezbytných souborů údajů, které se mají vyměnit, příslušných orgánů pro EWRS, které by se měly účastnit výměny údajů v různých případech, o vhodná bezpečnostní opatření, včetně šifrování, a o postupy zpracování údajů mezi vnitrostátními příslušnými orgány prostřednictvím platformy pro výměnu PLF v rámci Evropské unie. |
|
(18) |
Příslušné orgány pro EWRS, které používají platformu pro výměnu PLF, společně stanoví účel a prostředky zpracování osobních údajů, které jsou prostřednictvím platformy pro výměnu PLF vyměňovány, a jsou proto společnými správci. Článek 26 nařízení (EU) 2016/679 ukládá společným správcům povinnost transparentním ujednáním mezi sebou vymezit své podíly na odpovědnosti za plnění povinností podle uvedeného nařízení. Rovněž stanoví možnost, aby jejich podíly na odpovědnosti vymezilo právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje. Toto rozhodnutí by proto mělo stanovit úlohu a odpovědnost společných správců. |
|
(19) |
ECDC jako poskytovatel technických a organizačních řešení pro platformu pro výměnu PLF provádí zpracování údajů uvedených v PLF a epidemiologických údajů jménem členských států, které se podílejí na uvedené platformě jako společní správci, a je proto zpracovatelem ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1725. Podle článku 28 nařízení (EU) 2016/679 a článku 29 nařízení (EU) 2018/1725 se má zpracování zpracovatelem řídit smlouvou nebo právním aktem podle práva Unie nebo členského státu, které zavazují zpracovatele vůči správci a které zpracování vymezují. Proto je nezbytné pro zpracování, které provádí ECDC jako zpracovatel, stanovit pravidla. |
|
(20) |
V čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 851/2004 se stanoví, že ECDC, Komise a členské státy spolupracují, aby podpořily účinnou soudržnost mezi svými činnostmi. Proto by mezi Komisí a ECDC měly být uzavřeny dohody o úrovni služeb, týkající se spolupráce během technického vývoje a provozu platformy pro výměnu PLF. Uvedené dohody musí stanovit rozdělení odpovědnosti (organizační, finanční a technologické) mezi stranami, aby se usnadnilo provádění platformy pro výměnu PLF a technických opatření vztahujících se k jejímu provozu, údržbě a dalšímu rozvíjení. |
|
(21) |
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/253 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(22) |
Provoz platformy pro výměnu PLF má v roce 2021 financovat nástroj pro mimořádnou podporu, který byl zřízen za účelem pomoci členským státům při jejich reakci na koronavirovou pandemii, a to tak, že potřeby řeší strategicky a koordinovaně na evropské úrovni a poskytuje prostředky pro „činnosti na podporu evropské dopravní politiky, zabezpečení dopravy a práv cestujících, včetně komunikačních činností“. V roce 2022 má být platforma pro výměnu PLF financována z programu Digitální Evropa. |
|
(23) |
Vzhledem k předpokládanému datu zprovoznění platformy pro výměnu PLF by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. června 2021. Výměna údajů by měla být ukončena po dvanácti měsících nebo jakmile generální ředitel Světové zdravotnické organizace v souladu s Mezinárodními zdravotnickými předpisy prohlásí, že ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu způsobené virem SARS-CoV-2 pominulo. |
|
(24) |
Provoz platformy pro výměnu PLF by se měl omezit na zvládnutí pandemie COVID-19. V budoucnu by však její fungování mohlo být rozšířeno prostřednictvím pozměňujícího prováděcího rozhodnutí na takové epidemie, které by si mohly vyžádat výměnu údajů uvedených v PLF mezi členskými státy pro účely trasování cestujících v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 9 odst. 1 a 3 rozhodnutí č. 1082/2013/EU. |
|
(25) |
V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 6. května 2021. |
|
(26) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro vážné přeshraniční zdravotní hrozby zřízeného článkem 18 rozhodnutí č. 1082/2013/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/253 se mění takto:
|
1) |
vkládá se nový článek 1a, který zní: „Článek 1a Definice Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
|
|
2) |
vkládají se nové články 2a, 2b a 2c, které znějí: „Článek 2a Platforma pro výměnu údajů uvedených v PLF 1. Platforma pro bezpečnou výměnu údajů uvedených v PLF nakažených cestujících, jejímž výhradním účelem je trasování kontaktů osob vystavených viru SARS-CoV-2 prostřednictvím příslušných orgánů pro EWRS (dále jen „platforma pro výměnu PLF“), se zřizuje v rámci EWRS jako doplnění funkce selektivního rozesílání zpráv, která již v rámci uvedeného systému existuje. Platforma pro výměnu PLF poskytne digitální vstupní místo, aby za účelem výměny údajů shromážděných díky PLF mohly příslušné orgány pro EWRS bezpečně připojit své vnitrostátní systémy digitálních PLF nebo se bezpečně připojit ke společnému systému unijních digitálních formulářů pro trasování cestujících (dále jen „unijní dPLF“). Příslušné orgány pro EWRS musí být schopny používat platformu pro výměnu dalších údajů, to znamená epidemiologických údajů pro výhradní účel trasování kontaktů osob vystavených viru SARS-CoV-2, v souladu s čl. 2b odst. 5. 2. Platformu pro výměnu PLF provozuje ECDC. 3. Aby splnily povinnost podle článku 2 informovat o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách identifikovaných v souvislosti se shromažďováním údajů uvedených v PLF, musí příslušné orgány pro EWRS členských států, jež vyžadují vyplnění PLF, přistoupit k výměně souboru údajů uvedených v PLF podle článku 2b prostřednictvím platformy pro výměnu PLF. 4. Příslušné orgány pro EWRS mohou pokračovat v plnění povinnosti podle čl. 9 odst. 1 a 3 rozhodnutí č. 1082/2013/EU informovat o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách identifikovaných v souvislosti se shromažďováním údajů uvedených v PLF prostřednictvím dalších existujících komunikačních kanálů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto rozhodnutí, a to dočasně a za předpokladu, že taková volba neohrozí účel trasování kontaktů. 5. Platforma pro výměnu PLF nesmí uchovávat údaje uvedené v PLF a další epidemiologické údaje. Příslušným orgánům pro EWRS pouze umožňuje přijímat údaje, které jim zaslaly jiné příslušné orgány pro EWRS, za výhradním účelem trasování kontaktů vystavených viru SARS-CoV-2. ECDC má k uvedeným údajům přístup pouze za účelem zajištění řádného fungování platformy pro výměnu PLF. 6. Příslušné orgány pro EWRS nesmí prostřednictvím platformy pro výměnu PLF uchovávat údaje uvedené v PLF a epidemiologické údaje po dobu delší, než je doba uchovávání, která se vztahuje se na vykonávání jejich vnitrostátních činností týkajících se trasování kontaktů vystavených viru SARS-CoV-2. 7. Se střediskem ECDC při plnění úkolů, které jsou mu svěřeny podle tohoto rozhodnutí, zejména pokud jde o technická a organizační opatření související s přípravou, zavedením, prováděním, provozem, údržbou a dalším rozvojem platformy pro výměnu PLF, spolupracuje Komise. 8. Zpracování osobních údajů v platformě pro výměnu PLF za výhradním účelem trasování kontaktů vystavených viru SARS-CoV-2 se provádí do 31. května 2022 nebo do chvíle, kdy generální ředitel Světové zdravotnické organizace v souladu s Mezinárodními zdravotnickými předpisy prohlásí, že ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu způsobené virem SARS-CoV-2 pominulo, podle toho, co nastane dříve. Článek 2b Údaje k výměně 1. Příslušné orgány pro EWRS členského státu, v němž je zjištěn nakažený cestující, předají při vydání varovného hlášení prostřednictvím platformy pro výměnu PLF příslušným orgánům pro EWRS členského státu původního odcestování nebo pobytu, pokud se místo pobytu liší od místa původního odcestování nakaženého cestujícího tyto údaje uvedené v PLF:
2. Příslušné orgány pro EWRS členského státu, z něhož nakažený cestující původně odcestoval, mohou přijaté údaje uvedené v PLF předat členskému státu odcestování, který není totožný s členským státem uvedeným v PLF jako členský stát původního odcestování, pokud mají doplňující informace o tom, který členský stát by měl provést trasování kontaktů. 3. Příslušné orgány pro EWRS členského státu, v němž je zjištěn nakažený cestující, předají při vydání varovného hlášení prostřednictvím platformy pro výměnu PLF příslušným orgánům pro EWRS všech členských států tyto údaje uvedené v PLF týkající se každé etapy cesty tohoto cestujícího:
4. Pokud příslušné orgány pro EWRS členského státu, který vydává varovné hlášení, mohou na základě informací, jež mají k dispozici, určit dotčené členské státy, předají údaje uvedené v odstavci 3 pouze příslušným orgánům pro EWRS dotčených členských států. 5. Pokud je to nutné s ohledem na účinné provedení trasování kontaktů, musí být příslušné orgány pro EWRS schopny poskytnout tyto epidemiologické údaje:
Článek 2c Odpovědnost příslušných orgánů pro EWRS a ECDC při zpracování údajů uvedených v PLF 1. Příslušné orgány pro EWRS, které si vyměňují údaje uvedené v PLF a údaje podle čl. 2b odst. 5, jsou společnými správci pro zadávání a předávání těchto údajů v rámci platformy pro výměnu PLF, a to až do jejich přijetí. Povinnosti společných správců se určí v souladu s přílohou II. Každý členský stát, který si přeje účastnit se přeshraniční výměny údajů uvedených v PLF prostřednictvím platformy pro výměnu PLF, musí před zahájením své účasti o svém záměru uvědomit ECDC a oznámit mu svůj příslušný orgán pro EWRS, který byl jmenován jako odpovědný správce. 2. Zpracovatelem údajů vyměňovaných prostřednictvím platformy pro výměnu PLF je ECDC. Poskytuje platformu pro výměnu PLF a zajišťuje bezpečnost zpracování údajů vyměňovaných prostřednictvím platformy pro výměnu PLF i bezpečnost jejich předávání a musí splňovat povinnosti zpracovatele stanovené v příloze III. 3. ECDC a příslušné orgány pro EWRS s oprávněním k přístupu do platformy pro výměnu PLF pravidelně testují, posuzují a hodnotí účinnost technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování údajů uvedených v PLF vyměňovaných prostřednictvím platformy pro výměnu PLF. 4. ECDC zapojí Komisi jako náhradního zpracovatele a zajistí, aby se na ni vztahovaly povinnosti týkající se ochrany údajů stanovené v tomto rozhodnutí.“; |
|
3) |
v čl. 3 odst. 3 se slova „v příloze“ nahrazují slovy „v příloze IV“; |
|
4) |
v příloze se záhlaví „PŘÍLOHA“ nahrazuje záhlavím „PŘÍLOHA IV“; |
|
5) |
vkládají se přílohy I, II a III ve znění uvedeném v příloze tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. června 2021.
V Bruselu dne 27. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.
(2) Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).
(4) Společná akce v oblasti připravenosti a akce v místech vstupu (přístavy, letiště a pozemní přechody) HEALTHY GATEWAYS sdružuje 28 evropských zemí, finanční prostředky poskytuje třetí víceletý program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
MINIMÁLNÍ SOUBOR ÚDAJŮ UVEDENÝCH V PLF, KTERÉ MAJÍ BÝT SHROMÁŽDĚNY PROSTŘEDNICTVÍM VNITROSTÁTNÍCH PLF
PLF musí obsahovat přinejmenším tyto údaje:
|
1) |
jméno; |
|
2) |
příjmení; |
|
3) |
datum narození; |
|
4) |
telefonní číslo (pevná linka a/nebo mobilní telefon); |
|
5) |
e-mailová adresa: |
|
6) |
adresa místa pobytu; |
|
7) |
cílová nebo poslední destinace celé cesty v EU; |
|
8) |
pro každou etapu cesty až do členského státu, který vyžaduje vyplnění PLF, se uvedou tyto informace:
|
PŘÍLOHA II
ODPOVĚDNOST ZÚČASTNĚNÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ JAKO SPOLEČNÝCH SPRÁVCŮ PLATFORMY PRO VÝMĚNU PLF
ODDÍL 1
Rozdělení povinností
|
1) |
Každý příslušný orgán pro EWRS zajistí, aby se zpracování osobních údajů uvedených v PLF a dalších epidemiologických údajů vyměňovaných prostřednictvím platformy pro výměnu PLF provádělo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*). Zejména zajistí, aby údaje, které vkládá do platformy pro výměnu PLF a jejím prostřednictvím vyměňuje, byly přesné a omezovaly se na údaje stanovené v článku 2b tohoto rozhodnutí. |
|
2) |
Každý příslušný orgán pro EWRS zůstává výhradním správcem shromažďování, využívání, zpřístupňování a jakékoli jiné zpracování údajů uvedených v PLF a dalších epidemiologických údajů prováděné mimo platformu pro výměnu PLF. Každý příslušný orgán pro EWRS zajistí, aby se předávání údajů provádělo v souladu s technickými specifikacemi stanovenými pro platformu pro výměnu PLF. |
|
3) |
Pokyny zpracovateli zasílá kterékoli z kontaktních míst společných správců po dohodě s ostatními společnými správci. |
|
4) |
K údajům uvedeným v PLF a dalším epidemiologickým údajům vyměňovaným prostřednictvím platformy pro výměnu PLF mohou mít přístup pouze osoby s oprávněním, které udělily příslušné orgány pro EWRS. |
|
5) |
Každý příslušný orgán pro EWRS zřídí kontaktní místo s funkční e-mailovou schránkou, které bude sloužit pro komunikaci mezi společnými správci a mezi společnými správci a zpracovatelem. Rozhodovací postup společných správců určuje pracovní skupina Výboru pro zdravotní bezpečnost v rámci EWRS. |
|
6) |
Každý příslušný orgán pro EWRS přestane být společným správcem od data zrušení své účasti v platformě pro výměnu PLF. Je však nadále odpovědný za shromáždění a předání údajů uvedených v PLF a dalších epidemiologických údajů prostřednictvím platformy pro výměnu PLF z doby před zrušením své účasti. |
|
7) |
Každý příslušný orgán pro EWRS vede záznamy o činnostech zpracování, za které je odpovědný. Ve zmíněných záznamech může být uvedeno společné správcovství. |
ODDÍL 2
Odpovědnost a úloha při vyřizování žádostí a informování subjektů údajů
|
1) |
Každý příslušný orgán pro EWRS vyžadující vyplnění PLF poskytne přeshraničním cestujícím (dále jen „subjekty údajů“) v souladu s články 13 a 14 nařízení (EU) 2016/679 informace o okolnostech výměny jejich údajů uvedených v PLF a epidemiologických údajů prostřednictvím platformy pro výměnu údajů pro účely trasování kontaktů. |
|
2) |
V souladu s nařízením (EU) 2016/679 funguje každý příslušný orgán pro EWRS jako kontaktní místo pro subjekty údajů a zpracovává žádosti týkající se výkonu jejich práv, které předložily tyto subjekty nebo jejich zástupci. Každý příslušný orgán pro EWRS určí zvláštní kontaktní místo vyhrazené pro žádosti obdržené od subjektů údajů. Jestliže příslušný orgán pro EWRS obdrží žádost subjektu údajů, která nespadá do jeho odpovědnosti, neprodleně ji předá odpovědnému příslušnému orgánu pro EWRS a informuje ECDC. Příslušné orgány pro EWRS si na požádání poskytují navzájem součinnost při vyřizování žádostí subjektů údajů týkajících se společného správcovství a odpovídají bez prodlení, nejpozději však do 15 dní od obdržení žádosti o součinnost. |
|
3) |
Každý příslušný orgán pro EWRS poskytne subjektům údajů obsah této přílohy včetně ujednání stanovených v bodech 1 a 2. |
ODDÍL 3
Řízení bezpečnostních incidentů, včetně porušení ochrany osobních údajů
|
1) |
Příslušné orgány pro EWRS si jakožto společní správci vzájemně poskytují součinnost při identifikaci a řešení všech bezpečnostních incidentů, včetně porušení ochrany osobních údajů, které souvisí se zpracováním údajů uvedených v PLF a epidemiologických údajů vyměňovaných prostřednictvím platformy pro výměnu PLF. |
|
2) |
Příslušné orgány pro EWRS se zejména vzájemně informují o:
|
|
3) |
Příslušné orgány pro EWRS informují o každém porušení ochrany osobních údajů v souvislosti s operací zpracování v platformě pro výměnu PLF středisko ECDC, příslušné dozorové úřady a případně subjekty údajů, pokud je to požadováno, v souladu s článkem 33 a 34 nařízení (EU) 2016/679 nebo po oznámení, které učinilo ECDC. |
|
4) |
Každý příslušný orgán pro EWRS provede vhodná technická a organizační opatření, která mají:
|
ODDÍL 4
Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů
Jestliže správce potřebuje informace od jiného správce, aby splnil své povinnosti uvedené v článcích 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679, zašle konkrétní žádost do funkční e-mailové schránky uvedené v oddíle 1 pododdíle 1 bodě 5. Dožádaný správce vynaloží veškeré úsilí, aby tyto informace poskytl.
PŘÍLOHA III
ODPOVĚDNOST ECDC JAKO ZPRACOVATELE V SOUVISLOSTI S PLATFORMOU PRO VÝMĚNU PLF
1)
ECDC zavede a zajistí bezpečnou a spolehlivou komunikační infrastrukturu, která propojí příslušné orgány členských pro EWRS členských států zúčastněných na platformě pro výměnu PLF.Zpracování, které ECDC provádí v platformě pro výměnu PLF, obnáší tyto úkoly:
|
a) |
vymezit minimální soubor technických požadavků, aby byl umožněn bezproblémový a bezpečný onboarding a offboarding vnitrostátních databází PLF; |
|
b) |
zajistit bezpečnou a automatickou interoperabilitu vnitrostátních databází PLF. |
2)
Aby ECDC splnilo své povinnosti jako zpracovatel údajů v platformě pro výměnu PLF, zapojí Komisi jako dílčího zpracovatele a zajistí, aby se na ni vztahovaly stejné povinnosti v oblasti ochrany údajů, jaké jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.ECDC může oprávnit Komisi, aby jako další dílčí zpracovatele zapojila třetí strany.
Pokud Komise dílčí zpracovatele zapojí, ECDC musí:
|
a) |
zajistit, aby se na tyto dílčí zpracovatele vztahovaly stejné povinnosti v oblasti ochrany údajů, jaké jsou stanoveny v tomto rozhodnutí; |
|
b) |
uvědomit správce o veškerých zamýšlených změnách týkajících se zařazení dalšího dílčího zpracovatele nebo jeho nahrazení, což správcům umožňuje proti takovým změnám vznést námitku prostou většinou. |
3)
ECDC:|
a) |
zavede a zajišťuje bezpečnou a spolehlivou komunikační infrastrukturu, která propojí příslušné orgány pro EWRS členských států zúčastněných na platformě pro výměnu PLF; |
|
b) |
zpracuje údaje uvedené v PLF a další epidemiologické údaje pouze na základě zadokumentovaných pokynů od správců, ledaže to vyžaduje právo Unie; v takovém případě ECDC před zpracováním o tomto právním požadavku uvědomí správce, ledaže by toto právo předložení takových informací zakazovalo z důležitých důvodů veřejného zájmu; |
|
c) |
zavede bezpečnostní plán, plán kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii. |
|
d) |
přijme nezbytná opatření pro zachování integrity zpracovávaných údajů uvedených v PLF a dalších epidemiologických údajů; |
|
e) |
přijme veškerá nejmodernější organizační, fyzická a elektronická bezpečnostní opatření pro údržbu platformy pro výměnu PLF; za tímto účelem ECDC:
|
|
f) |
přijme veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby nedošlo k ohrožení bezproblémového fungování platformy pro výměnu PLF; za tímto účelem zavede ECDC zvláštní postupy týkající se fungování platformy pro výměnu PLF a připojení backendových serverů k platformě pro výměnu PLF; patří sem:
|
|
g) |
přijme nejmodernější fyzická a/nebo elektronická bezpečnostní opatření pro zařízení, v nichž se nachází vybavení platformy pro výměnu PLF, a pro kontroly přístupu k údajům a zabezpečení; za tímto účelem ECDC:
|
|
h) |
podnikne kroky k ochraně své domény, včetně přerušení připojení, v případě závažného odchýlení od zásad a koncepcí v oblasti kvality nebo bezpečnosti; |
|
i) |
spravuje plán řízení rizik v oblasti své působnosti; |
|
j) |
sleduje – v reálném čase – výkonnost všech složek služby v rámci svých služeb platformy pro výměnu PLF, vypracovává pravidelné statistiky a vede záznamy; |
|
k) |
zajistí nepřetržitou dostupnost služby s přijatelnou odstávkou pro účely údržby; |
|
l) |
poskytuje podporu všem službám platformy pro výměnu PLF v angličtině prostřednictvím telefonu, e-mailu nebo webového portálu a přijímá volání od oprávněných volajících, jimiž jsou: koordinátoři platformy pro výměnu PLF a jejich příslušné asistenční služby, projektoví referenti a osoby určené ECDC; |
|
m) |
pomáhá správcům prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření, pokud je to možné, při plnění povinnosti správců reagovat na žádosti o výkon práv subjektu údajů, jak jsou stanovena v kapitole III nařízení (EU) 2016/679; |
|
n) |
podporuje správce poskytováním informací o platformě pro výměnu PLF za účelem plnění povinností podle článků 32, 35 a 36 nařízení (EU) 2016/679; |
|
o) |
zajišťuje, aby údaje uvedené v PLF a epidemiologické údaje předávané prostřednictvím platformy pro výměnu PLF byly nesrozumitelné všem osobám, které nemají oprávnění přístupu k těmto údajům, a to zejména používáním silného šifrování; |
|
p) |
přijme veškerá příslušná opatření, která zabrání tomu, aby provozovatelé platformy pro výměnu PLF měli neoprávněný přístup k předávaným údajům uvedeným v PLF a epidemiologickým údajům; |
|
q) |
přijme opatření s cílem usnadnit interoperabilitu a komunikaci mezi určenými správci platformy pro výměnu PLF; |
|
r) |
vede záznamy o činnostech zpracování prováděných za správce podle čl. 31 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725. |
(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).