1.   Pro účely šestého pododstavce čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES provozovatel obchodních letadel zřídí, zdokumentuje, zavede a udržuje písemný postup pro monitorování veškerých množství způsobilého leteckého paliva použitého pro podzvukové lety a ve svém ročním výkazu emisí vykáže množství uplatňovaných způsobilých leteckých paliv jako samostatnou položku.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku provozovatel letadel zajistí, aby veškeré způsobilé množství uplatňovaného leteckého paliva bylo certifikováno v souladu s článkem 30 směrnice (EU) 2018/2001. Provozovatel letadel může využít údaje zaznamenané v databázi Unie, jež byla zřízena v souladu s čl. 28 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001.

3.   U směsných leteckých paliv může provozovatel letadel buď předpokládat absenci způsobilého leteckého paliva a použít standardní hodnotu fosilní části 100 %, nebo určit způsobilý podíl v souladu s odstavcem 4 či 5. Provozovatel letadel může rovněž vykazovat čisté způsobilé letecké palivo se 100 % způsobilého podílu.

4.   Pokud jsou způsobilá letecká paliva fyzicky smísena s fosilními palivy a dodávána do letadla ve fyzicky identifikovatelných dávkách, může provozovatel letadel založit odhad způsobilého obsahu na hmotnostní bilanci zakoupených fosilních paliv a způsobilých leteckých paliv.

Kromě toho provozovatel letadel příslušnému úřadu uspokojivě prokáže, že způsobilé letecké palivo je přiřazeno k letu bezprostředně po doplnění paliva pro daný let.

Pokud se mezi těmito lety uskuteční několik následujících letů bez doplnění paliva, rozdělí provozovatel letadel množství způsobilého leteckého paliva a přidělí je těmto letům poměrně k emisím z těchto letů vypočteným pomocí předběžného emisního faktoru.

5.   Pokud způsobilé letecké palivo nelze na letišti fyzicky přiřadit konkrétnímu letu, přiřadí provozovatel letadel způsobilá letecká paliva ke svým letům, pro které musí být vyřazeny povolenky v souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, úměrně k emisím z těchto letů odlétajících z tohoto letiště vypočteným pomocí předběžného emisního faktoru.

Provozovatel letadla může způsobilý podíl stanovit na základě záznamů o nákupu způsobilého leteckého paliva s ekvivalentním obsahem energie za předpokladu, že příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že způsobilé letecké palivo bylo dodáno do palivového systému letiště odletu ve vykazovaném období nebo 3 měsíce před začátkem nebo 3 měsíce po skončení tohoto vykazovaného období.

6.   Pro účely odstavců 4 a 5 tohoto článku provozovatel letadel příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že:

a)	celkové množství uplatňovaného způsobilého leteckého paliva nepřesahuje celkové využití paliva uvedeným provozovatelem letadel pro lety, pro které musí být vyřazeny povolenky podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, pocházející z letiště, na které je způsobilé letecké palivo dodáváno;

b)	množství způsobilého leteckého paliva pro lety, pro které musí být vyřazeny povolenky podle čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, nepřesahuje celkové množství zakoupeného způsobilého leteckého paliva, od něhož se odečte celkové množství způsobilého leteckého paliva prodaného třetím stranám;

c)	způsobilý podíl způsobilého leteckého paliva přiřazeného k letům agregovaným na dvojici letišť nepřekračuje maximální limit směšování paliv pro dané způsobilé letecké palivo certifikovaný podle uznávané mezinárodní normy, pokud se na něj takové omezení vztahuje;

d)	nedochází ke dvojímu započítávání stejného množství způsobilého leteckého paliva, zejména pokud dřívější výkaz ani nikdo jiný, či jiný systém neuvádí, že zakoupené biopalivo bylo použito.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) až c) se veškeré palivo zbývající v nádržích po letu a před doplněním považuje za 100 % fosilní palivo.

Pro účely prokázání souladu s požadavky uvedenými v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce a v příslušných případech může provozovatel letadel použít údaje zaznamenané v databázi Unie zřízené v souladu s čl. 28 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001.

7.   Pokud je emisní faktor způsobilého leteckého paliva roven nule, emisní faktor každého směsného leteckého paliva se vypočítá a vykazuje jako předběžný emisní faktor vynásobený fosilní částí paliva.“

1.   Použije se článek 11, čl. 12 odst. 2, články 13 a 14, čl. 15 odst. 1 a 2 a článek 16. Za tímto účelem:

a)	se jakýkoli odkaz na provozovatele nebo provozovatele letadel považuje za odkaz na regulovaný subjekt;

b)	se jakýkoli odkaz na činnost v oblasti letectví považuje za odkaz na činnost regulovaného subjektu.

2.   Nejpozději čtyři měsíce před tím, než regulovaný subjekt zahájí činnost, na kterou se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, předloží příslušnému orgánu ke schválení plán monitorování, pokud příslušný orgán nestanoví pro toto předložení jinou lhůtu.

Plán monitorování sestává z podrobné, úplné a transparentní dokumentace metodiky monitorování konkrétního regulovaného subjektu a obsahuje přinejmenším náležitosti, které jsou uvedeny v příloze I.

Společně s plánem monitorování předloží regulovaný subjekt výsledky posouzení rizika prokazující, že navrhované kontrolní činnosti a jejich postupy odpovídají zjištěným inherentním a kontrolním rizikům.

3.   Významné změny plánu monitorování regulovaného subjektu v souladu s článkem 15 zahrnují:

a)	změny kategorie regulovaného subjektu, které vyžadují změnu metodiky monitorování nebo vedou ke změně příslušné úrovně závažnosti podle článku 23 prováděcího nařízení (EU) 2018/2067;

b)	změny ohledně toho, zda je regulovaný subjekt považován za „regulovaný subjekt s nízkými emisemi“, a to bez ohledu na článek 75n;

c)	změnu použité úrovně přesnosti;

d)	zavedení nových palivových toků;

e)	změnu kategorizace palivových toků – mezi významnými nebo minimálními palivovými toky, pokud taková změna vyžaduje změnu metodiky monitorování;

f)	změnu standardní hodnoty pro výpočtový faktor, má-li být tato hodnota uvedena v plánu monitorování;

g)	změnu standardní hodnoty pro relevantní podíl;

h)	zavedení nových metod nebo změny stávajících metod týkajících se odebírání vzorků, analýzy nebo kalibrace, pokud to má přímý vliv na přesnost údajů o emisích.

1.   Pokud regulovaný subjekt tvrdí, že použití určité metodiky monitorování by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, posoudí příslušný orgán, zda jsou náklady neúměrně vysoké, s ohledem na odůvodnění regulovaného subjektu.

Příslušný orgán považuje náklady za neúměrně vysoké v případě, že jejich odhadovaná výše přesáhne přínos. Za tímto účelem se přínos vypočítá vynásobením faktoru zlepšení a referenční ceny 60 EUR za povolenku. Náklady zahrnují odpovídající dobu amortizace založenou na ekonomické životnosti vybavení.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 regulovaný subjekt zohlední náklady na použití určité metodiky monitorování, které vznikly spotřebitelům propuštěných palivových toků včetně konečných spotřebitelů. Pro účely tohoto pododstavce může regulovaný subjekt uplatnit konzervativní odhady nákladů.

Pro účely monitorování a vykazování historických emisí za rok 2024 v souladu s čl. 30f odst. 4 směrnice 2003/87/ES mohou členské státy osvobodit regulované subjekty od povinnosti odůvodnit, že by určitá metodika monitorování byla spojena s neúměrně vysokými náklady.

3.   Při posuzování nepřiměřené povahy nákladů s ohledem na volbu úrovní přesnosti množství propuštěného paliva regulovaného subjektu použije příslušný orgán jako faktor zlepšení uvedený v odstavci 1 rozdíl mezi aktuálně dosahovanou nejistotou a prahovou hodnotou nejistoty dané úrovně přesnosti, která by byla dosažena zlepšením vynásobeným průměrnými ročními emisemi způsobenými daným palivovým tokem za poslední 3 roky.

Pokud takové údaje o průměrných ročních emisích způsobených daným palivovým tokem za poslední tři roky neexistují, poskytne regulovaný subjekt konzervativní odhad průměrných ročních emisí s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy. Pro měřicí přístroje podléhající vnitrostátní zákonné metrologické kontrole může být aktuálně dosažená nejistota nahrazena maximální dovolenou chybou v provozu povolenou příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Pro účely tohoto odstavce se použije čl. 38 odst. 5, za předpokladu, že regulovaný subjekt má k dispozici příslušné informace o kritériích udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy použitých pro spalování.

4.   Při posuzování nepřiměřené povahy nákladů s ohledem na volbu úrovní přesnosti pro stanovení relevantního podílu regulovaného subjektu a s ohledem na opatření, která umožňují zvýšení kvality údajů o vykazovaných emisích, avšak bez přímého vlivu na přesnost údajů o množství propuštěného paliva, použije příslušný orgán faktor zlepšení ve výši 1 % průměrných ročních emisí z příslušných palivových toků za tři poslední vykazovaná období. Opatření, která umožňují zvýšení kvality vykazování emisí, ale bez přímého dopadu na přesnost údajů o množství propuštěného paliva, mohou zahrnovat:

a)	přechod ze standardních hodnot k analýzám pro stanovení výpočtových faktorů;

b)	zvýšení počtu analýz na palivový tok;

c)

pokud určitý úkol měření nespadá pod vnitrostátní zákonnou metrologickou kontrolu, nahrazení měřicích přístrojů přístroji splňujícími příslušné požadavky zákonné metrologické kontroly daného členského státu v podobných oblastech použití nebo měřicími přístroji splňujícími vnitrostátní předpisy přijaté podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU (*4) nebo směrnice 2014/32/EU;

d)	zkrácení intervalů kalibrace a údržby měřicích přístrojů;

e)	zlepšení činností týkajících se toku dat a kontrolních činností, které podstatně snižují inherentní nebo kontrolní rizika;

f)	přechod regulovaných subjektů na přesnější identifikaci relevantního podílu.

5.   Náklady na opatření týkající se zlepšení metodiky monitorování regulovaného subjektu nejsou považovány za nepřiměřené až do souhrnné výše 4 000 EUR za vykazované období. Pro regulované subjekty s nízkými emisemi činí tato prahová hodnota 1 000 EUR za vykazované období.

1.   Za účelem monitorování emisí a stanovení minimálních požadavků na úrovně přesnosti souvisejících výpočtových faktorů určí každý regulovaný subjekt svou kategorii podle odstavce 2 a případně kategorii jednotlivých palivových toků podle odstavce 3.

2.   Regulovaný subjekt se zařadí do jedné z následujících kategorií:

a)	subjekt kategorie A, pokud je v letech 2027 až 2030 průměrné množství ověřených ročních emisí nejvýše 50 000 tun CO2(e) za 2 roky, které bezprostředně předcházejí vykazovanému období, s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy;

b)	subjekt kategorie B, pokud je v letech 2027 až 2030 průměrné množství ověřených ročních emisí vyšší než 50 000 tun CO2(e) za 2 roky, které bezprostředně předcházejí vykazovanému období, s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy.

Od roku 2031 se subjekty kategorie A a B uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) určí na základě průměrného množství ověřených ročních emisí za obchodovací období, které bezprostředně předchází aktuálnímu obchodovacímu období.

Odchylně od čl. 14 odst. 2 může příslušný orgán povolit regulovanému subjektu, aby plán monitorování neupravoval, pokud prahová hodnota pro klasifikaci regulovaného subjektu podle ověřených emisí uvedená v prvním pododstavci byla překročena, avšak regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokázal, že v předchozích pěti vykazovaných obdobích daná prahová hodnota dosud nebyla překročena a že v následujících vykazovaných obdobích nebude znovu překročena.

3.   Regulovaný subjekt zařadí každý palivový tok do jedné z následujících kategorií:

a)	minimální palivové toky, kdy palivové toky vybrané regulovaným subjektem dohromady představují méně než 1 000 tun fosilního CO2 za rok;

b)	významné palivové toky, což jsou palivové toky, které nespadají do kategorie uvedené v písmenu a).

Odchylně od čl. 14 odst. 2 může příslušný orgán povolit regulovanému subjektu, aby plán monitorování neupravoval, pokud prahová hodnota pro klasifikaci palivového toku podle ověřených emisí jako minimálního palivového toku uvedená v prvním pododstavci byla překročena, avšak regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokázal, že v posledních pěti vykazovaných obdobích daná prahová hodnota dosud nebyla překročena a že v následujících vykazovaných obdobích nebude znovu překročena.

4.   Pokud průměrné množství ověřených ročních emisí použité pro určení kategorie regulovaného subjektu podle odstavce 2 není k dispozici nebo již není pro účely odstavce 2 směrodatné, použije regulovaný subjekt ke stanovení kategorie regulovaného subjektu konzervativní odhad průměrných ročních emisí, s vyloučením CO2 pocházejícího z biomasy.

5.   Pro účely tohoto článku se použije čl. 38 odst. 5.

1.   Není-li použití plánu monitorování schváleného příslušným orgánem z technických důvodů dočasně proveditelné, použije daný regulovaný subjekt nejvyšší dosažitelnou úroveň přesnosti, případně, s výjimkou relevantního podílu, konzervativní přístup bez použití úrovně přesnosti, jestliže úroveň přesnosti není možné použít, a to dokud nebudou obnoveny podmínky pro použití úrovně přesnosti schválené v plánu monitorování.

Regulovaný subjekt přijme veškerá nezbytná opatření, aby umožnil okamžitý návrat k používání plánu monitorování schváleného příslušným orgánem.

2.   Dočasnou změnu metodiky monitorování podle odstavce 1 oznámí příslušný regulovaný subjekt neprodleně příslušnému orgánu, přičemž uvede:

a)	důvody odchýlení od plánu monitorování schváleného příslušným orgánem;

b)	podrobné údaje o dočasné metodice monitorování, kterou používá ke stanovení emisí, dokud nebudou obnoveny podmínky pro použití plánu monitorování schváleného příslušným orgánem;

c)	opatření, která přijme k obnovení podmínek pro použití plánu monitorování schváleného příslušným orgánem;

d)	předpokládaný okamžik, kdy bude možné znovu použít plán monitorování schválený příslušným orgánem.

1.   Při určování příslušných úrovní přesnosti významných palivových toků použije každý regulovaný subjekt ke stanovení množství propuštěného paliva a jednotlivých výpočtových faktorů následující úrovně přesnosti:

a)	minimálně úrovně přesnosti uvedené v příloze V, jedná-li se o subjekt kategorie A nebo v případě, že je vyžadován výpočtový faktor pro palivový tok, který je standardním komerčním palivem;

b)	nejvyšší úroveň přesnosti vymezenou v příloze IIa v ostatních případech, jiných než případ uvedený pod písmenem a).

Pro množství propuštěného paliva a výpočtové faktory významných palivových toků však může regulovaný subjekt použít úroveň přesnosti až o dva stupně nižší, než jsou úrovně přesnosti požadované v prvním pododstavci, přičemž minimální úroveň přesnosti je 1, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že úroveň přesnosti vyžadovaná podle prvního pododstavce, nebo v příslušných případech další nejvyšší úroveň, není technicky proveditelná nebo je spojena s neúměrně vysokými náklady.

2.   Pro minimální palivové toky může regulovaný subjekt určit množství propuštěného paliva a jednotlivé výpočtové faktory pomocí konzervativních odhadů, nikoli pomocí úrovní přesnosti, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

Pro palivové toky uvedené v prvním pododstavci může regulovaný subjekt určit množství propuštěného paliva na základě faktur nebo záznamů o nákupu, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

3.   Pokud příslušný orgán povolil použití emisních faktorů vyjádřených jako t CO2/t nebo t CO2/Nm3 pro paliva, může být jednotkový konverzní faktor monitorován pomocí konzervativního odhadu, nikoli pomocí úrovní přesnosti, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

1.   Při určování příslušných úrovní přesnosti pro palivové toky pro stanovení relevantního podílu použije každý regulovaný subjekt nejvyšší úroveň přesnosti stanovenou v příloze IIa.

Regulovaný subjekt ale může použít úroveň přesnosti o jeden stupeň nižší, než jsou úrovně přesnosti požadované v prvním pododstavci, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že úroveň přesnosti vyžadovaná podle prvního pododstavce není technicky proveditelná, je spojena s neúměrně vysokými náklady nebo že nejsou k dispozici metody uvedené v čl. 75 l odst. 2 písm. a) až d).

Pokud nelze druhý pododstavec použít, může regulovaný subjekt uplatnit úroveň přesnosti o dva stupně nižší, než jsou úrovně přesnosti požadované v prvním pododstavci, přičemž minimální úroveň přesnosti je 1, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že úroveň přesnosti vyžadovaná podle prvního pododstavce není technicky proveditelná, je spojena s neúměrně vysokými náklady nebo že metody stanovené v nižších úrovních vedou na základě zjednodušeného posouzení nejistoty k přesnějšímu určení toho, zda se palivo používá ke spalování v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES.

Pokud regulovaný subjekt používá pro určitý palivový tok více než jednu metodu uvedenou v čl. 75 l odst. 2, 3 a 4, musí prokázat, že podmínky tohoto odstavce jsou splněny pouze s ohledem na podíl propuštěného množství paliva, pro který je požadována metoda nižší úrovně přesnosti.

2.   U minimálních palivových toků se od regulovaného subjektu nevyžaduje, aby prokazoval, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, pokud definované úrovně přesnosti nelze dosáhnout bez dalšího úsilí.

1.   Regulovaný subjekt stanoví množství propuštěného paliva v palivovém toku některým z následujících způsobů:

a)

pokud dotčené regulované subjekty a palivové toky odpovídají subjektům s vykazovacími povinnostmi a energetickým produktům podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice Rady 2003/96/ES a (EU) 2020/262, na základě metod měření používaných pro účely těchto aktů, pokud jsou tyto metody založeny na vnitrostátní metrologické kontrole;

b)	na základě agregace měření množství v místě, kde jsou palivové toky propouštěny ke spotřebě;

c)	na základě průběžného měření v místě, kde jsou palivové toky propouštěny ke spotřebě.

Příslušné orgány však mohou požadovat, aby regulované subjekty v příslušných případech používaly pouze metodu uvedenou v prvním pododstavci písm. a).

2.   Pokud není technicky možné stanovit množství propuštěného paliva za celý kalendářní rok nebo pokud by to bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může regulovaný subjekt na základě schválení příslušného orgánu zvolit další nejvhodnější den pro oddělení jednoho monitorovaného roku od roku následujícího a provést odpovídající sladění s požadovaným kalendářním rokem. Odchylky, které se vztahují na jeden nebo více palivových toků, musí být řádně zaznamenány v plánu monitorování, být základem hodnoty reprezentativní pro daný kalendářní rok a důsledně zváženy vzhledem k následujícímu roku. Komise může poskytnout příslušná doporučení.

Při určování množství propuštěného paliva v souladu s odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku se použijí články 28 a 29, s výjimkou čl. 28 odst. 2 druhého pododstavce, druhé věty a třetího pododstavce. Pro tento účel se jakýkoli odkaz na provozovatele nebo zařízení považuje za odkaz na regulovaný subjekt.

Regulovaný subjekt může posouzení nejistoty zjednodušit tím, že předpokládá, že počet maximálních dovolených chyb stanovený pro měřicí přístroj v provozu lze považovat za nejistotu po celé vykazované období, jak to vyžaduje vymezení úrovní přesnosti v příloze IIa.

3.   Odchylně od článku 75h může regulovaný subjekt v případě použití metody uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku stanovit množství propuštěného paliva bez použití úrovní přesnosti. Příslušné orgány podají Komisi do 30. června 2026 zprávu o praktickém uplatňování a míře nejistoty metody uvedené ve zmíněném písmenu.

1.   Použijí se ustanovení článku 30, čl. 31 odst. 1, 2 a 3 a článků 32, 33, 34 a 35. Za tímto účelem:

a)	se jakýkoli odkaz na provozovatele považuje za odkaz na regulovaný subjekt;

b)	se jakýkoli odkaz na údaje o činnosti považuje za odkaz na množství propuštěného paliva;

c)	se jakýkoli odkaz na paliva nebo materiály považuje za odkaz na paliva ve smyslu čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES;

d)	jakýkoli odkaz na přílohu II se považuje za odkaz na přílohu IIa.

2.   Příslušný orgán může vyžadovat, aby regulovaný subjekt stanovil jednotkový konverzní faktor a emisní faktor paliv podle definice v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES za použití stejných úrovní přesnosti, jaké jsou požadovány pro standardní komerční paliva, pokud na vnitrostátní nebo regionální úrovni vykazuje 95 % interval spolehlivosti jeden z následujících parametrů:

a)	výhřevnost nižší než 2 %;

b)	emisní faktor nižší než 2 %, pokud jsou množství propuštěného paliva vyjádřena jako obsah energie.

Před uplatněním této odchylky předloží příslušný orgán Komisi ke schválení přehled metody a zdrojů údajů použitých pro stanovení toho, zda byla v posledních 3 letech splněna jedna z těchto podmínek, a pro zajištění toho, aby použité hodnoty byly v souladu s průměrnými hodnotami používanými provozovateli na odpovídající vnitrostátní nebo regionální úrovni. Příslušný orgán může tyto důkazy shromáždit nebo si je vyžádat. Nejméně jednou za 3 roky použité hodnoty přezkoumá a vyrozumí Komisi o případných významných změnách s přihlédnutím k průměru hodnot používaných provozovateli na odpovídající celostátní nebo regionální úrovni.

Komise může pravidelně přezkoumávat význam tohoto ustanovení a podmínek stanovených v tomto odstavci s ohledem na vývoj na trhu s palivy a na evropské normalizační procesy.

1.   Pokud se množství propuštěného paliva v palivovém toku používá pouze pro spalování v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, stanoví se relevantní podíl na hodnotu 1.

Pokud se množství propuštěného paliva v palivovém toku používá pouze pro spalování v odvětvích, na něž se vztahují kapitoly II a III směrnice 2003/87/ES, s výjimkou zařízení vyloučených podle článku 27a uvedené směrnice, stanoví se relevantní podíl na hodnotu nula za předpokladu, že regulovaný subjekt prokáže, že bylo zabráněno dvojímu započtení podle čl. 30f odst. 5 směrnice 2003/87/ES.

Regulovaný subjekt určí relevantní podíl pro každý palivový tok buď uplatněním metod uvedených v odstavci 2, nebo standardní hodnoty podle odstavce 3, v závislosti na použitelné úrovni přesnosti.

2.   Regulovaný subjekt určí relevantní podíl na základě jedné nebo více následujících metod v souladu s požadavky použitelné úrovně přesnosti uvedenými v příloze IIa tohoto nařízení:

a)	metody založené na fyzickém rozlišení průtoků paliva včetně metod založených na rozlišení zeměpisné oblasti nebo na použití samostatných měřicích přístrojů;

b)	metody založené na chemických vlastnostech paliv, které umožňují regulovaným subjektům prokázat, že příslušné palivo lze z právních, technických nebo ekonomických důvodů používat ke spalování pouze v určitých odvětvích;

c)	použití daňového značení v souladu se směrnicí Rady 95/60/ES (*5);

d)	použití ověřeného ročního výkazu emisí podle čl. 68 odst. 1;

e)	řetězec sledovatelných smluvních ujednání a faktur („spotřebitelský řetězec“), který představuje celý dodavatelský řetězec od regulovaného subjektu ke spotřebitelům včetně konečných spotřebitelů;

f)	používání vnitrostátních značkovacích látek nebo barev (barviv) pro paliva na základě vnitrostátních právních předpisů;

g)

nepřímé metody umožňující přesné rozlišení konečného použití paliv v době jejich propuštění ke spotřebě, jako jsou například profily spotřeby specifické pro dané odvětví, typické rozsahy kapacity úrovní spotřeby paliv u spotřebitelů a úrovně tlaku, jako jsou například úrovně tlaku plynných paliv, za předpokladu, že použití této metody je schváleno příslušným orgánem. Komise může poskytnout doporučení k použitelným nepřímým metodám.

3.   Pokud není použití metod uvedených v odstavci 2 s ohledem na požadované úrovně přesnosti technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může regulovaný subjekt použít standardní hodnotu 1.

4.   Odchylně od odstavce 3 může regulovaný subjekt použít standardní hodnotu nižší než 1, pokud:

a)	pro účely vykazování emisí ve vykazovaných letech 2024 až 2026 regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že použití standardních hodnot nižších než 1 vede k přesnějšímu stanovení emisí, nebo

b)

pro účely vykazování emisí ve vykazovaných letech od 1. ledna 2027 regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že použití standardních hodnot nižších než 1 vede k přesnějšímu stanovení emisí a že je splněna alespoň jedna z následujících podmínek: i) palivový tok je minimálním palivovým tokem; ii) standardní hodnota pro palivový tok není nižší než 0,95 pro použití paliva v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, případně není vyšší než 0,05 pro použití paliva v odvětvích, na něž se uvedená příloha nevztahuje.

5.   Pokud regulovaný subjekt použije pro palivový tok více než jednu metodu uvedenou v odstavcích 2, 3 a 4, určí relevantní podíl jako vážený průměr různých relevantních podílů vyplývajících z použití jednotlivých metod. Regulovaný subjekt předloží u každé použité metody informace o druhu metody, souvisejícím relevantním podílu, množství propuštěného paliva a kódu společného formátu vykazování pro systémy národní inventury skleníkových plynů schváleného příslušnými subjekty Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (kód společného formátu vykazování (CRF)) v takové míře podrobnosti, která je k dispozici.

6.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a článku 75i může členský stát požadovat, aby regulované subjekty používaly konkrétní metodu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku nebo standardní hodnotu pro určitý druh paliva nebo v určitém regionu na jeho území. Používání standardních hodnot na vnitrostátní úrovni podléhá schválení Komisí.

Při schvalování standardní hodnoty v souladu s prvním pododstavcem zváží Komise vhodnou úroveň harmonizace metodik mezi členskými státy, rovnováhu mezi přesností, správní účinností a dopady přenesení nákladů na spotřebitele, jakož i možné riziko vyhýbání se povinnostem podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES.

Žádná standardní hodnota pro vnitrostátní palivový tok použitá podle tohoto odstavce nesmí být nižší než 0,95 pro použití paliva v odvětvích, na něž se vztahuje příloha III směrnice 2003/87/ES, ani vyšší než 0,05 pro použití paliva v odvětvích, na něž se uvedená příloha nevztahuje.

7.   Regulovaný subjekt uvede použité metody nebo standardní hodnoty v plánu monitorování.

1.   Použijí se článek 38 a článek 39 s výjimkou odstavců 2 a 2a. Za tímto účelem:

a)	se jakýkoli odkaz na provozovatele považuje za odkaz na regulovaný subjekt;

b)	se jakýkoli odkaz na údaje o činnosti považuje za odkaz na množství propuštěného paliva;

c)	se jakýkoli odkaz na zdrojové toky považuje za odkaz na palivové toky;

d)	se jakýkoli odkaz na přílohu II považuje za odkaz na přílohu IIa;

e)	se jakýkoli odkaz na odst. 39 odst. 2 považuje za odkaz na odstavec 3 tohoto článku.

2.   Pokud se použije čl. 38 odst. 5, zohlední se odchylky od prahových hodnot podle čl. 29 odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice (EU) 2018/2001 za předpokladu, že to regulovaný subjekt může příslušnému orgánu předložením relevantních důkazů uspokojivě prokázat. Komise může poskytnout doporučení ohledně toho, jak tyto odchylky od prahových hodnot dále uplatňovat.

3.   Pokud musí regulovaný subjekt na základě požadované úrovně přesnosti za účelem stanovení podílu biomasy provést analýzy, učiní tak na základě příslušné normy a analytických metod v ní obsažených, a to za předpokladu, že je použití této normy a analytických metod schváleno příslušným orgánem.

Pokud musí regulovaný subjekt na základě požadované úrovně přesnosti za účelem stanovení podílu biomasy provést analýzy, avšak uplatnění prvního pododstavce není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, navrhne příslušnému orgánu ke schválení alternativní metodu odhadu ke stanovení podílu biomasy.

1.   Příslušný orgán může regulovaný subjekt považovat za regulovaný subjekt s nízkými emisemi, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)	v letech 2027 až 2030 bude průměrné množství ověřených ročních emisí za 2 roky předcházející vykazovanému období, s vyloučením emisí CO2 pocházejícího z biomasy, nižší než 1 000 tun CO2 za rok;

b)	od roku 2031 budou průměrné roční emise tohoto regulovaného subjektu uvedené v ověřených výkazech emisí za obchodovací období, které bezprostředně předcházelo aktuálnímu obchodovacímu období, s vyloučením CO2 pocházejícího z biomasy, nižší než 1 000 tun CO2 za rok;

c)

pokud průměrné množství ročních emisí uvedené v písmenu a) není k dispozici nebo již není pro účely písmene a) směrodatné, ale roční emise tohoto regulovaného subjektu v následujících 5 letech budou, s vyloučením CO2 pocházejícího z biomasy, na základě konzervativní metody odhadu nižší než 1 000 tun CO2(e) ročně.

Pro účely tohoto odstavce se použije čl. 38 odst. 5.

2.   Regulovaný subjekt s nízkými emisemi nemusí předkládat podklady uvedené v čl. 12 odst. 1 třetím pododstavci.

3.   Odchylně od článku 75j může regulovaný subjekt s nízkými emisemi stanovit množství propuštěného paliva pomocí dostupných a zdokumentovaných záznamů o nákupech a odhadovaných změn zásob.

4.   Odchylně od článku 75h může regulovaný subjekt s nízkými emisemi pro účely stanovení množství propuštěného paliva a výpočtových faktorů pro všechny palivové toky použít jako minimum úroveň přesnosti 1, pokud nemůže dosáhnout vyšší přesnosti bez dalšího úsilí.

5.   Za účelem stanovení výpočtových faktorů na základě analýz podle článku 32 může regulovaný subjekt s nízkými emisemi použít libovolnou laboratoř, která je technicky způsobilá a může generovat technicky platné výsledky pomocí příslušných analytických postupů, a poskytne důkaz ohledně opatření k zabezpečení kvality podle čl. 34 odst. 3.

6.   Pokud regulovaný subjekt s nízkými emisemi, který podléhá zjednodušenému monitorování, přesáhne v libovolném kalendářním roce prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 2, oznámí tuto skutečnost neprodleně příslušnému orgánu.

Regulovaný subjekt neprodleně předloží příslušnému orgánu ke schválení významné změny plánu monitorování ve smyslu čl. 15 odst. 3. písm. b).

Příslušný orgán však povolí regulovanému subjektu nadále provádět zjednodušené monitorování za předpokladu, že regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že prahová hodnota uvedená v odstavci 2 v posledních pěti vykazovaných obdobích dosud nebyla překročena a že nebude znovu překročena ani od následujícího vykazovaného období dále.

1.   Od roku 2026 předkládá regulovaný subjekt příslušnému orgánu do 30. dubna každého roku výkaz emisí, který se týká ročních emisí za vykazované období a který je ověřen v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067.

V roce 2025 předloží regulovaný subjekt příslušnému orgánu do 30. dubna zprávu o emisích zahrnující roční emise v roce 2024. Příslušné orgány zajistí, aby informace uvedené v této zprávě byly v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Příslušné orgány však mohou požadovat, aby regulované subjekty předkládaly roční výkazy emisí uvedené v tomto odstavci před 30. dubnem, pokud je zpráva předložena nejdříve jeden měsíc po lhůtě stanovené v čl. 68 odst. 1.

2.   Roční výkazy emisí uvedené v odstavci 1 musí obsahovat alespoň informace uvedené v příloze X.

1.   Každý regulovaný subjekt pravidelně kontroluje, zda lze použitou metodiku monitorování zlepšit.

Regulované subjekty předloží příslušnému orgánu ke schválení zprávu obsahující informace uvedené v odstavci 2 nebo 3, podle toho, co je vhodné, a to v následujících termínech:

a)	pro subjekt kategorie A do 31. července každých 5 let;

b)	pro subjekt kategorie B do 31. července každé 3 roky;

c)	pro jakýkoli regulovaný subjekt, který používá standardní relevantní podíl uvedený v čl. 75 l odst. 3 a 4, do 31. července 2026.

Příslušný orgán však může stanovit alternativní datum pro předložení zprávy, nejpozději však do 30. září stejného roku, a může společně s plánem monitorování nebo zprávou o zlepšení schválit prodloužení termínu platného podle druhého pododstavce, pokud regulovaný subjekt příslušnému orgánu zároveň s předložením plánu monitorování podle článku 75b nebo s oznámením aktualizací podle uvedeného článku či s předložením zprávy o zlepšení podle tohoto článku uspokojivě prokáže, že důvody, pro které jsou opatření za účelem zlepšení technicky neproveditelná nebo spojená s nepřiměřeně vysokými náklady, budou trvat po delší časové období. Prodloužení termínu zohlední počet let, za něž regulovaný subjekt předloží důkazy. Celková doba mezi zprávami o zlepšení nepřesáhne u regulovaného subjektu kategorie B 4 roky, a u regulovaného subjektu kategorie A 5 let.

2.   Pokud regulovaný subjekt nepoužije pro významné palivové toky alespoň úrovně přesnosti požadované podle prvního pododstavce čl. 75h odst. 1 a podle čl. 75i odst. 1, odůvodní, proč není použití požadovaných úrovní přesnosti technicky proveditelné nebo proč by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady.

Pokud se však objeví důkaz, že opatření nezbytná k dosažení těchto úrovní přesnosti jsou již technicky proveditelná a nejsou již spojena s neúměrně vysokými náklady, oznámí regulovaný subjekt příslušnému orgánu odpovídající změny plánu monitorování v souladu s článkem 75b a předloží návrhy na provedení souvisejících opatření a jejich časový harmonogram.

3.   Pokud regulovaný subjekt použije standardní relvantní podíl uvedený v čl. 751 odst. 3 a 4, poskytne tento subjekt zdůvodnění, proč je použití jakékoli jiné metody uvedené v čl. 75 l odst. 2 pro jeden nebo více významných nebo minimálních palivových toků technicky neproveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady.

Pokud se však objeví důkaz, že použití jakékoli jiné metody uvedené v čl. 75 l odst. 2 je pro tyto palivové toky již technicky proveditelné a není již spojeno s neúměrně vysokými náklady, oznámí regulovaný subjekt příslušnému orgánu odpovídající změny plánu monitorování v souladu s článkem 75b a předloží návrhy na provedení souvisejících opatření a jejich časový harmonogram.

4.   Pokud ověřovací zpráva vypracovaná v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067 uvádí nevyřízené neshody nebo doporučení ke zlepšení podle článků 27, 29 a 30 uvedeného prováděcího nařízení, předloží regulovaný subjekt příslušnému orgánu do 31. července roku, v němž ověřovatel tuto ověřovací zprávu vydá, ke schválení zprávu. V této zprávě se uvede, jakým způsobem a kdy regulovaný subjekt napravil nebo hodlá napravit neshody zjištěné ověřovatelem a zavést doporučená zlepšení.

Příslušný orgán může stanovit alternativní datum pro předložení zprávy uvedené v tomto odstavci, nejpozději však do 30. září téhož roku. Tato zpráva může být v příslušných případech spojena se zprávou uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Pokud by doporučená zlepšení nevedla ke zlepšení metodiky monitorování, poskytne regulovaný subjekt zdůvodnění, proč tomu tak je. Pokud by byla doporučená zlepšení spojena s neúměrně vysokými náklady, poskytne regulovaný subjekt důkaz o nepřiměřené povaze těchto nákladů.

5.   Odstavec 4 tohoto článku se nepoužije, pokud regulovaný subjekt již před datem stanoveným v odstavci 4 tohoto článku veškeré neshody vyřešil a zohlednil všechna doporučení ke zlepšení a předložil příslušnému orgánu ke schválení odpovídající úpravy plánu monitorování v souladu s článkem 75b tohoto nařízení.

1.   Příslušný orgán provede konzervativní odhad emisí regulovaného subjektu s přihlédnutím k důsledkům přenesení nákladů na spotřebitele ve všech následujících situacích:

a)	regulovaný subjekt nepředložil ověřený roční výkaz emisí ve lhůtě vyžadované podle článku 75p;

b)	ověřený roční výkaz emisí uvedený v článku 75p není v souladu s tímto nařízením;

c)	roční výkaz emisí regulovaného subjektu nebyl ověřen v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067.

2.   Pokud ověřovatel v ověřovací zprávě podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 uvedl nezávažné nepřesnosti, které regulovaný subjekt neopravil před vydáním ověřovací zprávy, posoudí příslušný orgán tyto nepřesnosti a případně provede konzervativní odhad emisí regulovaného subjektu s přihlédnutím k důsledkům přenesení nákladů na spotřebitele. Příslušný orgán oznámí regulovanému subjektu, zda je nutné provést v ročním výkazu emisí opravy, a jaké. Regulovaný subjekt zpřístupní tyto informace ověřovateli.

3.   Členské státy zajistí účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány odpovědnými za schvalování plánů monitorování a příslušnými orgány odpovědnými za přijímání ročních výkazů emisí.

1.   Členské státy usnadní účinné výměny informací, které regulovaným subjektům umožní určit konečné použití paliva propuštěného ke spotřebě.

2.   Každý provozovatel předloží společně se svým ověřeným výkazem emisí v souladu s čl. 68 odst. 1 informace v souladu s přílohou Xa. Členské státy mohou požadovat, aby provozovatelé zpřístupnili dotčenému regulovanému subjektu příslušné informace uvedené v příloze Xa dříve než 31. března vykazovaného roku.

3.   Každý regulovaný subjekt předloží společně se svým ověřeným výkazem emisí podle čl. 75p odst. 1 informace o spotřebitelích paliv, která propustil ke spotřebě, jak je uvedeno v příloze Xb.

4.   Každý regulovaný subjekt, který propouští palivo ke spalování v odvětvích, na něž se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, stanoví své emise ve zprávě uvedené v čl. 75p odst. 1 tohoto nařízení s použitím informací ze zpráv provozovatele předložených v souladu s přílohou Xa tohoto nařízení a odečtením příslušných množství paliv uvedených v těchto zprávách. Množství paliv nabytých, ale nespotřebovaných v témže roce lze odečíst pouze v případě, že ověřený výkaz emisí provozovatele za rok následující po vykazovaném roce potvrzuje, že byla použita pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES. V opačném případě se rozdíl odrazí v ověřených výkazech emisí regulovaného subjektu za daný rok.

5.   Pokud se množství použitých paliv odečítá v roce následujícím po vykazovaném roce, stanoví se odpočet ve formě absolutního snížení emisí, které se získá vynásobením množství paliv použitých provozovatelem odpovídajícím emisním faktorem v plánu monitorování regulovaného subjektu.

6.   Pokud regulovaný subjekt nemůže prokázat, že paliva propuštěná ke spotřebě jsou používána ke spalování v odvětvích, na která se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, odstavce 4 a 5 se nepoužijí.

7.   Členské státy mohou požadovat, aby ustanovení tohoto článku, která se týkají provozovatelů, uplatňovali rovněž provozovatelé letadel.

1.   V zájmu zajištění přesného monitorování a vykazování emisí, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, zavedou členské státy opatření proti podvodům a stanoví sankce ukládané v případě podvodů, které budou přiměřené svému účelu a budou mít dostatečně odrazující účinek.

2.   Kromě povinností stanovených podle článku 10 příslušné orgány určené podle článku 18 směrnice 2003/87/ES pro účely tohoto nařízení spolupracují a vyměňují si informace s příslušnými orgány pověřenými dohledem podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice 2003/96/ES a případně (EU) 2020/262, a to i za účelem odhalování porušení předpisů a ukládání sankcí uvedených v odstavci 1 nebo jiných nápravných opatření v souladu s článkem 16 směrnice 2003/87/ES.

„PŘÍLOHA IIa

Vymezení úrovní přesnosti pro metodiky založené na výpočtu týkající se regulovaných subjektů

1.   VYMEZENÍ ÚROVNÍ PŘESNOSTI PRO MNOŽSTVÍ PROPUŠTĚNÉHO PALIVA

Pro úrovně přesnosti týkající se požadavků na množství propuštěného paliva v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 29 odst. 2 prvním pododstavcem se použijí prahové hodnoty nejistoty uvedené v tabulce 1. Prahové hodnoty nejistoty se vykládají jako maximální přípustná míra nejistoty pro stanovení palivových toků během vykazovaného období.

Tabulka 1

Úrovně přesnosti pro množství propuštěného paliva (maximální přípustná nejistota pro každou úroveň přesnosti)

Typ palivového toku

Parametr, pro který je nejistota použita

Úroveň přesnosti 1

Úroveň přesnosti 2

Úroveň přesnosti 3

Úroveň přesnosti 4

Spalování paliv

Standardní komerční paliva	Množství paliva [t] nebo [Nm3] nebo [TJ]	±7,5  %	±5  %	±2,5  %	±1,5  %
Ostatní plynná a kapalná paliva	Množství paliva [t] nebo [Nm3] nebo [TJ]	±7,5  %	±5  %	±2,5  %	±1,5  %
Pevná paliva	Množství paliva [t] nebo [TJ]	±7,5  %	±5  %	±2,5  %	±1,5  %

2.   VYMEZENÍ ÚROVNÍ PŘESNOSTI PRO VÝPOČTOVÉ FAKTORY A PRO RELEVANTNÍ PODÍL

Regulované subjekty monitorují emise CO2 ze všech typů paliv propuštěných ke spotřebě v odvětvích uvedených v příloze III směrnice 2003/87/ES nebo v systému Unie podle článku 30j uvedené směrnice pomocí úrovní přesnosti vymezených v tomto oddíle.

2.1.   Úrovně přesnosti pro emisní faktory

Při stanovení podílu biomasy pro směsné palivo se vymezené úrovně přesnosti vztahují k předběžnému emisnímu faktoru. U fosilních paliv se úrovně přesnosti vztahují k emisnímu faktoru.

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije některou z následujících možností:

a)	standardní faktory uvedené v oddíle 1 přílohy VI;

b)	jiné konstantní hodnoty v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. e), pokud není v oddíle 1 přílohy VI uvedena žádná použitelná hodnota.

Úroveň přesnosti 2a: Regulovaný subjekt použije pro příslušné palivo emisní faktory specifické pro danou zemi v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. b) a c).

Úroveň přesnosti 2b: Regulovaný subjekt odvodí emisní faktory pro palivo na základě výhřevnosti daných typů uhlí v kombinaci s empirickou korelací stanovenou alespoň jednou za rok v souladu s články 32 až 35 a 75 m.

Regulovaný subjekt zajistí, aby tento vztah závislosti splňoval požadavky správné technické praxe a aby se používal jen pro ty zástupné hodnoty, pro něž byl zaveden.

Úroveň přesnosti 3: Regulovaný subjekt použije některou z následujících možností:

a)	stanovení emisního faktoru v souladu s příslušnými ustanoveními článků 32 až 35;

b)	empirickou korelaci stanovenou pro úroveň přesnosti 2b, pokud regulovaný subjekt příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že nejistota empirické korelace nepřesahuje 1/3 hodnoty nejistoty, již regulovaný subjekt musí dodržovat s ohledem na stanovení množství propuštěného paliva pro příslušné palivo.

2.2.   Úrovně přesnosti pro jednotkový konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije některou z následujících možností:

a)	standardní faktory uvedené v oddíle 1 přílohy VI;

b)	jiné konstantní hodnoty v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. e), pokud není v oddíle 1 přílohy VI uvedena žádná použitelná hodnota.

Úroveň přesnosti 2a: Regulovaný subjekt použije pro příslušné palivo emisní faktory specifické pro danou zemi v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. b) nebo c).

Úroveň přesnosti 2b: U komerčních paliv se použije jednotkový konverzní faktor odvozený ze záznamů o nákupech příslušného paliva, pokud byl odvozen na základě uznávaných vnitrostátních nebo mezinárodních norem.

Úroveň přesnosti 3: Regulovaný subjekt stanoví jednotkový konverzní faktor v souladu s články 32 až 35.

2.3.   Úrovně přesnosti pro podíl biomasy

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije příslušnou hodnotu zveřejněnou příslušným orgánem nebo Komisí nebo hodnoty v souladu s čl. 31 odst. 1.

Úroveň přesnosti 2: Regulovaný subjekt použije metodu odhadu schválenou v souladu s čl. 75 m odst. 3 druhým pododstavcem.

Úroveň přesnosti 3a: Regulovaný subjekt použije analýzy v souladu s čl. 75 m odst. 3 prvním pododstavcem a v souladu s články 32 až 35.

Pokud regulovaný subjekt v souladu s čl. 39 odst. 1 předpokládá 100 % podíl fosilního uhlíku, nestanoví se pro podíl biomasy žádná úroveň přesnosti.

Úroveň přesnosti 3b: U paliv pocházejících z výrobního procesu s definovanými a vyhledatelnými vstupními toky může regulovaný subjekt založit odhad na hmotnostní bilanci fosilního uhlíku a uhlíku pocházejícího z biomasy vstupujícího do procesu a vystupujícího z procesu, jako je například systém hmotnostní bilance v souladu s čl. 30 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.

2.4.   Úrovně přesnosti pro relevantní podíl

Úroveň přesnosti 1: Regulovaný subjekt použije standardní hodnotu v souladu s čl. 75 l odst. 3 nebo 4.

Úroveň přesnosti 2: Regulovaný subjekt použije metody v souladu s čl. 75 l písm. odst. 2 e) až g).

Úroveň přesnosti 3: Regulovaný subjekt použije metody v souladu s čl. 75 l odst. 2 písm. a) až d).

„PŘÍLOHA IX

Minimální údaje a informace, které mají být uchovány v souladu s čl. 67 odst. 1

Provozovatelé, provozovatelé letadel a regulované subjekty uchovávají přinejmenším následující informace:

1.   SPOLEČNÉ NÁLEŽITOSTI PRO ZAŘÍZENÍ, PROVOZOVATELE LETADEL A REGULOVANÉ SUBJEKTY

1)	plán monitorování schválený příslušným orgánem;

2)	dokumenty odůvodňující výběr metodiky monitorování a dokumenty odůvodňující dočasné nebo trvalejší změny metodik monitorování a v příslušných případech úrovně přesnosti schválené příslušným orgánem;

3)	všechny příslušné aktualizace plánů monitorování oznámené příslušnému orgánu v souladu s článkem 15 a odpovědi příslušného orgánu;

4)	všechny písemné postupy zmíněné v plánu monitorování, včetně případného plánu odběru vzorků, postupy pro činnosti související s tokem údajů a postupy pro kontrolní činnosti;

5)	seznam všech použitých verzí plánu monitorování a všech souvisejících postupů;

6)	dokumentace odpovědnosti v souvislosti s monitorováním a vykazováním;

7)	v příslušných případech posouzení rizika provedené provozovatelem, provozovatelem letadel nebo regulovaným subjektem;

8)	zprávy o zlepšení v souladu s článkem 69;

9)	ověřený roční výkaz emisí;

10)	ověřovací zpráva;

11)	jakékoli další informace považované za nezbytné pro ověření ročního výkazu emisí.

2.   SPECIFICKÉ NÁLEŽITOSTI PRO ZAŘÍZENÍ STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

1)	povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a veškeré jeho aktualizace;

2)	v příslušných případech všechna posouzení nejistoty;

3)

v případě použití metodiky založené na výpočtu používané v zařízeních: a) údaje o činnosti použité pro jakýkoli výpočet emisí za každý zdrojový tok, rozčleněné podle procesu a druhu paliva nebo materiálu; b) v příslušných případech seznam všech standardních hodnot použitých jako výpočtové faktory; c) úplný soubor výsledků odběru vzorků a analýz pro stanovení výpočtových faktorů; d) dokumentace všech oprav neúčinných postupů a nápravných opatření přijatých v souladu s článkem 64; e) všechny výsledky kalibrace a údržby měřicích přístrojů;

4)

pro metodiky založené na měření v zařízeních tyto další náležitosti: a) dokumentace odůvodňující volbu metodiky založené na měření; b) údaje použité pro analýzu nejistot v souvislosti s emisemi z každého zdroje emisí, rozčleněné podle procesu; c) údaje použité pro potvrzovací výpočty a výsledky výpočtů; d) podrobný technický popis systému kontinuálního měření, včetně dokladů o schválení příslušným orgánem; e) hrubé a souhrnné údaje ze systému kontinuálního měření emisí, včetně dokumentace změn v průběhu času a zápisů o provedených testech, poruchách, kalibracích, servisu a údržbě; f) dokumentace veškerých změn systému kontinuálního měření; g) všechny výsledky kalibrace a údržby měřicích přístrojů; h) v příslušných případech model založený na hmotnostní nebo energetické bilanci použitý pro stanovení náhradních údajů v souladu s čl. 45 odst. 4 a výchozí předpoklady;

5)	při použití nouzové metodiky podle článku 22 všechny údaje nezbytné pro stanovení emisí ze zdrojů a zdrojových toků, pro něž je tato metodika použita, a zástupné údaje pro údaje o činnosti, výpočtové faktory a jiné parametry, které by byly vykázány podle metodiky založené na úrovni přesnosti;

6)

pro výrobu primárního hliníku tyto další náležitosti: a) dokumentace výsledků z měřicích kampaní pro stanovení emisních faktorů CF4 a C2F6 specifických pro dané zařízení; b) dokumentace výsledků stanovení účinnosti zachycování fugitivních emisí; c) všechny příslušné údaje o výrobě primárního hliníku, frekvence a době trvání anodových efektů nebo údaje o přepětí;

7)

pro zachycování, přepravu a geologické ukládání CO2 v příslušných případech tyto další náležitosti: a) dokumentace množství CO2 injektovaného do úložného komplexu zařízeními, která provádějí geologické ukládání CO2; b) reprezentativně agregované údaje o teplotě a tlaku z přepravní sítě; c) kopie povolení k ukládání, včetně schváleného plánu monitorování podle článku 9 směrnice 2009/31/ES; d) zprávy předložené v souladu s článkem 14 směrnice 2009/31/ES; e) zprávy o výsledcích kontrol prováděných v souladu s článkem 15 směrnice 2009/31/ES; f) dokumentace o nápravných opatřeních přijatých v souladu s článkem 16 směrnice 2009/31/ES.

3.   SPECIFICKÉ NÁLEŽITOSTI PRO ČINNOSTI V OBLASTI LETECTVÍ

1)	seznam vlastních, pronajatých a pronajímaných letadel a potřebné důkazy o úplnosti tohoto seznamu; pro každé letadlo datum, kdy bylo přidáno nebo odebráno z leteckého parku provozovatele letadel;

2)	seznam letů zahrnutých v každém vykazovaném období včetně kódu ICAO obou letišť pro každý let a potřebné důkazy o úplnosti tohoto seznamu;

3)	příslušné údaje použité pro stanovení spotřeby paliva a emisí;

4)

v příslušných případech dokumentace týkající se metodiky pro nedostatky v údajích, počet letů, u nichž se vyskytly nedostatky v údajích, údaje použité k odstranění nedostatků v údajích, pokud se vyskytly a pokud počet letů, u nichž došlo k nedostatkům v údajích, překročil 5 %, důvody těchto nedostatků a dokumentace přijatých nápravných opatření.

4.   SPECIFICKÉ NÁLEŽITOSTI PRO REGULOVANÉ SUBJEKTY

1)	seznam palivových toků v každém vykazovaném období a nezbytné důkazy o úplnosti tohoto seznamu, včetně kategorizace palivových toků;

2)	způsoby, jakými jsou paliva vymezená v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES propouštěna ke spotřebě, a pokud jsou k dispozici, i typy mezispotřebitelů, pokud by to nezpůsobilo nepřiměřenou administrativní zátěž;

3)	typ konečného použití včetně příslušného kódu CRF konečných odvětví, v nichž se spotřebovává palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES, na dostupné úrovni agregace;

4)	příslušné údaje použité pro stanovení množství propuštěného paliva pro každý palivový tok;

5)	v příslušných případech seznam použitých standardních hodnot a výpočtových faktorů;

6)	relevantní podíl pro každý palivový tok včetně identifikace každého odvětví konečné spotřeby a všech relevantních podkladových údajů pro tuto identifikaci;

7)	použitelné úrovně přesnosti včetně odůvodnění odchylek od požadovaných úrovní přesnosti;

8)	úplný soubor výsledků odběru vzorků a analýz pro stanovení výpočtových faktorů;

9)	dokumentace všech oprav neúčinných postupů a nápravných opatření přijatých v souladu s článkem 64;

10)	všechny výsledky kalibrace a údržby měřicích přístrojů;

11)	seznam zařízení, do nichž je palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES propouštěno ke spotřebě, včetně názvů, adresy a čísla povolení a množství propuštěného paliva dodaného do těchto zařízení za vykazovaná období.

„PŘÍLOHA Xa

ZPRÁVY O DODAVATELÍCH PALIVA A SPOTŘEBĚ PALIVA STACIONÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ A V RELEVANTNÍCH PŘÍPADECH O PROVOZOVATELÍCH LETADEL A PŘEPRAVNÍCH SPOLEČNOSTECH

Provozovatel předloží společně s informacemi obsaženými v ročním výkazu emisí podle přílohy X tohoto nařízení zprávu s následujícími informacemi pro každé nakoupené palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES:

a)

název a adresu dodavatele paliva, který je registrován jako regulovaný subjekt, a číslo povolení, které mu bylo přiděleno. V případech, kdy dodavatel paliva není regulovaným subjektem, předloží provozovatelé seznam všech dodavatelů paliv od přímých dodavatelů paliva až po regulovaný subjekt, včetně jejich názvu, adresy a čísla povolení, které jim bylo přiděleno, pokud jej budou mít k dispozici;

b)	druhy a množství paliv získaných od jednotlivých dodavatelů uvedených v písmenu a) během příslušného vykazovaného období;

c)	množství paliv použitých pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES od každého dodavatele paliv během příslušného vykazovaného období.

PŘÍLOHA Xb

ZPRÁVY REGULOVANÝCH SUBJEKTŮ O PROPUŠTĚNÝCH PALIVECH

Regulovaný subjekt předloží společně s informacemi obsaženými v ročním výkazu emisí podle přílohy X tohoto nařízení zprávu s následujícími informacemi pro každé nakoupené palivo vymezené v čl. 3 písm. af) směrnice 2003/87/ES:

a)

název a adresa provozovatele, v relevantních případech provozovatele letadel a přepravní společnosti, jimž je palivo propouštěno, a číslo povolení, které jim bylo přiděleno. V ostatních případech, kdy je palivo určeno ke konečnému použití v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES, předloží regulovaný subjekt seznam všech spotřebitelů paliv od přímých kupujících až po provozovatele včetně jejich názvu, adresy a čísla povolení, které jim bylo přiděleno, pokud bude mít tento seznam k dispozici a pokud by to nezpůsobilo nepřiměřenou administrativní zátěž;

b)	druhy a množství paliv prodaných jednotlivým kupujícím uvedeným v písmenu a) během příslušného vykazovaného období.

c)	množství paliva použitého pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES pro každého kupujícího uvedeného v písmenu a) během příslušného vykazovaného období.