Jak naplánovat odkaz majetku – dědictví v zahraničí

Sami si můžete předem zvolit, čí právní předpisy (kterého členského státu) se při řízení vaší pozůstalosti uplatní.

Dědictví obvykle vyřizuje orgán – často to bývá soud nebo notář – v té zemi EU, kde zůstavitel naposledy pobýval. Tento orgán bude ve většině případů na vaši pozůstalost uplatňovat vnitrostátní právní předpisy své země.

Pravidla EU vám však umožňují rozhodnout, že se na vaši pozůstalost uplatní zákony země, jíž státní příslušnost vám náleží – ať už se jedná o zemi EU, či nikoli.

Pokud máte občanství více zemí, můžete si zvolit kteroukoli z nich.

Svou volbu musíte vyjádřit výslovně a jednoznačně v poslední vůli nebo ve zvláštním prohlášení. Vaše poslední vůle či prohlášení budou považovány za platné, pokud budou splňovat předpisy:

• země EU, ve které jste naposledy pobývali,
• nebo předpisy země vaší státní příslušnosti, pokud tak zvolíte.

Kdy mohou orgány vaši volbu právního systému odmítnout?

• Pravidla EU týkající se dědictví se nevztahují na Dánsko a Irsko. Pokud se dědicové rozhodnou využít k vyřízení vaší pozůstalosti orgány uvedených zemích, na vaši volbu práva nemusí být přihlíženo. Nicméně dánští a irští občané mohou předpisů EU využívat a zvolit si k vyřízení pozůstalosti právo jejich státní příslušnosti, pokud bude řešeno v jiné zemi EU než Dánsku či Irsku.
• Orgán země EU, která vaši pozůstalost vyřizuje, může odmítnout použít některá ustanovení právního systému země vaší státní příslušnosti, pokud jsou v rozporu s jejím veřejným pořádkem. Orgány mohou například odmítnout použít určitá ustanovení v případě, že by byla pro dědice diskriminační z hlediska pohlaví nebo kvůli tomu, zda se jedná o manželské nebo nemanželské potomky.

Které aspekty se vaším výběrem právního systému řídí?

Vnitrostátní právní systém, pro který se rozhodnete, ať už se bude jednat o právo země EU, kde jste naposledy pobývali, nebo právo vaší domovské země, bude rozhodovat o veškerém vašem majetku, bez ohledu na to, kde se nachází, a bez ohledu na to, zda je movitý (například automobil nebo bankovní účet) nebo nemovitý (například dům).

Vnitrostátní právní předpisy určí například:

• kdo bude příjemcem dědictví: bude-li to například váš druh/družka, rodiče nebo děti
• zda můžete některého rodinného příslušníka vydědit
• zda smí být některá část vašeho majetku vyhrazena pro určité osoby: například pro vaše děti
• zda budou některé dary, které jste během života darovali, navráceny do majetku před tím, než bude převeden na právoplatné dědice
• převod vlastnictví vašeho majetku na dědice
• pravomoci dědiců, vykonavatelů poslední vůle a správců pozůstalosti, včetně podmínek prodeje majetku a výplaty případných věřitelů
• kdo bude odpovědný za případné dluhy zůstavitele
• jak budou mezi dědice rozdělena vaše aktiva

Pravidla EU o vypořádání pozůstalosti neurčují, který konkrétní orgán se jí bude zabývat či jaké právo se použije na určité speciální záležitosti, jako například:

• dědické daně, které vaše dědicové budou muset zaplatit z pozůstalosti.
• váš rodinný stav: například, kdo byl váš poslední manžel/manželka
• majetkové poměry ve vašem manželství nebo registrovaném partnerství: tj. jak bude rozdělen majetek po smrti vašeho manžela/manželky nebo partnera/partnerky
• záležitosti týkající se společností: jak bude například naloženo s podíly ve společnosti, které vlastníte

Informace o dědické dani platné v jednotlivých zemích EU najdete zde.

Informace o vnitrostátních právních systémech pro účely vypořádání pozůstalosti

Informace o postupech, příjemcích, stanovení jejich podílů, platnosti závětí atp. podle jednotlivých zemí EU:

Jak postupovat při řízení ohledně dědictví s přeshraničním prvkem

Jak vaším blízkým usnadnit správu vaší pozůstalosti, pokud jsou do vyřizování zapojeny úřady více členských zemí EU.