ZPRÁVA o úloze žen ve stárnoucí společnosti

o úloze žen ve stárnoucí společnosti

(2009/2205(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 nazvané „Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009)“ (KOM(2009)0180),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. května 2007 nazvaný „Demografická budoucnost Evropy: fakta a čísla“ (SEK(2007)0638),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ (KOM(2007)0244),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (KOM(2006)0571),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2006 nazvané „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010“ (KOM(2006)0092),

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a především na články 23 a 25 této listiny, které se týkají rovnosti žen a mužů a práv starších osob, a také na články 34, 35 a 36 této listiny, které jasně stanoví právo na sociální pomoc a na pomoc v oblasti bydlení, vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a přístup ke službám obecného hospodářského zájmu,

–   s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny společné hodnoty členských států, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů,

–   s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se hovoří o boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,

–   s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada v březnu 2006[1],

–   s ohledem na doporučení MOP (Mezinárodní organizace práce) týkající se starších pracovníků R 162, 1980,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), která byla přijata v roce 1979,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009[2] o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2009 o provádění a uplatňování směrnice 2002/73/ES o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy[4],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7‑0237/2010),

A. vzhledem k tomu, že stárnutí ve společnosti je příliš často chápáno v negativním smyslu, tj. v souvislosti s problémy ve věkové struktuře pracovní síly a s udržitelností sociální ochrany a zdravotnictví, přestože starší osoby představují také hospodářský zdroj a obrovské zkušenosti a poskytují důležitou podporu společnosti a rodině jako pečovatelé o závislé osoby a jako pracovní konzultanti vzhledem ke svým rozsáhlým profesionálním zkušenostem a pomáhají také zachovat venkovské komunity,

B.  vzhledem k tomu, že plán pro dosažení rovného postavení na období 2006–2010 zdůraznil nedostatky v dosažení zcela rovného postavení žen a mužů a v některých případech vedl k pokroku agendy rovného postavení, všeobecný pokrok však byl malý,

C. vzhledem k tomu, že současná ekonomická a sociální krize má závažné důsledky zvláště pro ženy, zejména starší ženy, a služby, které jim jsou poskytovány, a zhoršuje nerovnosti a diskriminaci nejen na základě pohlaví, ale i na základě věku a zdravotního stavu,

D. vzhledem k tomu, že starší lidé čelí vyššímu riziku chudoby než celková populace, jejíž míra dosáhla v roce 2008 v zemích EU-27 přibližně 19 % osob ve věku 65 let a více, přičemž v roce 2005 to bylo 19 % a v roce 2000 17 %, a vzhledem k tomu, že u žen ve věku nad 65 let je riziko chudoby velmi vysoké (riziko chudoby činí 22 %, tj. o 5 bodů více než u mužů),

E.  vzhledem k odhadům, že obyvatelstvo EU-27 bude stárnout s růstem podílu obyvatel nad 65 let ze 17,1 % v roce 2008 na 30 % v roce 2060 a podílu obyvatel nad 80 let z 4,4 % na 12,1 % ve stejném období,

F.  vzhledem k předpokládanému relativnímu poklesu populace v produktivním věku a vzhledem k tomu, že význam začlenění skupin, jež nyní nejsou pracovně aktivní, do trhu práce stále roste,

G. vzhledem k tomu, že pohlaví je významným faktorem stárnutí, jelikož střední délka života je o šest let delší u žen než u mužů, jak je patrné ze statistiky o EU–27 z roku 2007, která uvádí, že muži se dožívají 76 let a ženy 82 let, a vzhledem k tomu, že údaje z Eurostatu naproti tomu uvádí, že rozdíl mezi životem prožitým ve zdraví u mužů a žen je mnohem menší: 61,6 let u mužů a 62,3 let u žen,

H. vzhledem k tomu, že ženy jsou tradičně více vystaveny riziku chudoby a dostávají nižší důchod, zejména ženy starší 65 let, jež často dostávají důchod, který je jen nepatrně nad úrovní životního minima, a to z různých důvodů, jako jsou např. rozdíly v odměňování žen a mužů, které přímo ovlivňují důchodová práva, dále skutečnost, že musely přerušit zaměstnání nebo přestat pracovat, aby mohly plnit rodinné povinnosti, nebo skutečnost, že pracovaly v podniku manžela, většinou v obchodě nebo zemědělství, bez mzdy a sociálního zabezpečení, a vzhledem k tomu, že v dobách hospodářské recese je hrozba chudoby pro tyto ženy ještě vyšší;

1.  vítá sdělení Komise o řešení dopadů stárnutí obyvatelstva, ale lituje, že definice, statistiky a zvažované situace nejsou dostatečně založené na povědomí o nerovnosti mezi muži a ženami v pokročilejším věku, která je způsobena zejména nahromaděním znevýhodnění na základě pohlaví během celého života;

2.  schvaluje zaměření Komise na strategii schválenou na zasedání Evropské rady v roce 2001 ve Stockholmu[5] jako dlouhodobý plán pro řešení problémů a možností, které ve společnosti vytváří stárnutí; rovněž schvaluje návrh obsažený ve sdělení na přijetí vyvážené a víceoborové koncepce týkající se stárnutí a také vytváření příležitostí, zejména v oblasti trhů se zbožím a službami zaměřenými na potřeby starších osob a na potřeby neformálních pečovatelů o závislé osoby; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost ochraně spotřebitelských práv starších osob, protože jsou příliš často klamány nebo zneužívány;

3.  vyzývá orgány, aby vytvořily příznivější postoj ke stárnutí a zvýšily povědomí občanů EU o otázkách stárnutí a jeho skutečných dopadech; naléhavě žádá Komisi, aby se snažila změnit vnímání starších osob jako zátěže, např. vypracováním studie o účincích a potenciálu „stříbrné ekonomiky“, v níž by starší ženy byly aktivními subjekty; vřele vítá podnět Komise vyhlásit rok 2012 rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity;

4.  chápe přijetí koncepce celého života, ve které se uvažuje o spojení otázky stárnutí a pohlaví, jako správnou cestu pro další vývoj politik zaměřených na stárnutí; taktéž považuje přijetí věkového a genderového hlediska, v jehož rámci se přístup podle věku a pohlaví stává nepostradatelnou metodou a nástrojem vytváření politik ve všech příslušných oblastech (hospodářství, sociální oblast, zaměstnanost, veřejné zdraví, zabezpečení potravin, práva spotřebitelů, digitální agenda, rozvoj venkova a měst atd.), za pokrok při zlepšování sociálního začlenění a sociální soudržnosti;

Boj s diskriminací na základě věku

5.  žádá, aby byla co nejdříve přijata směrnice proti diskriminaci;

6.  uznává, že diskriminace na základě věku musí být řešena rovněž za pomoci účinnějších soudních opatření a přístupnějších postupů, zejména v případech diskriminace v produktivním věku, na kterou lze uplatnit konkrétní platné právní předpisy a kdy je nezbytná podpora dotyčného jedince a vyšetření okolností případu; vyzývá proto členské státy k zajištění účinného uplatňování právních předpisů potřebných k řešení diskriminace na základě věku a jiných forem diskriminace;

7.  žádá o takový přístup ke stárnutí, který lépe zohledňuje práva, aby starší osoby mohly jednat jako zmocněné subjekty, nikoli objekty;

8.  požaduje další zdroje, výzkum a rozvoj stávajících kontrolních mechanismů vzhledem k tomu, že diskriminace na základě věku je zřídka rozpoznávaným a řešeným tématem; uznává, že je zapotřebí větší informovanosti v členských státech, a uvítal by přispění Agentury pro základní práva a nového Evropského institutu pro rovnost mužů a žen;

9.  zdůrazňuje potřebu uznat mnohonásobné formy diskriminace, kterým starší ženy často čelí ve společnosti, a to na základě jejich věku, pohlaví, zdravotního stavu a zdravotního postižení;

10. je hluboce znepokojen mírou, v níž jsou nejzranitelnější skupiny žen vystaveny mnohonásobným formám diskriminace: ženy z řad přistěhovalců, ženy se zdravotním postižením, homosexuální ženy, ženy pocházející z menšin, ženy málo kvalifikované a starší ženy, protože trpí diskriminací na základě věku, pohlaví, etnické příslušnosti a sexuální nebo náboženské orientace atd., a požaduje pozitivně diskriminační opatření;

11. žádá členské státy, aby vedly plnohodnotné kampaně na podporu informovanosti o základní úloze, kterou mají starší osoby ve společnosti, a o potřebě umožnit starším ženám hrát aktivní úlohu, mimo jiné i podporou drobného obchodu a řemesel;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily specifickou situaci starších lesbických, bisexuálních a transsexuálních žen;

Sladění práce a péče

13. žádá členské státy, aby zavedly nové druhy dovolené, které by umožnily vzít si placené volno z důvodu péče o rodinného příslušníka, jiné než rodičovskou dovolenou, a aby propagovaly rovnoprávnější rozdělení neplacené péče mezi ženy a muže, jelikož péče poskytovaná v domácím prostředí omezuje možnosti pečovatele pracovat mimo domov; zastává názor, že v této souvislosti je jedním ze způsobů, jak snížit chudobu u starších žen, podpora opatření, jako je práce na částečný úvazek a sdílení pracovních míst, která umožňují flexibilní práci; v této souvislosti však zdůrazňuje, že zaměstnanecká práva flexibilních pracovníků musí být stejná jako práva pracovníků pracujících na plný úvazek; zdůrazňuje, že je nutné řešit nezaměstnanost starších žen tak, aby bylo dosaženo cílů zaměstnanosti obsažených ve strategii EU 2020;

14. požaduje, aby členské státy vyvinuly mechanismy k zajištění toho, že akumulace důchodových práv bude dostatečná i v době, kdy bude pečovatelova úroveň příjmů dočasně nižší z důvodu péče o rodinného příslušníka; jde o situaci, která se týká zejména žen; žádá Komisi, aby vypracovala studii o rozdílných dopadech důchodových systémů v členských státech na ženy a muže;

15. vyzývá členské státy, aby při reformě důchodových systémů a úpravě věku odchodu do důchodu zohlednily problematiku rovnosti pohlaví vzhledem k rozdílům mezi ženami a muži v pracovní oblasti a vyššímu riziku diskriminace starších žen na pracovním trhu;

16. vyzývá členské státy, aby podpořily formy vzájemné pomoci, které překlenou propast mezi mladými a staršími lidmi a při nichž bude využito nadšení mladých a zkušeností starších;

Zdravotní, pečovatelské a sociální služby

17. vyzývá k přijetí přístupu založeného na právech, který umožní, aby starší osoby mohly hrát aktivní úlohu při rozhodování o výběru a charakteru jim poskytované péče, sociálních služeb a léčby, kdykoli bude existovat možnost volby; vyzývá rovněž k realizaci přístupu založeného na poptávce, pokud jde o poskytování jakéhokoli druhu pečovatelských služeb s cílem umožnit starším lidem žít nezávisle tak dlouho, jak si budou přát;

18. vyzývá k podpoře opatření pro poskytování domácí péče, která umožní rodinám rozhodnout se, zda o starší členy rodin budou pečovat samy nebo využijí doplňkové sociální služby; v obou případech by odměna za tuto péči měla být stejná;

19. zdůrazňuje, že veřejné a soukromé služby by měly být pro starší osoby jednoduše přístupné, vysoce kvalitní a cenově dostupné a že struktura veřejných i soukromých služeb by měla podporovat co nejdelší možnou dobu péče v domácím prostředí;

20. domnívá se, že je zapotřebí vytvořit komplexní politiku na podporu neformálních pečovatelů, z nichž většinu tvoří ženy, která zahrne jejich postavení, výhody a nárok na sociální zabezpečení, poskytování sociálních a podpůrných služeb, dostupnost profesionálních pečovatelských služeb atd.;

21. zdůrazňuje, že dobrovolnická práce nebo neformální péče, jež často spočívá na bedrech žen, by neměla kompenzovat nedostatky v sociální péči, a žádá, aby byla zavedena náležitá sociální opatření, která umožní, aby se ženy zapojily do činností, které budou placeny a které si samy zvolí;

22. vyzývá, aby byly na úrovni členských států vytvořeny balíčky pomoci, které by zahrnovaly opatření na posílení zaměstnatelnosti, zmírnění dopadu nezaměstnanosti a zvýšení míry zaměstnanosti u osob starších 50 let;

23. zdůrazňuje, že by měla být zajištěna kvalitní péče pro zlepšení kvality života ve stáří, aby nedocházelo k fyzickému, sexuálnímu, psychickému a ekonomickému zneužívání, kterému starší osoby často čelí; zdůrazňuje, že osoby žijící ve veřejných a soukromých pečovatelských zařízeních pro starší lidi by měly mít právo podílet se na rozhodování těchto zařízení prostřednictvím řídících a administrativních struktur; domnívá se, že by členské státy měly zajistit, aby osoby zaměstnané jako pečovatelé o starší osoby ve veřejném a soukromém sektoru byly průběžně školeny, aby byla jejich práce pravidelně hodnocena a aby jí byla přiřčena větší ekonomická hodnota včetně mzdy, pojištění a pracovních podmínek;

24. vyzývá členské státy, aby poskytly pobídky pro zajištění školení v oblasti poskytování psychologické a fyzické pomoci starším osobám a vhodných zařízení na jejich ubytování;

25. podporuje přeměnu pečovatelských domů, které obvykle fungují jako nemocnice, na příjemná zařízení, v nichž se uplatňuje rodinný model, jako způsob, jak zabránit institucionalizaci;

26. navrhuje, aby byla při zahájení evropského akčního plánu pro boj s Alzheimerovou chorobou náležitě uznána úloha starších žen v péči o osoby s demencí a aby byl tento plán urychleně proveden; dále se domnívá, že jsou zapotřebí programy na vnitrostátní úrovni ke zmapování toho, jaká opatření by mohla být přijata ke zlepšení kvality života starších žen; navrhuje, aby byla konzultována sdružení zabývající se Alzheimerovou chorobou s cílem tato opatření naplánovat a provést;

27. žádá, aby se k hledisku pohlaví přihlíželo při stanovování lékařských diagnóz, a zajistila se tak jejich přesnost a poskytnutí vhodné léčby a péče; žádá, aby diagnostické postupy, zdravotní služby a péče nebyly omezovány pouze z důvodu věku a pohlaví pacienta, aby tak bylo například mamografické vyšetření, vyšetření na rakovinu děložního čípku, rakovinu plic, kolonoskopické vyšetření a rovněž kardiovaskulární vyšetření přístupné i pro starší ženy; kromě toho žádá, aby se věnovalo více pozornosti prevenci a léčbě nemocí, k nimž jsou starší ženy zvláště náchylné, jako je osteoporóza a revmatická artritida;

28. žádá, aby se hledisko pohlaví a věku uplatňovalo v nutričních doporučeních; žádá rovněž, aby se při doporučeních týkajících se otázek bezpečnosti potravin, jako je označování potravin, zdravotní tvrzení, nařízení REACH a používání nových potravin, uplatňovalo hledisko pohlaví a věku;

29. zdůrazňuje, že jak technologie, tak technická zlepšení mohou být důležitá ve společnosti přizpůsobující se stárnutí populace; požaduje, aby byly inovace vyvíjené v úzké spolupráci se staršími osobami využívány častěji, příkladem mohou být zjednodušené mobilní telefony a internetová připojení, inteligentní snímače v konkrétních výrobcích za účelem snížení počtu nehod, výcvik asistenčních psů, například pro osoby trpící nemocemi postihujícími paměť atd., a požaduje, aby byly programy zvláště navrhované na základě celoživotního vzdělávání pro starší osoby podporovány státem;

30. požaduje provádění zkoušek právě vyvíjených léků tak, aby se studovaly jejich účinky nejen na organismus mužů, ale i žen;

31. navrhuje, aby byl proveden statistický průzkum o nárůstu násilí vůči starším osobám s cílem objasnit tento vážný problém, o němž starší osoby za normálních okolností nejsou schopny informovat, protože mohou přijímat špatné zacházení, s nímž se setkávají, jako součást svého stáří a závislého postavení; cílem tohoto průzkumu má být rovněž účinnější boj proti zneužívání starších osob a větší zapojení ze strany společnosti jako celku;

32. požaduje, aby byly – s cílem zabránit vyloučení starších žen ze společnosti – zavedeny cílené kulturní a vzdělávací programy a aby byly starší ženy zapojeny do iniciativ místních komunit;

Jak postupovat dále

33. žádá Komisi, aby do konce roku 2011 navrhla akční plán, který bude obsahovat:

· posouzení potřeby vyššího objemu prostředků na vědecký výzkum stárnutí,

· opatření k zajištění kvalitní péče a kvalitních pracovních podmínek pečovatelů;

· změny zaměřené na posílení soudržnosti v oblasti sociálního zabezpečení, včetně systémů důchodového zabezpečení, dovolené za účelem péče a práce na částečný úvazek,

· koncepci nemocí souvisejících s věkem, jež zohledňuje aspekt pohlaví, a opatření k co nejlepšímu rozpoznávání a léčbě těchto nemocí,

· každoroční zprávu o porušování práv starších osob, založenou na zásadách Listiny základních práv Evropské unie a spravovanou na institucionální úrovni Agenturou pro základní práva a v členských státech vnitrostátními agenturami, a o opatřeních, která mají být přijata na úrovni EU a jednotlivých států a mají vést ke zrušení otevřené a skryté diskriminace,

· nelegislativní opatření boje s diskriminací na základě věku, jako například kampaně určené ke zvýšení informovanosti,

· zaměření na problematiku starších přistěhovalců, lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů,

· opatření na podporu mezigenerační solidarity, jako jsou plány na podporu žen, které pečují o vnoučata v době nepřítomnosti rodičů z důvodů zaměstnání,

· opatření na využití znalostí a odborných zkušeností starších osob, např. zřízením sdružení starších osob, která by poskytovala poradenství uchazečům o zaměstnání,

· výměnu osvědčených postupů;

34. žádá Komisi, aby do konce roku 2012 aktualizovala a posílila kontrolní mechanismy pro provádění opatření týkajících se základních práv; požaduje rovněž zvýšení povědomí o těchto často málo využívaných mechanismech, protože starší osoby obecně a zejména ženy nejsou o svých právech informovány;

35. potvrzuje, že všichni muži a všechny ženy v EU musí mít právo na dostatečné, cenově dostupné a kvalitní sociální a zdravotnické služby obecného zájmu podle jejich specifických potřeb a preferencí; žádá Komisi, aby navrhla směrnici o základních službách, která by zohlednila životní úroveň v jednotlivých státech; zdůrazňuje, že starší ženy jsou obzvláště zranitelnou skupinou, a vyzývá Komisi, aby zvážila systém, podle kterého by všichni muži a všechny ženy v EU měli právo na základní příjem, který by se odvíjel od životní úrovně příslušného členského státu;

36. vyzývá Komisi, aby se snažila zajistit, že budou vyčleněny finanční prostředky Společenství na projekty, které se mimo jiné vztahují na sociálně znevýhodněné osamocené a straší ženy;

37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Bulletin EU 3-2006, bod I.13.
• [2]  Úř. věst. C 67E, 12.3.2010, s. 31
• [3]  Úř. věst. C 46E, 24.2.2010, s. 95.
• [4]  Úř.věst. C 184E, 6.8.2009, s. 75.
• [5]  Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2001 ve Stockholmu.

Populace Evropské unie stárne. V rámci politické rétoriky se tento vývoj obvykle označuje jako „problém“ nebo „zátěž“. Stárnoucí populace je považována za budoucí břemeno pro ekonomiky jednotlivých států a potenciál starších lidí je často ignorován, jelikož se na ně stále častěji nahlíží jako na pasivní objekty spíše než na aktivní činitele.

Podle statistik žijí ženy déle než muži. V roce 2007 byla střední délka života žen o šest let delší než střední délka života mužů. Ať už z biologicky daných důvodů či kvůli rozdílnému chování tato situace vede k tomu, že ženy častěji čelí negativním postojům ke stárnutí. Rozdíl ve střední délce života mužů a žen, zdá se, klesá, což by mohlo být částečně vysvětlitelné rostoucí podobností jejich životních stylů.

Diskriminace na základě věku v souvislosti s pracovním životem je legislativou EU zakázaná. Stávající legislativa ale přímo zcela nebrání vymýcení diskriminace na pracovišti, která je založená na věku. V obecné rovině ženy stále mívají potíže při budování své kariéry, což vede k velmi nerovné situaci, kdy jsou muži mnohem více zastoupeni na úrovni vysokého managementu, zejména mezi staršími muži a ženami. Mimo to je pro ženy častěji obtížnější najít nové zaměstnání a platí, že čím je žena starší, tím menší přidanou hodnotu pro zaměstnavatele představuje.

V prosinci 2009, po vstupu Charty základních práv Evropské unie v platnost a na začátku roku 2010, po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, se stal zákaz diskriminace na jakémkoli základě součástí legislativních pravomocí Evropské unie. V souladu s článkem 21 Charty se „zakazuje jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci“, zatímco článek 25 uvádí, že „Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě“.

Tato základní práva musí být v legislativě EU uplatňována. Mimo ochrany na pracovišti musí být tedy starší ženy chráněny rovněž ve všech oblastech života, jelikož diskriminace na základě věku a pohlaví je v rozporu se základními právy. V boji proti dvojí diskriminaci, které starší ženy často čelí, je zapotřebí vzít v úvahu a zdůraznit následující hlediska:

Za prvé, starší ženy jsou více ohroženy životem v chudobě. Vzhledem k tomu, že je tento rok vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, otázce starších žen žijících v chudobě by měla být věnována značná pozornost. Existuje několik důvodů, proč jsou starší ženy chudé, například ten, že akumulace důchodových práv je nižší u žen než u mužů. Rozdíly v systémech důchodového zabezpečení v členských státech vedou k tomu, že starší ženy jsou v některých státech zvláště zranitelné. Z toho důvodu by měli všichni evropští občané požívat práva na základní příjem, který by se odvíjel od životní úrovně v příslušném členském státě.

Nižší úroveň výše důchodů je obvykle přímým následkem obecně nižší úrovně mezd žen a rovněž nižší úrovně mezd v odvětvích, v nichž jsou zaměstnávány převážně ženy. Navíc jsou ženy spíše dotčeny dočasnými výkyvy výše svého příjmu v důsledku péče o rodinného příslušníka (mateřská dovolená, péče o dítě, péče o stárnoucí rodiče).

Chudoba starších žen taktéž pramení z péče o rodinné příslušníky. Generace žen starší 50 let je nazývána „generací mezi dvěma mlýnskými kameny“ nebo „pracujícími dcerami a matkami“, jelikož se často starají o své rodiče i své vnuky. Neformální, neplacená péče o rodinné příslušníky ztěžuje možnost pracovat mimo domov. Utvořit více pracovních příležitostí na částečný úvazek by tudíž pomohlo zvýšit příjem starších žen. Příjem z práce na částečný úvazek po odchodu do důchodu by neměl mít negativní vliv na důchod.

Za druhé starší ženy jsou obzvláště závislé jak na veřejných a soukromých službách, tak na veřejném zdravotním systému, což znamená, že se nedostatek těchto služeb nebo jejich nedostatečná kvalita dotýká právě jich. Rozvoj služeb usnadňujících dlouhodobou péči v domácím prostředí by měl dopad na ženy v pozici pečovatelek stejně jako ošetřovaných. Kvalita péče může být zajištěna pomocí odpovídajících prostředků a vzdělávání ve veřejném zdravotnictví.

Mimo to se dotýká starších žen problematika přístupu k veřejným a soukromým službám. Mnoho základních služeb, například bankovních služeb, je snadněji a levněji dostupných na internetu, k němuž mají starší osoby často omezený přístup, ať už z důvodu nedostatečného vybavení nebo nedostatečných znalostí. To lze považovat za diskriminační prvek ve společnosti. Starší osoby jsou přitom ve skutečnosti významnou skupinou spotřebitelů a je zde ohromný nárůst poptávky po službách zaměřených na tuto věkovou skupinu.

Za třetí, starší ženy trpí poměrně často nemocemi souvisejícími s věkem, jako jsou nemoci postihující paměť a rakovina. Výskyt demence a Alzheimerovy choroby je vyšší u starších žen než u starších mužů. Pokud jde o různé druhy rakoviny, ženy trpí nejčastěji rakovinou prsu, jež je nejčastějším druhem rakoviny způsobujícím ženská úmrtí v Evropě, a dále rakovinou tlustého střeva. Jednou z nejčastějších příčin úmrtí u žen jsou nemoci kardiovaskulárního systému a infarkty myokardu, které jsou často nediagnostikované vzhledem k tomu, že příznaky se často liší od příznaků u mužů.

Přitom by se nemělo zapomínat, že, ačkoli se ženy dožívají vyššího věku, rozdíl ve střední délce zdravého života u žen a mužů je menší než rozdíl celkové střední délky života. Zatímco v roce 2007 byla očekávaná délka dožití u žen o šest let delší než u mužů, rozdíl v délce zdravého života u žen a mužů byl menší než jeden rok. Základ pro zdravější život spočívá mimo náležitého lékařského léčení rovněž ve správné životosprávě. Obecná nutriční doporučení zvláštním požadavkům starších osob nevyhovují.