ZPRÁVA obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi týkající se jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)

obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi týkající se jednání

o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)

(2014/2228(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na směrnice EU pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) mezi EU a USA, jednomyslně přijaté Radou dne 14. června 2013[1] a odtajněné a zveřejněné Radou dne 9. října 2014,

–       – s ohledem na články 168 až 191 Smlouvy o fungování Evropské unie a zejména na zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v čl. 191 odst. 2,

–       s ohledem na společné prohlášení z vrcholného setkání představitelů EU a USA konaného dne 26. března 2014[2],

–       s ohledem na společné prohlášení komisařky Cecilie Malmströmové a zmocněnce USA pro obchod Michaela Fromana ze dne 20. března týkající se vyloučení veřejných služeb z obchodních dohod EU a USA,

–       s ohledem na závěry Rady o TTIP ze dne 20. března 2015,

–       s ohledem na závěry Rady o TTIP ze dne 21. listopadu 2014[3],

–       s ohledem na společné prohlášení prezidenta USA Baracka Obamy, předsedy Komise Jean-Clauda Junckera, předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, britského předsedy vlády Davida Camerona, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Françoise Hollanda, italského předsedy vlády Mattea Renziho a španělského předsedy vlády Mariana Rajoye ze dne 16. listopadu 2014 po jejich setkání na summitu G20 v Brisbane v Austrálii[4],

–       s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 26.–27. června 2014[5],

–       s ohledem na politické směry předsedy Junckera z 15. července 2014 adresované příští Evropské komisi a nazvané „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“[6],

–       s ohledem na sdělení Komise kolegiu Komise ze dne 25. listopadu 2014 o transparentnosti při jednáních o TTIP (C(2014)9052)[7], na rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (C(2014)9051) a o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (C(2014)9048), na rozsudky a stanoviska Soudního dvora Evropské unie (C-350/12 P, 2/13 (2), 1/09 (3)) o přístupu k dokumentům orgánů a na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 6. ledna 2015 o šetření z vlastního podnětu (OI/10/2014/RA) ohledně Evropské komise a jejího nakládání s žádostmi o informace a o přístup k dokumentům (transparentnost),

–       s ohledem na společné prohlášení komise Rady pro energetiku EU-USA ze dne 3. prosince 2014[8],

–       s ohledem na integrovaný přístup EU v oblasti bezpečnosti potravin (od výrobce až po spotřebitele) stanovený v roce 2004[9],

–       s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. ledna 2015 o on-line veřejné konzultaci týkající se ochrany investic a řešení sporů mezi investory a státem (ISDS) v rámci TTIP (SWD(2015)0003),

–       s ohledem na návrhy textů EU předložené k diskusi s USA při kolech vyjednávání o TTIP, zejména na ty, které Komise odtajnila a zveřejnila, mimo jiné dokumenty o postoji EU nazvané „Otázky v souvislosti s TTIP – strojírenský průmysl[10]“, „Zkušební případ funkční ekvivalence, navržená metodika pro ekvivalenci právních předpisů v oblasti automobilového průmyslu“[11] a „Kapitola týkající se obchodu a udržitelného rozvoje / pracovní síla a životní prostředí: dokument EU o klíčových otázkách a prvcích pro ustanovení v TTIP“[12], a s ohledem na návrhy textů o technických překážkách obchodu (TBT)[13], sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS)[14], clu a usnadnění obchodu[15], malých a středních podnicích[16], možných ustanoveních o hospodářské soutěži[17], možných ustanoveních o státních podnicích a podnicích, jimž byla udělena zvláštní nebo výhradní práva či výsady[18], možných ustanoveních o dotacích[19] a řešení sporů[20] a o prvotních ustanoveních o regulační spolupráci[21],

–       – s ohledem na stanovisko Výboru regionů k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) (ECOS-V-063) přijaté během 110. plenárního zasedání (11.–13. února 2015) a na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 4. června 2014 k tématu Transatlantické obchodní vztahy a pohled EHSV na posílenou spolupráci a případnou dohodu o volném obchodu mezi EU a USA,

–       s ohledem na závěrečnou zprávu ECORYS pro Komisi ze dne 28. dubna 2014 nazvanou „Hodnocení dopadů na udržitelnost obchodu“ vyjadřující podporu vyjednávání o komplexní obchodní a investiční dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými“[22],

–       s ohledem na zprávu Komise o překážkách v oblasti obchodu a investic za rok 2015[23],

–       s ohledem na podrobné hodnocení posouzení dopadů na transatlantické obchodní a investiční partnerství mezi EU a USA, které vypracovala Evropská komise, zveřejněné na žádost Parlamentu v dubnu 2014 Centrem pro evropská politická studia (CEPS),

–       s ohledem na svá dřívější usnesení, zejména usnesení ze dne 23. října 2012 o obchodních a hospodářských vztazích se Spojenými státy americkými[24], ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými[25] a ze dne 15. ledna 2015 o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2013[26],

–       s ohledem na čl. 108 odst. 4 a čl. 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru (A8-0175/2015),

A.     vzhledem k tomu, že vývoz dosažený pomocí obchodu a růstu prostřednictvím investic je hlavní hybnou silou pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst, které nepotřebují vládní investice;

B.     vzhledem k tomu, že HDP EU je značně závislý na obchodu a vývozu a těží z obchodu a investic založených na pravidlech, a vzhledem k tomu, že ambiciózní a vyvážená dohoda se Spojenými státy by měla přispět k opětovné industrializaci Evropy a pomoci splnit cíl zvýšení podílu HDP EU vytvářeného průmyslovou výrobou ze současných 15 % na 20 % do roku 2020 tím, že posílí transatlantický obchod se zbožím a službami; vzhledem k tomu, že by vytvářela příležitosti zejména pro malé a střední podniky, mikropodniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES, klastry a sítě podniků, které jsou necelními překážkami obchodu postiženy nepoměrně více než větší společnosti, protože větší společnosti mají úspory z rozsahu, které jim umožňují snadnější přístup k trhům na obou stranách Atlantiku; vzhledem k tomu, že dohoda mezi dvěma největšími světovými ekonomickými bloky by měla rovněž potenciál k vytváření standardů, norem a pravidel, které by pak byly přijaty na globální úrovni, což by bylo přínosem i pro třetí země a mělo by zabránit dalšímu roztříštění světového obchodu; vzhledem k tomu, že nepodaří-li se vyjednat dohodu, ostatním třetím zemím s odlišnými standardy a hodnotami bude umožněno, aby tuto úlohu převzaly;

C.     vzhledem k tomu, že devět členských států EU již uzavřelo s USA dvoustrannou dohodu a že dohoda o TTIP by se tak mohla inspirovat osvědčenými postupy a lépe překonat překážky, s nimiž se tyto státy setkaly;

D.     vzhledem k tomu, že nedávná krize na hranicích EU a celosvětový vývoj ukazují, že je třeba investovat do globální správy a systému založeného na pravidlech a hodnotách;

E.     vzhledem k tomu, že s ohledem na rostoucí provázanost globálních trhů – až 40 % evropských průmyslových produktů je vyráběno z dovážených surovin a polotovarů – je zásadní, aby političtí činitelé utvářeli a podporovali způsob, jakým na sebe tyto trhy vzájemně působí; vzhledem k tomu, že pro vytváření přidané hodnoty mají zásadní význam řádná obchodní pravidla, odstraňování zbytečných překážek a zároveň udržení a rozvoj silné, konkurenceschopné a diverzifikované průmyslové základny v Evropě, neboť průmyslová výroba bude stále častěji probíhat v globálních hodnotových řetězcích;

F.     vzhledem k tomu, že snahy EU zabývat se problémy v oblasti změny klimatu, ochrany životního prostředí a bezpečnosti spotřebitelů vedly k vysokým regulačním nákladům pro podniky z EU, a to navíc v době vysokých cen vstupních energetických surovin a elektřiny, což v případě, že se tato otázka nebude v rámci TTIP řešit, může urychlit proces přemísťování výroby, snížení míry industrializace a ztráty pracovních míst a ohrozit tak opětovnou industrializaci EU a cíle v oblasti zaměstnanosti, což také zmaří samotné politické cíle, kterých se snaží dosáhnout předpisy EU;

G.     vzhledem k tomu, že kvalitně sepsaná obchodní dohoda by mohla přispět k využívání příležitostí globalizace; vzhledem k tomu, že silná a ambiciózní obchodní dohoda by se neměla soustředit pouze na snižování cel a odstraňování necelních překážek obchodu, ale měla by být rovněž nástrojem na ochranu pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí; vzhledem k tomu, že silná a ambiciózní obchodní dohoda je příležitostí k vytvoření rámce, jímž se v souladu s našimi sdílenými hodnotami co nejvíc zpřísní regulace, a tím se zamezí sociálnímu a environmentálnímu dumpingu a zajistí se vysoká úroveň ochrany spotřebitelů s ohledem na společný cíl otevřené soutěže za rovných podmínek;

H.     vzhledem k tomu, že ačkoli jsou společné vysoké standardy v zájmu spotřebitelů, mělo by se uznat, že konvergence je smysluplná i pro podnikání, jelikož vyšší náklady vyplývající z vyšších standardů jsou kompenzovány zvýšenými úsporami na potenciálním trhu s 850 miliony spotřebitelů;

I.      vzhledem k tomu, že předchozí obchodní dohody byly pro evropské hospodářství významným přínosem, je obtížné posoudit a předvídat skutečný dopad TTIP na hospodářství EU a USA, zatímco jednání stále pokračují a studie přinášejí protichůdné výsledky; vzhledem k tomu, že TTIP sama o sobě nevyřeší dlouhodobé strukturální hospodářské problémy a jejich hlavní příčiny v EU, ale měla by být považována za prvek širší evropské strategie pro vytváření pracovních míst a růstu, a očekávání spojená s TTIP by měla být úměrná ambicím, s nimiž budou jednání vedena;

J.      vzhledem k tomu, že důsledky ruského embarga jasně ukázaly, že zemědělství je z geopolitického hlediska stále významné, že je důležité mít přístup ke škále různých zemědělských trhů a že jsou zapotřebí silná a strategická obchodní partnerství se spolehlivými obchodními partnery;

K.     vzhledem k tomu, že pro evropské zemědělství je důležité zajistit se Spojenými státy vzájemně prospěšnou obchodní dohodu s cílem posílit pozici EU jakožto klíčového hráče na světovém trhu, aniž by došlo ke snížení současných standardů kvality evropských zemědělských produktů a k ohrožení jejich budoucího zlepšování, přičemž je třeba zachovat evropský zemědělský model a zajistit jeho hospodářskou a sociální životaschopnost;

L.     vzhledem k tomu, že obchodní a investiční toky nejsou samoúčelné a že měřítkem úspěchu jakékoli obchodní dohody je kvalita života běžných občanů, pracovníků a spotřebitelů, jakož i větší příležitosti pro podniky coby hybatele růstu a vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že TTIP by měla být považována za vzor kvalitní obchodní dohody, která bude tyto požadavky splňovat, aby mohla sloužit jako příklad pro budoucí jednání s dalšími obchodními partnery;

M.    vzhledem k tomu, že při jednáních je nezbytný určitý stupeň důvěrnosti, aby bylo dosaženo velmi kvalitního výsledku, a že omezená míra transparentnosti jednání vedených v minulosti byla příčinou nedostatečné demokratické kontroly nad průběhem jednání;

N.     vzhledem k tomu, že předseda Juncker ve svých politických směrech jasně uvádí, že si přeje vyváženou a opodstatněnou obchodní dohodu se Spojenými státy, a že ačkoli EU a USA mohou dosáhnout významného pokroku ve vzájemném uznávání norem pro výrobky nebo ve snaze o transatlantické normy, EU neobětuje své normy v oblasti bezpečnosti (potravin), zdraví, zdraví zvířat, v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a ochrany údajů ani svou kulturní rozmanitost, a zdůrazňuje, že neustoupí ani v oblasti bezpečnosti potravin, které se zde konzumují, v ochraně osobních údajů Evropanů a ve službách veřejného zájmu, ledaže je cílem dosáhnout vyšší úrovně ochrany;

O.     vzhledem k tomu, že je třeba zajistit úspěšné uzavření jednání o „bezpečném přístavu“ a zastřešující dohody o ochraně údajů;

P.     vzhledem k tomu, že předseda Juncker ve svých politických směrech rovněž jasně uvedl, že nepřijme ani omezení pravomoci soudů v členských státech EU zvláštními režimy při sporech investorů; vzhledem k tomu, že jsou již k dispozici výsledky veřejných konzultací o ochraně investic a TTIP obsahuje ustanovení o řešení sporů mezi investory a státem (ISDS), probíhá v současné době v rámci tří evropských orgánů a mezi nimi navzájem a se zástupci občanské společnosti a podnikatelského odvětví diskuse – s přihlédnutím k příspěvkům – o nejlepším způsobu, jak dosáhnout ochrany investic a rovného zacházení s investory při zajištění práva států vydávat právní předpisy;

Q.     vzhledem k tomu, že Evropský parlament plně podporuje rozhodnutí Rady odtajnit směrnice pro vyjednávání a vítá, že Komise přišla s iniciativou za zvýšení transparentnosti; vzhledem k tomu, že celoevropská živá veřejná diskuse o TTIP ukázala, že jednání o TTIP musí probíhat transparentněji, musí do něj být zapojeno širší spektrum zúčastněných stran a musí brát ohled na námitky, s nimiž přicházejí evropští občané, a že široká veřejnost musí být informována o výsledcích jednání;

R.     vzhledem k tomu, že rozhovory mezi USA a EU probíhají od července 2013, ale doposud nebyl dohodnut žádný společný text,

S.     vzhledem k tomu, že se očekává, že TTIP bude smíšenou dohodou vyžadující ratifikaci ze strany Evropského parlamentu a všech 28 členských států EU;

1.      v souvislosti s probíhajícím jednáním o TTIP předkládá Komisi následující doporučení:

a)      pokud jde o oblast působnosti a širší souvislosti:

i)            zajistit, aby transparentní jednání o TTIP vedla k ambiciózní, komplexní a vyvážené obchodní a investiční dohodě splňující vysoké standardy, která by podporovala udržitelný růst s přínosem pro všechny členské státy a přinášela partnerům vzájemný a oboustranný prospěch, zvyšovala mezinárodní konkurenceschopnost a otevírala nové příležitosti společnostem z EU, zejména malým a středním podnikům, podporovala tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst pro evropské občany a přímo zvýhodňovala evropské spotřebitele; obsah a provádění dohody je důležitější než rychlost jednání; zdůraznit, že transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je nejdůležitějším projektem EU a USA posledních let, který by měl posílit transatlantické partnerství jako celek, nejen jeho obchodní aspekty; zdůraznit, že úspěšné uzavření dohody bude mít velký geopolitický význam;

ii)           zdůraznit, že zatímco jednání o TTIP zahrnují jednání o třech hlavních oblastech – ambiciózním zlepšení vzájemného přístupu na trh (pro zboží, služby, investice a veřejné zakázky na všech úrovních správy), snížení necelních překážek obchodu, zlepšení slučitelnosti regulačních režimů a vypracování společných pravidel pro řešení společných výzev a příležitostí v oblasti celosvětového obchodu – všechny tyto oblasti jsou stejnou měrou důležité, a měly by tedy být začleněny do komplexního balíčku; TTIP by měla být ambiciózní a závazná na všech úrovních správy na obou stranách Atlantiku, měla by vést k trvalému a skutečně vzájemnému otevření trhů a usnadnění obchodu v praxi a pozornost by měla věnovat především strukturálním opatřením pro dosahování větší transatlantické spolupráce a současně by měla dodržovat regulační standardy a ochranu spotřebitelů a zamezit sociálnímu, fiskálnímu a environmentálnímu dumpingu;

iii)          mít na paměti strategický význam hospodářského vztahu mezi EU a USA obecně a především význam TTIP, mimo jiné jako příležitosti k prosazování zásad a hodnot zakotvených v rámci založeném na pravidlech, které EU a USA sdílejí a střeží při navrhování společného přístupu a vize k celosvětovému obchodu, investicím a otázkám souvisejícím s obchodem, jako jsou vysoké standardy, normy a regulace, s cílem vytvořit širší transatlantickou vizi a společný soubor strategických cílů; mít na paměti, že vzhledem k velikosti transatlantického trhu je TTIP příležitostí utvářet a regulovat uspořádání mezinárodního obchodu a zajistit tak, aby oba bloky prosperovaly v propojeném světě;

iv)          zajistit, především s ohledem na nedávný příznivý vývoj ve Světové obchodní organizaci (WTO), aby se dohoda s USA stala odrazovým můstkem k širším jednáním o obchodu a nepředcházela procesu probíhajícímu v rámci WTO ani s ním nebyla v rozporu; dvoustranné a vícestranné obchodní dohody by měly být, obecně řečeno, považovány za druhé nejlepší řešení a nesmí bránit snahám o dosahování významných zlepšování na vícestranné úrovni; TTIP musí zajistit součinnost s dalšími obchodními dohodami, o kterých se v současnosti jedná;

v)           mít na paměti, že SFEU definuje obchodní politiku EU jako nedílnou součást celkové vnější činnosti Unie, a proto vyhodnotit důsledky konečné dohody s tím, že se uznají příležitosti, jako je například snazší přístup na trhy vzhledem ke společným transatlantickým normám, a rizika, jako je například přesměrování obchodu z rozvojových zemí v důsledku narušení systému celních preferencí;

vi)          zajistit, aby dohoda tím, že do ní bude zahrnuta právně závazná a suspenzivní doložka o lidských právech jakožto standardní součást obchodních dohod EU se třetími zeměmi, zaručovala plné dodržování norem základních práv EU;

b)     pokud jde o přístup na trh:

i)            zajistit, aby nabídky přístupu na trh v různých oblastech byly reciproční, stejně ambiciózní a odrážely očekávání obou stran; zdůrazňuje, že různé návrhy v těchto oblastech musí být vyvážené;

ii)           usilovat o odstranění všech cel, ale současně respektovat, že na obou stranách existuje řada citlivých zemědělských a průmyslových produktů, jejichž úplné seznamy budou dohodnuty v průběhu jednání; mít na paměti, že komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) by mohla být v této souvislosti dobrým referenčním bodem, pokud jde o stanovení přiměřených přechodných období a kvót pro nejcitlivější produkty a v některých případech o jejich vyloučení;

iii)          vyvinout veškeré úsilí, aby do smlouvy byla začleněna ochranná doložka, jak je jasně vymezeno v mandátu k vyjednávání, která by se uplatnila v případě nárůstu dovozu určitého výrobku, jenž by představoval riziko vážného poškození domácí produkce potravin;

iv)          pamatovat na to, že jelikož je EU celosvětově největším obchodním blokem, má významné exportní zájmy ve vysoce specializovaném odvětví služeb, například v oblasti strojírenství/techniky a dalších profesionálních služeb, v telekomunikačních, finančních nebo dopravních službách;

v)           rozšířit přístup na trh pro služby na základě jejich „hybridního“ vymezování, kdy budou fungovat tzv. „pozitivní seznamy“ pro přístup na trh, na jejichž základě budou služby, které mají být přístupné zahraničním společnostem, výslovně uvedeny a nové služby budou vyloučeny, přičemž bude zajištěno, aby se případná doložka o zachování stávajícího stavu a tzv. západková doložka vztahovaly pouze na nediskriminační ustanovení a umožňovaly dostatek flexibility k vrácení služeb obecného hospodářského zájmu pod veřejnou kontrolu a k zohlednění vytváření nových a inovativních služeb, přičemž vnitrostátně se budou využívat „negativní seznamy“ ;

vi)          jednání by měla smysluplně řešit a odstraňovat stávající omezení USA v oblasti služeb v námořní a letecké dopravě pro podniky evropských vlastníků, která jsou způsobena existencí právních předpisů USA, k nimž patří „Jones Act“, „Foreign Dredging Act“, „Federal Aviation Act“ a „Air Cabotage Law“, a ve vztahu ke kapitálovým omezením zahraničních vlastníků leteckých společností, které vážně brání jak společnostem z EU v přístupu na trh, tak i inovacím v samotných USA;

vii)         navázat na společné prohlášení, v němž se vyjednávači jednoznačně zavázali, že stávající a budoucí služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu (mimo jiné vodohospodářské systémy, zdravotnictví, sociální služby, systémy sociálního zabezpečení a vzdělávání) budou z působnosti dohody TTIP vyňaty; zajistit, aby si orgány na celostátní a případně i místní úrovni zachovaly plné právo zavádět, přijímat, zachovávat nebo rušit jakákoli opatření, pokud jde o zadávání, organizaci, financování a poskytování veřejných služeb v souladu se smlouvami a s vyjednávacím mandátem EU; tato výjimka by měla platit nehledě na to, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány nebo financovány;

viii)        maximálně usilovat o vzájemné uznávání odborných kvalifikací, konkrétně na základě vytvoření právního rámce s federálními státy, které mají v této oblasti regulační pravomoci, aby odborníci z EU a USA mohli působit na obou stranách Atlantiku a aby byla v odvětvích, na něž se vztahuje dohoda TTIP, usnadněna mobilita investorů, odborníků, vysoce kvalifikovaných pracovníků a techniků mezi EU a USA;

ix)          mít na paměti, že zjednodušení vízového režimu pro evropské poskytovatele služeb a zboží je jedním z hlavních prvků využívání této dohody, a v souvislosti s jednáními zvýšit politický tlak na USA, aby zaručily plnou vízovou vzájemnost a rovné zacházení se všemi občany členských států EU bez rozdílu, pokud jde možnost vstupu do USA;

x)           spojit jednání o přístupu na trh finančních služeb se sbližováním regulace finančního sektoru na nejvyšší úrovni s cílem podpořit zavedení nezbytné regulace a její kompatibilitu s cílem upevnit finanční stabilitu, zajistit spotřebitelům finančních produktů a služeb odpovídající ochranu a podpořit stávající spolupráci, která probíhá v rámci jiných mezinárodních platforem, jako je např. Basilejský výbor pro bankovní dohled a Rada pro finanční stabilitu; zajistit, aby toto úsilí o spolupráci neomezovalo svrchovanost EU a jejích členských států v oblasti regulace a dohledu, ani jejich možnost zakazovat určité finanční produkty a aktivity;

xi)          zahájit prohloubenou spolupráci mezi EU, členskými státy a USA, mj. na základě mechanismů účinnější mezinárodní spolupráce, s cílem stanovit celosvětové vyšší normy v oblasti boje proti finanční a daňové kriminalitě a proti korupci;

xii)         zajistit, aby acquis EU týkající se ochrany údajů nebylo porušeno liberalizací toků údajů, zejména v oblasti elektronického obchodu a finančních služeb, s tím, že je nutné si uvědomit, že tok údajů je páteří transatlantického obchodu a digitálního hospodářství; začlenit do dohody jako jednu z klíčových priorit komplexní jednoznačnou horizontální samostatnou doložku založenou na článku XIV Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), jež by zcela vyjímala stávající a budoucí právní rámec EU na ochranu osobních údajů z dohody TTIP, aniž by byla stanovena podmínka souladu s ostatními částmi této dohody; jednat o ustanoveních týkajících se toku osobních údajů pouze tehdy, bude-li v plné míře zaručeno a respektováno uplatňování právních předpisů EU na ochranu údajů, a spolupracovat se Spojenými státy s cílem přimět třetí země k přijetí podobně vysokých standardů na ochranu údajů na celém světě;

xiii)        mít na paměti, že souhlas Evropského parlamentu s konečným zněním dohody TTIP by mohl být ohrožen, nebude-li v USA zcela upuštěno od paušálního hromadného sledování a nebude-li nalezeno vhodné řešení pro otázky práv občanů EU na ochranu soukromých údajů, včetně správních a soudních opravných prostředků, jak uvádí Parlament v odstavci 74 svého usnesení ze dne 12. března 2014;

xiv)        zajistit, aby byla urychleně a v plné míře obnovena důvěra mezi EU a USA, kterou narušily skandály s hromadným sledováním;   

xv)         začlenit do dohody ambiciózní kapitolu o hospodářské soutěži, která by zajistila, aby evropské právo v oblasti hospodářské soutěži bylo náležitě dodržováno, především v digitálním světě; zajistit, aby soukromé společnosti mohly spravedlivě konkurovat společnostem ve vlastnictví nebo pod kontrolou státu; zajistit, aby státní dotace poskytované soukromým společnostem byly regulovány a podléhaly transparentnímu kontrolnímu systému;

xvi)         vyzvat k otevřené hospodářské soutěži a rozvoji digitální ekonomiky, která je svou povahou globální, ale její hlavní základny se nacházejí v EU a USA; zdůraznit při jednáních, že digitální ekonomika musí být pro transatlantický trh zásadní – s pákovým efektem pro globální ekonomiku a další otevírání globálních trhů;

xvii)       mít na zřeteli, že v případě služeb v oblasti informační společnosti a telekomunikací je velmi důležité, aby dohoda o TTIP zajistila rovné a transparentní podmínky založené na reciprocitě pro přístup společností EU poskytujících služby na trh v USA a povinnost amerických poskytovatelů služeb dodržovat a splňovat všechny příslušné průmyslové normy a právní předpisy normy týkající se bezpečnosti výrobků a spotřebitelských práv, pokud poskytují služby v Evropě nebo pro evropské zákazníky;

xviii)       v plném souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů zajistit, aby strany této dohody měly vyhrazeno právo přijmout nebo zachovat v souladu s příslušnými články, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie, jakékoli opatření (zejména regulačního, příp. finančního charakteru) v oblasti ochrany nebo podpory kulturní a jazykové rozmanitosti, svobody a plurality sdělovacích prostředků bez ohledu na použitou technologii či distribuční platformu, s přihlédnutím k tomu, že mandát, který Evropské komisi svěřily členské státy, výslovně vylučuje audiovizuální služby;

xix)        výslovně uvést, že žádnými ustanoveními dohody není dotčena možnost EU nebo členských států EU poskytovat dotace a finanční podporu kulturním odvětvím a kulturním, vzdělávacím, audiovizuálním a tiskovým službám;

xx)         potvrdit, že povinnostmi plynoucími z dohody o TTIP nebudou zasaženy systémy pevně stanovených cen knih, novin a časopisů;

xxi)        vzhledem k velkému zájmu evropských společností, zejména malých a středních podniků, o získání nediskriminačního přístupu k veřejným zakázkám v USA na federální a nižší úrovni, například na služby v oblasti stavebnictví, stavebního inženýrství, dopravní a energetické infrastruktury a zboží a služeb, přijmout ambiciózní přístup ke kapitole o veřejných zakázkách a zároveň zajistit, aby tato kapitola byla v souladu s novými směrnicemi EU o zadávání veřejných zakázek a koncesí, s cílem usilovat v souladu se zásadou reciprocity o odstranění stávajícího značného rozdílu v míře otevřenosti obou trhů s veřejnými zakázkami na obou stranách Atlantiku na základě zásadního otevření trhu USA (který se stále řídí zákonem „Buy American“ z roku 1933) jak na federální, tak i na nižší úrovni, vycházeje ze závazků dohody o vládních zakázkách a odstraněním stávajících omezení platných na federální úrovni, úrovni jednotlivých států i administrativní úrovni v USA, a vytvořit mechanismy, které by zaručily, aby závazky přijaté federálními orgány USA byly dodržovány na všech politických a administrativních úrovních;

xxii)       s cílem vytvořit otevřené nediskriminační a předvídatelné procedurální požadavky, které by evropským a americkým společnostem, zejména malým a středním podnikům, zajistily při vyhlašování veřejných zakázek rovný přístup na trh, zajistit, aby USA zvýšily transparentnost postupů výběrových řízení, které jsou nyní platné na jejich území;

xxiii)       podporovat spolupráci EU a USA na mezinárodní úrovni s cílem prosazovat společné standardy udržitelnosti v případě veřejných zakázek na všech federálních i nižších úrovních vlády, mimo jiné při uplatňování nedávno revidované Dohody o veřejných zakázkách; a přijímání a dodržování norem sociální odpovědnosti podniků ze strany podniků na základě hlavních směrů pro nadnárodní společnosti formulovaných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);

xxiv)      zajistit, aby se do procesu vyjednávání zapojily také státy USA – jen tak bude možné dosáhnout smysluplného výsledku, pokud jde o otevření trhu s veřejnými zakázkami v USA společnostem z EU;

xxv)       zohlednit v případě veřejných zakázek citlivou povahu oblasti obrany a bezpečnosti a vzít v úvahu cíle stanovené hlavami států a vlád během zasedání Rady ve složení pro obranu v roce 2013 na podporu vytvoření evropského trhu v oblasti bezpečnosti a obrany a evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB);

xxvi)      zajistit, aby se jednání o pravidlech původu zaměřila na sladění přístupu EU a USA a na zavedení pravidel původu, tak aby nedocházelo k oslabování pravidel původu na základě jiných dohod, a považovat jednání za příležitost k přijetí přísných společných norem pro povinné označování původu výrobků; vzhledem k uzavření jednání o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) mezi EU a Kanadou a o možném rozšíření dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem bude třeba posoudit, zda a v jakém rozsahu je možná kumulace; je však třeba mít na paměti, že cílem dohody TTIP je usnadnit obchod s produkty cele vyrobenými v USA a EU, nikoli povolit dovoz ze třetích zemí, a proto je třeba zvážit udělování výjimek některým produktům, a to u každého produktu zvlášť, a zaručit vynětí citlivých odvětví ze všech druhů kumulace;

xxvii)      zajistit, aby dohoda o TTIP byla otevřenou dohodou, a hledat způsoby, jimiž by důležití partneři, kteří mají zájem na jednáních o TTIP kvůli dohodám o celní unii s EU nebo USA, mohli být aktivněji informováni o aktuálním vývoji;

c) pokud jde o pilíř spolupráce a soudržnosti v oblasti regulace a celní překážky obchodu:

i)            zajistit, aby kapitola o spolupráci v oblasti regulace prosazovala transparentní efektivní hospodářské prostředí podporující hospodářskou soutěž tím, že by se zjistilo, které potenciální budoucí necelní překážky obchodu by mohly neúměrně ovlivňovat malé a střední podniky, a těmto překážkám by se zabránilo, a aby usnadnila obchod a investice a současně aby v souladu se zásadou obezřetnosti stanovenou v článku 191 SFEU a s právními předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů, zaměstnanců a dobrých životních podmínek zvířat rozvíjela a zajišťovala co nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví a kulturní rozmanitosti v EU; za plného dodržování autonomie v oblasti regulace podporovat zahájení strukturovaného dialogu a spolupráce mezi regulačními orgány, které by probíhaly co nejtransparentněji a se zapojením zainteresovaných stran; zahrnout průřezové disciplíny v oblasti soudržnosti předpisů a transparentnosti s cílem rozvíjet a uplatňovat účinnou, rentabilní a kompatibilnější regulaci zboží a služeb; vyjednavači na obou stranách musí na základě zkušeností nabytých za několik let rozhovorů na různých fórech, včetně Transatlantické hospodářské rady a Fóra na vysoké úrovni pro regulativní spolupráci, určit a jasně sdělit, které technické postupy a normy jsou pro ně zásadní a nemohou být předmětem kompromisu, které mohou být předmětem společného přístupu, ve kterých oblastech je žádoucí vzájemné uznávání na základě společných vysokých standardů a silného systému tržního dohledu a v kterých oblastech je možná pouze lepší výměna informací, aby bylo zároveň zajištěno, že neovlivní standardy, které teprve budou stanoveny v oblastech, ve kterých se právní předpisy či standardy v USA a v EU značně liší, jako např. ve vztahu k provádění stávajících (rámcových) právních předpisů (jako je REACH), přijetí nových zákonů (např. o klonování) či budoucí definici s dopadem na úroveň ochrany (např. endokrinní disruptory); zajistit, že žádnými ustanoveními o spolupráci v oblasti regulace v dohodě TTIP nevznikne procesní požadavek přijmout akty Unie, jichž by se tato spolupráce týkala, ani vymahatelná práva v tomto ohledu;

ii)           vycházet při jednání o sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS) a opatřeních týkajících se technických překážek obchodu (TBT) ze základních zásad vícestranných dohod v těchto oblastech a chránit evropské sanitární a fytosanitární normy a postupy; usilovat v první řadě o odstranění nebo výrazné omezení příliš náročných sanitárních a fytosanitárních opatření, včetně souvisejících dovozních postupů; zajistit zejména, aby se předběžná schvalování, závazné protokoly nebo předběžné celní kontroly nepoužívaly jako trvalá dovozní opatření; dosáhnout vyšší transparentnosti a otevřenosti, vzájemného uznávání rovnocenných norem, výměny osvědčené praxe, prohlubovat dialog mezi regulačními orgány a zainteresovanými stranami a prohlubovat spolupráci v rámci mezinárodních normalizačních organizací; zajistit, aby při jednáních o sanitárních a fytosanitárních opatřeních a opatřeních týkajících se technických překážek obchodu nebyly přísné normy zavedené za účelem zajištění bezpečnosti potravin, zdraví a života osob, zvířat nebo rostlin v EU žádným způsobem ohroženy;

iii)          vyzvat USA, aby zrušily zákaz dovozu hovězího masa z EU;

iv)          s ohledem na kapitolu o horizontální spolupráci rozvíjet dvoustrannou spolupráci v regulační oblasti s cílem vyhnout se zbytečným rozporům ve prospěch zajištění evropské a americké konkurenceschopnosti a možnosti výběru v případě spotřebitelů, zejména pokud jde o nové technologie a služby; dosáhnout toho prostřednictvím intenzivnější výměny informací a na základě úspěšných zkušeností, např. s normami ISO nebo předpisy v rámci Světového fóra pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel (WP.29) zřízeného Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (UNECE), zlepšit za současného dodržování zásady subsidiarity schvalování mezinárodních nástrojů; mít na paměti, že jedním z nejdůležitějších úspěchů této dohody by bylo uznání rovnocennosti co největšího možného množství předpisů v oblasti bezpečnosti vozidel, které by bylo založeno na ověřené rovnocenné úrovni ochrany; zajistit, aby se prvotní posuzování dopadu regulačního aktu zabývalo vedle dopadu na obchod a investice i dopadem na spotřebitele a životní prostředí; prosazovat slučitelnost regulatorních předpisů, aniž by byly činěny ústupky z legitimních cílů v oblasti regulace a politických cílů a z kompetencí evropských a amerických tvůrců právních předpisů;

v)           usilovat o neustálé zajišťování vysoké úrovně bezpečnosti výrobků v Unii a současně vyloučit zbytečnou duplicitu testování, která vede k plýtvání zdroji, především u výrobků s nízkým rizikem;

vi)          řešit celní záležitosti, které překračují rámec pravidel dohody WTO o usnadnění obchodu, a zdůraznit, že má-li být administrativní zátěž skutečně odstraněna, je nezbytné usilovat o dosažení co nejvyšší míry sblížení právních předpisů pro politiky a postupy v celní oblasti a oblasti správy hranic;

vii)         v kontextu budoucí spolupráce v oblasti regulace jasně definovat, která opatření se týkají TBT a zdvojené či zbytečné administrativní zátěže a formalit a která jsou spojena se základními standardy a nařízeními nebo s postupy, které slouží cílům v oblasti veřejné politiky;

viii)        plně respektovat zavedené regulační systémy na obou stranách Atlantiku, stejně jako roli Evropského parlamentu v procesu rozhodování EU a jeho demokratický dohled nad regulačními procesy v EU při tvorbě rámce pro budoucí spolupráci, a současně zajistit maximální transparentnost a zachovávat ostražitost, pokud jde o vyvážené zapojení zúčastněných stran do konzultací, které jsou součástí práce na návrhu právního předpisu, a nezpomalovat evropský legislativní proces; specifikovat úlohu, složení a právní status Regulačního orgánu pro spolupráci s ohledem na to, že jakékoli přímé a závazné použití jeho doporučení by bylo porušením legislativních postupů zakotvených ve Smlouvách; sledovat také, aby byla v plném rozsahu zachována možnost celostátních, regionálních a místních orgánů přijímat právní úpravy s ohledem na vlastní politiku, zejména v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;

d)     pokud jde o pravidla:

i)            spojit jednání o přístupu na trh a spolupráci v oblasti regulace se zavedením ambiciózních pravidel a zásad týkajících se mj. udržitelného rozvoje, energetiky, malých a středních podniků, investic a státem vlastněných společností, s přihlédnutím k tomu, že každý pilíř má svoje specifika;

ii)           zajistit, aby kapitola týkající se udržitelného rozvoje byla závazná a vymahatelná a aby jejím cílem byla plná a účinná ratifikace, uplatňování a prosazování osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a jejich obsahu, Agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce a hlavních mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí; cílem daných ustanovení TTIP musí být další zlepšení úrovně ochrany stanovené pracovními a environmentálními normami; ambiciózní kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji musí obsahovat rovněž pravidla týkající se sociální odpovědnosti podniků na základě hlavních směrů pro nadnárodní společnosti a jasně strukturovaného dialogu s občanskou společností;

iii)          zajistit, aby se pracovních a environmentálních norem netýkala pouze kapitola věnovaná obchodu a udržitelnému rozvoji, nýbrž aby byly zahrnuty i do ostatních částí dohody, např. do oddílů věnovaných investicím, obchodu se službami, spolupráci v oblasti regulace a veřejným zakázkám;

iv)          zajistit, aby pracovní a environmentální normy byly vymahatelné prostřednictvím rozvinutí osvědčených zkušeností získaných ze stávajících dohod o volném obchodu, a to na základě vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů EU a USA; zajistit, aby provádění a dodržování pracovních ustanovení podléhalo účinnému postupu monitorování, zahrnujícímu sociální partnery a zástupce občanské společnosti a obecnému mechanismu pro urovnávání sporů, který se použije na celou dohodu;

v)           zajistit, aby zaměstnanci transatlantických společností zapsaných podle práva členského státu EU měli plně v souladu s vnitrostátními právními předpisy přístup k informacím a konzultacím v souladu se směrnicí o evropské radě zaměstnanců;

vi)          zajistit, aby dopad TTIP na oblast hospodářství, zaměstnanosti, sociálních věcí a životního prostředí byl rovněž přezkoumán pomocí důkladného a objektivního ex-ante posouzení dopadů a udržitelnosti; při plném dodržení směrnice EU o posouzení dopadů a udržitelnosti, do kterého se jednoznačným a strukturovaným způsobem zapojí veškeré zúčastněné strany, včetně občanské společnosti; žádá Komisi, aby u každého členského státu provedla srovnávací hloubkovou studii dopadů a hodnocení konkurenceschopnosti odvětví EU a odpovídajících odvětví v USA s cílem vypracovat prognózy týkající se zániku a vytváření pracovních míst v postižených odvětvích v každém členském státě, přičemž náklady na přizpůsobení by mohly být částečně financovány z prostředků EU a členských států;

vii)         nadále sledovat cíl, aby byla jedna samostatná kapitola věnována energii, včetně průmyslových surovin; zajistit, že obě strany budou v průběhu jednání zkoumat způsoby, jak usnadnit vývoz energie, čímž by TTIP zrušila veškerá stávající omezení nebo překážky vývozu paliv, včetně zkapalněného zemního plynu a ropy mezi oběma obchodními partnery, v zájmu vytvoření konkurenčního, transparentního a nediskriminačního trhu, což by přispívalo k bezpečnosti dodávek a k nižším cenám energií, přičemž zdůrazňuje, že tato samostatná kapitola musí obsahovat jasné záruky, že normy EU v oblasti životního prostředí a cíle boje proti změně klimatu nesmí být oslabeny; podpořit spolupráci mezi EU a USA, jejímž cílem je ukončit daňové výjimky vztahující se na palivo pro komerční letectví, v souladu se závazky G20 k postupnému zrušení dotací na fosilní paliva;

viii)        zajistit, aby se žádná dohoda nedotkla práva obou z partnerů rozhodovat o průzkumu, využívání a výrobě zdrojů energie a tuto oblast regulovat, nicméně jakmile bude rozhodnutí o využití určitého zdroje přijato, musí platit zásada zákazu diskriminace; mít na paměti, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti nesmí žádné ustanovení této dohody ohrozit legitimní nediskriminační demokratická rozhodnutí týkající se výroby energie; zajistit, aby byl přístup k surovinám a k energii rovněž poskytován bez jakékoli diskriminace společnostem z EU i USA a aby byly dodržovány standardy kvality pro energetické produkty, včetně standardů pro energetické produkty týkající se jejich dopadu na emise CO₂, které jsou například zakotveny ve směrnici o jakosti paliv;

ix)          zajistit, aby dohoda TTIP přispívala k používání a podpoře ekologických produktů a služeb, mimo jiné díky snazšímu rozvoji těchto výrobků a služeb, usnadňovala jejich vývoz a dovoz a využívala tak značného potenciálu ekologických a ekonomických přínosů, které transatlantické hospodářství nabízí, a doplňovala probíhající jednání o dohodě o ekologickém zboží s cílem přispět k boji proti globálnímu oteplování a vytvářet nová pracovní místa v „zelené ekonomice“;

x)           zajistit, aby TTIP sloužila jako platforma pro rozvoj společných, ambiciózních a závazných standardů energetické účinnosti a udržitelnosti v oblasti výroby energie, přičemž by vždy byly zohledňovány a dodržovány stávající standardy obou partnerů, jako jsou např. směrnice EU o označování energetickými štítky a směrnice o ekodesignu, a prověřit možnosti spolupráce v oblasti energetického výzkumu, vývoje, inovací a podpory nízkouhlíkových technologií a technologií šetrných k životnímu prostředí;

xi)          zajistit, aby dohoda o TTIP přispěla k udržitelnému řízení rybolovných zdrojů, zejména prostřednictvím spolupráce stran na boji s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem;

xii)         zajistit, aby TTIP obsahovala zvláštní kapitolu o malých a středních podnicích, která vychází ze společného závazku obou stran jednání, a aby usilovala o vytváření nových příležitostí v USA pro evropské malé a střední podniky (včetně mikropodniků) a vycházela přitom z reálných zkušeností vývozců z řad malých středních podniků, například odstraněním požadavků dvojí certifikace, zavedením internetového informačního systému týkajícího se odlišných předpisů a osvědčených postupů, usnadněním přístupu malých a středních podniků k režimům podpor, zavedením zrychlených postupů na hranicích nebo odstraněním dosud existujících zvláštních nejvyšších celních sazeb; pro obě strany by měly být zavedeny mechanismy společného postupu za účelem usnadňování účasti malých a středních podniků v transatlantickém obchodě, například prostřednictvím společného jednotného kontaktního místa pro malé a střední podniky, při jehož zřizování by měly mít klíčovou roli zúčastněné strany z řad malých a středních podniků, přičemž toto místo by poskytovalo konkrétní informace, které tyto podniky potřebují k vývozu do USA, dovozu z USA či k investování v této zemi, včetně informací o clech, daních, právních předpisech, celních řízeních a tržních příležitostech;

xiii)        zajistit, aby TTIP obsahovala rozsáhlou kapitolu o investicích, jejíž náplní by měla být jak ustanovení o přístupu na trhu, tak o ochraně investic, a uznat, že přístup ke kapitálu podněcuje zaměstnanost a růst; cílem kapitoly věnované investicím by mělo být to, aby při zakládání evropských, resp. amerických společností na území druhého partnera nedocházelo k žádné diskriminaci a aby byl přitom brán ohled na citlivou povahu některých specifických odvětví; tato ustanovení by měla podpořit postavení Evropy coby destinace pro investice, zvýšit důvěru pro investice z EU v USA a rovněž řešit otázku závazků a odpovědnosti investorů, mimo jiné s odkazem na zásady OECD pro nadnárodní společnosti a na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které budou použity jako kritéria;

xiv)        zajistit, aby se ustanovení o ochraně investic omezila na pravidla uplatňovaná po zřízení podniku či pobočky a aby se zaměřovala na národní zacházení, doložku nejvyšších výhod, spravedlivé a rovné zacházení a ochranu před přímým i nepřímým vyvlastněním, včetně práva na okamžitou, přiměřenou a účinnou náhradu; standardy ochrany a definice investora a investic by měly být vypracovány přesně a v souladu s právními předpisy, aby chránily právo na regulaci ve veřejném zájmu, vyjasnily význam nepřímého vyvlastnění a předcházely neopodstatněným nárokům; volný převod kapitálu by měl být v souladu s ustanoveními Smlouvy o EU a měl by zahrnovat časově neomezenou výjimku na základě obezřetnosti v případě finančních krizí;

xv)         zajistit platnost mezinárodních dohod a ukončit nerovné zacházení s investory z Evropy v USA na základě stávajících dohod jednotlivých členských států; zajistit, aby se zahraničními investory bylo jednáno způsobem nepřipouštějícím diskriminaci, aby měli spravedlivou možnost usilovat o nápravu způsobené újmy a případně se jí domoci a aby jejich práva současně nebyla rozsáhlejší než práva místních investorů;

–         vycházet z koncepčního dokumentu, který představila komisařka Malmströmová dne 7. května na zasedání Výboru pro mezinárodní obchod, a z probíhajících jednání v Radě ministrů týkajících se oblasti obchodu a využít jich jako základu pro jednání o novém a účinném režimu ochrany investic, neboť skýtají vítané návrhy ve smyslu reformy a zlepšení tohoto režimu,

–         s přihlédnutím k vyspělým právním systémům EU a USA pověřit soudy EU, členských států a USA, aby poskytovaly účinnou právní ochranu, která vychází ze zásad demokratické legitimity a je účelná a nákladově efektivní,

–         navrhnout trvalé řešení pro urovnávání sporů mezi investory a státem, které by se řídilo demokratickými zásadami a podléhalo přezkumu, a v jehož rámci by případné věci byly projednávány transparentně, veřejně jmenovanými a nezávislými odbornými soudci během veřejných jednání a které by zahrnovalo mechanismus odvolání, přičemž by byl zajištěn soulad judikatury a byla by respektována příslušnost soudů EU a členských států,

–         nejvhodnějším nástrojem k řešení investičních sporů ve střednědobém horizontu je veřejný mezinárodní soud pro investice;

xvi)        zajistit, aby TTIP obsahovala ambiciózní, vyváženou a moderní kapitolu o jasně vymezených oblastech práva duševního vlastnictví, včetně uznání a zvýšené ochrany zeměpisných označení, a odrážela spravedlivou a účinnou úroveň ochrany, aniž by byla dotčena potřeba EU reformovat systém autorských práv, a zároveň poskytovala spravedlivou rovnováhu mezi právy duševního vlastnictví a veřejným zájmem, zejména pokud jde o potřebu zachování přístupu k dostupným lékům podporou flexibility v rámci TRIPS;

xvii)       domnívá se, že je velmi důležité, aby EU a USA nadále usilovaly o celosvětovou vícestrannou harmonizaci patentového práva a angažovaly se v příslušných diskusích prostřednictvím stávajících mezinárodních orgánů, a varuje proto před snahou zahrnout do dohody o TTIP ustanovení týkající se hmotného patentového práva, zejména pokud jde o záležitosti týkající se patentovatelnosti a lhůt odkladu;

xviii)       zajistit, aby kapitola o právech duševního vlastnictví neobsahovala jako nástroj pro vymáhání ustanovení o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb na internetu nebo o trestních postizích, již dříve odmítnutá Parlamentem, včetně navrhované dohody ACTA;

xix)        zajistit plné uznávání a důslednou právní ochranu zeměpisného označení EU a opatření, která řeší otázku nevhodného používání a zavádějících informací a praktik; zajistit označování, sledovatelnost a pravost původu produktů v zájmu spotřebitelů a ochranu know-how producentů coby zásadní součást vyvážené dohody;

e)  pokud jde o transparentnost, zapojení občanské společnosti, aktivní zapojení veřejnosti a účast na politickém životě:

i)       pokračovat v úsilí o zvýšení transparentnosti jednání tím, že bude široké veřejnosti k dispozici více návrhů, které byly předloženy při jednáních, provést doporučení evropského veřejného ochránce práv, zejména pokud se týkají předpisů o přístupu veřejnosti k dokumentům;

ii)           převést tato úsilí v oblasti transparentnosti na smysluplné praktické výsledky, mimo jiné dosažením dohod s americkou stranou za účelem zvýšení transparentnosti, včetně přístupu ke všem dokumentům z jednání pro poslance Evropského parlamentu, včetně konsolidovaných znění, a současného zachování nezbytného důvěrného charakteru informací, aby poslanci Parlamentu a členské státy mohli rozvíjet konstruktivní diskusi se zúčastněnými stranami a veřejností; zajistit, že by obě strany jednání měly zdůvodnit jakékoli odmítnutí zveřejnění návrhu předloženého při jednání;

iii)          prosazovat ještě užší spolupráci s členskými státy, které nesly odpovědnost za mandát k jednání, na jehož základě Evropská komise zahájila jednání s USA, ve snaze upevnit jejich aktivní zapojení do lepší komunikace o rozsahu a možných přínosech dohody pro evropské občany, jak je stanoveno v závěrech Rady přijatých dne 20. března 2015, s cílem zajistit širokou, faktickou veřejnou debatu o TTIP v Evropě, v níž by byly zkoumány skutečné obavy, které dohoda vyvolává;

iv)          posílit její nepřetržitou a transparentní spolupráci s celou škálou zúčastněných stran v celém průběhu jednání; vyzývá veškeré zúčastněné strany, aby se zapojily a předložily iniciativy a informace, které jsou pro jednání relevantní;

v)           vyzvat členské státy, aby v souladu se svými příslušnými ústavními závazky zapojily do jednání vnitrostátní parlamenty, poskytnout veškerou nezbytnou podporu členským státům k naplnění tohoto úkolu a v zájmu zvýšení povědomí vnitrostátních parlamentů, aby byly náležitě informovány o probíhajících jednáních;

vi)          v zájmu dosažení výsledku, který bude přínosem pro občany v EU, USA i jinde, dále rozvíjet úzkou spolupráci s Parlamentem a usilovat o prohlubující se a strukturovaný dialog s Parlamentem, který bude bedlivě monitorovat proces vyjednávání a bude jednat s Komisí, členskými státy, Kongresem a vládou USA i s různými zúčastněnými stranami na obou březích Atlantiku;

vii)         zajistit, aby TTIP a její provádění v budoucnu bylo doprovázeno prohlubováním transatlantické parlamentní spolupráce, a to na základě a s využitím zkušeností transatlantického dialogu zákonodárců, což by v budoucnu mělo vést k rozšíření a upevnění politického rámce, který by umožnil rozvíjet společné přístupy, posílit strategické partnerství a zlepšit globální spolupráci mezi EU a Spojenými státy;

2.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi a pro informaci Radě, vládám a parlamentům členských států a vládě a Kongresu USA.

• [1]           http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL-1/cs/pdf
• [2]           http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/en/ec/141920.pdf
• [3]           http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/145906.pdf
• [4]           http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-14-1820_en.htm
• [5]           http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-79-2014-INIT/en/pdf
• [6]           http://ec.europa.eu/priorities/docs/pg_en.pdf
• [7]           http://ec.europa.eu/news/2014/docs/c_2014_9052_en.pdf
• [8]           http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-2341_en.htm
• [9]           http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/information_sources/docs/from_farm_to_fork_2004_en.pdf
• [10]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153022.pdf
• [11]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153023.pdf
• [12]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153024.pdf
• [13]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153025.pdf
• [14]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153026.pdf
• [15]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153027.pdf
• [16]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153028.pdf
• [17]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153029.pdf
• [18]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153030.pdf
• [19]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153031.pdf
• [20]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153032.pdf
• [21]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/february/tradoc_153120.pdf
• [22]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/may/tradoc_152512.pdf
• [23]          http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/march/tradoc_153259.pdf
• [24]          Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s.53.
• [25]          Přijaté texty, P7_TA(2013)0227.
• [26]          Přijaté texty, P8_TA(2015)0009.

Vyjednává-li Evropská unie mezinárodní dohodu, jako je TTIP, má Evropský parlament právo podle čl. 108 odst. 4 jednacího řádu vyjádřit k této dohodě svůj postoj v kterékoli fázi vyjednávání. Zpravodaj by proto rád využil této příležitosti k tomu, aby posoudil nejdůležitější výsledky, jichž bylo za více než půldruhého roku jednání dosaženo, a aby formuloval postoje Parlamentu k hlavním oblastem potenciální dohody o TTIP. Zpráva Parlamentu by měla přispět k tomu, aby nyní, když se funkce ujala nová Komise a v USA proběhly volby do Kongresu, jednání získala nový impuls.

Tato zpráva navazuje na usnesení z předchozího volebního období o jednání s USA o obchodu a investicích, která byla přijata v říjnu 2012 a květnu 2013. Cílem zpravodaje bylo, aby byla co nejkomplexnější a aby členům různých výborů Parlamentu umožnila k tomuto procesu uvážlivě přispět. Evropský parlament má při ratifikaci obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi poslední slovo: dohoda vstoupí v platnost pouze tehdy, udělí-li Parlament svůj souhlas. Odmítnutí dohody ACTA (dohody o ochraně duševního vlastnictví v digitální sféře) bylo důkazem toho, že Parlament bere svou úlohu v obchodní politice velice vážně.

Vzhledem k mnoha kritickým hlasům, které zaznívají z evropské veřejnosti, a vzhledem k nízké míře souhlasu s chystanou dohodou bude Parlament usilovat o co nejvyšší míru transparentnosti a bude se snažit dosáhnout toho, aby byla schválena jedině kvalitní dohoda, která bude respektovat evropské hodnoty, podporovat udržitelný růst a přispívat ke kvalitě života všech občanů.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi pro jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Francisco José Millán Mon

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je přesvědčen, že EU a USA jsou klíčovými strategickými partnery; zdůrazňuje, že transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je nejdůležitějším projektem EU a USA posledních let, který by měl posílit transatlantické partnerství jako celek, nejen jeho obchodní aspekty; podtrhuje fakt, že úspěšné uzavření jednání o tomto partnerství má velký geopolitický význam v současné situaci, kdy se Spojené státy obrací k Asii a uzavírají dohodu o transpacifickém partnerství; zdůrazňuje, že se předpokládá pozitivní vliv TTIP na pracovní příležitosti, růst a konkurenceschopnost obou ekonomik, které byly zasaženy krizí; zdůrazňuje, že tato jednání by měla probíhat co nejtransparentněji a nejotevřeněji;

2.  zdůrazňuje, že obchodní politika je základní součástí vnější činnosti EU a že jako taková musí být formulována v souladu s ostatními zahraničními politikami a politickými nástroji; podporuje proto úzkou spolupráci mezi dotčenými komisaři, generálními ředitelstvími, Evropskou službou pro vnější činnost a členskými státy;

3.  poukazuje na strategický význam TTIP při posilování a utváření světového obchodu založeného na pravidlech a správy ekonomických záležitostí opírající se o hodnoty, jež jsou EU a Spojeným státům společné, a to zejména s ohledem na stále multipolárnější svět; konstatuje, že dopad tohoto partnerství by přesáhl dvoustranný rozměr, neboť by umožnilo vytvořit společné předpisy, pravidla a normy, které by mohly být později přijaty na celosvětové úrovni; v této souvislosti zdůrazňuje, že dvoustranná jednání, která EU vede, nesmí nahradit další liberalizaci obchodu v rámci WTO, ale spíše posloužit jako její odrazový můstek;

4.  zdůrazňuje, že TTIP nesmí snížit úroveň norem, zejména v důležitých oblastech jako je ochrana spotřebitelů, zdraví, pracovní práva nebo životní prostředí, ale spíše zohlednit rozdíly mezi regulačními systémy EU a USA a usilovat o dosažení vyšší úrovně společných norem, které by byly vzorem pro svět, neboť by se tím posílilo hospodářské postavení EU na světové úrovni a rozšířily by se naše hodnoty; zdůrazňuje, že v souladu s příslušnými pravomocemi členských států při dosahování legitimních cílů veřejné politiky by žádné ustanovení v kapitole o ochraně investic nemělo být chápáno tak, že oslabuje právo EU a členských států na regulaci;

5.  zdůrazňuje, že obě strany TTIP se musí zavázat k tomu, že budou vybízet podniky, aby dodržovaly pokyny OECD pro nadnárodní podniky; podotýká, že by smluvní strany měly ve spolupráci s odbory sledovat, jak nadnárodní podniky tyto pokyny dodržují;

6.  žádá Komisi, aby si v případě veřejných zakázek byla vědoma citlivé povahy oblasti obrany a bezpečnosti a vzala v úvahu cíle stanovené hlavami států a vlád během zasedání Rady ve složení pro obranu v roce 2013 na podporu vytvoření evropského trhu v oblasti bezpečnosti a obrany a evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB);

7.  zdůrazňuje, že uzavření dohody o TTIP přináší vyhlídky na vznik rozsáhlého ekonomického prostoru, který by zahrnoval třetí země, s nimiž EU a Spojené státy udržují úzké obchodní a ekonomické vztahy; žádá Komisi, aby zajistila možnost rozšíření jakékoli konečné dohody tak, aby umožňovala úzkou spolupráci se zeměmi, s nimiž mají EU a USA dohody o volném obchodu, a aby během tohoto procesu konzultovala zejména ty země, na které by měla dohoda o TTIP dopad, například Mexiko a Kanadu z důvodu Dohody o severoamerické zóně volného obchodu, Turecko z důvodu jeho celní unie s EU a země EHP; podotýká, že podle studií by TTIP mělo pozitivní dopad na hospodářství třetích zemí, včetně nových příležitostí pro rozvojové země;

8.  zdůrazňuje, že dodávky energie v EU závisí do značné míry na zahraničních zdrojích, a proto žádá Komisi, aby zajistila, aby byla do dohody o TTIP začleněna rozsáhlá kapitola o energetice; zdůrazňuje potenciál TTIP pro diverzifikaci zdrojů uhlovodíků pro EU a přispění k její energetické bezpečnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti využití tohoto potenciálu v souladu s vysokou úrovní norem v oblasti životního prostředí, přechodem na hospodářství s nízkými emisemi a s ambiciózními cíli EU v oblasti boje proti změně klimatu; podtrhuje, že by touto dohodou nemělo být dotčeno právo každé strany rozhodovat o průzkumu a využívání svých zdrojů energie;

9.  domnívá se, že by tuto dohodu mělo doprovázet prohloubení transatlantické parlamentní spolupráce a že posílení obchodních a investičních vazeb prostřednictvím TTIP by v budoucnu mělo vést k rozšíření a upevnění politického rámce, který by umožnil rozvíjet společné přístupy, posílit strategické partnerství a zlepšit globální spolupráci mezi EU a Spojenými státy; zdůrazňuje, že žádné nástroje vytvořené s cílem posílit spolupráci v oblasti regulace by se neměly dotknout evropských nebo amerických legislativních postupů a že zákonodárci musí být v každém orgánu, který může být vytvořen za účelem spolupráce v oblasti regulace, zapojeni vždy vhodným způsobem, jenž respektuje jejich příslušná parlamentní práva; zdůrazňuje, že je třeba rovněž zapojit všechny příslušné zúčastněné strany;

10. připomíná Komisi, že USA stále nezrušily vízový režim pro pět členských států EU;

11. bere na vědomí skutečnost, že Komise podniká kroky ke zvýšení transparentnosti jednání; uznává, že již bylo dosaženo pokroku; žádá Komisi, aby i nadále usilovala, také ve vztahu k orgánům USA, o větší parlamentní transparentnost jednání, včetně včasného přístupu k většímu množství projednávaných dokumentů; zdůrazňuje, že pro zajištění úspěchu této dohody je zásadní korektní komunikace s občanskou společností, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své informační aktivity; doufá, že transparentnější přístup Komise se bude vztahovat také na jiná obchodní jednání.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Arne Lietz

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  žádá Komisi, aby v obchodních vztazích dodržovala článek 208 Lisabonské smlouvy a aby do transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) zahrnula zvláštní odkaz na rozvojovou politiku jako jeden z legitimních cílů veřejné politiky a zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje, která vyžaduje, aby se při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíželo k cílům rozvojové spolupráce;

2.  žádá Komisi, aby měla na paměti, že dopady TTIP se vzhledem k velikosti a rozsahu transatlantického hospodářství rozšíří nad rámec bilaterálních vztahů a nepochybně ovlivní rozvojové země, jelikož tato mimořádně rozsáhlá obchodní dohoda pravděpodobně přetvoří světová obchodní pravidla a zavede nové standardy; žádá Komisi, aby poté, co budou ustanovení TTIP jasnější, zadala nezávislou studii o dopadu TTIP na rozvojové země a na budoucí cíle udržitelného rozvoje, neboť znění mandátu k jednání je formulováno tak obecně, že je stále obtížné předpovědět možné vedlejší účinky této dohody pro rozvojové země;

3.  žádá Komisi, aby zohlednila skutečnost, že dopad TTIP na rozvojové země se bude lišit v závislosti na jejich hospodářské struktuře a stávajících obchodních vztazích; rovněž vyzývá Komisi, aby si uvědomila, že většina rozvojových zemí těží z celních preferencí, které jim v určité míře poskytují EU a USA; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila rozhovory s rozvojovými zeměmi s cílem posoudit dopad TTIP a aby zvážila pravděpodobné riziko narušení systému preferencí a s ním souvisejícího odklonění obchodu a investic, kterému některé rozvojové země čelí;

4.  žádá Komisi, aby v rozhovorech s rozvojovými zeměmi zdůrazňovala skutečnost, že TTIP pro ně může skýtat příležitosti v oblasti světového obchodu, což povede k většímu růstu a poptávce po vývozu zboží jak v EU, tak v USA a k nižším obchodním nákladům v důsledku potřeby přizpůsobit se jednotnému souboru pravidel a standardů s cílem získat přístup na oba trhy; doporučuje Komisi, aby přijala opatření ke snížení nákladů na dodržování předpisů (zejména pro malé a střední podniky) a aby podpořila iniciativy zaměřené na začlenění rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců prostřednictvím vhodných nástrojů rozvoje;

5.  žádá Komisi, aby rozvojovým zemím poskytovala politickou podporu a technickou pomoc při dosahování silnější regionální integrace a obchodních oblastí a aby uplatňovala spravedlivější přístup při svých jednáních o dohodách o hospodářském partnerství, jejichž cílem je vytvořit účinný rámec pro obchodní a investiční kroky mezi zeměmi EU a AKT;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že TTIP nesníží význam WTO a přispěje ke spravedlivému a udržitelnému systému světového obchodu a že důležité otázky pro rozvojové země, jako je zabezpečení potravin, zemědělské dotace a opatření ke zmírňování dopadu změny klimatu, neodsune na vedlejší kolej, čehož dosáhne tím, že zintenzivní své úsilí o dosažení pokroku v demokratických mnohostranných fórech, zejména WTO jako preferenční možnosti EU, a že úspěšně dovrší jednacího kolo v Dohá jako nejlepší způsob dosažení obchodního systému, který je inkluzivní a působí ve prospěch všech; rovněž žádá Komisi, aby zajistila, že třetí pilíř TTIP bude dodržovat vícestranná pravidla, v rámci nichž předpokládá WTO výjimku pro rozvojové země, zejména s ohledem na možnost omezení vývozu v oblasti energie a přístupu k surovinám;

7.  žádá Komisi, aby v rámci jednání propagovala nejvyšší celosvětové standardy, pokud jde o ochranu lidských práv, standardy MOP, důstojnou práci, ochranu životního prostředí, univerzální přístup ke kvalitním veřejným službám, sociální ochranu, veřejné a všeobecné zdravotní pojištění, univerzální přístup k lékům a bezpečnost potravin a výrobků; nabádá EU, aby vystupovala jako obhájce zájmů rozvojových zemí;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily transparentnost a demokratickou povahu jednání tím, že posílí dialog s občanskou společností a dalšími zainteresovanými subjekty.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Jeppe Kofod

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  dává Komisi tato doporučení:

a.  zajistit dosažení komplexní a ambiciózní dohody o TTIP, která podpoří spravedlivou hospodářskou soutěž na obou stranách Atlantiku, přičemž budou brány v úvahu hodnoty evropského sociálně-tržního hospodářství, zajištění prospěchu spotřebitelů, průmyslu a investorů, zlepšení vytváření kvalitních pracovních míst a růstu a zajištění toho, aby regulační spolupráce žádným způsobem neohrožovala demokratickou kontrolu na obou stranách Atlantiku a aby jejím cílem byl také přechod k udržitelnější společnosti;

b.  podniknout okamžité kroky k zajištění toho, aby obchod a investice finančních subjektů na obou stranách Atlantiku a rovný přístup na trh pro všechny poskytovatele služeb v USA a v Evropě byly regulovány na základě nejvyšších standardů a aby zároveň působily směrem k vysoké úrovni ochrany, zejména v oblastech jako je zdravotnictví a bezpečnost, ochrana spotřebitelů, práce, sociální práva, regulace finančních služeb, právní předpisy týkající se životního prostředí, bezpečnost potravin a ochrana údajů; zajistit, aby žádná ustanovení do budoucna nijak nebránila posilování těchto standardů, a to ani věcně, ani působením utlumujícího vlivu regulace; a zajistit, že dohoda o TTIP bude obsahovat zvláštní kapitolu týkající se malých a středních podniků;

c.  zastávat názor, že dobrá dohoda o regulačních standardech může působit jako globální precedent pro budoucí obchodní a investiční dohody a vést v celém světě ke snížení nákladů pro podniky, zejména malé a střední podniky;

d.  uznat, že výhody z uzavření dohody o TTIP mohou plynout zejména malým a středním podnikům, protože velké korporace mají úspory z rozsahu, které jim umožňují získat snadný přístup k trhům na obou stranách Atlantiku, a malé a střední podniky nemají finanční, právní ani jiné prostředky, které by jim umožnily vypořádat se s rozdíly mezi právními předpisy a s dalšími překážkami obchodu;

e.  zajistit větší transparentnost a výměnu informací v rámci pravidel státní podpory a jejího poskytování, a zároveň zajistit poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a také užší spolupráci mezi orgány pro hospodářskou soutěž v oblasti fúze, antimonopolního režimu, státních podniků a subvencí; přijmout okamžitá opatření k tomu, aby byla do dohody začleněna kapitola o hospodářské soutěži;

f.   přijmout okamžitá opatření k zajištění toho, aby jednání o přístupu na trh finančních služeb byla spojena se vzájemným uznáváním a sbližováním regulace finančního sektoru směrem k vyšší úrovni, přičemž by zahrnula prosazování vyšších standardů a obecného zájmu jakožto hlavního cíle; podporovat stále vyšší mezinárodní standardy při pokračujícím úsilí o spolupráci v rámci dalších mezinárodních fór, včetně pravidel daných dohodou Basilej III, aniž by byla dotčena možnost orgánů EU a členských států regulovat finanční produkty a postupy a dohlížet na ně v rámci výkonu jejich regulačních povinností a povinností dohledu;

g.  vynaložit veškeré úsilí k plnému využití příležitosti, již nabízí jednání o dohodě o TTIP, k dosažení společného pozitivního konstruktivního pokroku v otázce finančních služeb, a to s přihlédnutím k výsledkům, kterých již bylo na obou stranách v této věci dosaženo. Témata diskuse by mohla zahrnovat dvoustranné konzultace před přijetím nových právních předpisů, transparentnost vůči zúčastněným stranám při dvoustranných jednáních o finančních otázkách a větší odpovědnost vůči voleným orgánům;

h.  zdržet se přijímání dalších závazků v oblasti přístupu na trh pro finanční služby, protože vzájemná propojenost, složitost a nadměrná velikost subjektů vytváří systémová rizika způsobuje jejich šíření a představuje hrozbu pro finanční stabilitu;

i.   pokračovat při zohlednění činnosti OECD s přípravou směrnice s opatřeními proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), aby byla ukončena škodlivá soutěž týkající se části podniků, zejména nadnárodních, které své globální daňové postavení, často na druhé straně Atlantiku, organizují tak, že umožňuje přesouvání zisků do oblastí, v nichž právní úprava stanoví nižší daň; zajistit, aby „offshore“ fondy, jejichž manažeři pracují na obou stranách Atlantiku, měly povinnost přemístit sídla „on shore“; podniknout okamžité kroky k zajištění automatické výměny informací a vykazování týkající se daňových záležitostí podle jednotlivých zemí, s výjimkou malých a středních podniků; zavést definici a seznam daňových rájů na úrovni EU s přihlédnutím k činnosti OECD;

j.   podniknout okamžité kroky s cílem začlenit do dohody o TTIP právní opatření proti agresivnímu daňovému plánování, které probíhá skrze systematický pohyb kapitálu přes Atlantik, a zajistit, aby byl pohyb kapitálu místo toho založen na ekonomické činnosti a aby jeho cílem nebylo vyhýbat se placení daně v zemi, v níž probíhá výroba; zajistit posílenou transparentnost a rozčlenění statistik týkajících se platební bilance na druhé straně Atlantiku;

k.  podniknout okamžitá opatření k zajištění korektní hospodářské soutěže a rovného přístupu na trh pro evropské společnosti, včetně malých a středních podniků, k veřejným zakázkám v USA a zaručit, že v těchto zakázkách budou povinně respektována sociální, etická a environmentální kritéria; uznat, že současný nerovný přístup na trh s veřejnými zakázkami a zadávání veřejných zakázek v USA v porovnání s EU představuje nekalou hospodářskou soutěž; uznat, že 85 % veřejných nabídkových řízení v EU je již nyní otevřeno dodavatelům z USA, zatímco pro dodavatele z EU je v USA otevřeno pouze 32 % veřejných nabídkových řízení; zajistit, aby byla nadále dodržována pravidla EU o veřejných zakázkách přijatá v nedávné době;

l.   zajistit, aby nedávno přijatá pravidla EU týkající se zadávání veřejných zakázek byla v rámci jednání chráněna a podporována, zejména pokud jde o přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám, kritéria způsobilosti založená na nejlepším poměru kvality a ceny namísto nejnižší ceny, vyhrazené trhy pro podniky sociální ekonomiky, možnosti smluvních orgánů posílit spolupráci uvnitř společenství a zachování prahových hodnot pro vyloučení z nabídkových řízení podle evropských a mezinárodních pravidel; zaručit, aby podniky EU nebyly diskriminovány, když se ucházejí o veřejné zakázky v USA, a aby vůči nim byl uplatňován transparentní přístup srovnatelný s přístupem, jaký se v rámci pravidel o zadávání veřejných zakázek v EU uplatňuje vůči podnikům z USA v Evropě;

m. podniknout okamžitá proaktivní opatření proti protekcionismu a zabývat se právními předpisy, které brání evropským společnostem vstupovat na trh USA;

n.  zajistit, aby jakýkoli mechanismus řešení sporů stanovený v rámci dohody o TTIP byl transparentní, splňoval demokratické zásady a podléhat demokratické kontrole a aby nezasahoval do práva vlád provádět regulaci;

o.  podniknout okamžité kroky k zajištění toho, aby byl zvolen přístup „pozitivního seznamu“, aby všechny veřejné služby, na které se dohoda o TTIP vztahuje, byly v dohodě výslovně pozitivně uvedeny a aby dohoda neobsahovala žádné doložky o zachování stávajícího stavu či umožňující návrat k původnímu stavu;

p.  uznat a zdůraznit stálý význam státních podniků a dalších forem veřejného vlastnictví pro důležité veřejné služby a služby obecného zájmu a vyzvat k jejich vypuštění z dohody; zajistit, aby TTIP nezasahovala do řízení veřejných služeb, a to v souladu s mandátem, který Komisi udělily členské státy;

q.  uznat, že TTIP bude prospěšnější malým a středním podnikům spíše než velkým podnikům; konstatovat, že odstranění cel, zjednodušení celních režimů a sbližování standardů pro výrobky usnadní především účast malých a středních podniků v transatlantickém obchodu a že dohoda TTIP bude první dohodou o volném obchodu, která bude mít samostatnou kapitolu věnovanou malým a středním podnikům; činit kroky k upevnění stávající spolupráce mezi USA a EU v oblasti malých a středních podniků; činit kroky k vytvoření internetových stránek, na nichž budou moci malé a střední podniky v Evropě i v USA nalézt informace o clech, celních režimech a všech příslušných nařízeních týkajících se výrobků na federální a státní úrovni v USA a na úrovni Unie a členských států v EU;

r.   zajistit, aby byly náležitě dodržovány evropské právní předpisy o hospodářské soutěži, především v oblasti digitálních trhů;

s.   zajistit, aby dohoda plně respektovala práva a ochranu zaměstnanců a aby se nezhoršovaly kvůli lepšímu přístupu na trh a hospodářské soutěži;

t.   mít povědomí o tom, že tato dohoda má jak politický, tak hospodářský význam, neboť ji podepisují obě strany Atlantiku, tedy oblast, která sdílí společné hodnoty bezpečnosti a svobody, rovnosti, demokracie, lidských práv i sociálně-tržního hospodářství;

u.  mít povědomí o pochybnostech, které provázejí jednání o dohodě o TTIP, a v zájmu jejich rozptýlení zajistit, aby jednání byla co nejtransparentnější, a zahájit evropskou informační kampaň;

v.  podniknout další opatření, aby se jednání stalo transparentnějším, zejména pokud jde o přímý přístup k informacím na regionální a místní úrovni;

w. zajistit transparentnost při jednáních tím, že celý proces bude v souladu se závazkem Komise podle čl. 218 odst. 10 SFEU, jehož statutární charakter potvrdil v nedávném rozhodnutí Evropský soudní dvůr, a to, že Evropský parlament je okamžitě a plně informován ve všech etapách jednání; usilovat o dosažení dohody s vládou USA ohledně přístupu všech poslanců ke konsolidovaným zněním projednávaných dokumentů; zajistit veřejnosti přístup k příslušným dokumentům z jednání všech stran, s výjimkou těch, které jsou v jednotlivých případech a s jasným odůvodněním označeny za tajné, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

x.             navrhnout iniciativy pro malé a střední podniky týkající se způsobů získání přístupu na trh a zahájení transatlantických investic;

y.  zajistit, aby Evropský parlament hrál odpovídající úlohu v rozhodování o sbližování právních předpisů, které bude probíhat po ratifikaci dohody.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi pro jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Marian Harkin

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na zprávu Komise o posouzení dopadů týkající se budoucnosti obchodních vztahů mezi EU a USA, která byla zveřejněna dne 12. března 2013,

1.  v souvislosti s probíhajícím jednáním o TTIP předkládá Komisi následující doporučení:

     i)          zajistit, aby dohoda o TTIP zabezpečila stávající pracovní místa a konkrétně a pozitivně přispěla k ochraně a vytváření silného a udržitelného růstu s cílem maximalizovat potenciál pro tvorbu vysoce kvalifikovaných pracovních míst v zájmu uspokojení nových potřeb trhu práce spolu s lepšími a udržitelnými pracovními místy v EU, a to se záměrem napomoci dosažení cíle pro rok 2020, jímž je 75% zaměstnanost, a maje při tom na paměti, že obchod není samoúčelný, ale je prostředkem zvyšování blahobytu; plně respektovat a chránit globální pracovní normy; zaručit, aby normy, zejména sociální normy a normy týkající se životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, byly chráněny a aby tyto normy mohly být zlepšovány;

     ii)         předložit Parlamentu aktualizované odhady dopadu dohody o TTIP na zaměstnanost a růst v EU, se zvláštním přihlédnutím k důsledkům pro členské státy ze střední a jihovýchodní Evropy;

     iii)         zajistit, aby byla přijata opatření k modernizaci systémů odborné přípravy s cílem usnadnit rozvoj nových dovedností a lépe kvalifikovaných pracovníků, a tím zlepšení přístupu na trh práce;

     iv)        zajistit, aby sociální a environmentální dopady potenciální dohody byly důkladně posouzeny v otevřené diskusi;

     v)         vyhodnotit riziko, že definování společných norem sociální a environmentální ochrany se Spojenými státy oslabí kolektivní evropské preference a zhorší hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy;

     vi)        zajistit ve všech kapitolách dohody o TTIP, aby tato dohoda za žádných okolností nevedla k oslabení, obcházení nebo zneplatnění norem členských států a EU v těchto oblastech: práva pracovníků, pracovní podmínky, sociální zabezpečení, sociální začleňování a sociální ochrana, bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti, odborná příprava, profesní kvalifikace, volný pohyb pracovníků a důchodců, sociální dialog, zákaz diskriminace na pracovišti a na trhu práce; dále zaručit, aby dohoda o TTIP zahrnovala komplexní a závazná ustanovení o pracovněprávních předpisech a politikách na všech úrovních státní správy, které jsou v souladu se základními úmluvami a Agendou důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP); zajistit, aby obchod nebo investice nebyly podporovány oslabováním pracovněprávních předpisů; v případě, že vzniknou spory, musí pracovněprávní ustanovení podléhat mechanismu řešení sporů včetně možnosti sankcí; v této souvislosti mohou sehrát určitou úlohu dozorčí orgány MOP;

     vii)        jestliže by konečné prvky dohody o TTIP měly normy v těchto oblastech ohrozit nebo jim bránit, neprodleně o tom informovat odpovědný Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Parlamentu, aby mohly proběhnout konzultace a být přijata rozhodnutí;

     viii)       odmítnout jakoukoli dohodu, která by mohla ohrozit pracovní normy v Evropě a vést k sociálnímu dumpingu;

     ix)        zajistit, aby rozměry pracovních a sociálních ustanovení byly uznávány, chráněny a plně začleněny do všech operačních částí dohody za účelem zaručení soudržného a uceleného přístupu k udržitelnému rozvoji v této obchodní dohodě;

     x)         zajistit, aby se v rámci jednání o dohodě o TTIP dosáhlo vzájemně výhodných ujednání o souboru opatření v oblasti mobility, přičemž je třeba vzít v úvahu, že jedním z hlavních prvků plného využití výhod dohody o TTIP je zjednodušení vízového režimu pro evropské poskytovatele služeb a zboží a možnost odborníků pracovat v USA na základě uznání jejich kvalifikace;

     xi)        zajistit, aby občanská společnost mohla podstatným způsobem přispět k uplatňování příslušných ustanovení smlouvy TTIP; v této souvislosti by provádění a dodržování pracovních ustanovení mělo podléhat postupu monitorování, který zahrnuje sociální partnery a občanskou společnost v rámci procesu sociálního dialogu s účastí poradních výborů, a to s ohledem na širší rozměr čl. 17 odst. 1 Smlouvy o EU; zajistit, aby občanská společnost a dotčená veřejnost byly informovány a měly přístup ke všem příslušným textům z jednání a aby Parlament a Rada měly přístup ke konsolidovanému projednávanému textu okamžitě poté, co budou tyto texty prodiskutovány v jednotlivých kolech jednání;

     xii)        přijmout okamžitá opatření k zajištění práva členských států přijímat právní předpisy v oblasti veřejných služeb, tyto služby financovat, organizovat, stanovovat pro ně standardy kvality a normy bezpečnosti, jakož i veřejné služby řídit a regulovat, včetně vzdělávání, sociálních služeb, zdravotních služeb, dodávek vody, likvidace odpadních vod, likvidace odpadu, sociálního zabezpečení, železniční a veřejné dopravy, energetických, kulturních a audiovizuálních služeb atd., a zajistit vynětí veřejných služeb (včetně vodohospodářských systémů, zdravotnictví, systémů sociálního zabezpečení a vzdělávání) z oblasti působnosti dohody;

     xiii)       zajistit výslovné vyloučení veřejných služeb podle článku 14 SFEU z oblasti působnosti dohody o TTIP a zajistit tak, aby vnitrostátní a místní orgány mohly svobodně zavádět, přijímat, zachovávat nebo rušit jakékoli opatření týkající se zadávání, organizace, financování a poskytování veřejných služeb podle článku 168 SFEU (veřejné zdraví) a protokolu č. 26 (služby obecného zájmu) této smlouvy; tato výjimka by se měla uplatňovat bez ohledu na to, zda jsou dotčené služby organizovány jako monopol, provozovány v rámci výhradních práv či jinak a zda jsou financovány a/nebo poskytovány z veřejných nebo soukromých zdrojů; k těmto službám patří služby zdravotní a sociální péče, systémy sociálního zabezpečení, vzdělávání financované z veřejných zdrojů, železniční a veřejná doprava a služby v oblasti dodávek vody, plynu a elektřiny;

     xiv)       zajistit, aby se doložka znemožňující návrat k původnímu stavu a doložka o zachování stávajícího stavu nevztahovaly na žádné veřejné a sociální služby; musí být zachován plný rozsah možnosti opětovného převodu služeb do příslušnosti státu nebo obce;

     xv)       zajistit, aby byly plně zohledněny konkrétní problémy, jimž čelí malé a střední podniky a mikropodniky, jako jsou necelní překážky obchodu, byrokracie a účinky dohody o TTIP související s přesměrováním obchodu; vytvořením hospodářského rámce, který podporuje vývoz a příznivé konkurenceschopné podnikatelské prostředí, zajistit, aby malé a střední podniky mohly v plné míře využívat výhod otevřeného trhu; zajistit, aby byly plně zohledněny konkrétní problémy, jimž čelí 87 % všech malých a středních podniků v EU, které nejsou vývozci, ale opírají se o domácí poptávku;

     xvi)       zjednodušit postupy a zvážit nové mechanismy, které by malým a středním podnikům pomohly mít z dohody o TTIP prospěch;

     xvii)      vytvořit pobídky a podpořit prosazování sociální odpovědnosti podniků, která musí doplňovat a za žádných okolností nesmí nahrazovat právní předpisy v oblasti pracovního práva a životního prostředí;

     xviii)     zaručit, aby dohoda o jakémkoli mechanismu řešení sporů týkajících se ochrany investic musela zohlednit výsledky veřejných konzultací k řešení sporů mezi investory a státem, byla zcela transparentní a demokraticky kontrolovaná, výslovně uváděla právo členských států na regulaci a za žádných okolností neomezovala zákonodárce ani jim nebránila v přijímání a prosazování právních předpisů jak v oblasti politiky zaměstnanosti, tak v oblasti sociální politiky v jejich zemích; systém řešení sporů mezi státy ve vztahu EU a USA je dalším vhodným nástrojem pro řešení investičních sporů, protože EU i USA mají plně funkční právní systémy a dostatečnou úroveň ochrany investic, která zaručuje právní jistotu; začlenění jakékoli formy soukromých rozhodčích soudů do dohody o TTIP musí být vyloučeno;

     xix)       přijmout opatření na podporu přístupu „pozitivních seznamů“ v rámci dohody, pokud jde o kapitolu o obchodu se službami a usazování, podle něhož jsou služby, které se mají otevřít zahraničním společnostem, výslovně uvedeny;

     xx)       vzhledem k tomu, že Komise uznala ve své zprávě o posouzení dopadů, že může dojít k dlouhodobým a podstatným nákladům na přizpůsobení na trhu práce EU, zajistit, aby existovaly realistické statistické prognózy týkající se zániku a vytváření pracovních míst v postižených odvětvích a v každém členském státě a aby tyto prognózy byly průběžně aktualizovány a zveřejňovány tak, aby Komise mohla včas přijmout opatření zaměřená na podporu postižených odvětví, regionů nebo členských států; ve svých prognózách přihlížet k vnějším vlivům a předvídat krizové scénáře; této podpory by mohlo být dosaženo prostřednictvím finančních prostředků EU, včetně upraveného Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci s odpovídajícím rozpočtem;

     xi)        zajistit, aby podmínky výměny podléhaly přísné reciprocitě s cílem posílit průmyslovou strukturu EU, chránit malé a střední podniky, vytvářet pracovní místa a bránit veškeré nekalé hospodářské soutěži, zejména pokud jde o sociální normy;

     xxii)      přijmout opatření k zajištění toho, aby spolupráce v oblasti regulace neomezovala práva vlád a Evropského parlamentu přijímat právní předpisy ve veřejném zájmu. musí být přijata opatření s cílem zajistit, aby spolupráce v oblasti regulace nevedla k oslabení pracovních norem, včetně norem bezpečnosti a ochrany zdraví. je třeba zajistit, aby pracovní a sociální normy nebyly považovány za necelní překážky nebo za technické překážky obchodu; do procesu spolupráce v oblasti regulace by se v rámci vyváženého zastoupení měly zapojit zúčastněné subjekty včetně sociálních partnerů;

     xxiii)     zajistit, aby nová pravidla EU přijatá v rámci revize směrnic o veřejných zakázkách byla v probíhajících jednáních zachována a prosazována, zejména pokud jde o přístup malých a středních podniků na veřejný trh, kritéria udělování zakázek na základě nejlepší hodnoty a nikoli nejnižší ceny, trhy pro aktéry sociální ekonomiky, možnost zadavatelů spolupracovat a tvořit společné subjekty obcí a prahové hodnoty, pod nimiž zadávání veřejných zakázek nepodléhá pravidlům EU nebo mezinárodním pravidlům;

     xxiv)     v zájmu ochrany evropského sociálního modelu před konkurencí z anglosaského amerického kapitalismu zajistit, aby kolektivně financované veřejné služby a systémy sociálního zabezpečení nebyly obětovány; TTIP nesmí zvýšit tlak na členské státy, aby omezily veřejné výdaje, což by bylo snadnou cestou k hospodářské konkurenceschopnosti a zajištění atraktivního podnikatelského prostředí pro investory;

     xxv)      zajistit, aby vlády měly možnost přijímat sociálně a environmentálně odpovědné politiky zadávání veřejných zakázek; ustanovení o zadávání veřejných zakázek by vládám neměla bránit v řešení společenských a environmentálních potřeb a dohoda nesmí omezovat možnost klást sociální požadavky, jak je uvedeno v nových směrnicích EU o zadávání veřejných zakázek; kromě toho by politiky zadávání veřejných zakázek měly být v souladu s úmluvou MOP č. 94 o pracovních doložkách ve smlouvách uzavřených veřejným orgánem;

     xxvi)     přijmout urychleně opatření k zajištění regulace problému agresivního daňového plánování, jako je např. přesun sídel společností z opačné strany Atlantiku s cílem využít výhody vyplývající z podmínek, které ovlivňují hospodářskou soutěž a mají nepříznivý dopad na zaměstnanost.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komise týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Bart Staes

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na společné prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa a předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye ze dne 13. února 2013[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými[2],

–   s ohledem na směrnice pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ze dne 14. června 2013[3],

–    s ohledem na zprávy zmocněnce USA pro obchod z roku 2013 a 2014 o sanitárních a fytosanitárních opatřeních[4],

–   s ohledem na zprávy zmocněnce USA pro obchod z roku 2013 a 2014 o technických překážkách pro obchod[5],

–   s ohledem na studie vypracované generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky nazvané „Právní důsledky partnerství EU-USA v oblasti obchodu a investic (TTIP) pro acquis communautaire a oblasti působnosti výboru ENVI, které by mohly být řešeny v rámci jednání “ z října 2013[6] a „Legislativní oblasti jednání o partnerství EU a USA v oblasti obchodu a investic (TTIP), které souvisí s činností výboru ENVI“ z listopadu 2014[7],

–   s ohledem na informační sdělení týkající se urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS) ve Spojených státech a v Evropské unii z června 2014 vypracované Konferencí OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)[8],

–   s ohledem na články 168 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie a zejména na zásadu předběžné opatrnosti stanovenou v čl. 191 odst. 2,

–   s ohledem na integrovaný přístup EU v oblasti bezpečnosti potravin (od výrobce až po spotřebitele), který byl zaveden v roce 2004[9],

–   s ohledem na výsledky průzkumu Eurobarometru o transatlantické obchodní a investiční dohodě, který proběhl v listopadu 2014,

–   s ohledem na směrnici 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší, která je součástí provádění tematické strategie o znečišťování ovzduší, a s přihlédnutím k právním předpisům pro jednotlivé kategorie zdrojů, jako je Euro 5/6 a EURO VI, jejichž cílem je snížit znečištění ovzduší, které je příčinou 400 000 předčasných úmrtí v Evropě,

A.  vzhledem k tomu, že obchod zajišťuje růst, zaměstnanost a prosperitu již několika generacím v Evropě; vzhledem k tomu, že však obchod a investice nejsou cílem samy o sobě, ale měly by být prostředkem ke zvyšování životní úrovně a kvality života a rovněž k ochraně a podpoře veřejného zdraví a přispět k zajištění úplné zaměstnanosti a současnému udržitelnému využívání světových zdrojů v souladu s cílem udržitelného rozvoje a v rámci úsilí o ochranu a zachování životního prostředí;

B.   vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z listopadu 2014 je ve 25 z 28 členských států většina evropských občanů pro transatlantickou obchodní a investiční dohodu;

C.  vzhledem k tomu, že Evropa je kontinent se stárnoucí populací, omezenými zdroji surovin, nízkou úrovní porodnosti a sociálním modelem založeným na vysokých sociálních výdajích v poměru k HDP, a že tudíž bude stále více spoléhat na růst mimo EU, s cílem přispět k dosažení prosperity domácího trhu, a podpořit tak své sociální systémy, na něž bude vyvíjen silný tlak, hlavně v důsledku zvýšení střední délky života a snížení počtu obyvatel v produktivním věku;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu se směrnicemi Rady pro jednání o TTIP[10] je účelem dohody posílit obchod a investice mezi EU a USA s cílem vytvořit nové ekonomické příležitosti k vytváření pracovních míst a růstu, a to rozšířením přístupu na trh a zlepšením kompatibility právních předpisů v důsledku odstranění zbytečných regulačních překážek obchodu a vytýčení cesty k celosvětově platným standardům, přičemž se uznává, že udržitelný rozvoj je hlavním cílem smluvních stran a že smluvní strany nebudou podněcovat obchod nebo přímé zahraniční investice snižováním požadavků vnitrostátních právních předpisů a standardů v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Evropská komise[11] a prezident Obama[12] na veřejnosti opakovaně prohlásili, že na žádné straně Atlantiku nedojde ke snížení standardů;

E.   vzhledem k tomu, že USA již uzavřely několik dalších dohod o obchodním a investičním partnerství s jinými světovými aktéry;

F.   vzhledem k tomu, že jednání o TTIP obsahuje tři hlavní pilíře, a to a) přístup na trh, b) regulační otázky a necelní překážky a c) pravidla;

G.  vzhledem k tomu, že TTIP skýtá příležitost, jak na celosvětové úrovni dosáhnout vysokých standardů v určitých oblastech na ochranu veřejného zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že přesto existují obavy, že cíl TTIP spočívající v omezení a odstranění stávajících necelních překážek[13], by mohl vést k dohodě, která by mohla ohrozit evropskou úroveň ochrany veřejného zdraví, včetně bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a životního prostředí;

I.    vzhledem k tomu, že mezi regulačními systémy v EU a USA existují rozdíly, mj. pokud jde o ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, včetně bezpečnosti potravin, informací pro spotřebitele a zdraví zvířat, a to v důsledku odlišné právní a politické kultury zohledňující odlišné zájmy a přístupy, jako jsou rozdílné zásady (mj. zásada předběžné opatrnosti), posuzování cen, politické cíle a metody analýzy rizik;

J.    vzhledem k tomu, že EU a USA považují určité standardy v těchto oblastech za překážky obchodu[14];

K.  vzhledem k tomu, že existují obavy, že úmysl přijmout TTIP a podobné obchodní dohody již mohl ovlivnit návrhy a opatření Komise související např. s bezpečností potravin či ochranou v oblasti klimatu (např. snižování obsahu patogenů, označování masa z klonovaných zvířat a jejich potomků a provádění směrnice o kvalitě paliv);

L.   vzhledem k tomu, že existují obavy, že návrhy ustanovení o regulační spolupráci na předpisech, které mají nebo by mohly mít významný dopad na obchod a investice mezi EU a USA:

     – přiznávají USA formální práva ve vztahu k prováděcím aktům, které mají být přijaty v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU, zatímco Evropský parlament nemá ve vztahu k prováděcím aktům sebemenší právo přezkumu,

     – přiznávají USA právo na regulační výměny v souvislosti s přijímáním vnitrostátních právních předpisů v členských státech, včetně společného zkoumání možných způsobů podpory právní slučitelnosti,

     – v podstatě by mohly EU znesnadnit možnost přesáhnout rámec nejnižšího společného jmenovatele mezinárodních nástrojů, a to kvůli závazkům, které přijala v oblasti mezinárodní regulační spolupráce a provádění mezinárodních nástrojů;

M.  vzhledem k tomu, že předpokladem pro dosažení lepší kompatibility právních předpisů, aniž by byly ohroženy stávající a budoucí standardy EU v oblasti zdraví a životního prostředí, je jasně rozlišovat mezi oblastmi, jejichž cíle a úrovně ochrany jsou podobné, a oblastmi, jejichž cíle a úrovně ochrany se liší; vzhledem k tomu, že v oblastech, jejichž cíle a úrovně ochrany jsou podobné, by bylo možné uplatnit společné přístupy nebo vzájemné uznání; vzhledem k tomu, že v oblastech, ve kterých se úroveň ochrany zřetelně liší, by se spolupráce měla zaměřit na výměnu informací nebo vzestupnou harmonizaci;

N.  vzhledem k tomu, že zákonodárné orgány EU a USA přijaly velmi odlišné přístupy, pokud jde o právní předpisy upravující bezpečnost potravin a krmiv, konkrétně pokud jde o povolování, označování a kontroly v potravinovém a krmivovém řetězci u geneticky modifikovaných organismů, sledovatelnost masa, postupy snižování obsahu patogenů, pesticidy a klonovaná zvířata; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin vycházejí ze zásady předběžné opatrnosti a zakládají se na přístupu „od výrobce až po spotřebitele“, kterými se zavádějí přísnější pravidla EU, a měly by proto být dodržovány;

O.  vzhledem k tomu, že vliv budoucího transatlantického obchodního a investičního partnerství na acquis EU v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti potravin se bude do značné míry odvíjet od přesných ustanovení dohody; vzhledem k tomu, že obchodní dohoda nemůže za žádných okolností upravit stávající právní předpisy smluvních států; vzhledem k tomu, že provádění stávajících právních předpisů i přijímání budoucích musí zůstat v rukách demokraticky zvolených orgánů, které budou dodržovat zavedené postupy;

P.   vzhledem k tomu, že EU má nyní omezený přístup na trh USA v námořním odvětví a že dohoda o TTIP, bude-li správně provedena, by mohla vést k lepší spolupráci, ke sbližování a k ekonomickému přínosu pro evropské podniky;

Q.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od více než 150 zemí z celého světa USA neratifikovaly hlavní mezinárodní úmluvy o chemických látkách (např. Stockholmskou úmluvu o perzistentních organických znečišťujících látkách a Rotterdamskou úmluvu o obchodu s určitými nebezpečnými chemickými látkami), z čehož vyplývá, že USA jsou v mezinárodní politice týkající se chemických látek izolovány; dále vzhledem k tomu, že USA odmítají provést část Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemikálií OSN, která se týká životního prostředí, což dokazuje, že co se týče chemických látek, USA a EU se neshodnou na nejzákladnější úrovni;

R.   vzhledem k tomu, že podle zprávy USA o technických překážkách obchodu z roku 2014 USA od roku 2003 vyjadřují obavy ohledně nařízení REACH na každém zasedání Výboru WTO pro technické překážky obchodu s tím, že „jsou znepokojeny tím, že některé aspekty nařízení REACH jsou diskriminační, postrádají legitimní zdůvodnění a kladou zbytečné překážky obchodu“, což naznačuje poměrně zásadní nesouhlas USA s tímto nařízením;

S.   vzhledem k tomu, že je všeobecně přijímán zásadně odlišný charakter amerického zákona o kontrole toxických látek (TSCA), přijatého v roce 1976, od dohody REACH, přijaté v roce 2006; vzhledem k tomu, že z toho důvodu není záměrem jednání o TTIP tyto dva systémy sladit; vzhledem k tomu, že součástí jednání je však téma budoucí spolupráce na provádění nařízení REACH; vzhledem k tomu, že s ohledem na značně odlišné chápání řízení rizik spojených s chemickými látkami a k bytostné a dlouhodobé opozici USA vůči nařízení REACH není spolupráce na provádění těchto rozcházejících se zákonů nijak přínosná, tím spíše, že provádění není pouze technickou záležitostí, která by nevyvolávala další spory;

T.   vzhledem k tomu, že v regulačních systémech USA a EU pro přípravky na ochranu rostlin existují zásadní rozdíly:

     – 82 účinných látek je zakázáno v EU, ale povoleno v USA,

     – EU záměrně v nařízení (ES) č. 1107/2009 přijala mezní kritéria vycházející z míry ohrožení, jejichž cílem je postupně ukončovat používání účinných látek, které jsou karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, perzistentní a toxické a bioakumulativní, nebo látek narušujících činnost endokrinního systému; USA trvá na přístupu založeném na rizicích a na řadě předpokladů a extrapolacích, který toleruje používání těchto látek vzbuzujících mimořádné obavy,

     – v EU je v porovnání s USA obecně povoleno nižší množství reziduí pesticidů v potravinách;

U.  vzhledem k tomu, že v návrhu textu k jednání o sanitárních a fytosanitárních opatřeních, předloženém ze strany EU na kolo jednání ve dnech 29. září – 3. října 2014, se navrhuje, aby smluvní strany byly povinny dodržovat míry tolerance a maximálních reziduí stanovené Komisí pro Codex Alimentarius, a to nejpozději 12 měsíců po jejich přijetí, což neplatí v případě, že dovážející smluvní strana vznese na schůzi Komise pro Codex Alimentarius připomínku; vzhledem k tomu, že v EU je v porovnání s Komisí pro Codex Alimentarius obecně povoleno nižší množství reziduí pesticidů v potravinách; vzhledem k tomu, že v uplynulých čtyřech letech vznesl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) připomínku v 31–57 % všech případů, což poukazuje na značnou míru nesouhlasu tohoto úřadu s normami Kodexu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA v současné době svobodně a v mezích možností vyjadřuje své výhrady; vzhledem k tomu, že je však velmi nejisté, zda po přijetí TTIP bude úřadu povoleno v tomto přístupu i nadále pokračovat, a to z politických důvodů, jelikož návrh textu zavazuje EU a USA ke spolupráci v mezinárodních normotvorných orgánech „s cílem dosáhnout oboustranně uspokojivých výsledků“, což by mohlo orgán EFSA v budoucnu odradit od vznášení připomínek ke Komisi pro Codex Alimentarius a vést ke snížení standardů v EU;

V.  vzhledem k tomu, že je třeba zabránit dovozu kuřecího masa ošetřeného v antibiotické lázni s obsahem chlornanu sodného do EU;

W.  vzhledem k tomu, že téměř ratifikovaná komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) již prokázala, jak je možné obchodovat v citlivých oblastech zemědělství, jako je oblast hovězího masa, a současně dodržovat striktní evropské sanitární a fytosanitární normy a metody[15];

X.  vzhledem k tomu, že zpráva USA o technických překážkách obchodu z roku 2014 zmiňuje obavy amerického chemického odvětví a odvětví ochrany plodin ohledně toho, že pro látky narušující činnost endokrinního systému by měla být stanovena mezní kritéria vycházející z míry ohrožení, a konstatuje, že USA tyto obavy ohledně návrhu GŘ pro životní prostředí sdělily oboustranně a stejně tak na schůzích výborů WTO pro technické překážky obchodu (TBT) a pro sanitární a fytosanitární opatření (SPS); vzhledem k tomu, že Komise se v červenci 2013 rozhodla zahájit posouzení dopadů stanovení kritérií pro látky narušující činnost endokrinního systému; vzhledem k tomu, že především kvůli tomuto rozhodnutí Komise nepřijala kritéria ve čtyřleté lhůtě, tedy do prosince 2013; vzhledem k tomu, že USA rozhodnutí Komise uvítaly, avšak že Rada i Parlament se rozhodly podpořit Švédsko, které podalo soudní žalobu na selhání Komise a doložilo zásadně odlišné pohledy na charakter regulačních právních předpisů EU;

Y.  vzhledem k tomu, že existuje vazba mezi nezdravými potravinami a nepřenosnými nemocemi souvisejícími se způsobem stravování; vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje OSN pro právo každého na požívání nejvyšší dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví způsobuje celosvětový obchod, zvýšení přímých zahraničních investic (FDI) v potravinářství a všudypřítomný trh s nezdravými potravinami nárůst spotřeby nezdravých potravin[16]; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj ve své zprávě dospěl k řadě doporučení, v nichž USA a potravinářský průmysl podněcuje k tomu, aby podnikly konkrétní kroky ke snížení výroby a spotřeby nezdravých potravin a podpořily nabídku a cenovou dostupnost zdravějších alternativ těchto potravin;

Z.   vzhledem k tomu, že podle celosvětového akčního plánu Světové zdravotnické organizace (WHO) pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí v období 2013–2020[17] jsou sečtené ztráty produkce, jejichž příčinou jsou čtyři hlavní nepřenosné choroby a duševní poruchy, odhadovány na 47 bilionů USD; vzhledem k tomu, že podle WHO tato ztráta představovala v roce 2010 celkem 75 % světového HDP (63 bilionů USD); vzhledem k tomu, že podle WHO způsobí další nečinnost ve vztahu k nepřenosným nemocem snížení produktivity a prudký nárůst nákladů na zdravotní péči ve všech zemích;

AA.  vzhledem k tomu, že generální ředitel WHO na osmé celosvětové konferenci o podpoře zdraví v červnu 2013 uvedl, že „úsilí o prevenci nepřenosných nemocí jde proti obchodním zájmům silných hospodářských subjektů“[18];

AB. vzhledem k tomu, že dohoda TTIP, stejně jako dohoda o transpacifickém partnerství, by mohla omezit možnosti EU a členských států při zajišťování ochrany politiky v oblasti výživy před vlivem skrytých zájmů, omezit rozsah možných kroků zaměřených na aktivní odrazování od spotřeby méně zdravých potravin (a na podporu zdravých potravin), a to i skrze politiky zadávání veřejných zakázek, a omezit možnosti EU a členských států tyto kroky provádět[19];

AC. vzhledem k tomu, že federální zákon USA o dobrých životních podmínkách zvířat zdaleka nedosahuje úrovně regulace EU, včetně toho, že nejsou k dispozici zákony pro normy životních podmínek hospodářských zvířat před porážkou; vzhledem k tomu, že Komise bohužel nepovažuje dobré životní podmínky zvířat za obchodní zájem, jako je tomu v případě bezpečnosti potravin nebo zdraví zvířat pro účely dovozních požadavků;

AD. vzhledem k tomu, že co se týče snížení průměrných emisí skleníkových plynů z lehkých užitkových vozidel, EU a USA mají velmi odlišný regulační přístup, výchozí bod průměrných emisí i míru ambicí; vzhledem k tomu, že tato oblast by tedy neměla podléhat vzájemnému uznávání;

AE. vzhledem k tomu, že evropské a americké zákonodárné orgány zaujaly velmi odlišný přístup k boji proti emisím skleníkových plynů a proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že řešení důležitých hrozeb, které přináší změna klimatu, a zachování ucelenosti přijatých politik v oblasti klimatu by mělo mít přednost před podporou obchodu;

AF. vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby součástí dohody TTIP byla internalizace vnějších nákladů letecké, lodní a silniční nákladní dopravy z hlediska klimatu, zdraví a životního prostředí, s cílem zajistit udržitelnost světového obchodu se zbožím; vzhledem k tomu, že nebudou-li tyto náklady pomocí účinných mezinárodních opatření internalizovány, EU by měla vytvořit a provádět regionální nediskriminační opatření, jimiž bude tyto externality řešit;

AG. vzhledem k tomu, že cílem ustanovení pro udržitelný rozvoj v dohodě TTIP by mělo být zajištění toho, aby se politiky v oblasti obchodu a životního prostředí vzájemně podporovaly, a prosazovaly tak optimální využívání zdrojů v souladu s cíli udržitelného rozvoje, a posílení spolupráce v oblasti životního prostředí;

AH. vzhledem k tomu, že v řadě oblastí, jako je například klima a kontrola emisí, jsou regulační normy USA nižší než normy v EU, kvůli čemuž jsou v EU vyšší náklady na výrobu a na dodržování předpisů než v USA, čímž se zvyšuje také riziko úniku uhlíku a emisí;

AI.  vzhledem k tomu, že snížení celních sazeb u energeticky náročného zboží, u nějž jsou náklady na dodržování předpisů v oblasti regulace, životního prostředí a klimatu v EU vyšší než v USA, může mít za následek snížení konkurenceschopnosti výroby v EU v porovnání se zbožím dováženým z USA, které není těmito náklady zatíženo;

AJ.  vzhledem k tomu, že všeobecné systémy zdravotní péče jsou součástí evropského sociálního modelu a že členské státy mají pravomoc řídit a upravovat zdravotní služby a lékařskou péči;

AK. vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků požaduje, aby byl ve veřejně dostupné databázi a do jednoho roku od ukončení klinického hodnocení zveřejněn souhrn výsledků veškerých klinických hodnocení a aby byla zveřejněna celková zpráva o klinické studii, jakmile je dokončen proces udělování povolení nebo pokud žadatel stáhne žádost o registraci; vzhledem k tomu, že právo USA nevyžaduje stejnou úroveň transparentnosti;

AL. vzhledem k tomu, že dle odhadů představují náklady na léčiva 1,5 % evropského HDP, a proto by jakékoli rozšíření ochrany duševního vlastnictví na základě dohody TTIP mohlo negativně ovlivnit náklady na zdravotní péči;

AM.    vzhledem k tomu, že podle UNCTAD patří opatření v oblasti životního prostředí a zdraví k vládním opatřením, vůči kterým jsou v případech řešení sporů mezi investorem a státem nejčastěji vznášeny námitky;

AN. vzhledem k tomu, že se Komise dne 25. listopadu 2014 rozhodla zvýšit transparentnost jednání o TTIP[20]; vzhledem k tomu, že se jedná o vítané rozhodnutí; vzhledem k tomu, že dne 7. ledna 2015 evropská veřejná ochránkyně rovněž přivítala pokrok, jehož Komise dosáhla ve snaze vnést větší transparentnost do jednání o dohodě TTIP, avšak zároveň přidala některá doporučení pro další zlepšení[21]; vzhledem k tomu, že transparentnost by zvýšil také přístup k návrhům znění dohody předkládaných Spojenými státy;

1.  vyzývá Komisi, aby se držela obecných zásad a cílů směrnic Rady týkajících se jednání o TTIP;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude v průběhu jednání právně i fakticky obhájena platnost politik a zásad EU v oblasti ochrany a zlepšování kvality veřejného zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí a že se v úplnosti promítnou do konečného znění dohody o TTIP;

3.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že dohodou TTIP nebude dotčeno právo, schopnosti ani legislativní postupy EU a členských států umožňující přijímat, provádět a prosazovat v souladu s jejich příslušnými pravomocemi stávající a budoucí opatření nezbytná pro nediskriminační uskutečňování legitimních cílů veřejné politiky, jako je veřejné zdraví, zdraví zvířat a ochrana životního prostředí;

4.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že žádná dohoda, ať už prostřednictvím horizontální kapitoly o spolupráci v oblasti regulace, nebo odvětvových ustanovení, nepovede ke snížení stávajících standardů v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti potravin, a podobně aby zajistila, že neovlivní standardy, které teprve budou stanoveny v oblastech, ve kterých se právní předpisy či standardy v USA a v EU značně liší, jako např. pokud jde o provádění stávajících (rámcových) právních předpisů (jako je REACH), přijetí nových zákonů (např. o klonování) či budoucí definice s dopadem na úroveň ochrany (např. endokrinní disruptory);

5.  vyzývá Komisi, aby omezila spolupráci v oblasti regulace na jasně vymezené odvětvové oblasti, v nichž mají USA a EU podobnou úroveň ochrany nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že se navzdory rozdílné úrovni ochrany podaří dosáhnout vzestupné harmonizace, či kde to alespoň stojí za pokus; vyzývá Komisi, aby zajistila, že žádnými ustanoveními o spolupráci v oblasti regulace v dohodě TTIP nevznikne procesní požadavek přijmout akty Unie, jichž by se tato spolupráce týkala, ani vymahatelná práva v tomto ohledu;

6.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že součástí jakéhokoli orgánu, který by mohl být zřízen s cílem prozkoumat budoucí spolupráci v oblasti regulace, musí být všichni zákonodárci a veškeré zúčastněné strany, kterých se tato spolupráce týká;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že nebudou činěny žádné kompromisy mezi ekonomickými cíli a veřejným zdravím, bezpečností potravin, dobrými životními podmínkami zvířat a životním prostředím[22]; vyzývá Komisi, aby uznala, že v případech, kdy EU a USA uplatňují výrazně odlišné předpisy, k dohodě nedojde, jako např. v oblasti služeb veřejné zdravotní péče, GMO, používání hormonů v odvětví skotu, nařízení REACH a jeho provádění a klonování zvířat pro hospodářské účely, a aby proto o těchto otázkách nejednala;

8.  vyzývá Komisi, aby následující regulační opatření či normy považovala za zásadní, tudíž nesmějí být předmětem kompromisu:

     – neschválení účinných látek a maximální limity EU pro rezidua pesticidů,

     – regulační opatření týkající se endokrinních disruptorů,

     – organizační samostatnost v oblasti dodávek vody a hygieny,

     – integrovaný přístup EU k bezpečnosti potravin, včetně ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat,

     – uplatňování právních předpisů EU týkajících se informací o potravinách pro spotřebitele,

     – provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a zejména požadavek na publikování kompletních zpráv o klinických studiích pro veškerá klinická hodnocení ve veřejně dostupné databázi, jakmile je dokončen proces udělování povolení;

     – pravomoci členských států, pokud jde o organizaci systémů zdravotní péče, včetně stanovování cen a proplácení léčivých přípravků i přístupu k lékům,

     – omezování přísad v kosmetických přípravcích a zákaz testování na zvířatech, pokud jde o kosmetické přísady a konečné produkty,

     – politiky EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zelených technologií a dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky,

     – opatření na snížení závislosti na fosilních palivech a postupy na úrovni EU nebo na mezinárodní úrovni, které vedou ke snižování emisí uhlíku z dopravy,

     – požadavky na ekodesign energetických spotřebičů;

9.  vyzývá Komisi, aby z veškerých ustanovení dohody vyjmula veřejné a sociální služby; dále trvá na tom, že nesmí být použity žádné negativní seznamy, hybridní přístupy ani tzv. západkové doložky;

10. vyzývá Komisi, aby zajistila, že v následujících oblastech bude dosaženo společného přístupu, regulační spolupráce či vzájemného uznávání, a to podle potřeby a za předpokladu, že nebude snížena úroveň norem EU:

     – uznávání a ochrana všech evropských chráněných označení původu (CHOP) a chráněných zeměpisných označení (CHZO) ze strany Spojených států a ukončení zavádějícího používání zeměpisných označení v USA,

     – integrovaná ochrana před škůdci a chorobami zvířat a rostlin,

     – snížení používání antibiotik v chovu hospodářských zvířat v zájmu zajištění účinnosti antibiotik v humánním i veterinárním lékařství,

     – systémy identifikace zvířat a kompatibilní ustanovení týkající se dohledatelnosti v zájmu zajištění toho, že zpracované i nezpracované potraviny obsahující živočišné produkty budou dohledatelné v rámci celého potravinového řetězce,

     – alternativní metody testování na zvířatech,

     – kontroly vztahující se na výrobu farmaceutických výrobků a zdravotnických prostředků,

     – opatření pro boj proti obezitě, zejména u dětí,

     – ekologické veřejné zakázky,

     – harmonizované uplatňování dohody EHK OSN z roku 1958 o přijetí jednotných technických pravidel a dohody OSN z roku 1998 o zavedení celosvětových technických předpisů,

     – jednotné zavedení vylepšených testovacích cyklů v EU i v USA v souladu s celosvětově harmonizovanými zkušebními postupy pro lehká vozidla; dohled nad trhem, shoda certifikace výrobků a kontrola dodržování předpisů během provozu a transparentnost výsledků,

     – zavedení celosvětového systému klasifikace vozidel pro lehká a těžká nákladní vozidla,

     – nahrazení kyanidu v těžebním průmyslu;

11. vyzývá Komisi, aby usilovala o integraci stávajících systémů včasného varování EU a USA v potravinářském odvětví a o zlepšení dohledatelnosti produktů v transatlantickém obchodním řetězci v zájmu rychlejší reakce za účelem ochrany zdraví v případě ohrožení při výskytu zdravotně závadných potravin;

12. vyzývá Komisi, aby zajistila, že kapitola TTIP týkající se technických překážek obchodu neomezí možnosti EU a jejích členských států přijmout opatření s cílem snížit spotřebu určitých produktů, jako je například tabák, potraviny s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, nebo zneužívání alkoholu;

13. vyzývá Komisi, aby pobídla americkou stranu k tomu, aby zrušila zákaz dovozu hovězího masa z EU;

14. vyzývá Komisi, aby s regulačními orgány USA zahájila formální dialog o dobrých životních podmínkách zvířat; vyzývá Komisi, aby hájila ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat a dosáhla co nejvyšší míry harmonizace, kterou doprovodí nezbytné mechanismy prosazování;

15. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s kapitolou o obchodu a udržitelném rozvoji požadovala, aby USA předtím, než bude dohodnuta regulační spolupráce v těchto otázkách, plně dodržovaly vícestranné dohody o životním prostředí, mimo jiné např. Montrealský protokol (ozón), Basilejskou úmluvu (přeshraniční přeprava nebezpečného odpadu), Stockholmskou úmluvu (perzistentní organické znečišťující látky), Rotterdamskou úmluvu (obchodování s nebezpečnými chemickými látkami a pesticidy), Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Úmluvu o biologické rozmanitosti a Kjótský protokol;

16. vyzývá Komisi, aby zamezila nejednoznačnostem a předešla tak rozšiřujícímu výkladu ze strany rozhodčích soudů, a to tak, že zásadní termíny použité v dohodě budou jasně definovány;

17. vyzývá Komisi, aby se postavila proti tomu, aby byl systém pro řešení sporů mezi investory a státem součástí TTIP, neboť na jedné straně hrozí, že by tento mechanismus zásadně oslabil svrchovaná práva EU, jejích členských států a regionálních a místních orgánů, pokud jde o přijímání předpisů týkajících se veřejného zdraví, bezpečnosti potravin a životního prostředí, a na straně druhé by o veškerých možných sporech měly kompetentně, účinně a nákladově efektivně rozhodovat soudy EU nebo členských států, které poskytují účinnou právní ochranu založenou na demokratické legitimitě;

18. vyzývá Komisi, aby v rámci jednání o TTIP ukončila daňové výjimky vztahující se na palivo pro komerční letectví, v souladu se závazky G20 k postupnému zrušení dotací na fosilní paliva;

19. žádá Komisi o zajištění toho, aby byl Evropský parlament průběžně a v úplnosti informován o procesu vyjednávání;

20. vyzývá Komisi, aby dále zvyšovala transparentnost jednání v souladu s doporučeními evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. ledna 2015;

21. vyzývá Komisi, aby naléhala na USA, aby učinily obdobné kroky ke zvýšení transparentnosti jako EU;

22. vyzývá Komisi, aby zajistila komplexnost posouzení dopadů dohody TTIP na udržitelnost obchodu a aby bylo toto posouzení dopadů aktualizováno ihned poté, co bude k dispozici konsolidované znění, a před jeho finalizací, a aby do něj byly jednoznačným způsobem zapojeny zúčastněné strany a občanská společnost; domnívá se, že posouzení dopadů na udržitelnost obchodu by mělo důkladně přezkoumat a posoudit jakákoli navržená ustanovení s ohledem na jejich potenciální dopad na acquis v oblasti regulace a na svobodu EU sledovat v budoucnu legitimní cíle veřejné politiky a s ohledem na to, zda by mohlo být zamýšleného cíle dosaženo stejně úspěšně i jinými prostředky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

• [1]       http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-13-94_en.htm
• [2]             Přijaté texty, P7_TA(2013)0227.
• [3]             http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL-1/en/pdf
• [4]             http://www.ustr.gov/sites/default/files/2013%20SPS.pdf
  http://www.ustr.gov/sites/default/files/FINAL-2014-SPS-Report-Compiled_0.pdf
• [5]             http://www.ustr.gov/sites/default/files/2013%20TBT.pdf
  http://www.ustr.gov/sites/default/files/2014%20TBT%20Report.pdf
• [6]             http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/etudes/join/2013/507492/IPOL-ENVI_ET(2013)507492_EN.pdf
• [7]             http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2014/536293/IPOL_STU(2014)536293_EN.pdf
• [8]             http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/webdiaepcb2014d4_en.pdf
• [9]             http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/information_sources/docs/from_farm_to_fork_2004_en.pdf
• [10]             http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL-1/cs/pdf
• [11]             http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-14-12_en.htm
• [12]             http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/03/26/press-conference-president-obama-european-council-president-van-rompuy-a
• [13]             Viz zpráva zmocněnce USA pro obchod z roku 2014 o technických překážkách pro obchod, s. 45.
• [14]             Pro informace o USA viz zprávy zmocněnce USA pro obchod z roku 2013 a 2014 o technických překážkách pro obchod.
• [15]              http://www.globalmeatnews.com/Industry-Markets/Canada-to-develop-hormone-free-beef-for-EU
• [16]             http://www.unscn.org/files/Announcements/Other_announcements/A-HRC-26-31_en.pdf
• [17]             http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/94384/1/9789241506236_eng.pdf?ua=1
• [18]             http://www.who.int/dg/speeches/2013/health_promotion_20130610/en/
• [19]             http://www.healthpolicyjrnl.com/article/S0168-8510(14)00203-6/abstract
• [20]              C(2014) 9052 final.
• [21]             http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/correspondence.faces/en/58643/html.bookmark
• [22]             Viz projev komisařky EU pro obchod Cecilie Malmströmové ze dne 11. prosince 2014.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
((2014/2228(INI))

Navrhovatel: Jerzy Buzek

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam transatlantického trhu pro občany a průmyslová odvětví EU a USA; zdůrazňuje, že hlavním výsledkem jednání by mělo být uzavření rozsáhlé, komplexní a ambiciózní dohody o volném obchodu a investicích založené na vysokých normách, která bude respektovat a podporovat evropské hodnoty, povzbuzovat udržitelný růst, vědeckou spolupráci, inovace a vytváření kvalitních pracovních míst a přispívat k blahobytu evropských občanů tím, že jejich zájmy učiní nedílnou součástí obchodní dohody o TTIP; konstatuje, že záměrem dohody o TTIP je odstranění cel, poplatků a kvót, ale rovněž navázání spolupráce v oblasti regulace a stanovení vysokých společných norem na celosvětovém trhu; konstatuje, že úsilí o odstranění cel a harmonizace právních předpisů musí být vyvážené; vyzývá Komisi, aby posílila proces zapojení občanů a všech příslušných zúčastněných stran s cílem přihlédnout podle možností k jejich názorům, vést jednání co nejtransparentněji a zveřejnit všechny texty a dokumenty z jednání, včetně dokumentů týkajících se případné kapitoly o energii a malých a středních podnicích, a aby tak zajistila maximální úroveň transparentnosti pro evropské občany;

2.  vyzývá Komisi, aby nadále sledovala cíl, aby byla v TTIP jedna samostatná kapitola věnována energii, včetně průmyslových surovin, s cílem vytvořit konkurenční, transparentní a nediskriminační trh, který by mohl výrazně zvýšit energetickou bezpečnost EU a diverzifikaci dodávek energie a vést k nižším cenám za energii; zdůrazňuje v tomto ohledu význam obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti při zvyšování energetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že tato samostatná kapitola musí obsahovat jasné záruky, že normy EU v oblasti životního prostředí a cíle boje proti změně klimatu nesmí být oslabeny a že EU musí zachovat svobodu jednat nezávisle při stanovování budoucích norem a cílů;

3.  připomíná, že dohodu o TTIP musí schválit Evropský parlament a že bez jeho souhlasu nebude moci vstoupit v platnost;

4.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit různorodé a spolehlivé zdroje dodávek energie; požaduje v této souvislosti, aby Komise zajistila politiku volného obchodu a podporovala investice, pokud jde o paliva, včetně LNG a ropy, a zachovala právo EU na rozlišování kategorií paliv podle jejich dopadu na životní cyklus CO₂ a měla na paměti vlastní cíle EU v oblasti klimatu;

5.  vyzývá Komisi, aby šla nad rámec vývozních omezení a případně pracovala na transatlantické harmonizaci a sbližování vzájemných vysokých norem a předpisů, které definují principy veřejné podpory různých zdrojů energie, aby se omezilo riziko narušení hospodářské soutěže, například definici kombinované výroby za použití biomasy; vybízí Komisi, aby prověřila možnosti spolupráce v oblasti energetického výzkumu, vývoje a inovací a podpory čistší technologie;

6.  poukazuje na stávající rozdíly mezi USA a EU nejen v cenách energie a v přístupu k surovinám, ale také v emisích CO₂ na obyvatele, jejichž důsledkem jsou nerovné podmínky z hlediska konkurenceschopnosti a ochrany životního prostředí; vyzývá proto Komisi, aby pro energeticky náročná průmyslová odvětví v EU a odvětví, kde dochází k výraznému úniku uhlíku, včetně chemického, surovinového a ocelářského průmyslu, uplatnila dvoustrannou ochrannou doložku a stanovila vhodná opatření pro zachování stávající celních sazeb po odpovídající stanovené období po vstupu TTIP v platnost s povinným ustanovením o přezkumu; je přesvědčen, že by společnosti v USA a v EU měly být vybízeny ke zvýšení svých zdrojů a energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby náležitě zohlednila potřebu podpory zpracovatelského průmyslu jako hnací síly reindustrializace Evropy;

7.  vyzývá Komisi, aby do probíhajících jednání s našimi transatlantickými partnery zahrnula takzvané „zelené služby“, jako je např. výstavba, montáž, opravy a řízení environmentálních veřejných statků; bere na vědomí, že Evropská unie má ve světě vedoucí postavení, pokud jde o dovoz a vývoz zelených statků a služeb, i když pro poskytovatele evropských zelených služeb přetrvávají mnohé překážky; konstatuje, že toto odvětví má pro Evropskou unii značný ekonomický potenciál;

8.  připomíná postupy a normy stanovené na základě směrnice EU o označování energetickými štítky a směrnice o ekodesignu, které by neměly být ohroženy;

9.  zdůrazňuje značný potenciální přínos TTIP pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při jednáních o TTIP byly plně brány v úvahu priority a zájmy malých a středních podniků v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“, např. prostřednictvím komplexních posouzení dopadů a cílených veřejných konzultací a zapojením zástupců evropských malých a středních podniků; doporučuje, aby Komise usilovala o zřízení centrálního informačního systému pro malé a střední podniky a věnovala samostatnou kapitolu malým a středním podnikům, v níž by snížení administrativní zátěže mělo být posouzeno v souladu s příslušnými regulačními rámci; vyzývá Komisi, aby zajistila ochranu a zlepšování politik a režimů podpory pro malé a střední podniky;

10. vyzývá Komisi, aby zajistila přijetí uživatelsky vstřícných pravidel původu, která budou vývozci z EU moci snadno používat a která co nejvíce omezí zbytečné obchodní překážky a byrokracii spojenou s pravidly původu, zejména pro malé a střední podniky;

11. připomíná, že ve srovnání s trhem veřejných zakázek v EU je trh v USA pro zahraniční společnosti nadále mimořádně nepřístupný; požaduje, aby Komise usnadnila reciprocitu a aktivnější účast podniků EU, včetně malých a středních podniků, na trhu s veřejnými zakázkami v USA na všech úrovních správy, protože to může přispět ke stimulaci inovací v soukromém sektoru a ke vzniku nových, rychle rostoucích inovativních podniků a odvětví; zdůrazňuje, že tato možnost nesmí narušit schopnost vlád členských států EU zachovat své veřejné služby;

12. konstatuje, že používání odlišných regulačních přístupů v Evropské unii a USA je nákladné pro průmysl na obou stranách Atlantiku; je přesvědčen, že propojení těchto přístupů povede k významnému zvýšení účinnosti a zároveň umožní orgánům v Evropské unii a ve Spojených státech zachování a dosažení vysokých norem jakosti a bezpečnosti pro občany;

13. očekává, že Komise otevře v rámci jednání otázku právních předpisů „Buy American“, „Jones Act“ a „Domestic Content Act“, které v praxi výrazně znevýhodňují evropské společnosti v přístupu na trh USA, zejména v odvětvích bagrování a strojírenství;

14. připomíná Komisi, že je důležité zachovat stávající vysokou úroveň bezpečnosti, zabezpečení, ochrany osobních údajů a otevřenosti, neutrality a nezávislosti internetu, i když vítá potenciální výhody přístupu na trh a sbližování právních předpisů a vzájemného uznávání, včetně zavedení společných globálních principů v normách a technických specifikacích v oblasti informačních a komunikačních technologií;

15. vyzývá k otevřené hospodářské soutěži a rozvoji digitální ekonomiky, která je svou povahou globální, ale její hlavní základny se nacházejí v EU a USA; zdůrazňuje, že digitální ekonomika musí být pro transatlantický trh zásadní – s pákovým efektem pro globální ekonomiku a další otevírání globálních trhů;

16. připomíná Komisi, že v případě služeb v oblasti informační společnosti a telekomunikací je velmi důležité, aby dohoda o TTIP zajistila rovné a transparentní podmínky založené na reciprocitě pro přístup společností EU poskytujících služby na trh v USA a povinnost amerických poskytovatelů služeb dodržovat a splňovat všechny příslušné průmyslové normy a právní předpisy normy týkající se bezpečnosti výrobků a spotřebitelských práv, pokud poskytují služby v Evropě nebo pro evropské zákazníky.

17. vyzývá Komisi, aby provedla srovnávací analýzu konkurenceschopnosti odvětví zpracovatelského průmyslu v EU a jejich protějšků ve Spojených státech, aby tak předešla rozsáhlému přemístění výrobních odvětví a hromadným ztrátám pracovních míst v členských státech EU;

18. žádá, aby kapitola o právech duševního vlastnictví rovněž zajišťovala vyšší ochranu evropských zeměpisných označení a jejich uznávání;

19. vyzývá Komisi, aby v rámci dohody o TTIP zaručila platnost veškerých zeměpisných označení, a to včetně nezemědělských produktů; připomíná Komisi hospodářsky důležitou přidanou hodnotu, kterou zeměpisné označení představuje.VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatelka: Dita Charanzová

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

V souvislosti s probíhajícím jednáním o partnerství TTIP předává Komisi následující doporučení:

a)  pokud jde o politické priority

i.   zajistit, aby hlavním výsledkem jednání byla ambiciózní a komplexní dohoda, která poskytne významné nové příležitosti vstupu na trh pro společnosti EU, zejména pro malé a střední podniky, a přinese výhody občanům, spotřebitelům a pracujícím, přičemž zároveň zachová evropský model vysoce konkurenceschopné sociální tržní ekonomiky;

ii.   zajistit, aby tato dohoda nejen odstranila překážky, ale aby byla také zaměřena na prosazování a zachování vysoké evropské úrovně ochrany spotřebitelů, která je zakotvena v SFEU, zejména pokud jde o informace, a neopomenout, že ve většině odvětví zajišťují tuto vysokou úroveň standardy a právní prostředí EU a USA; vzít tudíž na vědomí, že sbližování našich právních prostředí musí sloužit k zavádění vysoce kvalitních standardů a právních předpisů, které by se mohly stát novým celosvětovým srovnávacím kritériem a de facto mezinárodními normami;

iii.  zachovat co nejvyšší možnou míru transparentnosti jednání, včetně přístupu k textům z jednání, a v průběhu celého procesu vést konzultace s občanskou společností;

b)  pokud jde o úplný a transparentní přístup pro poskytovatele služeb z EU – žádné překážky pro mobilitu odborníků

i.   trvat na tom, že při zachování svobody členských států EU, pokud jde o poskytování, provozování a financování veřejných služeb v souladu se Smlouvami, musí mít poskytovatelé služeb v EU plný přístup na trh liberalizovaných služeb v USA, a to za transparentních, vzájemně výhodných a spravedlivých pravidel na federální i nižší úrovni a za stejných podmínek jako je tomu u místních poskytovatelů služeb;

ii.   zajistit, aby dohoda neohrozila vysokou kvalitu veřejných služeb v EU, a používat stejná ochranná opatření a definice, jaké existují v dalších dohodách o volném obchodu (FTA), jako je komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA), chránit je zejména v případě služeb financovaných z veřejných prostředků v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, sociálních služeb, zásobování vodou, její distribuce a úpravy, opatření místních vlád a v audiovizuální oblasti;

iii.  zajistit vzájemné uznávání odborných kvalifikací mezi smluvními stranami, zejména prostřednictvím vytvoření právního rámce s federálními státy, které mají regulační pravomoci v této oblasti, a podporovat mobilitu napříč Atlantikem pomocí zjednodušení vízového režimu pro odborníky ze všech členských států EU v odvětvích, která tato dohoda pokrývá;

iv.  prosazovat souběžně s jednáním i to, aby obě strany zahájily rozhovory o uzavření další dohody, jež by zrušila požadavky na pracovní povolení, aby bylo dosaženo maximální mobility pracovníků mezi oběma stranami;

c)  pokud jde o spravedlivé a transparentní zadávání veřejných zakázek na všech úrovních

i.   zaujmout ambiciózní přístup ke kapitole týkající se zadávání veřejných zakázek a zajistit, aby se evropské hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, mohly podílet na trhu USA na nediskriminačním základě na všech úrovních správy; zajistit reciproční a transparentní přístup s cílem vyvážit stávající asymetrickou situaci a přezkoumat možnost společností EU získat výjimky z vnitrostátních a místních ustanovení o nákupu ve federálních právních předpisech a tam, kde je to možné, v právních předpisech jednotlivých států;

ii.   zajistit, aby byly při jednáních zohledněny nové směrnice o zadávání veřejných zakázek a o koncesích, zejména pokud jde o definici spolupráce mezi orgány veřejné správy, výjimky, přístup malých a středních podniků a používání kritérií ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT);

iii.  upřesnit, že právo rozhodovat o formě poskytování služeb zůstane nedotčeno a že doložka znemožňující návrat k původnímu stavu zakotvená v kapitole o službách není tudíž použitelná na služby, které veřejný zadavatel postupem zadávání veřejných zakázek přiděluje soukromé třetí osobě a jež sám po ukončení trvání smlouvy poskytuje jako plnění na vlastní účet nebo interní plnění;

iv.  vycházet z výsledků Dohody o vládních zakázkách, pokud jde o zahrnutí, pravidla a řády, aby se tak zjednodušily a zefektivnily postupy a současně zajistila větší transparentnost;

v.  s ohledem na skutečnost, že veřejné zakázky představují podstatnou část hospodářství EU a dalších obchodních partnerů, a proto jsou hlavním hospodářským zájmem EU, zdůraznit, že musejí být zahrnuty do jakékoli konečné komplexní dohody;

d) pokud jde o transatlantické normy jakožto celosvětové normy

i.   zdůraznit, že dohoda by sice měla zachovat ochranu, které dosáhly normy a technické předpisy EU, ale měla by jít nad rámec Dohody WTO o technických překážkách obchodu v oblastech, jako je posuzování shody, technické požadavky a standardy, a také zajistit větší transparentnost při přípravě, přijímání a uplatňování technických předpisů a standardů;

ii.   zajistit za tímto účelem, aby evropské společnosti měly možnost obrátit se na jediné informační místo v USA, které může poskytovat informace o normách ve všech odvětvích; důsledně hájit činnost EU v oblasti standardizace a prosazovat její zásady, konkrétně soudržnost, transparentnost, otevřenost, shodu, dobrovolné uplatňování, nezávislost na konkrétních zájmech a účinnost;

iii.  zavést ambiciózní, transparentní a účinný mechanismus spolupráce a dialogu zaměřený na vytvoření společných norem tam, kde je to možné, a zajistit, že v budoucích standardech v klíčových odvětvích, jichž se dohoda týká, nedojde k neúmyslným rozporům, přičemž je přesvědčen, že takové normy, zejména v inovačních oblastech, by se měly sjednávat a prosazovat na všech mezinárodních fórech; zohlednit výzvy, které vyplývají ze sladění odlišně strukturovaného a pojatého systému standardizace v USA s evropským mechanismem;

iv.  zdůraznit, že EU a USA by měly přijmout normy ISO a IEC dohodnuté na mezinárodní úrovni, pokud existují a jsou aktuální, například v odvětví elektronických přístrojů;

e)  pokud jde o překonání technických překážek v transatlantickém obchodu

i.   usilovat o neustálé zajišťování vysoké úrovně bezpečnosti výrobků v Unii a současně vyloučit zbytečnou duplicitu testování, která vede k plýtvání zdroji, především u výrobků s nízkým rizikem; zajistit, aby USA uznaly vlastní prohlášení o shodě výrobků tam, kde to umožňuje právo EU;

ii.   podporovat při plném respektování regulační autonomie zavedení povinného strukturálního dialogu, sdílení osvědčených regulačních postupů a spolupráci mezi regulačními orgány v odvětvích, jichž se dohoda týká; zdůraznit, že by to mělo zahrnovat mechanismy včasného varování a výměny informací v okamžiku přípravy právních předpisů; podporovat lepší regulační spolupráci v dalších odvětvích a prosazovat systém dozoru nad trhem EU s cílem zajistit vysoké standardy ochrany spotřebitelů;

iii.  usilovat o zajištění toho, aby regulační spolupráce nezvyšovala administrativní zátěž, a mít při tom na paměti, že rozdíly v regulaci jsou hlavní necelní překážkou obchodu, především ve strojírenství, včetně elektrických a mechanických strojů, zařízení a vybavení, a že by regulační orgány měly hledat způsoby, jak prosazovat kompatibilitu a symetrickou regulaci, jako je vzájemné uznávání, harmonizace či slaďování požadavků;

iv.  zdůraznit, že dohodou by nemělo být dotčeno právo na regulaci v souladu s úrovní ochrany zdraví, spotřebitele, pracovního a životního prostředí a kulturní rozmanitosti, již každá strana považuje za vhodnou; zdůraznit v této souvislosti význam zásady předběžné opatrnosti podle článku 191 SFEU; zdůraznit, že spolupráce v oblasti regulace musí být transparentní a že Evropský parlament by měl přispívat k činnosti budoucích orgánů;

v.  mít na paměti, že jedním z nejdůležitějších úspěchů dohody by bylo uznání rovnocennosti co největšího možného množství předpisů v oblasti bezpečnosti vozidel a že tento proces bude vyžadovat ověření toho, zda předpisy EU a USA poskytují podobnou úroveň ochrany, aniž by byla snížena úroveň ochrany v EU; zdůraznit, že to musí být krok směrem k úplnému sblížení právních předpisů v tomto odvětví; zdůraznit, že však zvláště v oblasti automobilové dopravy existuje mnoho odlišností mezi výrobky USA a EU, a naléhavě žádat o posílení spolupráce EU a USA v rámci Ekonomické komise OSN pro Evropu (UNECE), zejména pokud jde o nové technologie, ale také na jiných mezinárodních normotvorných fórech;

f)   pokud jde o cla a usnadnění obchodu, zejména pro malé a střední podniky

i.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou nepřiměřeně postiženy necelními překážkami a dohoda musí usilovat o omezení či úplné odstranění těchto překážek, naléhavě vyzvat k vytvoření soudržného rámce, včetně zahrnutí konkrétní kapitoly pro malé a střední podniky do dohody, což by malým a středním podnikům umožnilo upozornit příslušné orgány na problémy spojené s necelními překážkami;

ii.   zajistit, aby dohoda malým a středním podnikům usnadnila účast na transatlantickém obchodování a snížila náklady díky modernizaci, digitalizaci, zjednodušení a zefektivnění postupů odstraněním požadavků na dvojí certifikaci a také tím, že zvýší prahovou hodnotu de minimis u cel a nerandomizovaných kontrol;

iii.  důrazně podpořit myšlenku na vytvoření, vedle podobných linek v EU, bezplatné on-line asistenční služby USA pro malé a střední podniky, kde by menší firmy mohly najít veškeré informace, jež potřebují k vývozu do USA, dovozu z USA nebo k investování v této zemi, včetně informací o clech, daních, právních předpisech, celních řízeních a tržních příležitostech;

iv.  řešit celní záležitosti, které překračují rámec ustanovení dohody WTO o usnadnění obchodu, a zdůraznit, že aby byla administrativní zátěž skutečně odstraněna, je zapotřebí usilovat o dosažení minimální míry sblížení právních předpisů týkajících se politik a postupů v celní oblasti a v oblasti správy hranic;

g)  pokud jde o jasná pravidla původu

i.   zavést společná pravidla umožňující definovat původ výrobků, která by měla být jasná a snadno uplatnitelná v podnikání, a zvážit stávající a budoucí trendy ve výrobě a také budoucí možnou kumulaci se zeměmi, s nimiž mají obě strany uzavřeny dohody o volném obchodu;

ii.   zaručit, že dohoda zahrne ustanovení pro předcházení nezákonnému používání zeměpisných označení EU, která by uváděla spotřebitele v omyl, a zachovat tyto systémy, které podstatně přispěly k ochraně spotřebitele a k poskytování jasných a stručných informací o původu výrobků; vnímat jednání jako příležitost k dosažení vysokých společných norem pro povinné označování původu výrobků, které poskytnou spotřebitelům skutečné záruky a vytvoří rovné podmínky pro hospodářské subjekty, pokud jde o přístup na oba trhy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

Doporučení Evropské komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatelé: Paolo De Castro, James Nicholson

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že zemědělské odvětví EU je velmi citlivou a zásadní součástí jednání o TTIP a mohlo by mít prospěch z nových nebo lepších příležitostí přístupu na trh;

B.  vzhledem k tomu, že hlavní překážkou zemědělsko-potravinářského obchodu mezi EU a USA a překážkou, v jejímž důsledku je obchod s některými produkty nemožný, jsou chybějící společné normy v této oblasti;

C. vzhledem k tomu, že důsledky ruského embarga jasně ukázaly, že zemědělství je z geopolitického hlediska stále významné, že je důležité mít přístup ke škále různých zemědělských trhů a že jsou zapotřebí silná a strategická obchodní partnerství se spolehlivými obchodními partnery;

D. vzhledem k tomu, že obchodní jednání s USA jsou velkou příležitostí, jak zlepšit přístup této země k určitým evropským vývozním produktům, jako jsou ovoce a zelenina, víno a některé produkty s vysokou přidanou hodnotou;

E.  vzhledem k tomu, že TTIP je příležitostí ke zmírnění vzájemné regulační zátěže, která je zbytečnou překážkou pro obchod, tím, že by zajistila více informací a transparentní informace, jako například jaké údaje by měly být uvedeny na etiketě, k vyjasnění správních a celních postupů a k harmonizaci a zjednodušení regulačních režimů, je-li to proveditelné;

F.  vzhledem k tomu, že je pro evropské zemědělství důležité zajištění vzájemně prospěšné obchodní dohody se Spojenými státy, s cílem posílit pozici EU jako klíčového hráče na světovém trhu, aniž by došlo ke snížení současných standardů kvality evropských zemědělských produktů a k ohrožení jejich budoucího zlepšování a s tím, že by byl zachován evropský zemědělský model a zajištěna jeho hospodářská a sociální životaschopnost;

G. vzhledem k tomu, že dohoda TTIP je příležitostí k nastavení vysokých standardů na celosvětové úrovni a k doplnění standardů na obou kontinentech, zejména v době, kdy se rozmáhají nové hospodářské subjekty, které však nesdílejí závazek EU ani USA k obchodování podle pravidel, k vysoké úrovni ochrany spotřebitele a ke standardům v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;

H. vzhledem k tomu, že Komise dala záruky, že dodržování evropských norem pro bezpečnost potravin, zdraví lidí, rostlin a zvířat, dobré životní podmínky zvířat a ochranu životního prostředí a spotřebitelů bude základní a nezpochybnitelnou zásadou jednání o evropském zemědělství a potvrdí a posílí standardy EU v rámci otevřeného, spravedlivého, moderního a celosvětového systému obchodní politiky;

I.   vzhledem k tomu, že hlavní překážky obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty mezi EU a USA se nacházejí za hranicemi v oblasti vnitřních předpisů a necelních překážek;

J.   vzhledem k tomu, že jednání o TTIP by měla upřednostnit zájmy spotřebitelů;

K. vzhledem k tomu, že harmonizace pravidel EU a USA nesmí za žádných okolností ohrozit zdraví spotřebitelů nebo snížit kvalitativní standardy, jež musí splňovat výrobky USA uváděné na evropský trh;

L.  vzhledem k tomu, že zeměpisná označení jsou nezávislými právy duševního vlastnictví, a nikoli druhem značky;

M. vzhledem k tomu, že díky pokroku dosaženému ve výzkumu lze rozvoj předběžných posouzení rizik týkajících se škodlivosti potravin podpořit použitím vyspělých výpočetních metod založených na analýze velkého objemu údajů a opírajících se o výpočetní struktury s vysokou výkonností, které umožňují lepší uplatnění zásady předběžné opatrnosti;

1.  vyzývá Komisi, aby:

a. zajistila, že dosažená dohoda bude globální a vyvážená a bude pokrývat všechna odvětví spadající do TTIP, přičemž je nutné mít na zřeteli, že zemědělství nesmí být v jednáních obětováno za účelem získání přístupu na trh USA pro ostatní odvětví a že zemědělství je vysoce strategickou politickou otázkou, na níž závisí zabezpečení potravin a způsob života všech Evropanů;

b. upřednostňovala ambiciózní a vyvážený výsledek jednání o zemědělství, což je sektor, jehož hlavní složky (přístup na trh, zeměpisná označení a sanitární a fytosanitární opatření) by měly být řešeny v časné fázi, na základě podrobné mapy všech relevantních překážek na straně USA, a paralelně s jednáním, při zachování standardů v oblasti bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitelů, aby Parlament získal dostatek času a potřebný přehled k projednání a zhodnocení této kapitoly se zainteresovanými stranami, evropskými občany, občanskou společností a sociálními partnery, přičemž je třeba se zaměřit zejména na jednotlivé zemědělce a malé rodinné podniky;

c. v rámci TTIP zavedla moderní a vylepšený mechanismus urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS), který by neoslaboval svrchovaná práva EU, členských států a regionálních a místních orgánů, ale který by naopak zahraničním investorům umožnoval, aby se domáhali a domohli nápravy způsobené újmy;

d. se pevně zavázala k důslednému zachování současných i budoucích standardů v oblasti bezpečnosti potravin, lidského zdraví, zdraví rostlin a plodin, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které jsou stanoveny právními předpisy EU; zajistila, aby v budoucnosti nic nebránilo zvyšování těchto standardů a aby nebyly porušovány základní hodnoty EU, jako je zásada předběžné opatrnosti a udržitelné zemědělství, a aby občané EU mohli i nadále důvěřovat systému sledování a označování produktů na trhu EU, a stanovila zvláštní opatření na podporu zásady předběžné opatrnosti při jednáních;

e. zajistila, že příslušné orgány EU budou zapojeny do kontroly a ověřování podniků, zařízení a výrobků způsobilých k vývozu do EU, pokud jde o sanitární a fytosanitární požadavky platné v USA, a vyjadřuje v tomto směru znepokojení ohledně písemného návrhu Komise adresovaného Spojeným státům, neboť v předcházejících obchodních dohodách, které uzavřela, si EU ponechala možnost kontrolovat a ověřovat programy kontroly ostatních stran dohod, a vyzývá Komisi, aby tento přístup uplatňovala i nadále;

f.  vyvinula veškeré úsilí s cílem zajistit, že dovoz zemědělských produktů do EU bude povolen pouze tehdy, pokud byly vyrobeny způsobem, který je v souladu s evropskými standardy pro ochranu spotřebitele, dobré životní podmínky zvířat a ochranu životního prostředí a minimálními standardy sociální ochrany;

g. měla na zřeteli, že jednání o TTIP nemohou samy o sobě změnit provádění nebo návrhy právních předpisů v jakékoli oblasti, včetně evropských opatření týkajících se bezpečnosti potravin, sanitárních a fytosanitárních standardů, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí;

h. zajistila kladný a ambiciózní výsledek jednání o zemědělství zohledňující ofenzivní i defenzivní zájmy zemědělského odvětví EU, které se týkají zrušení nebo omezení celních i necelních překážek, včetně zejména sanitárních a fytosanitárních standardů a postupů, zabezpečila silné postavení pro evropské produkty vysoké kvality, aby výrobci EU měli z přístupu na trh reálný prospěch, a stanovila, že opatření na ochranu spotřebitelů a jejich zdraví nebo zachování bezpečnosti potravin nelze považovat za mimocelní bariéry;

i.  podporovala výměnu know-how mezi oběma stranami v oblasti potravinové bezpečnosti a zajištění potravin;

j.  vyjednala flexibilní systém fytosanitární kontroly pro evropský vývoz, který bude dodržovat bezpečnostní standardy, aniž by narušil evropský vývoz na trh USA, a umožní tak zvýšení vývozu do této země;

k. prosazováním spravedlivých fiskálních politik a obchodních praktik u potravinářských výrobků zaručila rovné podmínky a výrobky nebo sektory, u nichž by přímá či nepřímá hospodářská soutěž vystavila zemědělské výrobce EU (včetně drobných zemědělců) nadměrnému tlaku nebo nekalé konkurenci v Unii jako celku nebo v jejích jednotlivých regionech, považovala za citlivé, například v případě, kdy regulační podmínky a náklady spojené s výrobou, jako jsou požadavky na ustájení zvířat, jsou jiné v EU než ve Spojených státech, a aby zvážila veškeré možnosti zacházení se všemi citlivými produkty, včetně snížení cel a omezených celních kvót;

l.  vyvinula veškeré úsilí, aby do smlouvy byla začleněna ochranná doložka, jak je jasně vymezeno v mandátu k vyjednávání, která by se uplatnila v případě nárůstu dovozu určitého výrobku, jenž by představoval riziko vážného poškození domácí produkce potravin;

m. předložila, jak již požadovalo několik členských států, souhrn koncesí, které byly uděleny v rámci již uzavřených obchodních dohod a v rámci dohod, o kterých se jedná, tak aby byl k dispozici přehled všech koncesí udělených pro jednotlivé produkty, bez něhož není možné jednat o citlivých produktech;

n. co nejdříve informovala Parlament a veřejnost o možném seznamu citlivých produktů, tak aby všechny zainteresované strany měly dostatek času návrh co nejdříve a před uzavřením jednání zvážit a posoudit;

o. zaručila, aby na trhu USA existovala přiměřená právní ochrana zeměpisných označení EU a kvalitních zemědělských produktů EU, přijala opatření pro případ nesprávného použití a zavádějících informací a postupů a zajistila ochranu označování, sledovatelnosti a pravosti původu zemědělských produktů, což je jeden ze zásadních prvků vyvážené dohody;

p. zahrnula do TTIP dohodu o ekologických produktech rozšířenou o produkty, na které se zatím nevztahuje (víno);

q. začlenila do TTIP dohodu o víně uzavřenou v roce 2006 mezi EU a USA a odstranila 17 částečně všeobecných názvů, jež tato odvětvová dohoda obsahuje;

r.  vzala v úvahu, že podpora příjmu zemědělců v USA v dobách kolísavosti světových cen by mohla znamenat konkurenční nevýhodu pro zemědělce z EU a že opatření EU týkající se řízení krizí by měla být opětovně posouzena s cílem zohlednit měnící se tržní podmínky;

s.  zřídila dvoustranný společný pracovní výbor pro stálou obchodní diskusi o zemědělství s cílem předvídat a odstranit obtíže pro obchod pomocí systému včasného varování v případě vývoje právních předpisů a podporovat sbližování právních předpisů;

t.  plně transparentním způsobem, včas a v plném rozsahu konzultovala všechny aspekty jednání s Evropským parlamentem, všemi vnitrostátními parlamenty a se všemi zainteresovanými stranami ze zemědělského odvětví a zajistila dodržování všech právních předpisů, které tvoří základ našeho evropského modelu v oblasti zemědělství a v sociální oblasti;

u. zajistila zrušení zákazu USA týkajícího se dovozu hovězího masa z EU;

v. zajistila rovné podmínky pro všechny tím, že zavede požadavek označování pro dovážené výrobky, které jsou vyrobeny způsobem, jenž není v souladu se standardy EU pro dobré životní podmínky zvířat, bezpečnost potravin a zdraví lidí a zvířat;

w. neprodleně předložila jasnou, objektivní studii o dopadu TTIP na každý jednotlivý sektor evropského zemědělství, zejména v případě drobných rodinných zemědělských podniků, a jednala včas a transparentně s veřejnými i soukromými výzkumnými institucemi působícími v oblasti bezpečnosti potravin, které mohou významným způsobem přispět ke všem aspektům jednání.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatelka: Helga Trüpel

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na směrnice EU pro jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA, které Rada přijala dne 14. června 2013 a zveřejnila dne 9. října 2014,

A. potvrzuje právní závazek EU k dodržování Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005;

B.  připomínaje, že podle článku 167 SFEU „Unie ve své činnosti podle ostatních ustanovení Smluv přihlíží ke kulturním hlediskům“ s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur; připomínaje, že tato ostatní ustanovení zahrnují společnou obchodní politiku podle článku 207 SFEU;

C.  potvrzuje, že do rámce jednání o TTIP nespadají stávající ani budoucí ustanovení a politiky na podporu kulturního odvětví, zejména v digitálním světě;

D.  uznávaje zvláštní úlohu služeb obecného zájmu – a zejména vzdělávání – definovaných v článku 14 SFEU a protokolu č. 26 SFEU;

E.  uznávaje, že s ohledem na historii Evropy, její bohaté tradice a silná kulturní a tvůrčí odvětví je kulturní rozmanitost rysem EU a že podpora kulturní rozmanitosti zůstane jednou ze základních zásad, stejně jako tomu je v případě jiných obchodních dohod EU;

F.  připomínaje, že kulturní a tvůrčí odvětví představují přibližně 2,6 % HDP EU a zaznamenávají vyšší míru růstu než ostatní hospodářská odvětví; zdůrazňuje, že rozvoj obchodu s produkty a službami kulturních a tvůrčích odvětví je důležitou hybnou silou hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Evropě;

G. připomínaje, že podle zavedené praxe se dotace, a to zejména do odvětví kultury a vzdělávání, do obchodních dohod EU nezahrnují;

1.  dává Komisi tato doporučení:

     a)  prostřednictvím právně závazné obecné doložky vztahující se na celou dohodu, v plném souladu s dohodou GATS a Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů a při plném zohlednění praxe v členských státech zajistit, aby strany dohody měly vyhrazeno právo přijmout nebo zachovat jakékoli opatření (zejména regulačního nebo finančního charakteru) na ochranu nebo podporu kulturní a jazykové rozmanitosti, plurality a svobody sdělovacích prostředků, a v souladu se zásadou technologické neutrality zachovat nebo rozvíjet systém audiovizuálních služeb v souladu s demokratickými, sociálními a kulturními požadavky;

     b)  zajistit, aby bylo vynětí audiovizuálních služeb včetně služeb online zajištěno i do budoucna a aby nebylo zpochybňováno žádným ustanovením budoucí dohody, například ustanoveními o investicích, ani mařeno technickým pokrokem, například sbližováním audiovizuálních a telekomunikačních služeb a služeb elektronického obchodování;

     c)  s ohledem na potenciální dopad TTIP na životy občanů EU nadále vyvíjet úsilí o zvýšení transparentnosti a prosazovat další prohloubení spolupráce s Parlamentem a plné zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů;

     d)  zajistit, že dohodou o TTIP nebudou nad rámec závazků EU vyplývajících ze stávajících dohod zasaženy služby úzce související s kulturou, jako jsou knihovny, archivy a muzea;

     e)  potvrdit, že povinnostmi plynoucími z dohody o TTIP nebudou zasaženy systémy pevně stanovených cen knih, novin a časopisů;

     f)   prostřednictvím obecné doložky zajistit právo členských států EU přijímat nebo zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování všech vzdělávacích a kulturních služeb, které jsou neziskové nebo jsou příjemci veřejného financování v jakékoli míře nebo státní podpory v jakékoli podobě, a zajistit, aby zahraniční poskytovatelé financovaní ze soukromých zdrojů splňovali stejné kvalitativní a akreditační požadavky jako domácí poskytovatelé;

     g)  výslovně uvést, že žádnými ustanoveními dohody není dotčena možnost EU nebo členských států EU poskytovat dotace a finanční podporu kulturním odvětvím a kulturním, vzdělávacím, audiovizuálním a tiskovým službám;

     h)  zajistit, aby výtvarní umělci z EU dostávali podíl z prodejní ceny svých děl, jsou-li prodávána prostřednictvím odborníka v oblasti umění, a tím evropské umělce motivovat k tomu, aby svá díla nabízeli na trhu USA.VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Komisi týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Dietmar Köster

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že soudní systémy v Evropské unii i ve Spojených státech amerických fungují účinně, není zapotřebí stanovit v této dohodě žádný mechanismus urovnávání sporů mezi soukromými investory a státem (ISDS);

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie i USA mají účinné vnitrostátní právní rámce a jsou právními státy;

C. vzhledem k tomu, že na mezinárodní obchodní a investiční dohody uzavřené orgány EU se uplatňují práva, která EU zaručuje, jakož i zásady ochrany těchto práv v EU, jako je zásada předběžné opatrnosti, která se uplatňuje u ochrany životního prostředí, zdraví a spotřebitelů;

D. vzhledem k tomu, že devět členských států EU uzavřelo s USA dvoustranné dohody o ochraně investic, díky nimž mají americké podniky právo podat na tyto členské státy žalobu, a vzhledem k tomu, že řada dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy EU obsahuje několik doložek o urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS), ale nařízení č. 912/2014 stanoví, že stávající dvoustranné dohody o investicích, jichž jsou členské státy smluvními stranami, mají být nahrazeny kapitolou o investicích, která má být začleněna do dohody o TTIP, a to i bez ustanovení o urovnávání sporů mezi investorem a státem;

E.  vzhledem k tomu, že výsledkem daných jednání má být ambiciózní dohoda, jež ochrání evropský model sociálně tržního hospodářství, jak je stanoveno ve Smlouvách Evropské unie, což bude doprovázeno podstatným zlepšením situace pro veřejnost, zaměstnance a spotřebitele a otevřením trhu pro podniky se sídlem v Evropské unii, včetně malých a středních podniků;

F.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody jsou základem právní jistoty a předvídatelnosti a že jsou známy četné případy, kdy EU a jiné státy v rámci WTO podaly proti USA žalobu kvůli údajnému nesplnění mezinárodních povinností;

G. vzhledem k tomu, že článek 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že: „rozhodnutí [jsou] přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“; vzhledem k tomu, že čl. 10 odst. 3 SEU stanoví, že: „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“; vzhledem k tomu, že Evropský parlament má podle čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) právo být „okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu“ jednání a uzavírání dohod mezi Unií a třetími zeměmi; a vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv ve svém rozhodnutí, které vydal na závěr svého šetření z vlastního podnětu OI/10/2014/RA, zdůraznil potřebu transparentnosti v jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a přístupu veřejnosti k dokumentům o TTIP;

1.  předkládá Komisi tato doporučení:

     a.  poukazuje na to, že v rámci jednání o obchodních a investičních dohodách by měly být zohledněny připomínky veřejnosti;

     b.  upozorňuje na skutečnost, že reformy mechanismů pro urovnávání sporů mezi státy a investory obsažené v komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) neumožňují rovné zacházení s místními i zahraničními investory;

     c.  konstatuje, že skutečnosti, aby se zahraničními investory bylo jednáno způsobem nepřipouštějícím diskriminaci a aby měli spravedlivou možnost usilovat o nápravu způsobené újmy a případně se jí domoci, lze dosáhnout bez začlenění norem ochrany investorů i mechanismu pro urovnávání sporů mezi investory a státem do dohody o TTIP; je pevně přesvědčen, že žádná dohoda o TTIP by neměla obsahovat normy ochrany investorů ani mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem, neboť stávající úroveň ochrany investic v EU a USA naprosto postačuje k zajištění právní jistoty;

     d.  vyzývá Komisi, aby zpřístupnila jednotlivé verze konsolidovaného znění, v nichž jsou uvedena stanoviska EU i USA k navrženým kapitolám, čímž zajistí, aby všechny relevantní zúčastněné strany měly v průběhu všech fází jednání zaručený rovný přístup k informacím;

     e.  poukazuje na to, že existující mechanismy pro urovnávání sporů mezi státy a investory mají závažné nedostatky jak z hlediska procesního, tak i věcného;

     f.   vyzývá Komisi, aby se postavila proti začlenění mechanismu urovnávání sporů mezi investory a státem do dohody o TTIP vzhledem k tomu, že v EU i USA jsou právní systémy rozvinuté a že nejvhodnějším nástrojem k řešení investičních sporů jsou jednak systémy urovnávání sporů mezi státy a jednak vnitrostátní právní a soudní systémy;

     g.  zdůrazňuje, že musí být upevněna demokratická legitimita obchodní politiky EU; vyzývá Komisi, aby zohlednila reakce na uspořádané veřejné konzultace a zejména 97 % reakcí vyjadřujících nesouhlas s mechanismem urovnávání sporů mezi investory a státem;

     h.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se zahraničními investory bylo jednáno způsobem nepřipouštějícím diskriminaci a aby měli spravedlivou možnost usilovat o nápravu způsobené újmy a případně se jí domoci a aby současně nepožívali větších práv než domácí investoři; dále Komisi vyzývá, aby se postavila proti zahrnutí mechanismu pro urovnávání sporů mezi investory a státem do dohody o TTIP, neboť jsou k dispozici další možnosti prosazování ochrany investic, např. vnitrostátní opravné prostředky;

     i.   vyzývá Komisi, aby v případě přijetí mechanismu pro urovnávání sporů zajistila, aby jeho rozhodnutí přijatá v jednotlivých případech nenahradila platné vnitrostátní právní předpisy smluvních partnerů nebo aby nezrušila jejich platnost a aby se změny zavedené budoucími zákony – nebudou-li přijaty se zpětnou platností – nemohly stát předmětem tohoto mechanismu;

     j.   vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při tvorbě rámce pro budoucí spolupráci byly plně respektovány zavedené regulační systémy na obou stranách Atlantiku, stejně jako úloha Evropského parlamentu v procesu rozhodování EU a jeho pravomoci kontroly regulačních procesů v EU;

     k.  vyzývá Komisi, aby partnerovi v jednání objasnila, že zásada předběžné opatrnosti je jednou z hlavních zásad evropské politiky v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví a spotřebitelů, v souladu s níž se včas a prozíravě postupuje s cílem zabránit vzniku rizik ohrožujících zdraví osob, zvířat a rostlin a škodám na životním prostředí, a dále aby zajistila, aby jednání nevedla k oslabení zásady předběžné opatrnosti platné v EU zejména v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví, potravin a spotřebitelů;

     l.   vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní právní předpisy byly nadále přijímány výhradně legitimními zákonodárnými orgány EU s cílem prosazovat nejvyšší úroveň ochrany občanů, včetně zdraví, bezpečnosti, životního prostředí, práv spotřebitelů a pracovníků a veřejných služeb obecného zájmu; domnívá se, že je zásadní zachovat svrchované právo členských států požadovat vyloučení veřejných a kolektivních služeb, např. v oblasti vody, zdraví, vzdělávání, sociálního zabezpečení, kulturních záležitostí, sdělovacích prostředků a kvality produktů, a práva na samosprávu obecních a místních orgánů z jednání o TTIP; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby při veškerých postupech v rámci spolupráce v oblasti regulace byly zcela v souladu se Smlouvami EU plně dodržovány zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu a Rady a přímo ani nepřímo nebyl protahován evropský legislativní proces;

     m. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že členské státy EU ani Evropská unie nepřijaly rozhodnutí o komplexní harmonizaci práv duševního vlastnictví, včetně autorského práva, ochranných známek a patentů, neměla by Komise tyto otázky projednávat v rámci jednání o CETA či TTIP;

     n.  domnívá se, že je velmi důležité, aby EU a USA nadále usilovaly o celosvětovou vícestrannou harmonizaci patentového práva a angažovaly se v příslušných diskusích prostřednictvím stávajících mezinárodních orgánů, a varuje proto před snahou zahrnout do dohody o TTIP ustanovení týkající se hmotného patentového práva, zejména pokud jde o záležitosti týkající se patentovatelnosti a lhůt odkladu;

     o.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při jednáních o TTIP byly rovněž řešeny otázky lepšího uznávání, a aby zachovala ochranu některých produktů, jejichž původ má velký význam; upozorňuje proto na skutečnost, že pro prosazování příslušných pravidel má zásadní význam, aby bylo účinně zajištěno používání zeměpisných označení EU; v této souvislosti vyzývá Komisi k zajištění toho, aby pravidla týkající se kulturní výjimky byla i nadále vyňata z mandátu k jednání;

     p.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na přístup na trh zajistila přijetí patřičných ustanovení k vynětí citlivých služeb, např. veřejných služeb a zařízení (včetně vodohospodářských systémů, zdravotnictví, systémů sociálního zabezpečení a vzdělávání), a orgány na celostátní i místní úrovni tak měly dostatek manévrovacího prostoru k legislativní činnosti ve veřejném zájmu; konstatuje, že na základě článku 14 SFEU ve spojení s protokolem č. 26 musí být do dohody začleněna zvláštní výjimka pro tyto služby bez ohledu na to, kdo je poskytuje, v jaké formě a jakým způsobem jsou financovány; konstatuje, že v této souvislosti by bylo velmi užitečné, kdyby vyjednavači vydali společné prohlášení, v němž by se jednoznačně zavázali, že tato odvětví nebudou předmětem vyjednávání;

     q.  vyzývá Komisi, aby především zajistila, aby pravidla týkající se kulturní výjimky zahrnovala veškeré aspekty, které jsou přínosné pro evropské umělce a producenty;

     r.   vyzývá Komisi, aby poskytla záruky týkající se zahrnutí odvětví vydavatelství do kulturní výjimky;

     s.   konstatuje, že nesmí být zpochybněna kritéria v oblasti zadávání veřejných zakázek, zakázek v sociální oblasti a ekologických zakázek ani jejich případné rozšíření;

     t.   vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se obě smluvní strany zavázaly především k dodržování a uplatňování hlavních pracovních norem Mezinárodní organizace práce a směrnic OECD pro nadnárodní společnosti; domnívá se, že v případě sporu musí být účinně zajištěn soulad s pracovními a sociálními normami;

     u.  zdůrazňuje, že právo na spolurozhodování, podnikový řád a svobodu kolektivního vyjednávání či jiná práva chránící pracovníky, životní prostředí a spotřebitele nesmí být za žádných okolností vykládány jako „necelní překážky obchodu“;

     v.  konstatuje také, že je nezbytné odmítnout nejednoznačné definice právních pojmů uvedené v CETA a TTIP, jako je „spravedlivé a rovné zacházení“ či „nepřímé vyvlastnění“.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Jan Philipp Albrecht

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

     s ohledem na směrnice Rady týkající se jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými[1], a zejména na bod 13 tohoto usnesení,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí[2],

A. vzhledem k tomu, že Unie je vázána Listinou základních práv Evropské unie, včetně jejího článku 8 týkajícího se práva na ochranu osobních údajů, a článkem 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkajícím se stejného základního práva, což představuje klíčový pilíř primárního práva EU, jenž musí být v plné míře dodržován všemi mezinárodními dohodami;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) vázána mj. k dodržování hodnot, jako jsou demokracie a právní stát;

C. vzhledem k tomu, že Unie je články 20 a 21 Listiny základních práv a svobod vázána k dodržování zásad rovnosti před zákonem a nediskriminace;

D. vzhledem k tomu, že v článku 1 a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii se stanoví, že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“; vzhledem k tomu, že transparentnost a otevřený dialog mezi partnery, včetně občanů, mají během jednání i ve fázi provádění mimořádný význam; vzhledem k tomu, že Parlament podporuje výzvu veřejného ochránce práv k transparentnímu přístupu;

E.  vzhledem k tomu, že pokračující jednání o mezinárodních obchodních dohodách, včetně jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a dohodě o obchodu službami (TiSA), se dotýkají mezinárodních toků dat, přičemž zcela vylučují otázky ochrany soukromí a ochrany údajů, které budou projednávány paralelně v rámci dohody o „bezpečném přístavu USA-EU“ a zastřešující dohody o ochraně údajů mezi EU a USA;

F.  vzhledem k tomu, že vyjednávači USA v rámci sedmého kola jednání předložili návrh kapitoly TTIP o elektronickém obchodu; vzhledem k tomu, že tento návrh nemají poslanci Evropského parlamentu k dispozici; vzhledem k tomu, že uvedené znění týkající se elektrického obchodu v dohodě TiSA předložené USA by bylo v naprostém rozporu s veškerými předpisy a zárukami EU týkajícími se předávání osobních údajů do třetích zemí; vzhledem k tomu, že si Parlament vyhrazuje právo vyjádřit stanovisko po konzultaci jakéhokoli budoucího znění návrhů dohody TTIP;

G. vzhledem k tomu, že občané státu, který je smluvní stranou zóny volného obchodu, musí mít snadný přístup na celé území této zóny;

H. vzhledem k tomu, že většina členských států EU a Spojené státy ratifikovaly Úmluvu OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů při mezinárodních obchodních transakcích; vzhledem k tomu, že několik členských států EU a USA ratifikovaly Úmluvu OSN proti korupci; vzhledem k tomu, že několik členských států EU a USA jsou členy Finančního akčního výboru proti praní peněz;

1.  doporučuje Komisi, aby:

     a)  zajistila, aby dohoda tím, že do ní bude zahrnuta právně závazná a suspenzivní doložka o lidských právech jakožto standardní součást obchodních dohod EU se třetími zeměmi, zaručovala plné dodržování norem základních práv EU;

     b)  vzala na vědomí, že souhlas Evropského parlamentu s konečným zněním dohody TTIP by mohl být ohrožen, nebude-li zcela upuštěno od paušálního hromadného sledování a nebude-li nalezeno vhodné řešení pro otázky práv občanů EU na ochranu soukromých údajů, včetně správních a soudních opravných prostředků; jak se stanoví v bodě 74 výše uvedeného usnesení Parlamentu ze dne 12. března 2014;

     c)   přijala okamžitá opatření s cílem zajistit, aby bylo realizováno zejména doporučení vypracovat evropskou strategii pro nezávislost informačních technologií a kyberstrategii EU, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014;

     d)  jako klíčovou prioritu do dohody začlenila komplexní a jednoznačnou horizontální doložku založenou na článku XIV Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), jež zcela vyjímá stávající a budoucí právní rámec EU na ochranu osobních údajů z dohody, aniž by byla stanovena podmínka souladu s ostatními částmi TTIP, a zajistila, aby dohoda neumožňovala vymáhání výjimek na dodávku služeb na základě příslušných pravidel Světové obchodní organizace (Články XIV a XIVa GATS);

     e)  zajistila, že osobní údaje lze předávat mimo Unii pouze tehdy, jsou-li dodržena ustanovení právních předpisů EU na ochranu osobních údajů o předávání do třetích zemí; jednala o ustanoveních týkajících se toku osobních údajů pouze tehdy, je-li v plné míře zaručeno a respektováno uplatňování právních předpisů EU na ochranu údajů;

     (f)  zajistila, že návrh kapitoly o elektronickém obchodu předložený vyjednávači USA v sedmém kole jednání o TTIP nebude jako základ pro jednání přijat, bude-li obsahovat obdobné podmínky jako návrh kapitoly o elektronickém obchodu, který USA předložily v rámci jednání o dohodě TiSA; odmítla návrh kapitoly TiSA o elektronickém obchodu týkající se osobních údajů, předložený USA; zajistila úspěšné uzavření jednání o „bezpečném přístavu“ a zastřešující dohodě o ochraně údajů;

     g)  si byla vědoma toho, že právní předpisy EU o předávání osobních údajů mohou zakázat zpracovávání těchto údajů ve třetích zemích, nesplňují-li normu odpovídající úrovně ochrany EU; trvala na tom, aby byla veškerá ustanovení dohody týkající se lokalizace zařízení a subjektů zpracovávajících údaje v souladu s předpisy EU o předávání údajů; spolupracovala s USA a dalšími třetími zeměmi na vhodném uspořádání, s cílem přijmout odpovídající vysoké standardy ochrany údajů v celém světě, zejména v rámci „bezpečného přístavu“ a zastřešující dohody o ochraně údajů;

     h)  zajistila, že rozhodnutí o právních sporech týkajících se základních práv budou přijímat pouze příslušné řádné soudy; zajistila, aby ustanovení o urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS) neznemožňovala přístup ke spravedlnosti a neoslabovala demokracii;

     i)    plně zohledňovala potřebu transparentnosti a odpovědnosti během celého procesu jednání a splnila své povinnosti podle čl. 218 odst. 10 SFEU, který byl nedávným rozsudkem Evropského soudního dvora potvrzen jako právně závazný[3], okamžitě a plně informovat Parlament ve všech stadiích jednání; zajistila přístup veřejnosti k příslušným dokumentům z jednání všech stran, s výjimkou těch, které jsou v jednotlivých jasně odůvodněných případech označeny za tajné, a to s veřejným odůvodněním, v jakém rozsahu přístup k nezveřejněným částem daného dokumentu může konkrétně a skutečně ohrozit zájmy chráněné výjimkou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[4]; dále zajistila, aby dohoda v žádném případě neoslabovala právní předpisy EU nebo členských států týkající se přístupu veřejnosti k úředním dokumentům;

     j)   v rámci jednání zvýšila politický tlak na USA s cílem zajistit plnou vízovou vzájemnost pro všechny členské státy EU bez rozdílu, bez diskriminace v jejich přístupu do USA;

     k)  zařadila do dohody ustanovení o korupci, daňových podvodech, daňových únicích a praní peněz, s cílem nastolit posílenou spolupráci mezi členskými státy a USA, včetně mechanismů pro účinnější mezinárodní spolupráci, vzájemnou právní pomoc, vymáhání majetku, technickou pomoc, výměnu informací a uplatňování mezinárodních doporučení a norem;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

• [1]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0227.
• [2]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.
• [3]  Věc C-658/11Parlament v. Rada, rozsudek ze dne 24. června 2014.
• [4]  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)
(2014/2228(INI))

Navrhovatel: Jarosław Wałęsa

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na směrnice pro jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ze dne 14. června 2013,

–   s ohledem na články 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na svá dřívější usnesení ze dne 23. října 2012 o obchodních a hospodářských vztazích se Spojenými státy americkými[1], ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými[2] a ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2015 o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2013,

–   s ohledem na petice č. 1221-13, 1635-13, 1960-13, 2694-13, 2721-13, 2859-13, 0149-14, 0184-14, 0195-14, 0242-14, 0589-14, 0706-14, 0722-14, 0738-14, 0783-14, 0949-14, 0973-14,1032-14,1122-14,1336-14,1575-14, 1649-14, 2062-14, 2143-14, 2268-14, 2314-14, 2328-14, 2647-14 a 0033-15,

–   s ohledem na šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se transparentnosti jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a účasti veřejnosti na těchto jednáních (OI/10/2014/RA),

–   s ohledem na výsledek veřejné konzultace zahájené Komisí, která se týkala ochrany investic a mezistátního urovnávání sporů (ISDS) v rámci TTIP,

–   s ohledem na dopis ze dne 5. června 2014, který zaslal hlavní vyjednavač EU Ignacio García-Bercero svému americkému protějšku Danielovi Mullanymu, v němž prohlásil, že „všechny dokumenty týkající se jednání zůstanou neveřejné po dobu až 30 let“,

A. vzhledem k tomu, že Komise v současné době vede jménem Evropské unie jednání o obsáhlé a komplexní dohodě o obchodu a investičním partnerství se Spojenými státy americkými založené na vysokých standardech (dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)), jejímž cílem je podporovat a usnadňovat obchodní výměny zboží a služeb a posílit investice, a to mj. odstraněním překážek obchodu; vzhledem k tomu, že významný počet evropských občanů vyjádřil legitimní obavy, že tato dohoda ohrozí základní právní předpisy EU, a to zejména v oblasti práv zaměstnanců, ochrany životního prostředí a norem týkajících se potravin a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že předseda Juncker vyzval všechny členy nastupující Komise, aby „zveřejnili všechny kontakty a schůzky, které pořádáme s profesními organizacemi nebo samostatně výdělečnými osobami a které se týkají jakékoli věci související s tvorbou a prováděním politik EU“ v souvislosti s rozsáhlou dohodu o obchodním a investičním partnerství s USA, o níž Komise momentálně jménem EU jedná; vzhledem k tomu, že jediným účinným způsobem, jak předejít zmatení a nedorozumění na straně veřejnosti je větší transparentnost a větší úsilí o proaktivní informování veřejné debaty;

C. vzhledem k tomu, že cílem TTIP je zvýšit objem obchodu a investic mezi EU a USA, aniž by tím byly dotčeny zásady acquis communautaire či udržitelný hospodářský růst, tvorba důstojných pracovních míst nebo propagace evropského sociálního modelu;

D. vzhledem k tomu, že jednání s ohledem na možný hospodářský, společenský a politický dopad TTIP a na tajnůstkářský způsob vedení jednání přitahují nebývalou pozornost veřejnosti;

E.  vzhledem k tomu, že bývalý předseda Komise José Manuel Barroso vyzval občanskou společnost, aby v jednáních o TTIP sehrála konstruktivní a angažovanou úlohu;

F.  vzhledem k tomu, že občanská společnost vyjádřila v souvislosti s TTIP své obavy;

G. vzhledem k tomu, že Komise dne 10. září 2014 odmítla zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu „Stop TTIP“, neboť došla k závěru, že předložení návrhu právního aktu Unie nezbytného k provedení Smluv spadá mimo rámec pravomocí Komise; vzhledem k tomu, že iniciativa „Stop TTIP“ byla poté zahájena mimo rámec postupu stanoveného v nařízení 211/2011 a získala již více než jeden milion podpisů; vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel řadu petic vyjadřujících v souvislosti s TTIP obavy; vzhledem k tomu, že hlavní obavy předkladatelů se týkají rizik souvisejících s bezpečností a kvalitou dovážených potravin, předávání údajů z EU do USA, zejména informací shromažďovaných USA o fyzických a právnických osobách (právo občanů EU na „sebeurčení v digitálním světě“), nedostatečné transparentnosti jednání, možného negativního hospodářského dopadu TTIP, a to především v oblasti zaměstnanosti a mezd, a převodu práva orgánů veřejné moci regulovat korporace prostřednictvím mechanismu pro řešení sporů mezi investory a státem;

H. vzhledem k tomu, že právo občanů EU na veřejný přístup k dokumentům, které mají v držení orgány a instituce EU, je základním právem, které má zajistit, aby se občané mohli podílet na rozhodování a volat EU a její orgány k zodpovědnosti, a tím posílit demokratický charakter Unie;

I.   vzhledem k tomu, že všechny tyto petice, pod nimiž jsou podepsány desetitisíce občanů EU, zaujímají k jednáním o TTIP jednoznačně kritický postoj a varují před hrozbou, kterou by tato dohoda představovala pro evropský způsob života, a to zejména v sociální, hospodářské, environmentální a demokratické oblasti;

J.   vzhledem k tomu, že šetření evropské veřejné ochránkyně práv z července 2014 týkající se transparentnosti TTIP prošetřilo zadržování klíčových dokumentů a údajné poskytnutí přednostního přístupu určitým zainteresovaným stranám; vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv obdržel více než 6 000 e-mailů v reakci na své veřejné konzultace o TTIP;

K.  vzhledem k tomu, že co se týče sociální oblasti, vyjadřují různé petice hluboké znepokojení nad potenciálním negativním dopadem dohody na veřejné zdraví, zdravotní systémy v EU a veřejné služby obecně, jakož i na penzijní systémy; vzhledem k tomu, že vznikají obavy v souvislosti se zhoršováním pracovních podmínek, neboť v USA chybí dostatečná regulace pracovněprávních vztahů a neexistuje kultura kolektivních smluv;

L.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv poté, co věc prozkoumala, vyjádřila obavy týkající se nedostatečné transparentnosti a zapojení veřejnosti do jednání o TTIP;

M. vzhledem k tomu, že většina přijatých petic výslovně žádá, aby Komise rozhodla o zastavení jednání, nebo aby Evropský parlament dohodu definitivně zamítnul;

1.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit vyvážený obchodní vztah a investiční vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými s dostatečnými zárukami, které zajistí nejvyšší standardy v oblasti práce, sociálních věcí, zdravotnictví a životního prostředí na globální úrovni s cílem napomáhat růstu a zaměstnanosti, vytvářet nové hospodářské příležitosti a regulovat globalizaci, aby se vyloučil sociální a ekologický dumping;

2.  vítá cíl odstranění technických překážek obchodu a omezení zbytečné neslučitelnosti předpisů mezi EU a USA, které nelze zdůvodnit rozdílným přístupem k ochraně a řízení rizik, jako je zdvojování postupů, nejednotné požadavky na výrobky a dvojí testování;

3.  vyzývá Komisi, mají-li jednání pokračovat, aby se postavila proti zahrnutí mechanismu pro urovnávání sporů mezi investory a státem do smlouvy o TTIP, neboť jsou k dispozici další možnosti prosazování ochrany investic, např. vnitrostátní opravné prostředky;

4.  podotýká, že slučitelností právních předpisů nesmí být dotčeny veřejné služby nebo všezahrnující svrchované právo přijímat právní předpisy v souladu se zásadou předběžné opatrnosti v oblastech zdraví, přístupu k lékům, bezpečnosti a ochrany údajů, práv spotřebitelů, pracovních práv, ochrany životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat, ochrany spotřebitele s dodržením zásady předběžné opatrnosti a kulturní rozmanitosti, jak uznají za vhodné orgány veřejné moci každé strany;

5.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že současné evropské standardy v oblasti životního prostředí zůstanou na stávající úrovni;

6.  zdůrazňuje, že kulturní služby a produkty by měly být v souladu s tzv. kulturní výjimkou zvažovány odděleně od jiných komerčních služeb a produktů, a proto by s nimi mělo být zacházeno odlišně;

7.  zdůrazňuje význam balíčku týkajícího se mobility a zavedení vízové vzájemnosti pro občany všech členských států EU a připomíná, že zjednodušení vízového režimu pro evropské poskytovatele služeb a zboží je jednou z hlavních výhod dohody o TTIP;

8.  zdůrazňuje, že USA neratifikovaly úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních pracovních normách týkajících se například práva na kolektivní vyjednávání, svobody shromažďování a práva odborově se organizovat;

9.  zdůrazňuje, že bude-li se ochrana pracovníků pokládat za překážku obchodu, je ohroženo demokratické rozhodování na pracovišti;

10. bere na vědomí skutečnost, že Komise věnuje velké úsilí tomu, aby byl proces jednání o TTIP transparentnější, především v souvislosti s vydáním evropských směrnic pro jednání o TTIP (1103/13 CL 1); konstatuje, že tento zásadní dokument byl zveřejněn až dne 9. října 2014, avšak jednání byla zahájena v červnu 2013; připomíná, že Komise je za všech okolností právně zavázána dodržovat pravidla přístupu veřejnosti k dokumentům stanovená v nařízení 1049/2001; vyjadřuje politování nad tím, že přístup poslanců Evropského parlamentu k projednávaným dokumentům týkajícím se TTIP je dodnes velmi omezený; zdůrazňuje, že dokumenty, které jsou k dispozici v zajištěné čítárně EP, neobsahují žádný konsolidovaný materiál ani text předložený USA; zdůrazňuje, že je třeba zajistit transparentnost přímým a otevřeným dialogem v podobě veřejných konzultací se všemi zainteresovanými stranami;

11. vítá šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se potřeby proaktivnějšího zveřejňování dokumentů; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně provedla doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se přístupu veřejnosti ke konsolidovaným dokumentům z jednání, proaktivnějšího zveřejňování dokumentů týkajících se TTIP a větší transparentnosti ohledně schůzek úředníků Komise s obchodními organizacemi, lobbistickými skupinami či nevládními organizacemi; je přesvědčen, že proaktivnější přístup Komise k transparentnosti by mohl proces jednání v očích občanů více zdemokratizovat a legitimizovat, a vyzývá proto Komisi, aby zveřejnila všechny projednávané dokumenty, včetně nabídek USA určených EU, jak je zvykem u všech mezinárodních jednání o obchodu v rámci Světové obchodní organizace, a aby podporovala širší účast a zapojení jednotlivých zúčastněných stran, zejména občanské společnosti a spotřebitelských organizací, do procesu jednání;

12. vyzývá Komisi, aby zajistila, že seznam dokumentů o TTIP přístupný na zvláštní webové stránce Komise věnované obchodní politice bude dostupný, úplný, vyčerpávající a detailní, a aby usnadnila přístup k těmto informacím tak, že bude pořádat pravidelné schůzky se svazy, nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti; zdůrazňuje, že nejdůležitější dokumenty, zejména ty, které se týkají se vyjednávacích pozic EU, by měly být dostupné ve všech úředních jazycích EU, čímž se zajistí, že všichni občané EU budou mít skutečný přístup k těmto dokumentům a budou jim moci zcela porozumět;

13. vyzývá Komisi, aby v souladu s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ve věci C-358/11 okamžitě a plně informovala Evropský parlament ve všech etapách postupu; dále ji vyzývá, aby zajistila všem poslancům Evropského parlamentu přístup ke všem důvěrným dokumentům a zahrnula konsolidovaná znění do seznamu dokumentů, do nichž mohou poslanci Evropského parlamentu nahlížet;

14. vyjadřuje politování nad tím, že petici, kterou podalo více než jeden a půl milionu Evropanů, Komise neklasifikovala jako evropskou občanskou iniciativu, a to z důvodu omezení právního rámce evropské občanské iniciativy; vyjadřuje politování nad skutečností, že tato omezení v důsledku znamenají, že jakákoli evropská občanská iniciativa týkající se obchodních záležitostí by mohla být přijatelná pouze po vstupu dohody o obchodu v platnost a že občanská iniciativa zaměřená na ovlivnění probíhajících jednání o obchodu není v současném rámci povolena;

15. domnívá se, že ve veřejném zájmu by se ochrana údajů neměla používat jako automatická překážka veřejného dohledu nad lobbistickými aktivitami v souvislosti s TTIP a že je možné řešit obavy související s ochranou údajů tak, že účastníci schůzek budou při pozvání informováni o tom, že jejich jména budou zveřejněna, a že bude jasně stanoveno, že TTIP nesmí být v rozporu s právem občanů EU na sebeurčení v digitálním světě ani s dodržováním evropských právních předpisů o ochraně údajů, a především musí být zohledněn rozsudek Evropského soudního dvora (C-132/12) o „právu být zapomenut“ a navrhované obecné nařízení o ochraně údajů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že otázka ochrany údajů nebude zahrnuta do jednání, a budou tedy dodrženy články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie;

16. zdůrazňuje citlivý charakter některých projednávaných oblastí, v nichž jsou kompromisy nepřijatelné, jako je zemědělský sektor, kde mezi USA a EU panuje odlišné vnímání otázek spojených s geneticky modifikovanými organismy, informačními požadavky na označení, klonováním, ekologickými požadavky a všemi ostatními normami v oblasti zdraví spotřebitelů a zvířat; vybízí Komisi, aby v tomto ohledu zaujala přístup založený na pozitivním seznamu, který je předpokladem pro vyjasnění této otázky pro všechny zúčastněné strany; žádá proto, aby tyto oblasti nepodléhaly spolupráci v oblasti regulace ani žádným dodatečným předpisům týkajícím se sanitárních a fytosanitárních standardů a technických překážek obchodu; co se týče oblastí, kde obchodování v citlivých odvětvích již probíhá, jako jsou geneticky modifikované organismy, žádá zavedení jasných pravidel označování, která by posílila možnost volby pro spotřebitele;

17. zdůrazňuje vysokou úroveň veřejné kontroly, které se dohodě dostalo prostřednictvím petic, jež upozornily na vážné obavy týkající se transparentnosti jednání a negativních dopadů na práva pracovníků a na veřejné služby, jako je zdravotnictví, sociální služby, vzdělávání, dodávky vody a sanitární služby;

18. vyzývá Komisi, aby se pevně zavázala k zachování přísných norem v oblasti bezpečnost potravin, zdraví lidí a zvířat a dobrých životních podmínek zvířat stanovených právními předpisy EU a zajistila, že základní hodnoty EU, jako je zásada předběžné opatrnosti, uznání zvířat za vnímající bytosti, jak je zakotveno v článku 13 SFEU, a Listina základních práv Evropské unie, nebudou porušovány a budou dodržovány;

19. vyzývá Komisi, aby zabránila vstupu produktů, které nebyly vyrobeny v souladu s normami EU pro bezpečnost potravin, zdraví lidí a zvířat a dobré životní podmínky zvířat, na trh EU;

20. vyzývá Komisi, aby zajistila, že výrobky, jako jsou geneticky modifikované organismy nebo výrobky z klonovaných zvířat a jejich potomků a výrobky obsahující látky, jež jsou v EU zakázané, nevstoupí na trh EU ani se nedostanou do potravinového řetězce EU;

21. zdůrazňuje, že ústředními body jednání o TTIP by měly být ochrana spotřebitelů a uplatňování vyšších evropských standardů kvality a bezpečnosti potravin a výrobků, nevyšších standardů v oblasti ochrany životního prostředí, nejpřísnějších kontrol průmyslových emisí v EU a USA a řádných záruk na ochranu údajů občanů, jejichž výsledkem by měla být zejména:

     – naprostá transparentnost a plný přístup veřejnosti ke klinickým údajům z klinických studií farmaceutických produktů;

     – naprostá transparentnost a plný přístup veřejnosti ke klinickým údajům z klinických zkoušek zdravotnických prostředků;

     – ochrana lidského zdraví a zdraví zvířat a rostlin tím, že budou respektovány a zachovány zvláště citlivé záležitosti a základní hodnoty každé strany, jako je zásada předběžné opatrnosti pro Evropskou unii;

     a zdůrazňuje, že vyjednávači by neměli v rámci TTIP zvažovat přijetí jakýchkoli závazků týkajících se ochrany údajů, dokud EU a USA nedokončí probíhající legislativní práci v této oblasti;

22. zdůrazňuje, že středobodem jednání o TTIP musí být respektování suverenity všech států a svrchované pravomoci Evropské unie přijímat právní předpisy a regulovat hospodářství;

23. vyzývá Komisi, aby oznámila, jakým způsobem a kdy provede jednotlivá navržená opatření a jaké podnikne kroky v návaznosti na výše uvedené petice; vzhledem k tomu, že jednání stále probíhají, bylo by prospěšné, kdyby Komise návazná opatření přijala ve lhůtě dvou měsíců, tedy do 31. května 2015;

24. konstatuje, že Komise obdržela celkem téměř 150 000 reakcí na své veřejné konzultace ohledně ochrany investic a urovnávání sporů mezi investory a státem v dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství, z nichž 97 % zahrnutí urovnávání sporů mezi investory a státem do TTIP odmítalo; zdůrazňuje, že velký počet respondentů sdílí obavy ohledně slučitelnosti případného urovnávání sporů mezi investory a státem s justičním systémem EU, a zejména respektování soudní pravomoci Soudního dvora Evropské unie a práva vlád přijímat právní předpisy; poznamenává, že neobvykle mnoho reakcí přišlo od jednotlivých respondentů, což zdůrazňuje rozsah mobilizace veřejnosti v souvislosti s TTIP, a že někteří respondenti, například odborové organizace a velké organizace občanské společnosti, zastupují velký počet individuálních členů, který výrazně přesahuje celkový počet reakcí obdržených Komisí; zdůrazňuje, že ustanovení týkající se ochrany investic by měla zaručovat, že státy budou moci přijímat právní předpisy, a je přesvědčen, že v tomto ohledu by měla být zachována výhradní pravomoc Soudního dvora, pokud jde o konečný výklad práva Evropské unie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

• [1]  Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 53.
• [2]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0227.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.