ZPRÁVA o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2016

o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2016

(2015/2074(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 312 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který Komise přijala dne xx. června 2015 (COM(2015)0000),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[1],

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[2],

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[3],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2016, oddíl III – Komise[4],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. února 2015 o rozpočtových pokynech pro rok 2016,

–  s ohledem na hlavu II kapitolu 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopisy Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0217/2015),

Návrh rozpočtu na rok 2016: dodržení závazků a priorit financování

1.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 11. března 2015 učinil Parlament těžištěm svých priorit pro rozpočet na rok 2016 vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst a rozvoj podniků a podnikání pro inteligentní a udržitelný růst v rámci celé Unie, který podporuje začlenění, společně s vnitřní a vnější solidaritou v rámci bezpečné Evropy; opakuje, že Parlament je pevně odhodlán dodržet právní i politické závazky, a znovu vyzývá orgány a instituce, aby naplnily své sliby;

2.  zdůrazňuje v této souvislosti skutečnost, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 stanovil stropy pro všechny okruhy, stanovil však také uplatňování zvláštní a maximální možné flexibility, aby Unie mohla plnit své závazky, a stanovil zvláštní nástroje, které umožní Unii reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti nebo financovat jasně vymezené výdaje nad rámec stanovených stropů;

3.  vítá skutečnost, že Komisí předložený návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 posiluje výše uvedené priority a navrhuje zvýšit podporu EU programům zaměřeným na investice, znalosti, pracovní místa a růst, a zejména programu Erasmus+, kterým je symbolem mobility; je přesvědčen, že návrh rozpočtu na rok 2016 je vítaným krokem ve snaze pomoci členským státům úspěšně čelit strukturálním problémům, zejména ztrátě konkurenceschopnosti; je spokojen s tím, že kromě oprávněně očekávaných zvýšení v různých položkách okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) a okruhu 4 (Globální Evropa) se Komise chopila výzvy reagovat na nejnovější události, jakými jsou krize na Ukrajině, v Sýrii a ve Středomoří, a chce vyhovět potřebám EU a členských států v oblasti bezpečnosti a migrace a ukázat silnou politickou vůli v oblasti vnější činnosti a rozpočtový závazek vůči zemím původu a tranzitu;

4.  vítá skutečnost, že je do návrhu rozpočtu na rok 2016 zahrnut Evropský fond pro strategické investice, a zejména že chce k získání prostředků potřebných k pokrytí části výdajů nutných k financování záručního fondu EFSI ve výši 8 miliard EUR využít celkové rozpětí pro závazky a nespoléhat pouze na škrty u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy; zdůrazňuje, že Parlament se snažil co nejvíce minimalizovat dopad na tyto dva programy a že dohoda, k níž dospěli spolutvůrci právních předpisů, snižuje tyto škrty celkově o další 1 miliardu EUR – ušetřen byl mj. základní výzkum; očekává, že se konečná dohoda o financování fondu EFSI promítne do rozpočtu na rok 2016 co nejdříve formou návrhu na změnu;

5.  připomíná však, že rozhodnutí o výši ročních prostředků, která bude schválena pro ustavení záručního fondu EFSI, učiní až rozpočtový orgán v průběhu ročního rozpočtového procesu; je odhodlán v rámci toho ještě více kompenzovat škrty, k nimž má dojít u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy a které jsou i nadále výrazné, s cílem umožnit těmto programům plně dosáhnout svých cílů, které byly dohodnuty teprve přede dvěma lety při jednáních o právních základech těchto dvou nástrojů; má v úmyslu důkladně prozkoumat, zda by tyto škrty měly být soustředěny do roků 2016–2018, jak navrhuje Komise, nebo ještě více rozloženy i na roky 2019–2020, čímž by bylo možno minimalizovat dopad na tyto programy;

6.  lituje toho, že u programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) dochází v roce 2016 oproti roku 2015 k nominálnímu škrtu v prostředcích na závazky; upozorňuje na to, že toto snížení prostředků by bylo velmi negativním signálem v době, kdy je potenciál MSP jako inovátorů a tvůrců pracovních míst velice zapotřebí, aby se podařilo stimulovat hospodářské oživení v EU, snížit propad investic a přispět k budoucí prosperitě Unie; připomíná, že podpora podnikání, zlepšení konkurenceschopnosti podniků z Unie, včetně sociálních podniků, a jejich přístupu na trhy a zlepšení přístupu k financování pro MSP, které výrazně přispívají k ekonomice a konkurenceschopnosti Evropy, jsou prioritami, na nichž se všechny orgány jednoznačně shodují a které byly důvodem předběžného poskytnutí a zvýšení prostředků na program COSME v posledních dvou letech, a to s přihlédnutím k vysoké míře čerpání prostředků u tohoto programu; hodlá proto zajistit, aby se tento program vyvíjel v roce 2016 pozitivně;

7.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad výší prostředků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), která je klíčovým nástroje boje proti nezaměstnanosti mladých v Unii, jenž je jednou z nejvyšších priorit pro všechny. kdo v Evropě přijímají rozhodnutí; poznamenává, že zvýšený příděl prostředků na iniciativu YEI byl s předstihem zapsán do rozpočtu v roce 2014 a v roce 2015; lituje toho, že pro rok 2016 nejsou navrženy žádné nové prostředky na závazky; připomíná, že ve VFR bylo stanoveno celkové rozpětí pro závazky, které má být od roku 2016 k dispozici na cíle politik týkající se růstu a zaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých, nad rámec stanovených stropů; připomíná, že následně bylo v nařízení o Evropském sociálním fondu stanoveno, že zdroje na iniciativu YEI je možné navýšit pro roky 2016 až 2020 v rámci rozpočtového procesu; žádá proto, aby Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí pokračovala tak, že k jejímu financování budou využity veškeré možnosti flexibility obsažené ve VFR, a má v úmyslu zajistit, aby byly v rozpočtu na rok 2016 zapsány potřebné částky;

8.  konstatuje, že díky včasné dohodě na novém rozplánování prostředků na závazky ve sdíleném řízení v rámci VFR na období 2014–2020 z důvodu pozdního přijetí příslušných předpisů a programů Komise zapsala do svého návrhu rozpočtu na rok 2016 (v okruzích 2 a 3) částku 4,5 miliardy EUR v prostředcích na závazky, které nebylo možno vyčerpat v roce 2014; připomíná, že opravný rozpočet 1/2015 již umožnil převod částky ve výši 16,5 miliardy EUR z roku 2014 do roku 2015 v okruzích 1b, 2 a 3; zdůrazňuje, že se v tomto případě ovšem jedná o pouhé převody prostředků, které již byly schváleny pro rok 2014, a při srovnávání by tedy měly být odečteny, budeme-li si klást otázku, jak se mění rozpočet na roku 2016 oproti rozpočtu na rok 2015; poukazuje proto na to, že příslušné programy již ale mají v návrhu rozpočtu na rok 2016 zvýšené prostředky na závazky;

9.  je znepokojen tím, že rozjezd nových programů v rámci VFR na období 2014–2020 byl pomalejší, než se plánovalo, a to v důsledku pozdního schválení právních základů a operačních programů a také nedostatku prostředků na platby v roce 2014; má v úmyslu prozkoumat, zda požadované prostředky na závazky a prostředky na platby skutečně umožní, aby tyto nové programy dosáhly plného tempa čerpání; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá potřebná opatření, aby dohnaly zpoždění při provádění programů;

10.  konstatuje, že návrh rozpočtu EU na rok 2016 činí 153,5 miliardy EUR v prostředcích na závazky (včetně prostředků ve výši 4,5 miliardy přesunutých z roku 2014) a 143,5 miliardy EUR v prostředcích na platby; poukazuje na to, že nebereme-li v úvahu přesuny prostředků v letech 2015 a 2016, odpovídá tato výše 2,4% zvýšení prostředků na závazky a 1,6% zvýšení u prostředků na platby oproti rozpočtu na rok 2015; zdůrazňuje, že tato celková mírná zvýšení, která jsou v intencích VFR a odpovídají míře inflace, nejsou reálně téměř žádným zvýšením, což podtrhuje důležitost efektivního a účinného vynakládání výdajů;

11.  zdůrazňuje, že Komise ponechává pod stropy VFR rozpětí ve výši 2,2 miliardy EUR v prostředcích na závazky (z toho je částka 1,2 miliardy EUR v okruhu 2) a 1,6 miliardy EUR v prostředcích na platby; připomíná, že zbývající rozpětí u závazků a plateb a také nevyplacené prostředky na platby plynou do celkových rozpětí, která mohou být využita v následujících letech, vznikne-li potřeba je použít; poznamenává, že celkové rozpětí pro závazky je nyní poprvé k dispozici a že jeho část bude použita pro fond EFSI; v zásadě vítá navrhované využití nástroje pružnosti pro jasně vymezené výdaje v rámci nových iniciativ EU v oblasti azylu a migrace, které nemohou být financovány v rámci okruhu 3; má v úmyslu využít část zbývajících rozpětí a příslušných flexibilních možností, která skýtá VFR, k posílení klíčových priorit;

Platby: obnovení důvěry

12.  připomíná, že nedostatek prostředků na platby, především v důsledku příliš nízké výše stropů pro prostředky na platby a nedostatečných prostředků na platby zapsaných do rozpočtu, bezprecedentním způsobem kulminoval v roce 2014 a je palčivým problémem i v roce 2015; obává se, že tento stav bude i nadále ohrožovat řádné provádění nových programů v rámci VFR na období 2014–2020 a budou trestáni příjemci prostředků, zejména místní, regionální a vnitrostátní orgány, které čelí ekonomickým a sociálním tlakům; podporuje sice aktivní správu prostředků na platby, o kterou se snaží Komise, je však znepokojen odkládáním výzev k předkládání návrhů, snížením předběžného financování a opožděnými platbami, což může být v konečném důsledku na újmu dosahování cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti; opakuje, že je znepokojen škrty ad hoc u prostředků na platby, které provádí Rada ve svém čtení ročních rozpočtů, a to i u programů pro konkurenceschopnost, růst a pracovní místa v okruhu 1a;

13.  vítá skutečnost, že návrh rozpočtu EU odráží společné prohlášení o platebním plánu na roky 2015–2016, na kterém se dohodly Parlament, Rada a Komise poté, co se všechny shodly na kritičnosti situace a zavázaly se, že sníží objem neuhrazených faktur; připomíná, že podle článku 310 SFEU musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů; konstatuje, že podle odhadů Komise by prostředky na platby požadované v návrhu rozpočtu snížily objem neuhrazených faktur na udržitelnou úroveň přibližně 2 miliard EUR; zavazuje se proto, že bude plně podporovat návrh Komise, a očekává, že Rada dodrží v tomto směru své závazky;

14.  zdůrazňuje, že Parlament, Rada a Komise se zavázaly, že v budoucnu zamezí nárůstu neúnosného objemu neuhrazených žádostí o platby na konci roku, přičemž budou plně respektovat a uplatňovat dohody, kterých dosáhly v rámci víceletého finančního rámce a ročních rozpočtových procesů; opakuje, že v tomto směru je třeba bedlivě a aktivně sledovat, jak se situace s těmito neuhrazenými žádostmi vyvíjí; opakuje, že je znepokojen tím, že specifika platebních cyklů vyvíjejí další tlak na výši prostředků na platby, zejména na konci VFR; připomíná Komisi její závazek, obsažený ve společném prohlášení o platebním plánu, vyvinout nástroje pro střednědobé a dlouhodobé prognózy a vytvořit systém včasného varování, s cílem předložit tyto první prognózy vývoje plateb v červenci, aby mohl rozpočtový orgán v budoucnu činit dostatečně informovaná rozhodnutí;

15.  vítá skutečnost, že těžiště v rámci celkových prostředků na platby se konečně výrazně přesouvá od dokončení programů z uplynulého období 2007–2013 k provádění nových programů z období 2014–2020; zdůrazňuje však, že výše prostředků na platby v návrhu rozpočtu na rok 2016, zejména v okruhu 1b, je ve srovnání s výší prostředků na závazky nízká, což s sebou nese riziko, že dojde k podobnému nahromadění velkého objemu neuhrazených žádostí o platby na konci současného VFR; táže se proto, do jaké míry je tato skutečnost v souladu s dlouhodobou perspektivou platebního plánu;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

16.  konstatuje, že ve srovnání s rokem 2015 znamená návrh Komise na rok 2016 zvýšení prostředků na závazky v podokruhu 1a o 6,1 % na 18,6 miliardy EUR; poukazuje na to, že toto zvýšení prostředků na závazky je v převážné míře důsledkem začlenění fondu EFSI do rozpočtu a zvýšení prostředků pro program Erasmus+ a nástroj pro propojení Evropy a v menší míře zvýšení u programů Cla a Fiscalis a u programu boje proti podvodům a u programu pro zaměstnanost a sociální inovace; bude věnovat zvláštní pozornost snižování nerovností mezi učňovským školstvím a vysokoškolským vzděláváním v Evropě, zejména tak, že zajistí rovný přístup k mobilitě;

17.  lituje však snížení prostředků na rozsáhlé infrastrukturní projekty a na programy Horizont 2020 a COSME a také pomalejšího postupu u nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy, a to v důsledku přesunu části prostředků do fondu EFSI; připomíná, že původní návrh Komise týkající se fondu EFSI by měl za důsledek snížení prostředků u programu Horizont 2020 v roce 2016 o 170 milionů EUR oproti roku 2015, což by bylo rozporuplným signálem u programu, který je obecně vnímán jako stěžejní priorita v rámci současného VFR; vyjadřuje politování nad velmi negativními dopady tohoto přesunu na financování výzkumu, mj. v oblastech energetiky, MSP, klimatu a životního prostředí, společenských věd a vědy ve společnosti; zavazuje se, že se vynasnaží ještě více kompenzovat navržená snížení u těchto programů navýšením jejich prostředků během rozpočtového procesu, a to využitím rozpětí ve výši 200 milionů EUR, které je stále k dispozici pod stropem okruhu 1a; zdůrazňuje, že financování investic, výzkumu, vývoje a inovací by se mělo zaměřovat na oblasti, v nichž lze dosáhnout nejvyšší přidané hodnoty, jako je například zvyšování energetické účinnosti, IKT, granty na základní výzkum a nízkouhlíkové technologie a technologie zaměřené na obnovitelné zdroje energie;

18.  opakuje, že podporuje program ITER a je odhodlán pro něj zajistit odpovídající financování; je však znepokojen tím, že vzhledem k tomu, že se předpokládá, že revidovaný harmonogram a finanční plán projektu ITER bude předložen v listopadu 2015, nebude mít rozpočtový orgán možnost zohlednit tyto nové informace v rámci ročního rozpočtového procesu pro rok 2016; kromě toho naléhavě vyzývá ITER a jeho společný podnik EU pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, aby neprodleně předložily požadované zprávy v souvislosti s udělením absolutoria za rok 2013 a by provedly opatření v návaznosti na příslušná doporučení Parlamentu;

19.  zdůrazňuje, že tím, že v minulých letech byly do rozpočtu zapsány prostředky na platby v nedostatečné výši, se ještě zvýšil rozdíl mezi prostředky na závazky a na platby u několika programů v okruhu 1a, což přispělo k prudkému nárůstu nezaplacených závazků (RAL) ve srovnání s ostatními okruhy; je znepokojen tím, že Komise musela snížit částku předběžného financování a odložit podepsání smluv; konstatuje například, že u programu Horizont 2020 Komise odhaduje, že „při normálním předpokládaném průběhu provádění programu bez omezení u prostředků na závazky by bylo do konce roku 2014 vyčerpáno o 1 miliardu více prostředků“; i když vítá snahu Komise udržet situaci ve věci plateb pod kontrolou, opakuje, že v žádném případě nepřistoupí na to, aby bylo zpomalení programů na období 2014–2020 bráno jako jedna z možností řešení problému nedostatku prostředků na platby;

20.  vítá proto zvýšení prostředků na platby oproti roku 2015 o 11,4 % až na 17,5 miliardy EUR a zvýšení poměru prostředků na závazky vůči prostředkům na platby pro rok 2016; konstatuje zejména, že u několika programů (Copernicus, Erasmus+, Horizont 2020, nástroj pro propojení Evropy – doprava, jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných elektráren z provozu) prostředky na platby převyšují prostředky na závazky;

Podokruh 1b — Hospodářská, sociální a územní soudržnost

21.  bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 50,8 miliardy EUR (+3,2 % oproti roku 2015, bez zohlednění přesunu prostředků) a prostředky na platby ve výši 49,1 miliardy EUR (–4 %) v podokruhu 1b, přičemž je pod stropem pro závazky ponecháno malé rozpětí ve výši 15,3 milionu EUR; připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou EU, která má za cíl snižovat rozdíly mezi evropskými regiony posilováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že nástroje jako ESF, EFRR, Fond soudržnosti nebo iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou účinnými nástroji při snaze o konvergenci, snižování rozdílů v rozvinutosti a podpoře vytváření kvalitních a dlouhodobých pracovních míst; zdůrazňuje klíčovou úlohu politiky soudržnosti EU při dosahování cílů strategie Evropa 2020;

22.  upozorňuje na to, že 44 % prostředků na platby navrhovaných pro rok 2016 pokrývá neuhrazené žádosti o platby za předchozí programová období, takže na zahájení nových programů v oblasti politiky soudržnosti na období 2014–2020 zbývá pouze 26,8 miliardy EUR; domnívá se, že navrhovaná výše prostředků na platby je tudíž naprostým minimem nezbytně nutným v tomto podokruhu;

23.  připomíná, že v rozpočtu na rok 2016 je zapotřebí částka ve výši 21,6 miliardy EUR ke snížení objemu neuhrazených žádostí o platby v souvislosti s programy v oblasti politiky soudržnosti za období 2007–2013 z 24,7 miliardy EUR na konci roku 2014 a 20 miliard EUR na konci roku 2015 na zhruba 2 miliardy EUR do konce roku 2016, jak je popsáno ve vyhodnocení Komise připojeném ke společnému prohlášení o platebním plánu na období 2015–2016; naléhavě požaduje, aby již v budoucnu nedošlo k podobnému „abnormálnímu“ nahromadění neuhrazených faktur, aby nebyla ohrožena důvěryhodnost EU;

24.  kromě své výzvy k pokračování iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zdůrazňuje, že je nyní zásadní efektivně a účinně zrychlit její provádění v členských státech; podněcuje členské státy a Komisi k přijetí všech potřebných opatření k tomu, aby byly prioritně uvedeny do provozu systémy záruk pro mladé lidi v členských státech, v relevantních případech se zohledněním doporučení, které dal Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 3/2015; opakuje, že nedávno schválené zvýšení míry předběžného financování na 30 %, které Parlament rozhodně podporoval, je podmíněno tím, aby členské státy urychleně předkládaly průběžné žádosti o platbu do jednoho roku, což by se mělo realizovat v roce 2016; trvá na tom, aby zvýšení předběžného financování u iniciativy YEI negativně neovlivňovalo provádění jiných součástí ESF;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

25.  bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 63,1 miliardy EUR (–0,1 % oproti roku 2015, bez zohlednění přesunu prostředků) a prostředky na platby ve výši 55,9 miliardy EUR (–0,2 %) v okruhu 2, přičemž je pod stropem pro závazky ponecháno rozpětí ve výši 1,2 miliardy EUR a pod dílčím stropem pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) rozpětí ve výši 1,1 miliardy EUR; poukazuje na to, že mechanismus finanční kázně se uplatňuje pouze k vytvoření rezervy pro případ krizí v zemědělství; čeká na návrh na změnu, který by měla Komise předložit v říjnu a který by měl vycházet z aktualizovaných informací o financování EZZF; zdůrazňuje, že výsledkem převodů mezi oběma pilíři SZP je celkové zvýšení částky, která je k dispozici na rozvoj venkova;

26.  zdůrazňuje, že návrh rozpočtu na rok 2016 vykazuje snížení potřeb intervencí na zemědělských trzích oproti rozpočtu na rok 2015, především z důvodu dopadu naléhavých opatření v souvislosti s ruským zákazem dovozu některých zemědělských produktů z EU v roce 2015; konstatuje, že podle Komise není třeba financovat z rozpočtu na rok 2016 žádná další opatření; poukazuje na cíle, kterými jsou zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského zemědělství, a požaduje, aby byly na plnění těchto cílů uvolněny prostředky;

27.  zdůrazňuje skutečnost, že reformovaná společná rybářská politika skýtá ambiciózní právní rámec, s nímž bude lze čelit výzvám zodpovědného rybolovu, a to včetně sběru údajů, a je potěšen tím, že Evropský námořní a rybářský fond získal prostředky z převodu nevyužitých prostředků z roku 2014 do roku 2015, přičemž, nehledíme-li k tomuto přesunu prostředků, se prostředky na závazky pro tento fond v roce 2016 dále zvyšují; konstatuje nicméně, že u prostředků na platby je postupné ukončování programu z minulosti jen částečně vyrovnáno jejich čerpáním v rámci nového programu, což má za následek nižší prostředky v roce 2016;

28.  vítá zvýšené prostředky poskytnuté na program LIFE pro životní prostředí a změnu klimatu, a to v prostředcích na závazky i na platby; vítá první kroky směrem k zohledňování ekologických otázek v rámci rozpočtu EU a zdůrazňuje, že je třeba v této otázce postupovat rychleji;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

29.  vítá skutečnost, že návrh rozpočtu na rok 2016 zvyšuje svou podporu u všech programů v okruhu 3, přidělené prostředky dosahují 2,5 miliardy EUR v prostředcích na závazky (+12,6 % oproti rozpočtu na 2015 bez zohlednění přesunu prostředků) a 2,3 miliardy EUR v prostředcích na platby (+9,7 %); poukazuje na to, že tak není v hlavě 3 ponecháno žádné rozpětí na další navýšení prostředků nebo na pilotní projekty a přípravné akce; je toho názoru, že v současné geopolitické situaci, zejména s ohledem na rostoucí tlak v důsledku migračních toků, se ukazuje, že výše stropu stanoveného pro tento výrazně nejmenší okruh VFR zřejmě neodpovídá aktuálním potřebám a měla by být přehodnocena v rámci povolební revize VFR;

30.  vítá evropský program pro migraci předložený Komisí a opakuje, že podporuje zvýšení prostředků EU a vytváření kultury spravedlivého sdílení zátěže a solidarity v oblasti azylu, migrace a správy vnějších hranic; oceňuje proto zvýšení prostředků na závazky pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost, které představují rozvoj společného evropského azylového systému; vítá návrh Komise získat využitím nástroje pružnosti prostředky ve výši 124 milionů EUR, aby bylo možno reagovat na současný migrační trend ve Středomoří; vznáší pochybnosti o tom, zda navržené finanční prostředky budou dostačující; zdůrazňuje, že je třeba přísně kontrolovat konečné určení těchto finančních prostředků;

31.  zdůrazňuje, že s ohledem na velký počet osob přijíždějících na jižní pobřeží Unie a čím dál významnější úlohu, kterou musí plnit úřad EASO při řízení v oblasti azylu, není návrh na zvýšení počtu zaměstnanců EASO pouze o 6 zaměstnanců dostačující; požaduje proto, aby došlo k odpovídajícímu navýšení počtu zaměstnanců EASO a rozpočtu na rok 2016, aby tak agentura mohla účinně plnit své úkoly a fungovat;

32.  domnívá se, že Komise by měla zevrubně posoudit rozpočtový dopad a dodatečné úkoly Europolu vyplývající z opatření, jež byla představena jako součást programu EU pro migraci a programu EU pro bezpečnost, aby rozpočtový orgán mohl náležitě upravit jeho rozpočet a početní stav zaměstnanců; poukazuje na úlohu Europolu při přeshraniční podpoře členských států a výměně informací; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl agentuře zajištěn odpovídající rozpočet a počet zaměstnanců na rok 2016, aby tak mohla účinně plnit své úkoly a fungovat;

33.  domnívá se, že dotčených agentur by se nemělo týkat snižování počtu zaměstnanců ani by nemělo docházet k jejich přesunům a že tyto agentury musí přidělovat své zaměstnance tak, aby mohly plnit své rostoucí povinnosti;

34.  připomíná také velkou podporu, které se od Parlamentu soustavně dostává programům v oblasti kultury a sdělovacích prostředků; vítá proto skutečnost, že oproti rozpočtu na rok 2015 byly zvýšeny prostředky u programu Kreativní Evropa, včetně multimediálních činností, přičemž ale vyjadřuje své výhrady v souvislosti se správním rozdělením oddílů Kultura a Média; podporuje také navrhované zvýšení prostředků u programu Evropa pro občany, neboť tento program má zásadní význam pro účast občanů na demokratickém procesu v Evropě; zastává názor, že evropská občanská iniciativa (ECI) je stěžejním nástrojem participativní demokracie v EU, a vyzývá ke zvýšení jeho viditelnosti a zlepšení přístupu k němu; zdůrazňuje pozitivní roli celoevropských sítí tvořených místními a celostátními sdělovacími prostředky, jako např. EuranetPlus;

35.  zdůrazňuje, že bezpečnost potravin a krmiv, ochrana spotřebitele a zdraví jsou oblastmi klíčového zájmu pro občany EU; oceňuje proto, že u programu v oblasti potravin a krmiv, u programu v oblasti zdraví a u programu pro spotřebitele oproti rozpočtu na rok 2015 došlo ke zvýšení prostředků na závazky;

Okruh 4 – Globální Evropa

36.  vítá celkové zvýšení finančních prostředků v okruhu 4, které dosahují výše 8,9 miliardy EUR v prostředcích na závazky (+5,6 % oproti rozpočtu na rok 2015), přičemž pod stropem okruhu zbývá rozpětí ve výši 261,3 milionu EUR; konstatuje, že to prokazuje vysokou míru solidarity s třetími zeměmi; je přesvědčen, že rozpočet EU skýtá velké možnosti pomoci lidem v nesnázích a propagovat základní evropské hodnoty; je potěšen s tím, že ekonomické a sociální potíže, které zažívala EU v posledních letech, nás nepřiměly k tomu, abychom odvrátili pozornost od zbytku světa; je nicméně přesvědčen, že s ohledem na probíhající politické a humanitární krize v sousedních oblastech i mimo ně bude pravděpodobně nutné dále posílit určité prioritní oblasti, jako je evropský nástroj sousedství, včetně pomoci pro mírový proces na Blízkém východě, Palestinu a UNRWA;

37.  vítá zvýšení prostředků na platby, které požaduje Komise ve všech programech v okruhu 4 (+28,5 % až na 9,5 miliardy EUR), v důsledku čehož prostředky na platby převyšují prostředky na závazky zvláště v oblastech rozvoje, humanitární pomoci a pomoci EU Palestině a UNRWA; je přesvědčen, že tato zvýšení jsou plně odůvodněna potřebou napravit důsledky dramatického nedostatku prostředků, který nastal v tomto okruhu v roce 2014 a v roce 2015 a který vedl Komisi ke snížení předběžného financování a k odkladu právních závazků; připomíná, že v okruhu 4 musel být v roce 2015 uhrazen úrok z pozdních plateb ve výši 1,7 milionu EUR; očekává, že značný rozdíl mezi závazky a platbami bude postupně snižován a objem neuhrazených faktur se znovu vrátí na běžnou míru; zdůrazňuje, že takový krok je naprosto nezbytný pro finanční přežití slabších příjemců a pro to, aby EU působila ve vztazích s mezinárodními organizacemi jako spolehlivý partner;

38.  je přesvědčen, že nástroje pro financování vnější činnosti skýtají prostředky, jak řešit mnohovrstevnatým způsobem a vedle specifických cílů každého z nich základní příčiny těch problémů v oblasti vnitřní bezpečnosti a migrace, které jsou středem zájmu v rámci rozpočtu na příští rok, se zvláštním zřetelem k jižním a východním hranicím Unie a obecněji k oblastem zmítaným konfliktem; má zejména na mysli nástroj pro rozvojovou spolupráci a evropský nástroj sousedství, ale také politiky, v nichž se prostředky zvyšují jen mírněji, jako je humanitární pomoc, nástroj přispívající ke stabilitě a míru, společná zahraniční a bezpečnostní politika a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva; vyzývá Komisi, aby jasně určila oblasti, které mohou pomoci vyrovnat se s těmito aktuálními problémy a ve kterých mohou být potenciální navýšení prostředků efektivně absorbována; v této souvislosti připomíná, že je důležité poskytovat pomoc při snižování a nakonec odstranění chudoby a že je třeba, aby lidská práva, rovnost žen a mužů, sociální soudržnost a boj proti nerovnostem byly i nadále stěžejním prvkem vnější činnosti EU;

39.  zdůrazňuje znatelné zvýšení částky, která má být v rozpočtu na rok 2016 poskytnuta Záručnímu fondu pro vnější vztahy spravovanému Evropskou investiční bankou, a konstatuje, že k němu dochází kromě jiných faktorů i vzhledem k zahájení úvěrů makrofinanční pomoci Ukrajině;

40.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby zajistily, aby byl uplatňován společný přístup ve strategických zemích, které jsou příjemci poměrně značné částky finančních prostředků z vícera zdrojů z EU, například Ukrajina a Tunisko; zastává názor, že většího politického a ekonomického dopadu působení EU lze dosáhnout větší koherencí a koordinací hlavních aktérů v EU a v terénu, zjednodušením a zkrácením postupů a poskytnutím jasnější představy o činnosti EU;

Okruh 5 – Správa

41.  konstatuje, že výdaje z okruhu 5 se zvyšují oproti roku 2015 o 2,9 % na 8 908,7 milionu EUR, přičemž tato částka zahrnuje celkově správní výdaje orgánů a institucí (+2,2 %) a důchody a evropské školy (+5,4 %); konstatuje, že pod stropem okruhu je ponecháno rozpětí ve výši 574,3 milionu EUR; zdůrazňuje, že podíl okruhu 5 na celkovém rozpočtu EU je i nadále stabilní ve výši 5,8 %; podotýká však, že tato částka nezahrnuje technickou pomoc, která se do rozpočtu zapisuje jako operační výdaje;

Zvláštní nástroje

42.  znovu potvrzuje, že zvláštní nástroje jsou klíčové pro plné dodržování a uskutečňování VFR a měly by být ze své povahy zapisovány do rozpočtu nad rámec stropů, pokud jde o prostředky na závazky i na platby, zejména pro účely výpočtu celkového rozpětí pro platby; vítá, že u rezervy na pomoc při mimořádných událostech se navrhuje stejná výše prostředků na závazky i na platby; konstatuje, že částky vyčleněné v návrhu rozpočtu na rok 2016 na rezervu na pomoc při mimořádných událostech, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond solidarity EU zůstávají zhruba stejné nebo jsou mírně zvýšeny;

Pilotní projekty – přípravné akce

43.  zdůrazňuje důležitost pilotních projektů (PP) a přípravných akcí (PA) jako nástrojů pro formulaci politických priorit a zahájení nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy EU, včetně iniciativ zaměřených na zohlednění hospodářských, ekologických a společenských změn v EU a na doprovázení těchto změn; se znepokojením konstatuje, že Komise nezapsala do rozpočtu prostředky na pokračování velmi úspěšných PP a PA, zejména v okruhu 3; má v úmyslu provést výběr vyváženého souboru PP a PA; podotýká, že v současném návrhu je rozpětí v některých okruzích velice nízké nebo dokonce vůbec žádné, a hodlá hledat způsoby, jak vytvořit prostor pro možné PP a PA;

Decentralizované agentury

44.  zdůrazňuje klíčovou roli, kterou hrají decentralizované agentury při tvorbě politiky EU, a je rozhodnut posuzovat rozpočtové a personální potřeby všech agentur případ od případu, aby byla zajištěna odpovídající výše prostředků a stav zaměstnanců pro všechny agentury, a zejména pro ty, kterým byly v poslední době svěřeny nové úkoly nebo se potýkají s vyšší pracovní zátěží vzhledem ke stanoveným politickým prioritám či z jiných důvodů; zejména je rozhodnut poskytnout agenturám v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí nezbytné zdroje, aby mohly řešit nynější problémy s migrací; znovu upozorňuje, že je proti fondu pracovních míst určených k převodu, a očekává, že během rozpočtového procesu se podaří nalézt řešení, které zastaví další snižování stavu zaměstnanců v decentralizovaných agenturách; mimoto opakuje, že má v úmyslu využít interinstitucionální pracovní skupinu pro decentralizované agentury k tomu, aby orgány nalezly společnou řeč v tom, jak z rozpočtového hlediska přistupovat k agenturám, a to také s ohledem na dohodovací řízení týkající se rozpočtu na rok 2016;

o

o    o

45.  žádá, aby bylo vyvíjeno soustavné úsilí o zajištění odpovídající odborné přípravy a rekvalifikace pomocí tohoto rozpočtu, a to v odvětvích trpících nedostatkem pracovníků a také v klíčových odvětvích s vysokým potenciálem pro vytváření pracovních míst, jako je zelená ekonomika, oběhové hospodářství, zdravotnictví a sektor IKT; zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2016 by měl poskytovat dostatečnou podporu pro prosazování sociálního začleňování a pro opatření zaměřená na odstranění chudoby a posílení postavení osob, které trpí chudobou a sociálním vyloučením; připomíná, že otázka rovnosti žen a mužů by měla být součástí politik EU a měla by být řešena v rámci rozpočtového procesu; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla poskytnuta finanční podpora všem programům podporujícím vytváření pracovních míst a sociální začleňování zaměřeným na osoby s více druhy znevýhodnění, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového původu či osoby ekonomicky neaktivní a rezignované;

46.  připomíná, že vzhledem k tomu, že se očekává, že programy dosáhnou svého plného tempa, do rozpočtu jsou začleněny nové zásadní iniciativy v oblasti investic a migrace, naskýtá se příležitost vyřešit problémy z minulosti, jako jsou platby a zvláštní nástroje, a poprvé budou fungovat nové součásti VFR, jako je celkové rozpětí pro závazky, bude rozpočtový proces pro rok 2016 testem pro přístup Rady k platebnímu plánu a pro účely posouzení současného VFR; připomíná Komisi její právní povinnost předložit přezkum fungování VFR do konce roku 2016 a přiložit k rozpočtovému přezkumu legislativní návrh na revizi nařízení č. 1311/2013, kterým se stanoví VFR na období 2014–2020; připomíná, že souběžně s tímto procesem by Komise měla také posoudit nové iniciativy v oblasti vlastních zdrojů, a to na základě výsledků, které by měla pracovní skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje předložit v roce 2016;

47.  oceňuje široký konsenzus, v jehož duchu se doposud neslo projednávání návrhů opravných rozpočtů na rok 2015 a jednání o platebním plánu, čímž byla prokázána společná vůle dodržet VFR, provádět pečlivě vyjednané právní základy a zajistit financování nových programů; vyzývá k tomu, aby byl tento duch spolupráce mezi Komisí a oběma složkami rozpočtového orgánu EU zachován, a doufá, že to ve výsledku povede k řešení příčin vyhrocené situace v oblasti nevyřešených otázek, které jsou spojeny s rozpočtovým postupem; očekává, že tentýž duch převládne i při jednání o rozpočtu na rok 2016 a při hledání prostředků, jak se vyrovnat s vyvstávajícími, nepředvídanými budoucími výzvami;

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

PŘÍLOHA I: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ KE LHŮTÁM PRO ROZPOČTOVÝ PROCES A POSTUPY PRO FUNGOVÁNÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU V ROCE 2015

A.  V souladu s částí A přílohy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na těchto klíčových lhůtách rozpočtového procesu pro rok 2016:

1.  trialog bude svolán na 14. července před přijetím postoje Rady;

2.  Rada vyvine úsilí s cílem přijmout postoj a postoupit jej Evropskému parlamentu do 38. týdne (třetí týden v září), aby se usnadnilo včasné dosažení dohody s Evropským parlamentem;

3.  Rozpočtový výbor Evropského parlamentu se bude snažit o změnách k postoji Rady hlasovat nejpozději koncem 42. týdne (polovina října);

4.  trialog bude svolán na 19. října před čtením v Evropském parlamentu;

5.  Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 44. týdne (plenární zasedání ve dnech 26.–29. října);

6.  dohodovací období začne 29. října. V souladu s čl. 314 odst. 4 písm. c) SFEU skončí lhůta pro dohodovací řízení dne 18. listopadu 2015;

7.  dne 9. listopadu se uskuteční zasedání dohodovacího výboru v Evropském parlamentu a dne 13. listopadu v Radě a tato zasedání mohou pokračovat dle potřeby. Zasedání dohodovacího výboru budou připravena jedním nebo více trialogy. Jeden trialog je naplánován na 11. listopadu. Další trialogy mohou být svolány během třítýdenního dohodovacího období.

B.  Postupy pro fungování dohodovacího výboru jsou uvedeny v části E přílohy výše uvedené interinstitucionální dohody.

PŘÍLOHA II: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O PLATEBNÍM PLÁNU NA OBDOBÍ 2015–2016

Evropský parlament, Rada a Komise, vycházejíce ze společného prohlášení o platebním plánu, které bylo schváleno v prosinci 2014 v rámci dosažené dohody o rozpočtu na rok 2014 a rozpočtu na rok 2015, a na základě dokumentu, který Komise předložila dne 23. března 2015, společně posoudily aktuální situaci a výhled v oblasti plateb v rámci rozpočtu EU.

Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly na tomto:

1.  Aktuální stav

Evropský parlament a Rada berou na vědomí důkladné posouzení, které Komise poskytla v dokumentu s názvem „Prvky platebního plánu za účelem obnovy udržitelného vývoje rozpočtu EU“ (v příloze) jako analytický základ pro určení hlavních faktorů vedoucích k vysokému objemu nevyřízených žádostí o platby ke konci roku a pro dosažení cíle snížení objemu neuhrazených faktur, se zvláštním zaměřením na provádění programů politiky soudržnosti za období 2007–2013.

a)  Omezení týkající se prostředků na platby, jež byly schváleny v minulých rozpočtech, ve spojení s cyklem provádění programů soudržnosti vedly k postupnému hromadění neudržitelného počtu nevyřízených žádostí o platby ke konci roku, které na konci roku 2014 dosáhly bezprecedentního objemu 24,7 miliardy EUR. Orgány však uznávají, že díky obtížným rozhodnutím, která byla přijata v souvislosti s rozpočtem na rok 2014 a rozpočtem na rok 2015, se počet nevyřízených žádostí do značné míry stabilizoval.

b)  Kromě toho se nedostatek prostředků na platby promítl do zpomalení programů na období 2014–2020 prováděných v rámci jiných okruhů, zejména s ohledem na plnění smluvních závazků vyplývajících ze závazků přijatých v minulosti, jež by mělo zamezit riziku úroků z prodlení v době, kdy mají klíčové programy přispět k růstu a zaměstnanosti v Evropě a zajistit úlohu Unie na mezinárodní scéně.

2.  Výhled

c)  Evropský parlament a Rada berou na vědomí výhled pro roky 2015 a 2016, který předložila Komise: z analýzy vyplývá, že do konce roku 2016 by se mohlo podařit snížit objem nevypořádaných žádostí o platby na programy soudržnosti za období 2007–2013, jež zůstanou ke konci roku nevyřízeny, na úroveň přibližně 2 miliard EUR, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že uvedené programy soudržnosti se blíží do fáze ukončení, a to za předpokladu, že v rozpočtu na rok 2016 budou schváleny dostatečné prostředky na platby. To by mělo pomoci zabránit negativním dopadům a zbytečným časovým prodlevám při provádění programů na období 2014–2020.

d)  Evropský parlament a Rada zdůrazňují, že jsou odhodlány neudržitelné hromadění nevyřízených žádostí o platby na programy soudržnosti za období 2007–2013 postupně eliminovat. Zavazují se, že budou plně spolupracovat, aby byla v rozpočtu na rok 2016 schválena taková úroveň prostředků na platby, která umožní tohoto cíle dosáhnout. Při svých jednáních vezmou v úvahu aktuální výhled, který Komise ve svých odhadech pro návrh rozpočtu na rok 2016 zohlední a dále upřesní.

e)  Komise bude vývoj počtu nevyřízených žádostí nadále pozorně sledovat a v případě nutnosti navrhne vhodná opatření, aby byl zajištěn řádný vývoj prostředků na platby v souladu se schválenými prostředky na závazky.

f)  Všechny tři orgány připomínají, že jsou odhodlány stav provádění plateb v průběhu celého roku 2015 aktivně sledovat. Potvrzují, že v rámci své pravidelné výměny názorů jsou ochotny uspořádat ve dnech 26. května, 14. července a 19. října zvláštní interinstitucionální zasedání s cílem zajistit udržitelný rozpočtový proces. V této souvislosti by se tato interinstitucionální zasedání měla rovněž zabývat dlouhodobějšími prognózami očekávaného vývoje plateb do konce stávajícího víceletého finančního rámci; Komise se žádá, aby v případě potřeby předložila alternativní scénáře tohoto vývoje.

g)  Za účelem usnadnění procesu sledování aktuálního stavu pro programy za období 2007–2013 předloží Komise v červenci a v říjnu zprávu o plnění rozpočtu, a to jak ve srovnání s měsíčními předpověďmi pro daný rok, tak v meziročním srovnání s předcházejícím rokem, a dále zprávu o vývoji počtu nevyřízených žádostí o platbu v podokruhu 1b.

h)  Evropský parlament a Rada jsou odhodlány zamezit obdobnému hromadění nevyřízených žádostí v budoucnosti, a vyzývají proto Komisi, aby důkladně kontrolovala provádění programů na období 2014–2020 a zavedla systém včasného varování. Komise se zavazuje, že za účelem dosažení tohoto cíle vytvoří vhodné nástroje, které budou v průběhu rozpočtového procesu poskytovat klouzavé prognózy plateb podle (pod)okruhů pro podokruh 1b a okruhy 2 a 5 a podle programů pro podokruh 1a a okruhy 3 a 4, zaměřené na roky N a N+1, včetně vývoje neuhrazených faktur a nevypořádaných závazků (RAL); tyto prognózy budou pravidelně aktualizovány na základě rozpočtových rozhodnutí a jakéhokoli relevantního vývoje, který bude mít dopad na strukturu plateb v rámci programů. Prognózy plateb budou předloženy v červenci v rámci interinstitucionálních zasedání týkajících se plateb, jak je stanoveno v bodě 36 odst. 3 přílohy IIA interinstitucionální dohody.

i)  To by mělo rozpočtovému orgánu umožnit včas přijmout nezbytná rozhodnutí, aby již v budoucnu nedocházelo k neudržitelnému hromadění nevyřízených žádostí o platby ke konci roku, při plném respektování a provádění dohod uzavřených v rámci víceletého finančního rámce a ročního rozpočtového procesu.

ANNEX TO THE ANNEX II: ELEMENTS FOR A PAYMENT PLAN TO BRING THE EU BUDGET BACK ONTO A SUSTAINABLE TRACK

Table of Contents

Executive summary

1.  Background

2.  State of play at the end of 2014

2.1.  Implementation at the end of 2014

2.2.  Mitigating measures taken in 2014

3.  Terminology

3.1.  Project cycle

3.2.  Outstanding commitments (RAL)

3.3.  Cash flow constraints vs. shortage of payment appropriations

3.4.  Backlog of outstanding payment claims at year-end

4.  Heading 1b: evolution of backlog and outlook

4.1.  Implementing the structural funds 2007-2013

4.2.  Payment claims profile for the 2007-2013 programming period

4.3.  Components and types of backlog

4.4.  Outlook for 2007-2013 payments (claims) in 2015 and 2016

4.5.  Payment claims expected for 2016

4.6.  Summary of information used to calculate the payment claims and the backlogs

4.7.  Payment at closure

5.  Other headings: outlook for the 2007-2013 programmes

5.1.  Overview

5.2.  Shared management programmes in heading 2 and 3

5.2.1.  Heading 2

5.2.2.  Heading 3

5.3.  Direct management programmes in heading 1a and 4

5.3.1.  Heading 1a

5.3.2.  Heading 4

6.  Outlook for 2014-2020 programmes

7.  Conclusions

Annex 1: information sent by the Commission on 15 December 2014

Annex 2: Heading 1b: latest forecasts from Member States

Executive summary

The increasing gap between the authorised payment appropriations and the past commitments taken by the European Institutions has been one of the main developments regarding the implementation of the EU budget, in particular since 2012. This payments gap has led to a number of negative consequences in the different areas of expenditure and most notably to a growing backlog of outstanding payment claims for the 2007-2013 Cohesion policy programmes (heading 1b), which reached an unprecedented peak at the end of 2014.

This growing backlog of outstanding payment claims is due to the intersection of the peak in the 2007-2013 programme cycle with the drop in 2014 in the payment ceiling of the multiannual financial framework (MFF), in a general environment of public finance consolidation at national level. Two different factors are therefore key to understand this evolution.

Firstly, the cyclical increase of payment claims driven by the sustained implementation of the 2007-2013 Cohesion policy programmes, to be paid in the first years of the 2014-2020 MFF. After a slow start of the programmes in 2007-2009, resulting (inter alia) from the effects of the financial crisis and counter measures taken, implementation has accelerated since 2012, with payment claims increasing yearly to a historic record of EUR 61 billion in 2013 in the field of Cohesion policy, driven by deadlines for implementation and the automatic decommitment rules set out in the Cohesion policy legislation[5].

It has been difficult to accommodate such a steep increase in payment claims for the 2007-2013 Cohesion policy in the EU budget, with other programmes at cruising speed, a lower ceiling for payments in 2014, and against the backdrop of ongoing fiscal consolidation in Member States.

Indeed, the second key factor to explain this development is the significant reduction in the payment ceilings in the new MFF, which is particularly sharp (EUR 8 billion lower) in 2014. The resulting shortage of payment appropriations affects not only Cohesion (heading 1b), but also other areas of expenditure and in particular the policy areas of Growth and Jobs (heading 1a), Global Europe (heading 4) and Security (heading 3).

In order to face this challenge, the Commission put in place measures to ensure an active management of the scarce payment appropriations, namely: speeding up action to recover any undue amounts; limiting idle amounts on fiduciary accounts; reducing pre-financing percentages; making best use of maximum payment deadlines allowed; postponing calls for proposals/tenders and related contracting and giving higher priorities to countries under financial assistance.

Moreover, the budgetary authority was timely informed of the different challenges and developments and different amending budgets were proposed to increase the authorised payment appropriations.

Despite the reinforcements in payment appropriations through amending budgets authorised by Parliament and Council[6], and despite the active management of available payment appropriations by the Commission, the backlog of outstanding payment claims has kept growing: for the 2007-2013 Cohesion policy alone it reached EUR 24.7 billion at the end of 2014[7].

Thanks to the mitigating measures undertaken by the Commission, the build-up of a backlog was to a large extent contained in the other policy areas managed directly by the Commission. Most of the payment appropriations available in 2014 were used to honour contractual obligations stemming from the previous programming period and thus minimise penalties for late payments, which nonetheless showed a fivefold annual increase (to EUR 3 million)[8]. While these actions avoided larger negative financial impact for the EU budget, they entailed shifting a number of payments due-dates to 2015, with an impact on legitimate expectations from stakeholders who may have had to postpone the start of their project and/or to temporarily co-finance it to a higher degree.

The closure stage of the 2007-2013 Cohesion programmes is approaching. In 2014, the total level of payment claims received decreased to EUR 53 billion (from EUR 61 billion in 2013). In their latest forecasts (January 2015), Member States expect to submit payment claims of around EUR 48 billion in 2015 and EUR 18 billion in 2016. However, these figures cannot be taken at face value, since in 2015-2016 there will be a capping of payable claims at 95% of the whole financial envelope of the programme as established by the relevant legislation[9]. The resulting payable claims for 2015 are estimated by the Commission at some EUR 35 billion and up to EUR 3.5 billion for 2016.

The 2015 budget authorises almost EUR 40 billion in payment appropriations for the 2007-2013 Cohesion policy. This budget will cover both backlog payments (EUR 24.7 billion consuming 62% of the 2007-13 Cohesion policy budget) and new claims arrived in due time to be paid (estimated at EUR 35 billion). As a result, the backlog at the end of 2015 is estimated to decrease to a level of EUR 20 billion.

At this stage, the Commission estimates that up to EUR 23.5 billion will be needed to cover the remaining payment claims before the closure and to phase out the backlog. In its Draft Budget 2016, the Commission will fine-tune the payment appropriations for heading 1b, in order to ensure that this is achieved together with a proper implementation of the 2014-2020 programmes.

Budget year 2015 for the Cohesion policy (EUR billion)

Budget year 2016 for the Cohesion policy (EUR billion)

Likewise, the level of payment appropriations to be proposed for the other policy areas in the 2016 budget should allow to meet obligations stemming from past commitments and minimise the risk of late interest payments, but also to ensure an adequate level of implementation and contracting for the 2014-2020 programmes.

The multi-annual character of a significant share of the EU budget explains the existence of a time gap between the moment when the commitment is recorded and the actual payment against this commitment. The build-up of a structural volume of outstanding commitments (known as "RAL", the French acronym of "reste à liquider") is therefore normal and expected. Given the legal deadline for the payment of claims by the Commission[10], the year-end concentration of claims linked to the requirement to avoid decommitment and possible interruptions, a certain amount of outstanding payment claims at year-end is considered as 'normal'. However, the growing size of the backlog over the last few years has reached 'abnormal' levels[11], which pre-empt a significant and growing share of the budget of the following year and are not sustainable in terms of sound financial management.

The Commission estimates that about half of the backlog of outstanding payment claims in Cohesion policy at the end of 2013 and 2014 was 'abnormal', this means linked to the shortage of payment appropriations authorised in the budget, creating a 'snowball effect'. With the closure stage approaching, lower payment levels will be needed in 2015 and 2016 and the backlog will automatically decrease. The level of interruptions and suspensions is also foreseen to decrease as the programmes are reaching the closure. With payment appropriations of some EUR 21.5 billion for the 2007-2013 programmes in 2016, the backlog is forecasted to be around EUR 2 billion at the end of 2016.

Cohesion policy programmes 2007-2013: evolution of the backlog of outstanding payment claims at year-end 2007-2016

 

The need for phasing out the 'abnormal' backlog which has built up has been acknowledged by the two arms of the budgetary authority, the Council and the European Parliament, which jointly agreed during the negotiations on the 2015 budget to "reduce the level of unpaid bills, with a particular focus on cohesion policy, at year-end down to its structural level in the course of the current MFF" and "engage to implement, as of 2015, a plan to reduce the level of unpaid bills corresponding to the implementation of the 2007-2013 programmes to the commonly agreed level by the mid-term review of the current multiannual financial framework" .

This document provides a solid basis for a common understanding by the two arms of the Budgetary Authority, which are expected to endeavour to take decisions that allow the phasing out of the 'abnormal' backlog of unpaid bills for 2007-2013 programmes by the end of 2016.

This payment plan also provides the opportunity to draw some lessons on the budget management for the future:

1.  The agreement on amending budget 2/2014[12] at the end of 2014 was very important to largely stabilise the backlog of outstanding payment claims at a level which can be phased out over two years. The institutions have taken their responsibility in the face of a very difficult fiscal situation in many Member States.

2.  Measures of active budget management taken by the Commission have proven indispensable to deal with a shortage of payment appropriations in many policy areas. These measures will need to be maintained as long as necessary in order to avoid disproportionate disruptions for beneficiaries and/or the payment of penalty interest.

3.  Although there is a recurrent cycle in the implementation of Cohesion policy programmes, the size of peaks and troughs can be smoothened by implementing programmes as quickly as possible at an early stage in the programming period. This is especially desirable in the current economic conditions when investment is badly needed to stimulate economic recovery and competitiveness.

4.  Regular submission of claims is needed. Member States should avoid unnecessary administrative delays in sending their payment claims throughout the year. Regular submission of claims improves budgetary management and helps minimising the backlog at year-end.

5.  On the other hand, sufficient budgeting of payment appropriations is a necessary condition to properly implement the budget and avoid the accumulation of an unsustainable level of outstanding payment claims at year-end. In addition to this, the "specific and maximum flexibility", mentioned in the European Council conclusions and the statement of President Barroso in February 2013, will need to be applied in order to comply with Union's legal obligations. Furthermore, decisions of the budgetary authority should, as much as possible, allow for a smooth payment profile over the duration of the MFF.

6.  Forecasting capacity has to be reinforced. In addition to the various analyses already provided[13], the Commission will further improve its medium and long-term forecasts in order to identify at an early stage, to the extent possible, likely problems. In particular it will inform the two arms of the budgetary authority as soon as it identifies any developments in the implementation of the 2014-2020 programmes which present a risk for a smooth payment profile.

1.  Background

Since 2011, the Commission has been confronted with a growing level of outstanding payment claims at the end of the year, despite the full use of the payment ceilings in 2013 and 2014 and the recourse to the contingency margin for payments in 2014. While virtually all the payment appropriations authorised in the annual budgets have been used up, the backlog of outstanding payment claims at the end of the year for the Cohesion policy (heading 1b) and specific programmes in other headings (such as heading 4 "global Europe") has increased steadily.

The Commission has followed up on the invitation from Parliament and Council to monitor the situation throughout the year and ad-hoc inter-institutional meetings have taken place over the last years to share the assessment on the state of play. Since 2011, the Commission had to present draft amending budgets (DAB) aimed at increasing significantly the level of payment appropriations to address payment shortages. Initial lower levels of authorised payment appropriations have led to recurrent DABs, which have made more complex the decision-making process on the draft budget, which should be the main subject for Conciliation. Amending budgets were voted late, increasing the difficulty to manage the payment process.

Against the backdrop of consistently higher levels of commitment appropriations, the graph below illustrates the increasingly tight annual payment budgets and ceilings and the progressive reduction of the gap between payment ceiling and the voted appropriations, culminating in the need to use the contingency margin in 2014.

 

In December 2014, in the framework of the agreement reached on the 2014 and 2015 budgets, the European Parliament and the Council agreed the following joint statement:

The institutions agree to the objective to reduce the level of unpaid bills, with a particular focus on cohesion policy, at year-end down to its structural level in the course of the current MFF.

In order to reach this objective:

•  the Commission agrees to present, along with the joint conclusions on Budget 2015, a most up to date forecast of the level of unpaid bills by end 2014; the Commission will update these figures and provide alternative scenarios in March 2015 when a global picture of the level of unpaid bills at the end of 2014, for the main policy areas, will be available;

•  on this basis, the three institutions will endeavour to agree on a maximum target level of unpaid bills at year-end which can be considered as sustainable;

•  on this basis and while respecting the MFF Regulation, the agreed financial envelopes of the programmes as well as any other binding agreement, the three institutions will engage to implement, as of 2015, a plan to reduce the level of unpaid bills corresponding to the implementation of the 2007-2013 programmes to the commonly agreed level by the mid-term review of the current multiannual financial framework. Such a plan will be agreed by the three institutions in due time before the presentation of the draft budget 2016. Given the exceptionally high level of unpaid bills, the three institutions agree to consider any possible means to reduce the level of those bills.

•  

Every year, the Commission agrees to accompany its draft budget by a document evaluating the level of unpaid bills and explaining how the draft budget will allow for the reduction of this level and by how much. This annual document will take stock of the progress made so far and propose adjustments to the plan in line with updated figures.

As an immediate follow-up to the joint statement, on 15 December 2014 the Commission presented an updated forecast of the level of outstanding payment claims by end 2014, which is set out in Annex 1.

The present document provides an overview of the state of implementation at the end of 2014, focussing on the backlog of the 2007-2013 programmes of the Cohesion policy, in view of reducing it to an agreed level by the mid-term review of the current multiannual financial framework in 2016. The document also addresses the evolution of the backlog of the other headings, although the problem of backlog is much less acute in terms of absolute size than in heading 1b: the backlog of outstanding payment claims in other headings at the end of 2014 stood at some EUR 1.8 billion.

2.  State of play at the end of 2014

2.1.  Implementation at the end of 2014

At the end of 2014, the implementation of payment appropriations (before carryovers) amounted to EUR 134.6 billion (99% of the final authorised appropriations in the 2014 budget). The under-implementation of payments (after carryovers) is the lowest ever recorded at amounted to EUR 32 million, as compared to EUR 107 million in 2013 and EUR 66 million in 2012. Such a high level of implementation, despite the late adoption of draft amending budget 3/2014, is a confirmation of the tight constraints imposed on payment appropriations, particularly for the completion of the 2007-2013 programmes. In many cases, the corresponding budget lines were also reinforced with appropriations initially foreseen for paying the pre-financing of newly adopted 2014-2020 programmes.

During 2014, the payment appropriations for the 2007-2013 Cohesion programmes were reinforced by EUR 4.6 billion, of which EUR 2.5 billion through draft amending budget 3/2014, EUR 0.6 billion through the end-of-year transfer[14] and EUR 1.5 billion through internal transfers from the 2014-2020 programmes. These reinforcements contributed to stabilising the backlog of the 2007-2013 Cohesion programmes at the end of 2014.

A large amount of unused commitment appropriations were carried over or reprogrammed to 2015, not only for the Cohesion policy but also for the programmes under rural development (heading 2) and the migration and security funds (heading 3). As a consequence, the amount of outstanding commitments (RAL) decreased to EUR 189 billion at the end of 2014, a reduction of EUR 32 billion in comparison with the RAL at the end of 2013. However, this decrease is somewhat artificial as it results mostly from the under-implementation of the commitment appropriations for 2014-2020 programmes carried over and reprogrammed to 2015 and later years, when it will "reappear". Had all appropriations for the new programmes been committed in 2014, the RAL would have remained much closer to the 2013 level (EUR 224 billion).

The graph below shows the evolution of the level of RAL over the period 2007-2014 and the projection for the level of RAL at the end of 2015, for the budget as a whole, as well as for programmes under shared management in headings 1b, 2 and 3 and the other programmes/headings. As shown in the graph, the overall level of RAL at the end of 2015 is expected to return to a level comparable to that at the end of 2013. However, the graph also shows the distinction between the programmes under shared management in headings 1b, 2 and 3, for which the RAL at the end of 2015 is expected to go down compared to 2013, and the other programmes/headings, for which the RAL at the end of 2015 is expected to go up.

 

2.2.  Mitigating measures taken in 2014

On 28 May 2014, the Commission presented its draft amending budget 3/2014, requesting additional payment appropriations for 2014. After a lengthy adoption process, DAB 3/2014 was finally approved on 17 December 2014. Awaiting the adoption of the amending budget, during the year 2014 the Commission has put in place a series of mitigating measures in order to honour legal obligations stemming from past commitments while launching the new generation of programmes, within an exceptionally tight budgetary framework.

So as to implement the agreed policies with the appropriations authorised in the budget, the Commission followed an approach of actively managing the budget, bearing in mind three main principles:

•  Minimise the financial impact for the EU budget of interests for late payments and potential liabilities;

•  Maximise the implementation of programmes;

•  Minimise the potentially negative impact of decisions on third parties and the economy as a whole.

Accordingly, the measures to ensure an active management of the scarce payment appropriations included the following: pro-actively recovering any undue amounts; limiting idle amounts on fiduciary accounts; reducing pre-financing percentages; making best use of maximum payment deadlines allowed; postponing calls for proposals/tenders and related contracting.

These mitigating measures helped the Commission to protect its status as a first-class investor and its reputation as a reliable and secure partner. The Commission managed to minimise, as far as possible, the negative effects of payment shortages, for instance in terms of limiting the amount of interests on late payments. Despite an almost fivefold increase compared to 2013, the amount of interests paid at the end of 2014 still remains limited (EUR 3 million). The relative sharper increase for heading 1a (Competitiveness for Growth and Jobs) and heading 4 (Global Europe), as shown in the table below, illustrates the pressure on payment appropriations.

Interest for late payments in Cohesion policy (heading 1B) is not significant as shared management represents the major part of this heading and shared management does not lead to late interest. However, in terms of credibility, the non-respect of the regulatory deadlines for shared management policies is highly prejudicial.

3.  Terminology

This section explains a number of definitions used in this document.

3.1.  Project cycle

Before approving an operational programme or a project, the Commission reserves the appropriations by creating a commitment on a budget line for a defined amount. This transaction consumes part of the authorised commitment appropriations.

Very often, the signature of the contract for the project or the approval of the operational programme leads to a certain level of pre-financing, which allows the beneficiary to start the project without borrowing. Reaching defined milestones allows the beneficiary to submit interim payment claims and to be reimbursed for expenditure incurred linked to the programme.

However, in the case of major programmes such as research (Horizon 2020), the structural funds, the European Fisheries Fund and rural development, once a certain stage of implementation is reached, interim payment claims no longer lead to payments as they are covered by the pre-financing. Furthermore, a percentage of the total funds committed for the project or the programme is only paid at the closure when the Commission has verified that all the work has been carried out in accordance with the initial agreement. If that is not the case, the funds are partly decommitted. In certain cases, the Commission may also issue recovery orders to recover payments which were not justified.

3.2.  Outstanding commitments (RAL)

Outstanding commitments are usually referred to as 'RAL' from the French acronym for "Reste à Liquider". It is the part of a commitment that has not been consumed by any payment at a given point in time. In multiannual projects, commitments are made at the start of the project with a limited pre-financing while interim payments are made at a later stage, when the project is being implemented and the final payment is made at closure.

A large part of the EU budget concerns investments, whose implementation is spread over a number of years. The difference between commitment and payment appropriations authorised in the annual budget determines the change in the overall level of RAL. In turn, the speed at which commitments grow and the pace of programme implementation determine the normal evolution of RAL. However, the RAL further increases when insufficient payment appropriations are budgeted, regardless of the pace of implementation. In this latter case, the effect is to increase the level of outstanding payment claims at the end of the year.

The ratio between RAL and the commitments of the year is a good indicator to compare the size of the RAL of specific programmes with their financial envelope. For example, programmes and actions with an annual character, such as Erasmus or Humanitarian Aid, have a RAL/commitments ratio below one, which indicates that most commitments are paid within a year. Cohesion programmes, on the other hand, typically have a RAL/commitments ratio between 2½ and 3, which reflects the impact of the automatic decommitment rules set out in the legislation (the so-called "N+2" / "N+3" rules, see section 4.1 below). Certain programmes under heading 4 have a higher ratio, due to the complex cycle of negotiations linked to implementation. In its payment requests, the Commission takes these indicators into account.

3.3.  Cash flow constraints vs. shortage of payment appropriations

The Commission cash-flow is mostly determined by the amounts called in from Member States on a monthly basis according to the own resources rules. The Commission is not allowed to borrow money to cover cash-flow shortages. Cash-flow constraints may lead to temporary delays in payments to beneficiaries of EU funds despite the fact that sufficient payment appropriations are authorised in the budget for the financial year. This may happen, usually in the first part of the year, because the sum of outstanding payment claims at the end of the previous year and those to be paid in the first months of the current year (for instance for the European Agricultural Guarantee Fund) are larger than the maximum monthly inflow of own resources made available to the Commission. As the backlog from the previous year is phased out and the monthly inflow of resources continues later in the year, the cash-flow constraint is no longer binding in the following months of the year.

Cash flow constraints at the beginning of the year are amplified by the shortage of payment appropriations, since the monthly call for funds is based on the revenue provided for in the authorised budget as it stands, before the adoption of amending budgets increasing the level of payments, which usually takes place towards the end of the year.

Depending on the precise date of adoption (i.e. before or after 16 November of the year in question), the corresponding additional call for own resources to cover the additional payment appropriations authorised in amending budgets adopted at the end of the year might lead to cash availability only in the beginning of the next financial year, leading to possible difficulties in implementing the amending budgets in the same year.

3.4.  Backlog of outstanding payment claims at year-end

At the end of every year, there is a backlog of outstanding payment claims, i.e. claims that have been sent by the beneficiaries of EU funds and need to be paid within a defined delay (in general in less than 2 months) but that have yet not been paid[15]. That is because of one of the following three reasons:

a)  Ongoing interruptions/suspensions: Payments were interrupted/suspended for certain beneficiaries/programmes. Interruptions of payments are normally short term formal actions by which the Commission delays the payment waiting for missing information or checks of the management and control system.

b)   Timing: Payment claims not paid because they were transmitted in the very last days of the year, leaving insufficient time for processing before year-end.

c)   Lack of credits: Payment claims unpaid because authorised payment appropriations on the relevant budget line were exhausted.

Part of the backlog is considered “normal” (see points a and b). The growth of the "abnormal" backlog of outstanding payment claims, most of which is in Cohesion policy, is associated with the shortage of payment appropriations (point c), whereas the cash-flow constraints in the beginning of the year (see section 3.3 above) also have an impact. Section 4 further develops the case of the Cohesion policy.

4.  Heading 1b: evolution of backlog and outlook

This chapter looks at the specific case of the Cohesion policy (heading 1b). First, it sets out the main features of the structural funds and it explains how specific events in the past or in relation with the legislation created the present difficult situation. It then explores how a "normal" backlog could be defined and provides a detailed analysis of the situation at the end of 2014.

4.1.  Implementing the structural funds 2007-2013

Structural funds 2007-2013: main features

Projects financed out of heading 1b are organised in operational programmes. These operational programmes are proposed by Member States, and negotiated and adopted by the Commission at the beginning of the period for the whole duration of the period. Each operational programme is implemented in shared management through individual projects. This means that Member States implement the funds. The Commission participates in monitoring committees, where it has an advisory role in the project selection and monitors project implementation through annual implementation reports.

Programmes are co-financed by the EU budget; this means that the Commission does not pay the entire cost of the programme. Member States must find "match-funding" to finance part of the programmes.

Once a programme is adopted, the European Union has contracted a legal obligation for the whole period. The Commission committed automatically the appropriations on an annual basis before the end of April from 2007 to 2013, based on the financial plan of the programme and not on the actual implementation of the projects of the programme. While the EU payments can never exceed the EU budget commitments, expenditure is eligible from the beginning of the period (i.e. even before the adoption of the programme) until the end of the eligibility period.

After the approval of the programme, the Commission pays pre-financing. These payments are made automatically to the Member State and remain at its disposal until its clearing at the closure.

As the implementation of the various projects is ongoing, the Member States submit interim payments through their certifying authority. The interim payment claims are paid by the Commission based on the co-financing rate in force and provided that no interruption or suspension is decided.

This mechanism works as long as the total of pre-financing paid by the Commission and interim payment claims submitted by Member States for the programmes does not reach 95% of the share of the allocation of the programmes. Once this threshold is reached, the Member State may still send its payment claims but they are used to clear any outstanding prefinancing. The remainder will be settled at closure of the programme. Member States need to justify eligible expenditure to cover the amount of pre-financing received at the beginning of the period and the amount retained for closure (5% of the total allocation).

After the end of the eligibility period, a period of 15 months is then foreseen to prepare and submit the closure documents to the Commission and request the final payment to be settled. Before the final payment can be done, the Commission examines the closure package (i.e. closure declaration, Final Implementation Report and final claim). Given that these documents are expected by 31 March 2017, the decision on the closure (and the related final payments) will occur between 2017 and 2019.

Based on the outcome of this exercise, the 5% retained for the closure are used to pay the outstanding payment claims. Otherwise, the Commission does not pay the full amount at the closure. The amount that is not paid will be decommitted. If corrections are higher than 5%, the Commission will recover the amount unduly paid.

The N+2/N+3 rule

The N+2/N+3 rule was first established for the programming period 2000-2006. The rule foresees that a commitment made at year N has to be covered by the same amount of pre-financing and interim payment claims before 31 December N+2 (N+2 rule). For example, a commitment made in 2012 has to be fully covered by payment claims before 31 December 2014. The amount not covered is decommitted, which means that the Member State loses the funding. At present, however, there is no history of significant N+2/N+3 decommitments in the entire history of the structural funds.

The purpose of the rule is to ensure financial discipline in managing the EU funds. As commitments are made automatically once a programme has been approved, the rule obliges the Member States to implement the projects in a dynamic manner and to avoid problems at the very end of the cycle. Its existence also enables having a smoother profile of payments by obliging the Member States to submit payment claims at regular intervals. However, as explained in the next chapter, "softening" of the rule, especially in the wake of the financial crisis of 2008, reduced its regulatory effect.

This rule is at the source of the year-end concentration of payment claims: Member States have to send their payment claims before 31 December midnight, through a specific IT system. Although they are legally required to send their claims regularly throughout the year[16], experience form the past shows that many wait for the last weeks to send large amounts.

4.2.  Payment claims profile for the 2007-2013 programming period

Main drivers of the payment cycle

At the beginning of the period, significant amounts of pre-financing are paid, followed during some years by a relatively low level of interim payments as programmes set up their structures and start implementation of projects. As the N+2/N+3 rule only begins to produce its effects at the earliest at the end of the third year of the programming period, there is no pressure at the start of the framework to submit claims. Moreover, the pre-financing still covers a large part of the commitments made at the beginning of the programming period. About 2-3 years before the end of the programming period, the annual level of interim payments begins to increase as programmes reach maturity and payments claims are at cruising speed. A peak is observed at the end of the period/beginning of the following programming period, followed by a decrease to nearly zero in the following years when programmes reach the 95% threshold. As mentioned above, closure payments are made between one and three years after the end of the eligibility period.

Derogations

Three developments in the legislative framework applicable to the 2007-2013 programming period amplified the cyclical character level of interim payments:

1.  The switch from N+3 to N+2. As part of the global compromise establishing the 2007-2013 MFF, the new Member States as well as Greece and Portugal were submitted to a N+3 rule for the 2007-2010 commitment tranches and then to an N+2 rule until the end of the period. This means that by the end of 2013, these Member States had to cover two commitment tranches: the 2010 tranche and the one of 2011. Of course, Member States did not wait necessarily until the decommitment deadline to implement the programmes and to submit their payment claims, so there was not a doubling of payment claims in 2013. Nevertheless, this rule reinforced strongly the peak of 2013 with a spill-over effect on the following years through the accumulation of a growing backlog.

2.  The Member States were required to carry out a compliance check on their control systems for the funds. The results of the compliance check had to be approved by the Commission. Interim payment claims could be submitted, but only reimbursed by the Commission following approval of the compliance assessment. While most of the programmes were adopted in 2007, the submission of claims (or at least their reimbursements by the Commission) was delayed, with nearly no interim payment made in 2008.

3.  As a response to the financial crisis, there were strong calls from Member States to neutralise the 2007 commitment tranche for the N+2/N+3 rule. This was accepted by the Commission but instead of postponing the decommitment threshold of the 2007 tranche by one year, the N+2/N+3 rules were weakened further through an unanimous vote in Council to spread the obligation related to 2007 tranche in six sixths over the whole period. This so-called "Greek rule" made it possible to submit fewer payment claims in the beginning of the period, balanced by more payment claims at the end of the period.

In addition, also in response to the crisis, the eligibility period of expenditure for the 2000-2006 programmes was extended from late 2008 to 2009 (by modifying the Commission decision approving the programme) and therefore Member States continued to focus on the implementation of the 2000-2006 programmes. As a result, implementation of 2007-2013 programmes and the related submissions of 2007-2013 interim payment claims were delayed.

Comparing the 2000-2006 programmes with the 2007-2013 programmes

Whereas the 2007-2013 programming period switched from N+3 to N+2 at the end of the fourth year, the 2000-2006 programming period only had an N+2 rule, albeit with some adjustments in 2004 because of the accession of 10 Member States.

The chart below compares the cumulated interim payments for the 2000-2006 period which were made over the years 2001-2007 as a percentage of the total envelope, with the cumulated interim payments for the 2007-2013 programmes which were made from 2008 to 2014, again as a percentage of the total envelope.

Chart 1: Annual pattern of cumulative interim payments (with 1-year time-lag): 2000-2006 (EU-15) vs. 2007-2013 period (% of total envelope excluding pre-financing)

 

As shown in the chart, the cumulative payments for the 2007-2013 programmes consistently remained below the level experienced in the 2000-2006 period, albeit with a catching up towards the end of the period. This delayed profile for the 2007-2013 programmes resulted from the combination of factors set out above. It explains the under-execution of payment appropriations and the payment ceiling at the beginning of the period, as the payment profile for the 2000-2006 programmes had been used as reference for establishing the ceilings.

However, when the payment claims started catching up at a later stage, the payments were strongly constrained by the level of authorised payment appropriations and/or by the payment ceiling which led to building up of the backlog.

Evolution of backlog 2007-2014

The following chart[17] shows the evolution of the backlog for the 2007-2013 programmes over the period 2007-2016.

Chart 2: Cohesion policy programmes 2007-2013: evolution of the outstanding payment claims at year-end (in EUR billion)

 

As shown in the chart, the backlog for the 2007-2013 programmes started to increase in 2011, when it reached a level of EUR 11 billion, and arriving at a peak of EUR 24.7 billion in 2014. As explained below, the projections show a still high level of the backlog at the end of 2015, before returning to a "normal" and sustainable backlog at the end of 2016.

4.3.  Components and types of backlog

Over the year, the Commission receives the following payment claims for the structural funds:

a)  Eligible payment claims that are covered by payments in the course of the year.

b)  Payment claims that have already been covered by the pre-financing at the beginning of the programming period and that are consequently not followed by additional payments.

c)  Payment claims which can only be paid after the closure will have to wait until the Commission and the beneficiary reach an agreement on the closure.

d)  Payment claims not paid because they were transmitted in the very last days of the year, too late to be processed before year-end.

e)  Payment claims which are interrupted/suspended for certain beneficiaries. Suspensions or interruptions of payments are normally short term formal actions by which the Commission delays the payment waiting for missing information or checks of the management and control system.

f)  Payment claims unpaid at year-end because authorised payment appropriations on the relevant budget line were exhausted.

g)  

The last four categories (from c to f) remain outstanding claims at year-end, but the backlog includes outstanding payment claims according to reasons d, e and f. A certain level of outstanding payment claims at the end of the year is considered 'normal' when they correspond to reason d and e. The "abnormal" backlog only includes outstanding payment claims according to reason f.

The following chart illustrates the flow of payment claims for heading 1b, from the submission by the Member States via the identification of "payable claims" to the "normal" and "abnormal" backlog.

 

Year-end concentration of claims and time to pay

There is a very high concentration of payment claims sent by Member States in the month of December, ranging from 27% to 35% of the annual total over the period 2011-2014. For each payment claim received, the Commission needs to carry out controls before proceeding with the disbursement. The larger the number of claims received in the last weeks of the year, the higher the risk of claims not being reimbursed before the end of the year.

For this reason, the Commission regularly encourages Member States to send their claims more regularly throughout the year.

The following chart shows the monthly evolution of the submission of payment claims for the 2007-2013 programmes between 2011 and 2014.

Chart 3a: Monthly pattern of cumulative interim payment claim submission for 2007-2013 period (in % of total)

 

This chart above shows clearly a recurrent very steep increase of the request of payment claims at the end of the year.

Chart 3b: Concentration of payment claims submission during the last two months of the year (percentage received in November and December) between 2011 and 2014

 

The charts illustrate that more and more claims have arrived late in the year, due to the growing pressure of the N+2 rule. The removal of the N+3 rule in 2013 meant that all Member States had an N+2 rule except Romania, Slovakia and Croatia. It had a major impact on the volume of claims received in that year. The amount of claims arriving too late to be paid in the year depends on the total amount of claims received in the year and on its profile within the year.

Impact of interruptions and suspensions

The Commission uses a number of preventive mechanisms to protect the EU budget before it makes payments to Member States when it is aware of potential deficiencies. These are especially valuable for improving control systems in the Member States and thus reducing the need for future financial corrections by the Commission.

As a consequence, some payment claims are not immediately payable as they have been interrupted or suspended by the Commission pending improvements in the control systems to be made. While most of these claims will ultimately not be rejected, they cannot be paid immediately.

In accordance with the regulation[18], the Commission may:

•  interrupt the payment deadline for a maximum period of 6 months for 2007-13 programmes if there is evidence to suggest a significant deficiency in the functioning of the management and control systems of the Member State concerned; or if the Commission services have to carry out additional verifications following information that expenditure in a certified statement of expenditure is linked to a serious irregularity which has not been corrected.

•  suspend all or part of an interim payment to a Member State for 2007-13 programmes if there is evidence of serious deficiency in the management and control system of the programme and the Member State has not taken the necessary corrective measures; or if expenditure in a certified statement of expenditure is linked to a serious irregularity which has not been corrected; or in case of serious breach by a Member State of its management and control obligations. Where the required measures are not taken by the Member State, the Commission may impose a financial correction.

Estimating the "normal" backlog

As explained before, the "normal" backlog is the total of the claims that are interrupted or suspended and the claims that arrive too late to be paid in the year. Claims arriving during the last ten calendar days of the year can be considered as claims arriving too late to be paid as the Commission must have sufficient insurance that it will be able to fully execute the appropriations available in the budget. However, some of the claims interrupted or suspended are also part of the claims arriving too late to be paid and should not be counted twice.

Accordingly, the "normal" backlog will grow with the total number of claims received over the year and its relative concentration over the last days of the year.

For the 2010-2014 period, the chart below gives an overview of the payment claims received, the backlog at year-end and the claims arriving too late to be paid or suspended.

Chart 4 Heading 1b: Claims, backlog, suspensions 2010-2014

 

Over the last three years (2012-2014), the "normal" backlog (i.e. payment claims received in the last ten days of the year or interrupted or suspended claims even if they have been received before the last ten days) can be estimated at about half the value of the total backlog reached at the end of each year. The other half was linked to the shortage of payment appropriations authorised in the budget, which has created a "snowball effect"[19].

With the declining level of claims expected in 2015 and 2016, the expected reduction of cases interrupted/suspended and the absence of pressure from the N+2 rule at end 2015[20], the "normal" backlog is also expected to decline sharply.

4.4.  Outlook for 2007-2013 payments (claims) in 2015 and 2016

2015 and 2016 estimate based on Member States' forecasts

The Regulation governing the 2007-2013 Funds[21] requires Member States to send the Commission a forecast of their likely interim payment claims for the year N and the year N+1 at the latest by 30 April of year N. During the last years, Member States have agreed to update of this information in September of year N, in order to assess more accurately the growing level of outstanding payment claims (backlog) and the significant concentration of payment claims submitted in the last months of the year.

However, the new Regulation governing the 2014-2020 Funds[22] requires the Member States to send their forecast of interim payment applications for the year N and N+1 by 31 January of year N (with an update by 31 July). This new deadline has been applied on voluntary basis by Member States in 2015 for their 2007-13 programmes on the basis of a request of the Commission, confirmed in December 2014. According to the data received by the Commission as at 3 March 2015, Member States currently estimate to submit around EUR 48 billion of payment claims (both payable and non-payable) in 2015 and around EUR 18 billion in 2016[23].

As previously explained, not all payment claims will directly result in payments because of the need to take into account the "95% ceiling" in payments set by Article 79 of Regulation 1083/2006[24]. As more and more programmes reach the "95% ceiling", this correction will become far more significant in 2015 and later years. Consequently, the actual figures of the expected payable claims are lower than those forecasted by Member States, because the claims above the 95% ceiling are considered at closure only. Based on these capped forecasts, the Commission expects to receive a total amount of payable payment claims of around EUR 35 billion in 2015. The corresponding figure for 2016 is currently around EUR 3 billion. This amount for 2016 will become more precise (and could be slightly higher) once Member States submit missing data or revise transmitted data for some operational programmes.

Annex 2 provides more details regarding the Member States' forecasts of payment claims to be submitted in 2015 and 2016 for the 2007-2013 Cohesion programmes.

Commission estimate based on execution

At the end of 2014, the total amount of pre-financing and interim payments made was EUR 266.1 billion. The total envelope for the programmes of the Cohesion policy 2007-2013 is EUR 347.3 billion. Taking into account the decommitments already made so far and the decommitment risk due to the implementation of the N+2/N+3 rule at the end of 2014 but still pending confirmation (a total maximum amount of some EUR 0.9 billion since the beginning of the period), the maximum amount still to be paid is around EUR 80.3 billion. However, 5% of the amounts of each programme have to be paid only at the closure (EUR 17.3 billion).

Consequently, the expected level of interim payment claims still to be paid in 2015 or the following years is around EUR 63 billion or 18% of the total envelope, which includes the backlog at the end of 2014 (EUR 24.7 billion). The maximum level of payable new payment claims to be received in 2015 or in the following years, before the closure, is EUR 38.3 billion. If an amount up to EUR 35 billion of payment claims are to be received in 2015, the remaining amount of up to EUR 3.5 billion would be received in 2016.

Estimated backlog at the end of 2015 based on corrected Member States' forecasts

The level of payment appropriations authorised in the 2015 budget is EUR 39.5 billion. This amount will cover both the pre-2015 backlog (EUR 24.7 billion) and the new claims (estimated at EUR 35 billion). Consequently, the expected backlog at the end of 2015 would amount to EUR 20 billion, of which at least about half of it or about EUR 10 billion would remain as abnormal backlog.

4.5.  Payment claims expected for 2016

As set out above, the backlog at the end of 2015 is expected to be around EUR 20 billion, provided Member States' forecasts prove accurate. Furthermore, up to EUR 3.5 billion of payable claims are still expected before the closure of the programmes. Given this relatively limited amount of payment claims and since there will be no N+2 pressure anymore, there is no reason to assume that a large amount of these payment claims will arrive too late to be paid in 2016.

The Commission will fine-tune its request in the 2016 Draft Budget, taking into account the "normal" backlog at the end of 2016. This "normal" backlog – covering the very late submission of claims and the remaining interruptions/suspensions – would however be very low compared to previous years, since the level of new claims to be received in 2016 is also very low and the Commission expects Member States to correct deficiencies and submit "clean" claims. It could be in the order of magnitude of EUR 2 billion. This "normal" backlog at year-end 2016 will therefore have to be covered in the 2017 budget. The amount to be included in the 2016 budget would therefore be around EUR 21.5 billion.

4.6.  Summary of information used to calculate the payment claims and the backlogs

The following table summarizes the information on the envelope of the programme, the expected use of the budget appropriations available in the budget 2015 and the maximum payment claims expected in 2016.

Outstanding interim payments 2015-2017 (EUR billion)

Budget year 2015, EUR billion

Budget year 2016, EUR billion

4.7.  Payment at closure

The closure of structural funds has its own payment dynamics. Each Member State sends its closure documents by programme at the latest by 31 March 2017. The Commission informs the Member State of its opinion on the content of the closure declaration within five months of the date of its receipt, provided that all information has been submitted in the initial closure document[25]. As a rule, payments for the closure will occur only after 2016. The total amount reserved for the closure (5% of the overall allocation) is EUR 17.3 billion, but the level of payments will be influenced by the quality of implementation of the programme during the whole period. Possible closure decommitments in the Cohesion policy may reduce the needs for payments.

As an indicative estimate, for the period 2000-2006, the percentage of de-commitment at closure was 2.6% of the total envelope for the European Social Fund (ESF) and 0.9% for the European Regional Development Fund (ERDF). However, for ESF there are still some EUR 0.5 billion of RAL that is related to problematic cases with irregularities, and consequently the Commission estimates that the final percentage of decommitments at the closure will be around 3% for that Fund. The Commission does not exclude that decommitments at closure could be higher than in the past period so the above mentioned estimate should be considered as a prudent indication.

Closure requests are not taken into account in the analysis of the reduction of the normal part of the backlog, as most of them are paid in 2017-2019 or subsequent years and will in any event not all lead to payments, since unduly paid amounts will first be cleared before the final payment will be made.

5.  Other headings: outlook for the 2007-2013 programmes

5.1.  Overview

Following the detailed analysis of the specific case of the Cohesion policy (heading 1b) as set out in section 4 above, this section looks at the situation in the other headings, which can be summarised as follows:

-  Appropriations for the European Agricultural Guarantee Fund (heading 2) are non-differentiated whereby payments and commitments are budgeted at the same level. Consequently, there is no backlog at year-end;

-  The management of Rural Development, the European Fisheries Fund (heading 2) and the Asylum, Migration, Borders and Security funds (heading 3) is shared with Member States, in a manner similar to Cohesion policy. Whereas Rural Development so far had no backlog, this is not the case for the other funds;

-  Most of the other programmes (headings 1a and 4) are managed by the Commission. In view of payment shortages, many of these programmes have been subject to the mitigating measures which the Commission has put in place during 2014 (and in some case already in 2013), ranging from reduction of pre-financing (with due consideration of the type and financial soundness of implementing partners, recipients and beneficiaries), to postponement of final payments or budget support payments, abstaining from launching new commitments, and delaying contracting. Most of these mitigating measures, however, only postpone the time of disbursement, while commitments still have to be honoured.

The table below provides an overview of the evolution of the backlog for headings 1a and 4. Whereas there is a clear upward trend for the backlog for heading 4, which in 2014 reached its highest level in recent years, the evolution of heading 1a is less clear.

Backlog at year-end (in EUR million)

5.2.  Shared management programmes in heading 2 and 3

5.2.1.  Heading 2

European Agricultural Guarantee Fund (EAGF)

There is no backlog for the European Agricultural Guarantee Fund (EAGF) as the fund is based on non-differentiated appropriations.

European Agricultural Fund for Rural development (EAFRD)

So far there has been no backlog for Rural Development: the Commission has always been able to pay all payment claims in time. Taking into account the size of the Rural Development programme and the 95% rule which also applies, the maximum level of interim payments which might still be paid before the closure is around EUR 8.7 billion for the 2007-2013 period. The payment appropriations authorised in the 2015 budget for the 2007-2013 programmes amount to EUR 5.9 billion. The remaining amount of EUR 2.8 billion is due to be paid in 2016, following the submission by the Member States of the final quarterly declaration, due in January 2016.

The total amount reserved for the closure is around EUR 4.8 billion. The actual amount to be paid will depend on the decommitments. As an illustration, by applying the 1.5% rate of decommitments experienced during of the previous 2000-2006 closure period, some EUR 1.5 billion would be decommitted. Closure payments are expected to take place between 2016 and 2019.

European Fisheries Fund (EFF)

The EFF management mode is similar to the Cohesion policy (heading 1b). However, since it has no N+3 rule, the EFF did not encounter the specific problem of the transformation of the N+3 rule to the N+2 rule between the commitment tranche 2010 and the commitment tranche 2011. Moreover, it did not have the "Greek rule" either, although the start of the programmes was also slightly delayed by the obligations related to the management and control systems. Nevertheless, in recent years, the EFF backlog has been very important. At the beginning of 2014, the level of the backlog was at the level of the voted payment appropriations for the programmes 2007-2013.

As to the timing of payment claims during the year, throughout 2010-2014 two-thirds of the annual payment claims were received in the months November and December. The following chart shows the level of the backlog from 2011 to 2014 for the programmes 2007-2013 of the EFF together with the initial payment appropriations of the following year.

 

The main reason behind the reduction of the EFF backlog at the end of 2014 has been the redeployment of all available payment appropriations within the budget chapter (including all payment appropriations for the EMFF shared management – due to the delay in the adoption of the new legal basis) and the reinforcements received in the draft amending budget 3/2014 (adopted as amending budget 2/2014) and in the end-of-year transfer.

The higher level of payments authorised in the 2015 budget should allow reducing the backlog to its normal level of around EUR 0.1 billion.

5.2.2.  Heading 3

Asylum, Migration, Borders and Security policies

The common asylum and immigration policies in the 2007-2013 period were mainly implemented through the General Programme “Solidarity and Management of Migration Flows” (SOLID). This General Programme consisted of four instruments: External Borders Fund (EBF), European Return Fund (RF), European Refugee Fund (ERF) and European Fund for the Integration of third-country nationals (EIF).

The following graph shows the growing level of outstanding payment claims at year-end for the programmes in the field of asylum, migration, borders and security.

 

The RAL has increased from EUR 150 million at the beginning of 2007 to EUR 2.6 billion in 2014, despite EUR 300 million decommitted during the period 2007-2014. Some EUR 1.9 billion remains to be paid on the programmes 2007-2013. The payment appropriations authorised for the programmes in the 2015 budget are slightly above EUR 600 million, including the appropriations for the initial and annual pre-financing payments of the new programmes 2014-2020.

Taking into account the amount which will be paid at the closure (estimated at some EUR 1 billion) and the fact that second pre-financings could not be paid in 2013 and 2014 due to lack of payment appropriations, the payment needs to reduce the backlog for the programmes 2007-2013 to a normal level at the end of 2016 are estimated at around EUR 235 million.

5.3.  Direct management programmes in heading 1a and 4

5.3.1.  Heading 1a

This section gives an overview of the payments situation of the programmes under heading 1a at the end of 2014.

Outstanding payment claims at year-end

The chart below shows the evolution of the outstanding payment claims at year-end for the main programmes under heading 1a.

 

The high level of outstanding payment claims at the end of 2007 mainly results from the project cycle of the 6^th Framework Programme for Research (FP-6), and the particularly high number of open commitments at that time. In addition, the research contracts stipulated that audit certificates were required before cost claims could finally be paid.

The mitigating measures taken by the Commission in 2014 (see section 2.2 above) to address the shortage of payment appropriations prevented the increase of outstanding payment claims at the end of 2014. Measures included the reduction the level of pre-financing and delaying the signature of new contracts/grant agreements, thus shifting part of the payments to the following year. While containing the level of outstanding payment claims, a resulting side-effect of those measures has been the slowing down of the implementation of the 2014-2020 programmes. In some cases, more drastic measures had to be taken as to give priority to payments addressed to the more vulnerable beneficiaries.

Evolution of outstanding commitments (RAL)

The broadly stable level of outstanding payment claims at year-end for programmes under heading 1a is in sharp contrast with the clear upward trend in the level of outstanding commitments (RAL), as shown in the chart below:

 

To a large extent, the increasing RAL in heading 1a results from the widening gap between the commitment and payment appropriations for research, the largest spending programme in this heading. This is illustrated in the chart below, which shows the declining pattern of the ratio between payments and commitments.

 

As an example of how projects in heading 1a are being implemented, the project cycle for the Research programmes is described below.

Project cycle Research

Research programmes are implemented through multiannual work programmes which include calls for proposals, public procurements, studies, experts groups, participation in international organisations, seminars and workshops, evaluation and monitoring. Around 90% of the research programmes are related with calls for proposals, the remaining 10% with other activities.

The annual work programme for year N is adopted by the Commission in the middle of year N-1. From the second half of year N-1 the calls for proposals are launched. In most cases the submission of proposals usually takes place within three months after the publication of the call for proposals. Global commitments are made after the adoption of the work programme in year N and at the latest before the contract negotiations (usually at the time of the call deadline). The evaluation of proposals (three months) and selection (one-two months) are followed by the contract negotiation (from one to six months) and signature (up to a few months). The Commission / executive agency has eight months between the call deadline and the grant signature (the so-called "time to grant"), of which five months to inform the applicants about the outcome of scientific evaluation and three months for preparation of the grant agreement. Once the individual commitment is made and contract is signed, the pre-financing should be paid within 30 days from the signature of the agreement or from 10 days before the starting date of the action whichever is the latest. Following the structural measures taken by Research DGs in 2014, in many cases, the pre-financing of the year N commitment is now paid in year N+1 instead of year N. Interim payments are based on financial statements and linked to periodic reports, usually every 18 months. The final payment of 10% is paid on acceptance of the final report.

For all other actions foreseen in the work programme, the provisional commitments are made in year N and the advance payments are paid the same year. The rest is paid in year N+1.

Payment shortages Research: practical consequences

In order to manage the shortage of payment appropriations within the Research programmes, in 2014 a total amount of EUR 236.5 million was transferred from "Horizon 2020" 2014-2020 lines to reinforce 2007-2013 completion budget lines for the same programmes, delaying the pre-financing of the Horizon 2020 calls launched in 2014 to 2015. This was not the case in previous years, and results in a delay in the implementation of new programmes.

Research takes time and withholding signature of contracts and funding is not consistent with the objective of enhanced research efforts to support economic growth. The increase in the level of payment appropriations authorised for Horizon 2020 in the 2015 budget is expected to allow a partial catching up of this key programme.

Erasmus+

Erasmus+ provides a good example of an annual programme for which the level of payments closely follows the level of commitments, since the lifecycle of most actions is linked to the academic calendar.

Because of the payments shortage, however, the increase in payment appropriations in 2014 did not match the increase of commitment appropriations which is set to continue over the 2014-2020 period. This shortfall in payments in 2014 can also be seen in the ratio between payments and commitments in the chart below.

 

As a result, in 2014 it was not possible to pay part of the second pre-financing to National Agencies, which are meant to finance mobility actions. While the situation should improve slightly, Erasmus+ is expected to still be confronted with similar constraints in 2015.

Transport and Energy

The chart below shows the growing divergence between the level of commitments and payments for the Transport and Energy policy areas.

 

The payment appropriations authorised in the 2015 budget will suffice to cover the first pre-financing of the 2014-2020 projects and to partially tackle the 2007-2013 RAL, which is estimated at more than EUR 2 billion.

European Economic Recovery Plan (EERP)

Compared to the high level of commitments in 2009 and 2010, the implementation of payments for this programme started slowly since EERP projects mostly consist of large-scale infrastructure projects.

 

In particular in 2014, payment appropriations were not sufficient to cover all the payment claims received during the year, even after the late adoption of draft amending budget 3/2014 which provided additional payment appropriations. At the end of 2014, the RAL still stood at EUR 2 billion, half of the amount initially committed for the EERP. The level of payment appropriations authorised in 2015 amounts to EUR 407 million, which is expected to cover estimated needs for the year.

5.3.2.  Heading 4

The chart below shows the level of outstanding commitments (RAL) for programmes under heading 4 since 2007.

 

Heading 4 comprises short-term crisis-response instruments, longer-term instruments which use multiannual programming, and ad-hoc instruments such as Macro-Financial loan and grant assistance. Three large instruments (the Instrument for Pre-accession Assistance II (IPA), the European Neighbourhood Instrument (ENI) and the Development Cooperation Instrument (DCI)), using multiannual programming, account for 73% of expenditure under this heading. The support to third countries which is funded under these programmes typically has a life-cycle of around 6-8 years. The crisis-response instruments (Humanitarian Aid, Instrument contributing to Stability and Peace, Common Foreign and Security Policy) and the Macro-Financial Assistance, on the other hand, have much shorter payment cycles of 12-18 months.

Since 2013, most instruments in heading 4 experienced serious shortages in payment appropriations, affecting first the humanitarian and crisis-related instruments with fast-disbursing implementation cycles, and thereafter instruments such as the Development Cooperation Instrument and the European Neighbourhood Instrument where the payments are mostly related to existing contracts and commitments. The situation worsened in 2014, due to the overall reduction in the available payments compared to 2013. For some of the programmes, the reinforcement through draft amending budget 3/2014 (and other actions such as transfers)[26] came very late and was insufficient to cover the outstanding backlog.

Measures put in place (see section 2.2 above) could only partly mitigate the effects of the payment shortage by postponing the time of disbursement, while past commitments still have to be honoured.

Outstanding payment claims at year-end

Overall, the outstanding payment claims at year-end 2014 for heading 4 increased considerably. This is mostly due to a sharp increase of claims and the lack of related payment appropriations as in the case of the European Neighbourhood Instrument and the Development Cooperation Instrument, as shown in the chart below.

 

On the other hand, the reinforcements in payment appropriations authorised in the 2013 and 2014 budgets allowed redressing the level of outstanding payment claims for Humanitarian Aid[27]:

 

As set out above, the RAL of heading 4 and of the three large long-term instruments in particular, has been steadily rising over the past five years, in line with the commitment levels of the previous MFF. Programmes initially committed in 2010, for example, will have been formalised with the beneficiary third country during 2011, and contracts concluded up to 2014. It follows that many of these larger programmes, committed at a time when commitments were rising steeply, now need to be paid for. The level of payment appropriations authorised in the 2015 budget is expected to reduce the gap, which should help to stabilise the situation but the situation will continue to be tense and both the gap and RAL is still expected to increase for many instruments such as the Development Cooperation Instrument.

6.  outlook for 2014-2020 programmes

The 2016 budget will have to include sufficient payment appropriations not only to phase out the abnormal level of outstanding payment claims stemming from commitments related to 2007-2013 programmes, but also for the 2014-2020 programmes in heading 1a and 4, whose implementation has been hampered by the payment shortages. The 2016 budget must also include the necessary payment appropriations for other funds, such as rural development (heading 2) to avoid the creation of a new backlog which did not exist in the past.

The Commission will assess the 2016 payment needs for the 2014-2020 programmes in the 2016 Draft Budget.

7.  Conclusions

In recent years, and particularly in 2014, the level of payment appropriations was insufficient to cover incoming payment claims. In turn, this led to a growing backlog of outstanding payment claims at year-end, in particular for the 2007-2013 programmes of the Cohesion policy. The Commission took a number of mitigating measures to minimise the negative effects of payment shortages, by meeting, as far as possible, obligations stemming from past commitments. However, as a side-effect, implementation of the 2014-2020 programmes was hampered.

Payment appropriations in the 2015 budget are expected to lead to a reduction in the backlog of outstanding payment claims for the 2007-2013 programmes. The Commission has identified the payment level necessary to phase out the abnormal level of outstanding payment claims for the 2007-2013 programmes by the end of 2016. In its draft budget 2016, the Commission will propose payment appropriations, accordingly.

The Commission considers that, on this basis, the three institutions can engage to implement a plan to reduce the level of unpaid bills corresponding to the implementation of the 2007-2013 programmes to a sustainable level by the end of 2016.

Annex 1: information sent by the Commission on 15 December 2014

On 15 December 2014, the Commission presented the expected backlog for 2007-2013 Cohesion programmes at the end of 2014 and 2015, as follows:

(*) Commission estimates based on adjusted Member States’ forecasts

(1) Taking account of additional payment appropriations in Draft Amending Budget 3/2014 as finally approved.

(2) Taking account of additional payment appropriations in Draft Amending Budget 3/2014 as finally approved and payment appropriations authorised in the budget 2015.

The Commission also gave a breakdown of the expected backlog for 2007-2013 Cohesion programmes at end-2014. As set out in the table below, the total level of payment claims actually received by year-end 2014 was some EUR 1.5 billion below the forecasts prepared by the Member States, and some EUR 2.5 billion above the upper range forecasted by the Commission.

EXPECTED BACKLOG AT THE END OF 2014

EUR billion

Forecast for backlog of unpaid bills at the end of 2014: up to EUR 25 billion.

Finally, the Commission presented by country the Member States' estimates of payment claims to be submitted for the Cohesion policy in 2014 (EUR 54,33 billion), the payment claims sent up to 31 October 2014 (EUR 31,36 billion) and as a consequence, the payment claims to be submitted in November and December (EUR 22,97 billion).

The Commission added that "Taking into account the average error rates observed in the 'gross' forecasts of Member States over recent years and the 95% ceiling in payments before closure required by Art. 79 of Reg. 1083/2006, the Commission estimates at EUR 18-19 billion the claims to be received in December". This is consistent with the tables set out above.

Annex 2: Heading 1b: latest forecasts from Member States

This annex sets out the latest forecasts from the Member States as regards the submission of payment claims for the 2007-2013 Cohesion programmes in 2015 and 2016, making a distinction between gross forecasts (listed by Member States) and capped forecasts (see explanation in section 4.4).

8.6.2015

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatel: Arne Lietz

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  upozorňuje na to, že v OSN bude v dohledné době schválen rámec pro celosvětovou rozvojovou činnost do roku 2030 vycházející z cílů udržitelného rozvoje a také rámec pro celosvětová opatření v oblasti změny klimatu rovněž do roku 2030; poznamenává, že vzhledem k výše uvedenému je rok 2015 klíčovým rokem pro budoucnost lidstva a planety; zdůrazňuje, že EU musí pomoci připravit půdu pro dobrý výsledek konference o financování rozvoje, která proběhne ve dnech 13.–16. července 2015 v Addis Abebě, a pro úspěšné schválení a provádění cílů udržitelného rozvoje, a to i prostřednictvím rozpočtových rozhodnutí plně využívajících stávající možnosti uvolnění prostředků na rozvojovou pomoc; připomíná povinnost dodržet zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

2.  připomíná společné a individuální závazky členských států EU, že do roku 2015 zvýší úroveň své oficiální rozvojové pomoci na 0,7 % hrubého národního důchodu (HND), přičemž nejméně 0,20 % HND půjde nejméně rozvinutým zemím, nebo v případě zemí, které k EU přistoupily v roce 2004 a později, závazek, že budou usilovat o zvýšení své oficiální rozvojové pomoci na 0,33 % HND; poznamenává, že do těchto cílů se započítává rozvojová pomoc EU, což pomáhá snížit velké deficity oficiální rozvojové pomoci u většiny členských států; poukazuje na to, že alespoň 50 % oficiální rozvojové pomoci EU musí být přiděleno nejméně rozvinutým zemím;

3.  připomíná závazek rozvinutých zemí, že rozvojovým zemím poskytnou z různých zdrojů nové a dodatečné finanční prostředky na boj proti změně klimatu, které by do roku 2020 dosáhly výše 100 miliard USD ročně; zdůrazňuje, že by se skutečně mělo jednat o dodatečné prostředky, a poukazuje na to, že stále větší využívání rozvojové pomoci EU k plnění cílů úzce spojených s bojem proti změně klimatu znamená, že celkový objem rozvojové pomoci se musí zvýšit přinejmenším o stejnou částku; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc EU by měla být vynakládána efektivněji a oficiální rozvojová pomoc by měla být zaměřena na odvětví, kde je jí nejvíce zapotřebí, konkrétně na budování kapacit, řádnou správu, zdraví, vzdělání, zemědělství, dodávky vody a energetiku;

4.  zdůrazňuje adicionální povahu finančních prostředků přidělených na záchranu uprchlíků a na vytváření struktur pro příjem velkých migračních toků ve Středomoří;

5.  upozorňuje na naléhavou humanitární situaci v Sýrii, Iráku, Jižním Súdánu, Středoafrické republice, Jemenu a na Ukrajině a na situaci v zemích nejvíce postižených přírodními katastrofami, jako je Haiti a Nepál, a virem Ebola; zdůrazňuje, že v důsledku složitosti krizí jsou výzvy, jimž čelí EU jakožto globální hráč, ještě větší; varuje před politickými důsledky rozsáhlých rozpočtových škrtů a trvá na tom, že mimořádný rozsah stávajících celosvětových humanitárních potřeb se musí odrazit v přidělení finančních prostředků pro Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO);

6.  zdůrazňuje, že je nutné v novém akčním plánu pro boj proti nelegální migraci věnovat větší pozornost otázce rozvoje a objasnit finanční zdroje; žádá o zajištění dostatečných prostředků na odstranění příčin nelegální migrace a trvá na tom, že v krátkodobém horizontu se reakce musí zaměřit na zajištění humanitární pomoci a soudržnosti rozvojových politik;

7.  připomíná, že je zapotřebí ve všech vnějších činnostech Evropské unie dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, aby se maximalizoval dopad rozvojových programů;

8.  důrazně žádá Radu, aby ke všem návrhům připojovala finanční výkaz, a tím ukázala, jak přesně je humanitární pomoc rozdělována;

9.  zdůrazňuje, že je důležité, aby prostředky na platby v kapitole týkající se humanitární pomoci zůstaly alespoň na stejné výši jako prostředky na závazky, aby se předešlo opakování situace v nedávných letech, kdy velký a stálý nedostatek finančních prostředků na platby komplikoval naléhavé zásahy a vedl k hromadění nezaplacených účtů, což mělo negativní dopady i na partnery provádějící projekty; poukazuje na nutnost stejné výše prostředků i v případě rezervy na pomoc při mimořádných událostech;

10.  zdůrazňuje, že znovunastolení právního státu a podpora lidského rozvoje v nefungujících státech je mnohem dražší a delší proces, a proto trvá na tom, aby se v rozpočtu na rok 2016 věnovala zvláštní pozornost oblasti Sahelu, Africkému rohu a Střední Americe, a také nejméně rozvinutým zemím;

11.  je znepokojen různými odhady neuhrazených plateb v oblasti humanitární pomoci, zatímco závazky neustále rostou; zdůrazňuje, že je zapotřebí odpovídající rozpočet, díky němuž bude EU moci nadále provádět akce v oblasti humanitární pomoci; vyzývá proto k navýšení finančních prostředků na humanitární pomoc a na snižování rizika katastrof; je rozhodně proti jakémukoli přerozdělování prostředků přidělených na rozvojovou a humanitární pomoc;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Rada dodržela svůj závazek přidělovat a vyčleňovat prostředky na veškerá opatření, která provádí; trvá na tom, že nevynaložené prostředky z rozpočtů na léta 2014 a 2015 by měly být automaticky převedeny do rozpočtového roku 2016;

13.  vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly program zaměřený na účinnost podpory posilováním vlastní odpovědnosti partnerských zemí, sladěním podpory s rozvojovými strategiemi partnerských zemí, vzájemnou odpovědností a omezením roztříštěnosti pomoci prostřednictvím větší koordinace jednotlivých mechanismů pomoci a dárců;

14.  vyzývá k ochraně rozvojového zaměření a povahy oficiální rozvojové pomoci, a to i prostřednictvím transparentního a odpovědného systému vykazování;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, která v této souvislosti oznámila, že si v nadcházejících letech přeje významným způsobem rozšířit využívání smíšeného financování, aby provedla doporučení zvláštní zprávy Evropského účetního dvora o využívání smíšeného financování a aby posoudila mechanismus smíšeného financování z úvěrů a grantů, zejména co se týče rozvoje a finanční doplňkovosti, transparentnosti a odpovědnosti;

16.  vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o zajištění dostupnosti dostatečně podrobných informací a údajů o rozvojové pomoci poskytované EU v uživatelsky vstřícné podobě.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

17.6.2015

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatelka: Deirdre Clune

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2016 musí hrát klíčovou úlohu v tom, jak Unie přispěje k inkluzivnímu a udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst, zvláště pak při přijímání účinných opatření v rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí a chudobě, a podpořit naplňování priorit a cílů strategie Evropa 2020; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období ve snaze zajistit, aby bylo možno splnit cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

2.  je pevně přesvědčen, že by finanční prostředky EU, zejména prostředky poskytované z Evropského sociálního fondu (ESF), neměly být používány k dotování vnitrostátních přístupů, nýbrž k poskytování dodatečné podpory způsobem, který bude doplňovat nebo prohlubovat vnitrostátní programy v členských státech;

3.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byla poskytnuta finanční podpora všem programům podporujícím vytváření pracovních míst sociální začleňování zaměřeným na osoby s více druhy znevýhodnění, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového původu či osoby ekonomicky neaktivní a rezignované;

4.  připomíná, že inkluzivní a udržitelný růst je klíčem k vytvoření většího počtu pracovních míst a vyšší prosperitě a že je nutné efektivněji a produktivněji směrovat financování ze strukturálních fondů na podporu růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou důležité pro podnícení růstu a vytváření tvorby pracovních míst; žádá, aby bylo zabezpečeno odpovídající financování výzkumu ve společenských vědách;

5.  zdůrazňuje důležitost dostatečného financování, řádného rozpočtového řízení programů, a kde to bude možné, i zvýšeného předběžného financování programů v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020, jejichž cílem je řešit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení, jako je Evropský sociální fond (ESF), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), jednotlivé osy programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD);

6.  zdůrazňuje skutečnost, že rozpočet na rok 2016 by měl poskytnout přiměřenou podporu na prosazování sociálního začleňování a opatření za účelem vymýcení chudoby a zlepšení možností osob postižených chudobou a sociálním vyloučením;

7.  trvá na tom, že je třeba navrhnout a provést vhodná opatření s cílem překonat bezprecedentní nahromadění neuhrazených žádostí o platbu z předchozího programového období;

8.  zdůrazňuje, že by měla být z rozpočtu EU podporována odborná příprava, opatření týkající se odborné kvalifikace, učňovská příprava a přímé vytváření kvalitních pracovních míst ve snaze vyhovět potřebám trhu práce;

9.  zdůrazňuje skutečnost, že by rozpočet na rok 2016 měl podporovat všechna opatření podporující podnikatelskou činnost mikropodniků a malých a středních podniků, včetně sociálního podnikání, inovativních sociálních podniků a samostatné výdělečné činnosti, a na podporu účasti žen;

10.  zdůrazňuje, že by měl rozpočet na rok 2016 prosazovat vysokou úroveň ochrany pracovníků a kulturu prevence v celé EU a pomoci řešit nové výzvy v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci, které neustále vyvstávají;

11.  poukazuje na to, že mikropodniky a malé a střední podniky zaměstnávají většinu pracovníků v EU a že jedním z hlavních problémů pro jejich zakládání a další fungování je obtížné získávání finančních prostředků; navrhuje proto výrazně rozšířit prvek mikrofinancování a dále rozvíjet a trvale zajišťovat doprovodné poradenství; navrhuje, aby byl ještě více využíván potenciál finančních nástrojů v rámci ESF, a to s patřičnou transparentností a zodpovědnosti, a aby se uvažovalo o posílení podpory EIB malým a středním podnikům;

12.  zdůrazňuje, že podpora sociálního začleňování, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a komunity na okraji společnosti, je klíčovou evropskou politikou, která vyžaduje masivní podporu z rozpočtu; zdůrazňuje, že sociální rozměr by kromě ESF měl být viditelnější i u dalších nástrojů politiky soudržnosti;

13.  zdůrazňuje, že rozpočet EU musí podporovat dokončení jednotného trhu, konkurenceschopnost a sociální konvergenci, rozvoj politiky sociálně odpovědných podniků a sledování uplatňování zákonných sociálních norem v podnicích s cílem zajistit vytváření důstojných, udržitelných pracovních míst s odpovídající pracovněprávní ochranou;

14.  žádá, aby bylo vyvíjeno soustavné úsilí o zajištění odpovídající odborné přípravy a rekvalifikace pomocí tohoto rozpočtu, a to v odvětvích trpících nedostatkem pracovníků a také v klíčových odvětvích s vysokým potenciálem pro vytváření pracovních míst, jako je zelená ekonomika, oběhové hospodářství, zdravotnictví a sektor IKT;

15.  zdůrazňuje, že základním prvkem rozpočtové politiky EU by mělo být prosazování kultury podnikání a podpora podnikatelů;

16.  žádá, aby Parlament dostával pravidelné a podrobné aktuální informace o různých fázích provádění pilotních projektů Komisí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

17.6.2015

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatel: Giovanni La Via

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že zohledňování problematiky klimatu a účinného využívání zdrojů má horizontální význam ve všech politikách EU, aby se podařilo dosáhnout cílů stanovených strategií Evropa 2020;

2.  zdůrazňuje, že pro Evropskou unii má zásadní význam, aby překonala krizi; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy vnímaly politiky v oblasti životního prostředí a politiky šetrné ke klimatu také jako příležitost, jak podporovat růst, a že zejména řádné provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí a projektů financovaných v rámci programu Horizont 2020 podpoří vytváření tzv. zelených pracovních míst a hospodářský růst v MSP;

3.  poukazuje se znepokojením na to, že menší programy v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin nesmí být přehlíženy ve srovnání s programy, jež jsou středem veřejného a politického zájmu;

4.  zdůrazňuje, že přechod k oběhovému, nízkouhlíkovému hospodářství je absolutně nezbytný; zdůrazňuje, že by na tento přechod měly být nejen vyčleněny dostatečné finanční prostředky, ale navíc by projekty financované z evropských prostředků na něj neměly mít negativní dopad;

5.  zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl dostatečně odrážet všeobecně platné cíle udržitelného rozvoje, které mají být dohodnuty v roce 2015;

6.  dále zdůrazňuje význam zdraví, jež je hodnotou samo o sobě a předpokladem pro podporu růstu v celé EU;

7.  zdůrazňuje, že třetí rok víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 bude velmi důležitý pro úspěšnost provádění nových víceletých programů (třetího víceletého programu činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020, programu LIFE pro oblast životního prostředí a změny klimatu na období 2014–2020, mechanismu civilní ochrany Unie 2014–2020) spadajících do působnosti tohoto výboru, jelikož vstoupí do fáze své zralosti; v této souvislosti zdůrazňuje skutečnost, že s ohledem na přetrvávající ekonomická a rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni je zásadně důležité poskytnout a zaručit v rámci rozpočtu EU prostředky nutné k dosažení plného potenciálu a přidané evropské hodnoty těchto nových programů;

8.  zdůrazňuje proto, že by zdroje pro tyto programy měly být v roce 2016 zachovány alespoň na úrovni předchozího rozpočtu EU;

9.  upozorňuje na hrozby, které postihují četné lesní ekosystémy; domnívá se, že prostřednictvím programů a podpůrných opatření Evropské unie je třeba směrovat vhodné finanční zdroje k hodnocení ekologických podmínek a stavu zdraví rostlin v lesích a k opatřením obnovy včetně zalesňování;

10.  vyzývá Unii, aby přijala větší odpovědnost za ochranu přírodních zdrojů v síti Natura 2000, zvláště z hlediska financování; bere na vědomí potíže, s nimiž se potýká několik členských států při řízení oblastí začleněných do sítě Natura 2000 v důsledku chybějícího specifického finančního nástroje zaměřeného na řízení oblastí začleněných do této sítě, který by doplňoval zohledňování otázek biologické rozmanitosti v rámci odvětvových politik;

11.  zdůrazňuje kromě toho, že okruh 3, ačkoli je nejmenším okruhem VFR z hlediska přidělených finančních prostředků, pokrývá otázky, které mají pro evropské občany klíčový význam, jako jsou programy pro veřejné zdraví, ochranu spotřebitelů a nástroj pro civilní ochranu;

12.  vyzývá delegaci Parlamentu, aby zdůraznila význam plného čerpání z rozpočtových položek určených pro životní prostředí, změnu klimatu, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, navzdory jejich velikosti z hlediska rozpočtu;

13.  zdůrazňuje, že změny, které omezují plánování rozpočtu pro tyto položky, musí být zamítnuty a v zájmu dosažení plného potenciálu těchto politik musí být nalezena skutečná rovnováha mezi prostředky na závazky a na platby;

14.  zdůrazňuje, že s ohledem na přistoupení EU k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) musí být vyčleněny finanční prostředky na zaplacení ročního příspěvku Unie do svěřeneckého fondu úmluvy CITES; vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly vedoucí úlohu EU v boji proti trestné činnosti poškozující volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny tím, že zřídí a budou financovat programy bojující proti pytlačení, pašování a nezákonnému obchodování s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami;

15.  požaduje odpovídající finanční prostředky pro tzv. Wildlife Crisis Window v rámci iniciativy Biologická rozmanitost pro život (B4Life), aby se zvýšilo úsilí EU v boji proti pytlačení a pašování volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

16.  připomíná, že decentralizované agentury, jejichž úkoly spadají do oblasti působnosti výboru ENVI (Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro léčivé prostředky, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropská agentura pro chemické látky), plní důležitou úlohu, a zdůrazňuje, že jejich úkoly (vyplývající z právních předpisů, požadavků Komise a dalších iniciativ EU) neustále narůstají a že těmto agenturám musí být poskytnuty potřebné finanční a lidské zdroje k vykonávání jejich mandátu a plnění těchto úkolů; s ohledem na tyto skutečnosti se znepokojením konstatuje, že většina těchto agentur se v posledních letech musela vyrovnat s rozsáhlými sníženími počtu zaměstnanců a že Komise dokonce očekává, že budou ve snižování stavu zaměstnanců pokračovat;

17.  zdůrazňuje, že tyto agentury potřebují dostatečné zdroje a flexibilitu, aby se vyrovnaly s neočekávaným nárůstem práce;

18.  stejně jako v minulých letech i v tomto roce rozhodně podporuje, aby byl uplatňován přístup posuzování potřeb jednotlivých decentralizovaných agentur případ od případu;

19.  vítá v tomto ohledu práci interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje decentralizovaných agentur týkající se rozpočtových záležitostí a lidských zdrojů, která svými cennými závěry k tomuto procesu nepochybně přispěla.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

16.6.2015

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Rozpočtový výbor

k mandátu k třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatelka: Anneleen Van Bossuyt

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že rozpočet na rok 2016 by se měl zaměřovat na iniciativy, které v celé Unii přispívají k inteligentnímu, inovativnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a zaměstnanost a že je při rozhodování o rozpočtu třeba upřednostňovat ty programy, jež k těmto cílům přímo přispívají; je znepokojen významnými škrty v předchozích rozpočtových postupech;

2.  zdůrazňuje, že program Horizont 2020 a ostatní podpora EU zaměřená na výzkum a inovaci mají jasnou evropskou přidanou hodnotu, zejména z toho důvodu, že financují kooperativní výzkum týkající se zásadních společenských problémů a vytvářejí kritické množství nezbytné pro zásadní vědecké objevy; očekává, že došlo ke zjednodušení pravidel, aby byly postupy pro příjemce podpory méně komplikované;

3.  vyzývá členské státy, aby vyčlenily větší procento HDP na výzkum, a dosáhly tak cíle stanoveného ve strategii Evropa 2020 investovat 3 % vnitrostátního HDP do výzkumu a inovace, a zdůrazňuje, že ty programy EU v rámci strategie Evropa 2020, které jsou účinné při dosahování udržitelného růstu a tvorbě pracovních míst, by neměly být omezovány; a jejich rozpočty by měly být dodržovány podle dohody v rámci víceletého finančního rámce (VFR);

4.  upozorňuje na skutečnost, že je zapotřebí sdílet financování v rámci programu Horizont 2020 rovnoměrnějším způsobem mezi členskými státy a že k čistým přispěvatelům do tohoto rámcového programu patří několik zemí, které jsou příjemci podpory v rámci politiky soudržnosti; upozorňuje, že iniciativa „Unie inovací“ musí zahrnovat všechny země a regiony a že nesmí existovat žádný „inovační předěl“ mezi více inovačními zeměmi a regiony a zbytkem Unie;

5.  zdůrazňuje, že je třeba rozpočet využívat efektivně; vyzývá k podrobnému posouzení všech rozpočtových položek a k lepšímu následnému ověřování přidělených finančních prostředků;

6.  bere na vědomí významný dopad Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na rozpočet na rok 2016; domnívá se, že financování programu Horizont 2020 a nástroje pro propojení Evropy je třeba plně zachovat a že nesmí být žádným způsobem ovlivněno financováním EFSI a že členské státy musí mít k dispozici všechny formy pomoci, které potřebují, aby mohly tyto zdroje využít v plném rozsahu;

7.  zdůrazňuje, že je třeba poskytovat větší podporu mikropodnikům, malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, aby se zvýšila jejich produktivita ve stabilním podnikatelském prostředí v evropském hospodářství;

8.  zdůrazňuje, že závazky dohodnuté ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 by měly být v úplnosti splněny; vyjadřuje znepokojení nad nepřijatelným a vzrůstajícím počtem neuhrazených faktur; konstatuje, že úroky z prodlení vzrostly v roce 2014 oproti roku 2012 více než sedminásobně; vyzývá k okamžitým opatřením, jež by snížila počet nevyřízených žádostí o platby; připomíná Radě a Komisi, aby při přijímání rozhodnutí o rozpočtu EU na rok 2016 měly na paměti, že prostředky na závazky a na platby jsou nevyhnutelně propojeny;

9.  zdůrazňuje, že financování investic, výzkumu, rozvoje a inovace by se mělo zaměřovat na oblasti, v nichž lze dosáhnout nejvyšší přidané hodnoty, jako například zvyšování energetické účinnosti, IKT, granty pro základní výzkum a nízkouhlíkové technologie a technologie využívající obnovitelné zdroje;

10.  zdůrazňuje, že je třeba se více zaměřovat na ty části rozpočtu, jež byly vyčleněny na lepší zabezpečení dodávek v Evropě, a to podporou zavádění energie z obnovitelných zdrojů a vytvořením sítě propojených elektrických soustav, jež zajistí volný tok energie mezi členskými státy, zajistí kompatibilitu členských států s evropskými elektrickými rozvodnými sítěmi a podporu integrace trhu EU s energií;

11.  vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné finanční zdroje pro investice do infrastruktury širokopásmových sítí s vysokou a ultra vysokou přenosovou rychlostí, v neposlední řadě prostřednictvím podpory inteligentních měst, jež budou vytvořena na základě partnerství mezi místními orgány a provozovateli;

12.  vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní, avšak realistický návrh týkající se oběhového hospodářství, který by se měl odrazit v rozpočtu na rok 2016, zejména za účelem podnícení výzkumu a inovace;

13.  zdůrazňuje, že přechod k oběhovému, nízkouhlíkovému hospodářství je absolutně nezbytný; zdůrazňuje, že nejenomže by měly být vyčleněny dostatečné finanční prostředky, jež by tento přechod usnadnily, ale že by na něj zároveň neměly mít negativní dopad projekty financované Unií;

14.  vybízí Komisi, aby se zabývala způsoby, jak podpořit novou strategii průmyslové politiky pro tvůrčí a kulturní odvětví v Unii, např. prostřednictvím pilotních projektů v rámci tohoto odvětví;

15.  trvá na tom, aby byly Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) poskytnuty dostatečné zdroje, aby byla schopna vykonávat dodatečné úkoly a plnit povinnosti, jež jí byly svěřeny zákonodárnými orgány EU a plně provádět a prosazovat ustanovení nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT); varuje, že pokud se tak nestane, bude to mít závažný negativní dopad na důvěru v orgány EU, pokud jde o jejich schopnost plnit svou úlohu, na důvěru spotřebitelů v energetický trh Unie a na ceny energií pro spotřebitele; domnívá se, že by to mělo také platit v souvislosti s pravomocemi Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC);

16.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že součástí dokončení jednotného digitálního trhu bude digitální přístup a připojení pro všechny občany EU a že budou v rámci její strategie vyčleněny zdroje na překonání zeměpisné vzdálenosti a překážek bránících přístupu příslušníků znevýhodněných skupin.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

5.6.2015

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným jednáním o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatelka: Ildikó Gáll-Pelcz

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že jednotný trh představuje klíčovou politickou a prioritní oblast pro hospodářský růst; je přesvědčen, že snaha o řešení hospodářské krize v Unii by měla být založena na silnějším, integrovanějším a sjednocenějším jednotném trhu, což vyžaduje také dostatečné rozpočtové prostředky;

2.  domnívá se, že spotřebitelská politika s dostatečným financováním má klíčový význam pro veškeré úsilí o zvýšení důvěry spotřebitelů v transparentnější jednotný trh; vyzývá proto, aby byl kladen důraz na posilování bezpečnosti spotřebitelů i na přizpůsobování práv spotřebitelů společenským, technologickým a hospodářským změnám;

3.  zdůrazňuje, že vyvážený příděl prostředků může účinně podpořit fungování celní unie a boj proti podvodům, čímž zajistí jak ochranu spotřebitelů, tak spravedlivou hospodářskou soutěž za účelem získávání prostředků z vlastních zdrojů; zdůrazňuje proto, že je třeba plně financovat všechna opatření související s akčním plánem pro ochranu práv duševního vlastnictví a správními reformami týkajícími se celních kontrol;

4.  připomíná význam financování „Fóra o jednotném trhu“; žádá Komisi, aby zřídila právní základ v sekundárních právních předpisech s cílem zajistit pokračování Fóra o jednotném trhu po roce 2016;

5.  domnívá se, že by členské státy měly přidělit dostatečné financování na síť SOLVIT, aby všichni občané a podniky EU měli přístup k poradenství v oblasti zakládání podniků, obchodu, služeb, rodinných dávek, víz a oprávnění k pobytu; domnívá se, že síť evropských spotřebitelských center by rovněž měla získat odpovídající finanční prostředky, aby mohla dále plnit své poslání, kterým je vzdělávání občanů v oblasti jejich spotřebitelských práv v Evropě;

6.  zdůrazňuje, že je v roce 2016 zapotřebí výrazně podpořit program COSME a síť Enterprise Europe Network a zaměřit se přitom zejména na překážky, jež malým a středním podnikům kladou hospodářská a finanční omezení EU, i na překážky týkající se přístupu na nové trhy a přístupu k veřejným zakázkám; domnívá se, že Unie musí více podporovat malé a střední podniky tím, že zlepší jejich přístup k informacím o příležitostech na jednotném trhu mimo jejich členský stát i za hranicemi Unie;

7.  domnívá se, že jsou zapotřebí nové zdroje financování pro malé a střední podniky, jež by jim umožnily účastnit veletrhů na různých třetích trzích, kde mohou propagovat své národní produkty a služby; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fond, který by byl zaměřen na financování výzkumu a nákupu špičkového technického vybavení pro malé a střední podniky;

8.  zdůrazňuje význam norem pro konkurenceschopné společnosti a malé a střední podniky, které hrají zásadní úlohu v technologickém pokroku EU; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí dostatečné financování na podporu normalizačních činností Evropského výboru pro normalizaci (CEN), Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI);

9.  vzhledem k přijetí nařízení o eCall vyzývá k poskytnutí řádného financování pro Agenturu pro evropský GNSS, aby mohlo být toto nařízení plně prováděno;

10.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout finanční prostředky na mnohojazyčný nástroj pro platformu pro online řešení sporů; domnívá se, že dobře fungující systém online řešení sporů v rámci EU na jedné straně vybídne spotřebitele k tomu, aby hledali řešení problémů, s nimiž se setkávají při nákupu produktů a služeb na jednotném trhu, a na druhé straně povede ke zvýšení objemu nákupů online, zejména od obchodníků v ostatních členských státech; domnívá se, že zvýšení elektronického obchodování a přeshraničního obchodování v rámci EU přinese nové obchodní příležitosti a silnější hospodářský růst.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

18.6.2015

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatelka: Maria Spyraki

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou EU v reálné ekonomice, a připomíná její cíl vycházející ze Smlouvy o fungování Evropské unie, kterým je zmenšovat rozdíly mezi evropskými regiony prostřednictvím posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje její dlouhodobou perspektivu, podle níž jsou výsledky předurčeny výběrem priorit, používáním vhodného výkonnostního rámce a řádného řízení a účinných kontrolních systémů; připomíná, že v několika členských státech je tato politika důležitým a hlavním zdrojem financování pro investice rozvíjející synergie a má multiplikační účinek na hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj; je si vědom toho, že v důsledku finanční krize mají některé členské státy stále potíže se spolufinancováním určitých projektů, a proto žádá, aby byly plně využity veškeré možnosti, které skýtá legislativní rámec členským státům s dočasnými rozpočtovými problémy;

2.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti, která představuje téměř jednu třetinu celkového rozpočtu EU, poskytuje prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů vhodný rámec pro přispění ke splnění cíle strategie Evropa 2020, kterým je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; poukazuje na to, že úlohou Evropského fondu pro strategické investice je přilákat soukromý kapitál, čímž poskytne doplňkový zdroj financování a umožní další synergie mezi jednotlivými nástroji; v této souvislosti připomíná, že revize víceletého finančního rámce nesmí vést ke snížení předem přidělených vnitrostátních přídělů;

3.  upozorňuje na skutečnost, že opožděné schválení operačních programů na období 2014–2020 si vyžádalo přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 2/2015, a je znepokojen pomalým zahájením provádění politiky ve stávajícím programovém období; v této souvislosti zdůrazňuje, že značná část nevyužitých závazků z roku 2014 bude přesunuta do roku 2015, což na některé členské státy vytváří tlak na udělení zakázek a absorbování přídělů; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy připravila a realizovala akční plány pro rychlejší provádění evropských strukturálních a investičních fondů a navrhla opatření s cílem vyhnout se pokud možno rušení závazků k finančním prostředkům v roce 2017 kvůli zpoždění v provádění; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby co nejrychleji přijaly veškerá nezbytná opatření v oblasti finančního řízení, aby mohlo být včas zahájeno posílání žádostí o platbu a v nadcházejících letech tak nedocházelo k hromadění těchto žádostí;

4.  připomíná, že roční rozpis prostředků na závazky u politiky soudržnosti na rok 2016 činí více než 46 miliard EUR (příloha VI nařízení o společných ustanoveních), a zdůrazňuje, že je třeba zajistit koordinaci mezi všemi zdroji finančních prostředků, aby se vytvořila přidaná hodnota a podpořila dlouhodobá konkurenceschopnost;

5.  je vážně znepokojen stále přetrvávajícím problémem velkého množství neprovedených plateb, zejména v rámci politiky soudržnosti (24,7 miliard EUR na konci roku 2014[28]), což je jev, který z hlediska řádného finančního řízení není udržitelný a ohrožuje provádění evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že hrozí nebezpečí, že se na konci roku budou opět hromadit nezaplacené faktury, pokud nebude co nejrychleji nalezeno proveditelné a udržitelné řešení tohoto problému prostřednictvím účinné interinstitucionální spolupráce v rámci rozpočtového postupu; zdůrazňuje, že prodlení v platbách mají významný negativní dopad na provádění a na řádnou správu ekonomických záležitostí, snižují absorpční kapacitu a ohrožují účinnost a účelnost politiky soudržnosti a rozpočtu EU jako celku a v konečném důsledku vedou k praktickým problémům a brání v poskytování finančních prostředků příjemcům;

6.  bere na vědomí dokument vypracovaný Komisí s názvem „Elements for a payment plan to bring the EU budget back onto a sustainable track“ („Prvky pro platební plán s cílem vrátit rozpočet EU na cestu udržitelného vývoje“), který byl předložen Parlamentu dne 16. dubna 2015; zejména bere na vědomí, že podle výhledu předloženého Komisí by bylo možné snížit objem neprovedených plateb na konci roku v okruhu 1b za období 2007–2013 na 20 miliard EUR na konci roku 2015 a na udržitelnou výši 2 miliardy EUR do konce roku 2016;

7.  žádá Komisi, aby Parlament informovala nejen o kvantitativních ukazatelích, jako jsou zbývající závazky a smluvní závazky, ale také o účinnosti a účelnosti vyčerpaných rozpočtových položek;

8.  zdůrazňuje, že je nutné, aby rozpočet na rok 2016 zajistil zdroje nezbytné ke splnění již přijatých závazků a k uskutečnění priorit politiky Unie na rok 2016, a podtrhuje skutečnost, že odhadované snížení objemu neprovedených plateb a omezení zpoždění průběžných plateb na minimum bude možné pouze za předpokladu, že v rozpočtu na rok 2016 bude zajištěna dostatečná výše prostředků na platby; žádá, aby byl plán plateb schválený na konci května Parlamentem, Radou a Komisí v souladu se společným prohlášením Parlamentu a Rady z prosince 2014 v rámci dohody dosažené ohledně rozpočtů na roky 2014 a 2015 bez dalšího prodlení realizován; očekává, že Komise poskytne co nejdříve další podrobnosti o konkrétních opatřeních, která mají být přijata; znovu opakuje, že je důležité tuto situaci řádně a účinně řešit vzhledem k tomu, že hromadění neuhrazených plateb podrývá důvěryhodnost, efektivitu a udržitelnost této politiky, protože má negativní dopady na rozpočty členských států;

9.  zdůrazňuje, že tři hlavní pilíře hospodářské obnovy a růstu EU – podpora investic, urychlení strukturálních reforem a provedení fiskální konsolidace podporující růst – které Evropská komise vymezila v roční analýze růstu na rok 2015, by měly být posíleny; vyzývá Komisi, aby podpořila a urychlila využívání evropských strukturálních a investičních fondů pro účely strukturálních reforem a investic;

10.  zdůrazňuje, že v nadcházejících letech by mělo dojít k viditelnému pokroku v jednání o reformě systému vlastních zdrojů pro rozpočet EU; poukazuje na riziko, že do konce roku 2019 by mohlo dojít k opakování situace s platbami z předchozího programového období, a žádá Komisi, aby vytvořila mechanismy včasného varování v rámci plánu plateb, aby se pokud možno předešlo hromadění neuhrazených plateb.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

1.6.2015

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

pro Rozpočtový výbor

k mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatel: Jean-Paul Denanot

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že zemědělství a rozvoj venkova slouží ke splnění mnoha klíčových cílů EU, přispívá k zajištění potravin pro rostoucí světovou populaci a tvoří významnou část celkového rozpočtu EU na rok 2016; vzhledem k tomu, že rozpočet pro tuto oblast tvoří postupem času stále menší podíl celkového rozpočtu, vyzývá, aby byl rozpočet pro zemědělství rozhodně prosazován a přinejmenším zachován v reálných hodnotách na stávající úrovni;

2.  všímá si škrtů v oblasti rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v prostředcích na závazky a na platby v rozpočtu na rok 2015; zdůrazňuje, že projekty v rámci EZFRV, včetně programů LEADER, významně přispívají k rozvoji venkova, neboť přinášejí obecný prospěch EU jako takové, zejména tím, že ve venkovských oblastech vytváří růst, přidanou hodnotu a pracovní místa, především vzhledem k úloze, kterou malé podniky a rodinné zemědělské podniky plní ve venkovských oblastech; požaduje, aby byla pečlivě zvážena konečná úroveň prostředků na závazky a platby v rámci rozpočtu na rok 2016; trvá na tom, že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře generační výměny v zemědělství, mladých zemědělců a inovací; poukazuje v této souvislosti na příležitosti, které by mohl mladým zemědělcům poskytnout Erasmus pro mladé podnikatele, pokud jde o předávání znalostí a výměnu informací a odborných zkušeností;

3.  konstatuje, že při ratifikaci operačních programů ze strany některých členských států dochází k prodlevám, přičemž některé z nich k ratifikaci dosud nepřistoupily ani do konce prvního čtvrtletí roku 2015; naléhavě žádá členské státy, aby své operační programy provedly co nejdříve, a zajistily tak, že budou moci být spuštěny v roce 2016; domnívá se, že čerpání rozpočtových prostředků na rok 2016 v rámci společného řízení Komise a členských států by proto mělo být značně posíleno; vyzývá tudíž k poskytnutí dostatečných prostředků na závazky a platby EZFRV;

4.  požaduje, aby byly přiděleny dodatečné finanční prostředky pro odvětví mléka, za účelem zmírnění dopadu stávajícího kolísání cen v tomto odvětví, zrušení systému kvót a ruského embarga; vyzývá k navýšení finančních prostředků pro organizace a konsolidaci organizací výrobců v odvětví ovoce a zeleniny a dále trvá na tom, že některá specifická zemědělská pododvětví potřebují větší míru financování, například včelařství; zdůrazňuje význam, který mají programy dodávek mléka a ovoce do škol, a navrhuje navýšení prostředků o 20 milionů EUR ročně pro program dodávek mléka v souladu s hlasováním Výboru pro zemědělství; zdůrazňuje, že je třeba podporovat ekologické zemědělství a vytvořit systémy zeměpisných označení, včetně označení „zaručená tradiční specialita“;

5.  poukazuje na skutečnost, že programy dodávek mléka a ovoce do škol nejsou uživatelsky vstřícné, a to jednak z důvodu administrativní zátěže, která je s nimi spojena, a jednak proto, že jejich přijetí a provádění není ideální, a je tudíž naléhavě třeba zjednodušit příslušné byrokratické postupy;

6.  vyzývá k vyčlenění dalších finančních prostředků pro pěstování oliv a odvětví olivového oleje, které by sloužily k vyrovnání ztrát, jež zemědělcům vznikly v souvislosti s napadením olivovníků baktérií Xylella fastidiosa, k zintenzivnění prevenčních opatření v Evropě, boji proti šíření této ničivé choroby, restrukturalizaci odvětví a konsolidaci vědeckého výzkumu zaměřeného na tento patogen a jeho přenašeče;

7.  žádá, aby příjmy získané v roce 2014 z dodatkových dávek na mléko byly použity výhradně na ochranu tohoto odvětví, zejména v regionech, které byly nejvíce postiženy zrušením kvót; vyzývá proto ke zřízení fondu stability, který by chránil zemědělce v nejvzdálenějších, znevýhodněných a horských regionech a který by byl aktivován, jakmile náklady na výrobu přesáhnou výrobní ceny;

8.  žádá Komisi, aby zvážila závěry studie posuzující dopad zrušení kvót na mléko a aby následně odpovídajícím způsobem podpořila přechod na smíšená hospodářství (produkce masa a mléka);

9.  konstatuje, že v zemích, kde začíná být víno v oblibě, nezískávají evropští producenti dostatečný podíl na trhu; poukazuje na skutečnost, že Evropa není rovněž schopna najít odbytiště pro své nadměrné zásoby vína, a EU proto musí vynakládat přibližně 500 milionů EUR ročně na likvidaci, skladování a destilaci přebytků vína; domnívá se, že tyto finance by bylo možné využít lépe na vyvážení trhu, zlepšování kvality a propagování evropských vín mimo EU;

10.  vyzývá k vyčlenění dalších finančních prostředků na podporu, díky níž by evropští zemědělci mohli prodávat své produkty na místních trzích, a zajistit tak větší ziskové rozpětí;

11.  zdůrazňuje, že v současné Evropě vykazují zemědělské inovace a tvorba politik v této oblasti řadu slabin; domnívá se, že jedním z hlavních problémů, který je nutno v zájmu opětovného oživení inovací vyřešit, je nedostatek zdrojů; vyzývá proto k vyčlenění dalších finančních prostředků na opatření podporující větší inovace v zemědělském odvětví, aby se mohlo stát konkurenceschopnějším a jeho dopad na životní prostředí by se snížil;

12.  požaduje, aby byly uvolněny dostatečné finanční prostředky s cílem umožnit provedení veškerých prvků reformy SZP, včetně programů týkajících se ekologických opatření, biologické rozmanitosti a rozvoje venkova; žádá Komisi, aby bezodkladně schvalovala rovnocenná osvědčení o ekologických opatřeních předložená členskými státy; zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit SZP a snížit administrativní zátěž zemědělců a státních orgánů a zajistit tak, aby rozpočtové prostředky určené na zemědělství byly vynakládány efektivně a snížila se vysoká míra chyb při využívání těchto prostředků; vítá proto závazek Komise zařadit zjednodušení a subsidiaritu mezi své prioritní cíle pro nadcházející roky;

13.  požaduje, aby veškeré prostředky, které byly přiděleny prostřednictvím mechanismu finanční kázně do rezervy pro případ krizí v zemědělském odvětví v rozpočtu na rok 2016 a které nebyly využity, byly v plném rozsahu uvolněny jakožto přímé platby v následujícím rozpočtovém roce; požaduje, aby veškerá rozpětí, která jsou k dispozici v rámci okruhu 2, byla rezervována pro zemědělské odvětví, především s ohledem na pokračující ruské embargo, problémy na trhu v odvětví mléka a závažná zdravotní rizika v oblasti rostlinné a živočišné výroby;

14.  konstatuje, že evropské zemědělství v posledních letech několikrát postihla krize (ruské embargo, krize v odvětví mléka atd.); proto žádá, aby byl přehodnocen systém krizového financování SZP a aby byly vytvořeny stabilní a dostatečné finanční zdroje na financování krizí v budoucnu, aniž by tím byly dotčeny přímé roční platby;

15.  konstatuje, že v posledním roce platnosti kvót výrazně ubyly prostředky v odvětví mléka v důsledku zavedení doplňkové dávky, a proto doporučuje, aby tento příjem zůstal v zemědělském rozpočtu za účelem zvýšení konkurenceschopnosti odvětví mléka;

16.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly značné kolísání cen zemědělských produktů a aby zlepšily analýzu odvětvových trhů v reálném čase, například posílením střediska pro sledování trhu s mlékem v odvětví mléka; zdůrazňuje, že kolísání cen je v některých odvětvích přetrvávajícím problémem, který se ve větší míře projevuje v podmínkách globalizovanějšího trhu a negativně se odráží na příjmech zemědělců, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě potřeby rychle a účinně reagovaly, čímž umožní, aby kolísání cen zvládali přímo zemědělci;

17.  připomíná obtíže, které nastaly v předchozích rozpočtových letech, když se snížily finanční prostředky; domnívá se, že jakékoli snahy o snížení prostředků v zemědělství by byly neefektivní a dokonce nebezpečné, neboť by tak došlo k oslabení cílů SZP, a tedy k ještě většímu ohrožení tohoto odvětví, a ke značnému ochromení úsilí o zachování konkurenceschopnosti evropského zemědělství;

18.  zdůrazňuje, že na konci roku 2016 přestanou platit kvóty na cukr, a proto doporučuje, aby Komise nalezla patřičné nástroje, které zabrání nerovnováze na trhu;

19.  poukazuje na cíle, kterými jsou zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského zemědělství, a požaduje, aby byly na plnění těchto cílů uvolněny prostředky;

20.  žádá, aby prostředky vyčleněné na výzkum v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména v rozpočtu programu Horizont 2020, zůstaly jako takové plně k dispozici na podporu inovací v zemědělství;

21.  zdůrazňuje význam, který mají pilotní projekty, jako je evropská pozorovatelna pro sledování cen, pro výbor i zemědělské odvětví z hlediska lepší porovnatelnosti cen a větší transparentnosti stanovování cen potravin, a žádá, aby byla i nadále poskytována podpora; současně doporučuje, aby byly zahájeny další pilotní projekty, které by mohly přispět ke zlepšení viditelnosti evropských zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, například nové propagační kampaně za účelem zvýšení povědomí žáků a studentů o režimech jakosti EU; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Evropský parlament a Radu o uplatňování tohoto nástroje a o příslušných zjištěních a aby zajistila zpřístupňování příslušných údajů také široké veřejnosti; zdůrazňuje význam pilotního projektu, v jehož rámci jsou zkoumány překážky, kterým čelí zemědělské podniky v důsledku hromadění právních předpisů;

22.  poukazuje na pokračující nerovnováhu v potravinovém řetězci, v rámci něhož mají primární producenti výrazně slabší pozici než ostatní aktéři; naléhavě vyzývá Komisi, aby podnítila vytváření organizací producentů, především v odvětví mléka, jakožto jeden z prostředků, jak bojovat proti nespravedlivým obchodním praktikám, a aby pečlivě monitorovala praktiky v oblasti nadměrného zdanění potravin a přijala opatření ke zvýšení transparentnosti cen a marží, se zvláštním důrazem na úlohu velkoobchodního odvětví a slabou pozici zemědělců v potravinářském zemědělském řetězci; zdůrazňuje přínos pilotního projektu v této oblasti a žádá, aby byl v případě potřeby předložen legislativní návrh;

23.  žádá, aby byly v EU-28 co nejdříve plně sjednoceny přímé platby.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

18.6.2015

STANOVISKO Výboru pro rybolov

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatel: Alain Cadec

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 poskytuje omezený fiskální prostor v rozpočtu okruhu 2, a zejména ve financování společné rybářské politiky (SRP) a integrované námořní politiky (IMP);

2.  připomíná, že dostatečný rozpočet je zásadním nástrojem pro dosažení ambiciózních cílů SRP; zdůrazňuje, že tento rozpočet je soustředěn především do oddílu III a hlavy 11 „námořní záležitosti a rybolov“; připomíná, že většina rozpočtových prostředků je určena na Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) (11 06) a povinné příspěvky do regionálních organizací pro řízení rybolovu a do dalších mezinárodních organizací a dohod o udržitelném rybolovu (11 03);

3.  poukazuje na to, že Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) hraje zásadní úlohu při koordinaci a provádění SRP a že tato agentura může svou úlohu plnit pouze v případě, že bude mít k dispozici dostatečné technické, ekonomické a finanční zdroje, což by mělo být zohledněno v jejím rozpočtu;

4.  zdůrazňuje význam sociální a hospodářské dimenze rybolovu a námořního hospodářství pro místní společenství a pro některé mořské a pobřežní regiony; vyjadřuje znepokojení nad ztrátou pracovních míst v těchto odvětvích a nemožností rekvalifikace; žádá, aby byla pro zvýšení zaměstnanosti v tomto odvětví využita iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

5.  zdůrazňuje, že rybolovné zdroje vyžadují odpovídající řízení s cílem umožnit ochranu a zachování rybích populací a mořských ekosystémů a zabránit ztrátě biologické rozmanitosti, která by měla negativní dopad na budoucí generace a na celé toto hospodářské odvětví; domnívá se, že v tomto směru může hrát klíčovou roli Evropský fond pro strategické investice;

6.  zdůrazňuje zásadní význam financování pro sběr údajů, které jsou podmínkou pro činění racionálních rozhodnutí v otázkách rybářské politiky;

7.  zdůrazňuje, že ve vztahu k výzvám, jež představuje zajištění odpovědného rybolovu, nabízí reformovaná SRP ambiciózní právní rámec, který je vhodné podporovat, pokud jde o jeho regulační i rozpočtovou dimenzi;

8.  vyjadřuje znepokojení nad schopností členských států plně využívat Evropský námořní a rybářský fond a naplňovat cíle strategie Evropa 2020 a strategie „modrého růstu“; všímá si zpoždění některých zemí se schvalováním operačních programů, z nichž některé nebyly schváleny ani do konce prvního čtvrtletí roku 2015;

9.  vyzývá Komisi, aby vyhradila prostředky na rozvoj modré ekonomiky;

10.  vyzývá členské státy, aby urychleně zavedly operační programy tak, aby byly tyto programy zcela funkční v roce 2016; domnívá se, že rozpočet na rok 2016 by se pak měl vyznačovat významným zrychlením využívání prostředků ve sdíleném řízení; žádá proto, aby byly prostředky na závazky a na platby z Evropského námořního a rybářského fondu odpovídající a dostatečné;

11.  připomíná obtíže, k nimž došlo v předchozích rozpočtových letech, v jejichž průběhu se snížily finanční prostředky; domnívá se, že jakékoli snahy o snížení prostředků v hlavě 11, a zvláště prostředků pro Evropský námořní a rybářský fond, je zbytečné a nebezpečné, neboť by ohrozily cíle SRP a udržitelnost tohoto křehkého odvětví a podstatně oslabily úsilí o ochranu a obnovu mořského prostředí;

12.  poukazuje na to, že nová SRP byla zahájena teprve před několika lety, což má své dopady z hlediska změny paradigmatu v oblasti řízení rybolovu na členské státy i na rybáře, například pokud jde o povinnost vykládky úlovků; poukazuje na to, že přizpůsobení se těmto nedávným změnám vyžaduje zvýšené úsilí na úrovni EU v oblasti komunikace, odborné přípravy a ekonomických investic, aby bylo zajištěno rozšíření a správné přijetí těchto změn;

13.  připomíná rozpočtový dopad dohod o udržitelném rybolovu a také nutnost zohlednit výsady Evropského parlamentu v této oblasti, aby byla zachována celková rovnováha mezi cíli uvedených dohod a dopadem těchto dohod na rozpočet;

14.  nadále bude sledovat financování integrované námořní politiky a rozvíjení synergií mezi rybolovem a ostatními námořními činnostmi.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

17.6.2015

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatel: Bogdan Andrzej Zdrojewski

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že je znepokojen dopadem, který bude mít Evropský fond pro strategické investice (EFSI) na projekty v oblasti výzkumu a inovací s ohledem na skutečnost, že v příštích pěti letech bude programu Horizont 2020 odebráno 500 milionů EUR;

B.  vzhledem k tomu, že investice do středoškolského a vysokoškolského vzdělání, formální i neformální odborné přípravy a výzkumu by měly patřit mezi základní cíle Evropského fondu pro strategické investice, jelikož jsou klíčovým předpokladem k lepšímu sociálnímu začlenění a udržitelnému hospodářskému růstu a v dlouhodobém horizontu podporují konkurenceschopnost;

C.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví jako celek se musí v rámci Evropského fondu pro strategické investice stát prioritou, neboť patří mezi prosperující hospodářská odvětví, která jsou za předpokladu, že nutné investice odpovídají jejich potřebám, schopna vytvářet pracovní místa a příležitosti pro další hospodářský a sociální rozvoj v Evropě;

D.  vzhledem k tomu, že rok 2016 bude třetím rokem víceletého finančního rámce (VFR) a bude třeba provést přezkum v polovině období, aby se ukončila neudržitelná situace, kdy programy, které již byly schváleny, a jsou tudíž prováděny, jsou ohroženy nedostatkem zdrojů a nevyplácením finančních prostředků ze strany Unie; je především znepokojen tím, že by obdobná situace mohla nastat i u nových programů a že by tato skutečnost – s ohledem na vysoký počet občanů přímo zapojených do takových programů, zejména do programu Erasmus+ –, následně způsobila nebezpečnou ztrátu důvěryhodnosti EU a oslabení důvěry občanů v její orgány a instituce;

1.  připomíná význam programů v oblasti vzdělání a kultury a skutečnost, že je třeba, aby těmto programům byly přiděleny dostatečné prostředky na závazky a platby s cílem zajistit, že se dostanou k zamýšlenému počtu příjemců a budou mít zamýšlený dopad, přičemž by měl být i nadále kladen důraz na transparentnost, a to za dodržování zásad subsidiarity a proporcionality; znovu vyjadřuje znepokojení nad prováděním integrovaného programu Kreativní Evropa poté, co došlo v jeho rámci ke správnímu rozdělení oddílů Kultura a Média, a nad souvisejícími otázkami vyváženosti v oblasti politiky a financování;

2.  připomíná rovněž, že programy Erasmus+ a Kreativní Evropa by měly poskytnout příležitost pro realizaci projektů menšího rozsahu, které jsou pro tvořivost, mobilitu a inovace klíčové; domnívá se, že napříště je třeba se zaměřit především na menší projekty realizované ve školách v rámci klíčové akce 2 programu Erasmus+, neboť dochází k nepřetržitému snižování počtu menších projektů vybraných v této oblasti, což je v přímém rozporu s cíli Unie, pokud jde o rozvoj a mobilitu ve školách; dále se domnívá, že by měl být kladen odpovídající důraz na menší projekty v rámci programu Kreativní Evropa, neboť jsou zásadní pro velmi osobitou evropskou charakteristiku a umožňují umělcům a kulturním činitelům setkávat se a vytvářet laboratoře nápadů, postupů a inovací;

3.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit komunikační politiku EU, aby byl dialog s občany veden efektivněji, a občané tak mohli plně využívat svého práva na to být informováni a zapojeni do tvorby politik EU, a aby bylo dosaženo většího záběru akcí; v této souvislosti zdůrazňuje pozitivní roli celoevropských sítí tvořených místními a celostátními sdělovacími prostředky, jako např. EuranetPlus; vyzývá Komisi, aby obnovila udržitelné financování těchto sítí;

4.  znovu upozorňuje na význam kulturní spolupráce a diplomacie ve vztazích se sousedy EU; na základě toho požaduje ucelenou strategii na podporu mobility mladých lidí, umělců, tvůrců a dalších odborníků pracujících v kulturním odvětví v rámci společných kulturních a vzdělávacích projektů, skrze něž by měla EU propagovat svou kulturu a hodnoty; zdůrazňuje význam projektů realizovaných ve spolupráci s partnerskými zeměmi za využití rozpočtových položek okruhu IV;

5.  zdůrazňuje význam kulturní a jazykové rozmanitosti v členských státech a vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tato rozmanitost byla zachována, podporována a prosazována;

6.  s rostoucím skepticismem vnímá netransparentní smluvní vztahy Komise týkající se financování stanice Euronews, zejména vzhledem k nedávnému prodloužení příslušných dohod o partnerství a k získání podílu na stanici Euronews novými investory;

7.  vyzývá Komisi, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice zvážila možnost, aby byly prostřednictvím tohoto fondu spolufinancovány projekty, které jsou již financovány z prostředků fondů soudržnosti v kulturních a tvůrčích odvětvích a které si kladou za cíl uchovat a podporovat evropské kulturní dědictví při zajištění doplňkovosti;

8.  žádá Komisi, aby naléhavě přehodnotila stávající omezení pro projekty infrastruktury v malém měřítku – stanovené na 5 milionů EUR (10 milionů EUR na památky UNESCO) v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, které by mohlo omezit rozsah investic do kultury, jež mají zásadní význam pro sociální a ekonomický rozvoj v EU;

9.  důrazně upozorňuje na stávající vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí a požaduje pevné rozpočtové závazky k vyřešení tohoto problému, a to posílením vazeb mezi vzděláním, výzkumem a inovacemi, které hrají klíčovou úlohu při přijímání mladých lidí do zaměstnání, i zajišťováním odborných školení pro zaměstnance a úředníky na místní a vnitrostátní úrovni, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat znevýhodněným oblastem.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

16.6.2015

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016

(2015/2074(BUD))

Navrhovatelka: Barbara Matera

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že se Parlament, Rada a komise ve společném prohlášení v listopadu 2013 shodly, že roční rozpočtové postupy v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 budou tam, kde to bude vhodné, zahrnovat prvky související s otázkou rovnosti žen a mužů;

B.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy a přetrvávající značné rozdíly v odměňování žen a mužů mohou ženám bránit v zahájení kariéry a v kariérním postupu, nebo je od toho odrazovat, což vede k nerovnosti, která má negativní dopad na hospodářství i závažné důsledky v oblasti vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že přístup k veřejným službám je zásadně důležitý pro ekonomickou nezávislost žen a posílení jejich postavení a že veřejné služby jsou i nadále pro zaměstnanost žen významným odvětvím; zdůrazňuje, že Komise musí učinit další opatření na podporu vzdělávání a odborné přípravy žen a dívek, zejména v oblastech přírodních věd, technologie, inženýrství, matematiky (STEM) a informačních a komunikačních technologií (IKT), což jsou oblasti, v nichž panují značné rozdíly v dovednostech a které mají obrovský potenciál pro budoucí růst; vzhledem k tomu, že podle odhadů bude do roku 2025 v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky 7,7 milionu pracovních míst a odhaduje se, že do roku 2020 bude 825 000 neobsazených pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií;

C.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje překážku skutečné rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že panuje nedostatek dostupných a srovnatelných údajů v oblasti násilí páchaného na ženách v EU, ale Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) poskytuje přístup k existujícím statistickým údajům a informacím;

D.  vzhledem k tomu, že podle bodu odůvodnění 10 nařízení (EU) č. 1381/2013 Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020, „je velmi důležité, aby při provádění programu zůstalo jméno Daphne spojeno s tímto specifickým cílem, jenž je zaměřen na prevenci násilí vůči dětem, mladým lidem a ženám a boj proti němu, a aby tak profil programů Daphne zůstal na co nejvyšší úrovni“;

1.  znovu opakuje svůj požadavek, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů systematicky zohledňováno v průběhu celého rozpočtového procesu a ve víceletém finančním rámci a aby byly rozpočtové výdaje využívány jako účinný nástroj pro prosazování rovnosti žen a mužů, a za tímto účelem navrhuje vytvořit externí pracovní skupinu, aby se zvýšila transparentnost rozpočtového procesu, pokud jde o zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;

2.  zdůrazňuje, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je podpora rovnosti mezi muži a ženami základním zásadou EU; připomíná, že otázka rovnosti pohlaví by měla být začleněna do všech politik a měla by jí být věnována pozornost na všech úrovních rozpočtového procesu;

3.  požaduje, aby se zohledňování rovnosti žen a mužů uplatňovalo při sestavování rozpočtu v rámci evropských i národních strategiích za účelem účinnějšího prosazování rovnosti pohlaví; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit větší objem finančních prostředků na boj proti veškerým formám násilí a diskriminace na ženách a dívkách;

4.  vyzývá Komisi, aby přidělila finanční prostředky programům, které prosazují a podporují podnikání žen a jejich přístup k mikrofinancování, zejména v rámci Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME), z Evropského sociálního fondu (ESF), z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a všech strukturálních fondů a EFSI;

5.  žádá členské státy, aby k prosazování rovnosti pohlaví, konkrétně v oblasti zaměstnanosti, využívaly prostředky, které jsou k dispozici v Evropském sociálním fondu a Evropském fondu pro regionální rozvoj, a to nejen zohledňováním zásady rovnosti mužů a žen, ale také prostřednictvím opatření zaměřených přímo na znevýhodněné skupiny žen, s patřičným ohledem na důsledky hospodářské krize, prostřednictvím investic do vysoce kvalitních veřejných služeb a konkrétně zajištěním odpovídajícího poskytování vysoce kvalitních a cenově dostupných služeb péče o děti, starší osoby a jiné závislé osoby, a požaduje skutečnou rozpočtovou transparentnost u prostředků vyčleněných na politiky rovnosti mezi muži a ženami (ESF, PROGRESS, DAPHNE);

6.  zdůrazňuje potřebu financovat vzdělávací kampaně zaměřené na boj proti genderovým stereotypům a zvyšující povědomí o rovnosti práv a rovných příležitostech v rámci programu Erasmus+;

7.  vyzývá Komisi, aby v rámci stávajícího Evropského institutu pro rovnost pohlaví (EIGE) zřídila Evropské středisko pro sledování násilí páchaného na základě pohlaví a za tímto účelem zvýšila jeho počet zaměstnanců o jednoho; je přesvědčen, že rozpočet EIGE by měl jinak zůstat stabilní;

8.  znovu opakuje své předchozí výzvy, aby program Daphne zůstal samostatnou položkou v rámci programu Práva, rovnost a občanství.

9.  opakuje svůj požadavek, aby byly podrobněji propracovány genderově specifické ukazatele a údaje, které umožní posoudit souhrnný rozpočet EU z hlediska rovnosti žen a mužů a sledovat úsilí v oblasti zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI

Výbor pro zahraniční věci      Výbor pro zahraniční věci

předseda    poslanec

Ref.: D(2015)26425

Pan Jean ARTHUIS

předseda

Rozpočtový výbor

Vážený pane předsedo,

vzhledem k tomu, že byl návrh rozpočtu v tomto roce předložen pozdě, a časový plán tedy neumožňuje vypracování oficiálního stanoviska výboru, obracím se na Vás jménem Výboru pro zahraniční věci, abych Vám poskytl naše připomínky ve formě dopisu. Pevně věříme, že Výbor pro rozpočet bude moci naše názory zohlednit ve své zprávě o mandátu ke třístranným jednáním. Oceňujeme, že praktický časový plán rozpočtového postupu, je předmětem interinstitucionálních jednání, nicméně Vás naléhavě vyzýváme k tomu, abyste i nadále trval na tom, aby Komise předkládala návrh rozpočtu dříve, díky čemuž by v budoucích letech bylo opět možné předkládat řádná stanoviska výborů.

I nadále je naší prioritou, aby rozpočet umožňoval EU plnit její úlohu globálního aktéra. Rozpočet EU by měl věrně odrážet globální priority EU a odpovídajícím způsobem přidělovat prostředky. V této souvislosti vítáme, že oproti roku 2015 došlo v prostředcích na závazky v okruhu 4 k navýšení o 5,6 %, díky čemuž konečně dochází ke kompenzaci rozsáhlých škrtů provedených v prvních letech víceletého finančního rámce. S ohledem na nestabilní politickou situaci v našem sousedství i v dalších oblastech jsme nicméně přesvědčeni, že je třeba dále posílit určité prioritní oblasti.

Rádi bychom rovněž zdůraznili, že výrazné navýšení prostředků na platby v okruhu 4 o 28,5 % představuje také velmi pozitivní vývoj, který napomůže ke zmírnění nedostatku prostředků na platby, jenž ohrožuje řádné fungování řady finančních nástrojů. Je naprosto nezbytné, aby toto navýšení bylo zachováno i v konečném rozpočtu. Zejména v případě nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru měla tato situace závažný negativní dopad na jeho operace. Dále jsme ohledem na probíhající konflikty a nové hrozby v oblasti Středomoří přesvědčeni, že navrhovanou částku prostředků na platby 82,4 milionu EUR je třeba dále navýšit, aby se řádně vyřešily nahromaděné neuhrazené platby a rovněž uspokojily potřeby, které mohou vzniknout v krizových situacích.

Plnit odpovědnou úlohu globálního aktéra znamená, že musí být zajištěna dostatečná podpora zemím v našem sousedství, které čelí obrovským výzvám ve všech hlavních politických oblastech, přičemž je třeba plně dodržovat přístup „více pomoci za lepší výsledky“. V této souvislosti vítáme politický důraz, který návrh rozpočtu klade na vývoj v sousedství, a to jak na východě, tak v oblasti Středomoří. Zdůrazňujeme však, že je třeba dále navýšit prostředky na platby pro evropský nástroj sousedství s ohledem na to, že je naléhavě nutné, aby EU v postižených zemích vyvíjela činnost. Rozhodnutí jít nad rámec finančních plánů pro rok 2016 v oblasti podpory syrského regionu je významným krokem, který zdůrazňuje závažnost problémů, kterým čelíme, zároveň však poukazujeme na kritický charakter problémů v Libyi a potřebu plánovat konkrétní opatření také v této souvislosti. Rádi bychom viděli provádění obdobných opatření i v zemích východního sousedství, především na Ukrajině. Stejně tak vítáme navýšení podpory pro evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a pevně věříme, že rozpočet vyčleněný na aktivní obranu lidských práv bude i nadále růst. Musíme kriticky poznamenat, že stejně jako v předchozích letech částky uvedené v návrhu rozpočtu neodpovídají skutečným potřebám finančních prostředků v případě mnoha programů a naléhavě Vás proto vyzýváme, abyste pracovali na nápravě této skutečnosti v konečném rozpočtu. V této souvislosti bychom rádi zdůraznili, že je nutné, aby byla stálá a zvýšená pomoc poskytována mírovému procesu na Blízkém východě, palestinské samosprávě a UNWRA.

Rovněž bychom rádi ocenili velké úsilí, jehož cílem je řešení problémů, které se v minulosti vyskytly v souvislosti s přerušením humanitární pomoci, a to navýšením prostředků na platby. Chceme však přesto zdůraznit, že pokračující celosvětová humanitární krize vyžaduje, aby byl tento nástroj dále posílen.

Pokud jde o rozpočet Evropské služby pro vnější činnost, upozorňujeme, že otázka převedení rozpočtové položky týkající se zvláštních zástupců EU z rozpočtu SZBP do rozpočtu ESVČ nebyla dosud vyřešena. I když nezbytnost tohoto převedení byla zmíněna v rámci přezkumu ESVČ, jakékoli pokusy o realizaci tohoto převodu jsou již dlouhou dobu oddalovány. I nadále jsme pevně přesvědčeni, že řádně integrovaná zahraniční politika EU vyžaduje, aby byly diplomatické činnosti EU tímto způsobem konsolidovány.

Byli bychom velmi vděčni, pokud by tyto návrhy byly zohledněny pří přípravě zprávy.

S pozdravem

Elmar Brok              Cristian Dan Preda

(podpis)                (podpis)

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Výbor pro mezinárodní obchod

MJ/cp

EXPO-COM-INTA D(2015)28724

Pan José Manuel Fernandes

zpravodaj pro rozpočet na rok 2016

Rozpočtový výbor

Věc:  Mandát ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2016

Jako zpravodaj Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) pro rozpočet na rok 2016 bych Vás rád informoval o prioritách výboru INTA pro rozpočet na rok 2016, na kterých se dohodli koordinátoři výboru dne 15. června 2015.

Zaprvé, výbor INTA je toho názoru, že rozpočet Evropské unie by měl podepřít skutečnost, že Komise ve svém pracovním programu označuje obchod za jednu z nejvyšších priorit, dostatečnými finančními prostředky. Obchod je nejen velmi účinným nástrojem pro vytváření růstu a pracovních míst v Evropě, ale také důležitým nástrojem zahraniční politiky, který může podpořit širší cíle EU na mezinárodní scéně, a tak pomoci prosazovat evropské hodnoty, jako je mír, svoboda a demokracie, po celém světě. Obchod může být nástrojem, který pomáhá zlepšit standardy, pokud jde o pracovní podmínky, životní prostředí a lidská práva. Aby bylo možno tyto cíle splnit, je třeba této oblasti přidělit dostatečné finanční zdroje.

Máme-li se vyrovnat s výzvami v oblasti obchodu, které jsou důsledkem měnící se geopolitické situace, je namístě očekávat, že by měla být společná obchodní politika v budoucnu ještě silnější. Dostatečné finanční zdroje z rozpočtu Unie jsou nezbytně nutné k tomu, aby mohla vzniknout robustní strategie obchodní a investiční politiky a bylo zajištěno, že obchod bude i nadále účinným nástrojem přispívajícím k vytváření pracovních míst, hospodářskému růstu a udržitelnému rozvoji.

Kromě toho je agenda EU ve věci sjednávání obchodních dohod i nadále velmi ambiciózní: TTIP, dohoda s Japonskem, dohoda o investicích s Čínou, dohody se zeměmi sdružení ASEAN, se zeměmi AKT, aktualizace dohod o přidružení s Mexikem a s Chile, Dohoda o obchodování se službami (TiSA), WTO atd. Právě probíhající i nadcházející jednání budou i nadále vyžadovat mnoho zdrojů od útvarů Evropské komise, zejména v GŘ pro obchod. Rozpočet na činnosti v oblasti obchodu musí proto být dostatečně zvýšen, aby byla EU s to vést úspěšně jednání v rámci své ambiciózní obchodní agendy.

Je navýsost důležité, aby byly naše obchodní dohody řádně spravovány. V tomto ohledu výbor INTA sdílí náhled, který formuloval Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 2/2014 s názvem „Jsou preferenční obchodní režimy vhodným způsobem řízeny?“, že je nutné, aby Komise vyvinula ještě větší úsilí, pokud jde monitorování uplatňování a účinků obchodních dohod, které uzavřela. EU by jistě pouze získala přidělením dostatečných zdrojů na průběžná a následná posouzení toho, jak třetí země dodržují své závazky vůči EU. Tato posouzení by měla být prominentní součástí rozpočtových položek týkajících se činností v oblasti obchodu, protože je zásadní, aby byla Komise schopna prokázat, že koncepční volby, pro které se rozhodli spolutvůrci právních předpisů, skutečně přinášejí zamýšlené výsledky.

Členy výboru INTA zneklidňuje, že občané Unie kladou rovnítko mezi globalizaci a klesající výkonnost Evropy a ztráty pracovních míst; Má-li Komise znovu získat důvěru občanů, musí více investovat do vytvoření účinnější komunikační strategie vysvětlující politiku Unie v oblasti obchodu a také výhody a nevýhody mezinárodního obchodu.

V této souvislosti bychom rádi zdůraznili, že by měly být využity veškeré finanční prostředky EU, které jsou k dispozici, k tomu, aby sloužily zájmu lidí a podporovaly trvalé vytváření nových kvalitních pracovních míst v Unii.

Výbor INTA trvá na tom, že se v rozpočtu na rok 2016 musí odrazit úspěch 9. konference Světové obchodní organizace na úrovni ministrů. Zejména musí být přiděleny dostatečné prostředky na programy nezbytné k tomu, aby mohly rozvojové a nejméně rozvinuté země uplatňovat dohodu o usnadnění obchodu. To bude vyžadovat poskytnutí technické pomoci a budování kapacit v partnerských zemích z WTO, v první řadě z položky „Podpora na rozvoj obchodu“.

Vzhledem k tomu, jak zásadním výzvám nyní čelí evropská politika sousedství, výbor INTA i nadále zdůrazňuje, že by na tuto politiku měly být vyčleněny dostatečné rozpočtové zdroje, aby mohla být našim blízkým partnerům, zvláště v rámci Východního partnerství a také v zemích, v nichž proběhly události tzv. arabského jara, poskytnuta technická podpora a pomoc v souvislosti s obchodem. Výbor INTA trvá na tom, že se do rozpočtu Unie musí promítnout důležitost programu makrofinanční pomoci, protože se ukázalo, že je to nesmírně užitečný nástroj, kterým lze projevit podporu partnerům v mimořádně tíživé finanční situaci. Rádi bychom připomněli, že Evropský parlament oficiálně přijal rozhodnutí o třetím programu makrofinanční pomoci pro Ukrajinu ve výši až 1,8 miliardy EUR dne 15. dubna 2015. Balíček pomoci poskytnuté Ukrajině ukázal, že při poskytování hospodářské a finanční pomoci třetím zemím je klíčová určitá míra flexibility, protože v zemích, které jsou partnery EU, se mohou velmi rychle rozvinout krize nejrůznějšího charakteru.

Konečně, je důležité, aby rozpočet Unie poskytl financování iniciativ usnadňujících působení evropských MSP v mezinárodním měřítku. V tomto směru je však třeba učinit více, protože v současné době působí mimo EU pouhých 13 % evropských MSP. Aby byla zajištěna maximální efektivnost a účinnost výdajů EU na podporu vstupu MSP na mezinárodní scénu a jejich konkurenceschopnosti, přáli by si členové výboru INTA, aby Komise vyhodnotila a zlepšila stávající nástroje a rovněž zajistila dostatečné kontroly a dohled nad různými činnostmi v této oblasti.

S pozdravem

Reimer BÖGE

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

IPOL-COM-LIBE D (2015) 27747

pan Jean ARTHUIS

předseda Rozpočtového výboru

WIC M02024

Štrasburk

Věc:  Rozpočtové priority výboru LIBE na rok 2016

Vážený pane předsedo,

vzhledem k červencovým třístranným rozhovorům a k Vašemu mandátu pro ně bych Vás chtěl informovat o rozpočtových prioritách výboru LIBE na rok 2016.

Výbor LIBE klade největší důraz na to, aby byly v rozpočtu na příští rok k dispozici dostatečné prostředky, které umožní adekvátně reagovat na humanitární výzvy spojené s rostoucím počtem imigrantů a s tragickými ztrátami na životech, zejména ve Středomoří.

Návrh rozpočtu na rok 2016 v tomto ohledu zahrnuje vítané kroky. Oceňujeme uvolnění prostředků z nástroje pružnosti a dočasné zavedení mechanismu na přemístění imigrantů. Výbor LIBE taktéž vítá, že návrh rozpočtu na rok 2016 počítá s významným zvýšením prostředků pro Azylový, migrační a integrační fond. V této souvislosti by si přál Komisi vyzvat, aby pro všechny návrhy v této oblasti zajistila náležité prostředky. Parlament soustavně zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna možná opatření k tomu, aby se zabránilo dalším úmrtím na moři, a že je nutné poskytnout nezbytné zdroje na účinné plnění našich povinností v souvislosti s pátracími a záchrannými operacemi.

Většina politických skupin ve výboru LIBE dále vítá navržené zvýšení rozpočtu agentury Frontex a podporuje návrh Komise na vyjmutí Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Frontexu, Eurojustu a Europolu z fondu pro přesuny. Výbor však vyjadřuje politování nad snížením rozpočtu úřadu EASO kvůli nevyužitým zdrojům v předchozím rozpočtovém roce a trvá na tom, aby mu byly přiděleny dostatečné zdroje na plnění jeho úkolů, aby mohl reagovat na svou rostoucí pracovní zátěž. Výbor opět Komisi vyzývá, aby znovu přezkoumala fond pro přesuny s ohledem na pracovní vytížení a úkoly jednotlivých agentur. Dále trvá na tom, že je nutné zajistit náležité finanční prostředky na řešení závažných problémů souvisejících s migrací a vnitřní bezpečností.

Výbor se domnívá, že by Komise měla podrobněji vysvětlit a uvést další informace o rozpočtových dopadech opatření, která jsou předložena v rámci evropského programu pro bezpečnost, zejména pokud jde o Europol a jeho úkoly související s bojem proti terorismu, organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě, aby byly zákonodárné orgány lépe informovány o adekvátním objemu prostředků, který je třeba na tyto účely vyčlenit.

Výbor dále žádá lepší financování nástrojů pro monitorování a prosazování právního státu a náležité fungování soudních systémů. V této souvislosti se zklamáním konstatuje, že Agentuře pro základní práva nebyl zvýšen rozpočet vzhledem navzdory tomu, že zastává klíčovou úlohu při monitorování stavu základních práv. 

Výbor na závěr vyzývá Komisi, aby posoudila potřeby Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, neboť se zvýšilo její pracovní vytížení kvůli rostoucí konzumaci nových psychoaktivních látek.

S pozdravem

Claude MORAES

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI

Výbor pro ústavní záležitosti      

předseda

Ref.: D(2015)29275

pan Jean Arthuis

předseda Rozpočtového výboru

budova Altiero Spinelli

ASP 09G205

B-1047 Brusel

Věc:  Priority výboru AFCO k mandátu pro třístranné rozhovory o rozpočtu na rok 2016

Vážený pane předsedo,

Výbor pro ústavní záležitosti, kterému předsedám, si je vědom, že letošní rozpočtový proces byl zahájen o něco později než obvykle – návrh rozpočtu na rok 2016 byl předložen Komisí dne 27. května 2015. Protože je v důsledku toto zpoždění harmonogram pro přijetí zprávy o mandátu pro třístranné rozhovory o rozpočtu na rok 2016 ve Vašem výboru velice napjatý, dohodli se koordinátoři výboru AFCO na své schůzi dne 26. února 2015, že připravíme náš příspěvek do návrhu této zprávy ve formě dopisu, v němž budou nastíněny priority výboru AFCO pro rozpočet na příští rok.

Výbor pro ústavní záležitosti by Vás tedy rád upozornil na následující prioritní oblasti, které zasluhují pozornost při letošním jednání o rozpočtu:

- na slyšení, které se konalo letos před pár měsíci na téma dosavadního uplatňování evropské občanské iniciativy, jsme se dozvěděli, na jaké překážky narážejí evropští občané při uplatňování svého práva zahájit takovouto iniciativu. Protože se tento nový nástroj rychle rozbíhá a rádi bychom, aby doznal zlepšení, které by občanům usnadnilo jeho využití, přál by si výbor AFCO, aby byly na tento program a s ním spojenou komunikační strategii poskytnuty odpovídající finanční prostředky, aby mohl plnit svůj cíl, a aby byl více zviditelněn tím, že pro něj bude vytvořena zvláštní rozpočtová podpoložka;

- dále je výbor AFCO potěšen tím, že Komise navrhla zvýšení finančních prostředků na program „Evropa pro občany“ a na komunikační činnosti, protože tyto nástroje jsou životně důležité pro zintenzivnění procesů participativní demokracie v EU a pro budování důvěry občanů a jejich porozumění politikám a politickým krokům EU;

- pokud jde o rozpočet Parlamentu, je velmi radno zajistit dostatečné financování komunikačních programů podporujících interakci s občany a informujících je o činnostech Parlamentu a také posilujících opatření výměny informací s vnitrostátními parlamenty.

Pevně doufám, že Rozpočtový výbor vezme při přípravě mandátu pro třístranné rozhovory o rozpočtu na rok 2016 naše návrhy v úvahu.

S pozdravem

Danuta Hübner

Na vědomí:  José Manuel Fernandes, zpravodaj Rozpočtového výboru pro rozpočet na rok 2016 – oddíl III, Komise              Gérard Deprez, zpravodaj Rozpočtového výboru pro rozpočet na rok 2016 – ostatní oddíly

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

• [1]  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
• [3]  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
• [4]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0061.
• [5]   This results from the so-called "N+2" / "N+3" rules whereby payments have to be made within two (N+2) or three (N+3) years after the corresponding commitments have been made. At the end of 2013, the two decommitment rules applied at the same time.
• [6]    The total additional payment appropriations authorised through amending budgets amounted to EUR 6.7 billion in 2012, EUR 11.6 billion in 2013 and EUR 3.5 billion in 2014.
• [7]    The backlog of outstanding payment claims for the 2007-2013 Cohesion programmes at year-end increased from EUR 11 billion in 2011 to EUR 16 billion in 2012, EUR 23.4 billion in 2013, and EUR 24.7 billion in 2014.
• [8]    It is to be noted that for shared management policies such as Cohesion policy (where the Commission reimburses Member States’ expenditure), interest for late payments does not apply.
• [9]    The remaining 5% is to be paid at the programme closure, which will take place in 2017-2019, after the Commission's assessment that the programme has been implemented successfully and that no correction needs to be made.
• [10]    Cohesion policy legislation provides for a regulatory deadline of 60 days.
• [11]    Definition of normal and abnormal backlog is in section 3.4 and 4.3.
• [12]    The amending budget 2/2014 was originally presented as draft amending budget 3/2014.
• [13]   Monthly reports on interim payments and pending claims, Budget Forecast Alert (twice a year)
• [14]   DEC 54/2014.
• [15]   Unpaid amounts resulting from the reduction of pre-financing rates to a rate below the legal/normal minimum are not included in the current definition of "outstanding payment claims": however, for a number of programmes, some reduction of pre-financing rates has been implemented in 2014 (in some case already in 2013) in order to postpone payments to a later date.
• [16]    Art. 87 of CR 1083/2006: " …requests for interim payments are grouped together, as far as possible, on 3 separate occasions a year"
• [17]   Identical to the one included in the executive summary.
• [18]   Articles 91 and 92 respectively of Regulation 1083/2006 for programming period 2007-2013.
• [19]    Due to the cash-flow constraints in the first months of the year (see section 3.3 above), part of the backlog might not be paid within the regulatory deadlines at the beginning of the year.
• [20]    Except for Croatia, Romania, Slovakia
• [21]    Article 76 of Council Regulation (EC) No 1083/2006 of 11 July 2006 laying down general provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund and the Cohesion Fund and repealing Regulation (EC) No 1260/1999 (OJ L 210, 31.7.2006, p. 25).
• [22]    Article 112 of Regulation (EU) No 1303/2013 of the European Parliament and of the Council of 17 December 2013 laying down common provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund, the European Agricultural Fund for Rural Development and the European Maritime and Fisheries Fund and laying down general provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund and the European Maritime and Fisheries Fund and repealing Council Regulation (EC) No 1083/2006 (OJ L 347, 20.12.2013, p. 320).
• [23]    The forecasts submitted by Member States in January 2015 did not cover all operational programmes. For these cases, the Commission has used the forecasts received last September. Such an extrapolation of missing Member States' forecasts is not possible for 2016, since the forecasts submitted in September 2014 covered 2014 and 2015 only (not yet 2016). This means that the forecast for 2016 includes only the operational programmes for which the Member States transmitted the information and might have to be revised upward when the missing information is transmitted.
• [24]    Article 79 of Council Regulation (EC) No 1083/2006 lays down that "The cumulative total of pre-financing and interim payments made by the Commission shall not exceed 95% of the seven-year contribution from the Funds to the Operational Programme; the remaining 5% will only be paid at the closure of the Operational Programme."
• [25]    Article 89 of Council Regulation (EC) No 1083/2006 of 11 July 2006 laying down general provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund and the Cohesion Fund and repealing Regulation (EC) No 1260/1999 (OJ L 210, 31.7.2006, p. 25).
• [26]    + EUR 406 million (net increase in payment appropriations) for Humanitarian Aid, + EUR 30 million for DCI and + EUR 250 million for ENI.
• [27]   The graph however does not reflect the impact of the reduced level of pre-financing.
• [28]  Na základě dokumentu vypracovaného Komisí s názvem „Elements for a payment plan to bring the EU budget back onto a sustainable track“ („Prvky pro platební plán s cílem vrátit rozpočet EU na cestu udržitelného vývoje“), který byl předložen Parlamentu dne 16. dubna 2015.