ZPRÁVA o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016  

(2015/2330(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o EU a článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

-  s ohledem na článek 174 SFEU,

  s ohledem na článek 349 SFEU, který definuje zvláštní postavení nejvzdálenějších regionů,

  s ohledem na směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Roční analýza růstu za rok 2016 – Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence“ (COM(2015)0690),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvanou „Zpráva mechanismu varování 2016“ (COM(2015)0691),

–  s ohledem na doporučení Komise pro doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2015 týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2015)0692),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 26. listopadu 2015, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2016 (COM(2015)0700),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 2. března 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, který předložila Komise (COM(2015)0098), a na legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o tomto návrhu[1],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2014 nazvané Účinné, dostupné a odolné systémy zdravotní péče (COM(2014)215 konečné znění),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (C(2013)778),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 nazvané Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ (COM(2011)0933),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758), a usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k tomuto sdělen[2],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

  s ohledem na komunikační strategii pro rovnost žen a mužů na období 2010–2015 a na navazující strategický závazek k rovnosti žen a mužů na období 2016–2019, které se konkrétně týkají zaměstnanosti a ekonomické nezávislosti žen,

  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce,

  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení hospodářské a měnové unie“,

  s ohledem na závěry Rady nazvané „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“ (13414/15 SOC 614 EMPL 404),

  s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu z roku 2014 nazvanou Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu[3],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020[4],

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000121/2015 - B81102/2015 Radě a s ní související usnesení ze dne 29. října 2015 o doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce[5],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti[6],

  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[7],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 nazvané „Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015“[8],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020[9],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zaměstnanosti mladých lidí[10],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a začínající podniky v zájmu vytvoření pracovních míst[11],

  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví[12],

  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice[13],

  s ohledem na legislativní usnesení ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní[14],

  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (ze září 2015),

  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 nazvanou „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“[15],

  s ohledem na publikaci Eurostatu z dubna 2015 o nezaměstnanosti v regionech Evropské unie,

  s ohledem na čtvrtletní přehled v oblasti evropské zaměstnanosti a sociálních podmínek z března 2015[16],

  s ohledem na pracovní dokument organizace OECD ze dne 9. prosince 2014 nazvaný „Trendy v nerovnosti platů a jejich dopad na hospodářský růst“,

  s ohledem na pátý a šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě z let 2010 a 2015[17],

  s ohledem na zprávu nadace Eurofond z 16. února 2016 o úloze sociálních partnerů v evropském semestru,

  s ohledem na zprávu nadace Eurofond ze dne 17. června 2014 o změnách v mechanismu stanovení mezd v kontextu krize a o novém režimu správy ekonomických záležitostí EU,

  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0031/2016),

A.   vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se od druhé poloviny roku 2013 pomalu snižuje, avšak navzdory podpůrným makroekonomickým politikám a strukturálním reformám ne dostatečně rychle na to, aby se nezaměstnanosti a chudobě zabránilo; vzhledem k tomu, že i přesto zůstává nezaměstnanost v mnoha členských státech příliš vysoká a v současnosti postihuje 9,9 % aktivních občanů, tj. 23 milionů Evropanů, přičemž polovina z nich je dlouhodobě nezaměstnaná, z toho více než 10 % v eurozóně; vzhledem k tomu, že tyto údaje stále značně překračují stav z roku 2008; vzhledem k tomu, tato skutečnost poukazuje na to, že je naprosto nezbytné zohlednit konkrétní mikroekonomickou situaci a že jsou potřebné další sociálně spravedlivé strukturální reformy, před jejichž vstupem v platnost by se měl posoudit jejich sociální dopad;

B.   vzhledem k tomu, že hospodářské oživení pokračuje již třetím rokem, přičemž se předpokládá, že v roce 2016 dosáhne tempo růstu v EU-28 míry 2 % a v eurozóně 1,8 %, ovšem mezi jednotlivými členskými státy i v rámci jejich území je toto tempo nerovnoměrné a částečně je hnáno dočasnými faktory, jako je pokračující pokles cen energie, což přispívá k růstu kupní síly v případech, kdy to má vliv na reálnou ekonomiku; vzhledem k tomu, že tato skutečnost ukazuje, že EU může udělat víc proto, aby své ekonomické a sociální oživení zintenzívnila, tak aby bylo ve střednědobém horizontu udržitelnější, zejména v současné situaci nejistoty panující v globálním hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že rozpočtová situace v EU-28 se zlepšuje a že schodek souhrnného rozpočtu se snížil ze 4,5 % v roce 2011 na 2,5 % v roce 2015;

D.  vzhledem k tomu, že podle Evropské komise[18] přetrvávají rozdíly v zaměstnanosti a sociální rozdíly v rámci jednotlivých států a mezi členskými státy navzájem a že vývoj v sociální oblasti stále směřuje k jejich dalšímu prohlubování v celé EU na úkor růstu, zaměstnanosti a soudržnosti; vzhledem k tomu, že společnosti, které se vyznačují rovností a vysokými investicemi do lidí vykazují v oblasti růstu a zaměstnanosti lepší výsledky;

E.   vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí na úrovni EU činí 22,6 % a že v roce 2014 nebylo 12,3 % mladých lidí zaměstnaných, ani se neúčastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a tudíž této skupině hrozilo riziko vyloučení z pracovního trhu vedoucí ke ztrátě dovedností a lidského kapitálu; vzhledem k tomu, že tato situace přispívá k nedostatku individuální autonomie a ohrožuje sociální integraci; vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za boj proti nezaměstnanosti mladých lidí nesou členské státy a že za tímto účelem musí vypracovat a uplatňovat regulační rámce pro trh práce, vzdělávací a školící systémy a aktivní politiky pracovního trhu;

F.   vzhledem k tomu, že v roce 2014 vzrostla míra zaměstnanosti v EU-28 o 0,8 % a v eurozóně o 0,4 %, zatímco mezi výkonností členských států existují značné rozdíly, uvážíme-li, že v pěti z nich se v letech 2009 až 2014 míra zaměstnanosti snížila minimálně o pět procentních bodů; vzhledem k tomu, že v roce 2014 se počet samostatně výdělečných osob zvýšil zhruba stejným tempem jako zaměstnanost a že od roku 2013 je nárůst celkové zaměstnanosti způsoben především větším množstvím smluv na dobu určitou, ačkoli situace v této oblasti se mezi jednotlivými členskými státy významně liší; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti a její sociální důsledky jsou v každé evropské zemi jiné; vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí se ve snaze uniknout nezaměstnanosti buď zapíše na další postgraduální studium, nebo odejde z vlasti hledat zaměstnání do jiného členského státu; vzhledem k tomu, že vnitrostátní statistiky o nezaměstnanosti mladých lidí neberou tyto dva případy v potaz;

G.  vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen (63,5 % v květnu 2015) zdaleka nedosahuje hlavního cíle strategie Evropa 2020, jenž byl stanoven na 75 %, a že podíl žen zaměstnaných na částečný úvazek zůstává vysoký (32,2 %) v porovnání s muži (8,8 %), a to i při zohlednění svobodných rozhodnutí a potřeb jednotlivců; vzhledem k tomu, že zvýšením účasti žen na pracovním trhu lze snížit tyto rozdíly a řešit nebezpečí chudoby a sociálního vyloučení, které ženám ve zvýšené míře hrozí;

H.  vzhledem k obrovským ztrátám lidského kapitálu v důsledku nezaměstnanosti a vzhledem k tomu, že podle odhadů činí celkové náklady na nezaměstnané mladé lidi 153 miliard EUR ročně[19]; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost mají nejen negativní finanční a sociální dopady, ale také brání sociálnímu sbližování a v konečném důsledku i udržitelnému hospodářskému růstu;

I.   vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo asi 5 % pracovní síly v EU-28 nezaměstnáno déle než jeden rok a 3,1 % více než dva roky; vzhledem k tomu, že pouze polovina osob ve věku od 55 do 65 let má zaměstnání a že dlouhodobá nezaměstnanost postihuje zejména mladší a starší věkové skupiny; vzhledem k tomu, že bohužel velmi běžně dochází k diskriminaci dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání; vzhledem k tomu, že tato praxe vychází z psychologického stigmatu spojeného s nezaměstnaností, pod jehož vlivem zaměstnavatelé mohou pohlížet na nezaměstnané a starší uchazeče jako na méně schopné a hůře zaměstnatelné v porovnání se zaměstnanými osobami; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé musí vedoucí pracovníky v oblasti lidských zdrojů vyškolit tak, aby se zbavili případné předpojatosti vůči nezaměstnaným a starším pracovníkům a aby se spíše zaměřovali na kvalifikace a zkušenosti, než na to, zda jsou dané osoby aktuálně zaměstnané, či nikoli;

J.   vzhledem k tomu, že přibližně 20 % aktivních občanů v EU má pouze základní digitální dovednosti a 40 % populace EU lze označit za nedostatečně zběhlou v digitálních dovednostech; vzhledem k tomu, že navzdory problémům, které mají mnozí lidé, včetně mladých, při vstupu na pracovní trh, existují v EU přibližně 2 miliony volných pracovních míst, z nichž téměř 900 000 v digitálním odvětví, a 39 % společností stále obtížně hledá zaměstnance s požadovanými dovednostmi, ačkoli průzkumy ukazují, že právě společnosti, jimž se nedaří najít pracovníky s požadovanými dovednostmi, často odmítají uzavírat dlouhodobé pracovní smlouvy; vzhledem k tomu, že v roce 2012 jeden ze tří Evropanů nebyl pro svou práci ani překvalifikován, ani pro ni neměl nedostatečnou kvalifikaci; vzhledem k tomu, že nízká úroveň vzdělávání a nesoulad mezi dosaženým vzděláním a potřebami trhu práce jsou jedněmi z hlavních příčin toho, proč mladí lidé nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, což negativně ovlivňuje růst; vzhledem k tomu, že je naprosto nutné určit prvotní příčiny předčasného ukončování školní docházky a doporučit členským státům , aby na vzdělávání vynakládaly opět takové množství prostředků, které umožní dosáhnout cílů strategie Evropa 2020;

K.  vzhledem k tomu, že nehlášená práce připravuje pracovníky o jejich sociální a pracovní práva, podporuje sociální dumping, má vážné rozpočtové dopady, neboť vede ke ztrátě daňových příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení, má negativní dopady na zaměstnanost, produktivitu a kvalitu práce, rozvoj dovedností a celoživotní učení a nepříznivě ovlivňuje účinnost a účelnost systému důchodových práv, mimo jiné tím, že prohlubuje důchodové rozdíly a také negativně ovlivňuje přístup ke zdravotní péči v některých členských státech; vzhledem k tomu, že je zapotřebí více usilovat o to, aby se nehlášená práce změnila v práci hlášenou;

L.   vzhledem k tomu, že ačkoli atypické nebo nestandardní formy zaměstnání samy o sobě nepředstavují nejistou práci, její výskyt je pravděpodobnější tam, kde se uplatňuje tento typ smluv, i když tyto smlouvy tvoří menšinu stávajících pracovněprávních vztahů[20]; vzhledem k tomu, že nedostatečné zabezpečení je dalším klíčovým prvkem nejisté životní situace a zahrnuje nejistou práci, nedostatečný příjem, absenci ochrany před propuštěním a neznámou délku pracovního poměru; vzhledem k tomu, že v některých členských státech se počet smluv tohoto typu ve znepokojivé míře zvyšuje; vzhledem k tomu, že má-li se zabránit nepatřičnému využívání takových smluv, musí být na vnitrostátní úrovni zaveden účinný a účelný mechanismus pracovních inspekcí; vzhledem k tomu, že je důležité stimulovat kvalitní pracovní místa, která rodinám zajistí adekvátní příjem a ekonomické zabezpečení;

M.   vzhledem k tomu, že jeden z pěti cílů strategie Evropa 2020 se týká snížení počtu osob ohrožených nebo postižených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů; vzhledem k tomu, že v této situaci se v EU nachází téměř 123 milionů osob; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v EU-28 celkem 26,5 milionu dětí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením nebo propadajících se do chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že počet Evropanů ohrožených chudobou v období 2009–2012 vzrostl, ale situace se s ohledem na jejich množství v letech 2013 a 2014 stabilizovala; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech EU se zvýšil počet bezdomovců; vzhledem k tomu, že v roce 2012 bylo 32,2 milionů postižených osob ve věku nad 16 let ohroženo chudobou či sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že cíle strategie Evropa 2020 nebyly dosud splněny, a proto je nutné tuto strategii bezodkladně zrevidovat;

N.   vzhledem k tomu, že se předpokládá, že počet osob ve věku 65 let či více se v poměru k počtu osob ve věku 15 až 64 let v EU do roku 2060 zvýší z 27,8 % na 50,1 % a celkový poměr ekonomické závislosti se do poloviny příštího desetiletí ustálí na více než 120 % a poté do roku 2060 vzroste na více než 140 %; vzhledem k tomu, že tyto faktory, jakož i další demografické změny, jako je stárnutí populace, hustota obyvatel či rozptyl obyvatelstva, poukazují na nutnost, aby veřejné orgány zavedly komplexní a sociálně odpovědné politiky s cílem zvýšit míru porodnosti, umožnit vysokou míru kvalitní zaměstnanosti, podpořit získávání dostatečných prostředků pro systémy sociálního zabezpečení a aktivní stárnutí, zavést sociálně odpovědné reformy na pracovním trhu a v důchodových systémech a zajistit dostatečnost a přiměřenost prvního důchodového pilíře v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu;

O.  vzhledem k tomu, že rozdíly mezi důchody žen a mužů dosahují v EU i nadále podstatné míry 40 %, což odráží rozdíly mezi ženami a muži s ohledem na práci na plný a částečný úvazek, genderové rozdíly v platech a kratší profesní dráhu žen;

P.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet závislých starších lidí má a bude mít stále větší dopad na systémy zdravotní a dlouhodobé péče a na potřebu formálních i neformálních zdrojů péče; vzhledem k tomu, že stávající systémy sociálního zabezpečení neberou dostatečně v úvahu situaci neformálních pečovatelů, kteří představují obrovský přínos pro společnost;

Q.   vzhledem k tomu, že veřejná a soukromá zadluženost zůstává v mnoha členských státech příliš vysoká, což snižuje sílu ekonomik EU; vzhledem k tomu, že nízké úrokové míry v eurozóně lze využít pro rozšíření pole pro akční opatření v členských státech; vzhledem k tomu, že je nutné uspořádat důkladnou diskusi o řešení dluhu v EU;

R.   vzhledem k  současnému trendu, kdy 90 % světového růstu budou v příštích 10 až 15 letech generovat oblasti mimo EU; domnívá se proto, že je nezbytné pokračovat v rozvoji a podpoře strategií reálného růstu a vytváření pracovních míst v členských státech; vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést inovativní průmyslové a tržní politiky ke zvýšení konkurenceschopnosti uvnitř EU a konkurenceschopnosti globální, a napomoci tak k vytvoření příležitostí pro udržitelnou zaměstnanost podporující sociální začlenění;

S.   vzhledem k tomu, že na řešení chudoby a sociálního vyloučení v členských státech by mělo být použito 20 % výdajů Evropského sociálního fondu;

T.   vzhledem k tomu, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) již schválil 69 projektů v 18 zemích a podepsal 56 operací (s celkovým financováním v rámci tohoto fondu ve výši okolo 1,4 miliardy EUR) a že se očekává, že výsledkem bude více než 22 miliard EUR v investicích a zapojení okolo 71 000 malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že v zájmu splnění dlouhotrvajících barcelonských závazků je třeba vynaložit větší úsilí k zajištění finančních prostředků pro sociální infrastrukturu, jako je péče o děti; vzhledem k tomu, že stávající projekty zahrnují především velkou infrastrukturu, zatímco malé a střední podniky a mikropodniky jsou obvykle z těchto prostředků vyloučeny, a to i navzdory jejich významu coby páteře evropské ekonomiky a generátora kvalitních pracovních míst;

U.  vzhledem k tomu, že podniky sociální ekonomiky sestávají ze 2 milionů podniků (10 % z jejich celkového počtu v EU), které zaměstnávají více než 14 milionů lidí, což představuje okolo 6,5 % pracovníků v EU;

V.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony čelí značným obtížím spojeným s jejich zvláštními charakteristikami, jež omezují jejich potenciál růstu; vzhledem k tomu, že se míra nezaměstnanosti v těchto regionech pohybuje od 15 % do 32,4 %;

W.   vzhledem k tomu, že své základní právo na volný pohyb a na život a práci v jiné zemi EU v současné době uplatňuje 6,9 milionu občanů EU; vzhledem k tomu, že existuje více než 1,1 milionu přeshraničních nebo příhraničních pracovníků; vzhledem k tomu, že volný pohyb osob je základním předpokladem většího sbližování evropských zemí;

X.   vzhledem k tomu, že zvyšující se počet uprchlíků v Evropě si žádá solidaritu a vyváženější a větší úsilí ze strany členských států a regionálních a místních orgánů, pokud jde o integrační opatření, jako je sociální pomoc v souladu s příslušnými právními předpisy EU v oblasti azylu a střednědobé až dlouhodobé kroky a strategie pro přijímání a integraci uprchlíků do společnosti;

Investice do lidí

1.   zdůrazňuje, že potřeba investovat do sociálního rozvoje není jen prostředkem, jak zaručit dosažení udržitelného a inkluzivního hospodářského rozvoje a konvergence, ale že musí být zvláštním cílem sama o sobě; zdůrazňuje proto význam kvality ukazatelů zaměstnanosti, chudoby a nerovnosti; vítá výzvu Komise k investování do oblasti služeb, jako jsou podpora bydlení, zdravotní péče, péče o děti a rehabilitační služby; zdůrazňuje, že hlavním cílem veškeré politiky EU by měla zůstat hospodářská a sociální soudržnost a že je třeba vynaložit více úsilí na provádění komplexnějšího a objektivnějšího hodnocení na základě rozmanitosti a charakteristik členských států;

2.   vítá skutečnost, že v roční analýze růstu Komise zdůrazňuje, že je třeba věnovat více pozornosti sociální spravedlnosti v kontextu nových vnitrostátních, stabilizačních a reformních programů, a do postupu při makroekonomické nerovnováze přidává tři ukazatele zaměstnanosti (míru aktivity, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost); naléhavě žádá, aby měly tyto ukazatele skutečně stejnou váhu jako stávající ukazatele, což jim umožní spustit hloubkovou analýzu v příslušných členských státech a zaručit další posuzování jejich vnitřní nerovnováhy, přičemž budou navrženy a sledovány hospodářské a sociální reformy;

3.   oceňuje Komisi za to, že v rámci roční analýzy růstu postavila sociální spravedlnost do centra evropské hospodářské obnovy; zdůrazňuje konvergenční úspěchy EU vytvořením EMU a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na větší posílení sociálního sbližování v Unii; vyzývá Komisi, aby definovala a vyčíslila svoji představu sociální spravedlnosti, které má být dosaženo pomocí roční analýzy růstu na rok 2016 a evropského semestru, a zohlednila přitom politiku v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

4.  připomíná, že kvalitní zaměstnání podporující začlenění představuje zásadní pilíř sociální spravedlnosti a podporuje lidskou důstojnost pro všechny; je přesvědčen, že v tomto smyslu je třeba do středu zájmu politiky členských států a EU postavit vytváření kvalitní zaměstnanosti a růstu, zejména pokud jde o mladé lidi a generaci nad 55 let, jako prostředků budování udržitelnějších sociálních ekonomik v EU; naléhavě žádá členské státy, aby zavedly a dále rozvíjely politiku zaměstnanosti mladých lidí a přizpůsobily tuto politiku skutečným potřebám trhu práce;

5.   vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států podpořila typy spolupráce zahrnující vlády, podniky včetně sociálních podniků, vzdělávací zařízení, individualizované služby, občanskou společnost a sociální partnery, a to na základě výměny osvědčených postupů a s cílem lépe sladit systémy členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aby bylo možné bojovat proti nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, uspokojovat potřeby trhu práce a podporovat přístup k zaměstnání a jeho udržení na otevřeném trhu práce pro všechny lidi v Evropě, zejména prostřednictvím duálního odborného vzdělávání; vybízí členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery pečlivě navrhly a zhodnotily ex ante všechny strukturální reformy ve vnitrostátních vzdělávacích systémech, aby bylo zaručeno, že vzdělání poskytuje občanům náležité nástroje; vyzývá členské státy, aby do svých vzdělávacích a školících programů zahrnuly kulturu podnikání a zásady sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států podpořila širší investiční strategii celého cyklu vzdělávání a odborné přípravy, který zahrnuje všechna odvětví celoživotního učení, učení se prací a praktický výcvik a formální i neformální vzdělávání;

6.   konstatuje, že vzdělávací úsilí se zaměřuje zejména na mladší část pracovníků, ale mnohé členské státy potřebují širší zaměření na vzdělávání pracovní síly, včetně možností týkajících se vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání; zdůrazňuje, že nedostatečné investice do vzdělávání, zejména do digitálních dovedností, představují hrozbu pro konkurenční postavení Evropy a zaměstnavatelnost evropských pracovníků; vybízí proto členské státy, aby upřednostňovaly široce zaměřené vzdělávání v oblasti digitálních dovedností; vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států prosazovala širší investiční strategii pro celý cyklus vzdělávání a odborné přípravy, zahrnující všechna odvětví celoživotního učení, učení se prací a praktický výcvik, duální vzdělávání a formální i neformální vzdělávání, a aby zohlednila potřebu zlepšit vzdělávání dospělých s cílem reagovat na demografické změny lepším přizpůsobením systémů členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce; vyzývá členské státy, aby podporovaly učňovské vzdělávání a plně využily prostředky programu ERASMUS+, které jsou k dispozici pro učně, s cílem zaručit kvalitu a přitažlivost tohoto druhu odborné přípravy;

7.   zdůrazňuje, že je třeba do lidí investovat co možná nejdříve v jejich životě, aby se snížila nerovnost a podpořilo sociální začlenění v nízkém věku; vyzývá tedy k přístupu ke kvalitnímu, inkluzivnímu a dostupnému předškolnímu vzdělávání a péči pro všechny děti ve všech členských státech;

8.   připomíná význam dovedností a schopností získaných v neformálním a informálním vzdělávacím prostředí z hlediska zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí a lidí, kteří byli po nějakou dobu mimo trh práce kvůli pečovatelským povinnostem; zdůrazňuje proto, že je důležité vytvořit systém uznávání neformálních a informálních druhů znalostí a zkušeností, zejména těch, které byly získány prostřednictvím dobrovolné činnosti; zastává názor, že ucelená certifikace a vzájemné uznávání kvalifikací přispěje k tomu, že bude překlenuta propast mezi nedostatkem dovedností na evropských trzích práce na jedné straně a mladými uchazeči o práci na straně druhé; trvá na tom, aby při uplatňování rámcového přístupu zaměřeného na celoživotní učení, který směřuje k flexibilní vzdělávací dráze uznávající jak formální, tak neformální a informální učení, byla podporována spravedlnost a sociální soudržnost a poskytnuty pracovní příležitosti zranitelnějším skupinám;

9.   vítá návrh Komise posílit záruku pro mladé lidi na celostátní, regionální a místní úrovni a poukazuje na jejich význam pro přechod ze školy do zaměstnání; lituje však toho, že záruka pro mladé lidi nebyla v mnoha členských státech účinně provedena; zdůrazňuje, že je třeba na místní, celostátní i evropské úrovni zaručit vhodné typy spolupráce mezi veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti a sociálními podpůrnými službami, včetně obvyklých a individualizovaných podpůrných služeb; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby k záruce pro mladé lidi získali přístup také mladí lidé, kteří čelí mnohonásobnému vyloučení a extrémní chudobě; ohledem na to vyzývá Komisi, aby zvážila cílený přezkum záruky pro mladé lidi a jejích finančních nástrojů, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; je přesvědčen, že Komise může sehrát roli v zaměření pozornosti členských států na potřebu jednat a usnadnit výměnu osvědčených postupů ohledně toho, jak nejlépe bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí;

10.   vítá iniciativu Komise ohledně individuálního přístupu k dlouhodobě nezaměstnaným, je však znepokojen svízelnou situací více než 12 milionů dlouhodobě nezaměstnaných v Evropě; domnívá se, že takovýto přístup bude vyžadovat zvýšené úsilí, co se týče lidských zdrojů, přičemž bude nutné, aby účastníci s potřebnou úrovní vzdělání byli schopni poradit nezaměstnaným, jak překonat možné mezery ve vzdělání nebo odborné přípravě; žádá o dostatečnou podporu pro uchazeče o zaměstnání v podobě poskytování integrovaných služeb a přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě k překonání případných mezer; zdůrazňuje, že profesní rekvalifikační procesy vyžadují odpovídající finanční zdroje, které je třeba směřovat k nezaměstnaným osobám všech věkových kategorií, a že k tomu, aby byla aktivní politika v oblasti zaměstnanosti účinná, musí zahrnovat požadavky na příslušné vnitrostátní orgány a zaměstnavatele, jakož i na dlouhodobě nezaměstnané;

11.  připomíná, že integrace dlouhodobě nezaměstnaných osob je rozhodující pro jejich sebevědomí, duševní pohodu a budoucí rozvoj a je klíčová pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a přispěje k zaručení udržitelnosti vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení; domnívá se, že je třeba vzít v úvahu sociální situaci těchto občanů a jejich potřeby; zdůrazňuje však, že 12,7 % osob v produktivním věku trpí chudobou pracujících (na základě údajů za rok 2014 se jedná o zvýšení z 11 % v roce 2009), takže je nezbytný přístup zahrnující integrované aktivní začleňování a sociální investice; vyzývá Komisi, aby v souladu se strategií Evropa 2020 zapojila členské státy do strategií a opatření ke snížení chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá Komisi, aby podpořila snahy o vytvoření inkluzívních příležitostí k celoživotnímu vzdělávání pro pracovníky a uchazeče o práci všech věkových kategorií a aby co nejdříve přijala opatření ke zlepšení přístupu k finančním prostředkům EU a případně uvolnila další zdroje, jako tomu bylo v případě Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

12.   zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zajistit, aby se snahy EU v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení aktivně zaměřovaly na vzrůstající počty bezdomovců, jež v současnosti nejsou zachyceny ukazateli používanými k měření cíle EU v oblasti chudoby, avšak představují znepokojivou sociální skutečnost, jež má každoročně dopad nejméně na 4 miliony osob[21];

13.   zdůrazňuje potřebu rychle a účinně reagovat na potřeby nezaměstnaných lidí ve věku nad 55 let; vyzývá Komisi i členské státy, aby podporovaly flexibilní pracovní řešení pro tuto skupinu (včetně zaměstnání na částečný úvazek nebo dočasných pracovních míst), jež by splňovala jejich konkrétní potřeby a zajistila, aby tito lidé neopouštěli předčasně pracovní prostředí; zdůrazňuje důležitou úlohu starších lidí na pracovišti při předávání svých znalostí a zkušeností mladším pracovníkům, např. tím, že budou zapojeni do školících procesů, čímž se zajistí, aby pracovníci nad 55 let věku nezůstali nezaměstnaní;

Strukturální reformy provedené sociálním a odpovědným způsobem

14.   konstatuje, že EU jako celek i řada členských států EU nadále trpí strukturálními problémy, jež je naléhavě nutné řešit; je znepokojen sociálním dopadem opatření fiskální korekce, která se zaměřují na snížení výdajů, a zdůrazňuje, že by hospodářská politika měla být v souladu s článkem 9 SFEU; poukazuje na to, že je třeba nadále upřednostňovat veřejné i soukromé investice a společensky a ekonomicky vyvážené strukturální reformy, které snižují nerovnosti, a podporovat udržitelný růst a zodpovědnou fiskální konsolidaci (s ohledem na udržitelnost dluhu, ekonomický cyklus a investiční mezery), včetně politiky v oblasti příjmů prostřednictvím boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňové povinnosti, čímž se posílí vývoj směrem k větší soudržnosti a vzrůstající sociální konvergenci; domnívá se, že tato politika podporuje příznivé prostředí pro podnikání a veřejné služby s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa a sociální pokrok a podpořit investice, které mají jak sociální, tak hospodářský přínos; zdůrazňuje, že tyto priority budou dosaženy pouze tehdy, pokud budou jako společná strategie upřednostňovány odpovídající investice do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání; trvá na zapojení sociálních partnerů, pokud jde o strukturální reformy a politiky na trhu práce;

15.   zdůrazňuje, že sociálně odpovědné reformy musí být založeny na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivě rozděleném bohatství – tento model zajišťuje rovnost a sociální ochranu, chrání zranitelné skupiny a zlepšuje životní podmínky všech občanů;

16.   zdůrazňuje, že je potřeba podporovat a chránit sociálně tržní hospodářství, které poskytuje rámec, v němž konkurenceschopnost a vysoké sociální standardy přispívají k sociální spravedlnosti a sociální spravedlnost pak podněcuje konkurenceschopnost; dále zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt rovnováhu mezi hospodářskými hledisky a potřebou zajistit účinnou fiskální konsolidaci, udržitelné hospodářství, skutečnou sociální soudržnost a zvýšenou sociální ochranu; vyzývá Komisi, aby rozšířila svůj postoj k platební neschopnosti a bankrotu[22] a zlepšila restrukturalizaci dluhu a programy „druhé šance“;

17.   zdůrazňuje, že roční analýzy růstu by měly soudržněji hodnotit vývoj nerovnosti v Evropě prostřednictvím hospodářských ukazatelů, jako jsou koeficienty Giniho a Palmův;

18.  vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do platformy pro nehlášenou práci a v návaznosti na výměnu osvědčených postupů přijaly konkrétní opatření s cílem řešit nehlášenou práci, tzv. schránkové firmy a předstíranou samostatně výdělečnou činnost, protože ohrožují jak kvalitu práce, tak přístup pracovníků k systémům sociální ochrany i vnitrostátní veřejné finance, což vede k nekalé hospodářské soutěži mezi evropskými podniky; vyzývá členské státy, aby více usilovaly o to, aby se nehlášená práce změnila v práci hlášenou a přiměřeně vybavily inspektoráty práce, jakož i posílily mechanismy inspekce práce a navrhly opatření, která by umožnila pracovníkům přejít z šedé ekonomiky do oficiální ekonomiky s cílem získat přístup k systémům na ochranu zaměstnanců; vybízí členské státy, aby jako jednu z pobídek pro stabilní smlouvy uplatňovaly míru zdanění ve vztahu ke stupni stability a kvalitě různých forem pracovněprávních vztahů;

19.   domnívá se, že mzdový rozptyl zvyšuje nerovnost a škodí produktivitě a konkurenceschopnosti podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly opatření ke zlepšení kvality pracovních míst s cílem omezit segmentaci trhu práce v kombinaci s opatřeními ke zvýšení minimálních mezd na odpovídající úroveň v souladu se zásadou subsidiarity a k posílení kolektivního vyjednávání a postavení pracovníků v systémech stanovování mezd, s cílem snížit mzdový rozptyl; je přesvědčen, že to vše by mělo být provedeno s cílem podpořit celkovou poptávku a hospodářské oživení, snížit mzdové nerovnosti a bojovat proti chudobě pracujících;

20.  domnívá se, že pečlivě zvážená flexikurita přispívá k zabránění pracovní roztříštěnosti a k podpoře zachování udržitelné kvalitní zaměstnanosti, obává se však, že v řadě členských států není flexikurita dostatečně uplatňována; vyzývá členské státy a Komisi, aby při uplatňování modelu flexikurity zajistily v případě potřeby ochranu pracovních práv a norem sociálního zabezpečení; vyzývá členské státy, aby modernizovaly své právní předpisy na ochranu zaměstnanců, a podpořily tak větší stabilitu při přechodu mezi pracovními místy, a to v příslušných případech i prostřednictvím větší spolupráce mezi veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, a přístup zaměstnanců k sociálnímu zabezpečení a sociálním právům; poukazuje na to, že několik členských států provedlo reformy, jejichž pozitivní výsledky jsou patrné například ve zvyšování míry zaměstnanosti, ale lituje toho, že v některých případech upřednostnily reformy trhu práce flexibilitu na úkor pracovní jistoty, což vede k nejistotě a nedostatečné ochraně zaměstnání; vyzývá Komisi, aby posílila monitorování nekorektních praktik v soukromém i veřejném sektoru, které spočívající v na sebe navazujících smlouvách na dobu určitou a jiných na sebe navazujících atypických smluv;

21.  vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu celkový vývoj příjmů pracovníků veřejných služeb, případně i minimálních příjmů, aniž by byl dotčen růst produktivity, a to udržitelným a stabilním způsobem, který by neohrozil jejich vlastní pravomoci;

22.   vítá iniciativu Komise týkající se investic do lidského kapitálu s cílem obnovit úroveň zaměstnanosti a udržitelný růst, ale je velmi znepokojen tím, že veřejné výdaje na vzdělávání zaznamenaly od roku 2010 pokles o 3,2 %[23], přičemž k poklesu došlo v jedenácti členských státech v posledním roce, u něhož jsou údaje k dispozici (2013); zdůrazňuje, že v zájmu účinnosti by měly být tyto reformy zaměřeny na učební osnovy žáků a veřejný sektor;

23.  zdůrazňuje, že v současné situaci je důležitá aktivní politika na podporu trhu práce; vyzývá členské státy, aby rozšířily působnost a účinnost své aktivní politiky na trhu práce;

24.  konstatuje, že posun k digitální ekonomice je zapotřebí řešit zvyšováním odborné kvalifikace, odbornou přípravou a hledáním nových forem zaměstnání;

25.   vyzývá členské státy, aby postupně přesouvaly daňové zatížení z práce na jiné zdroje způsobem, který by neohrožoval ani nejzranitelnější skupiny ve společnosti, zejména špatně placené pracovníky, ani celkovou konkurenceschopnost, a aby zároveň zajistily dlouhodobou udržitelnost veřejných důchodových systémů a odpovídající financování systémů sociálního zabezpečení a sociální ochrany; rovněž vyzývá členské státy, aby uplatňovaly daňové předpisy, které by podpořily pobídky pro podnikání a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi a také pro osoby nad 55 let, aby bylo možné využít odborné zkušenosti těchto pracovníků a zajistit předání jejich znalostí a posílit projekty v oblasti výzkumu a inovací v rámci evropských podniků; naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory podnikání mladých lidí snížily administrativní zátěž;

26.  vyzývá, aby se v rámci evropského semestru a roční analýzy růstu posoudil význam politiky v oblasti příjmů, včetně důchodů, ukazatelů příjmů a fiskální politiky, aby se zajistila sociální soudržnost a zvrátily trendy prohlubující nerovnost;

27.   vyzývá členské státy, aby posoudily své současné systémy sociální ochrany a zvýšily investice do nich, a zajistily tak jejich účinnost, pokud jde o boj s chudobou a nerovností a jejich odstraňování, a zároveň zajistily jejich udržitelnost s ohledem na očekávané demografické, hospodářské a nové sociální výzvy a zlepšily odolnost hospodářství členských států během krize; zdůrazňuje, že kvalitní systémy sociálního zabezpečení a sociální investice jsou velmi důležité pro to, aby si Evropa udržela svou hlavní konkurenční výhodu, tj. vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a produktivní společnosti;

28.  v souladu se zásadou subsidiarity si členské státy mají podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří „pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech; domnívá se, že by důchodové systémy měly poskytovat záruky proti chudobě ve stáří a že z tohoto důvodu je nutné provádět politiku, která by zajistila silný, udržitelný a přiměřený první důchodový pilíř;

29.   vybízí členské státy, aby se maximálně vynasnažily odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a přijaly aktivnější opatření na podporu účasti žen v pracovním trhu; vyzývá členské státy a Komisi, aby případně v souladu se zásadou subsidiarity a za pomoci sociálních partnerů propagovala rodinně zaměřenou politiku, která by zajistila lepší péči o další závislé osoby a také rodičovské možnosti, jako např. formou vhodných ustanovení týkajících se mateřské a rodičovské dovolené a finančně přístupné péče o děti, která by zajistila dobré podmínky pro děti, tak aby měly pečující osoby stejný přístup na pracovní trh, aby bylo možné dosáhnout větší vyváženosti mezi soukromým a pracovním životem, což je důležité zejména při zapojování žen do pracovního trhu; vybízí členské státy, aby se věnovaly otázce trvale nízké porodnosti v EU a zvážily uplatňování příznivější daňové diferenciace podle počtu dětí v domácnosti; vyzývá členské státy, aby podporu rodinám zabezpečila nejen ve formě financí, ale i služeb;

30.  konstatuje, že nízká míra zalidnění nebo značně rozptýlené obyvatelstvo vedou k významnému zvýšení nákladů na poskytování veřejných služeb, jako je např. zdravotní péče či vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby při analýze dopadů demografických změn a jejich vlivu na udržitelnost veřejných financí přihlédly k příčinám a důsledkům těchto jevů;

31.  zdůrazňuje, že mají-li se prostředky fondu EFSI investovat efektivně, je nutné, aby se pozornost soustředila na nové investice do oblastí, o něž investoři přestávají jevit zájem, spíše než na nahrazování investičních prostředků, které by byly generovány jinde, či na vysoce ziskové investice, které by byly realizovány v každém případě; opakuje svou výzvu týkající se významu investic do lidského kapitálu a dalších sociálních investic, jako je například zdravotní péče, péče o děti a dostupné bydlení, a potřeby účinného uplatňování balíčku týkajícího se sociálních investic;

32.  vybízí Komisi a členské státy, aby do zjišťování překážek pro investice zapojily všechny úrovně státní správy a příslušné zúčastněné strany a zaměřily se na regiony a odvětví, v nichž je to nejvíce zapotřebí, a aby poskytly vhodné nástroje, v jejichž rámci by se spojilo veřejné financování se soukromým;

Oživení udržitelného růstu na základě opětovného zahájení investic

33.   zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelný růst podporující začlenění vedoucí k vytváření většího množství kvalitních pracovních míst a hmatatelných šancí pro všechny, i pro mladé lidi, a to s cílem reagovat na vnitřní a vnější problémy, jimž EU čelí; podotýká, že s cílem zajistit udržitelnost zaměstnanosti by se měla větší pozornost věnovat přizpůsobení stávajících pracovních míst, a to i pracovních míst pro ohrožené skupiny obyvatel, rychle se měnícímu pracovnímu trhu a nově vznikajícím odvětvím;

34.   vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na mikropodniky a malé a střední podniky, které jsou klíčovým prvkem při zajišťování udržitelného a inkluzivního rozvoje a vytváření pracovním míst, a aby vyrovnaly rozdíly v poměru mezi muži a ženami, pokud jde o samostatně výdělečnou činnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly daňové režimy navazující na udržitelné modely podnikání, které by upřednostňovaly inovativní začínající podniky a usnadňovaly vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, aby sledovaly vliv daňových pobídek na udržitelný rozvoj a aby vytvořily mechanismy, jež by mohly tyto podniky podnítit k dosažení tohoto cíle nebo fungování v mezinárodním měřítku; zdůrazňuje proto, že na úrovni EU je zapotřebí uplatňovat v oblasti průmyslu komplexní politiku, která by jí umožnila řešit výzvy, jež před ní staví konkurenční společnosti ze zemí mimo EU;

35.   vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy přijala opatření za účelem poskytování lepších informací o všech evropských fondech a programech, jež mají potenciál podpořit podnikání, investice a přístup k financování, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES), Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI); opětovně poukazuje na význam zásady partnerství, přístupu zdola nahoru a přidělování odpovídajících zdrojů;

36.  vyzývá Komisi k ucelenému vyhodnocení všech těchto programů, aby se předešlo rozporům mezi cíli a požadavky a aby se snížila byrokracie; domnívá se, že součástí této revize by měla být analýza jejich realizace ze strany každého členského státu, aby byla zaručena větší spravedlnost, pokud jde o jejich přístup k finančním prostředkům;

37.  domnívá se, že Evropský sociální fond by měl věnovat více zdrojů na financování zapojení nezaměstnaných pracovníků do vzdělávacích programů i v dalších členských státech EU než jen v zemi jejich původu, a usnadnit tak jejich integraci na jimi zvoleném evropském trhu práce a posílit evropské občanství;

38.  žádá členské státy, aby vypracovaly politiku, která by podpořila podnikavost mladých lidí, a to již od raného věku, a které by poskytovaly příležitosti pro stáže a návštěvy v podnicích;

39.   v zájmu stimulace podnikání mezi mládeží vyzývá členské státy k podpoře sdružení a iniciativ, které pomáhají mladým podnikatelům při rozvoji inovativních projektů na základě administrativní, právní a organizační podpory;

40.   upozorňuje, že podniky v sociální ekonomice, a to i podniky poskytující sociální služby, narážejí při získávání veřejných nebo soukromých finančních prostředků na ještě větší obtíže než tradiční podniky, mimo jiné proto, že zástupci finančních zprostředkovatelů neznají realitu těchto podniků; zdůrazňuje, že je třeba jim poskytnout větší podporu, zejména pokud jde o přístup k různým formám financování, jako jsou evropské fondy; zdůrazňuje rovněž, že mají-li se podpořit sociální podniky, je nutno omezit byrokracii; poukazuje na to, že je nutné vytvořit pro tyto podniky právní rámec, např. na základě evropského statutu pro družstevní společnosti, sdružení, nadace a vzájemné společnosti, který by uznal jejich činnost v rámci EU a zabránil nekalé konkurenci; vyzývá Komisi, aby podporovala investice do sociální ekonomiky, a s potěšením konstatuje, že část finančních prostředků na program EaSI je vyhrazena na pomoc podnikům sociální a solidární ekonomiky při získávání finančních prostředků;

41.  vyzdvihuje vysokou společenskou a ekonomickou hodnotu investic do sociální ochrany, včetně sociálních služeb; konstatuje, že v případě těchto sociálních investic by měla být zajištěna větší flexibilita v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, čímž by se podpořily investice členských států do sociálních služeb v zájmu pozitivního sociálního a hospodářského rozvoje;

Lepší využití evropských fondů k podpoře sociální, hospodářské a územní soudržnosti

42.   vítá vytvoření fondu EFSI v průběhu prvního roku jeho realizace a jeho úlohu, která spočívá v podpoře nejlepších projektů na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby zajistila, že fond EFSI umožní lepší sociální a hospodářskou konvergenci členských států a jejich regionů uvnitř EU a že v souladu s cíli politiky soudržnosti využijí možnosti přístupu k tomuto fondu všechny členské státy; vyzývá Komisi, aby monitorovala a kontrolovala investice v rámci fondu EFSI; domnívá se, že by měla být zveřejněna zpráva, která by podrobila auditu ekonomický a sociální dopad těchto investic v reálných hodnotách a změřila jej;

43.  poukazuje na to, že investiční priority musí být zaměřeny na projekty infrastruktury prováděné tam, kde jsou zcela zřejmě potřebné, aby byla zajištěna větší soudržnost, sociální spravedlnost, rozvoj lidského kapitálu nebo posílen udržitelný inkluzivní růst; vyzývá Komisi, aby vyžadovala jak předchozí předložení očekávaných sociálních a hospodářských výsledků veškerých investičních projektů financovaných ze strany EU, tak jejich následné monitorování a hodnocení; poukazuje na to, že je nutné zabránit negativnímu vlivu, který by mohly mít tyto projekty na životní prostředí;

44.   s ohledem na obtíže členských států, pokud jde o plné využití evropských fondů, zdůrazňuje, že EU musí zaručit řádné a lepší využívání svých investic, které je třeba sladit s jejími prioritami a základními hodnotami uvedenými ve smlouvách a v Listině základních práv, a účinné řízení svých zdrojů a musí také snížit administrativní zátěž a omezit překážky související s přístupem k těmto programům, jejich prováděním a hodnocením; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby měly stejnou možnost přístupu k financování všechny podniky; vyzývá Komisi, aby zajistila podrobné monitorování využívání fondů EU;

45.  vítá výzvu Komise určenou členským státům, aby zvýšily své sociální investice s cílem posílit evropskou hospodářskou, územní a sociální soudržnost, zejména do (formální i neformální) zdravotní a dlouhodobé péče a do sociálních služeb, péče o děti, podpory bydlení a rehabilitačních služeb; vyzývá podniky a další způsobilé příjemce, aby lépe využívaly investiční mechanismy, které poskytují evropské fondy a jež lze uplatnit přímo; vyzývá Komisi dále k tomu, aby sledovala, zda jsou doporučení EU členskými státy řádně prováděna;

46.  zdůrazňuje, že osoby poskytující formální, ale zejména neformální péči jsou důležitým předpokladem pro zvládnutí rychle rostoucí poptávky budoucích systémů péče v Evropě; vyzdvihuje potřebu zlepšit sociální ochranu pečujících rodinných příslušníků, kteří musí často omezit své placené zaměstnání, aby mohli zajišťovat neplacenou péči, v důsledku čehož ztrácejí svůj nárok na sociální zabezpečení;

47.  uznává úsilí Komise o větší využívání evropských strukturálních a investičních fondů na podporu provádění doporučení pro jednotlivé země a bere na vědomí návrh Komise týkající se financování technické pomoci, který předložila členským státům; zdůrazňuje, že tyto finanční prostředky by se neměly využívat pouze k provádění doporučení pro jednotlivé země, protože by to znamenalo, že by mohlo případně dojít k opomíjení dalších důležitých investičních oblastí;

48.   souhlasí s tím, že je třeba rozvinout proces vzestupné ekonomické a sociální konvergence za účelem podpory sociální, ekonomické a územní soudržnosti mezi členskými státy a jejich regiony a v jejich rámci, zdůrazňuje však, že je třeba vnímat jej jako cíl společného projektu, ve kterém hraje hlavní úlohu sociální dialog a zapojení všech příslušných zainteresovaných stran; poukazuje na to, že sociální politika je součástí společných pravomocí rozdělených mezi EU a členské státy a že úloha EU v této oblasti je v souladu s článkem 153 SFEU a se zásadou subsidiarity omezena na podporu a doplňování činnosti členských států;

49.  vyzývá k boji proti hospodářským nerovnostem, které brání dlouhodobému hospodářskému růstu; zdůrazňuje, že dochází k prohlubování rozdílů mezi nejchudšími regiony a zbytkem EU, a vyzývá k tomu, aby se na úrovni EU a členských států bezodkladně vyvíjelo cílené úsilí na podporu soudržnosti a růstu v těchto regionech; vyzývá v souladu s tím Komisi a členské státy, aby zvýšily strategické investice s cílem posílit konkurenceschopnost v souladu s cíli stanovenými v článku 174 SFEU, a to zejména v těch regionech, které jsou podstatným a trvalým způsobem znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami;

50.  vyzývá Komisi, aby zlepšila uplatňování článku 349 SFEU s cílem lépe začlenit nejvzdálenější regiony do Evropy regionů a odlišit přitom politiku EU, aby byla zaručena rovnost mezi regiony a podpořeno jejich další sbližování; zdůrazňuje, že je nezbytné i nadále věnovat zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, a to nejen pokud jde o přidělování prostředků, ale i o sledování dopadu, který mohou mít jednotlivé oblasti evropská politiky na jejich sociální situaci a míru zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropská rozhodnutí a příděly finanční prostředků budou řádně monitorovány a přinesou výrazné zlepšení kvality života občanů v nejvzdálenějších regionech;

51. vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období prozkoumala možnost navýšení finančních prostředků z Evropského sociálního fondu s cílem zajistit přiměřenost jeho cílů a přihlédnout k nově přijatým výzvám, které představuje dlouhodobá nezaměstnanost či integrace uprchlíků; vyzývá také k tomu, aby byl v rámci víceletého finančního rámce, jak bylo dohodnuto, vytvořen konkrétní program pro ty subregiony EU, v nichž míra nezaměstnanosti přesahuje 30 %;

Sociální začleňování jako příležitost pro společnost

52.   vítá, že byly obnoveny integrované hlavní směry strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že od založení strategie Evropa 2020 došlo k zvýšení její relevance, a vyzývá členské státy, aby rozšířily její provádění v praxi; žádá Komisi a Radu, aby bedlivěji monitorovaly její celkové provádění a provádění na úrovni členských států; považuje za nezbytné zahájit plánování scénáře pro období po roce 2020 ve spojitosti s cíli udržitelného rozvoje;

53.   je znepokojen tím, že práce již sama o sobě není zárukou toho, že se člověk vymaní z chudoby, ani nejlepším nástrojem k zajištění sociálního začlenění, jelikož v roce 2014 trpělo chudobou 12,7 % osob v produktivním věku, přestože byli zaměstnaní, což představuje oproti 11 % v roce 2009 zvýšení; vyzývá Komisi, aby pro EU předložila integrovanou strategii zaměřenou na boj s chudobou, aby bylo možné bojovat proti mnohostrannému charakteru chudoby ve všech skupinách, zejména u nejvíce ohrožených skupin, a podporovat jejich integrované aktivní zapojení, které by se zakládalo na právu na řádnou sociální ochranu; v tomto smyslu opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila iniciativu, která by podpořila zavedení minimální mzdy v členských státech, aniž by došlo k porušení zásady subsidiarity;

54.   vyzývá členské státy, aby zavedly a monitorovaly účinnější, účelnější a inkluzivnější formy systémů sociální ochrany a podpory příjmů, a zajistily tak, aby tyto systémy poskytovaly přiměřenou životní úroveň nezaměstnaným a osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením, a současně zaručily, že takové mechanismy nepovedou k zachování sociální závislosti, nýbrž že zajistí přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a možnostem, jak vstoupit na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy ohledně účinnosti minimálního příjmu při snižování nerovnosti a sociálního vyloučení v Evropě;

55.   vyzývá členské státy, aby v souladu s příslušnými právními předpisy v oblasti udělování azylu přijaly nezbytná opatření, která by zajistila zapojení uprchlíků, migrantů legálně se nacházejících na území EU a žadatelů o azyl do společnosti; upozorňuje nicméně na to, že tato opatření mohou být účinná, pouze budou-li uplatňována a prováděna všemi členskými státy; domnívá se, že takový přístup bude vyžadovat přidělení příslušných finančních prostředků, které v tak nestabilní situaci nemohou poskytovat pouze členské státy; vyzývá Komisi, aby v rámci přehodnocení víceletého finančního rámce v polovině období poskytla financování požadované k vytvoření takovéto ucelené strategie v oblasti migrace; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly odpovídající opatření s cílem pomáhat uprchlíkům usadit se a začlenit se do společnosti a aby zajistily, aby veřejné služby disponovaly dostatečnými zdroji a včas předvídaly požadavky, které na ně bude klást usnadňování jejich hladkého přestupu na trh práce, včetně mechanismů uznávání dovedností a kvalifikace; domnívá se, že místní orgány a sociální partneři by měli hrát klíčovou úlohu při usnadňování začlenění migrantů na trh práce a při snaze o to, aby nebyli v pracovním procesu obětí zneužívání;

56.  naléhavě vybízí členské státy, aby ve svém právu provedly a uplatňovaly všechna ustanovení obsažená v aktualizovaném evropském programu pro migraci; s politováním konstatuje, že Komise musela přijmout 40 rozhodnutí o nesplnění povinnosti proti několika členským státům, včetně tzv. „výzvy“ (zahajující postup při nesplnění povinnosti) zaslané 19 členským státům, které nepřijaly opatření nezbytná k provedení směrnice o podmínkách přijímání ve svém právu; podporuje Komisi v jejím úsilí o posílení evropského programu pro migraci;

57.  s ohledem na stárnutí občanů Evropy a na vysokou míru nezaměstnanosti mezi mládeží v některých částech EU upozorňuje členské státy na sociální riziko, které s sebou nese neschopnost zaručit udržitelnost, bezpečnost, přiměřenost a účinnost systémů sociálního zabezpečení během nadcházejících desetiletí; vybízí proto členské státy, aby vypracovaly strategii, která by zajistila, že ve společnosti zůstane aktivní větší množství osob;

58.   vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly při odstraňování překážek spravedlivé pracovní mobility, jelikož volný pohyb je v EU základním právem, a aby jednaly na jednu stranu tak, aby došlo ke zvýšení míry zaměstnanosti, a na druhou stranu tak, aby bylo zajištěno, že se s pracovníky využívajícími možností mobility v rámci EU bude zacházet stejně jako s pracovníky daného členského státu, že nebude docházet k jejich zneužívání nebo diskriminaci a že budou zaručena jejich práva v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly pracovní mobilitu mezi členskými státy v celé EU jakožto prostředek k vytváření možností jak pro pracující, tak i pro společnosti; vyzývá členské státy, aby využívaly a propagovaly dostupné evropské nástroje určené k usnadnění této pracovní mobility, obzvláště evropskou síť pracovních míst EURES; vybízí členské státy, aby v přeshraničních regionech, v nichž je pracovní mobilita vysoká již dnes, rozvíjely přeshraniční partnerství EURES s cílem pomáhat pracovníkům s jejich plány v oblasti mobility;

60.  vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní plán, jak bude využit evropský semestr k prosazování zásad obsažených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením;

61.  tvrdí, že sociální dialog je klíčovým nástrojem ke zlepšování pracovních podmínek, a že aby bylo možné zajistit nejlepší možné podmínky pro dialog mezi sociálními partnery, je v této souvislosti základní podmínkou existence silných odborových svazů, podíl zaměstnanců na rozhodování o otázkách týkajících se jejich podniku a posílení kolektivních dohod; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily kvalitu sociálního dialogu také na evropské úrovni a zajistily včasnou a smysluplnou konzultaci se sociálními partnery, která by umožnila provádění potřebných analýz a začleňování návrhů do rozhodovacích procesů;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o vyřešení problému sociálního a mzdového dumpingu v EU, který výrazně poškozuje dotyčné pracovníky a systémy sociálního zabezpečení členských států; vyzývá dále k tomu, aby byli do tohoto úsilí začleněni sociální partneři na všech úrovních;

Lepší koordinace evropského semestru

63.   vítá doporučení Komise ohledně eurozóny, které slučuje společnou analýzu a definici strategií sociálního a ekonomického rozměru členských států v rámci hospodářské a měnové unie (HMU), přičemž zdůrazňuje, že tato kritéria je třeba uvést do souladu; varuje nicméně před možným vytvářením dvourychlostní EU;

64.   domnívá se, že východiskem k posílení sociálního rozměru musejí být doporučení týkající se eurozóny, a sice pokud jde o:

a) rozšířené mechanismy demokratické odpovědnosti na úrovni EU a členských států, včetně interinstitucionální dohody s Evropským parlamentem, a zajištění toho, aby podmínky ke sledování každého kroku v rámci evropského semestru měly všechny parlamenty zemí, které jsou součástí eurozóny;

b) sociální rozměr zaměřený na zachování evropského sociálně tržního hospodářství, včetně usilování o lepší mzdové úrovně pokud možno ve formě minimální mzdy stanovených na důstojné úrovni a se zapojením sociálních partnerů, a to v souladu se zásadou subsidiarity;

c) konání společných zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) a Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) s cílem podporovat koordinovanou socio-ekonomickou politiku směřující ke zvýšení konkurenceschopnosti v Evropě a udržitelně podpořit růst a tvorbu kvalitních pracovních míst;

d) zasedání ministrů práce a sociálních věci eurozóny s cílem lépe zohledňovat její sociální rozměr a řádně řešit problém sociálních rozdílů;

65.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila návrh na vytvoření pilíře pro sociální práva, který by byl schopen zajistit stejné podmínky v celé EU a který by byl součástí snahy o vybudování skutečně celoevropského pracovního trhu a také prostředkem k podporování většího hospodářského a sociální sbližování, s cílem vyřešit ekonomické a sociální nerovnosti, které existují v rámci členských států a mezi nimi;

66.  vyzývá Komisi, aby přiměřeně monitorovala provádění doporučení pro jednotlivé země, přijímala v této věci následné kroky a zajišťovala vhodné zaměření na otázky zaměstnanosti a sociálního začleňování;

67. požaduje, aby strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění hrála větší roli, a aby se cíle této strategie, zejména v sociální oblasti, odrážely ve všech nástrojích evropského semestru, včetně doporučení pro jednotlivé země, rovným dílem;

68.   vítá skutečnost, že Komise v případě evropského semestru jasně rozlišila evropskou a vnitrostátní fázi; zdůrazňuje, že je třeba více koordinovat evropské orgány při navrhování, provádění a hodnocení evropské strategie pro udržitelný a inkluzivní růst; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vytvořila jasný program, který by zahrnoval také sociální partnery, parlamenty členských států a další příslušné zúčastněné strany v rámci občanské společnosti a zajistil, aby jarní summit Evropské rady představoval hlavní časový rámec pro vymezení politických priorit na základě návrhů Komise, Parlamentu a Rady; domnívá se, že Komise by mohla zajišťovat sledování a podávání zpráv, pokud jde o to, zda byly zohledněny návrhy na uplatňování některých doporučení pro jednotlivé země na základě konzultací se sociálními partnery;

69.   domnívá se, že za účelem sladění evropské politiky a politiky členských států v oblasti růstu a zajištění její vhodnosti v praxi je velmi důležité posílit úlohu sociálních partnerů na úrovni EU i členských států; zdůrazňuje, že aby bylo možné při vzestupném sbližování a vyvažování konkurenceschopnosti a spravedlnosti dosáhnout pokroku, je třeba vést ve všech fázích semestru sociální dialog; v této souvislosti vítá úsilí Komise o opětovné zahájení sociálního dialogu a přijetí racionalizovaného přístupu zavedeného v rámci roční analýzy růstu v roce 2015; upozorňuje nicméně na to, že v řadě členských států je situace na vnitrostátní úrovni i nadále neuspokojivá;

70.   je přesvědčen, že by Komise měla posílit úlohu úředníků zodpovědných za evropský semestr tím, že lépe definuje jejich cíle a funkci;

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0261.
• [2]  Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
• [3]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.
• [4]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0384.
• [5]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0389.
• [6]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.
• [7]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0261.
• [8]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0068.
• [9]  Přijaté texty, P8_TA(2014)0060.
• [10]  Přijaté texty P8_TA(2014)0010.
• [11]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.
• [12]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0043.
• [13]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0062.
• [14]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0033.
• [15]  http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR14_03/SR14_03_CS.pdf
• [16]  http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=89⟨Id=en≠wsId=2193&furtherNews=yes
• [17]  http://www.eurofound.europa.eu/european-working-conditions-surveys-ewcs
• [18]  Společná zpráva o zaměstnanosti 2016, strana 2.
• [19]  http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR14_03/SR14_03_CS.pdf
• [20]  Study on Precarious Work and Social Rights (Studie o nejisté práci a sociálních právech) (VT/2010/084), s. 164-170
• [21]  http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=9770&langId=en
• [22]  Vyjádřený v jejím doporučení ze dne 12. března 2014
• [23]  Společná zpráva o zaměstnanosti za rok 2016, strana 19.