ZPRÁVA o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2018

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2018

(2019/2125(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

– s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

– s ohledem na články 17 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie představenou dne 28. června 2016,

– s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii 2015–2019, který Rada přijala dne 20. července 2015, a na přezkum tohoto plánu v polovině období z června 2017,

– s ohledem na pokyny EU týkající na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení přijaté dne 24. června 2013,

– s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami přijaté dne 24. června 2013,

– s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, svobody projevu online i offline a obránců lidských práv,

– s ohledem na revidované obecné zásady EU pro politiku Unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které byly přijaty dne 16. září 2019,

– s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv, pokud jde o nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky, ze dne 17. června 2019,

– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“) ze dne 11. května 2011, kterou ne všechny členské státy ratifikovaly,

– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi (CETS č. 197) a Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání (CETS č. 201),

– s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

– s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

– s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů II s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ ze dne 21. září 2015,

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na dva opční protokoly k této úmluvě,

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 30. března 2007,

– s ohledem na Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin a na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel,

– s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro práva původního obyvatelstva ze dne 8. srpna 2017 určenou pro Radu OSN pro lidská práva[1],

– s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv ze dne 16. června 2011,

– s ohledem na Deklaraci OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody, přijatou dne 9. prosince 1998,

– s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), Pekingskou akční platformu a akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a na výsledky jejich hodnotících konferencí,

– s ohledem na prohlášení, které učinil vysoký komisař OSN pro lidská práva na Třetím výboru Valného shromáždění OSN v New Yorku dne 15. října 2019,

– s ohledem na zásady z Yogyakarty (o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci a pohlavní identitě) přijaté v listopadu 2006 a na deset doplňujících zásad (YP+10) přijatých dne 10. listopadu 2017,

– s ohledem na rozhodnutí Valného shromáždění OSN ze dne 28. května 2019, kterým byl 22. srpen vyhlášen Mezinárodním dnem OSN pro památku obětí násilných činů spáchaných na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení,

– s ohledem na základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP),

– s ohledem na globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci přijatý Valným shromážděním OSN ve dnech 10. a 11. prosince 2018,

– s ohledem na globální pakt o uprchlících, stvrzený Valným shromážděním OSN dne 17. prosince 2018,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)[2],

– s ohledem na protokol Rady Evropy ze dne 10. října 2018 o změně Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2018 týkající se priorit EU v Organizaci spojených národů a na 73. zasedání Valného shromáždění OSN,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. července 2018 týkající se Mezinárodního trestního soudu u příležitosti 20. výročí přijetí Římského statutu,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2016 nazvané „Důstojný život: místo závislosti soběstačnost“ (COM(2016)0234) a na následné závěry Rady ze dne 12. května 2016 o přístupu EU k nucenému vysídlení a rozvoji,

– s ohledem na závěry Rady o demokracii přijaté dne 14. října 2019,

– s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministrů zahraničí nebo zástupců 13 účastnických členských států OSN ze dne 27. září 2018 k iniciativě týkající se pozitivních příběhů o lidských právech (Good Human Rights Stories),

– s ohledem na výroční zprávu EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2018,

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti [3], ,  a na svá předchozí usnesení k předešlým výročním zprávám,

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany[4] a na své doporučení ze dne 13. března 2019 adresované Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a týkající se hodnocení následných kroků ESVČ dva roky po zprávě EP o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o pokynech EU a mandátu zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o porušování práv původních obyvatel ve světě, včetně zabírání půdy[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019–2024)[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[9],

– s ohledem na všechna svá usnesení týkající se porušování lidských práv, demokracie a právního státu (známá jako naléhavá usnesení) podle článku 144 jednacího řádu přijatá v roce 2018,

– s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v roce 2018 udělena Olehu Sencovovi, ukrajinskému filmovému režisérovi a politickému vězni drženému ve vazbě v Rusku;

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na dopis Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0051/2019),

A. vzhledem k tomu, že po celou dobu oslav 70. výročí podepsání Všeobecné deklarace lidských práv v roce 2018 zdůrazňovala EU politický význam budování globálního řádu založeného na respektování lidských práv a znovu potvrdila své hluboké a neochvějné odhodlání prosazovat a chránit lidská práva všude na světě; vzhledem k tomu, že Evropský parlament v listopadu 2018 pořádal ve svých prostorách první Týden lidských práv, v jehož průběhu připomněl milníky dosažené za dobu od přijetí deklarace a také aktuální výzvy, pokud jde o dodržování lidských práv;

B. vzhledem k tomu, že dodržování, podpora, nedělitelnost a ochrana univerzálnosti lidských práv a také prosazování zásad a hodnot demokracie, včetně právního státu, úcty k lidské důstojnosti a zásad rovnosti a solidarity, jsou jádrem etického a právního acquis EU a její společné bezpečnostní a obranné politiky (dále jen „SBOP“) i veškeré její vnější činnosti; vzhledem k tomu, že EU by se měla nadále snažit být vedoucím globálním aktérem v oblasti všeobecného prosazování a ochrany lidských práv, a to i na úrovni mnohostranné spolupráce, zejména prostřednictvím aktivní a konstruktivní úlohy v různých orgánech OSN a v souladu s Chartou OSN, Listinou základních práv Evropské unie a mezinárodním právem a rovněž se závazky, které se týkají lidských práv, a závazky, jež byly přijaty v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje;

C. vzhledem k tomu, že deklarace jako soubor univerzálních hodnot, zásad a norem, kterými se mají řídit členské státy OSN, činí ochranu lidských práv těžištěm řádné správy věcí veřejných; vzhledem k tomu, že v duchu deklarace a článku 21 SEU je EU v popředí snah provádět politiky založené na dodržování lidských práv a trvale se věnuje případům porušování lidských práv;

D. vzhledem k tomu, že EU svými kroky na bilaterální a multilaterální úrovni v roce 2018 i nadále podporovala zlepšování stavu lidských práv, zejména posilováním politického dialogu se zeměmi mimo EU, včetně těch, jež usilují o přistoupení k EU, a s jinými regionálními institucemi, jako je Africká unie, a sjednáváním nových mezinárodních dohod, mj. obchodních a hospodářských partnerství; vzhledem k tomu, že ambiciózní závazek vyžaduje, aby byla EU důsledná a šla příkladem;

E. vzhledem k tomu, že politiky EU musí zajistit ochranu lidských práv nejzranitelnějších skupin, jako jsou etnické, jazykové a náboženské menšiny, osoby se zdravotním postižením, komunita LGBTI, ženy, děti, žadatelé o azyl a migranti; vzhledem k tomu, že EU během oslav výročí Deklarace OSN o zastáncích lidských práv dala najevo, že si uvědomuje zásadní úlohu obránců lidských práv při posilování demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že ze světového summitu obránců lidských práv v roce 2018 vzešel akční plán s prioritami pro obranu lidských práv; vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo mnoho obránců lidských zvoleno jako cíl a bylo zabito a byli terčem útoků, hrozeb a pronásledování; vzhledem k tomu, že některé soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti byly zapleteny do řady případů porušování lidských práv, které musí být řádně vyšetřeny a osoby za ně odpovědné musí být postaveny před soud;

F. vzhledem k tomu, že v tomto desetiletí jsme svědky viditelného omezování rovnosti žen a mužů a práv žen a útoků proti nim na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a související práva vycházejí ze základních práv a jsou zásadními aspekty lidské důstojnosti; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách představuje jednu z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv na světě, která se dotýká všech vrstev společnosti a je vážnou překážkou bránící dosažení rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že komplexní a závazná strategie EU pro rovnost žen a mužů, přesně taková, jakou Parlament požadoval, musí zajistit začlenění genderového hlediska do všech politik EU a posílit dopad nadcházejícího akčního plánu pro rovnost žen a mužů III;

G. vzhledem k tomu, že podpora mezinárodního míru a bezpečnosti je součástí smyslu existence EU; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána jednat na mezinárodní scéně ve jménu zásad, které jí daly vzniknout, a v souladu se zásadami Charty OSN a mezinárodního práva a na jejich podporu;

H. vzhledem k tomu, že krizové situace v oblasti životního prostředí, včetně globálního oteplování a odlesňování, jsou výsledkem lidské činnosti a jsou popudem k porušování lidských práv nejen pro lidi, kteří jsou přímo postiženi ztrátou svých domovů a sídlišť, ale také pro lidstvo jako celek; vzhledem k tomu, že je důležité si uvědomovat souvislost mezi lidskými právy, zdravím a ochranou životního prostředí; vzhledem k tomu, že zajištění přístupu k vodě je zásadní, pokud jde o předcházení napětí v některých regionech;

I. vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv je větší soulad mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU; vzhledem k tomu, že politiky na podporu lidských práv a demokracie by měly být začleňovány do všech dalších politik EU s vnějším rozměrem, včetně rozvojové, migrační, bezpečnostní, protiteroristické politiky, politiky v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, rozšiřování a obchodní politiky, zejména skrze uplatňování doložek o lidských právech v dohodách mezi EU a třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že větší konzistentnost by měla EU umožnit rychleji reagovat v raných fázích případů porušování lidských práv a být aktivnějším a důvěryhodnějším aktérem v oblasti lidských práv v globálním měřítku;

J. vzhledem k tomu, že přechod k demokracii a nastolení nebo upevnění právního státu jsou v mnoha zemích dlouhým a trnitým procesem, pro jehož úspěch je zásadní vnější podpora po delší období, mimo jiné i od EU;

Lidská práva a demokracie: obecné trendy a klíčové výzvy

1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad útoky proti demokracii a právnímu státu, k nimž docházelo v roce 2018 všude ve světě a které svědčí o vzestupu autoritářství jako politického projektu, který ztělesňuje pohrdání lidskými právy, potlačování projevů nesouhlasu, zpolitizovaná justice, volby, o jejichž výsledku je předem rozhodnuto, omezování prostoru pro fungování občanské společnosti a omezování svobody shromažďování a svobody projevu; zdůrazňuje důležitost občanské společnosti pro flexibilní, včasné a účinné reakce na režimy porušující mezinárodní právo, lidská práva a demokratické zásady;

2. je toho názoru, že zemím, které se dostanou do područí autoritářských režimů, hrozí větší riziko nestability, konfliktu, korupce, násilného extremismu a zapojení do cizích vojenských konfliktů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že stále existují režimy, které popírají samotnou existenci univerzálních lidských práv zakotvených v mezinárodním právu; vítá nicméně skutečnost, že v mnoha zemích byly zahájeny procesy mírového urovnání a demokratizace, začaly se provádět ústavní reformy a reformy soudního systému a občanská společnost byla zapojena do otevřených a veřejných debat s cílem prosazovat základní svobody a lidská práva, včetně zrušení trestu smrti; lituje toho, že i přes rostoucí tendenci ke zrušení trestu smrti všude na světě je stále řada zemí, které dosud nezavedly moratorium;

3. soudí, že všechny státy, které dodržují mezinárodně uznané základní svobody jako základní kámen demokracie, musí být v popředí šíření postupů demokratické správy věcí veřejných založených na lidských právech a právním státu všude ve světě a posilování mezinárodních právních nástrojů na ochranu lidských práv; zdůrazňuje výzvy, které představuje používání škodlivých vlivů, které oslabují demokratickou správu věcí veřejných a hodnoty, které jsou bytostně vlastní lidským právům, a maří tak pozitivní snahy demokratických států; je hluboce znepokojen vazbami mezi autoritářskými režimy a populistickými nacionalistickými stranami a vládami; je přesvědčen, že takovéto vazby podkopávají důvěryhodnost úsilí EU o prosazování základních hodnot;

4. připomíná, že nemůže existovat hierarchie lidských práv; zdůrazňuje potřebu zajistit plný respekt a dodržování zásady, že lidská práva jsou univerzální a nezcizitelná, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá; zdůrazňuje, že pokusy využít práva určitých skupin k ospravedlnění marginalizace ostatních jsou naprosto nepřijatelné;

5. upozorňuje na prokletí ozbrojených konfliktů a vojenských útoků, jejichž cílem jsou mimo jiné etnické čistky, které si stále vybírají daň v podobě životů civilních obyvatel a způsobují hromadné vysídlování, přičemž státy i nestátní subjekty se neznají ke své odpovědnosti řídit se mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním právem v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že v regionech ve válce nebo v konfliktních situacích dochází k závažným případům porušování lidských práv, které jsou svou povahou mimořádné a mají za cíl zcela pošlapat lidskou důstojnost, a jsou současně zničující pro oběti i degradující pro ty, kdo se jich dopouštějí; jako příklad uvádí používání mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení, násilných zmizení, poprav bez řádného soudu, násilí a úmyslného vyhladovění jako válečné zbraně, která má zničit, destabilizovat a demoralizovat jednotlivce, rodiny, komunity a společnosti, zvláště děti; upozorňuje na specifickou zranitelnost žen z etnických a náboženských menšin vůči tomuto násilí, zejména konvertitek; důrazně odsuzuje smrtící útoky na nemocnice, školy a další civilní cíle, k nimž došlo v roce 2018 při ozbrojených konfliktech po celém světě; připomíná, že právo na život je důležitým lidským právem, a proto je nutno nezákonné válečné akty vždy jednomyslně odsuzovat a účinně na ně reagovat;

6. odsuzuje snahu vzepřít se multilateralismu a odmítání mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, což představuje vážný problém z hlediska lidských práv v celém světě; pevně věří v přístupy a rozhodnutí, které jsou výsledkem spolupráce v multilaterálním rámci, zejména v rámci orgánů OSN a stávajících dohodnutých formátů vyjednávání v rámci regionálních organizací, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jako nejúčinnější prostředek, jak sloužit zájmům lidstva, nalézt trvalá řešení konfliktů na základě norem a zásad mezinárodního práva, Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu a usilovat o pokrok v oblasti lidských práv; je mimořádně znepokojen skutečností, že křesla v různých orgánech OSN, které se zabývají problematikou lidských práv, včetně Rady OSN pro lidská práva,  jsou obsazena zeměmi, u nichž bylo prokázáno závažné porušování lidských práv;

7. je vážně znepokojen nárůstem počtu případů vražd, fyzických i pomlouvačných útoků a uplatňování trestu smrti, pronásledování, věznění, obtěžování a zastrašování, jejichž obětmi jsou lidé zasazující se za dodržování lidských práv všude ve světě, zejména novináři, právníci, politici a aktivisté z řad občanské společnosti, mj. aktivisté zasazující se za práva žen, zastánci ochrany životního prostředí a půdy a zastánci náboženských menšin, většinou v zemích s vysokou mírou korupce a se špatnou pověstí, pokud jde o dodržování zásad právního státu a uplatňování soudního dohledu; zvláště je znepokojen stále bezostyšnějšími útoky páchanými na cizí půdě a v některých případech v rozporu s právními předpisy a zvyklostmi ve věci diplomatických výsad a imunit; požaduje spravedlnost a zodpovědnost na nejvyšší úrovni rozhodování o těchto útocích; konstatuje, že obránci lidských práv, zejména ženy, čelí specifickým rizikům a potřebují odpovídající ochranu; odsuzuje skutečnost, že některé vlády přijaly právní předpisy, které omezují činnost občanské společnosti nebo sociálního hnutí, včetně uzavírání nevládních organizací nebo zmražení jejich majetku; je hluboce znepokojen používáním represivních právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti terorismu za účelem zasahování proti obráncům lidských práv;

8. zdůrazňuje důležitost pokroku v problematice rovnosti žen a mužů a práv žen a dívek v celém světě; zdůrazňuje, že i přes pokrok ženy a dívky nadále trpí diskriminací a násilím; zdůrazňuje, že většina společností stále těžko hledá cestu k tomu, aby měly ženy a dívky ze zákona stejná práva a rovný přístup ke vzdělávání, zdravotní péči, důstojné práci a stejné odměně za práci a k politickému a ekonomickému zastoupení; vyjadřuje znepokojení nad široce rozšířenými a pokračujícími útoky na práva žen a na jejich sexuální a reprodukční zdraví a práva, a také nad právními předpisy v mnoha částech světa, které tato práva omezují; upozorňuje na to, že mrzačení ženských pohlavních orgánů a sňatky dětí patří mezi nejrozšířenější způsoby porušování lidských práv; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ženy, které projevují víru či přesvědčení, jsou pronásledování vystaveny dvojnásobnou měrou; vítá iniciativu EU a OSN Spotlight zaměřenou na ukončení násilí na ženách a dívkách a žádá její posílení;

9. zdůrazňuje, že respektování a prosazování práv dítěte, boj proti veškerým druhům zneužívání nebo zanedbávání dětí, špatného zacházení s nimi, obchodování s nimi a jejich vykořisťování, včetně nucených sňatků a násilného náboru či využívání dětských vojáků v ozbrojených konfliktech, a zajištění péče a vzdělání pro děti jsou pro budoucnost lidstva naprosto zásadní záležitosti; v tomto ohledu podporuje mechanismus monitorování a podávání zpráv vytvořený rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1612 týkající se dětí v ozbrojených konfliktech;

10. zdůrazňuje, že je důležité plně zohledňovat specifické potřeby lidí se zdravotním postižením; vyzývá EU, aby do své vnější činnosti a politiky rozvojové pomoci začlenila boj proti diskriminaci na základě zdravotního postižení, spolu s bojem za rovný přístup na trh práce a přístup ke vzdělání a odborné přípravě, a aby prosazovala řešení, která osobám se zdravotním postižením usnadní fungování ve společnosti;

11. upozorňuje na případy pronásledování a diskriminace v souvislosti s etnickou příslušností, státní příslušností, sociálním původem, kastou, náboženským vyznáním, přesvědčením, jazykem, věkem, pohlavím, sexuální orientací a genderovou identitou, které jsou dosud běžné v mnoha zemích a společnostech; je vážně znepokojen čím dál netolerantnějšími a nenávistnějšími reakcemi směřujícími na ty, kteří jsou obětmi těchto porušování lidských práv; žádá, aby byly osoby odpovědné za takovéto jednání pohnány k zodpovědnosti;

12. konstatuje, že počet násilně vysídlených osob v roce 2018 převyšuje 70 milionů, z toho 26 milionů činí uprchlíci, 41 milionů činí vnitřně vysídlené osoby a 3,5 milionu činí žadatelé o azyl[10]; dále konstatuje, že celosvětově je na 12 milionů osob bez státní příslušnosti; zastává názor, že války, konflikty, terorismus, násilí, politický útlak, pronásledování z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, chudoba a nedostatek vody a potravin rozněcují rizika vypuknutí nových konfliktů a dalšího vysídlování obyvatelstva; je si vědom toho, že dopady změny klimatu na životní prostředí, jako je ještě omezenější přístup k nezávadné pitné vodě, mohou ještě zhoršit vysídlování obyvatelstva;

13. zdůrazňuje, že klimatická krize a hromadný úbytek biologické rozmanitosti představují zásadní hrozby pro populaci; připomíná, že bez zdravého životního prostředí jsou ohrožena základní lidská práva na život, zdraví, potravu a nezávadnou vodu; upozorňuje na dopad devastace životního prostředí na lidská práva, a to jak u dotčeného obyvatelstva, tak z hlediska práva na životní prostředí u celého lidstva; zdůrazňuje základní povinnosti a odpovědnosti států a dalších činitelů s rozhodovací pravomocí plnit cíle Pařížské dohody z roku 2015, aby se dařilo bojovat proti změně klimatu, reagovat na její důsledky, zamezit jejímu negativnímu dopadu na lidská práva a prosazovat vhodné politiky v souladu s povinnostmi v oblasti lidských práv; připomíná povinnosti států chránit biologickou rozmanitost a zajistit přístup k účinným prostředkům nápravy v případě úbytku a degradace biologické rozmanitosti; vyjadřuje podporu vznikajícímu legislativnímu úsilí na mezinárodní úrovni v souvislosti s trestnými činy v oblasti životního prostředí;

14. zdůrazňuje, že svoboda slova a projevu a také pluralita sdělovacích prostředků – online i offline – jsou jádrem odolných demokratických společností; odsuzuje zneužívání legitimních cílů, jako je boj proti terorismu, bezpečnost státu a vymáhání práva, k omezování svobody projevu; odsuzuje mediální propagandu a dezinformace namířené proti menšinám; žádá, aby byly zavedeny nejlepší možné mechanismy ochrany proti nenávistným projevům a radikalizaci, dezinformačním kampaním a nepřátelské propagandě, zejména ze strany autoritářských států a nestátních subjektů, jako jsou teroristické skupiny, tím, že na úrovni EU i na mezinárodní úrovni bude vypracován právní rámec pro boj s hybridními hrozbami, mezi něž patří i kybernetické útoky a informační válka, aniž by ovšem byla ohrožena základní práva; připomíná, že sdělovací prostředky by měly odrážet pluralitu rozmanitých názorů a podporovat princip nediskriminace a řídit se jím; v tomto ohledu zdůrazňuje, že příslušníci národnostních menšin by měli mít ničím neomezený přístup k vysílacím médiím, včetně vysílání v jejich vlastním jazyce;

K účinnější zahraniční politice EU v oblasti lidských práv

15. připomíná, že se EU zavázala k tomu, že lidská práva a demokracie budou v jejích vztazích se třetími zeměmi zaujímat ústřední místo; zdůrazňuje proto, že cíl prosazování lidských práv a demokracie v celém světě vyžaduje, aby se stal součástí všech politik EU, které mají vnější dimenzi; žádá, aby EU plnila tyto závazky a zajistila, aby její angažovanost bezděčně neposilovala autoritářské režimy;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nový, ambiciózní, komplexní a závazný akční plán pro lidská práva a demokracii na příštích pět let; trvá na tom, aby byly v rámci tohoto budoucího akčního plánu náležitě řešeny všechny výzvy v oblasti lidských práv, včetně digitálních práv, práv v oblasti životního prostředí, práva seniorů, sportovní a lidská práva a práva migrantů; žádá vytvoření účinného monitorovacího mechanismu pro posuzování plnění a dopadu tohoto akčního plánu; žádá členské státy, aby převzaly větší odpovědnost za akční plán a podávaly zprávy o jeho plnění;

17. poukazuje na důležitost svých usnesení týkající se porušování lidských práv, demokracie a právního státu a práce svého podvýboru pro lidská práva; důrazně doporučuje, aby Komise a ESVČ posílily svou spolupráci s tímto podvýborem Parlamentu, aby mu umožnily se aktivně podílet na připravovaném akčním plánu a monitorovat jeho naplňování; vyzývá ESVČ, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o následných opatřeních, která přijala v návaznosti na veškerá naléhavá usnesení a/nebo na doporučení v nich;

18. zdůrazňuje skutečnost, že politiky EU v této oblasti a lidská práva se mohou a měla by se navzájem posilovat a že komunita podnikatelů by měla hrát významnou úlohu tím, že nabídne pozitivní podněty pro prosazování lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby účinně využívaly doložky o lidských právech v mezinárodních dohodách, a to nejen prostřednictvím politického dialogu, pravidelného posuzování pokroku a konzultací na žádost jakékoli ze stran dohody, ale také vytvořením účinného mechanismu pro monitorování závažného porušování lidských práv, k němuž může docházet v rámci obchodních činností společností; požaduje, aby proto bylo řádně vymáháno dodržování doložek o lidských právech a monitorováno jejich uplatňování, mj. prostřednictvím měřitelných kritérií, a to se zapojením Parlamentu, občanské společnosti a příslušných mezinárodních organizací; žádá, aby byl vytvořen účinný a nezávislý mechanismus podávání stížností, který by mohly využívat skupiny občanů a zúčastněné strany, které jsou dotčeny porušováním lidských práv; zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí zabránit jakémukoli druhu porušování lidských práv ze strany korporací a zamezit negativnímu dopadu činností podniků a firem;

19. podporuje dialogy o lidských právech se třetími zeměmi jako zásadní nástroj pro bilaterální angažovanost při prosazování a ochraně lidských práv; připomíná, že obecné zásady EU pro dialogy o lidských právech se třetími zeměmi nastiňují řadu kritérií pro zahájení dialogu, včetně „rozsahu, v jakém je vláda ochotna situaci zlepšit, míru odhodlání vlády, pokud jde o mezinárodní úmluvy o lidských právech, připravenosti vlády spolupracovat s postupy a mechanismy OSN v oblasti lidských práv a postoje vlády k občanské společnosti“; vyzývá ESVČ, aby pravidelně vyhodnocovala každý dialog, jak se předpokládá ve výše uvedených obecných zásadách, a zajistila, aby v případě, že nedošlo k hmatatelnému pokroku, EU upravila své cíle a přehodnotila svůj přístup; žádá Komisi a ESVČ, aby – s větším zapojením skupin občanské společnosti a příslušných mezinárodních organizací – spojily své síly a zabývaly se lidskými právy a s nimi souvisejícími povinnostmi při dialozích nebo jednání v jakýchkoli politických a ekonomických oblastech s vládami třetích zemí, aby se zvýšil dopad dialogů o lidských právech; doporučuje, aby byly vyslyšeny hlasy vyjadřující znepokojení ohledně situace v oblasti lidských práv v těchto zemích a aby byla přijata vhodná opatření, mj. jiné aby byly jednotlivé takovéto případy tématem jednání při dialozích o lidských právech; vyzývá k aktivnějšímu zapojení Parlamentu při sestavování agendy dialogů o lidských právech; zdůrazňuje, že strategie jednotlivých zemí v oblasti lidských práv a výroční zprávy o jejich provádění jsou zásadním nástrojem k zajištění konzistence politik, určují klíčové strategické priority, vytyčují dlouhodobé a krátkodobé cíle a stanoví konkrétní opatření k prosazování lidských práv; opakuje svůj požadavek, aby byl poslancům EP dán přístup k obsahu těchto strategií; vítá semináře s občanskou společností, které předcházejí dialogům o lidských právech, a naléhavě žádá, aby se s jejich závěry dále pracovalo, a to se specifickým zapojením organizací občanské společnosti;

20. důrazně vyzývá EU, aby důsledně řešila diskriminaci a co nejlépe při tom využívala soubor nástrojů EU v oblasti lidských práv, včetně dialogu, odsuzování jednotlivých případů a podpory občanské společnosti a společných iniciativ na úrovni OSN, a to v souladu s nově přijatými obecnými zásadami EU v oblasti lidských práv pro zajištění nediskriminace v rámci vnější činnosti a s pokyny OSN týkajícími se diskriminace založené na původu, zveřejněnými v roce 2017;

21. velmi podporuje práci a úsilí zvláštního zástupce EU pro lidská práva na poli ochrany a prosazování dodržování lidských práv ve světě; zdůrazňuje, že důležitým cílem v rámci mandátu tohoto zvláštního zástupce je zvýšit efektivnost EU v této oblasti; vyzývá zvláštního zástupce EU, aby jednal na základě svého mandátu s cílem zvýšit úsilí EU o posilování demokracie; trvá na svém požadavku revize tohoto mandátu, aby byl post tohoto zvláštního zástupce EU stálý a více se zodpovídal ze své činnosti a aby získal pravomoci vlastní iniciativy, dostatečné zdroje a právo veřejně vystupovat v souvislosti s podáváním informací o výsledcích návštěv třetích zemí a informovat o postojích EU k otázkám týkajícím se lidských práv; opakuje svou výzvu k větší transparentnosti činností a misí zvláštního zástupce EU a trvá na tom, aby jeho pravidelné zprávy Radě byly sdíleny také s Parlamentem; vítá rozšíření mandátu zvláštního zástupce EU tak, aby zahrnoval podporu mezinárodního trestního soudnictví, a očekává, že zvláštní zástupce EU bude v této oblasti obzvláště aktivní;

22. vítá úsilí ESVČ a Komise o neustálé posilování povědomí představitelů EU o lidských právech; vítá skutečnost, že kontaktní místa pro lidská práva a styční úředníci pro obránce lidských práv jsou nyní přítomni ve všech delegacích EU; vyzývá ESVČ, aby Parlamentu předložila podrobnou zprávu o dokončení této sítě kontaktních míst, aby bylo možno vyhodnotit situaci a zajistit, aby byl tento postup uplatňován ve všech delegacích EU stejně; vyzývá všechny delegace EU a jejich kontaktní místa pro lidská práva přímo na místě, aby důsledně plnily svou povinnost setkávat se s obránci lidských práv, navštěvovat zadržené aktivisty, sledovat jejich soudní procesy a zasazovat se na místě za jejich ochranu;

23. uznává pokrok dosažený u postupu přípravy a formátu výroční zprávy EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2018, ale očekává, že Rada a místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku budou ještě větší měrou přihlížet k postojům vyjádřeným Parlamentem v příslušných jeho usneseních a/nebo v doporučeních, aby zajistili hlubší a účinnější interakci mezi orgány EU v oblasti problematiky lidských práv; vyzývá Radu, aby pokračovala ve svém úsilí dokončovat tyto výroční zprávy počátkem roku; vybízí Radu, aby zajistila, že přijetí příští výroční zprávy se bude opírat o odpovídající postup konzultací;

Vytváření řešení k prosazování a ochraně lidských práv a demokracie

Demokratická správa věcí veřejných a otevírání prostoru pro občanskou společnost

24. žádá EU a členské státy, aby i nadále bez výjimky důkladně monitorovaly vývoj dění, který má negativní vliv na správu věcí veřejných a prostor pro občanskou společnost všude ve světě, a aby systematicky a s využitím všech vhodných prostředků reagovaly na politiky a legislativní změny prováděné autoritářskými vládami, které směřují k oslabení správy věcí veřejných založené na základních demokratických zásadách a k zúžení prostoru pro občanskou společnost; je toho názoru, že v této záležitosti by měla být posílena součinnost mezi Komisí, ESVČ a Parlamentem; vítá neocenitelnou pomoc poskytovanou organizacím občanské společnosti na celém světě v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, který je i nadále stěžejním nástrojem EU pro provádění její vnější politiky v oblasti lidských práv; žádá, aby byla v rámci nástupnického globálního nástroje ještě více posílena finanční podpora občanské společnosti a lidských práv; zdůrazňuje, že v roce 2018 byly zadrženy stovky pokojných demonstrantů, přičemž s mnohými osobami bylo špatně zacházeno a mnozí demonstranti byli svévolně zadržováni a byli rozsudky ve svých soudních řízeních přinuceni zaplatit pokutu;

Přístup EU ke konfliktům a zodpovídání se z porušování lidských práv

25. zdůrazňuje spojitost mezi nárůstem případů porušování lidských práv a velmi rozšířenou beztrestností a neexistencí povinnosti zodpovídat se v regionech a zemích, které jsou rozvráceny konflikty nebo je pro ně charakteristické politicky motivované zastrašování, diskriminace, obtěžování a fyzické napadání, únosy, násilné umravňování, svévolné zatýkání a případy mučení a zabíjení; žádá, aby mezinárodní společenství podporovalo akce zaměřené na potírání beztrestnosti a posílení veřejné zodpovědnosti, zejména v regionech a zemích, v nichž dynamika beztrestnosti odměňuje ty, kdo nesou největší odpovědnost, a oslabuje oběti; zdůrazňuje navíc, že konflikty často doléhají mimořádně tvrdě na menšiny a marginalizované skupiny;

26. připomíná svá usnesení, v nichž veřejně odsoudil konkrétní činy během konfliktů v roce 2018, v jejichž důsledku přišly o život stovky dětí v souvislosti s cílenými útoky na civilní obyvatelstvo a humanitární infrastrukturu; vyzývá členské státy EU, aby důsledně dodržovaly Kodex chování EU pro vývoz zbraní a zejména aby zastavily veškeré transfery zbraní a sledovací a špionážní techniky, které mohou vlády použít k potlačování lidských práv, zejména pak v kontextu ozbrojených konfliktů; trvá na tom, že je nezbytné, aby byly transfery zbraní plně transparentní a aby o nich členské státy EU pravidelně podávaly zprávy; připomíná své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi[11]; vyjadřuje vážné obavy v souvislosti s používáním bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, aniž by pro to existoval mezinárodní právní rámec; dále vyzývá Komisi, aby v budoucnu Parlament pravidelně a řádně informovala o všech případech, kdy jsou finanční prostředky EU využívány na projekty v oblasti výzkumu a vývoje související s výrobou bezpilotních letounů; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby inicioval zákaz vývoje, výroby a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez zásahu lidí;

27. důrazně odsuzuje všechny hanebné zločiny a porušení lidských práv spáchané státními i nestátními subjekty, včetně zásahů proti občanům pokojně uplatňujícím lidská práva; vyzývá EU a její členské státy, aby uplatnily veškerou svou politickou váhu, aby zabránily jakýmkoli činům, jež by mohly být hodnoceny jako genocida, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti, aby účinně a koordinovaně reagovaly, jsou-li takové zločiny spáchány, aby uvolnily všechny potřebné zdroje k tomu, aby mohly být všechny osoby, které jsou za tyto zločiny zodpovědné, postaveny před soud, aby poskytly pomoc obětem a podpořily procesy stabilizace a usmíření; vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nástroje, které by minimalizovaly prodlení mezi varováním a reakcí, a zabránily tak vypuknutí, opětovnému vzplanutí nebo eskalaci násilných konfliktů, jako je např. systém včasného varování EU; vyzývá ESVČ a Komisi, aby do třetího akčního plánu EU v oblasti lidských práv a demokracie zahrnuly příslušnou ambiciózní strategii; důrazně doporučuje zřízení evropského střediska pro prevenci, odpovědnost a boj proti beztrestnosti; znovu vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie, aby jmenoval zvláštního zástupce EU pro mezinárodní humanitární právo a mezinárodní justici pověřeného podporou, prosazováním a reprezentací úsilí EU v boji proti beztrestnosti;

28. vítá úsilí, které vyvinula EU při prosazování všeobecné platnosti Římského statutu v roce 2018, kdy se slavilo 20. výročí jeho přijetí, a znovu potvrzuje svou neochvějnou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS); konstatuje, že mezinárodní právo je v současnosti pod silným tlakem; je znepokojen tím, že vzhledem k široké jurisdikci MTS je ze 193 členských zemí OSN pouze 122 členy MTS a jen 38 jich ratifikovalo změny přijaté v Kampale, jež zmocňují MTS ke stíhání zločinu agrese; vyzývá EU a její členské státy, aby vybízely všechny členské státy OSN k ratifikaci a provádění Římského statutu, a je zděšen tím, že některé státy od Římského statutu odstoupily, nebo hrozí, že tak učiní; vyzývá rovněž všechny signatáře Římského statutu ke koordinaci a spolupráci s MTS; požaduje, aby EU a její členské státy systematicky podporovaly zkoumání, vyšetřování a rozhodnutí MTS a aby přijaly nezbytná opatření k předcházení případů odmítnutí spolupráce s MTS; požaduje poskytnutí finanční podpory organizacím, které shromažďují, uchovávají a chrání (v digitální či jiné formě) důkazy o zločinech spáchaných kterýmikoli účastníky konfliktů s cílem usnadnit jejich stíhání na mezinárodní úrovni; vyzývá členské státy EU a síť EU pro vyšetřování genocidy, aby podpořily vyšetřovací tým OSN při shromažďování, ochraně a uchovávání důkazů zločinů páchaných v současnosti nebo spáchaných v nedávné době, aby se neztratily; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prozkoumaly způsoby a navrhly nové nástroje, kterými lze pomoci obětem případů porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v přístupu k mezinárodní spravedlnosti a ke zjednání nápravy a získání náhrady, mimo jiné prostřednictvím budování schopnosti třetích zemí uplatňovat ve svých vnitrostátních právních systémech zásadu univerzální jurisdikce;

29. vítá první přezkumné diskuse v Radě – a požaduje jejich pokračování – ohledně vytvoření globálního mechanismu sankcí EU za porušování lidských práv, tzv. „Magnitského seznamu“, který by umožňoval ukládat cílené sankce vůči jednotlivcům, kteří se podíleli či podílejí na závažném porušování lidských práv, jak to požadoval Parlament při mnoha příležitostech, zejména v březnu 2019; vyzývá Radu, aby tyto diskuse urychlila s cílem co nejdříve přijmout nezbytné právní předpisy, zřídit uvedený mechanismus a přiměřeně jej financovat; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl tento systém v souladu s mechanismem EU pro soudní přezkum; zdůrazňuje rovněž jako příklad hodný následování, že některé členské státy EU přijaly zákony, v nichž jsou stanoveny sankce pro jednotlivce považované za odpovědné za porušování lidských práv;

30. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby věnovali zvláštní pozornost stavu lidských práv na nezákonně okupovaných územích; opakuje, že nezákonná okupace území nebo jeho části představuje trvalé porušování mezinárodního práva; podtrhuje odpovědnost okupační mocnosti vůči civilnímu obyvatelstvu podle mezinárodního humanitárního práva; vyjadřuje politování nad tím, že zástupci země, která okupuje území jiného státu, jsou znovu přijati do Parlamentního shromáždění Rady Evropy;

Obránci lidských práv

31. zdůrazňuje neocenitelnou a zásadní roli, kterou hrají obránci lidských práv s nasazením vlastního života, zejména obránci lidských práv žen; zdůrazňuje potřebu důrazné koordinace spolupráce EU s orgány třetích zemí v souvislosti s obránci lidských práv; upozorňuje, že v roce 2018 si svět připomněl 20. výročí Deklarace OSN o obráncích lidských práv; doporučuje posílit spolupráci mezi institucemi EU a členskými státy tak, aby jim umožňovala poskytovat obráncům lidských práv trvalou podporu a ochranu; cení si mechanismu „protectdefenders.eu“, který byl zřízen s cílem chránit obránce lidských práv ve vážném ohrožení, a požaduje jeho posílení;

32. zdůrazňuje, že k ochraně obránců lidských práv je zapotřebí strategického, viditelného a účinného přístupu EU; vyzývá Radu, aby vydala každoroční závěry Rady pro zahraniční věci o opatřeních EU na podporu a ochranu obránců lidských práv v zahraniční politice EU; vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily koordinovaný postup udělování víz obráncům lidských práv a v případě potřeby jim usnadnily získání dočasného útočiště; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečné financování na ochranu obránců lidských práv v příslušných tematických programech v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a zaručily, aby bylo toto financování dostupné a dostalo se k těm nejmarginalizovanějším osobám, jež ho mají nejvíce zapotřebí; vyzývá Komisi, aby tento nástroj v budoucnosti plně využívala, a trvá na tom, aby delegace a členské státy EU navýšily své finanční prostředky a kapacity v oblasti nouzové ochrany a podpory obránců lidských práv v ohrožení; odsuzuje skutečnost, že bojovníkům za lidská práva, kteří se chtějí zúčastnit zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě nebo navštívit další mezinárodní instituce, jsou i nadále ukládány zákazy cestování; vyzývá dotčené vlády, aby tyto zákazy zrušily;

Práva žen a rovnost pohlaví

33. rozhodně podporuje strategický závazek EU v oblasti rovnosti žen a mužů a její trvalé úsilí o zlepšení situace žen a dívek, pokud jde o jejich lidská práva, v souladu s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030; zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být klíčovou prioritou všech pracovních vztahů, politik a vnějších činností EU, neboť je podle Smluv jednou ze zásad EU a jejích členských států; požaduje, aby EU po vypršení platnosti tohoto strategického závazku přijala komplexní strategii pro rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby připravila a přijala sdělení s cílem obnovit po roce 2020 akční plán pro rovnost žen a mužů coby důležitý nástroj, kterým může EU přispívat k právům žen a dívek na celém světě; vyzývá členské státy, aby schválily akční plán pro rovnost žen a mužů III v závěrech Rady; vyzývá Komisi a ESVČ, aby dále přispívaly k rovnosti mužů a žen a k posilování postavení žen a dívek tím, že budou úzce spolupracovat s mezinárodními organizacemi, třetími zeměmi a občanskou společností, aby se podařilo vypracovat a uplatňovat nové právní rámce pro rovnost žen a mužů;

34. upozorňuje na znepokojující nárůst násilí páchaného na ženách a dívkách; odsuzuje všechny formy fyzického, sexuálního a psychického násilí na základě pohlaví; vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s rostoucím využíváním mučení v podobě sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví jakožto válečné zbraně; připomíná, že sexuální trestné činy a násilí na základě pohlaví jsou považovány Římským statutem za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo základní prvky genocidy či mučení; naléhavě vyzývá země, aby za účelem řešení těchto problémů zpřísnily své právní předpisy; opakuje svou výzvu členským státům EU a členským zemím Rady Evropy, které tak dosud neučinily, aby co nejdříve ratifikovaly a provedly Istanbulskou úmluvu; požaduje další opatření na vymýcení všech forem násilí na základě pohlaví a škodlivých praktik, které se zaměřují na ženy a dívky, jako jsou nucené sňatky či sňatky v raném věku, mrzačení ženských pohlavních orgánů, sexuální násilí a nucená náboženská konverze; podporuje pokračování společné iniciativy EU a OSN Spotlight; vyzývá delegace EU, aby zajistily shromažďování údajů o násilí páchaném na ženách, vypracovávaly doporučení pro jednotlivé země a prosazovaly ochranné mechanismy a podpůrné struktury pro oběti;

35. potvrzuje, že přístup ke zdravotní péči je jedním z lidských práv a že sexuální a reprodukční zdraví a s ním související práva vycházejí ze základních lidských práv a jsou zásadními prvky lidské důstojnosti; poukazuje na to, že nedostatečný přístup k životně důležitým statkům a sociálním službám (např. k vodě, výživě, zdravotní péči, vzdělávání a hygienickým službám), stejně jako obtíže v přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví představují nepřijatelné porušování lidských práv; odsuzuje porušování sexuálních a reprodukčních práv žen, včetně odepírání přístupu k příslušným službám; zdůrazňuje, že by měla být všem ženám zaručena řádná a cenově dostupná zdravotní péče, včetně péče o duševní zdraví, jako je psychologická podpora, jakož i obecné respektování a zpřístupnění sexuálních a reprodukčních práv a vzdělávání a že by všechny ženy měly mít možnost přijímat svobodná a odpovědná rozhodnutí o svém zdraví, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví; konstatuje, že tyto služby jsou důležité pro záchranu života žen a snižují kojeneckou a dětskou úmrtnost; považuje za nepřijatelné, že se o sexuální a reprodukční zdraví a práva žen a dívek stále vede boj, a to i na multilaterálních fórech; zdůrazňuje, že ženy a dívky, jež se staly oběťmi ozbrojených konfliktů, mají právo na nezbytnou lékařskou péči; zdůrazňuje úlohu žen v předcházení konfliktům a jejich řešení, v udržování míru, humanitární pomoci, obnově po skončení konfliktu a v prosazování lidských práv a demokratických reforem;

36. požaduje, aby EU spolupracovala s dalšími zeměmi s cílem posílit jejich opatření v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a sociálních služeb, shromažďování údajů, financování a programování, a celosvětově tak zlepšit prevenci sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví i potírání těchto trestných činů; poukazuje na to, že vzdělání je klíčovým nástrojem v boji proti diskriminaci a násilí páchaném na ženách a dětech; požaduje přijetí opatření, která by usnadňovala ženám a dívkám přístup ke vzdělání a na trh práce, a aby byla věnována zvláštní pozornost vyváženému zastoupení žen a mužů při obsazování vedoucích pozic v podnicích; požaduje rovněž, aby bylo vzdělávání dívek začleněno do dohod EU s rozvojovými zeměmi;

Práva dítěte

37. upozorňuje, že nezletilí jsou často vystaveni zvláštním formám zneužívání, jako jsou dětské nucené sňatky, dětská prostituce, nasazení dětských vojáků, mrzačení pohlavních orgánů, dětská práce a obchodování s dětmi, zejména za humanitárních krizí a v ozbrojených konfliktech, a proto vyžadují zvýšenou ochranu; zvlášť upozorňuje na děti bez státní příslušnosti, děti migrantů a uprchlíků; požaduje, aby EU spolupracovala se zeměmi mimo EU s cílem ukončit předčasné sňatky, sňatky dětí a nucené sňatky tím, že stanoví zákonný minimální věk pro uzavření sňatku na 18 let, což bude vyžadovat ověření věku obou manželů a jejich bezvýhradný a svobodný souhlas, zavedení povinných záznamů o uzavření manželství, a bude třeba zajistit, aby tato pravidla byla dodržována; žádá, aby byly přijaty nové iniciativy EU za účelem prosazování a ochrany práv dítěte, včetně iniciativ pro předcházení a boj proti zneužívání dětí ve světě, pro pomoc s návratem dětí poznamenaných konfliktem k normálnímu životu a jejich opětovné začlenění, zejména těch dětí, které byly v kontaktu s extremistickými skupinami, a dětí, které trpí vícenásobnou diskriminací a diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a aby bylo pro tyto děti zajištěno chráněné prostředí založené na rodině a komunitě jako přirozeném prostředí jejich života, ve kterém hrají zásadní roli péče a vzdělávání; vyzývá EU, aby iniciovala mezinárodní hnutí, které bude usilovat o dodržování práv dítěte, mj. uspořádáním mezinárodní konference o ochraně dětí v nestabilních prostředích; znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby byla všeobecně ratifikována a účinně prováděna Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly;

Práva lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transgender a intersexuálních (LGBTI) osob

38. odsuzuje svévolné zadržování, mučení, pronásledování a zabíjení LGBTI osob; konstatuje, že v řadě zemí na celém světě stále čelí LGBTI osoby pronásledování a násilí na základě své sexuální orientace; vyjadřuje politování nad skutečností, že mnoho zemí dosud homosexualitu trestně stíhá, přičemž v některých zemích hrozí za homosexualitu trest smrti; domnívá se, že by násilné praktiky a činy vůči jednotlivcům na základě jejich sexuální orientace neměly zůstat nepotrestány a je nutné je vymýtit; požaduje uplatňování obecných zásad EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, homosexuálními, bisexuálními, transgender a intersexuálními osobami;

Práva osob se zdravotním postižením

39. vítá ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; opakuje, že je důležité, aby ji účinně uplatňovaly jak členské státy EU, tak orgány a instituce EU; zdůrazňuje, že je důležité zabránit diskriminaci a že je třeba důvěryhodným způsobem všude prosazovat zásadu všeobecné přístupnosti a zajistit veškerá práva osob se zdravotním postižením ve všech relevantních politikách EU, včetně rozvojové politiky; požaduje, aby bylo vytvořeno globální centrum excelence pro podnikatelské schopnosti osob se zdravotním postižením, které by obstály v budoucnosti;

Boj proti diskriminaci na základě kasty

40. s velkým znepokojením bere na vědomí rozsah a důsledky kastovní hierarchie, diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a pokračující porušování lidských práv z těchto důvodů, včetně odpírání přístupu k právnímu systému nebo zaměstnání, pokračující segregace, chudoby a stigmatizace, překážek z důvodu příslušnosti ke kastě, pokud jde o výkon základních lidských práv a usnadnění lidského rozvoje; opakuje svůj požadavek na vypracování politiky EU v oblasti diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a požaduje, aby EU jednala na základě vlastních vážných obav ohledně diskriminace na základě kasty; požaduje přijetí nástroje EU k prevenci a odstranění diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě; opětovně vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí a podpořily iniciativy na úrovni OSN a na úrovni delegací s cílem odstranit diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě; konstatuje, že takové iniciativy by měly zahrnovat podporu zvláštních ukazatelů, rozčleněných údajů a zvláštních opatření určených k řešení diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě při provádění a sledování cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a dodržování nového nástroje s pokyny OSN týkajícího se diskriminace založené na původu a poskytování podpory státům;

Původní obyvatelstvo

41. je hluboce znepokojen tím, že původní obyvatelstvo čelí na celém světě rozsáhlé systematické diskriminaci a pronásledování, včetně svévolného zatýkání a zabíjení obránců lidských práv, násilného vystěhovávání, záboru půdy a porušování jeho práv korporacemi; konstatuje, že většina původního obyvatelstva žije pod hranicí chudoby; vyzývá všechny země, aby zapojily původní obyvatelstvo do svých rozhodovacích procesů týkajících se strategií v oblasti boje proti změně klimatu; vyzývá státy, aby ratifikovaly ustanovení Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu;

Svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo přesvědčení

 

42. zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo přesvědčení (obecněji známé jako svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení), které zahrnuje i právo nevěřit, zastávat teistické, neteistické, agnostické či ateistické názory a právo na odpadlictví a nevyznávat žádné náboženství, musí být zaručeno na celém světě a bezpodmínečně zachováno; naléhavě žádá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí při zasazování se o svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a aby iniciovaly dialog se státy a zástupci občanské společnosti a jednotlivých věrovyznání, nekonfesních, humanistických a filozofických skupin a církví, náboženských sdružení a komunit  s cílem předcházet násilí, pronásledování a diskriminaci na základě myšlení, svědomí, filozofických názorů a náboženského vyznání nebo přesvědčení; vyjadřuje politování nad tím, že existují zákony proti náboženské konverzi a rouhání, které fakticky omezují svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení náboženských menšin a ateistů a dokonce je o tuto svobodu připravují; rovněž naléhavě žádá Komisi, ESVČ a členské státy, aby plně prováděly obecné zásady EU týkající se svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;

43. žádá EU a její členské státy, aby i nadále navazovaly spojenectví a prohlubovaly spolupráci se širokým okruhem zemí a regionálních organizací, aby se podařilo docílit pozitivní změny ve věci svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, zejména v konfliktních oblastech, kde jsou náboženské skupiny, např. křesťané na Blízkém východě, obzvlášť zranitelné; plně podporuje praxi EU ujímat se iniciativy při přijímání tematických rezolucí Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN, jež se týkají svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;

44. podporuje práci a úsilí zvláštního vyslance pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU; znovu vyzývá Radu a Komisi, aby provedly transparentní a komplexní posouzení účinnosti a přidané hodnoty postoje zvláštního vyslance v procesu obnovení a posílení jejich mandátu a postoje ze strany Komise; trvá na tom, aby jejich práce byla zajištěna přiměřenými zdroji s cílem zvýšit účinnost EU v této oblasti; připomíná Radě a Komisi, že je třeba v rámci stálých konzultací s náboženskými a filozofickými organizacemi odpovídajícím způsobem podpořit institucionální mandát, kapacitu a povinnosti zvláštního vyslance pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU, a to  prozkoumáním možnosti, že by se víceletý mandát každoročně přezkoumával, a vytvořením pracovních sítí ve všech příslušných orgánech EU, v souladu s usnesením ze dne 15. ledna 2019 o pokynech EU a mandátu  zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU;

Svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a právo na informace

45. důrazně kritizuje a odsuzuje zabíjení, únosy, věznění a zastrašování mnoha novinářů, bloggerů a oznamovatelů a útoky proti nim, a to i fyzickými a soudními prostředky, a hrozby, jimž čelily v roce 2018;  vyzývá Komisi, aby v budoucnu vynaložila veškeré úsilí na jejich ochranu; připomíná, že svoboda projevu a svoboda sdělovacích prostředků napomáhá vytvoření kultury plurality a představuje zásadní prvky základů demokratické společnosti; připomíná, že by  novináři měli mít možnost svobodně vykonávat své povolání, aniž by se museli obávat stíhání či uvěznění; zdůrazňuje, že jakékoli omezování výkonu svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, jako je odstraňování online obsahu, musí být výjimečné, se zvláštní pozorností věnovanou zásadám nezbytnosti a přiměřenosti, a musí být stanoveno zákonem a odůvodněné rozhodnutím soudu;

46. vyzývá EU, její členské státy a zejména zvláštního zástupce EU, aby věnovali zvláštní pozornost ochraně svobody projevu a svobodě, nezávislosti a pluralitě sdělovacích prostředků na celém světě, aby lépe monitorovali všechny formy omezení – na internetu i mimo něj – týkající se svobody projevu a sdělovacích prostředků, aby systematicky odsuzovali taková omezení a využívali všech dostupných diplomatických prostředků a nástrojů k ukončení těchto omezení; zdůrazňuje, že je důležité odsoudit verbální projevy nenávisti a podněcování k nenávisti na internetu i mimo něj, a bojovat proti těmto jevům, neboť představují hrozbu pro právní stát a hodnoty ztělesněné lidskými právy; podporuje iniciativy, které pomáhají rozlišovat mezi falešnými zprávami nebo propagandistickými dezinformacemi a informacemi získanými v rámci skutečné a nezávislé novinářské práce; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné a systematické uplatňování obecných zásad EU ohledně svobody projevu na internetu i mimo něj a pravidelné sledování jejich dopadu;

Trest smrti, mučení a jiné formy špatného zacházení

47. odsuzuje využívání mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestu smrti, jež se nadále uplatňuje v mnoha zemích po celém světě; je znepokojen počtem odsouzení a vykonaných trestů smrti na základě důvodů, které neodpovídají definici závažného trestného činu, což je v rozporu s mezinárodním právem; vyzývá země, které tak ještě neučinily, aby zavedly okamžité moratorium na trest smrti jakožto krok k jeho zrušení; vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o vymýcení mučení a trestu smrti; vyzývá EU a její členské státy, aby obzvláště důsledně sledovaly situaci ve státech, které hrozí tím, že trest smrti de iure či de facto obnoví; požaduje ukončení celosvětového obchodu se zbožím používaným k mučení a trestu smrti;

48. považuje za nezbytné bojovat proti všem formám mučení a špatného zacházení s vězněnými nebo zadržovanými osobami, včetně psychického zneužívání, zintenzivnit úsilí o zajištění dodržování mezinárodního práva v této oblasti a zajistit odškodnění obětí; vyjadřuje vážné znepokojení nad stavem věznic a vazebních podmínek v řadě zemí, včetně přístupu k péči a lékům, zejména v případě nemocí, jako je hepatitida nebo HIV; připomíná, že odmítání umožnit vězňům přístup ke zdravotní péči představuje špatné zacházení nebo dokonce mučení a může být považováno za neposkytnutí pomoci ohrožené osobě; vítá revidovanou politiku EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání; vyzývá členské státy, aby začleňovaly záruky ochrany proti mučení a jinému špatnému zacházení do všech svých opatření a politik;

49. vítá skutečnost, že v roce 2017 byla zřízena koordinační skupina EU pro boj proti mučení; vítá v této souvislosti aktualizace právních předpisů EU na základě legislativního usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté zacházení nebo trestání[12]; zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat spolupráci s mechanismy OSN, regionálními orgány a příslušnými aktéry, jako jsou Mezinárodní trestní soud, organizace občanské společnosti a obránci lidských práv v boji proti mučení a jinému špatnému zacházení;

Podnikání a lidská práva

50. znovu potvrzuje, že činnosti všech společností, ať již působí na domácí nebo přeshraniční úrovni, musí být plně v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; opětovně navíc zdůrazňuje význam prosazování sociální odpovědnosti podniků; podtrhuje, že je důležité, aby evropské podniky hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv; připomíná odpovědnost podniků za zajištění toho, aby jejich činnosti a dodavatelské řetězce nebyly zapojeny do porušování lidských práv, jako je nucená a dětská práce, porušování práv domorodého obyvatelstva, zabírání půdy, hrozby a útoky vůči obráncům lidských práv a degradace životního prostředí;

51. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit mezinárodní závazný nástroj, kterým bude možno v rámci mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činností nadnárodních korporací a jiných společností; požaduje legislativní návrh týkající se náležité péče podniků v oblasti lidských práv s cílem předcházet případům zneužívání v globálních operacích společností a zlepšit přístup obětí korporátních pochybení k právní ochraně; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny země plně uplatňovaly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a vyzývá ty členské státy EU, které dosud nepřijaly národní akční plány pro obchodní práva, aby tak co nejdříve učinily; vybízí EU a její členské státy, aby se konstruktivně účastnily činnosti mezivládní pracovní skupiny OSN pro nadnárodní korporace a jiné podniky s ohledem na lidská práva; považuje to za nezbytný krok v prosazování a ochraně lidských práv;

52. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty podporované Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) byly v souladu s politikou a závazky EU v oblasti lidských práv a aby existovaly mechanismy odpovědnosti, jimiž mohou jednotlivci veřejně upozorňovat na porušování pravidel v souvislosti s činnostmi EIB a EBRD; domnívá se, že užitečným doplňkovým nástrojem by byla interinstitucionální pracovní skupina EU pro podnikání a lidská práva; vyzývá soukromý sektor, zejména finanční, pojišťovací a dopravní společnosti, k zajišťování služeb pro humanitární subjekty, které poskytují humanitární pomoc, a zároveň plně dodržovat humanitární výjimky a výjimky stanovené v právních předpisech EU; vítá, že v Kanadě existuje nezávislý veřejný ochránce práv pro odpovědný podnik;

53. staví se kladně k systému všeobecných preferencí GSP+ jakožto prostředku ke stimulaci účinného provádění 27 hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech a pracovních normách; uvědomuje si, že globální hodnotové řetězce přispívají k posílení základních mezinárodních pracovních norem, norem v oblasti životního prostředí a sociálních norem a představují příležitost z hlediska udržitelného pokroku, a to zejména v rozvojových zemích a v zemích více ohrožených změnou klimatu; zdůrazňuje, že země, které nejsou členy EU a využívají systému preferencí GSP+, by měly vykazovat pokrok ve všech aspektech lidských práv; konstatuje, že posílené a účinné mechanismy monitorování by mohly posílit pákový potenciál režimů obchodních preferencí v reakci na porušování lidských práv; podporuje zavedení a uplatňování doložek o podmíněnosti dohod dodržováním lidských práv do mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi, včetně dohod o obchodu a investicích; vyzývá Komisi, aby systematicky sledovala provádění těchto doložek s cílem zajistit, aby je přijímající země dodržovaly, a aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o dodržování lidských práv v partnerských zemích;

Nové technologie a lidská práva

54. zdůrazňuje, že je důležité vypracovat strategii EU, jak využít nové technologie, například umělou inteligenci, ve službě lidem a jak se vyrovnat s tím, že nové technologie mohou být hrozbou pro lidská práva, ať již jde o dezinformace, hromadné sledování, falešné zprávy, nenávistné verbální projevy, omezení podporovaná státem a zneužívání umělé inteligence; dále zdůrazňuje zvláštní hrozbu, kterou by tyto technologie mohly představovat při kontrole, omezování a narušování legitimní činnosti; zdůrazňuje význam nalezení správné rovnováhy mezi lidskými právy, zejména právem na soukromí, a jinými legitimními úvahami, jako je bezpečnost nebo boj proti trestné činnosti, terorismu a extremismu; vyjadřuje obavy ohledně rostoucího využívání určitých technologií kybernetického dohledu s dvojím užitím, které je namířeno proti aktivistům v oblasti lidských práv, novinářům, politickým oponentům a právníkům;

55. požaduje, aby EU a členské státy spolupracovaly s vládami třetích zemí s cílem ukončit represivní postupy a právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti terorismu; připomíná povinnost každoročně aktualizovat přílohu I nařízení Rady (ES) č. 428/2009, v níž je uveden seznam zboží dvojího užití, pro které se vyžaduje povolení; zdůrazňuje potřebu účinné spolupráce v digitální oblasti mezi vládami, soukromým sektorem, občanskou společností, akademickou a technickou komunitou, sociálními partnery a jinými zúčastněnými stranami pro zajištění bezpečné a inkluzivní digitální budoucnosti pro všechny, a to v souladu s mezinárodním právními předpisy v oblasti lidských práv;

Migranti a uprchlíci

56. zdůrazňuje, že je naléhavě třeba řešit základní příčiny migračních toků, jimiž jsou války, konflikty, autoritářské režimy, pronásledování, sítě organizátorů nelegální migrace, obchodování s lidmi, pašeráctví, chudoba, ekonomická nerovnost a změna klimatu, a nalézt dlouhodobá řešení založená na respektování lidských práv a důstojnosti; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvářet legální cesty a trasy pro migraci a tam, kde je to možné, usnadňovat dobrovolné návraty, a to i v souladu se zásadou nenavracení;

57. žádá, aby byla věnována pozornost vnějšímu rozměru uprchlické krize, včetně hledání trvalých řešení konfliktů budováním spolupráce a partnerství s příslušnými třetími zeměmi; je přesvědčen, že dodržování mezinárodních právních předpisů týkajících se uprchlíků a lidských práv je důležitým stavebním kamenem pro spolupráci se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že v souladu s globálními pakty o migraci a uprchlících je třeba přijmout skutečná opatření s cílem posílit soběstačnost uprchlíků, rozšířit přístup k řešením třetích zemí, zlepšit podmínky v oblasti lidských práv při řízení migrace, zejména v zemích původu nebo tranzitu, a zajistit bezpečný a důstojný návrat; žádá EU a její členské státy, aby byly zcela transparentní, pokud jde o politiky spolupráce s třetími zeměmi a přidělování finančních prostředků třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace; považuje za důležité, aby prostředky na rozvoj a spolupráci nebyly využívány k jiným účelům a aby z nich neměly prospěch osoby odpovědné za porušování lidských práv; požaduje, aby EU podpořila iniciativu UNHCR zaměřenou na vyřešení problému osob bez státní příslušnosti do roku 2024 v EU i mimo ní;

58. odsuzuje úmrtí uprchlíků a migrantů a porušování jejich lidských práv ve Středozemním moři;  odsuzuje rovněž útoky na nevládní organizace, které těmto lidem pomáhají; žádá EU a její členské státy, aby zvýšily humanitární pomoc pro nuceně vysídlené osoby; žádá EU a její členské státy, aby poskytovaly podporu hostitelským komunitám uprchlíků; trvá na tom, že uplatňování globálních paktů o migraci a uprchlících musí proto jít ruku v ruce s prováděním Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, jak je uvedeno v cílech strategického rozvoje, a také s vyššími investicemi v rozvojových zemích;

 

59. zdůrazňuje, že klimatická krize a hromadná ztráta biologické rozmanitosti představují hlavní hrozbu pro lidská práva; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prostřednictvím úzké spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jako je UNCHR, která nedávno zahájila společnou strategii s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), úzce spolupracovaly na strategii EU zaměřené na ochranu zdravého životního prostředí; zdůrazňuje, že podle odhadů OSN bude v důsledku změny životního prostředí do roku 2050 vysídleno mnoho osob; připomíná závazky a povinnosti států a jiných subjektů odpovědných za zmírňování dopadů změny klimatu a předcházení jejímu negativnímu dopadu na lidská práva; vítá mezinárodní úsilí o propagování propojení environmentálních problémů, přírodních katastrof a změny klimatu s lidskými právy; požaduje, aby se EU aktivně podílela na mezinárodní diskusi o možném normativním rámci pro ochranu „osob, které byly vysídleny z důvodu změny životního prostředí a klimatu“;

Podpora demokracie

60. zdůrazňuje, že by EU měla nadále aktivně podporovat demokratický a účinný politický pluralismus v  institucích zabývajících se lidskými právy, nezávislé sdělovací prostředky, parlamenty a občanskou společnost v jejich úsilí o prosazování demokratizace, a to způsobem zohledňujícím kontext a s ohledem na kulturní a vnitrostátní prostředí dotčených třetích zemí s cílem posílit dialog a partnerství; připomíná, že lidská práva jsou základním kamenem demokratizačních procesů; bere s uspokojením na vědomí důsledné působení Evropské nadace pro demokracii v zemích západního Balkánu a východního a jižního sousedství EU při prosazování demokracie a dodržování základních práv a svobod; připomíná, že zkušenosti a ponaučení získaná při procesech přechodu k demokracii v rámci politiky rozšíření a sousedství by mohly kladně přispívat k identifikaci osvědčených postupů, které by bylo možné využít k podpoře a konsolidaci dalších demokratizačních procesů ve světě; připomíná, že rozšíření EU se ukázalo jako nejúčinnější nástroj na podporu demokracie, právního státu a lidských práv na evropském kontinentu, a proto by možnost přistoupení k EU měla zůstat otevřená zemím, které chtějí přistoupit k EU a provádějí reformy, jak je stanoveno v článku 49 SEU; naléhavě žádá EU, aby v průběhu celého procesu rozšiřování důsledně sledovala provádění opatření na ochranu lidských práv a práv osob náležejících k menšinám;

61. vítá závěry Rady ze dne 14. října 2019 o demokracii jakožto zahájení procesu aktualizace a posílení přístupu EU k posilování demokracie; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu vzdělávání v oblasti lidských práv a demokratizace jako zásadního nástroje k upevnění těchto hodnot jak v EU, tak mimo ni; zdůrazňuje, že je důležité přijmout specifická pravidla financování pro programy EU na podporu demokracie s přihlédnutím k povaze demokratických změn; poukazuje na potřebu investovat do odpovídajících zdrojů, aby bylo možné lépe koordinovat programy na podporu demokracie a politické priority; podporuje úsilí o zajištění transparentnosti pomoci EU v této oblasti; zavazuje se, že bude prosazovat větší transparentnost demokratických procesů, zejména financování politických a tematických kampaní různými nestátními subjekty;

62. znovu připomíná, že pozitivně hodnotí to, že EU bez ustání podporuje volební procesy a poskytuje pomoc při volbách a podporu místním pozorovatelům; v této souvislosti vítá a plně podporuje práci skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb, která působí v Parlamentu; připomíná důležitost kroků náležitě navazujících na zprávy a doporučení misí pro sledování voleb jako způsobu, jak zvýšit jejich vliv a posílit podporu EU demokratickým normám v dotčených zemích; zdůrazňuje, že je třeba podporovat demokracii v průběhu celého volebního cyklu prostřednictvím dlouhodobých a flexibilních programů, které odrážejí povahu demokratických změn; naléhavě vyzývá k důslednému sledování případů porušování lidských práv vůči kandidátům během volebních procesů, zejména vůči těm, kteří patří ke zranitelným skupinám či menšinám;

°

° °

63. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 74. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vedoucím delegací EU.