ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Členské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku, vyváženého růstu a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.

(1) Členské státy a Unie mají vypracovat a zavést účinnou koordinovanou strategii zaměstnanosti a zejména strategii na podporu kvalifikace a vzdělávání pracovníků a dynamických trhů práce, které by se orientovaly na budoucnost a reagovaly by na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku, inkluzivnosti, hospodářské, sociální a územní soudržnosti a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Členské státy mají považovat kvalitní zaměstnanost založenou na rovných příležitostech a sociální spravedlnosti za záležitost společného zájmu a koordinovat svou odpovídající činnost v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem a autonomii sociálních partnerů. Stávající situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19, která bude mít na pracovní trh v Unii, sociální spravedlnost a pracovní podmínky závažné dlouhodobé důsledky, vyžaduje bezprecedentní opatření na podporu zaměstnanosti, ke stimulaci hospodářství a k posílení průmyslové struktury. Na podporu podniků a pracovníků proti okamžité ztrátě zaměstnání a příjmu, k omezení hospodářských a sociálních otřesů způsobených krizí a k zabránění ztráty velkého počtu pracovních míst a hluboké recesi bude zapotřebí přijmout rozhodná opatření.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Unie má bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, solidaritu mezi generacemi a ochranu práv dětí. Při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní vzdělávání a odborné přípravy, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(2) V zájmu plného dosažení cílů, které stály u jejího založení, totiž sociální soudržnosti a míru, o to více v okamžiku hluboké krize, kdy jsou tyto zásady zpochybňovány, by Unie měla do čela svých politických priorit postavit boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci a měla by podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, solidaritu mezi generacemi, začleňování zdravotně postižených osob a ochranu práv dětí a jiných silně znevýhodněných skupin obyvatel. Při vymezování a provádění své politiky a činnosti má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou ochrany lidského zdraví, inkluzivních kvalitních trhů práce a plné zaměstnanosti, existence přístupných a dostupných kvalitních veřejných služeb, důstojných mezd, důstojných životních podmínek a sociální ochrany pro všechny a také s vysokou úrovní vzdělávání a odborné přípravy po celou dobu života občanů, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří tyto hlavní směry politik zaměstnanosti členských států spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 (5) integrované hlavní směry. Jejich cílem je poskytnout vodítka pro provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských a vnitrostátních politik a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady.

(3) Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří tyto hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států spolu s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 (5) integrované hlavní směry. Musejí podporovat Zelenou dohodu pro Evropu, evropský pilíř sociálních práv, přepracovanou Evropskou chartu sociálních práv, Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a poskytnout vodítka pro provádění politiky v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských a vnitrostátních politických opatření a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady a zabránit tendenci, kdy je omezována působnost kolektivního vyjednávání.

__________________

__________________

5 Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27).

5 Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, stávajícími právními předpisy Unie a různými iniciativami Unie, včetně doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (6), doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (7), doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností (8), doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (9), doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (10), doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (11) a doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (12).

(4) Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou v souladu se stávajícími právními předpisy Unie a různými iniciativami Unie, včetně doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (6), doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (7), doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: Nové příležitosti pro dospělé (8), doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (9), doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (10), doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (11) a doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (12).  Na základě rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2020 o uplatnění tzv. obecné únikové doložky mohou členské státy využít plnou flexibilitu, kterou potřebují k podpoře a ochraně kvalitních pracovních míst a pracovních podmínek a k financování zdravotnictví a sociálních služeb. Doba platnosti této doložky musí odrážet rozsah a trvání koronavirové krize. Na základě veřejné konzultace zorganizované Komisí by se mělo zjistit, jakým směrem by se mělo při vypracovávání fiskálních předpisů Unie postupovat.

__________________

__________________

6 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

6 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

7 Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.

7 Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.

8 Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

8 Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

9 Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1.

9 Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1.

10 Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1–13

10 Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1–13.

11 Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4–14

11 Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4–14.

12 Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1–8

12 Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1–8.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a stability začleňuje Evropský semestr zásady evropského pilíře sociálních práv, včetně intenzivního zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Podporuje plnění cílů udržitelného rozvoje (13). Politiky zaměstnanosti a hospodářské politiky Unie a členských států by měly jít ruku v ruce s přechodem Evropy na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku a současně zlepšovat konkurenceschopnost, podporovat inovace, prosazovat sociální spravedlnost a rovné příležitosti, jakož i řešit nerovnosti a regionální rozdíly.

(5) Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti, sociální politikou a politikou v oblasti životního prostředí. Je nutné, aby se v rámci evropského semestru stala středobodem hospodářské politiky Unie udržitelnost, sociální začleňování a blahobyt obyvatel a aby bylo zjištěno, že sociální, environmentální a hospodářské cíle přitom budou stejně důležité. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a stability by měl Evropský semestr dále začleňovat zásady evropského pilíře sociálních práv, včetně intenzivnějšího zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran a podpory při plnění cílů udržitelného rozvoje13, včetně rovnosti mezi muži a ženami. Index rovnosti mezi muži a ženami by měl sloužit jako jeden z nástrojů evropského semestru při sledování, jakého pokroku bylo dosaženo při plnění cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů a při měření vlivu politiky zaměstnanosti a sociální politiky na obě pohlaví. Politika zaměstnanosti a hospodářská politika Unie a členských států by měla jít ruku v ruce s reakcí Evropy na koronavirovou krizi a měla by s ohledem na obzvlášť závažné dopady této krize na některá evropská průmyslová a podnikatelská odvětví podporovat rovněž přechod Evropy na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou, sociálně inkluzivní, digitální ekonomiku a současně zajišťovat vzestupnou sociální konvergenci a zlepšovat konkurenceschopnost, podporovat malé a střední podniky a inovace, prosazovat sociální spravedlnost, rovné příležitosti a investice do mládeže a řešit také nerovnosti a regionální rozdíly.

__________________

__________________

13 Rezoluce OSN A/RES/70/1.

13 Rezoluce OSN A/RES/70/1.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, globalizace, digitalizace a demografické změny přemění evropské ekonomiky a společnosti. Unie a její členské státy by měly spolupracovat na účinném řešení těchto strukturálních faktorů a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy, a to s ohledem na těsnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států a souvisejících politik. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti strukturální reformy, které zlepšují produktivitu, hospodářský růst, sociální a územní soudržnost, vzestupnou konvergenci, odolnost a naplňování fiskální odpovědnosti. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky, a to s přihlédnutím k jejich dopadu na životní prostředí, zaměstnanost a sociální oblast.

(6) Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, globalizace, digitalizace a demografické změny vedou k hluboké přeměně evropské ekonomiky a společnosti. Unie a její členské státy by měly spolupracovat, aby na tuto bezprecedentní situaci dokázaly reagovat integrací sociálních práv a úsilím o snížení chudoby a nerovnosti a přizpůsobit stávající systémy za účelem posílení odolnosti a udržitelnosti, a to s ohledem na těsnou provázanost ekonomiky a trhu práce členských států a politiky v sociální oblasti a oblasti životního prostředí. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu sociálních a environmentálních investic, účinná dlouhodobá opatření, která jsou nutná ke zmínění dopadů krize, a finanční pomoc podnikům, neziskovým a dobročinným organizacím i domácnostem, včetně domácností, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky a věnovat přitom náležitou pozornost také potřebám týkajícím se poptávky a nabídky na trhu práce a zahrnovat používání nových technologií, a to s přihlédnutím k jejich dopadu na životní prostředí, zaměstnanost a sociální oblast. Členské státy a Unie by měly v této souvislosti přijmout dlouhodobé nástroje, přičemž je nutné uvítat práci Komise na vytvoření evropského trvalého systému zajištění v nezaměstnanosti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (14). Pilíř tvoří dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají směr naší strategii a zajišťují, aby přechod ke klimatické neutralitě a udržitelnosti životního prostředí, digitální transformace a demografické změny byly sociálně vyvážené a spravedlivé. Pilíř představuje referenční rámec pro monitorování zaměstnanosti a sociální výkonnosti členských států, pro podporu reforem na státní, regionální a místní úrovni a pro sladění „sociální otázky“ a „otázky trhu“ v současné moderní ekonomice, mimo jiné prosazováním sociální ekonomiky.

(7) Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly interinstitucionální vyhlášení týkající se evropského pilíře sociálních práv (14). Tento pilíř tvoří dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají směr naší strategii a musejí se využívat, aby byl zajištěn sociálně vyvážený a spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě a udržitelnost životního prostředí, digitální transformace a nová demografická rovnováha. Vzhledem k tomu, že pilíř a jeho zásady představuji referenční rámec pro monitorování zaměstnanosti a sociální výkonnosti členských států, mohou být hlavní směry zaměstnanosti pro členské státy důležitým nástrojem k vypracování a provádění politiky a opatření, které by zajistily odolnější a inkluzivnější společnost a hospodářství, podporovaly pracovní práva a sledovaly cíl dosáhnout konvergence směrem k vyššímu standardu, aby došlo k dalšímu rozvoji evropského sociálního modelu.

__________________

__________________

14 Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

14 Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu a poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření pracovních míst, politiky celoživotního učení a odborné přípravy, pracovních podmínek, vzdělávání a dovedností, veřejného zdraví a začleňování a reálných příjmů.

(8) S řádným ohledem na zásadu subsidiarity, jak je definována ve Smlouvě o fungování EU, by měly reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, prosazovat rychlé oživení a poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti, růstu, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, zapojení osob se zdravotním postižením a dalších znevýhodněných skupin, politiky celoživotního učení a odborné přípravy, pracovních podmínek, vzdělávání a dovedností, veřejného zdraví a začleňování a reálných příjmů. Členské státy by proto měly respektovat a posilovat sociální partnery, rozšířit působnost kolektivního vyjednávání a přijmout opatření na podporu rozšíření odborů a organizací zaměstnavatelů, aby bylo zajištěno demokratické, inkluzivní a sociálně spravedlivé oživení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Členské státy a Unie by měly zajistit, aby tyto transformace byly vyvážené a sociálně spravedlivé a aby podpořily úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, jejíž členové jsou chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Je třeba řešit diskriminaci ve všech jejích formách. Dále je třeba zajistit přístup a příležitosti pro všechny a snížit chudobu a sociální vyloučení (především u dětí), a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a systémů sociální ochrany a odstraněním překážek omezujících účast na vzdělávání a odborné přípravě a na trhu práce, rovněž prostřednictvím investic do předškolního vzdělávání a péče. Včasný a rovný přístup k finančně dostupné zdravotní péči, včetně prevence a podpory zdraví, jsou obzvláště důležité v kontextu stárnoucí společnosti. Ve větším rozsahu by měl být využíván potenciál zdravotně postižených osob přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji. Na pracovních místech v Unii se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly zajistit, aby pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce zachovávaly a posilovaly sociální model Evropy.

(9) Zejména ve chvíli, kdy jak na hospodářské, tak i na sociální úrovni stojí před Unií obrovské změny, měly by členské státy zajistit, aby byly tyto změny vyvážené a sociálně spravedlivé a aby podpořily úsilí o vytvoření inkluzivnější a odolnější společnosti, jejíž členové by byli chráněni, byli by schopni předjímat a zvládat změny a mohli se plně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Je třeba odstranit diskriminaci ve všech jejích formách. Každý by měl dostat možnost, aby neomezeně přispěl k životu společnosti. Je třeba zajistit rovné příležitosti pro všechny a odstranit chudobu, diskriminaci a sociální vyloučení (především u dětí, osob se zdravotním postižením a u ostatních znevýhodněných skupin obyvatel). Za tímto účelem by měla Unie přijmout opatření, jako je evropská záruka pro děti. Měl by být plně zhodnocen potenciál zdravotně postižených osob přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji. S tím, jak se na pracovních místech v Unii objevují nové hospodářské a obchodní modely, dochází také ke změně pracovněprávních vztahů. Jak ukázala koronavirová krize, základní fungování hospodářství vyžaduje množství pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří jsou příliš často málo placeni a pracují za nejistých podmínek. Členské státy by měly dále posílit evropský sociální model tím, že zajistí, aby všichni pracovníci měli stejná práva, důstojné pracovní podmínky, i pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a důstojné mzdy. Členské státy by se měly navíc zabývat problematikou všech forem nejisté práce a falešné samostatné výdělečné činnosti a zajistit, aby pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce byly v souladu s evropským sociálním modelem.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlivé země, která může Rada členským státům podat. Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu plus a dalších fondů Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci a Programu InvestEU, s cílem podpořit zaměstnanost, sociální investice, sociální začlenění, přístupnost, příležitosti pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

(10) Integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlivé země, která může Rada členským státům podat. Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu plus, evropských strukturálních a investičních fondů a dalších fondů Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci a Programu InvestEU, s cílem podpořit kvalitní zaměstnanost a sociální investice a bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zvyšovat přístupnost, doprovázet přechod na ekologickou digitální ekonomiku a podporovat zvyšování a změnu kvalifikace pracovních sil, celoživotní učení a kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. Využívání těchto fondů by mělo hrát výraznou úlohu také při zvyšování investic do veřejných služeb, zejména v oblastech vzdělávání, zdraví a bydlení. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se uplatňovat ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány a do jejich uplatňování, monitorování a hodnocení by se měly intenzivně a aktivně zapojovat parlamenty, sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokyny stanovené v příloze se přepracují nejpozději jeden rok po přijetí, aby se přihlédlo ke koronavirové krizi a jejím sociálním důsledkům a dopadu na zaměstnanost a aby bylo možné lépe reagovat na podobné krize v budoucnu. V zájmu posílení demokratického rozhodování by měl být Evropský parlament zapojen do stanovování integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost na stejné úrovni jako Rada.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly aktivně podporovat udržitelné sociálně tržní hospodářství a usnadňovat a podporovat investice do vytváření kvalitních pracovních míst. Za tímto účelem by měly snížit překážky,  nimiž se setkávají podniky při najímání pracovníků, podporovat odpovědné podnikání a skutečné samostatně výdělečné činnosti a zejména podporovat vytváření a růst mikropodniků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím přístupu k financování. Členské státy by měly aktivně podporovat rozvoj sociální ekonomiky, podněcovat sociální inovace a sociální podniky a povzbuzovat takové inovativní formy práce, které vytvářejí kvalitní pracovní příležitosti a sociální výhody na místní úrovni.

Členské státy by měly aktivně podporovat plnou kvalitní zaměstnanost založenou na silné ekonomice. Členské státy by si měly uvědomit, že klíčovou úlohu při vytváření pracovních míst hrají státní investice, a proto by měly stát v čele rozsáhlých veřejných investic a inteligentní ambiciózní politiky zaměstnanosti zaměřené na vytváření pracovních míst. Členské státy by měly upravit svou politiku zaměstnanosti a na úrovni Unie koordinovat uplatňování osvědčených postupů s ohledem na dočasná opatření, která by chránila všechny pracovníky a trhy práce. Mezi tato opatření by mělo patřit subvencování mzdových nákladů, podpora příjmu a rozšíření systémů podpory v nezaměstnanosti, rozšíření placené nemocenské a pečovatelské dovolené a možnosti práce na dálku. Členské státy by měly podporovat transformaci evropských podniků, aby byla zajištěna soběstačnost EU, zejména pokud jde o ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Členské státy by měly zvýšit podporu poskytovanou podnikům, které se v důsledku krize potýkají s obtížemi, za předpokladu, že si tyto podniky ponechají všechny své pracovníky. Členské státy by rovněž měly uvažovat o zákazu propouštění v době krize. Členské státy by měly zajistit zapojení sociálních partnerů do plánování a provádění těchto opatření. Tato opatření by měla být ponechána v platnosti, dokud nebude dosaženo plného hospodářského oživení, a poté by měla být postupně ukončena. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zaručení práv a pracovních míst mobilních a přeshraničních pracovníků, které významně postihlo uzavření hranic. Členské státy by měly podporovat odpovědné podnikání, včetně podnikání žen a mládeže, a skutečnou samostatně výdělečnou činnost, a zejména vytváření a růst mikropodniků a malých a středních podniků, mimo jiné zajištěním přístupu k financování. Členské státy by měly aktivně podporovat rozvoj oběhové sociální ekonomiky, podněcovat sociální inovace a sociální podniky a posilovat jejich udržitelnost a povzbuzovat takové formy práce, které by vytvářely kvalitní pracovní příležitosti a přinášely sociální výhody na místní úrovni, zejména ve strategických odvětvích se značným potenciálem růstu, jako je digitální a ekologické odvětví ekonomiky. V tomto ohledu je nutné přijmout také opatření na podporu vytváření pracovních míst, zejména v oblasti veřejných a soukromých služeb obecného zájmu, především v oblasti péče o děti, zdravotní péče a bydlení.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, které více podporují zaměstnanost a inkluzivní růst a zároveň jsou v souladu s cíli v oblasti klimatu a životního prostředí, při zohlednění přerozdělovacího účinku daňového systému, a přitom ochraňovat příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na podporu růstu.

Daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, kde by mělo menší negativní dopad na inkluzivní růst a zároveň zajistilo plný soulad s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a cíli v oblasti klimatu a životního prostředí stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu a zvýšilo přerozdělovací účinek daňového systému a přitom zajistilo příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a veřejné investice.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy, které zavedly vnitrostátní mechanismy pro stanovení zákonných minimálních mezd, by měly zajistit účinné zapojení sociálních partnerů, a to transparentním a předvídatelným způsobem, který umožní přiměřenou schopnost mezd reagovat na vývoj produktivity a zajistí spravedlivé mzdy pro důstojnou životní úroveň, přičemž s ohledem na vzestupnou konvergenci by měla být věnována zvláštní pozornost skupinám s nižšími a středními příjmy. Tyto mechanismy by měly zohledňovat hospodářskou výkonnost napříč regiony a odvětvími. Členské státy by měly podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání za účelem stanovení mezd. Při respektování vnitrostátních postupů by členské státy a sociální partneři měli zajistit, aby všichni pracovníci měli nárok na přiměřené a spravedlivé mzdy na základě kolektivních smluv nebo přiměřených zákonných minimálních mezd, a to s ohledem na jejich dopad na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a chudobu pracujících.

Pro vytváření pracovních míst a snižování chudoby v Unii jsou nadále důležitá opatření zajišťující, aby mzdy postačovaly k zajištění přiměřené životní úrovni, a opatření k zajištění slučitelnosti placené práce a nároků na státní příspěvky, které mají kompenzovat překážky, jimž čelí marginalizované skupiny. Členské státy, které zavedly vnitrostátní mechanismy pro stanovení zákonných minimálních mezd, by měly zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do příslušných postupů stanovování mezd, a to transparentním a předvídatelným způsobem. Při stanovování minimálních mezd by se mělo přihlížet k vývoji produktivity, aby bylo možné bojovat proti nejisté práci a chudobě pracujících, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat skupinám s nižšími a středními příjmy. Tyto mechanismy by měly přihlížet k ukazatelům chudoby, které používají jednotlivé členské státy, a měly by zohledňovat hospodářskou výkonnost napříč regiony a odvětvími. Členské státy by měly zajistit intenzivnější sociální dialog a přijmout opatření k rozšíření rozsahu kolektivního vyjednávání. Při respektování vnitrostátních postupů a autonomie sociálních partnerů by členské státy a sociální partneři měli odstranit mzdovou diskriminaci na základě věku nebo pohlaví a zajistit, aby všichni pracovníci měli nárok na přiměřenou a spravedlivou mzdu na základě kolektivních smluv nebo přiměřených zákonných minimálních mezd, a to s ohledem na jejich pozitivní dopad na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a chudobu pracujících.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy budou moci využít pomoci, kterou nabízí evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Členské státy by měly zajistit, aby se finanční pomoc v tomto ohledu poskytovala pouze podnikům, které dodržují platnou kolektivní smlouvu. Členské státy by měly zajistit, aby se přijímající podniky zdržely výkupu vlastních akcií nebo vyplácení dividend akcionářům a podílů na zisku vedoucím pracovníkům, a aby tyto podniky nebyly registrovány v daňových rájích.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly v souvislosti s technologickou a environmentální transformací a demografickými změnami prosazovat udržitelnost, produktivitu, zaměstnatelnost a lidský kapitál a zároveň podporovat obyvatele v tom, aby po celou dobu života získávali příslušné znalosti, dovednosti a kompetence, což umožní reagovat na současné a budoucí potřeby trhu práce. Členské státy by rovněž měly přizpůsobit své systémy vzdělávání a odborné přípravy a investovat do nich tak, aby tyto systémy poskytovaly vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by měly společně se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na řešení strukturálních nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat kvalitu těchto systémů a jejich relevantnost pro trh práce, rovněž s ohledem na umožnění environmentální transformace. Zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám pro učitelské povolání. Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly vybavit všechny účastníky vzdělávání klíčovými kompetencemi, včetně základních a digitálních dovedností, jakož i průřezových kompetencí s cílem vytvořit předpoklady pro adaptabilitu v pozdějším věku. Členské státy by se měly snažit zajistit převod nároků na odbornou přípravu během změn v profesní dráze, v příslušných případech i prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů. Měly by každému umožnit předvídat potřeby trhu práce a lépe se jim přizpůsobit, zejména prostřednictvím průběžné rekvalifikace a prohlubování dovedností, s cílem podpořit vyváženou a spravedlivou transformaci pro všechny, posílit sociální výsledky, řešit nedostatek pracovních sil a zlepšit celkovou odolnost hospodářství vůči otřesům.

Členské státy by měly v souvislosti s neustále probíhající technickou a environmentální transformací, s demografickou změnou a současnými výzvami prosazovat sociální práva, udržitelnost, produktivitu, zaměstnatelnost a lidské schopnosti a zároveň podporovat obyvatele v tom, aby po celou dobu života získávali příslušné znalosti, dovednosti a kompetence, což umožní reagovat na současnou krizi zaměstnanosti a na současné a budoucí potřeby trhu práce. Naplnění potřeb členských států v oblasti změny a zvyšování kvalifikace pracovníků v zájmu reakce na krizi by mělo být podpořeno investicemi do jejich veřejných systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem poskytovat kvalitní a inkluzivní vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy a formálního a neformálního celoživotního vzdělávání. Členské státy by měly společně se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky, sociálními nevládními organizacemi a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami pracovat na řešení strukturálních a nových nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat kvalitu těchto systémů a jejich relevantnost pro trh práce. Členské státy by se měly věnovat potřebám odvětví s chronickým nedostatkem pracovních sil, mj. s cílem umožnit současnou environmentální transformaci a technické a digitální změny směřující k řešením založeným na umělé inteligenci. Zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám pro učitelské povolání. Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly vybavit všechny účastníky vzdělávání klíčovými kompetencemi, zejména základními a digitálními dovednostmi, jakož i průřezovými schopnostmi s cílem vytvořit předpoklady pro adaptabilitu v pozdějším věku, a měly by učitele připravit na to, aby byli schopni tyto schopnosti zprostředkovat svým žákům a studentům. Členské státy by se měly snažit zajistit převod nároků na odbornou přípravu během změn v profesní dráze, i prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů. Současně by měly zaručit, aby tento přístup neohrozil humanistickou povahu vzdělávání ani aspirace jednotlivců. Je naprosto nezbytné, aby členské státy přijaly včasná opatření, která by zejména prostřednictvím průběžné rekvalifikace a prohlubování dovedností zabránila negativní účinkům toho, že profil některých občanů neodpovídá potřebám pracovního trhu, s cílem podpořit vyváženou a spravedlivou transformaci pro všechny, zajistit, aby podpora v nezaměstnanosti měla dostatečnou působnost a rozsah, a posílit sociální výsledky, řešit nedostatek pracovních sil a zlepšit celkovou odolnost hospodářství vůči otřesům.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti pro všechny tím, že budou řešit nerovnosti v systémech vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné zajištěním přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání. Měly by celkově zvyšovat úrovně vzdělání, snížit počet mladých lidí předčasně odcházejících ze vzdělávání, zlepšit přístup k terciárnímu vzdělávání, jakož i míru jeho dokončení a zvýšit účast dospělých v dalším vzdělávání, zejména účastníků vzdělávání ze znevýhodněných prostředí, kteří mají nejnižší kvalifikaci. S přihlédnutím k novým požadavkům digitálních, zelených a stárnoucích společností by členské státy měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací (mimo jiné prostřednictvím kvalitní a účinné učňovské přípravy) a zvýšit počet absolventů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky („STEM“) jak na úrovni středního odborného vzdělávání a přípravy, tak na úrovni terciárního vzdělávání. Kromě toho by členské státy měly zvýšit relevanci terciárního vzdělávání a výzkumu pro potřeby trhu práce, zlepšit monitorování a předvídání dovedností, zajistit větší zviditelnění a srovnatelnost dovedností, včetně dovedností získaných v zahraničí, a rozšířit příležitosti pro uznávání a validaci dovedností a kompetencí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Měly by zlepšit a zvýšit nabídku a využívání pružného dalšího odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by rovněž měly podporovat dospělé osoby s nízkou úrovní dovedností, aby zachovaly nebo rozvíjely jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením cest prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, nabídky vzdělávání a odborné přípravy, jež bude odpovídat příležitostem na trhu práce, a validace a uznávání získaných dovedností.

Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti pro všechny tím, že odstraní nerovnosti v systémech vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné zajištěním přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání, které bude všeobecné a inkluzivní. Měly by celkově zvyšovat úroveň vzdělání, snížit počet mladých lidí předčasně odcházejících ze vzdělávání, zlepšit přístup k terciárnímu vzdělávání, jakož i míru jeho dokončení a zvýšit účast dospělých v dalším vzdělávání, zejména účastníků vzdělávání ze znevýhodněných prostředí, kteří mají často nejnižší kvalifikaci. S přihlédnutím k novým požadavkům digitálních, zelených a stárnoucích společností, stejně jako k přetrvávajícím genderovým stereotypům, by členské státy měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací (mimo jiné prostřednictvím kvalitní a účinné učňovské přípravy), nepodceňovat význam neustálého investování do humanitních věd a zvýšit počet absolventů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky („STEM“) jak na úrovni středního odborného vzdělávání a přípravy, tak na úrovni terciárního vzdělávání, a to se zajištěním genderové vyváženosti. Tam, kde je to vhodné, by měly členské státy kromě toho zvýšit relevanci terciárního vzdělávání a výzkumu pro potřeby trhu práce, posílit duální a kooperativní odbornou přípravu, zlepšit monitorování a předvídání dovedností, zajistit větší zviditelnění a srovnatelnost dovedností, včetně dovedností získaných v zahraničí, a rozšířit příležitosti pro uznávání a formální validaci dovedností a kompetencí získaných v rámci i mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Měly by zlepšit a zvýšit nabídku a využívání pružnějšího a inkluzivnějšího dalšího odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by rovněž měly investovat do pracovních míst a systémů sociální ochrany pro osoby, které nejsou schopny změnit kvalifikaci, a podporovat dospělé osoby s nízkou úrovní dovedností tím, že jim pomohou získat přístup ke stabilnímu a kvalitnímu zaměstnání, aby tak zachovaly nebo rozvíjely jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením cest prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, nabídky vzdělávání a odborné přípravy, jež bude odpovídat příležitostem na trhu práce. Právo na placené studijní volno pro profesní účely by mělo být podporováno v souladu s příslušnými úmluvami MOP, které umožňují pracovníkům účastnit se programů odborné přípravy během pracovní doby. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k prosazování všeobecného přístupu k distančnímu vzdělávání a odborné přípravě a plně přitom zohlednit potřeby osob se zdravotním postižením.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly poskytovat nezaměstnaným a neaktivním osobám účinnou, včasnou, koordinovanou a individuálně uzpůsobenou pomoc na základě podpory při hledání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace a přístupu k jiným podpůrným službám. Měly by být co nejdříve uplatňovány komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení nezaměstnanosti, s cílem výrazně snížit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost a předcházet jí. Je třeba i nadále řešit nezaměstnanost mladých lidí a otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení záruk pro mladé lidi (15).

Členské státy by měly poskytovat nezaměstnaným osobám účinnou, včasnou, koordinovanou a individuálně uzpůsobenou pomoc na základě podpory při hledání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace a přístupu k jiným podpůrným službám, zejména v oblasti zdravotnictví a bydlení. Měly by být co nejdříve uplatňovány komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení situace nezaměstnaných osob, s cílem výrazně snížit riziko dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti a předcházet mu, včetně strategií pro snížení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením a jinak znevýhodněných osob. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést na základě podpory z Evropského sociálního fondu mechanismy a systémy na podporu přechodu na jiné zaměstnání nebo je rozšířit. Zejména je třeba se i nadále snažit přednostně řešit otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, jsou vystaveni nejistým pracovním podmínkám ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, přístupu k odborné přípravě orientované na odvětví budoucnosti, jako je zelená a digitální ekonomika, v rámci strukturálního zlepšení přechodu ze vzdělávání do zaměstnání a přístupu ke kvalitním pracovním místům, a to s cílem řešit nejisté postavení mladých lidí. Tato otázka by se rovněž měla řešit pomocí obnovených a účinných záruk pro mladé lidi, které budou s to poskytnout vysoce hodnotné nabídky pracovních míst, vzdělávání nebo odborné přípravy, do nichž budou rozumným způsobem zapojeny všechny relevantní zúčastněné strany.

__________________

(15) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly usilovat o odstranění překážek a demotivujících prvků ve vztahu k účasti na trhu práce a zajistit pobídky v tomto směru, zejména pro druhé výdělečně činné osoby s nízkým příjmem a pro ty, kdo jsou trhu práce nejvíce vzdáleni. Členské státy by měly podporovat uzpůsobené pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční podpory a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti.

Členské státy by měly usilovat o odstranění překážek a demotivujících prvků ve vztahu k přístupu na trh práce a zajistit pobídky v tomto směru, zejména pro znevýhodněné skupiny a pro ty, kdo jsou trhu práce nejvíce vzdáleni. Členské státy by měly podporovat uzpůsobené pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční podpory a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly zajistit rovnost žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce, mimo jiné zajištěním rovných příležitostí a kariérního postupu a odstraněním překážek bránících tomu, aby ženy zaujímaly vedoucí pozice na všech úrovních rozhodování. Je třeba řešit rozdíly v odměňování žen a mužů. Měla by být zajištěna stejná odměna mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, jakož i transparentnost odměňování. Mělo by se podporovat sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péči a službám předškolního vzdělávání a péče, jež jsou finančně dostupné a kvalitní. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi mohli čerpat vhodnou rodinnou dovolenou a měli pružné pracovní podmínky, aby se dosáhlo vyvážení pracovního, rodinného a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži.

Členské státy by měly zajistit rovnost žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce, mimo jiné zajištěním rovných příležitostí a kariérního postupu a odstraněním překážek bránících tomu, aby ženy zaujímaly vedoucí pozice na všech úrovních rozhodování. Členské státy by měly vynaložit co největší úsilí o přijetí a zavedení minimálního procentního podílu v podobě, v jaké jej stanoví návrh směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností. Je třeba zacelit rozdíly v odměňování, důchodech a zaměstnanosti žen a mužů. Odpovídajícím způsobem by měly být oceněny doby strávené na mateřské a rodičovské dovolené, a to formou příspěvků a důchodových nároků, aby se tak zhodnotil význam vzdělávání budoucích generací, zejména s ohledem na stárnoucí společnost. Měla by být zajištěna stejná odměna mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, jakož i transparentnost odměňování, mimo jiné i stanovením indexu stejné odměny pro muže a ženy. Mělo by se podporovat sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péči a službám předškolního i celoživotního vzdělávání a péče, jež jsou finančně dostupné a kvalitní. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi mohli čerpat vhodnou rodinnou dovolenou a měli pružné pracovní podmínky, aby se dosáhlo vyvážení pracovního, rodinného a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži. Měly by také učinit posun směrem k plně hrazené mateřské a rodičovské dovolené.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly společně se sociálními partnery vytvářet spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, aby využily dynamické a produktivní pracovní síly a nových pracovních a podnikatelských modelů, přičemž by měly zajistit rovnováhu práv a povinností. Měly by omezit segmentaci uvnitř trhů práce a předcházet jí, bojovat proti nehlášené práci a podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. Pravidla pracovněprávní ochrany, pracovní právo a instituty by měly jak vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků, tak i zajistit nezbytnou flexibilitu pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobovat změnám hospodářské situace, a zároveň zachovávat odpovídající jistoty a zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí pro pracovníky, při zajištění ochrany pracovních práv a sociální ochrany. Mělo by se zamezit pracovněprávním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, včetně v případě pracovníků platforem, mimo jiné potíráním zneužívání atypických pracovních smluv. Měl by být zajištěn přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace.

Členské státy by měly společně se sociálními partnery vytvářet spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, aby využily dynamické a produktivní pracovní síly a nových pracovních a podnikatelských modelů, přičemž by měly zajistit rovnováhu práv a povinností. Komise by spolu s členskými státy měla přijmout konkrétní opatření k podpoře a upevnění sociálního dialogu na všech úrovních, jakož i kolektivního vyjednávání, a to i prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES1a. Měly by omezit segmentaci uvnitř trhů práce a předcházet jí, bojovat proti nehlášené práci a falešné samostatné výdělečné činnosti a podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. Pravidla pracovněprávní ochrany, pracovní právo a instituce by měly vytvořit vhodné prostředí pro vytváření stabilních kvalitních pracovních míst a zároveň zachovávat odpovídající míru jistoty a zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí pro pracovníky a také zajistit ochranu pracovních práv a důstojnou úroveň sociální ochrany. Měly by rovněž spolupracovat se zástupci odborů s cílem zajistit zdravé a bezpečné pracovní prostředí a věnovat zvláštní pozornost prevenci pracovních úrazů a nemocí. Mělo by se zamezit pracovněprávním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám a mzdové soutěži, mimo jiné i v případě pracovníků platforem. Nemělo by docházet ke zneužívání atypických pracovních smluv. Členské státy by měly zajistit, aby všichni tito pracovníci skutečně měli spravedlivé pracovní podmínky, sociální práva a přístup k odpovídající sociální ochraně a lepšímu zastupování. Za tímto účelem by měly členské státy uplatňovat veškerá ustanovení Úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1947 o inspekci práce, investovat do účinné inspekce práce, kterou by prováděly příslušné orgány s dostatečnými pravomocemi, a v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti spolupracovat a koordinovat svá opatření zaměřená na boj proti porušování právních předpisů s přeshraničním rozměrem. Měl by být zajištěn přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace. Členské státy se musí spoléhat na evropskou síť veřejných služeb zaměstnanosti a evropské agentury, aby určily osvědčené postupy založené na důkazech a podporovaly vzájemné učení a širší koordinaci politik zaměstnanosti.

____________

1a. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Politiky by měly zlepšit a podpořit účast na trhu práce, soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechody mezi zaměstnáními. Členské státy by měly účinně aktivovat osoby, které se mohou účastnit trhu práce. Členské státy by měly posílit účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich zaměření, dosahu, pokrytí a jejich propojení s podporou příjmu pro nezaměstnané osoby při hledání práce, a to na základě práv a povinností těchto osob. Členské státy by měly usilovat o účinnější a účelnější veřejné služby zaměstnanosti tím, že zajistí včasné a individuálně uzpůsobené služby na podporu uchazečů o zaměstnání, podpoří poptávku na trhu práce a zavedou systémy řízení výkonnosti.

Politiky by měly zlepšit a podpořit účast na trhu práce, soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechody mezi zaměstnáními, zejména pokud jde o digitální a ekologickou transformaci, a zvýšit zaměstnanost i na znevýhodněných územích. Členské státy by měly účinně motivovat osoby, které se mohou účastnit trhu práce, k tomu, aby si našly kvalitní zaměstnání. Členské státy by měly posílit účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich zaměření, dosahu a pokrytí a zajištěním důstojné podpory příjmu pro nezaměstnané osoby při hledání práce. Členské státy by měly usilovat o účinnější a účelnější veřejné služby zaměstnanosti poskytované též přeshraničním pracovníkům, a to zajištěním včasné a individuálně uzpůsobené služby na podporu uchazečů o zaměstnání a podporou poptávku na trhu práce. Cílem těchto služeb by měla být kvalitní pracovní místa.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po přiměřenou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. Tato podpora by neměla demotivovat od rychlého návratu do zaměstnání a měla by být doplněna aktivními politikami na trhu práce.

Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po dostatečnou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. To by mělo být doplněno aktivní politikou na trhu práce a podporou mechanismů, kdy se členské státy učí jeden od druhého.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Měla by být podporována mobilita studujících a pracovníků s cílem zvýšit zaměstnatelnost, zlepšit dovednosti a využít plného potenciálu evropského trhu práce a zároveň zajistit spravedlivé podmínky pro všechny, kdo vykonávají přeshraniční činnost, a posílit správní spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány, pokud jde o mobilní pracovníky. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě, v zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištěních a při uznávání kvalifikací, přičemž uznávání kvalifikací by mělo být zjednodušeno. Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění toho, aby správní postupy nepředstavovaly zbytečnou překážku bránící pracovníkům z jiných členských států v přístupu k zaměstnání, včetně přeshraničních pracovníků. Členské státy by rovněž měly zabránit zneužívání stávajících pravidel a řešit základní příčiny „odlivu mozků“ z určitých regionů, a to i prostřednictvím vhodných rozvojových opatření na regionální úrovni.

Členské státy musí podporovat mobilitu pracovních sil v celé Evropě coby způsob, jak vytvořit nové pracovní příležitosti pro pracovníky. Měla by být podporována mobilita studujících během jejich odborné přípravy, zejména posílením programu mobility ERASMUS+, který umožňuje studujícím zlepšit jejich know-how a dovednosti. V tomto směru by rovněž měli být motivováni pracovníci s cílem zvýšit zaměstnatelnost a zlepšit dovednosti, aby bylo možné využít plného potenciálu evropského trhu práce. Při současném zajištění práv a spravedlivých podmínek by pro všechny, kdo vykonávají přeshraniční činnost, měla být posílena přenositelnost práv a nároků prostřednictvím správní spolupráce mezi vnitrostátními správními orgány, pokud jde o mobilní pracovníky. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě, v zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištěních a při uznávání kvalifikací, přičemž uznávání kvalifikací by mělo být zjednodušeno. Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění toho, aby správní postupy nepředstavovaly zbytečnou překážku bránící pracovníkům z jiných členských států v přístupu k zaměstnání, včetně přeshraničních a příhraničních pracovníků. Členské státy by se měly zasadit o digitalizaci veřejných služeb s cílem usnadnit spravedlivou mobilitu pracovníků, zejména pokud jde o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Bude důležité, aby členské státy přihlížely při zavádění opatření, jako je uzavírání hranic, které má zabránit šíření nákazy COVID-19, k problematice mobilních pracovníků, včetně přeshraničních pracovníků, například pokud jde o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, daní, sociálního zabezpečení a koordinace. Členské státy by měly umožnit mobilním a příhraničním pracovníkům, aby dále překračovali hranici, pokud to bude považováno za bezpečné v souladu s pokyny agentury EU-OSHA pro ochranu zdraví a bezpečnost. Členské státy by rovněž měly zabránit zneužívání stávajících pravidel a řešit základní příčiny „odlivu mozků“ z určitých regionů, což je jev se škodlivým dopadem na rozvoj a přitažlivost těchto oblastí, a to i prostřednictvím vhodných rozvojových opatření na regionální úrovni. Členské státy by měly propagovat a používat příslušné evropské nástroje, jako je síť pracovních příležitostí EURES, a rozšířit přeshraniční partnerství na pomoc mobilním pracovníkům v přeshraničních regionech.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Na základě stávajících vnitrostátních postupů a s cílem dosáhnout účinnějšího sociálního dialogu a lepších sociálně-ekonomických výsledků by členské státy měly zajistit včasné a smysluplné zapojení sociálních partnerů do koncipování a provádění reforem a politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních a případně hospodářských reforem a politik, mimo jiné prostřednictvím podpory pro zvýšení kapacity sociálních partnerů. Členské státy by měly podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba respektovat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce.

Na základě stávajících vnitrostátních postupů a s cílem podporovat a dosáhnout účinnějšího a intenzivnějšího sociálního dialogu a lepších sociálně-ekonomických výsledků by členské státy měly zajistit včasné a smysluplné zapojení sociálních partnerů do koncipování a provádění reforem a politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních a případně hospodářských reforem a politik, mimo jiné prostřednictvím podpory pro zvýšení kapacity sociálních partnerů. Členské státy by měly upevnit a podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba respektovat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ve vhodných případech by členské státy na základě stávajících vnitrostátních postupů měly přihlížet ke zkušenostem příslušných organizací občanské společnosti v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek.

Ve vhodných případech by členské státy na základě stávajících vnitrostátních postupů měly přihlížet ke zkušenostem příslušných organizací občanské společnosti v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek, včetně organizací zastupujících skupiny, jež se v přístupu ke kvalitním pracovním místům potýkají s překážkami.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

K omezení rizika infekce a šíření virů a dalších nemocí je nutné zajistit zdravé a bezpečné pracovní prostředí. Členské státy by měly zajistit, aby zaměstnavatelé dostáli své odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví svých pracovníků a aby jejich zástupcům poskytovali přiměřené informace, vyhodnocovali riziko a přijímali preventivní opatření. To zahrnuje snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a případů rakoviny z povolání na nulu tím, že se stanoví závazné limitní hodnoty expozice při práci a zohlední se psychosociální zdravotní rizika a nemoci z povolání. K zajištění lepšího fungování pracovního trhu by měly členské státy investovat do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajistit zástupcům inspektorátů práce a odborů, kteří mají na starost bezpečnost a ochranu zdraví, příslušné prostředky a nástroje.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly spolupracovat při zajišťování systémů sociální ochrany pro příhraniční pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné pracující a žijící v různých členských státech. Modernizace systému sociální ochrany by měla podporovat zásady evropského trhu práce a zajišťovat udržitelnou sociální ochranu, která má univerzální a přeshraniční rozměr. To by mělo zaručit ochranu a účinnost systémů sociální ochrany, které řeší nedostatky v ochraně a zaručují produktivní přeshraniční pracovní sílu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly řešit dopad koronavirové krize na trh práce podporou pracovníků, kteří jsou dočasně „fakticky nezaměstnaní“, protože zaměstnavatelé byli nuceni uzavřít své provozy, a také podporou osob samostatně výdělečně činných a malých podniků, aby si udržely zaměstnance a mohly pokračovat ve své činnosti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce, které jsou otevřené všem, zavedením účinných opatření pro boj proti všem formám diskriminace a na podporu rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené skupiny na trhu práce, s řádným zřetelem k regionálnímu a územnímu rozměru. Členské státy by měly zajistit rovné zacházení, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, zdravotní a dlouhodobou péči, vzdělávání a přístup ke zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.

Členské státy by měly jakožto součást integrované strategie aktivního začleňování podporovat sociální práva a inkluzivní trhy práce, které jsou otevřené všem, zavedením účinných opatření pro boj proti všem formám diskriminace a na podporu rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené skupiny na trhu práce, s řádným zřetelem k regionálnímu a územnímu rozměru. Členské státy by měly zajistit rovné odměňování a stejná práva za stejnou práci na stejném místě, jakož i rovné zacházení, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, zdravotní a dlouhodobou péči, bydlení, vzdělávání a přístup ke zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, státní příslušnost, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany, aby poskytovaly odpovídající, účinnou, účelnou a udržitelnou sociální ochranu ve všech fázích života jednotlivce a přitom podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální mobilitu, vybízely k účasti na trhu práce a řešily nerovnosti, mimo jiné vytvořením systémů daní a dávek. Účinnost systémů sociální ochrany se zlepší, pokud budou univerzální přístupy doplněny o přístupy selektivní. Modernizace systémů sociální ochrany by měla vést k lepšímu přístupu, kvalitě, přiměřenosti a udržitelnosti.

Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany a zajistit dostatečné investice do těchto systémů, aby všem poskytovaly odpovídající, účinnou, účelnou a udržitelnou sociální ochranu ve všech fázích života jednotlivce a přitom bojovaly proti chudobě a podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální konvergenci, podpořily účast na trhu práce a přístup ke kvalitním pracovním místům, a stejně tak řešily nerovnosti, mimo jiné progresivním nastavením svých systémů daní a dávek. Účinnost systémů sociální ochrany se zvýší, pokud bude univerzální přístup doplněn o dodatečný přístup selektivního charakteru, což povede k lepšímu přístupu k těmto systémům a jejich vyšší kvalitě, přiměřenosti a udržitelnosti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly rozvíjet a integrovat tři prvky aktivního začleňování: přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním podpůrným službám, které vyhovují individuálním potřebám. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřené dávky poskytující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že budou obyvatele podněcovat k aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti, rovněž prostřednictvím cílených sociálních služeb.

Členské státy by měly rozvíjet a integrovat tři prvky aktivního začleňování: přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním podpůrným službám, které vyhovují individuálním potřebám. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřené dávky poskytující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že obyvatele podpoří při aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti, rovněž prostřednictvím cílených sociálních služeb.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro zajištění rovných příležitostí má zásadní význam nabídka cenově dostupných, přístupných a kvalitních služeb, jako jsou předškolní vzdělávání a péče, mimoškolní péče, vzdělávání, odborná příprava, bydlení, zdravotní služby a dlouhodobá péče. Zvláštní pozornost by měla být věnována boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména chudobě pracujících a dětské chudobě. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý, děti nevyjímaje, přístup k základním službám. Osobám, které to potřebují nebo které se nacházejí ve zranitelné situaci, by měly členské státy zajistit přístup k přiměřenému sociálnímu bydlení nebo pomoc v této oblasti. Ve vztahu k těmto službám by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o přístupnost. Specificky by měla být řešena problematika bezdomovectví.

S ohledem na stále znepokojivou míru chudoby, která je podstatně vyšší než cíl, který byl za účelem snížení chudoby v roce 2010 stanoven ve strategii Evropa 2020, a s ohledem na dopad koronavirové krize je zapotřebí věnovat více úsilí boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zaměřit se přitom zejména na chudobu pracujících, děti, starší osoby, rodiče samoživitele, především na matky samoživitelky, a na etnické menšiny, migranty, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova a vypracovat příslušné horizontální strategie. Zároveň je nutné věnovat zvýšenou pozornost možnému dopadu koronavirové krize na jiné skupiny, jako jsou osoby pracující v nejistém zaměstnání nebo osoby, které nedávno přišly o práci. Pokud jde o investice do dětí, měly by členské státy přijmout záruku pro děti s cílem bojovat proti dětské chudobě a podporovat dobré životní podmínky dětí, a tím přispět k jejich rovnému přístupu k bezplatné zdravotné péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající výživě. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý přístup ke kvalitním službám. Osobám, které to potřebují nebo které se nacházejí ve zranitelné situaci, by měly členské státy zajistit přístup k přiměřenému sociálnímu bydlení nebo pomoc v této oblasti, investovat do přístupného bytového fondu pro osoby s omezenou schopností pohybu, přijmout opatření k zajištění spravedlivé transformace ve vztahu k energeticky účinnému bydlení a řešit problém energetické chudoby v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, stejně jako zajistit odpovídající služby pro lidi bez domova. Členské státy by se měly zabývat problémem narůstajícího počtu případů vystěhování. Ve vztahu k těmto službám by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o přístupnost. Problematika bezdomovectví by měla být rozhodným způsobem řešena na základě přístupu „bydlení především“.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly zajistit včasný přístup k cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní a dlouhodobé péči dobré kvality a zároveň zabezpečit dlouhodobou udržitelnost.

Koronavirová krize ukazuje, že k zajištění dostatečného množství kvalifikovaných zaměstnanců a univerzálního přístupu ke zdravotní péči, mimo jiné v případě zranitelných skupin, jsou nutné další veřejné investice. Členské státy by proto měly zaručit všeobecný přístup k bezplatné veřejné preventivní a léčebné zdravotní a dlouhodobé péči vysoké a udržitelné kvality.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy musí dbát na zdraví svých starších občanů, zaručit jejich hospitalizaci a léčbu a zabránit jakékoli diskriminaci na základě věku.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V kontextu prodlužující se délky života a demografických změn by členské státy měly zabezpečit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů pro pracovníky i osoby samostatně výdělečně činné a zajistit pro ženy i muže rovné příležitosti nabývat důchodová práva, mimo jiné prostřednictvím doplňkových programů, které jim zajistí přiměřený příjem. Důchodové reformy by měly být podporovány opatřeními, která prodlouží pracovní život, jako je například zvyšování skutečného věku odchodu do důchodu, a měly by být zasazeny do rámce vytvořeného strategiemi aktivního stárnutí. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a umožnit postupné zavádění reforem.

V kontextu prodlužující se délky života a demografických změn by členské státy měly zabezpečit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů pro pracovníky i osoby samostatně výdělečně činné a zajistit pro ženy i muže rovné příležitosti nabývat důchodová práva ve veřejných nebo zaměstnaneckých programech s cílem zajistit po odchodu do důchodu důstojný příjem nad hranicí chudoby. Důchodové reformy by měly být podporovány opatřeními, která na základě koncepce aktivního stárnutí a skrze optimalizaci příležitostí umožní pracovníkům všech věkových kategorií, aby se jejich pracovní činnost odvíjela v kvalitních, produktivních a zdraví prospěšných podmínkách až do dosažení zákonného věku pro odchod do důchodu, přičemž je zapotřebí respektovat rozhodnutí starších občanů, zda zůstanou ekonomicky aktivní po delší dobu, nebo již pracovní trh opustí. V oblasti demografie pracovních sil, bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, řízení odborných dovedností a způsobilostí, organizace práce k zajištění zdravého a produktivní pracovního života je nutné pojmenovat konkrétní opatření na základě mezigeneračního přístupu. Mladí lidé by díky tomu mohli snadněji nalézt pracovní místo, pracovníkům by se poskytla podpora v přechodné fázi před jejich odchodem důchodu a usnadnilo by se předání znalostí a zkušeností mezi generacemi. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné na základě přímého dialogu s osobami, které se potýkají s chudobou a vyloučením ve stáří, a umožnit postupné zavádění jakýchkoli reforem.

Název

Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států

Referenční údaje

COM(2020)0070 – C9-0079/2020 – 2020/0030(NLE)

Datum konzultace / žádosti o souhlas

6.3.2020

Věcně příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

EMPL

11.3.2020

Zpravodajové

 Datum jmenování

José Gusmão

18.3.2020

Datum přijetí

23.6.2020

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

5

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Atidzhe Alieva-Veli, Marc Angel, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Andrea Bocskor, Milan Brglez, Sylvie Brunet, David Casa, Leila Chaibi, Margarita de la Pisa Carrión, Klára Dobrev, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Heléne Fritzon, Helmut Geuking, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Agnes Jongerius, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Radka Maxová, Sandra Pereira, Dragoș Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne, Nikolaj Villumsen, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Anna Júlia Donáth, José Gusmão, Pierfrancesco Majorino, Kim Van Sparrentak

Datum předložení

25.6.2020