ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Finska – EGF/2020/007 FI/Finnair

2.6.2021 - (COM(2021)0227 – C9-0162/2021 – 2021/0116(BUD))

Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Eero Heinäluoma

Postup : 2021/0116(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0186/2021
Předložené texty :
A9-0186/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Finska – EGF/2020/007

(COM(2021)0227 – C9-0162/2021 – 2021/0116(BUD))

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0227 – C9-0162/2021),

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006[1],


 

 s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027[2], a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

 s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů[3] (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody,

 s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

 s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0186/2021),

A. vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B. vzhledem k tomu, že Finsko předložilo žádost EGF/2020/007 FI/Finnair o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v návaznosti na propuštění 508 pracovníků[4] ve společnosti Finnair Oyj a u jednoho subdodavatele[5] ve finském regionu úrovně NUTS 2 Helsinki-Uusimaa (F11B) během referenčního období pro žádost, které trvalo od 25. srpna 2020 do 25. prosince 2020;

C. vzhledem k tomu, že dne 6. května 2021 přijala Komise návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Finska s cílem podpořit opětovné začlenění 500 cílových příjemců, tj. pracovníků, kteří byli propuštěni v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 51 (Letecká doprava), na trh práce;

D. vzhledem k tomu, že žádost se týká 504 pracovníků propuštěných společností Finnair Oyj a čtyř pracovníků propuštěných jedním subdodavatelem ve Finsku;

E. vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků;

F. vzhledem k tomu, že Komise uznala, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k hospodářské krizi a vyžádala si přijetí plánu obnovy Next Generation EU, který zdůrazňuje klíčovou úlohu EFG, pokud jde o pomoc propuštěným pracovníkům;

G. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila leteckému průmyslu obrovský šok v důsledku cestovních omezení, což vedlo v dubnu 2020 k poklesu mezinárodní letecké dopravy ve srovnání s dubnem 2019 o 98,9 %[6] a v červnu 2020 se výnosy na osobokilometry v celém odvětví snížily o 86,5 % v porovnání s červnem 2019[7];

H. vzhledem k tomu, že mezinárodní poptávka ze strany cestujících v porovnání s úrovněmi z roku 2019 klesla v roce 2020 o 75,6 %; vzhledem k tomu, že podle globální prognózy objemu osobní přepravy vydané Mezinárodním sdružením leteckých dopravců bude trvat 3 až 4 roky, než se letecký průmysl vrátí na úroveň před krizí;

I. vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise)[8], v němž se uvádí, že z EFG by mohly být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by se změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013;

J. vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie dosahovala společnost Finnair dobré finanční výsledky, počet přepravených cestujících se v roce 2019 zvýšil o 10,3 % a její příjmy vzrostly v roce 2019 o 9,2 % a dosáhly 3 097 milionů EUR oproti 2 836 milionům EUR v roce 2018;

K. vzhledem k tomu, že omezení platná jak ve Finsku, tak v jiných zemích výrazně ovlivnila provoz společnosti Finnair, zejména pokud jde o mezinárodní a mezikontinentální lety; vzhledem k tomu, že letecká doprava je důležitým způsobem dopravy spojujícím odlehlé oblasti, jako je Finsko, se zbytkem světa;

L. vzhledem k tomu, že letiště v Helsinkách je významným leteckým uzlem a společnost Finnair je významným dopravcem mezi Evropou a Asií a že v lednu 2020 se objem přepravy cestujících do Číny ve srovnání s lednem 2019 zvýšil o 58 %; vzhledem k tomu, že v únoru 2020 se však v důsledku epidemie objem přepravy cestujících prudce snížil o 73 %;

M. vzhledem k tomu, že v roce 2020 počet cestujících přepravených společností Finnair se snížil o 76,2 % a její příjmy klesly o 73,2 % ve srovnání s rokem 2019, což vedlo k tomu, že společnost v roce 2020 zaznamenala provozní ztrátu ve výši 464,5 milionu EUR[9]; vzhledem k tomu, že v reakci na to musela společnost Finnair snížit své náklady, aby tuto krizi zvládla, a bylo dosaženo úspor v oblasti nemovitostí, pronájmu letadel, IT (digitalizace a automatizace procesů se zákazníky), nákladů na prodej a distribuci, jakož i správních nákladů a struktur odměňování; vzhledem k tomu, že to vedlo ke snížení počtu pracovních sil o 700 pracovních míst[10], přičemž téměř všichni pracovníci trávili část roku na nucené dovolené a velká část pracovníků v ní pokračuje i v roce 2021;

N. vzhledem k tomu, že dlouhodobým cílem společnosti Finnair je dosáhnout do roku 2045 uhlíkové neutrality a do konce roku 2025 snížení čistých emisí o 50 % ve srovnání s úrovní v roce 2019[11] a že podle společnosti pokračuje Finnair v úsilí o udržitelnost i během pandemie, a to investicemi do udržitelných biopaliv;

O. vzhledem k tomu, že odvětví letecké dopravy významně přispívá k finskému hospodářství a představuje 3,2 % celkového HDP[12] a že propouštění ve společnosti Finnair, největší letecké společnosti v zemi, má vážný dopad na region Helsinki-Uusimaa a na národní hospodářství;

P. vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v odvětví letectví zaměstnáno 42 000 osob (23 000 přímých a 19 000 nepřímých pracovních míst) a toto propouštění bude mít vážný dopad na národní hospodářství; vzhledem k tomu, že počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v regionu Helsinki-Uusimaa, jehož se propouštění týká, vzrostl o 0,8 procentního bodu, a to z 6,4 % v roce 2019 na 7,2 % v roce 2020;

Q. vzhledem k tomu, že v důsledku rostoucí nezaměstnanosti způsobené krizí může být opětovné zaměstnání bývalých pracovníků společnosti Finnair náročné;

R. vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace[13];

1. souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG byly splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 752 360 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 2 920 600 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 2 730 600 EUR a výdaje na činnosti v oblastech přípravy, řízení, informování a propagace, kontroly a výkaznictví ve výši 190 000 EUR;

2. konstatuje, že finské orgány podaly žádost dne 30. prosince 2020 a že Komise dokončila své posouzení dne 6. května 2021 a tentýž den o tom informovala Parlament; vyjadřuje politování nad tím, že posouzení Komise trvalo za současných okolností tak dlouho;

3. konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky;

4. konstatuje, že se žádost týká 508 pracovníků propuštěných společností Finnair Oyj a jedním subdodavatelem; konstatuje dále, že Finsko očekává, že se opatření zúčastní pouze 500 z celkového počtu způsobilých příjemců (cíloví příjemci);

5. připomíná, že se čekají značné sociální dopady propouštění na pracovníky v regionu Helsinki-Uusimaa, kde má Finnair operační středisko a kde se počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání od února do dubna 2020 zvýšil o 22,5 % a o 0,8 procentního bodu mezi lety 2019 a 2020[14], což vede k problematickým vyhlídkám, pokud jde o opětovné zaměstnání propuštěných pracovníků; konstatuje proto s uspokojením, že by propuštění pracovníci mohli mít prospěch z individualizovaného poradenství a podpory při hledání zaměstnání spolu se zvyšováním kvalifikace na míru a rekvalifikací, aby své šance na opětovné zaměstnání zvýšili;

6. zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření zahrnutá v tomto projektu EFG začlenila a podpořila všechny zaměstnance bez diskriminace a nezávisle na jejich státní příslušnosti;

7. poukazuje na to, že 44 % způsobilých osob jsou ženy a nejvíc je postižená věková skupina od 30 do 54 let; konstatuje, že druhá největší věková skupina je 55–64 let (28,20 %), která může čelit dalším problémům při opětovném začleňování na trhu práce;

8. konstatuje, že Finsko začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 21. října 2020, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto od 21. října 2020 do 30. prosince 2022;

9. připomíná, že pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným mají být poskytnuty tyto individualizované služby: poradenství a další přípravná opatření, služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání, odborná příprava, dotace na mzdy, grant na zahájení podnikání a příspěvky na cestu, ubytování a přestěhování; vítá poskytování školení k odborné kvalifikaci pro příjemce, včetně kurzů, jako je umělá inteligence (A.I.), digitální bezpečnost a robotika; dále vítá skutečnost, že Finsko využívá dotace na mzdy ke snížení mzdových nákladů příjemců, jakož i granty na zahájení podnikání na podporu vzniku podnikatelské činnosti, avšak připomíná, že by tato podpora měla být podmíněna aktivním zapojením těchto příjemců do činností v oblasti hledání zaměstnání nebo odborné přípravy;

10. konstatuje, že Finsku začaly vznikat administrativní výdaje spojené s prováděním EFG dne 21. října 2020 a že výdaje na činnosti v oblastech přípravy, řízení, informování a propagace, kontroly a výkaznictví budou proto způsobilé pro finanční příspěvek z EFG od 21. října 2020 do 30. června 2023;

11. vítá, že Finsko vypracovalo koordinovaný balíček individualizovaných služeb po konzultaci s pracovní skupinou; zdůrazňuje, že přípravné činnosti zahrnovaly setkání se zástupci středisek pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí a úřady TE regionu Uusimaa, podniku Finnair a odborů, konkrétně Ilmailualan Unioni (IAU), Finnairin insinöörit ja ylemmät toimihenkilöt (FINTO), Auto ja Kuljetusalan Työntekijäliitto ry (AKT) a Trade Union Pro;

12. zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;

13. opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

14. je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a přesunul důraz z příčin restrukturalizace na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci;

15. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

16. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

 


 

PŘÍLOHA: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Finska – EGF/2020/007 FI/Finnair

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

 

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006[15], a zejména na čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení,

 

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů[16], a zejména na bod 9 této dohody,

 

s ohledem na návrh Evropské komise,

 

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) má za cíl poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni, a osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly vykonávat svou činnost, v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat těmto osobám při jejich opětovném začlenění na trh práce.

(2) EFG nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093[17].

(3) Dne 30. prosince 2020 předložilo Finsko žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním ve společnosti Finnair Oyj a u jednoho subdodavatele ve Finsku. Tato žádost byla doplněna o další informace poskytnuté v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1309/2013. Žádost splňuje požadavky na stanovení finančního příspěvku z EFG podle článku 13 nařízení (EU) č. 1309/2013.

(4) V souvislosti s uvedenou žádostí Finska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku ve výši 1 752 360 EUR.

(5) Aby byly prostředky z EFG uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné ode dne jeho přijetí,

 

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2021 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 1 752 360 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne [datum přijetí].

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Souvislosti

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen, aby poskytoval dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn světového obchodu.

Podle ustanovení čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027[18], a článku 15 nařízení (EU) č. 1309/2013[19] nesmí fond překročit maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Pokud jde o postup, podle bodu 9 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů[20], předloží Komise rozpočtovému orgánu v případě kladného posouzení žádosti za účelem aktivace fondu návrh na uvolnění prostředků z fondu a zároveň odpovídající žádost o převod prostředků.

II. Žádost Finska a návrh Komise

Dne 30. prosince 2020 podalo Finsko žádost EGF/2020/007 FI/Finnair o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 508 pracovníků[21] ve společnosti Finnair Oyj a u jednoho subdodavatele[22] se sídlem v regionu na úrovni NUTS 2 Helsinki-Uusimaa (FI1B).

Po posouzení této žádosti dospěla Komise v souladu se všemi příslušnými ustanoveními nařízení o EFG k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG jsou splněny.

Dne 6. května 2021 přijala Komise návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Finska s cílem podpořit opětovné začlenění 500 cílových příjemců, tj. pracovníků, kteří byli propuštěni v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 51 (Letecká doprava), na trh práce.

Komise shledala žádost Finska přípustnou podle kritérií pro poskytnutí pomoci stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, které vyžaduje, aby během referenčního období v délce čtyř měsíců dosáhl počet propuštěných pracovníků nejméně 500 v jednom podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedené společnosti a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, a/nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost.

Jedná se o šestou žádost v roce 2020 a pátou žádost, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2021, včetně nového VFR (nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027[23], a interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020). Rozpočet na rok 2021 má pro platby z EFG (před rokem 2021) rezervní rozpočtové položky, které budou použity na platby uvolněné podle nařízení o EFG na období 2014–2020. Následné nařízení o EFG na období 2021–2027 (2018/0202(COD)) schválil Evropský parlament na plenárním zasedání dne 28. dubna 2021. To však nebude mít na tento postup ani na žádné nadcházející postupy pro uvolnění prostředků v rámci starého programu na období 2014–2020 žádný dopad.

Celkový počet 508 propuštěných pracovníků byl vypočítán sečtením 504 propuštěných pracovníků ve společnosti Finnair Oyj a 4 propuštěných pracovníků u jejího subdodavatele. Finsko potvrdilo, že těchto 504 pracovníků bylo skutečně propuštěno.

Žádost se týká 500 propuštěných pracovníků a celková výše prostředků, které mají být uvolněny z EFG ve prospěch Finska, činí 1 752 360 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů na navržené akce.

Aby prokázalo souvislost mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, zakládá Finsko svou žádost na prohlášení Komise, že celosvětová zdravotní krize vedla k celosvětové hospodářské krizi, na kterou reaguje plán obnovy vypracovaný Komisí, jenž výslovně zmiňuje EFG jako jeden ze svých nástrojů[24].

Pandemie Covid-19 měla významný dopad na odvětví letecké dopravy v důsledku cestovních omezení a dramatického poklesu osobní letecké dopravy. V dubnu 2020 se mezinárodní osobní doprava ve srovnání s dubnem 2019 snížila o 98,9 % a 64 % z celosvětového počtu letadel bylo uskladněno, což představuje největší pokles v historii letectví[25]. Před rozšířením onemocnění COVID-19 měla společnost Finnair silnou finanční pozici. V roce 2019 vzrostly příjmy společnosti Finnair o 9,2 % a dosáhly rekordní výše 3 097 milionů EUR oproti 2 836 milionům EUR v roce 2018. Ve výroční zprávě společnosti Finnair za rok 2020 byl zaznamenán prudký pokles příjmů o 73,2 % (z 3 097,7 milionu EUR na 829,2 milionu EUR), počet cestujících se snížil o 76,2 % (z 14,7 milionu na 3,5 milionu) a společnost zaznamenala provozní ztrátu ve výši 464,5 milionu EUR[26].

 

Společnost Finnair musela snížit své náklady, aby tuto krizi zvládla, a bylo dosaženo úspor v oblasti nemovitostí, pronájmu letadel, IT (digitalizace a automatizace procesů se zákazníky), nákladů na prodej a distribuci, jakož i správních nákladů a struktur odměňování. Počet zaměstnanců se tak o 700 snížil[27].

 

Šest typů opatření, která mají být poskytnuta propuštěným pracovníkům a pro něž je žádáno spolufinancování z EFG, tvoří:

a. Poradenství a další přípravná opatření: patří mezi ně 1) odborná posouzení odborných kompetencí uchazečů o zaměstnání a potřeb služeb; 2) posouzení kompetencí s cílem zmapovat účastníky podle jejich kompetencí a pracovních perspektiv; 3) odborná příprava zaměřená na hledání zaměstnání a informace o trhu práce; 4) profesní a individuální intenzivní odborné vedení s cílem podpořit a vést účastníky při hledání zaměstnání.

b. Služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání: toto opatření poskytne poradenství v oblasti odborné přípravy a hledání zaměstnání, poradenství, hodnocení pracovních schopností a praxe. Budou rovněž uspořádány náborové a informační akce.

c. Odborná příprava: tu poskytne přizpůsobený program „Další vzdělávání při podnicích“ (Further Educated with Companies (F.E.C.)) vyvinutý finskými orgány, jehož cílem je sdružovat uchazeče o zaměstnání a podniky, které hledají zaměstnance.  Účastníci rovněž získají školení k odborné kvalifikaci, včetně kurzů, jako je rozvoj podnikání, vzdělávání vedoucích pracovníků, lidské zdroje, prodej a marketing, umělá inteligence (A.I.), digitální bezpečnost, robotika, finanční řízení, řízení projektů atd.

d. Dotace na mzdy: v rámci tohoto opatření bude podporována zaměstnanost na novém pracovním místě snížením nákladů na platy. Dotace na mzdy bude představovat 30–50 % mzdových nákladů a bude vyplácena zaměstnavateli. Výše a doba vyplácení dotace závisí na délce období nezaměstnanosti.

e. Grant na zahájení podnikání: cílem grantu je podpora zahájení podnikatelské činnosti a zaměstnávání fyzických osob. Grant na zakládání podniků zajistí potenciálnímu podnikateli příjem během předpokládané doby potřebné pro založení a zahájení podnikání na plný úvazek, nejvýše však po dobu 12 měsíců.

f. Příspěvky na cestu, ubytování a přestěhování lze poskytnout na pokrytí souvisejících výdajů vzniklých při hledání zaměstnání nebo odborné přípravě.

 

Vzhledem k tomu, že v regionu, jehož se propouštění týká (Helsinky-Uusimaa), se nezaměstnanost od února do dubna 2020 zvýšila o 22,5 %, a to z 6,4 % v roce 2019 na 7,2 % v roce 2020[28], bude opětovné zaměstnání bývalých pracovníků společnosti Finnair obtížné. Individualizované poradenství a podpora při hledání zaměstnání spolu se zvyšováním kvalifikace na míru a rekvalifikací jejich šance na opětovné zaměstnání zvýší.

Popsaná opatření podle Komise představují aktivní opatření na trhu práce v rámci způsobilých akcí stanovených v článku 7 nařízení o EFG a nenahrazují pasivní opatření sociální ochrany.

Finsko poskytlo požadované informace o opatřeních, která jsou pro dotčené podniky povinná podle vnitrostátního práva nebo na základě kolektivních smluv. Potvrdilo, že finanční příspěvek z EFG nebude taková opatření nahrazovat.

Postup

K uvolnění prostředků z fondu předložila Komise rozpočtovému orgánu žádost o převod částky v celkové výši 1 752 360 EUR z rezervy EFG (30 04 02) do rozpočtové položky EFG (před rokem 2021) (16 02 99 01). Nebude-li dosaženo dohody, budou v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení o EFG zahájeny třístranné rozhovory.

Podle interní dohody by měl být do procesu zapojen Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, aby poskytl konstruktivní podporu a přispěl k posouzení žádostí o uvolnění prostředků z fondu.


 

 

DOPIS VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

Pan Johan Van Overtveldt

předseda

Rozpočtový výbor

BRUSEL

Věc: Stanovisko k uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – EGF/2020/007 FI/Finnair - Finsko (2021/0116(BUD))

Vážený pane předsedo,

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci byl v rámci výše uvedeného postupu požádán o předložení stanoviska Vašemu výboru. Výbor se na své schůzi dne 18. května 2021 rozhodl předat toto stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci projednal tuto záležitost na své schůzi dne 27. května 2021. Výbor se na této schůzi rozhodl vyzvat Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

Lucia Ďuriš Nicholsonová


NÁVRHY

Rozhodnutí výboru EMPL vychází z těchto úvah:

A.  vzhledem k tomu, že dne 30. prosince 2020 podalo Finsko žádost EGF/2020/007 FI/Finnair o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 508 pracovníků ve společnosti Finnair Oyj a u jednoho subdodavatele se sídlem v regionu úrovně NUTS 2 Helsinki-Uusimaa (FI1B);

B. vzhledem k tomu, že Komise shledala žádost Finska přípustnou podle kritérií pro poskytnutí pomoci stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, anebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

C. vzhledem k tomu, že dne 6. května 2021 přijala Komise návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Finska s cílem podpořit opětovné začlenění 500 cílových příjemců, tj. pracovníků, kteří byli propuštěni v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 51 (Letecká doprava), na trh práce;

D. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila v leteckém odvětví obrovský otřes v důsledku cestovních omezení, přičemž poptávka po mezinárodní osobní dopravě klesla v roce 2020 o 75,6 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2019; vzhledem k tomu, že podle globální prognózy objemu osobní přepravy vydané Mezinárodním sdružením leteckých dopravců bude trvat 3 až 4 roky, než se letecký průmysl vrátí na úroveň před krizí;

E. vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace;

F. vzhledem k tomu, že v roce 2020 se počet cestujících společnosti Finnair snížil o 76,2 % (z 14,7 milionu na 3,5 milionu) a provozní ztráta společnosti dosáhla výše 464,5 milionu EUR;  vzhledem k tomu, že společnost Finnair musela snížit své náklady, aby tuto krizi zvládla, a bylo dosaženo úspor v oblasti nemovitostí, pronájmu letadel, IT (digitalizace a automatizace procesů se zákazníky), nákladů na prodej a distribuci, jakož i správních nákladů a struktur odměňování, a tyto kroky vedly ke snížení počtu pracovních míst o 1000;

G. vzhledem k tomu, že odvětví letectví významně přispívá k finskému hospodářství, přičemž v roce 2020 zaměstnávalo 42 000 osob (23 000 přímých a 19 000 nepřímých pracovních míst) a jeho příspěvek k celkovému HDP činil 3,2 %, a vzhledem k tomu, že toto propouštění bude mít vážný dopad na národní hospodářství; vzhledem k tomu, že počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v regionu Helsinki-Uusimaa, jehož se propouštění týká, vzrostl o 0,8 procentního bodu, a to z 6,4 % v roce 2019 na 7,2 % v roce 2020;

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci proto vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG byly splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 752 360 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 2 920 600 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 2 730 600 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 190 000 EUR;

2.  konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky;

3.  zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;

4.  vítá šest typů opatření, která mají být propuštěným pracovníkům poskytnuta v rámci balíčku individualizovaných služeb (poradenství a další přípravná opatření; služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání; odborná příprava; dotace na mzdy; grant na zahájení podnikání; příspěvky na cestu, ubytování a přestěhování na pokrytí souvisejících výdajů vzniklých při hledání zaměstnání nebo odborné přípravě) a pro něž je žádáno spolufinancování z EFG;

5.  připomíná, že pomoc z EFG a dalších unijních fondů nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

6.  je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a byl při tom zaměřen nikoli na příčiny restrukturalizace, nýbrž na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

31.5.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Vlad Gheorghe, Valentino Grant, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Ioannis Lagos, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Silvia Modig, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Johan Van Overtveldt, Rainer Wieland, Angelika Winzig

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mario Furore, Jens Geier, Henrike Hahn


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

39

+

ECR

Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt

ID

Anna Bonfrisco, Valentino Grant, Hélène Laporte

NI

Mario Furore

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Rainer Wieland, Angelika Winzig

Renew

Olivier Chastel, Vlad Gheorghe, Valérie Hayer, Moritz Körner, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds

S&D

Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Victor Negrescu, Nils Ušakovs

The Left

Silvia Modig, Dimitrios Papadimoulis

Verts/ALE

Rasmus Andresen, David Cormand, Francisco Guerreiro, Henrike Hahn

 

2

-

ID

Joachim Kuhs

NI

Ioannis Lagos

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 4. června 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí