Návrh usnesení - B10-0179/2024Návrh usnesení
B10-0179/2024

NÁVRH USNESENÍ o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech

22.11.2024 - (2024/2933(RSP))

předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 136 odst. 2 jednacího řádu

Urmas Paet, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Dan Barna, Michał Kobosko, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Jan‑Christoph Oetjen, Marie‑Agnes Strack‑Zimmermann, Hilde Vautmans, Lucia Yar
za skupinu Renew

Viz také společný návrh usnesení RC-B10-0179/2024

Postup : 2024/2933(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B10-0179/2024
Předložené texty :
B10-0179/2024
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B10‑0179/2024

Usnesení Evropského parlamentu o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech

(2024/2933(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii, zejména na usnesení ze dne 9. října 2024 o zhoršování stavu demokracie a ohrožení politického pluralismu v Gruzii[1],

 s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé[2],

 s ohledem na společné prohlášení předsedy Výboru pro zahraniční věci, předsedy delegace pro vztahy s jižním Kavkazem a předsedy delegace v Parlamentním shromáždění Euronest ze dne 28. října 2024 o parlamentních volbách v Gruzii[3],

 s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela ze dne 27. října 2024[4], na společné prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella a Evropské komise ze dne 27. října 2024 o parlamentních volbách v Gruzii[5] a na prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella ze dne 29. října 2024 o nejnovějším vývoji po parlamentních volbách v Gruzii[6],

 s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. října 2024, 27. června 2024 a 14. a 15. prosince 2023 a na sdělení Komise ze dne 30. října 2024 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2024“ (COM(2024)0690) a na doprovodnou zprávu o Gruzii za rok 2024,

 s ohledem na společné prohlášení prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, kancléře Spolkové republiky Německo Olafa Scholze a předsedy vlády Polské republiky Donalda Tuska ze dne 7. listopadu 2024 o situaci v Gruzii[7],

 s ohledem na společné prohlášení ministrů EU o volbách v Gruzii ze dne 28. října 2024[8] a na společné prohlášení Skupiny přátel Gruzie ze dne 6. listopadu 2024 o „mezinárodní vyšetřovací komisi pro vyšetřování nesrovnalostí při volbách v Gruzii“[9],

 s ohledem na prohlášení o předběžných zjištěních a závěrech mezinárodní volební pozorovatelské mise vedené Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE-ODIHR) o parlamentních volbách konaných v Gruzii dne 26. října 2024 [10]a na prohlášení vedoucího volební pozorovatelské delegace Evropského parlamentu[11],

 s ohledem na předběžné prohlášení Mezinárodního republikánského institutu k parlamentním volbám v Gruzii v roce 2024 ze dne 27. října 2024[12] a na předběžné prohlášení mezinárodní volební pozorovatelské delegace Národního demokratického institutu ze dne 27. října 2024 k parlamentním volbám v Gruzii konaným dne 26. října 2024,

 s ohledem na průběžnou zprávu organizace Transparency International nazvanou „Zneužití administrativních zdrojů v parlamentních volbách v roce 2024“ ze dne 21. října 2024[13], souhrnné prohlášení Mezinárodní společnosti pro spravedlivé volby a demokracii (ISFED)parlamentních volbách v Gruzii konaných dne 26. října 2024[14] a na závěrečné společné posouzení tří nezávislých gruzínských vnitrostátních volebních pozorovatelských misí vedených společnostmi ISFED a MyVote a Gruzínským sdružením mladých právníků (GYLA),

 s ohledem na gruzínskou ústavu a zejména na její článek 78 o integraci do evropských a euroatlantických struktur,

 s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 26. října 2024 proběhly v Gruzii parlamentní volby; vzhledem k tomu, že četné důvěryhodné zprávy o porušování předpisů vyvolávají pochybnosti o výsledcích voleb, což vede k tomu, že mnozí lidé v Gruzii i mimo ni zpochybňují jejich legitimitu a odmítají je uznat;

B. vzhledem k tomu, že před volbami nebyly splněny demokratické normy, neboť vládnoucí strana Gruzínský sen a gruzínské orgány v tomto období v lidech probouzely strach, např. tím, že zatýkaly opoziční politiky, vůdce občanské společnosti, novináře, výzkumné pracovníky a další osoby kritizující vládu, podnikaly u nich domovní razie, zastrašovaly je a násilně na ně útočily; vzhledem k tomu, že kromě toho nevyšetřily násilí páchané na občanské společnosti a představitelích opozice a zavedly zákony o „transparentnosti zahraničního vlivu“ a „rodinných hodnotách a ochraně nezletilých osob“, kvůli kterým nemohou organizace občanské společnosti ani mediální organizace svobodně fungovat a které omezují svobodu projevu a stigmatizují menšiny; vzhledem k tomu, že tato opatření měla jako celek nepříznivý dopad na politický diskurs a odvedla zdroje od zásadní činnosti, kterou bylo sledování voleb;

C. vzhledem k tomu, že vládnoucí strana Gruzínský sen během kampaně zneužila přirozený strach gruzínské společnosti z války tím, že opakovala, že je „stranou míru“, a tvrdila, že opozice by údajně plnila rozkazy Západu, kterému na základě konspirační teorie přezdívá „globální válečný subjekt“, a zatáhla by zemi do války s Ruskem; vzhledem k tomu, že stranu Gruzínský sen před volbami i po nich otevřeně podpořili vedoucí představitelé Ruské federace a její propagandisté; vzhledem k tomu, že nejvyšší představitelé vládnoucí strany během kampaně veřejně prohlašovali, že po volbách chtějí zakázat klíčové opoziční strany, čímž vzbudili obavy ohledně spravedlnosti a inkluzivnosti politického procesu;

D. vzhledem k tomu, že vládnoucí strana ovlivňovala polarizované mediální prostředí, a omezila tak přístup voličů k nezaujatým informacím, zatímco cílené útoky na nezávislé sdělovací prostředky dále bránily vyváženému zpravodajství; vzhledem k tomu, že představitelé vládnoucí strany před volbami šířili a dále posilovali dezinformační narativy; vzhledem k tomu, že nejméně dvěma zahraničním novinářům byl odepřen vstup do Gruzie, odkud chtěli o volbách informovat;

E. vzhledem k tomu, že navzdory odvoláním a žalobám podaným občany, organizacemi občanské společnosti a gruzínskou prezidentkou nepřijala gruzínská ústřední volební komise nezbytná opatření, aby poskytla dostatečný přístup k volbám gruzínským občanům v zahraničí, čímž ohrozila inkluzivnost a dostupnost volebního procesu;

F. vzhledem k tomu, že nezávislí externí ověřovatelé faktů a specializované výzkumné organizace zdokumentovali četné případy volebních dezinformací a manipulace Ruska s informacemi v kampani, mimo jiné veřejná prohlášení ruské zahraniční zpravodajské služby[15], a informovali o nich;

G. vzhledem k tomu, že společná pozorovatelská mise OBSE-ODIHR, Parlamentního shromáždění OBSE, Evropského parlamentu, Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Parlamentního shromáždění NATO konstatovala, že kampaň byla konkurenční, ale zdrženlivá, a že jazyk i obrazový materiál použitý v kampani byl velmi kontroverzní, což ve společnosti vyvolalo napětí a rozdělilo voliče; vzhledem k tomu, že pozorovatelská mise OSCE-ODIHR rovněž konstatovala, že v kampani se často objevovaly zprávy o tlaku na voliče, zejména na zaměstnance veřejného sektoru, a že to spolu s rozsáhlým sledováním voličů v den voleb vyvolalo obavy, zda budou mít všichni voliči možnost odevzdat svůj hlas bez obav z odplaty;

H. vzhledem k tomu, že mezinárodní a místní pozorovatelé zdokumentovali během voleb systematické a organizované porušování předpisů, včetně násilí, manipulace s volebními urnami, kupování hlasů, vícenásobného hlasování, rozsáhlého narušování tajnosti hlasování, nátlaku na voliče, zastrašování voličů, zejména zaměstnanců veřejného sektoru a příslušníků dalších zranitelných skupin, volebních podvodů, včetně konfiskace průkazů totožnosti státních zaměstnanců, které byly poté předány loajálním aktivistům, aby s nimi mohli hlasovat, nenávistných verbálních projevů, systematických překážek kladených pozorovatelům, organizovaného převozu voličů a nepravděpodobných odchylek v míře účasti žen a mužů ve venkovských okrscích;

I. vzhledem k tomu, že pozorovatelé zaznamenali, že volební správa ani policejní orgány v den voleb proti porušování předpisů nijak nezakročili, což prohloubilo dojem, že se státní subjekty podílely na usnadňování volebních podvodů;

J. vzhledem k tomu, že tři nezávislé gruzínské domácí volební pozorovatelské mise – Mezinárodní společnost pro spravedlivé volby a demokracii (ISFED), společnost MyVote a Gruzínská asociace mladých právníků (GYLA) – ve svém závěrečném společném posouzení dospěly k závěru, že výsledek parlamentních voleb konaných dne 26. října 2024 nelze považovat za výsledek skutečně odrážející preference gruzínských voličů a nelze jej považovat za svobodný ani spravedlivý;

K. vzhledem k tomu, že gruzínské nevládní organizace, které volby pozorovaly, uvedly, že docházelo k rozsáhlému porušování tajnosti hlasování, a vyzvaly ke zrušení výsledků ve všech okrscích, kde probíhalo elektronické hlasování; vzhledem k tomu, že gruzínské organizace občanské společnosti se obrátily na soudy a vyzvaly k vyšetřování volebních podvodů, avšak vyšetřovací orgány v řadě případů nezahájily šetření a soudy oznámené případy porušení práva řádně neposoudily; vzhledem k tomu, že koalice My Vote, přední strážce voleb, podala návrh na neplatnost voleb ve 245 okrscích, v nichž volilo více než 415 000 voličů, a jako důvod uvedla porušení tajnosti hlasování, obtěžování pozorovatelů, procesní nesrovnalosti a omezení pozorování, avšak všechny tyto návrhy soudy nakonec zamítly; vzhledem k tomu, že ústřední volební komise stále odmítá zveřejnit audit elektronického hlasovacího systému a navzdory výše uvedeným nesrovnalostem výsledky voleb ze dne 16. listopadu 2024 potvrdila;

L. vzhledem k tomu, že poté, co gruzínské organizace občanské společnosti podnikly právní kroky, gruzínské orgány vůči zástupcům občanské společnosti zavedly represivní opatření, např. je neodůvodněně předvolávají k výslechu nebo jim za upozorňování na volební podvody udělují vysoké pokuty;

M. vzhledem k tomu, že čtyři opoziční koalice, které překročily volební prahovou hodnotu, výsledky voleb nepřijaly a odmítly legitimizovat výsledný parlament; vzhledem k tomu, že tři opoziční bloky – Sjednocené národní hnutí, Silná gruzínská koalice a Koalice pro změnu – odmítly svůj parlamentní mandát a nechtějí se připojit k 11. svolání parlamentu, přičemž tvrdí, že parlamentní volby konané dne 26. října 2024 byly nelegitimní;

N. vzhledem k tomu, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová odmítla uznat platnost výsledků s poukazem na závažné nesrovnalosti a porušování předpisů, což oslabilo důvěryhodnost volebního procesu a čímž bylo porušeno základní právo občanů na svobodné a spravedlivé volby, a vyzvala k novým volbám; vzhledem k tomu, že Gruzie se tak nyní nachází v ústavní krizi; vzhledem k tomu, že tato krize nastala v době před prezidentskými volbami, které se budou konat v lednu 2025 a budou to první volby pořádané na základě reformovaných ústavních pravidel, podle nichž je prezident volen parlamentními a regionálními zástupci;

O. vzhledem k tomu, že gruzínský premiér Irakli Kobachidze následně znovu vyhrožoval hlavním opozičním stranám ústavním zákazem v případě, že odmítnou přijmout svůj poslanecký mandát;

P. vzhledem k tomu, že navzdory četným stížnostem a výzvám nezávislých volebních pozorovatelů ke zrušení výsledků zveřejnila gruzínská ústřední volební komise dne 16. listopadu 2024 závěrečný souhrnný protokol týkající se parlamentních voleb ze dne 26. října 2024, v němž vládnoucí straně Gruzínský sen přisoudila vítězství s 54 % hlasů;

Q. vzhledem k tomu, že systematické a organizované porušování volebních předpisů vyvolalo v několika gruzínských městech rozsáhlé a pokračující protesty; vzhledem k tomu, že několik protestujících bylo zatčeno a že v Gruzii již v minulosti došlo k násilnému potlačení pokojných demonstrací;

R. vzhledem k tomu, že maďarský premiér Viktor Orbán navštívil Tbilisi, aby poblahopřál straně Gruzínský sen, ještě před zveřejněním konečných výsledků voleb a aniž by to předtím konzultoval s ostatními vedoucími představiteli EU, a že byl jediným vedoucím představitelem členské země EU, který tak učinil;

S. vzhledem k tomu, že článek 78 Ústavy Gruzie stanoví, že „ústavní orgány přijmou veškerá opatření v rámci svých pravomocí, aby zajistily plnou integraci Gruzie do Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy“;

T. vzhledem k tomu, že pokud jde o oslabování demokracie v zemi, podkopání jejího euroatlantického směřování a přeorientování na Rusko, určující úlohu v něm sehrává oligarcha a občan EU Bidzina Ivanišvili coby „čestný předseda“ strany Gruzínský sen a její de facto lídr, který má rovněž značný vliv na gruzínské hospodářství;

U. vzhledem k tomu, že integrita gruzínského volebního procesu a ochrana politických svobod mají zásadní význam pro budoucí demokratický vývoj země a její případné členství v Evropské unii; vzhledem k tomu, že tyto volby neproběhly v souladu s normami, které by měla splňovat kandidátská země EU;

1. vyjadřuje hluboké politování nad pokračujícím oslabováním demokracie v Gruzii a domnívá se, že za tento stav je odpovědná vládnoucí strana Gruzínský sen; odsuzuje veškerá porušení mezinárodních norem platných pro svobodné a spravedlivé volby, která byla zaznamenána během nedávných voleb v Gruzii; vyjadřuje politování nad tím, že odpovědné orgány odmítly prošetřit stížnosti nezávislých pozorovatelských organizací, a vyzývá k důkladnému, rychlému, transparentnímu a nezávislému prošetření všech oznámených nesrovnalostí a porušení spojených s volbami;

2. je zděšen objemem informací poskytnutých mezinárodními a místními pozorovateli o případech systematického a organizovaného porušování předpisů, jejichž cílem bylo zajistit vítězství vládnoucí strany; odmítá uznat výsledky parlamentních voleb v Gruzii, které proběhly dne 26. října 2024; vyzývá gruzínské politické síly a občanskou společnost, aby zahájily inkluzivní dialog se záměrem překonat současnou politickou krizi a aby do roku uspořádaly nové volby pod mezinárodním dohledem;

3. vyzývá gruzínské orgány, aby prokázaly, že jsou odhodlány respektovat evropské hodnoty počínaje naprostou transparentností volebního procesu; zdůrazňuje, že porušení integrity voleb je neslučitelné se standardy očekávanými od kandidátské země EU;

4. vyjadřuje politování nad zásahy Ruska do demokratických procesů v Gruzii a nad jeho rozvratnou volební rétorikou a propagandou, včetně konspirační teorie o „globálním válečném subjektu“, kterou používá vládnoucí strana Gruzínský sen a jež nápadně připomíná metody a narativy ruské propagandy; vyzývá gruzínské orgány, aby zajistily, aby se poskytované informace a komunikace zakládaly na faktech, a aby budovaly odolnost gruzínské společnosti vůči ruským dezinformacím a ruské propagandě;

5. vyjadřuje solidaritu s odvážným gruzínským lidem, který bojuje za svá demokratická práva a evropskou budoucnost své země, a opět potvrzuje, že podporuje jeho demokratické a evropské ambice; opakuje, že neochvějně podporuje každého, kdo tváří v tvář slovním útokům, fyzickým výhrůžkám a trestnímu stíhání ze strany vládnoucí strany hájí a brání demokracii a lidská práva, usiluje o mírovou společnost a je odhodlán prosazovat rovnost a lidskou důstojnost pro všechny; naléhavě vyzývá gruzínské orgány, aby zaručily právo občanů na shromažďování a nepoužívaly vůči občanům násilí;

6. naléhavě vyzývá gruzínské orgány, aby dodržovaly svůj závazek podporovat demokracii, právní stát a lidská práva, a vybízí je, aby přijaly a provedly reformy, které jsou v souladu s deklarovaným cílem Gruzie vstoupit do Evropské unie, jak požaduje velká většina gruzínských občanů;

7. oceňuje úsilí gruzínské prezidentky Salome Zurabišviliové nasměrovat Gruzii zpět na demokratickou a proevropskou cestu rozvoje;

8. opět vyzývá gruzínské rozhodovací orgány, aby ukončily veškeré útoky na občanskou společnost, nezávislé sdělovací prostředky a komunitu LGBTIQ a zajistily v zemi prostředí, jež bude pro občanskou společnost a sdělovací prostředky skutečně příznivé; konstatuje, že organizace občanské společnosti, na které se vztahují právní předpisy o „transparentnosti zahraničního vlivu“, zkoumají možnosti registrace v členských zemích EU, jak to učinila řada běloruských organizací občanské společnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby v tomto složitém období zaručily plnou podporu gruzínské občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům a aby analyzovaly možné zvýšení migrace z Gruzie do EU, pokud budou politicky motivovaná stíhání a útoky na základní svobody pokračovat;

9. znovu důrazně kritizuje fakt, že většinově vládnoucí strana Gruzínský sen přijala zákon o „transparentnosti zahraničního vlivu“ a právní předpisy o „rodinných hodnotách a ochraně nezletilých osob“; opět vyzývá k okamžitému zrušení těchto právních předpisů;

10. bere na vědomí koordinované zamítnutí četných stížností na průběh voleb gruzínskými soudními orgány, zejména stížností na rozsáhlé porušení tajnosti hlasování; bere na vědomí, že renomované gruzínské organizace působící jako strážci veřejných zájmů vyjádřily znepokojení ohledně toho, že se klan spjatý s Bidzinou Ivanišvilim zmocňuje státu v oblasti soudnictví, a ohledně sankcí USA uvalených na čtyři vysoce postavené gruzínské soudce za „korupci závažného charakteru“; lituje neúspěchu dlouhodobých projektů pomoci EU, jejichž cílem bylo posílit nezávislost, nestrannost a odpovědnost gruzínského soudnictví;

11. vyzývá Radu, Komisi, Evropskou službou pro vnější činnost a novou místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby komplexním způsobem přezkoumaly a přepracovaly politiku EU vůči Gruzii; poukazuje na skutečnost, že přístup spočívající ve vstřícnosti vůči Bidzinovi Ivanišvilim a jeho režimu se ukázal jako neúčinný;

12. požaduje zmrazení finančních prostředků EU poskytnutých gruzínské vládě, dokud nebudou řádně vyřešeny případy porušení volebních předpisů a zrušeny nedávno přijaté neliberální zákony, a rovněž požaduje uplatňování přísných podmínek na vyplácení jakýchkoli finančních prostředků v budoucnu; opět vyzývá Komisi, aby posoudila dopad gruzínských právních předpisů o „zahraničních agentech“ a „rodinných hodnotách“ na průběžné plnění kritérií pro liberalizaci vízového režimu ze strany Gruzie, zejména kritéria základních práv, které je klíčovou součástí politiky EU v oblasti liberalizace vízového režimu;

13. vyzývá EU a její členské státy, aby uvalily sankce na gruzínské vůdčí politické představitele a funkcionáře, kteří nesou odpovědnost za oslabování demokracie a porušování řádného průběhu volebního procesu v této zemi, včetně těch, kteří zodpovídají za organizaci a řízení voleb, a včetně úředníků ministerstva vnitra a jemu podřízených institucí odpovědných za nasazení síly vůči pokojným demonstrantům; v této souvislosti vyzývá Radu, aby zvážila uvalení osobních sankcí na Bidzinu Ivanišviliho, premiéra Irakliho Kobachidzeho a starostu Tbilisi a generálního tajemníka vládnoucí strany Gruzínský sen Kachu Kaladzeho za jejich podíl na značném úpadku demokracie v Gruzii;

14. odsuzuje předčasnou cestu maďarského premiéra Orbána do Gruzie jako další pokus o oslabení společné zahraniční politiky EU;

15. důrazně opakuje svůj naléhavý požadavek, aby byl z humanitárních důvodů okamžitě a bezpodmínečně propuštěn bývalý prezident Michail Saakašvili a mohl v zahraničí vyhledat lékařskou péči;

16. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Parlamentnímu shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy, Parlamentnímu shromáždění NATO a prezidentce, vládě a parlamentu Gruzie.

Poslední aktualizace: 26. listopadu 2024
Právní upozornění - Ochrana soukromí