NÁVRH USNESENÍ o posílení neochvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska a rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou

B10‑0191/2024

Usnesení Evropského parlamentu o posílení neochvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska a rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou

(2024/2940(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, Rusku a Korejské lidově demokratické republice (Severní Korea),

– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

– s ohledem na všechny rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o Severní Koreji, zejména na rezoluce č. 1874 a 2094,

– s ohledem na prohlášení vysokého představitele ke zprávám o vyslání vojenských jednotek KLDR do Ruska, které vydal jménem EU dne 25. října 2024,

– s ohledem na prohlášení o uplatňování záruk v Korejské lidově demokratické republice, které bylo vydáno dne 20. listopadu 2024 v radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou (MAAE),

– s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Finska a Německa ze dne 18. listopadu 2024 o přeseknutém podmořském kabelu v Baltském moři,

– s ohledem společné na prohlášení ministrů zahraničních věcí Německa, Francie, Polska, Itálie, Španělska a Spojeného království vydané ve Varšavě dne 19. listopadu 2024,

– s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že od 24. února 2022, kdy Ruská federace zahájila další pokračující a bezprecedentní útok v rámci své nevyprovokované, neodůvodněné a nezákonné útočné války proti Ukrajině, uběhlo již více než tisíc dnů; vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině začala v roce 2014 obsazením některých částí Donbasu a okupací a nezákonnou anexí ukrajinské autonomní republiky Krym; vzhledem k tomu, že podle zvláštní pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyslané na Ukrajinu docházelo na kontaktní linii v letech 2014 až 2022 téměř denně k dělostřeleckému ostřelování a k útokům lehkými střelnými zbraněmi ze strany ruských vojenských sil;

B. vzhledem k tomu, že ruské síly i nadále systematicky a plošně útočí na obytné oblasti a civilní infrastrukturu na Ukrajině; vzhledem k tomu, že těžké a intenzivní bombardování v kombinaci s pozemními boji pokračovalo po celý rok 2024; vzhledem k tomu, že vlny ruských útoků na energetickou infrastrukturu, které narušují dodávky energie a vody, vážně omezily přístup civilistů, zdravotnických zařízení a škol k základním službám, přičemž se očekávají dlouhodobější důsledky a zhoršení situace v zimním období;

C. vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2024 provedlo Rusko rozsáhlý útok na civilní infrastrukturu a obytné oblasti, při němž použilo 120 raket a 90 dronů a při kterém bylo mnoho lidí zabito nebo a zraněno; vzhledem k tomu, že k cílům tohoto útoku patřily i rozvodny, které mají zásadní význam pro provoz ukrajinských jaderných elektráren; vzhledem k tomu, že téhož dne oznámila MAAE, že byla přerušena elektrická vedení ze čtyř rozvoden do tří jaderných elektráren a v šesti z devíti jaderných reaktorů v těchto elektrárnách klesl výkon;

D. vzhledem k tomu, že jednou z hlavních hrozeb pro ukrajinskou kritickou infrastrukturu, civilní obyvatelstvo a obranné síly je bombardování klouzavými bombami, kterými mohou ruské letouny útočit z velké vzdálenosti, a obrana proti nim je pro ukrajinské obranné síly proto obtížná;

E. vzhledem k tomu, že Rusko má stále převahu ve vzduchu a v pozemních jednotkách, neboť v současné době má na Ukrajině přibližně 520 000 vojáků a do konce roku 2024 plánuje zvýšit tento počet na 690 000; vzhledem k tomu, že Ukrajina se potýká se závažným a rostoucím nedostatkem vojáků; vzhledem k tomu, že podle informací poskytnutých ukrajinskými, jihokorejskými a americkými úřady dorazilo do Ruska přibližně 11 000 severokorejských vojáků, aby se zapojili do ruské agrese proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že tito vojáci se údajně již účastní bojů v ruské Kurské oblasti; vzhledem k tomu, že podle zpráv ve sdělovacích prostředcích může Severní Korea ve skutečnosti nasadit až 100 000 vojáků;

F. vzhledem k tomu, že Severní Korea a Rusko nedávno podepsaly a ratifikovaly Smlouvu o komplexním strategickém partnerství, podle níž musí obě země použít v případě napadení všechny dostupné prostředky k poskytnutí okamžité vojenské pomoci; vzhledem k tomu, že touto smlouvou se obě země rovněž zavázaly k aktivní spolupráci ve snaze o nastolení „spravedlivého a multipolárního světového řádu“ a k posílení spolupráce v oblasti jaderné energie, kosmu, dodávek potravin, obchodu a hospodářství;

G. vzhledem k tomu, že Rusko rychle zvyšuje vlastní vojenskou výrobu, přičemž jeho vojenské výdaje dosáhly v roce 2024 přibližně 140 miliard EUR; vzhledem k tomu, že Rusko využívá rovněž běloruské zásoby munice, dělostřelecké náboje a balistické rakety ze Severní Koreje a íránské drony a rakety; vzhledem k tomu, že Írán předal Rusku dodávky balistických raket krátkého doletu Fath-360; vzhledem k tomu, že EU, Francie, Německo a Spojené království na to reagovaly uvalením nových sankcí na Írán;

H. vzhledem k tomu, že podle zpráv ve sdělovacích prostředcích najaly ruské ozbrojené jednotky na boj na Ukrajině stovky mužů z Jemenu; vzhledem k tomu, že podle dalších zpráv poskytuje Moskva pomoc Hútiům, včetně údajů o cílech k odpalování raket a případně i prodeje moderních ruských protilodních raketových střel;

I. vzhledem k tomu, že prezident Spojených států Joe Biden nedávno rozhodl o zrušení některých omezení, v důsledku čehož Ukrajina může použít rakety delšího doletu na legitimní vojenské cíle v Rusku; vzhledem k tomu, že podle zveřejněných informací již není omezeno použití střel armádního taktického raketového systému (ATACMS) s maximálním doletem přibližně 300 km v ruské Kurské oblasti; vzhledem k tomu, že podle zpráv ve sdělovacích prostředcích vláda Spojených států tímto rozhodnutím reagovala na nasazení severokorejských jednotek, aby odradila Severní Koreu od vyslání dalších vojáků;

J. vzhledem k tomu, že podle sdělovacích prostředků také Francie a Spojené království zrušily některá omezení na použití raket Storm Shadow/Scalp proti legitimním vojenským cílům v Rusku, které jsou v dosahu do 250 km;

K. vzhledem k tomu, že úroveň vojenské pomoci je i nadále nízká, a to jak pokud jde o kvalitu, tak i o kvantitu, a že dodávky zbraní a munice na Ukrajinu jsou opožděné oproti stanovenému datu dodání; vzhledem k tomu, že značný počet systémů, které měla Ukrajina získat na základě rozhodnutí přijatého na summitu NATO, dosud nebyl dodán;

L. vzhledem k tomu, že místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell oznámil na zasedání ministrů obrany EU v únoru 2024, že se členské státy zavázaly poskytnout Ukrajině v roce 2024 vojenskou pomoc ve výši nejméně 21 miliard EUR;

M. vzhledem k tomu, že Maďarsko blokuje jak nově vytvořený Fond pomoci Ukrajině (UAF) s prostředky ve výši 5 miliard EUR, který byl zřízen v březnu 2024 v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), tak i osmou tranši prostředků z EPF, kterými mají být proplaceny náklady členským státům, jež poskytují Ukrajině vojenskou pomoc již téměř dva roky;

N. vzhledem k tomu, že maďarský premiér a ministr zahraničních věcí zneužili svého předsednictví v Radě, když odjeli do Moskvy na diplomatická jednání se státem agresora; vzhledem k tomu, že Maďarsko opakovaně vetovalo, odkládalo nebo zmírňovalo sankce, které EU ukládala Rusku v několika kolech, čímž přímo pomohlo Rusku k udržování válečné ekonomiky;

O. vzhledem k tomu, že dne 18. listopadu 2024 přestal fungovat kabel o délce 1 200 km, který spojuje Helsinky s německým přístavem Rostock; vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2024 bylo přerušeno internetové spojení mezi Litvou a švédským ostrovem Gotland zajišťované 218 km dlouhým kabelem; vzhledem k tomu, že evropské orgány podezírají z poškození obou podmořských kabelů loď Yi Peng 3 plující pod čínskou vlajkou; vzhledem k tomu, že dánské námořnictvo loď zastavilo ve svých teritoriálních vodách a několik evropských orgánů tento incident vyšetřuje;

P. vzhledem k tomu, že opětovné zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolalo vážné obavy z nepředvídatelné politiky Spojených států vůči Rusku v budoucnu a ze snížení politické podpory a vojenské pomoci Spojených států Ukrajině;

Q. vzhledem k tomu, že v září 2022 představil prezident Zelenskyj ukrajinský mírový program, v němž uvedl deset požadavků, jejichž splnění je zapotřebí k zajištění spravedlivého míru na Ukrajině a obnovení řádu založeného na pravidlech; vzhledem k tomu, že v návaznosti na tento krok se v červnu 2024 konal ve Švýcarsku první summit o míru na Ukrajině, na němž bylo zastoupeno více než 90 států; vzhledem k tomu, že Ukrajina oznámila plány na druhý summit o míru, na který by bylo pozváno i Rusko, avšak Moskva toto pozvání okamžitě odmítla; vzhledem k tomu, že začátkem tohoto roku představil prezident Zelenskyj ukrajinský plán „Vítězství“, v němž popsal kroky k vytvoření situace, která umožní takové posílení pozice Ukrajiny, aby válka skončila za podmínek pro ni příznivých a došlo ke zlepšení celosvětového míru a stability;

1. co nejdůrazněji odsuzuje pokračující útočnou válku Ruska proti Ukrajině, jakož i zapojení Běloruska do této války, a požaduje, aby Rusko okamžitě ukončilo veškeré vojenské aktivity na Ukrajině, bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny a nahradilo Ukrajině škody, které utrpělo její obyvatelstvo, půda a infrastruktura;

2. vyjadřuje bezvýhradnou solidaritu s ukrajinským lidem, plně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic a zdůrazňuje, že tato válka představuje závažné porušení mezinárodního práva; zdůrazňuje, že konečným cílem zůstává dosáhnout na Ukrajině spravedlivého a trvalého míru za ukrajinských podmínek a zajistit bezpečnost a důstojnost obyvatel Ukrajiny v mírové a stabilní Evropě;

3. vyjadřuje pevnou podporu ukrajinskému mírovému programu a plánu „Vítězství“, jež představují ten nejlepší základ pro spravedlivý, komplexní a trvalý mír pro ukrajinský lid a širší region; zdůrazňuje, že EU a její členské státy mají spolu se svými partnery v NATO i mimo NATO prostředky k dosažení cílů stanovených v těchto dvou strategiích;

4. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby neprodleně a proaktivně podporovali ukrajinský mírový program a plán „Vítězství“ a aby bez dalšího odkladu vypracovali jasnou strategii s konkrétními cíli, určili nástroje a opatření potřebná k dosažení těchto cílů v nadcházejících měsících a letech a zajistili, aby EU hrála při dosahování spravedlivého, komplexního a trvalého míru pro Ukrajinu ústřední úlohu;

5. zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležitá celosvětová podpora ukrajinského mírového programu a plánu „Vítězství“; naléhavě vyzývá Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby v této souvislosti spolupracovali se zeměmi globálního Jihu a připravili půdu pro uspořádání druhého summitu o míru;

6. naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby důrazně řešili přímé a agresivní zapojení Severní Koreje do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou; domnívá se, že rozmístění severokorejských bojových jednotek na evropském kontinentu představuje ze strany Ruska nepřijatelnou a bezprecedentní eskalaci, na níž je třeba co nejdůrazněji reagovat; domnívá se, že rozmístění jednotek Severní Koreje a transfer zbraní, a zejména balistických raket, do Ruska, představuje závažné porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a jednostranný nepřátelský akt ze strany Severní Koreje, který představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy začaly v této věci urychleně spolupracovat s Čínou, neboť Severní Korea je na svém sousedovi i nadále velmi závislá;

7. vyzývá všechny členské státy EU a OSN, aby učinily vše, co je v jejich silách, s cílem zajistit provádění všech rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se Severní Koreje a aby proaktivně blokovaly veškeré cesty, jimiž by Severní Korea mohla získávat finanční prostředky, materiály nebo znalosti pro své nedovolené zbrojní programy;

8. odsuzuje nedávné činy v Baltském moři, které poškodily evropskou kritickou infrastrukturu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné tyto závažné incidenty vyšetřit a zveřejnit informace o pachatelích a jejich záměrech; zdůrazňuje, že řada zástupců evropských vlád se domnívá, že tento nedávný incident představuje závažnou sabotáž; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby na něj reagovali opatřeními, která mají dopad na dvoustranné vztahy s odpovědnými státními aktéry, zejména s Čínou a Ruskem, pokud se prokáže jejich zapojení;

9. vítá podpis společných bezpečnostních závazků mezi EU a Ukrajinou a vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto v zájmu účinného plnění těchto závazků urychleně jednaly a synchronizovaly své úsilí se strategií EU pro provádění ukrajinského mírového programu a plánu „Vítězství“; v tomto ohledu podporuje návrh místopředsedy Komise, vysokého představitele Borrella, aby byla v Kyjevě zřízena koordinační jednotka pro vojenskou podporu EU, a to přímo v rámci vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny;

10. zdůrazňuje, že nedostatečné nebo opožděné dodávky zbraní a munice mohou zmařit dosavadní úsilí, a naléhavě proto členské státy vyzývá, aby co nejrychleji podstatně zvýšily a výrazně urychlily svou vojenskou podporu, zejména poskytování zbraní, včetně raket TAURUS, a munice v reakci na jasně vymezené potřeby; zdůrazňuje, že značný počet systémů, které měla Ukrajina získat poté, co bylo na summitu NATO přijato příslušné rozhodnutí, dosud nebyl dodán; vítá nedávná rozhodnutí používat k útokům na legitimní vojenské cíle na ruském území rakety delšího doletu; naléhavě vyzývá členské státy a mezinárodní partnery, aby zrušily veškerá omezení na používání západních zbraní k útokům na legitimní vojenské cíle na ruském území, neboť tato omezení jsou v rozporu s právy Ukrajiny podle mezinárodního práva veřejného;

11. vyjadřuje hluboké politování nad klesajícím finančním objemem dvoustranné vojenské pomoci Ukrajině ze strany členských států, a to i přes důrazná prohlášení učiněná na začátku tohoto roku, která jsou nyní v rozporu s nedávnými vládními rozhodnutími a závažnými problémy celkového fungování klíčového mechanismu EU (EPF) na podporu dvoustranné vojenské pomoci Ukrajině; konstatuje, že finanční zdroje plynoucí ze zmrazených ruských aktiv by měly být považovány za dodatečné a nemohou nahrazovat financování Ukrajiny ze stávajících státních rozpočtů;

12. souhlasí s hodnocením místopředsedy Komise, vysokého představitele Borrella ohledně nepřijatelného blokování prostředků z EPF ve výši až 6,6 miliardy EUR ze strany Maďarska; tyto prostředky mají proplácet část dvoustranné vojenské pomoci a jsou již více než rok a půl částečně zmrazeny; vyzývá členské státy, předsedkyni Komise a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby učinili vše, co je v jejich silách, s cílem bezodkladně překonat veto Maďarska; opakuje, že je třeba Maďarsku pozastavit hlasovací práva v souladu s postupem stanoveným v článku 7 Smlouvy o Evropské unii; vyzývá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení s cílem zavést hlasování kvalifikovanou většinou v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky; zdůrazňuje, že pokud budou Fond na pomoc Ukrajině v rámci EPF a tranše, které již měly být vyplaceny, blokovány až do příštího zasedání Evropské rady, musí EU naléhavě a okamžitě vytvořit nový formát, který členským státům, jež jsou ochotny a schopny Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc, umožní tak učinit, a obnovit důvěryhodnost EU v této úloze, nebo vrátit vnitrostátní příspěvky, aby se nebránilo hladkému financování dvoustranné pomoci na čistě vnitrostátním základě;

13. vyzývá EU a její členské státy, aby znásobily své úsilí o zajištění toho, že Ukrajině bude dodávána vojenská podpora v dostatečném množství a kvalitě, ve správnou dobu a s odpovídajícími právy na užívání, a že budou na celosvětové úrovni odstraněna úzká místa, která mají dopad na domácí výrobu zbraní na Ukrajině, aby tak Ukrajina byla skutečně schopna obnovit svou územní celistvost; vyzývá zejména ty členské státy, které neplní své vlastní závazky týkající se výroby obranných produktů a přímé podpory příslušných výrobních kapacit, aby se zapojily do společných podniků s Ukrajinou nebo zadávaly objednávky přímo na Ukrajině; vyzývá členské státy, aby urychlily přímé investice do zvyšování ukrajinské vojenské průmyslové kapacity podle modelu používaného Dánskem; vyzývá EU, aby tento model začlenila do Fondu pomoci Ukrajině;

14. opakuje svůj dříve vyjádřený postoj, že všechny členské státy EU a spojenci v rámci NATO by se měli kolektivně i individuálně zavázat k vojenské podpoře Ukrajiny v roční výši nejméně 0,25 % svého HDP; zdůrazňuje, že po opětovném zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu je tento závazek nyní zapotřebí více než kdy jindy;

15. vyjadřuje své přesvědčení, že trvalý mír bude možný pouze tehdy, bude-li existovat jistota, že Rusko po ukončení nepřátelských akcí nepřipraví a neprovede další útok; vyzývá v této souvislosti k urychlení a zintenzivnění diskusí o budoucím členství Ukrajiny v NATO;

16. vyzývá Radu, aby zachovala a rozšířila svou politiku sankcí vůči Rusku a Bělorusku a zároveň sledovala, přezkoumávala a zvyšovala její účinnost a dopad; zdůrazňuje, že dokud bude EU umožňovat dovoz ruských fosilních paliv, dopad stávajících sankcí a finanční a vojenská podpora Ukrajině budou i nadále oslabovány; je hluboce znepokojen tím, že Čína a další země údajně pomáhají ruskému válečnému úsilí;

17. pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, orgánům Ruska a Severní Koreje a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů.