Předsedající. − Pokračujeme v rozpravě ke zprávě o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a přejdeme k řečníkům jménem jednotlivých skupin.

  Thomas Mann, jménem skupiny PPE-DE – (DE) Pane předsedající, zdá se, že s veškerým tímto zaměřením na růst vývozu, hospodářství a globalizace se zapomnělo na jednu skupinu. Mám na mysli lidi žijící v chudobě, jichž je v EU 78 milionů, včetně 19 milionů dětí. Je věcí zvyku naučit se žít s tímto stavem? Určitě ne!

Mladí lidé, kteří nezvládají školu a jsou vyloučeni, jsou součástí této skupiny, stejně jako starší lidé, kteří, byť po desetiletí pracovali, mají malé důchody, které pokryjí pouze nezbytnosti. Cítí se marginalizováni a je skutečností, že jsou často ponecháni, aby si poradili sami. Výsledkem je, že každodenní život představuje těžké psychické napětí v podobě bydlení bez jistého nájmu, majetkové problémy, riziko zadluženosti, alkohol a drogy – život bez důstojnosti a sebedůvěry. Výroční zpráva o chudobě v našich členských státech by měla spustit výstražný signál.

Minulý rok jsem z galerie pro návštěvníky vyslechl rozpravu Německého spolkového sněmu. Předmětem této rozpravy byly nižší vrstvy společnosti. Vyvolal jsem vášnivou veřejnou diskusi. A to oběti chudoby potřebují: Potřebují, aby si jich lidé všimli, aby je brali vážně a aby jim ukázali, jak se vymanit z pasti chudoby. Marie Panayotopoulosová-Cassiotouová navrhla velmi dobrou zprávu – mohu to prohlásit jménem skupiny PPE-DE a také, Marie, ve velmi osobní rovině –, která nám dává zelenou pro stanovení roku 2010 jakožto Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Pokud Evropský rok nepřinese pouze analýzy situace, ale umožní ohroženým cílovým skupinám aktivní začlenění a získání fóra, prostřednictvím nějž mohou být vyslyšeny jejich hlasy, pokud budou instituce představovat hmatatelné úspěchy, místo aby pouze oznamovaly dobré úmysly, pokud odborníci v oblasti vzdělávání navrhnout motivující výukové metody, jež povedou k tomu, že více žáků úspěšně dokončí školní docházku, a pokud bude zjištěn přínos z blahobytu, který prokazatelně a udržitelně sníží riziko chudoby, pak si mnoho lidí, kteří se dnes stále cítí marginalizováni, konečně uvědomí svá práva jakožto členové společnosti.

  Richard Falbr, jménem skupiny PSE. – (CS) V prvé řadě můj dík patří kolegyni Panayotopoulosové za dobrou zprávu a příjemnou spolupráci. Dovolte mi dvě poznámky.

Řada našich dokumentů operuje s výrazem „důstojná práce“ a „důstojné zaměstnání“. Skutečností však je, že stále více zaměstnání lze považovat za tzv. mack jobs, to znamená nekvalifikovanou, špatně placenou práci. Počet lidí, kteří pracují a žijí v bídě, se nesnižuje, což svědčí o tom, že stále více a více zaměstnavatelů zaměstnává lidi mimo oblast pracovního práva. Další ranou, která jistě povede ke zvýšení počtu chudých, je nedávno schválený návrh směrnice o pracovní době, která zavádí možnost pracovat tak jako v některých čínských průmyslových zónách.

Má druhá poznámka se týká nutnosti vzít konečně v úvahu, že se vůbec nebere zřetel na tendenci k privatizaci veřejných a sociálních služeb v některých státech Unie. Privatizace veřejných a sociálních služeb vede rovněž ke zvyšování počtu lidí žijících v chudobě. Konstatuji, že mé pozměňovací návrhy, které na to upozorňují, jsou pravidelně odmítány. Byl bych velmi rád, kdyby místo lejster a vyhlašování určitých let jsme skutečně začali něco dělat.

  Sepp Kusstatscher, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dovolte mi zdůraznit, že velmi schvaluji myšlenku, že by politické úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení mělo být v celé Evropě v roce 2010 předmětem zvláště ostré pozornosti.

Dovolte mi nicméně přednést několik kritických připomínek. Způsob, jakým byly smeteny se stolu návrhy na zlepšení, převážně pod tlakem ze strany Rady, z důvodu dosažení dohody v prvním čtení, mě velmi rozhořčil. Vyzýval jsem k vyčlenění většího množství finančních prostředků na tuto důležitou iniciativu v rozpočtu na rok 2010, neboť boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je jednoznačným cílem lisabonské agendy, přičemž tento cíl, bohužel, vůbec nebyl naplněn.

Chtěl jsem rovněž zajistit, aby byly rozsáhlé finanční prostředky poskytované Evropskou komisí předmětem přísnější kontroly, zejména v souvislosti s evropským rokem v roce 2010, s cílem zjistit, zda slouží jako nástroj spravedlivějšího rozdělování, nebo zda ve skutečnosti pomáhají bohatým bohatnout a málokdy se dostanou k lidem pod hranicí chudoby.

Jsem dalším z těch, kteří by byli uvítali diskusi v rámci institucí EU o zavedení bezpodmínečné základní mzdy, zejména o otázce, zda by to byla vhodná zbraň pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Velmi lituji, byly tyto návrhy ihned smeteny. Podporuji iniciativu pro Evropský rok, avšak považuji ji za příliš nezavazující a příliš postrádající dopady v oblasti sociální politiky.

  Jan Tadeusz Masiel, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, oznámení, že se rok 2010 má stát Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je velmi dobrou iniciativou Rady. Měli bychom připomenout našim občanům že vymýcení chudoby je jedním z hlavních cílů Evropské unie. Zvýší to nepochybně důvěru lidí v naše evropské instituce, a mám zde na mysli zejména nové členské státy.

V mé zemi, Polsku, je přistoupení k EU v roce 2004 stále bohužel v mysli mnoha lidí spojováno s nárůstem chudoby, zejména u lidí žijících na venkově a v malých městech. To se projevilo v nízké účasti ve volbách do Evropského parlamentu a ve výsledcích těchto voleb. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení bude příležitostí k přezkumu situace v tomto ohledu a k mobilizaci členských států, aby podnikly konkrétní kroky v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Z povrchního pozorování společnosti by se zdálo, že kvalita života mnoha jednotlivců a rodin ve starých i nových členských státech EU v poslední době prodělala zásadní změny, avšak bohužel, tyto změny jsou k horšímu. Například najít bydlení se stalo ještě obtížnější. Potřebujeme nové a platné statistické údaje v tomto ohledu.

Ve světě, který se stává stále globalizovanějším a jehož kontrola je stále obtížnější, by se odpovědnost státu vůči občanovi měla zvýšit. Stát by se měl ujistit, že se občané cítí bezpečně, a to alespoň v té nejzákladnější míře. Myslím, že hlavním přínosem tohoto Evropského roku bude informování každého o existenci problému, zvýšení informovanosti a solidarity, včetně finanční solidarity, s chudými a vyloučenými osobami.

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, levice v Evropském parlamentu schvaluje zprávu, kterou předložil náš vážený kolega, a podporuje tudíž cíl Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Tato zpráva velmi jasně vysvětluje dopady chudoby a sociálního vyloučení, nejen jakožto sociálního problému, ale také, ještě více, jakožto osobního problému těch, kdo se ocitly chyceni v pasti chudoby. Již několikrát bylo zmíněno 78 milionů lidí, včetně 19 milionů dětí, které žijí v Evropské unii pod hranicí chudoby.

Pokud však má být vynaloženo seriózní úsilí boj proti chudobě a její vyloučení jakožto sociálního problému, jsou však nezbytné konkrétní závazné politické strategie. Na pořadu jednání jsou politické cíle a záruky práv jednotlivce na život prostý chudoby a sociálního vyloučení. To jsou však přesně věci, které Evropská unie vůbec neposkytuje. Hlavní politické strategie Evropské unie nemají nic společného s bojem proti chudobě. Hospodářský růst a růst zaměstnanosti chudobu nesnižují. Dokonce i nejbohatší členské státy Unie zaznamenávají rostoucí počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby nebo pod prahem ohrožení. Konkrétně v Německu v posledních letech poklesla úroveň nízkých příjmů, avšak zvýšil se počet lidí, které je pobírají.

Jinými slovy, zaměstnanost v EU nevede automaticky k prevenci chudoby a bohužel musím říct, že Evropská komise ani členské státy nevypracovaly, byť jsou si vědomy této skutečnosti, žádné konkrétní balíčky opatření zahrnující cíle, jako je zavedení minimální mzdy nad prahem ohrožení nebo řešení problému základního sociálního zabezpečení, o kterém se zmínil pan Kusstatscher.

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, vyjadřuji pochvalu paní Panayotopoulosové-Cassioutouové. Mám dojem, že je potřeba otázku dětské chudoby naléhavě řešit.

Vzhledem ke statistice s ohledem na počet dětí ohrožených chudobou – 19 milionů v Evropě – musí být kladen větší důraz na zachování klíčového významu rodiny a z toho vycházející obranu rodinného života. Instituce rodiny si zaslouží bezpodmínečný respekt a ochranu. Je to přirozené uspořádání pro děti. V rozvinutých zemích zjišťujeme, že je chudoba stále více rodinným problémem než regionálním. Ekonomický status dítěte je úzce spojeno s ekonomickým statusem jeho rodičů. Nezaměstnanost rodičů je příčinou dětské chudoby.

V Irsku, ačkoli rodiny často mají slušný příjem, mohou poplatky za hypotéku, zdravotnictví a automobil většinu tohoto příjmu pohltit a ponechat pouze malou část pro výchovu dětí. Další otázky, jako je rodičovská závislost, ponechávají nedostatečné finanční prostředky pro bezpečné dětství. Rozdělení a rozvod rodičů také naruší rodinné finance na úkor dětí. Je nezbytné, aby byly rodiny účinně podporovány, jak ekonomicky, tak sociálně, v zájmu zmírnění ostudného aktuálního zjištění o dětské chudobě v Evropě.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, připomínám, že zpráva, o které dnes diskutujeme, odkazuje výslovně spíše na vymýcení chudoby než pouze na boj s ní, jak jsme ve skutečnosti navrhli. Jsem proto potěšen, že má připomínka přinesla své ovoce, a rád bych za to poděkoval zpravodajce, paní Panayotopoulosové-Cassiotouové.

Evropská unie se zvykla velmi rychle reagovat a s velkou mírou solidarity pomáhat například obětem přírodních katastrof po celém světě, avšak stále se velmi zdráhá pomáhat obětem hospodářských a sociálních katastrof uvnitř EU samotné.

Říkám to, protože dokážu jen těžko pochopit, proč zpráva, která se zabývá otázkou chudoby, nezmiňuje nijak rostoucí ceny potravin. To mě šokuje, neboť všichni víme, že čím je rodina chudší, tím vyšší podíl ze svého rozpočtu vynaloží na potraviny. Proto si myslím, že by bylo například užitečné učinit nějakou zmínku ve stávajícím sdělení Komise o zvyšování cen potravinářských produktů.

Také se domnívám, že bychom prozatím neměli omezovat vymýcení chudoby pouze na území EU. Tato bitva nezná hranice – hovoříme o hodnotách, které jsou zásadní pro lidskou důstojnost.

Evropa se v celé své historii vždy spíše vymezovala svou rozpínavostí po celém světě než svou vlastní identitou. Ve 21. století bude ze všech úkolů, které by EU mohla vykonat pro dobro lidstva, možná nejvznešenější ze vymýcení chudoby. Proto doufám, že tato problematika bude v roce 2010 silně prosazována.

  Jan Andersson (PSE). - (SV) Velice děkuji, pane předsedající a pane komisaři. Dovolte mi začít poděkováním paní Panayotopoulosové-Cassiotouové za vynikající kus práce. Dovolte mi také říci, že si myslím, že je vynikající i iniciativa učinit z roku 2010 Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Přesně jak řekl Vladimír Špidla, takový rok by mohl zvýšit povědomí a znalosti o stávajících strukturách, avšak to nestačí. Musí být následován akcí, jak již některé členské státy dříve zdůraznily. Obecně je situace v EU docela dobrá, avšak zároveň chudoba neklesá. Spíše roste a, jak již podotkli jiný, velkou část z postižených tvoří ženy a děti. Přístupem je otevřená metoda koordinace, avšak opatření je potřeba přijmout ve velkém počtu oblastí, ne pouze několika. Zaměstnanost je samozřejmě důležitá, ale stejně tak důležité jsou systémy vzdělávání a sociálního zabezpečení a regionální politika, která věnuje pozornost opomíjeným oblastem. Je zapotřebí akce cílená na zvláštní skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením a osoby z jiných částí světa, které trpí větší chudobou než části jiné. Doufám, že tento rok by mohl vedle zvýšení znalostí a informovanosti být rovněž odrazovým můstkem pro konkrétní opatření ke snížení chudoby v EU.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení bude důležitým bodem sociální agendy v letech 2005–2010. Výbor pro sociální záležitosti schválil soubor obecných ukazatelů pro postup v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění, což zajistí kompatibilitu údajů.

Přestože si je Evropská unie vědoma problému chudoby, stejně jako důležitosti opatření ke zvýšení sociální soudržnosti, nerovnosti v příjmech nadále doprovázejí hospodářský růst v zemích EU. Výsledkem je, že chudí lidé mají z tohoto růstu malý prospěch. To znamená, že tak dochází ke snižováním úrovně sociální soudržnosti. Tuto situaci doprovází řada faktorů, které mají také negativní dopady: Téměř pětina dětí v Evropské unii je ohrožena chudobou. V době demografického poklesu bychom měli věnovat zvláštní péči dětem, zejména v rodinách s velkým počtem dětí, které zažívají největší problémy. Jsou to však zejména tyto rodiny, které jsou diskriminovány vysokou DPH na dětské výrobky.

Ráda bych poblahopřála zejména paní zpravodajce za upozornění na otázku boje proti chudobě.

  Edit Bauer (PPE-DE). – (SK) Pane předsedající, pane komisaři, vítám zprávu paní Panayotopoulosové-Cassiotouové, stejně jako odhodlání Komise pokračovat v boji proti chudobě.

Velký rozsah chudoby je pravděpodobně jedním z nejvýraznějších rozporů prosperující Evropy. Není náhodou, že všichni ostatní poslanci zmínili vysoká čísla – miliony lidí, kteří jsou v životě ohroženi chudobou – , avšak nejvíce do očí bijící je velký počet dětí, kteří se narodily a žijí jako ohroženi chudobou. Není potom překvapivé, když tyto děti opustí školu brzy – procento dětí, které školu brzy opustí, je překvapivě vysoké. Další do očí bijící statistikou je velký počet dětí, jenž jde do stovek a tisíců, které jsou bez domova nebo žijí v institucích.

Problém je, že chudoba i sociální vyloučení jsou zděděné. V důsledku toho je pro sociálně vyloučené osoby možnost získat vzdělání a účastnit se celoživotního vzdělávání nedosažitelným cílem.

Doufejme, že Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení poskytne dostatečné podněty pro zpřísnění zásady solidarity ve vnitrostátních politikách. Zvážíme-li budoucí změny ve struktuře obyvatelstva, bude provádění této zásady ve skutečnosti dokonce ještě obtížnější. Analýzy některých veřejných výdajů a systémů pojištění ukazují, že tyto systémy v některých členských státech nesou finanční nebo dokonce sociální rizika, která mohou vést k tomu, že se chudoba stane dokonce ještě rozšířenější.

Stávající rychlé zvyšování cen ropy a potravin bude nepochybně zátěží pro osoby v nejnižší příjmové kategorii. To znamená, že existuje více než dost důvodů ujistit se, že Evropský rok boje proti chudobě nejen upozorní na chudobu, ale že také pomůže vytvořit zvláštní odpovědné vnitrostátní orgány, které by mohly usnadnit koordinaci různých politik využívaných pro boj s chudobou a sociálním vyloučením.

  Alejandro Cercas (PSE). – (ES) Pane předsedající, chtěl jsem rovněž poblahopřát Komisi a samozřejmě paní zpravodajce, která poskytla příležitost pro tuto rozpravu a pro přijetí prvních opatření k tomu, aby se rok 2010 stal významným rokem v boji proti chudobě.

V Lisabonu již bylo diskutováno o tom, že toto je jeden z cílů Evropské unie, a mnohokrát jsme řekli a na mnoha zasedáních Rady bylo řečeno, že musí do roku 2010 dojít k výraznému snížení chudoby, avšak bohužel není mnoho náznaků, že by se tak dělo. Musíme proto vyvinout další úsilí a využít tuto příležitost k opakovanému zdůraznění, že z vyšší míry vytváření bohatství nemají všichni z nás stejný prospěch.

Některé skupiny obyvatelstva jsou zvláště zranitelné a potřebují ochranu před chudobou, neboť pro lidi, kteří se jednou ocitli v chudobě, je velmi těžké se z ní dostat.

Proto potřebujeme horizontální politiku, která zajistí důstojná pracovní místa a vzdělávací příležitosti, a to nejen jako součást tohoto programu, ale také jako součást všech evropských programů, s cílem, aby solidarita zůstala jádrem Unie a nebyla jen řešena v rámci hospodářských politik.

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, bylo by možné říci, že údaje, které jsme shromáždily, skutečně minimalizují škálu tohoto problému. Je tomu tak proto, že hovoří o chudobě v Evropské unii v době před přistoupením Bulharska a Rumunska. Po přistoupení těchto dvou relativně velmi chudých zemí se míra chudoby v EU výrazně zvýšila. Neměly bychom tuto skutečnost skrývat. Kromě toho nežije pod hranicí chudoby v členských státech EU každá sedmá osoba, ale ve skutečnosti tento podíl výrazně překračuje 16 % a činí více než 20 %.

V tomto ohledu bych rád bezodkladně vyzval, aby financování všech projektů, o kterých jsme vedli diskusi, Evropskou unií překračovalo 50 %. To je důležité zejména z pohledu nejchudších zemí. Omezení částky na 50 % je ve skutečnosti rozhodnutím, které omezuje skutečný boj proti chudobě.

(Potlesk)

  Joel Hasse Ferreira (PSE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři Špidlo, dámy a pánové, jeví se jako naprosto nezbytné uznat nezadatelná práva sociálně nejslabších skupin a praktické uznání těchto práv bude zahrnovat silný závazek veřejných a soukromých sociálních činitelů.

Různé rozměry sociální soudržnosti musí být chráněny závazkem EU a členských států k vymýcení chudoby a k boji proti sociálnímu vyloučení tím, že budou podporovat konkrétní opatření na nejrůznějších úrovních.

Úplné a realistické monitorování chudoby a sociálního vyloučení je, pane komisaři, rovněž nezbytné, což znamená, že jsou zapotřebí spolehlivé a porovnatelné ukazatele, které ukáží vývoj různých sociálních, hospodářských a kulturních rozměrů těchto jevů.

Dámy a pánové, chudé ženy a rodiny s jedním rodičem jsou obzvláště náchylné k chudobě a vyloučení a musí jim proto být věnována zvláštní pozornost a odpovídající podpora.

Na závěr bych, pane předsedající, po té, co poděkuji paní zpravodajce, rád řekl, že rok 2010 bude muset být obzvlášť efektivní pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, což je bitva, která musí být rovněž mnohem víc zviditelněna.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). - (PL) Pane předsedající, chtěl bych v této rozpravě upozornit na tři otázky. Zaprvé, podle nejnovější zprávy Evropské komise bylo v roce 2004 v EU 100 milionů občanů, což je 20 % veškerého obyvatelstva, kteří žili s méně než 60 % průměrného příjmu EU, což znamená méně než s 15 eury na den. V nových členských státech, jako je Polsko, Litva, Lotyšsko a Slovensko, to platí téměř o 80 % obyvatelstva.

Zadruhé, řešení, která často navrhují liberální ekonomové, že výrazné rozdíly v příjmech jsou důležité pro hospodářský růst, by nemělo být v hospodářské a sociální praxi zemí EU přijímáno. V roce 2006 byly zeměmi s nejnižšími rozdíly v příjmech Dánsko, Švédsko, Finsko, Slovinsko a Česká republika, a tyto země se po mnoho let těší stabilnímu ročnímu růstu HDP, což je zcela rozdílná situace než v zemích, v nichž jsou rozdíly v příjmech nejvyšší, jako je Lotyšsko, Litva, Portugalsko, Řecko a, bohužel má vlastní země, Polsko.

Zatřetí bych rád vyjádřil naději, že rok 2010, jakožto Evropský roky boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, přiměje rozhodovací orgány k tomu, aby si uvědomily, že chudoba a sociální vyloučení má zničující dopad na hospodářský růst a sociální rozvoj.

(Potlesk)

  Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Vážený pane komisaři, vážení kolegové, jsme si dobře vědomi toho, na co nás Komise upozorňuje: Je obrovské množství Evropanů, kteří žijí v chudobě, včetně extrémní chudoby. Ti, kteří o tom vědí, by měli přijmout vinu za skutečnost, že bohatá společnost, jako je ta naše, která je založena na zásadách spravedlnosti a solidarity, funguje způsobem, že by země chudých Evropanů měla v tomto Parlamentu víc křesel než Německo. Chudoba není abstrakce; je to způsob života postihující zejména ženy a děti. Ženy, včetně těch zaměstnaných, se potýkají se zvýšeným rizikem způsobeným strukturálními rozdíly v příjmech, koncentrací ve špatně placených odvětvích se slabými odbory a ve stínové ekonomice a převažujícím zastoupením v rodinách s jedním rodičem. Chudoba se dědí. Ekonomická chudoba rodičů vede ke kulturní chudobě dětí kvůli omezenému přístupu ke vzdělání, k politické chudobě kvůli nízké účasti na rozhodování nebo vyloučení z něj a k sociální chudobě kvůli nízké účasti na občanských aktivitách a izolaci. Ekonomická chudoba rodičů vede k větším nerovnostem, než k těm, jež vyplývají z různé kupní síly. Minimální souladu mezi prohlášeními a činy nás nutí udělat více, než informovat občany. Politická rozhodnutí jsou nezbytná s cílem zjednat nápravu této situace. V Unii nemůžeme hovořit o nedostatku zdrojů, ale někdy o jejich chybném přerozdělování a o pravidlech, které podporují vyloučení. Jedná se o společnou odpovědnost, včetně společností, které by ve svém vlastním zájmu měly udělat více, aby jejich jediným výrazem sociální odpovědnosti nebylo financování nadace na ochranu opuštěných psů v sousedství.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Pane předsedající, vyhlášení roku 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení nevyřeší problémy, se kterými se potýká 80 milionů obyvatel Evropské unie, kteří žijí pod hranicí chudoby. Jmenování výborů, zvyšování byrokracie, schůze a zasedání je pravděpodobně nenasytí.

Ve snaze bojovat proti chudobě musíte přistoupit na otázku jiného způsobu vytváření a rozdělování bohatství. Musíte jednoznačně prohlásit, že globalizace podporuje nadměrné vytváření bohatství pro některé a rychlé zbídačování pro jiné. Bohužel je čím dál tím více těch druhých. Problém chudoby v EU bude nadále narůstat, existuje pro to několik důvodů, včetně nespravedlivého rozdělování bohatství, problémů s rozdělováním potravin a jejich rostoucími cenami, demografické situace v Evropě a ve světě, pokračující nerovnosti, zaostalosti některých oblastí vzhledem k historickým důvodům a nevytvoření vlastního modelu pomoci potřebným.

Konečně, jelikož nemůžeme vyřešit problém chudoby celkově, poskytněme alespoň dětem a mladým lidem bezplatné vzdělání a svačiny zdarma, jak bylo požadováno.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, chci zdůraznit jeden konkrétní aspekt a budu hovořit Polsky:

(PL) Pane předsedající, snažíme se s malým úspěchem pomoci chudým zemím v Africe a Latinské Americe, ale nelze ospravedlnit selhání v pomoci chudým lidem v Evropské unii. Existují oblasti, ve kterých jsou lidé velmi chudí, zejména děti. Chtěl bych zdůraznit otázku, která bude mít vážné dopady v budoucnosti, zejména jev evropských sirotků. Jedná se o děti migrantů, kteří cestují z jedné země do druhé v rámci EU a jež často ponechávají děti svému osudu. Domnívám se, že psychologické dopady tohoto problému nás v budoucnosti přijdou draho. Z tohoto důvodu bychom měli udělat vše, co bude v našich silách, abychom tomuto problému zamezili nyní.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Vážený pane předsedající, vymýcení chudoby a sociálního vyloučení je jedním z hlavních cílů Evropské unie. Proto by rok 2010 měl být rozhodující pro provádění evropské strategie v této oblasti. Ze 78 milionů občanů, kteří žijí pod hranicí chudoby, je 19 milionů dětí. Bohužel stále neexistují evropské programy a fondy určené ke zlepšení situace dětí. Je pravda, že Evropská unie poskytuje finanční prostředky na ovoce a mléčné výrobky ve školách nebo na vzdělávání žáků, avšak já si myslím, že potřebujeme jednotnou strategii a skutečné programy určené pro děti pocházející z chudých rodin. Zároveň bychom se měli zaměřit také na další kategorie znevýhodněných lidí, zejména na mladé lidi, pro které musíme vytvořit politiky a přidělit jim významné množství finančních prostředků ze strukturálních fondů. Kromě toho je důležité zdůraznit skutečnost, že v současnosti nemůžeme vytvořit podmínky pro udržitelný sociální rozvoj, pokud nemáme nezbytné finanční zdroje. Domnívám se, že přidělená částka 17 mil. EUR není dostačující pro potřeby sociálního začlenění a boje proti chudobě, které Evropa v současnosti má. V neposlední řadě by boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení měl být spojen se stávajícími programy. Jak Evropský sociální fond, tak evropské rozvojové programy by měly být využívány pro financování priorit Evropského roku boje proti chudobě.

  Anna Záborská (PPE-DE) . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, blahopřeji Vám k tomuto vynikajícímu návrhu. Děkuji rovněž paní Panayotopoulosové-Cassiotouové za její velmi dobrou zprávu. Jsem si jista, že toto usnesení jednomyslně schválíme.

Jsem však zvědavá. Máme zde další evropský rok, tentokrát rok boje proti extrémní chudobě. Nyní je to 20 let od doby, kdy mezinárodní společenství dne 17. října oslavilo Mezinárodní den za odstranění chudoby. Ohlédnu-li se zpět na okamžik oslav 17. října před Parlamentem v Bruselu, vidím se tam se svým kolegou, Iñigem Méndezem de Vigem, který vede delegaci tohoto Parlamentu na Fourth World.

Chtěla bych Vás z tohoto místa požádat, abyste si toto datum poznamenali do svého diáře. Doufám, že dne 17. října ukáží evropské instituce svou výraznou solidaritu s heslem pro toto datum: „Kdekoli jsou muži a ženy odsouzeni k životu v extrémní chudobě, jsou porušována lidská práva. Naší svatou povinností je zajistit, aby byla tato práva dodržována.

  Vladimír Maňka (PSE). – (SK) Celkem 78 milionů lidí v Evropské unii je ohroženo chudobou. Rostoucí ceny komodit, energie a potravin dále násobí riziko pro nejzranitelnější skupiny.

Kvalitní zaměstnání výrazně snižuje riziko chudoby. Často jsou však chudobou ohroženi dokonce i lidé, kteří jsou zaměstnáni.

Pozměněná Lisabonská strategie podporuje rovné příležitosti pro všechny jakožto vektor sociální a mezigenerační solidarity a vytvoření společnosti bez chudoby. V důsledku toho vítám iniciativu zviditelnění problému chudoby a úsilí o vytvoření jednotné koordinované politiky.

Kampaň boje proti chudobě by měla zvýšit informovanost veřejnosti a vést k dlouhodobému úsilí o boj proti jevu, jakým je chudoba. V tomto smyslu se máme hodně co učit od skandinávských zemí. Tyto země prokázaly, že jedním z nejúčinnějších prostředků ke snížení chudoby je aktivní politika trhu práce spojená s vytvořením důstojných pracovních podmínek a se silnou sociální ochranou.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Vítám návrh Komise stanovit rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Chudoba je problémem evropským i celosvětovým.

Chtěla bych zdůraznit některé naléhavé aspekty chudoby a sociálního vyloučení, na které bychom měli zaměřit mnohem více pozornosti než doposud.

Zaprvé bychom prostřednictvím vymýcení dětské chudoby mohli uniknout začarovanému kruhu generací odsouzených k životu v chudobě a sociálním vyloučení.

Zadruhé, přibližně 10 % pracovníků zažívá chudobu z důvodu nízkých mezd, zaměstnání na částečný úvazek a nízké kvalifikace. Je zásadní podporovat kvalitní zaměstnání založené na vzdělávání zaměstnanců.

Zatřetí, je zásadní podporovat solidaritu ve společnosti, aby si všichni členové společnosti byli vědomi problému chudoby a sociálního vyloučení.

Chtěla bych podpořit všechny instituce EU a členské státy, aby členům společnosti poskytovaly podrobnější informace o boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení s cílem zvýšit smysl pro společnou odpovědnost a pomoci rozptýlit předsudky o finanční zátěži pro společnost.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, chudoba je velmi složitý problém a může mít různé podoby. Liší se v závislosti na konkrétní zemi. V Evropě nehovoříme o lidech umírajících hladem, největšími problémy jsou zejména nízké příjmy, špatné podmínky pro bydlení, špatné zdraví, častý alkoholismus, pocity odcizení nebo chybějící vyhlídky.

Chudoba je nebezpečný jev, zejména mezi dětmi, neboť je v mnoha případech dědičná. Děti vychovávané v chudobě mají mnohem složitější cestu vývoje a bez vnější pomoci jsou odsouzeny k neúspěchu a ke sdílení osudu se svými rodiči.

Z tohoto důvodu je důležité přijmout veškeré možné kroky k přerušení kruhu chudoby předávané z jedné generace na druhou. Posílení sociální integrace, snížení chudoby a boj proti sociálnímu vyloučení jsou některé z výzev, kterým EU čelí, zejména pokud zohledníme demografické změny, kterými mám na mysli stárnutí obyvatelstva a příliv migrantů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Je nedostatečné stanovit Evropský rok boje proti chudobě, když je přibližně 20 % obyvatelstva Evropské unie ohroženo chudobou. To, co se děje – zhoršené sociálními nerovnostmi, rostoucím počtem špatně placených pracovníků s nejistým zaměstnáním, čímž dochází ke zvýšení počtu lidí žijících v chudobě, a rostoucí ceny paliv a potravin – vyžaduje další politiky, které zajistí sociální začlenění dětí, žen a rodin.

Je potřeba přijmout opatření, která zatraktivní práci, zvýší zaměstnanost s právy a zaručí kvalitní veřejné služby, důstojné bydlení a veřejné a všeobecné sociální zabezpečení.

Musí být proto naléhavě schválena Evropská strategie solidarity a sociálního pokroku, která nahradí neoliberální politiky Lisabonské strategie a Paktu stability, abychom v roce 2010 neměli víc chudoby než v současnosti.

  Juan Andrés Naranjo Escobar (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval naší paní zpravodajce a panu komisaři za tuto iniciativu.

Sociální vyloučení a chudoba jsou dvě strany téže mince a jsou to rysy společnosti s velmi potřebnými lidmi, společnosti, jež není sociálně soudržná. V konečném důsledku je pokrok, dámy a pánové, otázkou etiky.

Rok 2010 bude rokem boje proti chudobě. Již víme, že vymýcení sociálního vyloučení a chudoby bude dlouhým a složitým úkolem, ale pokud maximálně zhodnotíme každé euro investované do tohoto programu, pokud budeme schopni dostat se ke skupinám lidí, které nejvíce potřebují pomoc, pokud budeme schopni probudit svědomí veřejného mínění, vytvoříme nové evropské občanství. Toto je velký problém.

Minulý týden občané Irska odmítly Lisabonskou smlouvu. Demagogická propaganda čerpající ze široké škály názorů vyvolala v irské společnosti zmatek, nepodložený strach z globalizace a určitou míru neporozumění konstrukce našeho společného domova.

Rok 2010 musí být rokem boje proti chudobě, ale také rokem evropského občanství.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Dámy a pánové, děkuji za debatu, která byla mimořádně hluboká, která se zabývala a dotkla chudoby z řady hledisek. Myslím si, že je zřejmé už jenom z předložení návrhu, že Komise neponechává otázku chudoby bez pozornosti a že jejím cílem je postupně vytvořit politické prostředí, které umožní účinněji proti chudobě bojovat. Chtěl bych také konstatovat, že Komise nahlíží na problematiku chudoby velmi komplexně, a pokud v řadě svých materiálů, z nichž za nejkonkrétnější z poslední doby považuji naši komunikaci o aktivní inkluzi, která se vlastně dotýká chudoby jako takové, Komise jakkoliv zdůrazňuje význam dobré práce, protože cílem Lisabonské strategie je více práce a její vyšší kvalita, Komise si je přesto vědoma, že pouze prostřednictvím pracovního trhu nelze otázku chudoby zasáhnout v celém rozsahu. Můžu zmínit jenom naprosto zřetelně dětskou chudobu, která nepochybně také velmi významně souvisí s kvalitou školského systému. Stejně tak mohu zmínit otázku chudoby v důchodu, která jistě není řešitelná přímo trhem práce.

Dovolte mi, abych se zmínil ještě o některých okolnostech, které považuji za důležité. Komise navrhuje financování v rozsahu 17 milionů eur a v debatě zazněla myšlenka, že by měl být zesílen podíl financování na národních projektech zejména v některých státech. S tímto názorem Komise nesouhlasí z jednoduchého důvodu, protože našim cílem je dát k dispozici co největší počet, největší množství prostředků tak, aby naše akce byla co nejúčinnější. Rok boje proti chudobě je klasickým příkladem běžného demokratického politického postupu. K tomu, abychom dosáhli průlomu, abychom změnili politickou atmosféru, potřebujeme rozsáhlou a konkrétní diskusi na dané téma, a to je cílem tohoto roku.

Dovolte mi nyní, abych se dotkl ještě jednotlivých pozměňovacích návrhů. Chci konstatovat, že souhlasím s pozměňovacími návrhy týkajícími se přepracování názvů cílů uvedených v článku 2 a seznamu priorit pro činnosti roku a rovněž jsem příznivě nakloněn pozměňovacím návrhům, které mají za cíl lépe zohlednit otázku rovného postavení žen a mužů. Dále protože byla předložena celá řada pozměňovacích návrhů, dovolte mi, abych zvolil tento postup, abych předložil Parlamentu jejich přesný seznam, aniž bych citoval doslova.

Dovolte mi jenom, abych se zmínil o dvou, to jsou články 37 a 52, ke kterým chci přednést samostatné prohlášení. Nyní mi tedy dovolte, abych přečetl text prohlášení, který se týká těchto dvou článků.

Komise přikládá velký význam tomu, aby byla na všech úrovních usnadněna a podporována široká účast na činnostech spojených s Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení jako praktický prostředek zajištění jeho pozitivního a trvalého dopadu.

V souladu s rozhodnutím o evropském roku vypracuje Komise společné pokyny ke strategickému rámcovému dokumentu, v němž budou stanoveny klíčové priority pro provádění činností v rámci daného evropského roku včetně minimálních standardů z hlediska účasti ve vnitrostátních orgánech a na akcích.

Strategický rámcový dokument je určen vnitrostátním prováděcím orgánům odpovědným za vypracování vnitrostátního programu pro daný evropský rok a za výběr jednotlivých akcí, které budou navrženy pro financování ze zdrojů Společenství, a rovněž ostatním dotčeným subjektům.

V této souvislosti Komise zdůrazní, jaký význam má zjednodušení přístupu ze strany všech nevládních organizací včetně malých a středních podniků. V zájmu zajištění co možná nejširšího přístupu mohou vnitrostátní prováděcí orgány rozhodnout, že nebudou žádat o spolufinancování a že budou namísto toho některé akce financovat v plné výši.

To je tedy text prohlášení. Dovolte mi, vážené dámy a pánové, abych se dotkl ještě jednoho vystoupení, a to je vystoupení pana poslance Falbra, který otevřel otázku směrnice o pracovní době a otevřel ji způsobem, který se velmi odlišuje od reality. Čili chci konstatovat naprosto zřetelně, že pokud máme velmi výrazně a velmi jednoduše zformulovat výsledek kompromisu, který učinila Rada, tak tento výsledek zní: „Zůstává 48 hodinový pracovní týden a možnost uplatnění výjimky (opt-out) se snížila z rozsahu 78 hodin za pracovní týden na 60 resp. 65 hodin.“ To je tedy jedna z podstatných částí kompromisu, a protože byl zmíněn ve zdejší současné debatě, myslím si, že bylo dobré na to reagovat.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte, abych znovu poděkoval za diskusi, která otevřela otázku chudoby z nejrůznějších aspektů a která byla po mém soudu velmi hluboká. Bohužel si myslím, že v daném okamžiku není racionální reagovat na každý z uvedených příspěvků, nehledě k tomu, že naprostá většina je zahrnuta do zprávy paní poslankyně, které bych chtěl ještě jednou za tuto zprávu poděkovat.

člen Komise. − (FR)

Postoj Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu

Zpráva Marie Panayotopoulosové-Cassiotouové (A6-0173/2008)

Komise může plně přijmout pozměňovací návrhy 6, 7, 12, 13, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 27, 28, 29, 31, 33, 34, 35, 36, 38, 39, 41, 42, 46, 47, 48, 49, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62 a 63.

Komise může věcně, zčásti a pod podmínkou přeformulování přijmout následující pozměňovací návrhy: 1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 18, 24, 25, 26, 30, 32, 37, 43, 44, 45, 50, 51, 52, 64 a 66.

Konečně, Komise odmítá pozměňovací návrhy 40 a 65. Konkrétně, pokud jde o pozměňovací návrhy 37 a 52, týkající se účasti malých a středních organizací a možnosti spolufinancování některých projektů až do výše jejich celkových nákladů, navrhuje Komise – jako kompromisní řešení – prohlášení, které Vám přečtu, v tom smyslu, že začlení ducha těchto dvou pozměňovacích návrhů do dokumentu o rámcové strategii, který Komise navrhne s cílem vymezit prvořadé činností evropského roku.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou, zpravodajka. − (EL) Pane předsedající, děkuji panu komisaři za jeho stanovisko. Doufám, že obecné pokyny v dokumentu o rámcové strategii skutečně povedou vnitrostátní výbory při plánování účinných opatření. Jak zdůraznil sám pan komisař, klíčovým cílem musí být sociální začlenění všech lidí žijících v chudobě, a to jak nyní, tak v budoucnosti.

Osobně se domnívám, že chudobu nelze vymýtit jednou pro vždy, neboť se může vrátit po přírodní katastrofě. Hovořili jsme o katastrofách v Řecku a dalších zemích v důsledku záplav nebo požárů: Chudoba se může znovu objevit nebo vrátit vlivem mezinárodní situace. Musíme být proto vždy připraveni. Z tohoto důvodu klademe zvláštní důraz na prevenci; to vysvětluje náš Den za odstranění chudoby, stanovený na 17. říjen, jak zdůraznila paní Záborská. Začlenili jsme toto datum do naší zprávy.

Toto nejsou opatření s malou nebo žádnou závazností; chceme, aby uspokojila každou vnitrostátní potřebu, a domníváme se, že řešení chudoby znamená boj s prvním velkým nepřítelem pro mír a prosperitu každého společenství. Pan komisař je v každém případě historik a ví, že byzantský císař, jehož říše trvala v Evropě 1000 let, podporoval boj proti chudobě v každém projevu, který přednesl. Považoval chudobu za největšího nepřítele státu po různých nepřátelích, se kterými bojoval na svých hranicích.

My musíme bojovat chudobou uvnitř i vně EU. Musíme splnit všechny pověstné cíle tisíciletí, takže můžeme řešit i problém ekonomických migrantů a ilegálních přistěhovalců, kteří přicházejí, neboť porovnávají svou vlastní situaci s naší.

Jsem si jista, že s dobrým plánováním dosáhneme dobrých výsledků a děkuji Vám všem za vynikající slova.

(Potlesk)

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Adam Bielan (UEN) , písemně. – (PL) Pane předsedající, rád bych poděkoval paní Panayotopoulosové-Cassiotouové za vynikající zprávu, a zejména za upozornění na otázku prevence chudoby. Souhlasím s vyhlášením roku 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V diskusi o výše uvedené zprávě bych rád upozornil na význam nalezení cesty z chudoby prostřednictvím konkrétních opatření, a nejen slovy. V Evropě žije 78 milionů lidí v chudobě a 19 milionů z nich jsou děti. Musíme mít na paměti význam rodiny, která by měla být chráněna a které by měla být poskytována sociální a ekonomická podpora ve snaze vymýtit obrovskou chudobu mezi dětmi v Evropě.

Na tomto místě by bylo užitečné zmínit příčinu chudoby. Chudoba je způsobena výrazným růstem cen potravin a energie, který nejvíce postihuje rodiny s velkým počtem dětí a starší osoby. Podle Evropské komise žije přibližně 14 % Poláků, Řeků a Portugalců se stálým zaměstnáním v chudobě.

  Corina Creţu (PSE), písemně. – (RO) Děkuji paní zpravodajce za atmosféru spolupráce při vytváření návrhu této zprávy. Každý šestý člověk v Evropě žije pod hranicí chudoby, přičemž toto číslo nezahrnuje statistiku z Rumunska a Bulharska.

Ačkoli se ve většině členských států rozdíl mezi ženami a muži v oblasti chudoby stále zmenšuje a průměrně činí 2 %, pokud jde o chudobu a přetrvávající chudobu, rád bych Vás upozornil na skutečnost v nových členských státech. V Rumunsku a Bulharsku je počet žen, u nichž hrozí, že se stanou obětí chudoby, více než o 10 % vyšší než v případě mužů. Ženy jsou také mnohem více vystaveny sociálnímu vyloučení.

Neměly bychom opomíjet skutečnost, že ideály solidarity, sociální spravedlnosti a vymýcení chudoby jsou výzvami, které se netýkají pouze zemí v Evropské unii, ale také jejího zapojení na světové hospodářské a politické scéně.

Proto bych uvítal začlenění problematiky rozdílů mezi muži a ženami do obecnějšího článku konečného textu. Považuji rovněž za důležitou souvislost Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení s rozvojovými cíli tisíciletí, a zejména s Mezinárodním dnem za odstranění chudoby.

  Zita Gurmai (PSE), písemně. – (HU) Chudoba je složitý, relativní a různorodý problém: Vyvolává hospodářské, sociální a kulturní otázky. Musíme nicméně přijmout opatření pro boj proti chudobě, neboť v roce 2006 žilo pod hranicí chudoby 16 % (78 milionů) celkového obyvatelstva dvaceti pěti členských států Evropské unie. Když byla v březnu 2000 zahájena Lisabonská strategie, vyzvala Rada Evropské unie členské státy a Komisi, aby do roku 2010 „učinily zásadní krok pro odstranění chudoby“. Je významným krokem, že nyní známe rozsah chudoby, neboť pro řešení problému je důležité přesně určit jeho povahu. Vítám, že jsme stanovili rok 2010 jako Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jsem si jist, že tento rok pomůže podpořit výměnu osvědčených postupů a zahájit nové iniciativy v každé oblasti, zejména ve spojení s prevencí chudoby, sledováním, finančním mechanismem a bojem proti dětské chudobě.

Mělo by být zvláště připomenuto, že na základě empirického důkazu jsou ženy mnohem zranitelnější vůči hrozbě chudoby než muži, a to platí zejména v případě žen, které jsou znevýhodněny ve více ohledech. Je klíčové, aby se zásada rovného zacházení uplatnila také v boji proti chudobě, a tudíž také v Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Skutečná rovnost mezi muži a ženami je základní podmínkou pro snížení rizika chudoby, neboť riziko, že se ženy stanou oběťmi chudoby, je menší, pokud mají vhodnou a přiměřeně ohodnocenou práci, kterou mohou zkombinovat se svými rodinnými závazky.

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) Ústava mezinárodní organizace práce stanoví: „Chudoba kdekoli představuje nebezpečí pro prosperitu všude“. Z tohoto důvodu zdůrazňuji význam pozměňovacího návrhu, který by se týkal prevence a boje proti chudobě pokračováním vícerozměrných politik na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a který by zajistil aktivní účast občanů ve společnosti a na trhu práce.

Reformy v oblasti sociální ochrany a politiky aktivního začlenění rozhodným způsobem přispěly ke zrychlení hospodářského růstu a vytvoření více pracovních míst v Evropě. V první čtvrtině roku 2008 zaznamenalo Rumunsko jeden z největších hospodářských růstů v EU, rostlo o 8,2 % (zatímco evropský průměr činil podle Eurostatu 2.5 %), nicméně lidé s nízkou úrovní vzdělání, bez kvalifikace, zejména ve venkovských oblastech, děti, mladí lidé, lidé zdravotně postižení a Romové jsou riziku chudoby vystaveni ve značné míře.

Blahopřeji paní zpravodajce k její činnosti a považuji za nezbytné, aby politiky navržené členskými státy směřovaly k přínosnému smíru mezi hospodářskou konkurenceschopností a sociálním blahobytem občanů.