Předsedající. – Dalším bodem programu je zpráva (A6-0231/2008) zpravodaje Davida Casy jménem Hospodářského a měnového výboru o návrhu rozhodnutí Rady v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (KOM(2008)0249 – C6-0198/2008 – 2008/0095(CNS)).

Dámy a pánové, dovolte mi, abych poblahopřála Slovensku a slovenským kolegům poslancům k tomuto úspěchu pro jejich zemi i pro celou eurozónu.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, chtěl bych především jménem Komise poděkovat Hospodářskému a měnovému výboru a zpravodaji panu Casovi za vynikající práci, kterou odvedli při posuzování toho, zda Slovensko splnilo konvergenční kritéria pro přijetí jednotné měny.

Vstupem Slovenska do eurozóny se počet jejích členů rozšíří na šestnáct. Čtyři z těchto členů patří do skupiny zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004.

Jde o páté rozšíření eurozóny od zavedení jednotné měny v roce 1999. Toto rozšíření je jasným důkazem toho, že eurozóna je otevřena všem členským státům, které splní podmínky stanovené Smlouvou.

Vstup Slovenska do eurozóny představuje vrcholný okamžik pozoruhodného pokroku, jehož se slovenskému hospodářství podařilo dosáhnout během posledních deseti let. Vstup do eurozóny umožní Slovensku využít významných výhod plynoucích z členství v hospodářské a měnové unii tak, jak to popisuje zpráva o deseti letech existence hospodářské a měnové unie, kterou přijala Komise v květnu loňského roku.

V této zprávě je rovněž uvedeno, že pokud chce mít daná země plný prospěch z výhod zavedení eura, je nutno, aby prosazovala kvalitní makroekonomické politiky s cílem ochránit konkurenceschopnost země v období, kdy již bude výměnný kurz s nenávratnou platností pevně stanoven. To se vztahuje i na rozpočtovou disciplínu, na zodpovědnou mzdovou politiku a na strukturální reformy, zejména pokud jde o fungování trhu práce.

Bez jasného závazku existuje v této oblasti nebezpečí, že inflace se stane skutečným a závažným problémem. Tento bod je výslovně uveden i ve zprávě pana Casy, s níž Komise v plném rozsahu souhlasí.

Dne 3. června schválila Rada EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) zprávu Komise o plnění konvergenčních kritérií ze strany Slovenska. Po přijetí stanoviska Parlamentu by měla Evropská rada na svém zasedání ve čtvrtek a pátek v Bruselu potvrdit svou politickou podporu přijetí jednotné měny Slovenskem, což v červenci schválí také Rada EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN).

Během příštího týdne navrhne Komise konečný výměnný kurz mezi slovenskou korunou a eurem, který rovněž v červenci formálně schválí Rada EU pro hospodářské a finanční záležitosti.

V této souvislosti bych rád poděkoval Hospodářskému a měnovému výboru i zpravodaji panu Casovi za práci, která začala před několika měsíci a jejímž cílem bylo umožnit Parlamentu, aby vyjádřil své stanovisko v rámci striktně stanovených lhůt, jež mají naše tři orgány k dispozici k tomu, aby mohly kvalitně posoudit plnění kritérií daným členským státem a aby zůstalo dost času na praktické záležitosti související s přijetím eura k 1. lednu 2009.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

  David Casa, zpravodaj. − (MT) Máme před sebou významný okamžik, neboť budeme v tomto Parlamentu znovu diskutovat o rozšíření eurozóny o zemi z bývalého komunistického bloku, o zemi, která stejně jako má vlast, Malta, vstoupila do Evropské unie v roce 2004, o zemi, která musela změnit své hospodářství, aby mohla splnit kritéria stanovená Smlouvou. Nebylo to snadné. Celé měsíce jsme diskutovali s Komisí, s Evropskou centrální bankou, se slovenskou vládou a s celou občanskou společností na Slovensku, abychom zajistili, že tento proces skutečně pomůže Slovensku k tomu, aby splnilo všechna kritéria stanovená Smlouvou.

Poté, co vydala Komise svou zprávu, absolvoval Parlament řadu diskusí a konzultací, a to byla skutečně velmi významná chvíle, dokonce i pro mne, neboť jsem měl příležitost vidět, že Komise nejen prohlašuje to, co prohlašovaly i Evropská centrální banka a slovenská vláda, ale z vyjádření občanů Slovenska jsem měl také možnost pochopit, jak vnímají ten historický krok, který, dá-li Bůh, učiní v lednu příštího roku.

Jak uvedl před chvílí pan komisař, Slovensko dnes nese velikou odpovědnost, neboť za ním stojí dlouhá řada zemí, z nichž většina má stejně jako Slovensko za sebou období komunistické nadvlády. Tyto země by chtěly rovněž vstoupit do eurozóny, která je pro Evropskou unii tak významná. Proto nese země, o níž zde dnes hovoříme, odpovědnost za to, že vytrvá v konvergenci, zejména pokud jde o míru inflace, která byla předmětem intenzivní diskuse dokonce i v rámci mé zprávy. Ze statistických údajů, které máme k dispozici, je však jasné, že s inflací máme problém v celé oblasti. Nemůžeme tedy vybrat pouze Slovensko, protože ve skutečnosti se míra inflace v 21 zemi Evropské unie zvýšila. Nestačí tedy pouze zajistit to, aby si Slovensko udrželo stálou míru inflace. Musíme rovněž stanovit způsob, který by byl optimální pro snížení míry inflace ve všech zemích, které jsou již členy eurozóny. Víme o problémech, jimž musíme v současnosti čelit, o problému s ropou, který na nás nemá příznivý dopad, a proto budeme muset přemýšlet o tom, jak se s touto velmi závažnou otázkou vyrovnáme.

Jak jsem již uvedl, Parlament navštívil Slovensko poprvé. Rád bych vyzval k tomu, aby byly delegace tohoto Parlamentu vyslány do každé země, která plánuje vstoupit do eurozóny. Umožní nám to totiž lépe zjistit, jak se hospodářství v dané zemi skutečně daří.

Pokud jde o Komisi, jsem poněkud zklamán opětovným posouzením, které Komise provedla až po oficiálním zveřejnění konvergenční zprávy. Myslím si, že by se Komise neměla k Parlamentu takto chovat a že s námi měla tuto otázku alespoň konzultovat. Chápu, že opětovné posouzení nelze zveřejnit v příliš velikém časovém předstihu, neboť existuje nebezpečí spekulací. Tento Parlament však požaduje, aby byla v případě, že k přijetí podobných opatření dojde až po vypracování konvergenční zprávy, tato záležitost s námi prokonzultována, i kdyby k tomu mělo dojít až bezprostředně před přijetím tohoto rozhodnutí.

Závěrem bych rád poděkoval všem, kdo mi při přípravě této zprávy pomáhali, zejména stínovým zpravodajům ze všech politických skupin, mému koordinátorovi a předsedům výborů, kteří byli vždy ochotni na této zprávě spolupracovat. A konečně bych rád poděkoval slovenskému lidu. Chci mu v této historické chvíli popřát všechno nejlepší. Měli bychom hlasovat pro tento významný krok, který má před sebou, a to nejen v jeho zájmu, ale i v zájmu celé Evropské unie.

  Alexander Radwan, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, i já bych rád panu zpravodaji poděkoval. Během posledních dní mne napadlo několik dalších myšlenek týkajících se vstupu Slovenska do eurozóny.

Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a evropských demokratů bude hlasovat pro tuto zprávu. Na základě událostí, které se týkaly výměnného kurzu mezi korunou a eurem, jsme znovu předložili příslušné pozměňovací návrhy a kompromisní návrhy, neboť tento výměnný kurz, který překročil povolených 15 %, vyvolal spor i v Parlamentu. Nyní již lze Komisi pouze požádat, a nejen požádat, ale musíme na tom i trvat, aby v této oblasti napomohla tomu, aby se v budoucnosti v procesu přijímání jednotné měny konkretizovala kritéria, která jsou již stanovena Smlouvou.

Od té doby, kdy jsem se stal poslancem Evropského parlamentu, byl jsem zde přítomen vždy, když přijímala nová země jednotnou měnu. Vždy nám byly předkládány nové argumenty, zejména tento: „ostatně, vždyť i předchozí státy to tak mohly dělat“, stal se z toho nekonečný příběh. Myslím si, že je důležité, abychom vstup do eurozóny vnímali méně jako otázku národní hrdosti a více jako cíl vytvořit co nejobjektivnější kritéria, což by pomohlo zemím, které do eurozóny vstupují.

Revalvace centrální parity koruny vůči euru směrem vzhůru o více než 17 % je rozhodně hospodářsky odůvodněna. To, zda bylo správné spojit načasování revalvace se vstupem do eurozóny, to je již jiná otázka. Proto bychom měli udělat vše pro to, aby euro a celkové hospodářství přinesly něco pozitivního, a neměli bychom se omezovat pouze na hledisko krátkodobé politické situace, ať již evropské nebo vnitrostátní.

Dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k tomu, co se stalo ve čtvrtek. Myslím si, že není správné, že Evropský parlament tuto situaci opakovaně ignoruje, zítra o tom budeme mít hlavní rozpravu. Dnes budeme hlasovat o tom, zda má Slovensko vstoupit do eurozóny. Rada EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) o tom bude hlasovat v červenci. Ve čtvrtek jsme byli svědky toho, že jeden z členů eurozóny prohlásil, že Evropská unie ve své současné podobě není správná. Vážený pane komisaři, vysocí představitelé vaší země se pak vyjadřovali velmi podobně.

Samotné euro nebylo nikdy cílem. Euro představuje pouze mezník na cestě směřující k dalšímu rozvoji Evropské unie. A nyní (bohužel, zástupci Rady zde nejsou přítomni) si všichni klademe tutéž otázku: jaká bude budoucnost Evropy? Jaké budou další konkrétní kroky? Někteří hovoří o jádru Evropy, jiní o alternativách, další o tom, že bychom měli přestat s rozšiřováním, a někteří se zase chovají, jako kdyby se nic nedělo. Uděláme tedy další pokus s eurem a pak to možná zkusíme znovu.

Když však přijímáme tato rozhodnutí, měli bychom brát v úvahu politickou realitu Evropské unie, a tak když dnes budeme hlasovat, budu mít velice smíšené pocity z toho, zda by ignorování hlasování – které představuje onu evropskou realitu – bylo skutečně tím správným řešením.

  Dariusz Rosati, jménem skupiny PSE. – (PL) Vážený pane předsedající, úvodem bych chtěl poděkovat panu Casovi za to, že vypracoval vynikající zprávu. Dovolte mi uvést to, že skupina PSE tuto zprávu podpoří.

Chtěl bych také zdůraznit, že do eurozóny poprvé vstupuje středoevropská země, postkomunistická země z bývalého sovětského bloku. Považuji to nejen za symbolickou událost, ale i za významný krok na cestě k evropské integraci. Pro měnovou unii je to úspěch, neboť do ní vstupuje dynamické a konkurenceschopné hospodářství, nezatížené veřejným dluhem, což zajisté přispěje k posílení eurozóny. Zadruhé, je to úspěch i pro Slovensko, které splnilo úspěšně veškerá kritéria pro členství v eurozóně, a tak bude moci využívat všech výhod společné měny. Dnes, když výsledky neúspěšného referenda v Irsku oslabily víru v budoucnost evropské integrace, je tento úspěch mimořádně významný a potřebný. Vstup Slovenska do eurozóny je důkazem toho, že proces prohlubování evropské integrace se rozvíjí. Jsem přesvědčen o tom, že ani ti největší euroskeptici jej nedokážou zastavit.

Přijetí Slovenska do klubu států používajících společnou měnu je potvrzením toho, že důsledné zavádění hospodářských a strukturálních reforem se vyplácí a přináší příznivé výsledky. Slovensko je dnes jedním z nejrychleji se rozvíjejících členských států Evropské unie. Pan komisař Špidla o tom již mluvil. Jedním ze zdrojů těchto úspěchů jsou skutečně reformy, za něž vděčíme a děkujeme jednak vládě Mikuláše Dzurindy, která tyto náročné reformy zavedla, a jednak současné vládě Róberta Fica, která v nich pokračuje.

Přijetí eura na Slovensku je také velkou výzvou. Slovenská vláda musí především zajistit to, aby ke změně měny došlo organizovaně, aby nedošlo k růstu cen a aby se i v budoucnosti podařilo udržet vysokou podporu veřejnosti vůči nové měně.

Dovolte mi tedy, abych poblahopřál kolegům poslancům ze Slovenska k tomuto úspěchu. Zároveň bych rád jakožto poslanec Evropského parlamentu z Polska vyjádřil naději, že i má vlast se brzy připojí k zemím sdruženým v eurozóně.

  Wolf Klinz, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážený pane předsedající, Slovensku se skutečně podařilo dosáhnout během několika málo let obdivuhodných věcí. Koho by napadlo, že Slovensko bude jedním z prvních nových členských států, které mohou vstoupit do eurozóny? Obtížná práce tím však nekončí, naopak, teprve začíná. Komise a Evropská centrální banka ve svém posouzení a analýze poukázaly jasně na to, že otázka, zda lze inflaci udržet dlouhodobě na požadované nízké úrovni, zůstává otevřená. Slovensko si samozřejmě tento problém uvědomuje. Jinak by takový bezprecedentní krok, jakým je revalvace slovenské měny, koruny, vůči euru o více než 17 %, nedával vůbec žádný smysl. Mohu Slovensko pouze vyzvat k tomu, aby nám nedalo možnost zažít stejnou situaci jako v případě Slovinska, kde došlo téměř ihned po vstupu této země do eurozóny k výraznému růstu inflace.

Skutečnost, že jste se rozhodli revalvovat korunu, poukazuje na to, že to s bojem proti inflaci myslíte vážně. Je pravda, že takto lze držet dováženou inflaci v šachu, zejména pokud jde o energetické výrobky. To však neznamená, že opatření v jiných oblastech ztrácejí na významu, naopak, jsou stejně důležitá jako předtím. Jak uvedl pan komisař Špidla, mezi tato opatření by měly patřit především restriktivní rozpočtové politiky, růsty mezd odpovídající růstu produktivity, a nikoliv přáním zaměstnanců, a mobilizace trhu práce. Víme, že na Slovensku je situace v jednotlivých regionech velmi rozdílná. V některých regionech je nadprůměrně vysoká nezaměstnanost, zatímco v jiných je příliš málo kvalifikovaných pracovníků.

Pan Radwan má naprostou pravdu. Vstup do eurozóny není pouze hospodářským, ale i politickým krokem. Svého času byl považován za vstup do fáze, která bude zakončena mnohem hlubší integrací. Doufám, že Slovensko přispěje prostřednictvím rozvážných a správných politik, zaměřených na strukturu, k tomu, aby mohl být jeho vstup do eurozóny v konečném důsledku označen za úspěch.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, v rámci této rozpravy bych rád upozornil jménem skupiny UEN na následující otázky. Evropská komise nám znovu připomíná, že pokud jde o nové členské státy, před vstupem do eurozóny je potřeba splnit všechna maastrichtská kritéria. Na druhé straně však Komise mlčí o skutečnosti, že v době zavedení eura mnohé ze starých členských států tato kritéria nesplňovaly.

Zadruhé, navzdory změnám v Paktu stability a růstu, jenž zvýhodňuje takové země, jako je Německo a Francie, se typicky shovívavé stanovisko Komise k největším státům eurozóny v souvislosti s dodržováním maastrichtských kritérií nezměnilo. Komise v minulosti tolerovala výrazné rozpočtové schodky a také, a to zejména, úroveň veřejného dluhu, která byla vyšší než 60 % hrubého domácího produktu. Zdá se, že je toleruje i nyní. V roce 2006 byla průměrná výška veřejného dluhu v patnácti zemích eurozóny na úrovni 63 % hrubého domácího produktu. Dokonce až polovina ze zemí eurozóny měla veřejný dluh překračující 60 % hrubého domácího produktu. V takovéto situaci je tím pozoruhodnější, že se Slovensku podařilo dosáhnout rozpočtového schodku pouze ve výši 2,2 % a veřejného dluhu pouze na úrovni 29 %, zatímco inflace dosahovala úrovně 2,2 %.

Vstup Slovenska do eurozóny bude pro nové členské státy cennou zkušeností. Všechny tyto země mají poměrně nízkou úroveň hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele, existují tam veliké rozdíly v příjmech obyvatelstva, je tam nízká úroveň blahobytu a poměrně nízká celková úroveň cen. Důsledky zavedení eura na Slovensku, zejména...

(předsedající řečníka přerušil)

  Hanne Dahl, jménem skupiny IND/DEM. – (DA) Vážený pane předsedající, Slovensko chce zavést euro, nemám mu to za zlé, avšak dovolte mi využít této příležitosti k tomu, abych vyzvala k ostražitosti. Mohli bychom dokonce říci, že euro čeká první zkouška. Z různých příčin jsme svědky toho, že dochází k růstu cen, nejen v Evropě, ale na celém světě. Inflace roste, vytvořila se inflační očekávání. Euro jakožto měna zatím takové zkoušce nemuselo čelit. Evropská centrální banka funguje na základě maximální míry inflace na úrovni 2 %. Nemá však k dispozici žádné prostředky, jimiž by mohla tento strop prosadit, kromě zvýšení úrokové míry s cílem snížit úroveň aktivity, v důsledku čehož by mělo dojít ke snížení inflace. Pokud by Evropská centrální banka k takovému kroku přistoupila, existoval by oprávněný důvod k obavám, že dojde k hospodářskému poklesu. Pakt stability a růstu se zaměřuje výhradně na zajištění toho, aby veřejný schodek nepřekročil úroveň 3 % hrubého domácího produktu. Toto omezení hospodářských podnětů nám dává příčinu k obavám z dalšího hospodářského poklesu v Evropě. Kdybych byla na místě Slovenska, určitě bych rušení vlastní měny ve prospěch eura odložila až na dobu, kdy bude jasné, že euro obstálo ve své první zkoušce v hospodářské krizi.

  Sergej Kozlík (NI). - (SK) Vážený pane prezidente, vážený Parlamente, vážený pane komisaři, dějiny jsou mimořádně poučné. Během devadesátých let minulého století nebyla většina tehdejších členských států schopna plnit konvergenční kritéria. Většina těchto zemí měla problémy s nadměrnými veřejnými schodky, s veřejnými financemi a s inflací.

V referenčním roce 1997 mělo s dodržením kritéria výšky veřejného dluhu problémy Německo, takže nakonec byly tolerovány i země, které požadované hodnoty kritérií vysoce překračovaly, například Belgie nebo Itálie. Některé státy vznikající eurozóny přistoupily dokonce k takzvanému kreativnímu účetnictví, tj. k operacím, které opticky vylepšovaly jejich hospodářské výsledky. Uvedené problémy následně většina zemí eurozóny řešila a řeší, i když s různými výkyvy, již pod deštníkem eura jako jednotné a silné měny. Musím podotknout, že ne všechny nedostatky kritérií tyto země odstranily. Takže pokud chce někdo ukazovat na uchazeče o vstup do eurozóny prstem, měl by si dát pozor, aby si nevypíchl oko.

Slovenská republika konvergenční kritéria nejen splnila, ale splnila je dokonce s výrazným předstihem. Vývoj parametrů Slovenska byl přitom dlouhodobě podrobně monitorován a byl zcela transparentní. Obavy z budoucího inflačního vývoje, které vyslovila Evropská centrální banka, je možno zobecnit vůči všem členským zemím eurozóny, neboť hospodářství Evropy se nevyvíjí ve vakuu. Dokazuje to i současná celosvětová cenová exploze.

Proto oceňuji pozitivní postoj Evropské komise i postoj Evropského parlamentu ve znění předloženém zpravodajem panem Casou k přijetí jednotné měny Slovenskem k 1. lednu 2009. Tyto postoje nejsou jen odborným, ale i významným politickým signálem pro ostatní uchazeče o vstup do eurozóny, že jejich úsilí může přinést reálný výsledek.

  Ján Hudacký (PPE-DE). - (SK) Úvodem mi dovolte, abych poděkoval zpravodaji Davidu Casovi za jeho vynikající a vyváženou zprávu, stejně jako za jeho pragmatický přístup při posuzování jednotlivých pozměňovacích návrhů.

Vstup Slovenska do eurozóny není vůbec náhodný a je pouze přirozeným vyvrcholením enormní snahy vlád Slovenské republiky, které zejména v období od roku 1998 až do roku 2006 vytvořily pevný ekonomický základ prostřednictvím razantních ekonomických reforem v oblasti financí, daní a sociálních věcí.

Tyto reformy spolu s přímými zahraničními investicemi umožňují Slovensku těšit se stálému a vysokému hospodářskému růstu. Kontinuita pro dosažení cíle a zodpovědné chování vlád Slovenské republiky a Národní banky umožnily splnit všechna nevyhnutelná maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny, a to bez nějakých vedlejších dopadů, jakými jsou skrytá inflace nebo umělé posilování koruny.

Někteří kolegové z výboru ECON vyjadřují obavy z dlouhodobé udržitelnosti těchto kritérií, především inflace. Jsem však přesvědčen o tom, že Slovensko má všechny předpoklady tato kritéria dlouhodobě plnit, za předpokladu alespoň standardní daňové politiky a dalších strukturálních reforem. Vývoj cen v oblasti energií a potravin je a bude celosvětovým problémem. Slovensko určitě nebude zemí, která dohodnutý rámec překročí.

Závěrem mi dovolte, abych poblahopřál především občanům Slovenské republiky, kteří mají přijetím těchto zásadních a razantních reforem největší podíl na dosažení tohoto pozitivního výsledku.

  Pervenche Berès (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, myslím si, že díky panu zpravodaji Casovi máme k dispozici vyváženou zprávu na podporu politického rozhodnutí, které se chystáme přijmout a které se týká vstupu Slovenska do eurozóny. Slovensko je první zemí Visegrádské čtyřky, která vstupuje do eurozóny, jsem přesvědčena o tom, že z politického hlediska má tato událost veliký význam, který je nutno zdůraznit.

Pro Slováky je to konec jednoho dobrodružství a začátek dalšího. Je to konec přípravy a úsilí o dosažení postavení, které splňuje maastrichtská kritéria. Ze zkušeností víme, že nejtěžší etapa pro danou zemi začíná často až po vstupu. V případě Slovenska máme možnost vidět, že z hlediska řízení inflace a prosazování rovnováhy i z hlediska sociální soudržnosti a zavádění strukturálních reforem je potřeba vykonat ještě mnoho práce. Jsem přesvědčena o tom, že v procesu dosahování těchto cílů budou nápomocny mechanismy, o nichž diskutujeme, s cílem zajistit, aby byla hospodářská a měnová unie více schopna podporovat členské státy a spolupracovat s nimi na způsobech využívání jejich měny.

Maastrichtská kritéria, o nichž se tolik diskutuje, měnit nebudeme. Nikdo o jejich změnu nežádal, avšak je nutno, aby byla vyložena a přezkoumána v novém, změněném kontextu. Hospodářská a měnová unie má za sebou deset let existence. Víme, co stále ještě není v pořádku, pokud jde o rovnováhu mezi hospodářskou politikou, měnovou politikou a dokonce i pokud jde o její vnější reprezentativnost. Právě do takovéto hospodářské a měnové unie Slovensko vstupuje, není to stejná situace, jaká byla před deseti lety, a to je nutno vzít v úvahu.

  Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Kdo by si byl pomyslel v dobách, kdy v čele Slovenska stál předseda vlády Vladimír Mečiar, že se tato země nejen stane členským státem Evropské unie, ale že přibližně o deset let později zavede dokonce i euro? Je to skutečný slovenský zázrak. Zpravodaj poukazuje na výhody, které euro přináší, ale upozorňuje i na rizika a problémy, které by mohly vzniknout. Je správné, že Slovensko přijalo názor Evropské centrální banky týkající se nebezpečí, že zavedení eura může být spojeno s růstem inflace, a proto si myslím, že bylo nutné po konzultaci slovenskou korunu revalvovat. Tato skutečnost poukazuje jednak na dobrý instinkt a jednak na to, že se můžeme spolehnout na příznivou budoucnost hospodářské politiky Slovenska jako člena eurozóny.

Vážený pane předsedající, doufám, že v blízké budoucnosti si i má vlast uvědomí, jak důležité je podílet se v plné míře, hospodářsky i politicky, na spolupráci v rámci Evropské unie. Přestože nejsou referenda v dnešní době příliš oblíbena, doufám, že v období let 2010-2011 se nám podaří docílit toho, aby se konalo referendum o zavedení eura ve Švédsku.

Finanční krize poukazuje na skutečnost, že silná evropská měna a účinná centrální banka přispívají k ochraně růstu a hospodářství Evropské unie. Pokud budeme i nadále uplatňovat přísná kritéria pro vstup nových zemí do eurozóny a pokud budeme všem zemím, které se členy eurozóny stanou, poskytovat konstruktivní pomoc, hospodářství Evropské unie bude ještě silnější.

  Zsolt László Becsey (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám za možnost vyjádřit se. Jsme svědky významného okamžiku, neboť Parlament a později formálně i Rada se chystají přijmout rozhodnutí o tom, zda první země, která je bývalým členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a také bývalým členem Varšavské smlouvy, bude moci vstoupit do eurozóny, v níž se používá jednotná měna. Blahopřeji zpravodaji, panu Casovi, k tomu, že odvedl skvělou, vynikající práci.

Velmi mne těší, že Slovensko splnilo všechna kritéria, která jsou z kvantitativního hlediska stanovena ve Smlouvě o ES jakožto podmínky pro vstup do eurozóny. Tento úspěch je výsledkem desetileté práce. Myslím si, že je důležité, abychom pouze vyjádřili svůj názor na to, zda daná kandidátská země tato kritéria splnila, neboť jinak bychom diskriminovali jednotlivé členské státy podle toho, zda do eurozóny vstoupily později nebo zda tak učiní v budoucnosti. Volně vymezená kritéria týkající se udržitelnosti, zejména pokud jde o veřejný dluh a inflaci, nebo skutečná konvergence, nemohou být ve zprávě předmětem zvláštní kvantitativní analýzy, neboť všem členským státům musíme od chvíle jejich vstupu do eurozóny stejným dílem důvěřovat v tom, že budou uplatňovat udržitelnost. Platí to obzvlášť v případě daného členského státu, který má v porovnání s ostatními zeměmi, které jsou členy eurozóny, nízkou úroveň dluhu a ta ještě dále klesá. Tato otázka je mimořádně důležitá z pohledu budoucího procesu rozšiřování.

Slovenská vláda na sebe bere obrovskou odpovědnost. Od chvíle, kdy bude pevně stanoven výměnný kurz, tj. od července, musí prokázat, že jí nezáleží jen na členství v eurozóně, ale že nese odpovědnost i za ostatní země regionu. V této souvislosti musí Slovensko využít všech dostupných prostředků k tomu, aby udrželo inflaci pod kontrolou, tj. v rámci stanovených referenčních hodnot. V tomto procesu Slovensko dokáže, že nebere na lehkou váhu pochopitelné a odůvodnitelné obavy, které vyslovili někteří poslanci tohoto Parlamentu i Evropská centrální banka (ECB), a které se týkají skutečnosti, že po výrazném posunu centrální parity slovenské koruny nebude Bratislava schopna nebo ochotna brzdit inflační tlaky vyplývající z cen dováženého zboží a dovážených služeb a ze zavírání cenové mezery.

Toto není navíc ten správný čas ani to správné místo k řešení ostatních nevyřešených otázek týkajících se rozšíření eurozóny. Ostatní otázky je nutno řešit zvlášť, například otázku, jak zajistit, aby odevzdaly kandidátské země svou přihlášku včas, otázku vymezení pojmu disciplína ve vztahu k časovému rámci mezi vypracováním stanoviska Komise a přijetím rozhodnutí, a nebo otázku vymezení pojmu skutečné konvergence, případně to, jak dlouho lze skutečně očekávat, že se v případě zhodnocení udrží stabilita výměnného kurzu. K uvedeným záležitostem bychom se zde neměli vyjadřovat tak selektivním a diskriminačním způsobem, a proto se dnes zdržím hlasování o těchto otázkách. Vážený pane předsedající, děkuji vám za možnost vyjádřit se.

  Monika Beňová (PSE). – (SK) Slovenská republika prošla v posledních letech mnoha náročnými reformami, jejichž dopady na sociálně slabší vrstvy současná vláda úspěšně kompenzovala. A i díky tomu, že vláda odpovědně a svědomitě přistupovala nejen ke kompenzaci reforem, ale i k naplňování povinných kritérií a k zajištění plynulého průběhu celkového procesu přechodu na euro k 1. lednu 2009, má dnes Slovensko jedno z nejvýkonnějších hospodářství nejen v rámci Unie a daří se nám také úspěšně zvyšovat zaměstnanost. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že ani nové kritérium, trvale udržitelná inflace, nebude pro Slovensko v budoucnosti neřešitelným problémem.

Vláda Slovenské republiky si upřímně přeje, aby zavedení eura od ledna 2009 proběhlo bez citelnějších dopadů zejména na sociálně slabší skupiny obyvatelstva, proto připravuje již nyní opatření, jejichž cílem je tyto osoby ochránit a vytvořit jim vhodné podmínky pro období, kdy bude potřeba se na novou měnu připravit a posléze ji také používat.

Vláda Slovenské republiky bude například v nejbližší době jednat o stanovení cenového moratoria na některé základní potraviny. Dalším z těchto kroků je i snaha Slovenské vlády o celospolečenský konsenzus v otázce přechodu na euro. Vláda zapojila do tohoto programu regionální i místní samosprávu, odborné kruhy a občanskou společnost i církve.

Závěrem mi, kolegyně a kolegové, dovolte uvést, že nikoliv nepodloženou a často populistickou kritikou, ale spoluprací a vzájemným respektem lze nalézt jedinou cestu, která může vést Unii úspěšně kupředu, a to po všech stránkách.

  Ivo Strejček (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, tento den je pro nás dosti výjimečný. Žili jsme ve společném státě, v Československu, a dnes můžeme my, Češi, blahopřát Slovákům vše nejlepší při zavádění eura.

Před několika týdny dostalo Slovensko zelenou pro vstup do eurozóny. Slovenská vláda i Národní banka Slovenska si velmi dobře uvědomují, že bude náročné splnit klíčová kritéria nikoliv krátkodobě, ale ze střednědobého a dlouhodobého hlediska.

Slovenské hospodářství se rozvíjí a dohání ostatní země Evropské měnové unie. To by mohlo vést k tlaku na ceny a na inflaci, avšak jsem si jist tím, že Slováci se s tím úspěšně vypořádají. Ale o tom nechci nyní hovořit.

Dnes bych rád zdůraznil něco jiného, osobně bych to nazval příběh Slovenska, cesta k zavedení eura. Skutečnost, že se Slovensko stane členem eurozóny, je založena na dobrých základech a na pozoruhodných výsledcích slovenského hospodářství. Je spravedlivé, abychom zdůraznili pozitivní úlohu, kterou v tomto procese hrála bývalá slovenská vládní koalice pravého středu v čele s velmi zdatným předsedou vlády Mikulášem Dzurindou. Po vykonání všech důležitých strukturálních reforem se slovenskému hospodářství podařilo splnit všechna důležitá kritéria, Slovensku se podařilo snížit veřejný dluh a udržet inflaci pod kontrolou. Autorem těchto reforem byla vláda a kabinet pana Dzurindy. Slovákům přeji vše nejlepší v eurozóně.

  Vladimír Maňka (PSE). - (SK) Během posledních šesti let roste slovenské hospodářství průměrným ročním tempem, které překračuje 6,5 %. V loňském roce to bylo dokonce více než 10 %. Slovensko plní kritéria s dostatečnou rezervou u všech ukazatelů.

Slovenské autority znají stav reálné a nominální konvergence slovenského hospodářství i jejích možných dopadů na budoucí hospodářský a inflační vývoj. Podle jejich názoru Slovensko konsoliduje v souladu s Paktem růstu a stability. Podle schváleného tříletého rozpočtu je primárním daňovým cílem dosáhnout v roce 2010 schodku 0,8 %, což znamená splnění daňového cíle. Podle schválených východisek je cílem dosáhnout do roku 2011 vyrovnaného rozpočtu. To znamená rozpočtový přebytek 1,3 % bez vlivu druhého pilíře.

Slovenská vláda přijala opatření k udržení inflace na Slovensku. V červnu schválila modernizační program se strukturálními reformami trhu práce, konsolidací veřejných financí, podporou vzdělávání, vědy a výzkumu. Je potřeba zdůraznit, že zástupci živnostníků, podnikatelů, zaměstnavatelů, odborových svazů, důchodců, měst a obcí Slovenska a bank vyjadřují podporu zavedení eura na Slovensku. Sociální partneři vlády podepsali deklaraci, v níž se zavázali udržet růst platů na úrovni růstu produktivity práce. To výrazně přispěje k udržitelnosti inflace na Slovensku.

Rád bych poděkoval zpravodaji a stínovým zpravodajům za korektní přístup, který vycházel z číselných údajů, faktů a analýz. Zástupci Slovenska i jeho obyvatelé si přejí přispět k rozvoji evropského hospodářství a tím i ke stabilitě a spolehlivosti eura.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Zavedení eura na Slovensku je dalším historickým krokem v procesu evropské integrace, neboť euro představuje významný symbol odstranění překážek a sbližování Evropanů.

Přípravy na zavedení eura na Slovensku začaly ještě před vstupem Slovenské republiky do Evropské unie. Předchozí vláda SR pod vedením Mikuláše Dzurindy již v roce 2003 schválila Strategii přijetí eura. Uskutečnila významné reformy, které udělaly ze Slovenska hospodářsky a politicky úspěšnou zemi.

Vzhledem ke zvýšení inflace po zavedení eura ve Slovinsku vzbuzuje udržitelnost inflace a schodku veřejných financí na Slovensku obavy. Nesouhlasím však s názory některých z mých kolegů, které se týkají potřeby dodatečných kritérií monitorování hospodářské stability Slovenska.

Slovensko plní veškerá maastrichtská kritéria, která jsou podmínkou pro přijetí eura. Na polemiku o nastavení maastrichtských kritérií pro rychle rostoucí hospodářství je již pozdě. Raději bych poukázala na důvod změny centrální parity, kterou němečtí kolegové považují za negativní jev. Posun centrální parity dvakrát reflektoval hospodářský vývoj země, podpořený zejména růstem produktivity práce.

Vyzývám vládu SR, aby zintenzivnila kampaň zaměřenou na občany, zejména na informování zranitelných skupin obyvatelstva. Duální oceňování by mělo být podle mého názoru povinné nejen po dobu 6 měsíců před vstupem do eurozóny, ale také alespoň jeden rok po jeho zavedení. Spotřebitelé si tak budou moci zvyknout na hladinu cen v eurech.

Jsem přesvědčena o tom, že dobré konkurenční podnikatelské prostředí poskytne spotřebitelům možnost lepšího výběru, což je tím nejlepším lékem proti růstu cen. Věřím, že Slovensko se poučí i ze zkušeností zemí, které již euro zavedly.

Závěrem bych chtěla svému kolegovi Davidu Casovi poděkovat za jeho podporu vstupu Slovenské republiky do eurozóny. Věřím, že se jeho jméno zapíše do dějin Slovenské republiky.

  Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, deset let po svém zrodu je euro nepopiratelně úspěšné a dnes představuje jeden z pilířů důvěry občanů v projekt Evropy. Proto vítám rozšíření eurozóny. Po obdobných rozhodnutích vztahujících se na jiné země se eurozóna tentokrát rozšiřuje o Slovensko.

Když však hovoříme o desátém výročí eura, musíme vzít v úvahu také ponaučení, která jsme v tomto procesu získali, ponaučení, která jsou spojena se zavedením jednotné měny a která se týkají udržitelnosti procesu a dopadu na skutečnou konvergenci. Snad existuje nějaký prostor pro zlepšení uplatňování přístupových kritérií a snad bychom měli přemýšlet o udržitelnosti a pevnosti tohoto procesu pro staré a nové členy. Pokud jde o Slovensko, 17% revalvace slovenské měny, přestože byla plánovaná a v souladu s kritérii stanovenými Smlouvou, je podnětem k zamyšlení.

Jak jsem již řekla, tyto otázky si zaslouží, aby se o nich vážně diskutovalo. Evropský parlament se musí na této diskusi aktivně podílet, socialistická skupina v Evropském parlamentu by uvítala, kdyby euro přispělo výrazněji a nejen v oblasti finanční stability. Euro musí být také nástrojem, který bude sloužit ke zvýšení skutečné konvergence, zaměstnanosti a pokroku v Evropské unii. Navrhneme, abychom tuto diskusi dále rozvíjeli během rozpravy o EMU@10, tj. během oslav desátého výročí zavedení eura.

Dovolte mi nyní, abych poblahopřála panu zpravodaji a stínovým zpravodajům a ocenila a pochválila mimořádné úsilí Slovenska, jeho vlády a sociálních partnerů. Chci také ocenit úspěch, jehož se jim podařilo dosáhnout. Doufám, že budou úspěšní i v příštím členství v projektu jednotné měny, a právě v tomto smyslu jim přeji mnoho úspěchů.

  Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Vážený pane předsedající, je dobře, že má Slovensko možnost vstoupit do eurozóny. Lze si jen představovat, jak by to v Evropě v minulém roce vypadalo bez eura. Měny jednotlivých států by se staly cílem, stejně jako v dobách pana Sorose. Jak jsme však mohli vidět na příkladu Itálie, někdy není právě nejlepší být tak pevně vázáni na euro. Kdybych mohl Slovensku poradit (samozřejmě se však Slovensko bude muset rozhodnout samo), uvažoval bych nad doložkou o výjimce, zejména vzhledem k současné situaci na evropské úrovni. Podstupujeme riziko, že summit Evropské unie nedokáže správně vyložit situaci, v níž se nyní nacházíme, a že bude pokračovat, jako kdyby k žádným změnám nedošlo. Vzdálenost mezi občany a evropskou elitou roste tak rychle, že je ohrožen celý projekt Evropy, a přitom je potřeba, aby na dosažení skutečné demokracie pracovali všichni.

  Milan Gaľa (PPE-DE). - (SK) Děkuji zpravodaji Davidu Casovi za práci na zprávě. Postkomunistické Slovensko realizovalo za poslední desetiletí pod vedením kabinetu, hlavně tedy pod vedením kabinetu Mikuláše Dzurindy, náročné hospodářské a společenské reformy, které nastavily hospodářství tak, že splňuje maastrichtská kritéria.

Zavedení eura na Slovensku vyvolá změny, na něž je potřeba občany připravit a přesvědčit je, že vstup do eurozóny bude pro ně přínosem. Je důležité vytvořit důvěru k nové měně a usnadnit jim orientaci. Mnoho subjektů se na Slovensku dobrovolně zavázalo k tomu, že budou dodržovat tzv. etický kodex pro zavedení eura. Rozhodly se poskytovat svým zákazníkům, partnerům a občanům dostatek informací a zřekly se jakékoliv možnosti zneužít konverze měny k vlastnímu bezdůvodnému obohacení.

Myslím, i takovými kroky se nám podaří získat důvěru pro společný evropský projekt. Současně věřím, že Evropský parlament dnes vstup Slovenska do Evropské měnové unie schválí.

  Miloš Koterec (PSE). - (SK) Nová měna je pro společnost a pro její občany přelomovým okamžikem, který s sebou, tak jako každá změna, přináší přirozeně i obavy z toho, jak to dopadne. Vzhledem k tomu, že situaci na Slovensku znám, jsem si jist tím, že to dopadne dobře a že se obavy po několika měsících roku 2009 rozplynou.

K takovému očekávání mne vedou dva zásadní důvody. Zaprvé je všeobecně známo, že Slovensko jednoznačně splnilo makroekonomická maastrichtská kritéria, což vypovídá o jeho formální připravenosti na zavedení eura, a že také zajistí jejich udržitelnost. A co více, vláda, parlament, sociální partneři a celá společnost se zvlášť poctivě připravují i na řešení praktických problémů, které mohou s novou měnou souviset.

Připraveno je důsledné zavádění duálních cen i jejich pravidelné monitorování, tak, aby přechod na euro nemohl být zneužíván, dále poskytování informací a pomoci občanům při každodenních obtížích spojených s používáním eura a celá řada dalších opatření. Věřím, že od příštího roku bude Slovensko standardním a stabilním členem eurozóny, která může být bez problémů považována za výkladní skříň Evropské unie.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Chci blahopřát Komisi k tomu, že dala Slovensku zelenou pro vstup do eurozóny k 1. lednu příštího roku. Skutečnost, že Slovensko přijalo euro, je pro ostatní země skvělým příkladem, je pro ně podnětem k tomu, aby zintenzivnily své úsilí a přijaly dodatečná opatření s cílem splnit konvergenční kritéria.

Slovensko se chystá vstoupit do eurozóny v době, kdy se Evropská unie i celý svět nacházejí ve velmi složité hospodářské situaci, ceny paliv rostou a zvyšuje se inflace. Proto by si všechny země, které usilují o členství v eurozóně, ale i ostatní země, které jsou již jejími členy, měly vzít ze Slovenska příklad.

Ráda bych také poukázala na skutečnost, že vzhledem k tomu, že se Slovensko brzy stane šestnáctým členem eurozóny, je nevyhnutelné stanovit účinný postup rozhodování v rámci Rady guvernérů Evropské centrální banky. Pokud jde o systém rotace, bohužel se dosud nepodařilo přijmout konečné rozhodnutí. Dovolte mi zdůraznit, že je důležité neodkládat zavedení systému rotace až na dobu, kdy bude mít správní rada 18 členů. Musíme zajistit, aby byl systém rotace uplatněn co nejdříve, jednak z hlediska příprav, které musí Slovensko před vstupem do eurozóny vykonat, a jednak z hlediska dalšího rozšiřování eurozóny v budoucnosti.

  Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Chci poblahopřát svému kolegovi, panu Casovi, o němž vím, že do přípravy této zprávy vložil mnoho úsilí. Přeji mu, aby byl úspěšný. Chci poblahopřát i Slovensku, které se chystá k přijetí eura. Pocházím ze země, která zavedla euro v letošním roce. Mohu vás všechny ujistit, že navzdory potížím a obětem, které musí daná země přinést, aby mohla do eurozóny vstoupit, je pro ni tento proces rozhodně zdrojem uspokojení a hrdosti.

Dovolte mi také říci, že v rámci této diskuse vychází najevo, že je možné, aby existovala „dvourychlostní“ Evropa. Říkám to proto, že minulý týden se v Irsku konalo referendum. Všichni víme, jak dopadlo. Myslím si, že je důležité ukázat, že Evropa se může rozvíjet různou rychlostí. Je důležité, abychom začali uvažovat o této možnosti ve vztahu k budoucímu vývoji evropské integrace.

  Margarita Starkevičiūtė (ALDE). – (LT) Litva se ve své přístupové smlouvě zavázala, že zavede euro. Vždy, když přijímáme rozhodnutí o tom, zda dát té či oné zemi zelenou pro přijetí eura (během našeho funkčního období k tomu došlo čtyřikrát), neustále se snažíme zvýšit maastrichtská kritéria nebo je vyložit jiným způsobem.

To potvrzuje, že máme dosud pochybnosti o uplatňování těchto kritérií. Na samém začátku jsme my, zástupci Litvy a ostatních členských států, navrhovali, aby se tyto otázky řešily jménem a na úrovni Evropského parlamentu a Rady. Tento náš návrh je však neustále zamítán. Namísto toho, abychom si sedli a vyjasnili si názorové odstíny a technické podrobnosti, které brání úspěšnému rozšíření eurozóny, si raději jen hrajeme a přijímáme zvláštní, více či méně náhodná rozhodnutí pro každou zemi zvlášť.

Dovolte mi zdůraznit, že je zcela jasné, že musíme uplatnit přísnou daňovou politiku, a že není možné, abychom změnili náš...

(Předsedající řečnici přerušil)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, projekt evropského sjednocování klopýtá kvůli ratifikaci nové Smlouvy patrně proto, že prosperita, kterou společný vnitřní trh Evropanům přináší, je považována již za samozřejmost. Bohužel příliš potichu oslavujeme úspěch celní unie, která má nyní 40. narozeniny. Také společná měna slaví po 10 letech výrazný úspěch. Tím, že nutí vlády dodržovat rozpočtovou disciplínu, se eurozóna stala úctyhodně stabilní makroekonomikou odolnou vůči otřesům navzdory globalizaci. Jako poslankyně za Českou republiku chci upřímně gratulovat Slovensku ke vstupu do eurozóny. Lví zásluhu na tom měly Dzurindovy reformy před pěti lety. Nyní může levice sklízet úspěch, neboť se svým vstupem do vlády přijala vstup do eurorozóny jako národní zájem. Snad se z toho poučí i čeští euroodpůrci a Slováci budou moci blahopřát i nám. Bohužel to bude trvat nejméně dalších pět nebo i více let.

  Werner Langen (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, Slovensko zažívá hospodářský rozmach a po této velmi rozporuplné diskusi o tom, zda Slovensko splnilo maastrichtská kritéria, budeme hlasovat o tom, zda má vstoupit do eurozóny.

Chci poděkovat zpravodaji, panu Casovi, za to, že ve své zprávě zohlednil námitky, které byly vzneseny. Reformní proces a úvahy o něm nekončí vstupem země do eurozóny, naopak, právě tehdy teprve přichází skutečná výzva. Inflace je a i nadále bude na Slovensku problémem. Ne nadarmo již na Slovensku došlo ke dvěma revalvacím, v posledním případě o 17,65 %. Předem tvrdím, že než dojde ke stanovení konečného výměnného kurzu, budeme svědky ještě jedné revalvace slovenské koruny. Musíme se tedy přičinit o to, aby docházelo ke skutečné konvergenci. Doufám, že Rada a ministři financí vezmou obavy Parlamentu vážně a že Komise bude v budoucnosti o tomto procesu vést otevřenou diskusi.

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Dámy a pánové, možnost Slovenska přistoupit do zóny euro je daná sociálně-ekonomickými výsledky Slovenské republiky. Je také daná poměrně pevnou vůlí všech vlád, které následovaly, a myslím si, že slovenské vedení obecně prokázalo vůli a schopnost reagovat na změny, které jsou nutné. Tento postup je dále projevem důslednosti Evropské unie a otevření evropského projektu, protože Slovensko akceptovalo a vyplnilo všechna nezbytná kritéria. Toto konstatování otevřelo cestu k euru a nebylo zatíženo žádnými dalšími postranními úvahami. To považuji za velmi silný moment. Rozšíření zóny eura o Slovensko je nepochybně prohloubením evropské integrace a přinese výhody nejen Slovenské republice, ale Evropské unii jako celku, protože do hlubší integrace vstoupí velmi úspěšná, rychle se rozvíjející ekonomika.

V debatě se objevily obavy z inflace. To jsou jistě obavy, které mají své argumenty, ale na druhé straně nepochybně existují stejně silné argumenty, které prokázaly, že slovenská vláda reaguje důsledně a koneckonců není v zájmu žádné vlády uvolnit pohyb pro inflaci. Ovšem inflační riziko existuje, a proto ve všech dokumentech, v debatách slovenská vláda na tento problém byla upozorněna. Pokud jde o otázku reevaluace slovenské měny, je nutné konstatovat, že se to vždy odehrálo v koridoru, který je předpokládaný, čili je to v rámci pružnosti, která je v procesu poskytnuta každé vládě, každému státu k tomu, aby co nejlépe reagoval na situaci, která jistě v okamžiku vstupu do eura je ze všech hledisek mimořádná. To není situace, to není byznys každého dne, to je skutečně mimořádná situace a v tomto případě je nutné ponechat členským státům prostor pro manévr a tento prostor je vyplňován zcela konkrétně. Jistě definitivní fixování hodnoty bude velmi zodpovědný cíl a velmi zodpovědný úkol, ale přeci jenom jakkoliv je tato operace mimořádná, není to poprvé. Eurozóna se již rozšiřovala a tato složitá odborná operace byla již mnohokrát vykonána s přiměřeným úspěchem.

Dámy a pánové, dovolte mi také, abych pogratuloval Slovensku k jeho velkému kroku, k velkému pokroku, kterého dosáhlo, a také abych zdůraznil, že je to nepochybně výsledek činnosti Slovenska jako takového, slovenských vlád, ale je to nepochybně dáno i velkým pochopením a vůlí slovenských občanů.

  David Casa, zpravodaj. − (MT) Dovolte mi, abych poděkoval všem svým kolegům poslancům za účast v diskusi. Souhlasím s tím, že v tomto Parlamentu existuje konsenzus (o skutečnosti), že všichni souhlasíme s tím, že Slovensko je připraveno vstoupit do eurozóny. Ve skutečnosti existuje několik pozměňovacích návrhů, které získaly souhlas více politických skupin.

Před námi, řečníky, je historický okamžik (mám-li být přesný, tak je přede mnou). Jak již uvedli někteří z poslanců tohoto Parlamentu, vytvořili jsme klub, který nejen přijímá největší a nejvyspělejší země, ale zároveň vítá každou zemi, která je připravena přijmout pravidla Evropské unie. Proto dnes existuje prostor, který přijímá každého, kdo splňuje veškerá kritéria stanovená Smlouvou. Jak již správně zdůraznili mí kolegové, je nepochybné, že pro Slovensko to nebylo snadné, ale jednoduché to pro tuto zemi nebude ani v příštích měsících.

Dovolte mi ukončit mé vystoupení tím, že znovu poděkuji všem, kdo mi pomohli dospět až k tomuto bodu. Upřímně věřím, že občané Slovenska dokážou stavět na úspěších, kterých se jim zatím podařilo dosáhnout. Doufám, že v příštích měsících a letech dosáhnou stejného úspěchu, jakého dosáhla tato země v mnoha odvětvích, i její občané, kteří skutečně tvrdě pracovali na tom, aby se dostali na tuto velice důležitou úroveň.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Nyní přistoupíme k hlasování.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda