Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Pablo Zalba Bidegain (A7-0210/2010)

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK​​) Pane předsedající, chtěl bych se vyjádřit k hlasování o dvoustranné ochranné doložce. Podporuji přijetí nařízení o zavedení ochranné doložky pro volný obchod mezi EU a Koreou. Stejně tak podporuji všechny pozměňovací návrhy, v nichž je Komise vyzývána, aby sledovala řádné a včasné provedení tohoto právního nástroje, a předešla tak vážnému poškození průmyslu v Evropské unii, a aby zohlednila oprávněné zájmy členských států s ohledem na konkrétní hospodářskou situaci v některých odvětvích výrobního průmyslu.

Dohoda o volném obchodu různými způsoby ovlivní průmyslová odvětví členských států, a tudíž potřebujeme mít možnost ve výjimečných případech uplatnit ochranná opatření na regionální úrovni. Dotyčné regiony dle mého názoru musí mít možnost uplatnit opatření, jimiž předejdou vážným negativním dopadům na regionální hospodářství a zaměstnanost.

Zpráva: Robert Sturdy (A7-0034/2010)

  Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych poukázat na skutečnost, že v uplynulém týdnu šest důležitých členských států Evropské unie – Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Polsko a Portugalsko – prohlásilo, že Evropa nesmí být tak naivní.

Těchto šest zemí vyzývá k zavedení efektivnější a strategičtější obrany evropského zahraničního obchodu, jelikož v sázce je samotná existence a rozvoj Evropského hospodářského a sociálního modelu. Těchto šest zemí zdůrazňuje, že Evropská unie otevřela 80 % svého trhu třetím zemím, zatímco ostatní velká rozvinutá hospodářství otevřela pouhých 20 %. Objevují se tedy hlasy, že oblast zahraničního obchodu je nesouměrná a že je třeba rozvíjet koncepci reciprocity. Tento problém srazil mnoho našich malých a středních podniků na kolena, neboť jim vážně uškodila nekalá soutěž a znemožnila jejich konkurenceschopnost na trzích.

Pane předsedající, pocházím z italského města Prato, které bylo kdysi řazeno k nejvýznamnějším textilním oblastem v Evropě. Nekalá konkurence z Asie zcela zničila podnikání v našem městě a proměnila jej v město duchů. Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali proti této dohodě.

Zpráva: Ivailo Kalfin (A7-0019/2011)

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK​) Pane předsedající, co se týče přezkumu rozpočtových záruk, které Evropské investiční bance (EIB) poskytuje Evropská unie, podporuji především prvky, které byly navrženy s cílem zvýšit hybnou sílu této instituce. Z hlediska budoucího vývoje se především jedná o posílení vnějšího mandátu banky a o jeho lepší využití v období 2014–2020, a to co se týče zvýšení objemu i kvality úvěrů.

Rovněž podporuji myšlenku umožnit EIB reinvestovat splátky rizikového kapitálu a zvláštních půjček z minulých operací a použít je na financování nových podobných operací v partnerských zemích. Chceme-li ve způsobilých zemích zlepšit přístup nejchudších vrstev k finančním prostředkům, je třeba neprodleně EIB svěřit dodatečnou podporu ve výši 500 milionů EUR, z nichž bude moci financovat mikroúvěry.

  Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě, neboť považuji za nepřijatelné, že bychom měli podporovat investice ve třetích zemích namísto toho, abychom usnadnili investice evropským malým a středním podnikům, které skutečně tvoří nejvýznamnější složku hospodářské struktury Unie. Zcela jednoznačně se stavím proti zahrnutí Turecka ke kandidátským zemím: chtěl bych zdůraznit, že Turecko stále nelegálně okupuje část území Kypru, který je členským státem EU.

Kromě toho Evropská investiční banka poskytuje záruky a finanční prostředky Unie třetím zemím, avšak my nemáme žádnou záruku transparentnosti. Chtěl bych zdůraznit, že do fondů EIB přispívají evropští občané, a tudíž by investice do Evropy měly mít přednost. Řada investic, které EIB podporuje, je vynakládána v zemích, kde dochází ke střetům a vzpourám proti různým režimům.

Cílem této zprávy je rozšířit záruky Unie na další země, které jsou proslulé nedostatkem demokracie, jako je například Kuba.

Doporučení: Robert Sturdy (A7-0034/2011)

  Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, co se týče zprávy o ochranné doložce, kterou připravil Zalba Bidegain, jemuž chci ještě jednou poděkovat za výborně odvedenou práci, zcela jednoznačně jsme hlasovali pro, a však s jistým politováním jsme se zdrželi hlasování o obchodní dohodě s Koreou. S jistým politováním, jelikož tato dohoda sice Evropské unii skutečně otevírá nový důležitý trh a připravuje půdu pro další obchodní dohody, které v budoucnosti budeme moci uzavřít s dalšími partnerskými zeměmi Unie v oblasti hospodářství, pravdou však rovněž zůstává, že přetrvávají mnohé pochybnosti a obavy. Tyto pochybnosti a obavy mají dopad na velká obchodní odvětví, zejména na automobilový průmysl a rovněž na průmysl textilní a zemědělský.

Evropa sice dosud nevypracovala nařízení o uvádění země původu na výrobcích dovážených ze zemí mimo Evropskou unii, avšak pro dovoz výrobků do Evropy nadále některým zemím poskytujeme privilegované postavení, aniž bychom žádali o zavedení pravidel, jimiž by byla společnostem zaručena rovnocennost a lidem, kteří zboží kupují, dostatečné informace.

Hlasování jsme se zdrželi, čímž jsme potvrdili, že jsme pro volný trh, avšak pouze tehdy, poskytne-li všechny nezbytné záruky, a že jsme proti uzavírání obchodních dohod, které nemohou dostatečně zaručit dodržování pravidel hospodářské soutěže.

  Miroslav Mikolášik (PPE). − (SK) Pane předsedající, Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou přinese evropskému průmyslu, podnikům, podnikatelům a zaměstnancům nesčetné výhody. Přispěje k celkovému hospodářskému růstu a otevře nové příležitosti pro evropské zboží a služby. Některá odvětví budou však vystavena další konkurenci, a EU by tudíž měla zajistit efektivní dohled nad prováděním dohody, rychlým urovnáním sporů a následnou pohotovou ochranou oprávněných zájmů evropského průmyslu a evropských podnikatelů.

Zcela jednoznačně je třeba, aby obě strany zajistily striktní dodržování pracovních, technických a ekologických norem a ustanovení o ochraně spravedlivé hospodářské soutěže. Zboží a výrobky uváděné na evropský trh musí splňovat všechny normy Evropské unie, a já vítám skutečnost, že v oblasti automobilového průmyslu byl zřízen monitorovací výbor, který by měl napomoci předcházení takzvanému skrytému protekcionismu, a to prostřednictvím nových technických překážek obchodu.

Jsem tedy pro udělení konečného souhlasu k uzavření této dohody za předpokladu, že bude rovněž vytvořen dvoustranný ochranný mechanismus, jímž se zabrání případnému vážnému poškození průmyslu členských států, nebo dokonce jen vzniku rizika takového poškození.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto dohodu – její vývoj jsem sledoval od samého počátku a jsem rád, že dnes byla schválena.

Minulý týden se v Bruselu konal seminář, v jehož průběhu jeden důvěryhodný ekonom prohlásil, že se jedná o jednu z nejlepších dohod o volném obchodu, kterou Evropská unie uzavřela. Uvedl rovněž, že 90 % těchto dohod nestojí ani za mák. Ať je tomu jakkoli, vítám příležitosti, které přináší zemědělským výrobkům, především co se týče whisky, vepřového masa a mléčných výrobků. Doufám, že jich využijeme.

Skvělé je i to, že obsahuje doložku o ochraně. Protože v případě, že nedojde k předpokládaným změnám, můžeme provést přezkum. Z těchto důvodů jsem velmi rád, že dohoda byla přijata.

  Bendt Bendtsen (PPE). – (DA) Pane předsedající, dle mého názoru je dohoda, která tu dnes byla finalizována, naprosto vynikající – jen mě mrzí, že si někteří mysleli, že neefektivní evropské podniky mohou zachránit hlasováním proti dohodě. Jižní Korea je patnáctou největší ekonomikou na světě a třetí největší ekonomikou v Asii. Čekají nás stále lepší příležitosti pro vývoz. Je to země s úctyhodným hospodářským růstem, s padesáti miliony obyvateli a rostoucí kupní sílou. Tato dohoda zcela jednoduše některým evropským odvětvím služeb, v nichž jsme vysoce konkurenční, přinese možnost ještě většího zlepšení: patří k nim oblast telekomunikací, životního prostředí, dopravy a finančních a právních služeb. Rovněž bych dnes chtěl upozornit na to, že země ESVO mají dohody o volném obchodu od roku 2006, a že jejich zásluhou mimo jiné došlo v Norsku od roku 2006 ke ztrojnásobení vývozu do Jižní Koreje. Pro Evropu je to tedy velmi dobrá dohoda, a já jsem hlasoval v její prospěch.

Návrh usnesení B7-0120/2011

  Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, pro podporu egyptské demokracie by Evropa mohla učinit mnoho, a jedna z nejdůležitějších věcí je považovat události v Egyptě za součást pravé vlny demokratizace.

V průběhu několika málo týdnů došlo ke zhroucení tyranie, a s ní padla i řada stereotypů, jako je například teorie střetu civilizací.

V arabském světě se v žádném případě nejedná o střet civilizací – právě naopak. Egyptská mládež nasazuje své životy za stejné hodnoty, které ctíme zde. Dokládají, že demokracie je všeobecnou touhou a že neexistují kultury, náboženství ani civilizace, které by se stavěly proti ní.

Nicméně se mezi námi rozmáhá armáda skeptiků a věštců zkázy, která význam přechodu k demokracii v Egyptě zlehčuje nebo zkresluje.

Lidé vyvolávají nejrůznější pochybnosti a nedávné události popisují jako „puč“, jako kdyby tento vývoj pouze připravil půdu pro další islámskou vládu, která bude opět autokratická.

Chceme-li egyptskému lidu pomoci, měli bychom se těmto reakčním názorům na rozvíjející se historii pohotově postavit.

  Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, Egypt je významným hospodářským a obchodním partnerem Evropské unie. Řada polských občanů tam pravidelně jezdí na dovolenou. V uplynulých týdnech jsme byli svědky národního povstání v celém Egyptě, které vyústilo v odstoupení prezidenta Mubaraka po 30 letech autoritářské vlády. Vždy je správné, vítězí-li vůle lidu, a Egypťané si za své vítězství zaslouží uznání. Hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení, a tím jsem vyjádřil naději, že v Egyptě dojde k rychlé stabilizaci politické situace a k dalšímu rozvoji dobrých vztahů se zeměmi Evropy. Není tomu dávno, co jsme sledovali ostudné události, které vyplynuly z diskriminace koptských křesťanů, a kvůli nim je pro správný vývoj vzájemných vztahů s Egyptem důležité soustředit diplomatické úsilí EU na stabilizaci a právo a pořádek v Egyptě. Stejně tak je třeba vyvinout veškeré možné úsilí, jímž zajistíme, aby nadcházející volby proběhly způsobem, který se nestane předmětem kritiky a jež bude v souladu s demokratickými normami.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, s nadšením podporujeme hnutí za demokracii v Egyptě, důležité však je si uvědomit, že svobodné volby nestačí. Chceme-li lidem dát perspektivu do budoucna, potřebujeme ucelený přístup – něco jako plán pro Středomoří nebo Marshallův plán pro severní Afriku a Egypt. Jeho součástí bude, abychom lidem poskytli sociální perspektivu, posílili vzdělávací politiku, podpořili malé a středně velké podniky, zajistili především boj s kriminalitou a korupcí a zahájili úzkou spolupráci v oblasti energetické politiky, jelikož např. v oblasti solární energie si mají severní Afrika a Evropa navzájem co nabídnout.

Stále musíme dokončit skutečné hlavní výzvy. Egyptští demokraté dokončili první fázi práce, a nyní je na nás, abychom převzali štafetu.

  Traian Ungureanu (PPE). – Pane předsedající, situace v Egyptě se stále vyvíjí, nicméně víme, jakým směrem?

Zcela správně vyjadřujeme podporu obecně rozšířené touze po otevřené společnosti, avšak měli bychom mít na paměti spletité a stále nedořešené problémy v Egyptě a na Blízkém východě. Situaci v Egyptě lze přiměřeně označit za vzpouru v očekávání revoluce. Nová generace do Egypta přinesla nové smýšlení, avšak dovednosti sociálních médií nestačí. Egypt se stále utápí v zaostalosti, antisemitismu a extrémních praktikách.

EU stále ještě pro nový vývoj v severní Africe nevyvinula vlastní politický přístup. Egypt potřebuje naši podporu, my však potřebujeme, aby v Egyptě vládlo právo a lidská důstojnost. Jsme teprve na začátku našeho poslání. Nezapomeňme na poslední zprávy z Íránu o tom, že Parlament hlasitě žádá o popravu opozičních vůdců. Dokazuje to, že bychom měli být dobře připraveni a neopouštět naše stanovisko.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, tento návrh usnesení je dobrý, a zaujímá kladné stanovisko vůči demokratickým a mírovým sílám, které vedou ke změnám. Nicméně je asi na místě připomenout a uznat, že po celých 30 let EU a Západ prezidenta Mubaraka podporovali. Je to stabilita, která byla pro EU vždy důležitá. Znamenala rovnováhu, dodávky ropy a kromě toho peníze, které přinášel obchod se zbraněmi. Nyní musí EU nalézt způsoby, včetně finančních opatření, jimiž posílí svou podporu osobám činným v občanské společnosti, a to nejen v Egyptě, ale i v dalších nedemokratických zemích Afriky a arabského světa.

Toto usnesení se nijak nezmiňuje o obchodu se zbraněmi, který kvete mezi zeměmi EU a Egyptem a dalšími nedemokratickými zeměmi, což považuji za jistý nedostatek. Obchod se zbraněmi musí dodržovat mezinárodní smlouvy o lidských právech a humanitární dohody.

  Miroslav Mikolášik (PPE). − (SK) Pane předsedající, Egypt je na počátku procesu demokratizace. Domnívám se, že všechny oběti, které během revoluce přišly o život, by měly být vykoupeny pozitivním pokrokem směrem k demokracii. Evropa by v tom měla Egyptu pomoci, a já věřím, že najdeme způsoby, jimiž Egyptu zabráníme v tom, aby se vydal totalitním směrem, například k extremistickému muslimskému militantnímu hnutí, které nerespektuje demokratická pravidla a jež by mohlo překazit demokratické volby a uplatnění občanské společnosti. Věřím, že Egypt bude i za těchto nových podmínek dodržovat mezinárodní dohody se svými sousedy, Izrael nevyjímaje, a že se stane společností, která se všemi občany, včetně nemuslimů a křesťanů, zachází spravedlivě.

Návrh usnesení B7-0129/2011

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, tento návrh usnesení je dalším významným krokem správným směrem, ale nic víc. Nicméně, jak navrhnul pan komisař Hahn, lidé nyní spíše hovoří o strategii pro oblast Podunají než o Podunajské strategii, neboť se nejedná pouze o vyčištění řeky – ač je to velmi důležité –, ale o spolupráci v rámci velkého regionu, který se rozprostírá z Bavorska a Bádenska-Württemberska přes bývalé Rakousko-Uhersko po velkou část Balkánu. Jsem rád, že na naši žádost se zapojily rovněž Čechy a Slovinsko, přestože na Dunaji přímo neleží.

Proto bych rovněž ocenil, kdyby se do budoucích projektů začlenily například hlavní železniční trať ze Štrasburku do Bratislavy a Budapešti, TEN 17 a další projekty, které se sice nenachází přímo na Dunaji, nicméně jej opakovaně protínají a pro oblast Podunají mají strategický význam. Vítám zejména články 36 až 40, které se zabývají kulturou a zapojením občanské společnosti, neboť bez nich by strategie pro oblast Podunají neměla šanci na úspěch.

Návrh usnesení B7-0101/2011

  Adam Bielan (ECR). - (PL) Pane předsedající, již po mnoho let je jasné, že právní systém v Rusku je nezřídka v rozporu s normami mezinárodních úmluv a lidských práv. Většina případů, které se řeší před Soudním dvorem a zde ve Štrasburku, je vedena proti Rusku. O nezávislosti ruských soudů tedy panují zásadní pochybnosti. Nedávné události, jako je proces s Michailem Chordorkovským a zatýkání demonstrantů, to jen dokládají. Záhadné vraždy a zbití lidé obraz Ruska coby země, v níž neplatí zákony, jen posilují.

Doufám, že návrh usnesení, jejž jsme dnes přijali, zástupcům orgánů Evropské unie umožní, aby tyto ožehavé otázky začali řešit v rámci diplomatických vztahů s Ruskem. Chtěl bych vyjádřit obavy ohledně ruských orgánů, jejich vztahu k dramatickému stavu lidských práv a omezení, která uplatňují na občanskou společnost. Vyzývám mezinárodní instituce, aby vyvinuly diplomatický tlak, kterým ruské orgány donutí k obnovení právního státu a k dodržování lidských a občanských práv v Rusku.

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, hlasoval jsem pro toto usnesení. Avšak odstavec 8 je kvůli kompromisům příliš nejednoznačný a nezávazný.

EU musí přijmout konkrétní opatření, jimiž doloží, že to s nutností skutečného zlepšení stavu právního státu v Rusku myslí vážně.

Je sice třeba pokračovat v hospodářských a politických vztazích, avšak zároveň by měl být státním úředníkům, kteří dle předpokladů nesou zodpovědnost za vážná porušení právních předpisů, vyslán jasný signál, že v hlavních městech či turistických letoviscích Evropy nejsou vítáni.

V této souvislosti nepovažuji oficiální pozvání prezidenta Medveděva do Evropského parlamentu za správné, a to do doby, než splní své sliby ohledně zlepšení stavu právního státu v Rusku.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, vítám skutečnost, že jsme k tomuto velmi důležitému tématu konečně přijali usnesení. Již mnoho let podrobně sleduji politický vývoj v Rusku a stav ruského právního státu. Nedávno, v září uplynulého roku, jsem měla možnost navštívit Rusko v rámci oficiální delegace podvýboru pro lidská práva.

V průběhu návštěvy jsem mohla z první ruky sledovat dodržování právního státu v Rusku, jelikož jsem se zúčastnila procesu s bývalým šéfem společnosti Jukos Michailem Chodorkovským a jeho obchodním společníkem Platonem Lebeděvem. Proces s Chodorkovským a Lebeděvem je nejviditelnějším příkladem mnoha případů selektivního uplatňování zásad právního státu v Rusku, což v důsledku znamená, že tam skutečný právní stát neexistuje. Chce-li Rusko být strategickým partnerem EU, musí se vydat cestou celkové modernizace. Jakýkoli plán modernizace neuspěje, nebude-li v Rusku jednoznačně prosazován právní stát.

  Bernd Posselt (PPE). - (DE) Pane předsedající, nepatrné známky počátků právního státu v Rusku se pomalu vytrácí a země nejenže nejde vpřed, ale dokonce se vrací zpět. Osoba, která za to nese odpovědnost, je Vladimir Putin. Ano, pan Putin je příčinou tohoto úpadku právního státu. Musíme si uvědomit, že on nepředstavuje řešení problému, spíše je jeho hlavní součástí. Prezident Medveděv musí dokázat – a zde souhlasím s panem Kelamem –, že není pouze okouzlující tváří pana Putina, o něco přívětivější tváří, ale že vynakládá úsilí na to, aby více upevnil právní stát v tomto členském státě Rady Evropy, který je koneckonců podle Evropské úmluvy o lidských právech povinen zajistit právní stát, a také, že je toho schopen.

V tomto ohledu musí náš přístup být velmi kritický; samozřejmě musíme zachovat dialog, ale stejně tak musíme zajistit existenci právního státu. Zcela skandální je, že soud, který odsoudil pana Chodorkovského, nyní veřejně prohlásil, že tento rozsudek byl vydán na příkaz Moskvy. To nemá s právním státem nic společného.

Návrh usnesení B7-0097/2011

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE). – (RO) Pane předsedající, hlasovala jsem pro tento návrh usnesení. Jeho konečné znění se však vůbec nezmínilo o roli politiky soudržnosti, a proto jsem spolu s kolegy z jiných politických skupin k tomuto usnesení podepsala pozměňovací návrh, o němž se dnes rovněž hlasovalo.

Strukturální fondy a základní zásady politiky soudržnosti, jako je integrovaný přístup, víceúrovňová správa a skutečné partnerství, jsou klíčovými prvky pro dosažení cílů strategie EU 2020, což však také znamená, že do ní rovněž musí být v plné míře začleněny. Souhlasím s tím, že potřebujeme ambiciózní sociální agendu, jejíž součástí bude boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Chceme-li však vytvářet udržitelná pracovní místa, musíme mít především konkurenceschopné hospodářství, a právě tuto úlohu plní politika soudržnosti. Budeme-li tedy politice soudržnosti nadále upírat pozornost, kterou si zaslouží, dočkáme se v nadcházejících letech pouze selhání strategie EU 2020.

  Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, škody způsobené finanční krizí budeme muset snášet ještě dlouho. Záchrannou brzdu, kterou jsme v reálném hospodářství museli zatáhnout kvůli finančním pochybením, je třeba uvolnit co nejrychleji, aby jednotný trh mohl pokračovat ve svém rozvoji.

Strategie Evropa 2020 nám nepřipadá jako nejvhodnější prostředek k zajištění růstu, který bychom potřebovali. Strukturální překážky – k nimž například patří nedostačující správa věcí veřejných, mezivládní metoda rozhodování v porovnání s metodou Společenství, cíle vycházející z percentuálních podílů a číselných údajů a podobající se těm, které byly stanovovány v někdejších sovětských pětiletkách, a programové prognózy, u nichž neexistuje jistota, že je někdo splní – mi připomínají všechna ta fiaska, jimiž jsme již prošli, přičemž Lisabonská smlouva nebude posledním z nich, aniž bychom si uvědomovali, že naší nejvyšší prioritou by mělo být vytváření pracovních míst a boj proti nezaměstnanosti.

Potřebujeme impulsy, úsilí a podněty, a to však bohužel v navrhované strategii nenalézám. Naším heslem se musí stát „uvolnit brzdu“, nicméně stejně tak je životně důležité stanovit pravidla, jimiž zabráníme vzniku nebo posílení monopolů a zajistíme, aby prospěch plynul lidem a hospodářství jako celku, nikoli nějakým finančním či politickým skupinám, které se umí prosadit bezohledněji než jiné.

Návrh usnesení B7-0114/2011

  Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, rychlý růst cen potravin se stal břemenem pro chudé v rozvojových zemích, kteří zhruba polovinu svých příjmů v domácnosti vynaloží na potraviny.

Vyžaduje to ucelenou reakci ze strany mezinárodního společenství. Je nezbytně nutné, aby se EU začala angažovat v otázkách celosvětového zabezpečení potravin. Usnesení, které jsme dnes odhlasovali, je prvním krokem správným směrem.

Usnesení prohlašuje, že právo na potraviny je základním lidským právem, a přidává několik užitečných doporučení. Potřebujeme však jít ještě dále a předkládat více návrhů. Prvky mezinárodních politik pro rozvojovou pomoc v rámci společné zemědělské politiky, které neodpovídají cíli zvýšit celosvětovou produkci potravin, je třeba s ohledem na respektování životního prostředí v největší možné míře, na bezpečnost potravin a na pracovní normy, změnit.

  Marek Józef Gróbarczyk (ECR). – (PL) Pane předsedající, i potraviny mají pro Evropskou unii strategický význam. Potraviny je třeba vyrábět, a tudíž jsou rovněž důležité pro pracovní trhy. Chtěl bych se především zaměřit na odvětví, které spolu s ostatními patří ke zdrojům potravin – rybaření. Rybářský průmysl dodává evropskému a stejně tak světovému trhu značné množství potravin. Evropská unie je však největším dovozcem produktů rybolovu z jiných částí světa. V Evropě může nadměrná liberalizace tohoto trhu vést k jeho zhroucení, a v důsledku až k úplné ztrátě tohoto zdroje potravin. Tomuto aspektu společné politiky je tedy třeba věnovat pozornost.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, toto je nesmírně důležité téma. V současné době na světě žije miliarda hladovějících lidí. Od doby, kdy si EU stanovila cíl vymýtit hlad a chudobu, se však reálná situace vyvíjí opačným směrem.

Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení a doufám, že vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, baronka Ashtonová, zařadí bezpečnost potravin a všechny s ní související aspekty k prioritám zahraniční politiky EU. Je zřejmé, že Parlament a celá EU by ji v tomto úsilí měly podpořit. Je důležité, aby lidé měli potraviny, aby si mohli dovolit je nakupovat a rovněž abychom zde v EU hovořili o nutnosti ukončit potravinové skandály.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, celá miliarda lidí ve světě trpí hladem. V roce 2008 vyvolalo zvyšování cen potravin nepokoje ve třiceti zemích. Nyní jsme v podobné situaci. Její další příčinou je všeobecná hospodářská krize, a nyní je více než dříve nutné vyvinout společné úsilí o nalezení spravedlivých způsobů rozdělení potravin v celosvětovém měřítku.

Ceny potravin rostou, avšak zisky zemědělců klesají. Na to bychom rovněž měli důrazně upozornit. V Evropské unii však bohužel často zapomínáme na to, že cílem společné zemědělské politiky je především všem evropským spotřebitelům zabezpečit dodávky vysoce kvalitních potravin za dostupnou cenu a zároveň zaručit zemědělcům slušnou návratnost. Nesmíme dovolit, aby byly odstraněny další nástroje, které regulují trh a udržují zásoby, včetně obilovin, na vysoké úrovni. Stejně tak je nezbytné zarazit spekulativní aktivity na trhu. Kapitálové skupiny odsuzují miliony lidí na celém světě k hladovění, a to je trestuhodné.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Pablo Zalba Bidegain (A7-0210/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož ochranná doložka zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod v případě, že se dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě –, že tím výrobnímu odvětví v Evropské unii, které je v přímém konkurenčním vztahu k dováženému produktu, může vzniknout újma. Proto se zavedením této ochranné doložky souhlasím a připomínám, že zásluhou Lisabonské smlouvy má Evropský parlament pravomoc spolurozhodování s Radou. Nedojde-li k uzavření dohody o volném obchodu s Korejskou republikou, měli bychom mít k dispozici efektivní regulaci, která poskytne určité záruky.

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem pro zprávu Zalby Bidegaina o dvoustranné ochranné doložce Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, neboť poskytuje přiměřenou ochranu při nárůstu obchodu s Koreou, jejž přineslo uzavření dohody o volném obchodu. Dvoustranný ochranný mechanismus Evropské unii umožní návrat k předchozím celním sazbám, pokud vznikne pouze riziko, že dohoda ohrozí náš průmysl. Tato dohoda o volném obchodu našemu průmyslu služeb a zemědělskému a zpracovatelskému průmyslu otevře lepší přístup na velký a stále rostoucí korejský trh.

  Antonello Antinoro (PPE), písemně. – (IT) Toto hlasování je velmi důležité pro novou mezinárodní obchodní strategii Evropské unie. Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou je ve skutečnosti prvním příkladem nové generace dohod, jejichž cílem je omezení obchodních i neobchodních překážek a rozšíření investičních příležitostí v partnerských zemích. Jakmile byla v říjnu roku 2009 podepsána, vzbudila vlnu nelítostné kritiky ze strany evropského automobilového průmyslu, který se cítil zásadním způsobem poškozen některými ustanoveními ve prospěch korejského partnera, především navracením cla.

Tyto obavy již byly částečně rozptýleny, v neposlední řadě díky práci, již Parlament odvedl na přípravě předloženého návrhu nařízení o ochranné doložce, které je připojeno k dohodě, a rovněž díky tomu, že vláda Jižní Koreje objasnila změny vnitřních předpisů pro emise oxidu uhličitého. Dnes jsme tedy potvrdili výsledek hlasování, které proběhlo ve Výboru pro mezinárodní obchod, a umožnili završení celého postupu, jelikož Rada s tím již vyjádřila souhlas.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Dne 23. dubna 2007 pověřila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Korejskou republikou, jejichž cílem bude uzavřít s Koreou Dohodu o volném obchodu. Dohoda zahrnuje dvoustrannou ochrannou doložku, která zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobný nebo přímo konkurenční produkt vznikne nebo začne hrozit vážná újma. Má-li být toto opatření funkční, musí být tato ochranná doložka začleněna do právních předpisů Evropské unie, a to nejen proto, že je zapotřebí upřesnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření, ale také proto, že je třeba určit práva zúčastněných stran. Připojený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady zřizuje právní nástroj pro provádění ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou. Chtěla bych zdůraznit, že legislativní záměr tohoto nařízení se musí omezit na provádění uvedeného nařízení a nesmí jednostranně měnit základní prvky, které jsou obsaženy v dotčené dohodě, nebo zavádět opatření, která by byla v rozporu se smyslem ujednání s Jižní Koreou. Například nelze změnit druh použitelných ochranných opatření, délku období, kdy je možné je uplatnit, nebo lhůtu, po kterou je možné uplatňovat ochrannou doložku.

  David Campbell Bannerman (ECR), písemně. − Britská strana UKIP chce, aby Spojené království vystoupilo z Evropské unie a přitom si prostřednictvím Dohody o volném obchodu s EU zachovalo přátelské obchodní vztahy, podobně jako je tomu v případě Švýcarska a Norska. Hlasoval jsem ve prospěch této dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, jelikož může posloužit jako vzor a šablona pro budoucí dohodu o volném obchodu se Spojeným královstvím a protože je dokladem skutečnosti, že bezcelního výhodného přístupu na trh EU lze dosáhnout, aniž by Spojené království (nebo Jižní Korea) muselo být součástí Evropské unie. A to platí pro Spojené království především, neboť by se stalo největším obchodním partnerem EU. Případná dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojeným královstvím by pravděpodobně pouze napodobila stávající dohody, které jsou s ním uzavřeny coby s členským státem EU, a tudíž by nemusela probíhat tak dlouhá jednání (např. ohledně snížení celních sazeb), jako tomu bylo v případě Jižní Koreje.

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. − Britská strana UKIP si přeje vystoupit z Evropské unie a přitom si prostřednictvím Dohody o volném obchodu uzavřené mezi Spojeným královstvím a EU zachovat přátelské obchodní vztahy, podobně jako je tomu v případě Švýcarska a Norska. Hlasoval jsem ve prospěch této dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, jelikož může posloužit jako vzor a šablona pro budoucí dohodu o volném obchodu se Spojeným královstvím a protože je dokladem skutečnosti, že bezcelního výhodného přístupu na trh EU lze dosáhnout, aniž by Spojené království (nebo Jižní Korea) muselo být součástí Evropské unie. Platí to především pro Spojené království, neboť je největším obchodním partnerem EU. Případná dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojeným královstvím by pravděpodobně pouze napodobila stávající dohody, které jsou s ním uzavřeny coby s členským státem EU, a tudíž by nemusela probíhat tak dlouhá jednání (např. ohledně snížení celních sazeb), jako tomu bylo v případě Jižní Koreje.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť dvoustranná ochranná doložka může dle mého názoru zaručit, že průmysl v Evropské unii, který vyrábí obdobný nebo přímo konkurenční produkt, nebude v důsledku liberalizace obchodu v Korejské republice poškozen. Tato doložka by rovněž měla mít funkci nástroje, jejž může evropský průmysl využít, bude-li potřebovat předejít vážným ztrátám nebo se přizpůsobit nepříznivým podmínkám, které vzniknou v důsledku nestálosti mezinárodního trhu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) V souvislosti se završením uzavření dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou Evropská komise vypracovala návrh nařízení o ochranné doložce, která má zajistit možnost opětovně zavést celní sazby v případě, že zvýšený dovoz některého produktu vážně ohrozí dané odvětví. Počet změn, které byly v návrhu Komise učiněny, odráží jistou míru nejasnosti ve znění návrhu, a stejně tak dokládá snahy poslanců chránit různé zájmy.

Doufám, že usnesení, které jsme dnes přijali, přispěje ke zlepšení původního textu, a že dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou naplní naše očekávání, totiž, že umožní výrazný nárůst obchodu mezi oběma trhy. Věřím tomu, že výše uvedená dohoda přinese ovoce a že ochrannou doložku – která bude, doufejme, jednoznačná a již bude možné kdykoli v případě potřeby účinně využít – nebudeme nikdy nuceni využít.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva se týká návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou. Tato dohoda byla uzavřena dne 15. října 2009 a obsahuje ochrannou doložku, která zaručuje možnost obnovit celní poplatky, zvýší-li se dovoz do takové míry, že by mohl poškodit průmyslové odvětví Evropské unie, které vyrábí konkurenční produkty. Má-li být možné toto opatření uplatnit, je nezbytné jej začlenit do právních předpisů EU. Doufám, že tato doložka bude účinná a že bude možné ji uplatnit s minimální mírou byrokracie. Vítám přijetí tohoto návrhu, neboť evropským společnostem přináší zvýšené záruky, a doufám, že Evropská unie bude pravidelně dostávat zprávy, díky nimž bude moci posoudit dodržování těchto ochranných mechanismů.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Náš postoj v hlasování o této zprávě by měl být posuzován s ohledem na silně negativní hodnocení, které jsme k podpisu této dohody o volném obchodu vyjádřili. Zavedení této doložky je především dokladem ničivých následků liberalizace a deregulace, jež tato dohoda podporuje. Kromě toho doložka neodstraní rizika, která dohoda přináší, ani obavy, jež vzbuzuje ohledně budoucnosti různých odvětví hospodářské činnosti, především v některých členských státech, jako je Portugalsko, a v regionech ve větší míře závislých právě na dotčených odvětvích. Hlavním cílem dvoustranné ochranné doložky je umožnit EU znovu uplatnit celní sazby doložky nejvyšších výhod, prokáže-li se, že liberalizace vyplývající z dohody by mohla průmyslovým odvětvím EU způsobit vážnou újmu.

Máme vážné pochybnosti o tom, zda tento mechanismus bude stačit na ochranu malých výrobců nebo malých a středních podniků, pro něž bude velmi těžké udržet se na liberalizovaném trhu nad vodou, a zda zabrání zničení jejich výrobní kapacity a následné ztrátě mnoha pracovních míst. Skutečnost, že ke zmírnění dopadů této dohody se uvažuje o možnosti využít prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, je skutečně příznačná. Řešení by mělo spočívat v tom, že budeme předcházet důsledkům, které nyní můžeme předpovědět, nikoli v tom, že budeme uvažovat o jejich nápravě touto cestou.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Hlasování, jímž Evropský parlament schválil zprávu Zalby Bidegaina o dvoustranné ochranné doložce, představuje důležitý krok pro dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou. Chtěla bych panu zpravodaji poděkovat za jeho zapojení do trojstranných jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí a zdůraznit význam těchto ochranných doložek pro evropské hospodářství. Umožňují dočasné navýšení celních sazeb, které mají chránit evropské hospodářství před nadměrným nárůstem dovozu. Tyto ochranné doložky zcela jednoznačně zastávám, a proto jsem hlasovala pro zprávu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) V průběhu dnešního zasedání tato sněmovna vyjádřila své stanovisko k dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou a přijala zprávu o dvoustranné ochranné doložce, která je součástí této dohody. Můj názor na tuto věc je pozitivní a to se odrazilo v mém hlasování. Zprávu jsem sice podpořil, to mi však nebrání v tom, abych nám všem poradil, že bychom měli věnovat větší pozornost zemědělskému odvětví. Není žádným tajemstvím, že Korea ponechala v platnosti některé zákony obsahující zásadní omezení co se týče zdraví rostlin, což do značné míry vyvíjí tlak na naše zemědělské výrobce. Bylo by přínosné tyto ochranné doložky aktualizovat i v tomto ohledu, jelikož zemědělský trh s Koreou nám sice přinese přibližně 1 miliardu EUR ročně, nicméně pravdou zůstává, že odstranění nebo alespoň omezení těchto překážek by nám umožnilo nejlepším možným způsobem hájit naše produkty a naše zemědělce. V opačném případě by se mohly v porovnání s jejich korejskými protějšky octnout ve znevýhodněném postavení.

  David Martin (S&D), písemně. − Toto nařízení vítám, jelikož do Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou začleňuje dvoustrannou ochrannou doložku, která zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobný nebo přímo konkurenční produkt vznikne nebo začne hrozit vážná újma. Má-li být toto opatření funkční, musí být tato ochranná doložka začleněna do právních předpisů Evropské unie, a to nejen proto, že je zapotřebí upřesnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření, ale také proto, že je třeba stanovit práva zúčastněných stran. Připojený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, pro nějž jsem hlasoval, zřizuje právní nástroj pro provádění ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (LT) Dne 23. dubna 2007 pověřila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Korejskou republikou, jejichž cílem bude uzavřít Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou. Dohoda byla následně dne 15. října 2009 podepsána. Dvoustranná ochranná doložka, která je součástí této dohody a jež zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobné nebo přímo konkurenční produkty vznikne nebo začne hrozit vážná újma, je velmi důležitá pro zachování zdravé konkurence, která nemá škodlivý dopad ani jednu ze zúčastněných stran.

Chceme-li však dosáhnout praktických dopadů, je nutné výše zmíněnou ochrannou doložku začlenit do právních předpisů Evropské unie, a to nejen proto, že je zapotřebí upřesnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření, ale také proto, že je třeba určit práva zúčastněných stran. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, o němž tu dnes jednáme, zřizuje právní nástroj pro provádění ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Dle mého názoru je dvoustranná ochranná doložka začleněná do dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou nedostatečná a nebude schopná se účinně vypořádat s katastrofálními a dramatickými důsledky, které přinese podpis dohody o volném obchodu. Touto dohodou budou vážně poškozena různá hospodářská odvětví, jako je textilní a zemědělský průmysl, a skutečnost, že bylo nutné zavést tuto doložku, je toho dokladem. Tento nástroj jsem tudíž nemohl podpořit, přestože mám pocit, že by mohl zmírnit malou část negativních důsledků podepsání dohody o volném obchodu, s nímž nesouhlasím, nicméně doložku považuji za nedostatečnou a neefektivní.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou zahrnuje dvoustrannou ochrannou doložku, podle níž lze znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodních toků dovoz některého výrobku zvýší na takovou úroveň – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím hospodářskému odvětví Evropské unie, které vyrábí obdobné nebo přímo konkurenční produkty, hrozí vážná újma. Zpráva obsahuje důležité návrhy, jejichž cílem je zajistit, aby tuto ochrannou doložku bylo možné uplatnit ve vážných situacích, kdy je nutné předejít zásadním poškozením průmyslu EU. Hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, je dle mého názoru důležitým nástrojem k obraně evropské produkce v odvětvích, jimž nyní hrozí nebezpečí ve formě vážných potíží v důsledku navýšení dovozu z Koreje. Tato situace, vyvolaná vstupem v platnost dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou, by měla zajistit postupné a úplné odstranění veškerých celních překážek, a to na oboustranném základě. Z toho důvodu jsem hlasoval pro tento návrh, neboť jeho přijetí je nezbytným předpokladem pro to, aby výše uvedená dohoda vstoupila v platnost podle původních plánů, tedy dne 1. července 2011. Zachování dohod o volném obchodu mezi dvěma stranami je pro navýšení produktů, které jsou vyráběny v Evropě, zcela klíčové.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože začlenění dvoustranné ochranné doložky do dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou považuji za velmi pozitivní. Doložka zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik – v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě – a za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobný nebo přímo konkurenční produkt vznikne nebo začne hrozit vážná újma. Doufám, že konečný návrh tohoto mechanismu bude jednoznačný a že jeho provádění bude snadné a obejde se bez byrokracie. Doufám, že Evropská komise bude provádění této dohody sledovat a kontrolovat dodržování jejího ochranného mechanismu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − S velkým politováním konstatujeme, že poslanci Evropského parlamentu tuto spornou obchodní dohodu zcela nekriticky schválili. Dalekosáhlá dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou vytváří nebezpečný precedens pro budoucí obchodní politiku EU, jelikož jde daleko nad rámec pouhého odstranění cel a zahrnuje rozsáhlá opatření pro přístup na trh, a to na úkor sociálních a ekologických norem.

K těm ohavnějším ustanovením této dohody patří to, že se EU podařilo dotlačit Koreu k přizpůsobení svých pravidel pro emise CO2 z vozidel, aby evropské automobilky mohly do Koreje více vyvážet automobily s vysokou spotřebou. Tato rána pod pás, kterou Evropská unie Koreji zasadila, podrývá ekologickou integritu pravidel pro emise z vozidel v Koreji a nelze ji označit jinak než za skandální. Ještě horší je, že se EU snaží tuto ekologickou mezeru navléct tak, aby opozdilci z evropského automobilového průmyslu mohli na korejském trhu „spravedlivě konkurovat“ menším, čistším a účinnějším korejským automobilům.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Tuto zprávu jsem podpořila, neboť se domnívám, že dvoustranná ochranná doložka Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou je efektivním nástrojem pro obranu evropské produkce. Ve skutečnosti se však předpokládá, že dnem, kdy tato dohoda vstoupí v platnost, tedy v červenci tohoto roku, vzniknou na evropském vnitřním trhu potíže. Postupné odstraňování celních bariér na dvoustranném základě způsobí výrazný nárůst dovozu z Koreje. S potěšením mohu poznamenat, že zvláštní opatření bude možné zavést i tehdy, dojde-li ke zvýšení dovozu do Evropy jen izolovaně v určitých oblastech. Toto ustanovení navazuje na italský požadavek, aby byla zavedena skutečná „regionální ochranná doložka“, která by byla použitelná pouze v určitých regionech Evropské unie. O tom, že bychom se v současné době vyhnuli mezinárodnímu trhu, můžeme už jen snít: je to nejen nemožné, ale rovněž škodlivé. Chceme-li se však mezinárodnímu trhu otevřít, pak pouze za předpokladu, že tento proces bude vyvážený a postupný a zohlední vnitřní požadavky Evropské unie. Prioritou v Evropě nadále zůstává ochrana pracovních míst a kvalita výrobků uváděných na trh. Hospodářské vztahy, které budou ve prospěch obou stran, lze vybudovat pouze tehdy, budou-li dodržena tato základní kritéria.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Stavíme se ve prospěch dvoustranné ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, jelikož zmírňuje škodlivé dopady tohoto nástroje. Cílem tohoto ustanovení je zajistit možnost pozastavit nebo opětovně použít celní sazby, hrozí-li, že by liberalizace obchodu vážně poškodila náš průmyslový systém.

Ochrannou doložku lze uplatnit pouze po dobu maximálně 10 let od zrušení celních sazeb. Zavedení této doložky nás samozřejmě nepřimělo k tomu, že bychom změnili naše hlasy proti znění dohody o volném obchodu, která našim podnikům tak jako tak způsobí vážné ekonomické škody.

  Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem Dohodu o volném obchodu mezi EU a Koreou, a stejně tak jsem hlasovala ve prospěch návrhu nařízení, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka začleněná do dohody. Dle mého názoru je to zásadní dodatek dohody, jelikož zaručuje možnost opětovně zavést celní poplatky v případě, že dojde ke škodlivému nárůstu dovozu určitého produktu, a v tomto smyslu reaguje na obavy, které jsme vyjádřili v průběhu rozprav vedených před uzavřením dohody v září roku 2009. O opětovné uplatnění doložky nejvyšších výhod mohou požádat členské státy, Evropský parlament nebo evropská sdružení zastupující dotčené odvětví, což společnostem zaručí skutečnou příležitost na novou situaci reagovat.

Zpráva: Ivailo Kalfin (A7-0019/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro toto nařízení, a to kvůli prvkům začleněným do nového rozhodnutí. Evropská investiční banka může investovat do projektů, které mají pro EU zásadní význam: zejména do oblastí boje proti změně klimatu, rozvoje sociálních, hospodářských a ekologických infrastruktur a rozvoje místního podnikatelského odvětví. Dalším prvkem tohoto nařízení, jejž považuji za významný, je skutečnost, že EIB může posílit přítomnost EU v partnerských zemích prostřednictvím přímých zahraničních investic, jimiž přispívá na podporu technologií a předávání znalostí. Nicméně považuji za vhodné provádět každoroční hodnocení dostupnosti půjček, jimiž by se podpořila transparentnost a urychlily by se byrokratické postupy. Stručně řečeno, EIB může efektivně přispívat k cílům rozvojové spolupráce EU. Spravedlivé a vyvážené přerozdělení finančních prostředků v jednotlivých regionech má rozhodující význam. Malé a střední podniky by měly představovat dobrý způsob, jak stimulovat hospodářství a bojovat proti nezaměstnanosti.

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem proti zprávě pana Kalfina o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Nejsem přesvědčená o tom, že úroveň transparentnosti při poskytování půjček malým a středním podnikům prostřednictvím zprostředkovatelských finančních institucí, je dostatečná. Nestačí mi, že pouze EIB je obeznámena s tím, ke komu se tyto finanční prostředky dostanou. Jedná se o velmi vysoké úvěry, které jsou údajně využívány k prosazení politiky EU v zahraničí, a daňový poplatník, který je vlastně konečným ručitelem, má právo vědět, kdo jsou jejich příjemci. Některé úvěry skutečně jdou na dobročinné účely, avšak v současné době musí daňový poplatník vědět, co se děje v jeho jménu a z jakého důvodu.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tento dokument, jelikož považuji za důležité, aby EU podpořila EIB v úsilí o rozšíření financování investičních projektů ve třetích zemích za účelem dosažení cílů zahraniční politiky Evropské unie. Uvolnění mandátu ve výši 2 miliard EUR na financování opatření k boji proti změně klimatu přináší významný potenciál pro podporu zemí Východního partnerství, jako je Moldavská republika. Moldavská republika je nejchudší zemí Evropy a každým rokem se potýká s vážnými škodami způsobenými záplavami, což s sebou nese značné ztráty. V tom se tedy rozvoj projektů EU v tomto státě dokonale shoduje s prioritou Unie vymýtit chudobu. Kromě toho musíme podporovat úsilí o provedení reforem, které tato země nedávno zahájila. Současně, v souladu s čl. 21 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, je jedním z hlavních cílů zahraniční politiky Evropské unie nezávislost. Energetickou nezávislost EU zaručí realizace projektu Nabucco. Je tudíž klíčové, abychom rozvíjeli hospodářské a politické vztahy s hlavními dodavateli, jimiž je Irák, Ázerbájdžán a Turkmenistán, a toto rozhodnutí k tomu přispívá.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Cílem tohoto rozhodnutí je zachovat mandát Evropské investiční banky, zejména pokud jde o záruku ze strany Evropské unie na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Podle tohoto rozhodnutí je mandát EIB rozšířen i z hlediska jejích kompetencí a jsou do něj začleněny nové prvky, jejichž cílem je zaměřit činnosti EIB na investice do projektů podporujících boj proti změně klimatu, rozvoj sociální a hospodářské infrastruktury, infrastruktury v oblasti životního prostředí, místního soukromého sektoru, a zejména rozvoj malých a středních podniků. Chtěl bych, aby EIB pokračovala ve vynikající práci, kterou doposud odváděla a v jejímž rámci podporovala řadu projektů realizovaných od doby svého založení.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva pojednává o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Mandát Evropské investiční banky vyprší v říjnu. Kromě svého poslání financovat projekty v rámci Evropské unie uskutečňuje Evropská investiční banka od roku 1963 finanční operace v regionech mimo Evropskou unii, a tím přispívá k podpoře vnějších politik EU v oblasti politiky soudržnosti a rozvojové politiky. Z toho důvodu a s cílem předejít vzniku vakua po říjnu roku 2011 zahájily dotčené strany sérii schůzek zaměřených na dosažení shody, která by mohla být přijata Evropským parlamentem a jež by umožnila nepřerušené navázání podpory poskytované EIB i po tomto datu. Souhlasím s tímto návrhem, neboť odráží lepší spolupráci mezi EU a EIB; přispívá k boji za vymýcení chudoby; stimuluje malé a střední podniky a rovněž místní komunity; přináší vyšší míru transparentnosti; podporuje řádné postupy v rámci EIB, zvyšuje financování projektů v oblasti boje proti změně klimatu; a zaručuje, že země, které nevěnují pozornost otázkám životního prostředí, nebudou způsobilé.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Cílem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady je poskytnout Evropské investiční bance záruku Evropské unie na případné ztráty z úvěrů a záruk na projekty mimo EU. V současné době jsou tyto projekty EIB realizovány v mnoha zemích na různých kontinentech a soustředí se na rozvojovou spolupráci a pomoc. Jsou-li tyto projekty a jejich cíle spojeny se skutečnou spoluprací a zohledňují-li zájmy, priority a specifické podmínky v zemích, kde probíhají, samozřejmě si jich vážíme. Financování projektů zaměřených na místní rozvoj je vskutku pozitivní, avšak nemůžeme jinak než vyjádřit ostrou kritiku k tomu, co jednoznačně vyplývá ze článku 1 – k pokusu podmínit poskytnutí finančních prostředků dodržováním hlavních zásad evropské vnější politiky nebo jim financování podřídit, připisovat druhořadý význam skutečným rozvojovým potřebám třetích zemí, omezit jejich pravomoci v oblasti správy a dalších legitimních možností, zasahovat do politických rozhodnutí, vyvíjet nátlak a ohrozit jejich suverenitu a nezávislost.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasování o této zprávě o financování projektů EIB mimo Evropskou unii využiji k tomu, abych odsoudil velmi závažnou skutečnost, na niž upozornili evropské loděnice: jedna veřejná banka poskytuje finanční prostředky na stavbu lodí v Koreji skrze loděnici, jejíž ceny jsou na nejnižší možné úrovni a která byla před několika lety zachráněna z veřejných prostředků. Skutečnost, že Evropská investiční banka prostřednictvím svých úvěrů a záruk podporuje vnější politiky Unie, se nemusí zdát tolik nelogická, nicméně zcela nepřijatelné je to, že podkopává evropské hospodářské zájmy a přispívá k deindustrializací našich zemí. Komise a členské státy na to musí reagovat.

  Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Evropská investiční banka (EIB) od roku 1963 uskutečňuje finanční operace mimo EU – kromě svého základního poslání financovat investice v EU – na podporu cílů vnějších politik EU zejména v oblasti rozvojové spolupráce. Cílem navrhované záruky EU na období 2011–2013 je umožnit EIB financování investic mimo EU, aniž by to mělo nepříznivý dopad na její úvěrovou bonitu. Dále návrh obsahuje několik nových prvků, jako je například aktivace doplňkového mandátu ve výši 2 miliard EUR určeného na boj proti změně klimatu, což plně sleduje strategii Evropa 2020, zavedení nových horizontálních cílů či rozšíření okruhu zemí pro úvěry EIB. Návrh obsahuje i požadavky na vyšší transparentnost, hodnocení konkrétních výsledků a úlohu Evropského účetního dvora při provádění auditu předmětných transakcí. Návrh správně obsahuje i ujednání, aby EIB v dané oblasti jednala v souladu se zásadami účinnosti pomoci dle Evropského konsensu o rozvoji, jakož i článku 208 Smlouvy o fungování EU, Pařížského prohlášení z roku 2005 a též Akkerského akčního programu z roku 2008. Celkově se domnívám, že předložená zpráva kolegy Ivaila Kalfina představuje podrobnou analýzu dané problematiky, odkazuje na relevantní legislativu EU a obsahuje též i relevantní doporučení v oblasti kontroly efektivity navrhované záruky, a proto ji doporučuji schválit v navrhovaném znění.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Kalfina o novém vnějším mandátu Evropské investiční banky (EIB), díky němuž bude do konce roku 2013 navýšen její rozpočet z 27,8 miliard EUR na 29,567 miliard EUR a její pole působnosti bude rozšířeno na činnosti v oblasti změny klimatu a prosazování rozvojových cílů v zemích mimo EU. Domnívám se, že pozornost EIB by se měla více zaměřit na sociální problémy a budování kapacit v zemích, kde působí.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie poskytuje Evropské investiční bance rozpočtovou záruku na krytí rizik politické nebo státní povahy v souvislosti s úvěry a zárukami EIB na operace spojené s projekty mimo EU. Záruka EU je účinným prostředkem, jímž lze spojit rozpočtové prostředky EU s vlastními zdroji EIB a zároveň zajistit, že nebude ovlivněna finanční bonita EIB.

Při uskutečňování svého mandátu zaznamenala EIB významný pokrok: rozšířila svou koordinaci s Komisí a přesměrovala zaměření svých činností na podporu politických cílů EU. Rozvoj vnější činnosti EIB se nyní bude muset projevit v tom, že se zvýší objem půjček, zlepší se jejich kvalita a dojde k diverzifikaci jejich příjemců (místních orgánů).

Je nutné EIB neprodleně svěřit dodatečný mandát k poskytnutí 500 milionů EUR určených na financování mikroúvěrů, aby se ve způsobilých zemích zlepšil přístup nejchudších vrstev k bankovnímu financování. Co se týče interní organizace, EIB by měla být postupně podněcována k převedení veškerých svých vnějších činností na pobočky podle geografického kritéria, aby se lépe přizpůsobila specifickým podmínkám každé oblasti a lépe podporovala účast partnerských zemí.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) EIB nesplnila minimální podmínky, jimiž by nás ujistila, že její investice budou zodpovědné z hlediska sociálního, ekologického a stejně tak etického. Zdá se, že Komisi nijak neznepokojují opakované skandály s financováním exteritoriálních poboček, pokud se to, stejně jako v případě Libye, finančně vyplatí – a obdobně je tomu s diktaturami. Co se týče ekologických a sociálních problémů, tato zpráva je zcela opomíjí. Navrhuje, abychom podporovali zhoubné projekty typu Desertec a Invest ve Med. Hlasoval jsem proti tomuto dokumentu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Kromě svého základního poslání financovat investice v Evropské unii uskutečňuje Evropská investiční banka od roku 1963 finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU, což jí umožňuje doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí. Touto činností EIB přispívá k dosažení obecných zásad a politických cílů Evropské unie, včetně rozvoje třetích zemí, a k prosperitě Unie za změněných globálních ekonomických podmínek.

Činnosti EIB na podporu vnějších politik Unie musí být nadále prováděny v souladu se zásadami řádných bankovních postupů.

S cílem podpořit vnější činnost EU a umožnit EIB financovat investice mimo EU, aniž by to mělo nepříznivý dopad na úvěrovou bonitu EIB, využívala většina jejích operací ve vnějších regionech rozpočtovou záruku EU spravovanou Komisí. Tato dodatečná záruka umožňuje EIB pokračovat ve své investiční politice, což je pro světovou ekonomiku velký přínos.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropská investiční banka financuje, s cílem podpořit zahraniční politiku EU, rovněž projekty mimo území EU, jako například v oblasti rozvojové spolupráce. V roce 2009 byl zřízen záruční fond, který je určen k zajištění likvidity EIB v případě neschopnosti splácet. Proběhlo posouzení a hodnocení a následně byl rozšířen seznam zemí způsobilých pro financování EIB a rovněž byl odpovídajícím způsobem úpraven finanční rámec. Nemohu v plné míře souhlasit se všemi navrženými pozměňovacími návrhy, a proto jsem se zdržel hlasování.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva se týká návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. EIB ve skutečnosti financuje i projekty v regionech mimo EU, a tím přispívá k realizaci cílů vnější politiky EU v oblasti vnější soudržnosti a rozvojové politiky. Návrh odráží lepší spolupráci mezi EU a EIB; přispívá k boji za vymýcení chudoby; stimuluje malé a střední podniky a rovněž místní komunity; přináší vyšší míru transparentnosti; podporuje řádné postupy v rámci EIB, zvyšuje financování na projekty v oblasti boje proti změně klimatu; a zaručuje, že země, které nevěnují pozornost otázkám životního prostředí, nebudou způsobilé. Hlasuji pro tuto zprávu a podporuji posílení vnějších úkolů EIB, ale přála bych si, aby je v zájmu zachování demokratické legitimity činností EIB doplnil zesílený dohled ze strany Parlamentu. EIB by proto měla rozšířit informace, které Parlamentu poskytuje o všech aspektech svého mandátu, od celkové politiky po praktické uplatňování, včetně vyhodnocení dodržování kritérií v sociální, environmentální a lidskoprávní oblasti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Článek 208 Lisabonské smlouvy stanoví, že EU „přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“. Účelem tohoto závazku EU je vyhnout se politikám, které by oslabovaly její chvályhodnou činnost v oblasti rozvojové spolupráce, a napříč politickým spektrem přijímat kroky ve prospěch rozvojových zemí. Tato zásada se uplatňuje na všechny orgány EU, včetně EIB. Převážná většina zemí způsobilých na základě mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím jsou rozvojové země. V důsledku toho by se měly základní cíle mandátu EIB pro třetí země výslovně zaměřovat na snižování chudoby. Kromě toho musí EIB sladit svou vnější činnost s Evropským konsensem o rozvoji.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, jelikož jsem přesvědčena, že upozorňuje na téma, které se ve zpravodajství objevuje velmi zřídka. Kromě svého základního poslání financovat investice v rámci Evropské unie uskutečňuje Evropská investiční banka finanční operace mimo Evropskou unii na podporu vnějších politik EU. Umožňuje to doplnit rozpočtové prostředky EU dostupné vnějším regionům o finanční sílu EIB ve prospěch přijímajících zemí. Touto činností přispívá EIB k dosažení obecných zásad a politických cílů Evropské unie, včetně rozvoje třetích zemí, a k prosperitě EU za změněných globálních ekonomických podmínek. Činnosti EIB na podporu vnějších politik Unie musí být nadále prováděny v souladu se zásadami řádné bankovní praxe.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Cílem dokumentu, o němž jsme dnes v Evropském parlamentu jednali a hlasovali, je zajistit poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a záruk na projekty mimo Evropskou unii. Horní hranice, která byla EIB v rámci této záruky stanovena, činí 27,8 miliardy na zbývající část stávajícího období, tedy 2007–2013.

Kromě tohoto aspektu usiluje návrh Parlamentu o některé změny, jejichž cílem by bylo zdokonalit práci EIB mimo EU, k čemuž například patří uvolnění 2 miliardy EUR na boj proti změně klimatu. Parlament navrhl další nová opatření, jako je zlepšení přístupu malých a středně velkých podniků k financování EIB, zvýšení transparentnosti jejích operací a zavedení větší flexibility pro investice rizikového kapitálu. Dalším cílem je nahradit současný systém regionálních cílů programem cílů horizontálních a aktivovat mandát EIB pro vztahy se třetími zeměmi, jako je Island, Libye, Irák a Kambodža.

Podporuji postoj Evropského parlamentu a vnější činnosti EIB, nicméně chtěl bych zdůraznit politováníhodnou skutečnost, totiž, že v případě přímé konkurence často financování projektů mimo Evropskou unii poškozuje konkurenceschopnost v rámci EU.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Skrze poskytování finančních prostředků v zemích mimo Unii přispívá Evropská investiční banka k realizaci zahraniční politiky EU. Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Kalfina, jelikož jsem velmi uvítala skutečnost, že vyčleňuje 2 miliardy EUR na oblast zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a že rovněž vyjadřuje podporu malým a středně velkým podnikům. Zpráva dále vyzývá k přijetí komplexních závazků v oblasti poskytování informací a zajišťování transparentnosti ve vztahu k občanům, Parlamentu a Komise. Dále byla vzata v potaz práva Parlamentu, což rovněž považuji za naprosto nezbytné.

  Anna Záborská (PPE), písemně. − (SK) Evropská unie nese závazek k solidaritě, který vychází přímo z našeho křesťanského dědictví. I ti, kteří by chtěli křesťanství vyloučit z veřejného prostoru, uznávají, že se EU musí podílet na rozvojové pomoci. Tato solidarita je však přímo odvozena od křesťanského učení o důstojnosti každé lidské bytosti a od morální povinnosti pomáhat potřebným. Evropská investiční banka se stala důležitým nástrojem, jejž může Unie využít k vymýcení chudoby v méně rozvinutých regionech. Jako taková musí na prvním místě poskytovat pomoc, a k tomu účelu je třeba mít k dispozici finanční záruky. Na druhou stranu by měla zůstat bankou, tedy institucí, která svěřené prostředky nevynakládá, ale efektivně investuje. Hlasovala jsem tedy ve prospěch zprávy o poskytnutí záruky Evropské investiční bance.

Doporučení: Robert Sturdy (A7-0034/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto doporučení, neboť jihokorejský trh nabízí nové obchodní příležitosti, v neposlední řadě v oblasti zemědělství a služeb. V současné době představuje Jižní Korea jeden z nejvýnosnějších vývozních trhů pro zemědělce EU, přičemž roční obrat přesahuje 1 miliardu EUR. Co se týče služeb, konkrétně v oblasti financí, práva, telekomunikací, životního prostředí a námořní dopravy, odhaduje se, že objem transakcí naroste o 70 %. Dohoda o volném obchodu kromě toho stanovuje efektivní a jednoznačný ochranný mechanismus v zájmu odvětví EU, což přispívá k růstu evropského průmyslu.

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasoval jsem pro doporučení pana Sturdyho k uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, jelikož podpoří trh a přináší výhody Spojenému království a dalším šestadvaceti evropským národům. Nejdůležitější součástí této dohody je ochranná doložka a pokud by nebyla součástí dohody, nemohl bych pro ni hlasovat. Dvoustranný ochranný mechanismus Evropské unii umožní návrat k předchozím celním sazbám, pokud nastane pouze riziko, že dohoda ohrozí náš průmysl. Tato dohoda našemu průmyslu služeb a zemědělskému a zpracovatelského průmyslu otevře lepší přístup na velký a stále rostoucí korejský trh.

  Antonello Antinoro (PPE), písemně. – (IT) Toto hlasování je velmi důležité pro novou mezinárodní obchodní strategii Evropské unie. Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou je ve skutečnosti prvním příkladem nové generace dohod, jejichž cílem je omezení obchodních i neobchodních překážek a rozšíření investičních příležitostí v partnerských zemích. Jakmile byla v říjnu roku 2009 podepsána, vzbudila vlnu nelítostné kritiky ze strany evropského automobilového průmyslu, který se cítil zásadním způsobem poškozen některými ustanoveními ve prospěch korejského partnera, především navracením cla.

Tyto obavy již byly částečně rozptýleny, v neposlední řadě díky práci, již Parlament odvedl na přípravě předloženého návrhu nařízení o ochranné doložce, které je připojeno k dohodě, a rovněž díky tomu, že vláda Jižní Koreje objasnila změny vnitřních předpisů pro emise oxidu uhličitého. Dnes jsme tedy potvrdili výsledek hlasování, které proběhlo ve Výboru pro mezinárodní obchod, a umožnili završení celého postupu, jelikož Rada s tím již vyjádřila souhlas.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou přinese okamžitý všeobecný přínos pro řadu hospodářských odvětví v EU, avšak současně zviditelní zranitelnost některých dalších odvětví. Dále striktně určuje postupy řešení sporů a poskytování ochrany a zaručuje sledování, jehož cílem je zajistit evropským společnostem dostatečnou úroveň bezpečnosti. Korejský trh jednoznačně nabízí zboží a službám EU významné příležitosti, ale kvůli vysokým clům a drahým necelním překážkám zůstal až doposud značně uzavřen. Tato dohoda úspěšně a rychle odstraní vývozní cla ve výši téměř 2 miliard EUR, která jsou ročně vybírána od vývozců průmyslových a zemědělských produktů z Evropské unie. Díky tomu bude v několika hospodářských odvětvích dosaženo okamžitých a podstatných úspor. U odvětví zemědělství a služeb jsou výhody ještě více nasnadě, neboť Korea patří k nejvýznamnějším trhům pro zemědělce z Evropské unie v celosvětovém měřítku, přičemž roční prodeje zde dosahují 1 miliardy EUR. Za těchto okolností mi nezbývá než přivítat skutečnost, že Evropský parlament přijal dohodu mezi EU a Koreou, a vyjádřit naději, že v budoucnosti budeme mít takových dohod o volném obchodu co nejvíce, počínaje Kanadou přes USA a konče zeměmi BRIC.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Jižní Korea je pro vývoz z Evropské unie čtvrtým nejdůležitějším trhem mimo Evropu. Evropští vývozci však v úsilí o uvedení svých výrobků na trh této země naráželi na celní bariéry a regulační překážky. Stávající dohoda o volném obchodu je v porovnání s předchozími dohodami, které Unie uzavřela, nejucelenější, ruší poplatky u téměř všech produktů a rozšiřuje škálu služeb, na něž se vztahuje. Je ve všech směrech pozitivní a oběma stranám umožňuje vytvořit významné zisky. Očekává se, že vývoz z EU do Jižní Koreje stoupne o více než 80 %. Doufám, že evropské společnosti, a především společnosti pocházející z mé země, budou moci využít příležitostí, které z otevření tohoto trhu vzejdou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Před třemi lety přijal Evropský parlament usnesení, jehož cílem bylo zlepšit přístup evropského podnikatelského odvětví na zahraniční trhy. Nyní postupujeme dále a jsme vyzýváni k přijetí dohody o volném obchodu, díky níž je společnostem Evropské unie prakticky zajištěn přístup na jihokorejský trh – který, jak je nám známo, je pro Evropu důležitý – a to skrze zvýšení vývozů a následné vytváření nových pracovních míst. Dohoda je první z řady obchodních dohod, které jsou uzavírány po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a rovněž první, v jejímž rozhodovacím procesu jsou použity pravomoci spolurozhodování, a tudíž představuje významnou inovaci co se týče bilaterálního dodržování norem Mezinárodní organizace práce (ILO) a právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, transparentnosti státní podpory a uplatňování trvale udržitelného rozvoje. Přijetí této zprávy vítám, jelikož Evropské unii přináší řadu nových příležitostí – které byly dříve nedostupné kvůli uplatňovaným celním sazbám – a hájí obchodní zájmy s přidanou hodnotou „ochranné doložky“, jinými slovy s možností opětovného zavedení celních poplatků.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT ) Hlasovali jsme proti této zprávě a se znepokojením sledujeme skutečnost, že byla přijata. Mnohokrát jsme v Parlamentu ostře odsoudili skutečnost, že liberalizace světového obchodu bude mít v řadě hospodářských odvětví, zejména v některých členských státech, jako je Portugalsko, a v regionech, které jsou na těchto odvětvích závislé, katastrofální následky. V této souvislosti máme obavy zejména o následující odvětví: textil, automobily a jejich součástky, elektronika. Dohoda však zahrnuje i zemědělské produkty a podporuje intenzivní, ekologicky neudržitelné modely výroby; ty jsou v rozporu s místní produkcí a spotřebou, jichž je třeba k zajištění potravinové soběstačnosti a bezpečnosti. Máme před sebou nejrozsáhlejší dohodu o volném obchodu, již Evropská unie kdy uzavřela a která má nyní posloužit jako první krok v uzavírání „nových dvoustranných obchodních dohod nové generace“.

Analýzy, které k těmto dohodám vypracovává Komise, se vždy týkají milionů EUR ve prospěch ekonomických skupin a nadnárodních společností. Je důležité, aby se analýzy zmínily i o počtu pracovních míst, jejichž ztrátu zpravodaj považuje za nevyhnutelnou; o počtu malých a středně velkých podniků, které již zbankrotovaly; ba dokonce o počtu tun emisí CO2, které byly v důsledku těchto dohod vypuštěny do ovzduší kvůli nárůstu toků energie a zboží. Je zajímavé sledovat, kam se v těchto případech poděly proslulé závazky EU v oblasti životního prostředí/klimatu...

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o ochranné doložce, která je součástí dohody o volném obchodu s Koreou, přestože její ochrana se nezdá dostatečná a její uplatňování vypadá nejistě. Na druhou stranu jsem hlasoval proti dohodě jako takové. Otevření hranic pro dovoz výrobků, které přímo konkurují našim výrobkům, aniž bychom měli zajištěnou ochranu, je sebevražedné, zejména v automobilovém průmyslu. Ve vysvětlujícím prohlášení ke zprávě pana Sturdyho se tvrdí, že to bude mít jen minimální vliv na zaměstnanost, avšak jedním dechem se v ní hovoří o očekávání rozsáhlé mobilizace všech nástrojů Evropské unie s cílem zmírnit dopad ztrát pracovních míst, v čemž je zcela zjevný rozpor a což vyznívá velmi cynicky.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Skutečnost, že poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zprávu pana Sturdyho, vysílá jasný signál. Dnes jsme velkou většinou schválili nejrozsáhlejší dohodu o volném obchodu, kterou kdy EU uzavřela. Znamená to jasné ANO evropskému hospodářství a jasné ANO Evropě, která se stane základnou pro hospodářskou činnost. Výhody jsou zřejmé: 1,6 miliard EUR ušetřených na celních poplatcích a 19 miliard EUR díky navýšení objemu obchodu. Především odvětví zemědělství se může těšit na úspory na clech ve výši 380 milionů EUR. Našim tuzemským zemědělcům se tím otevírají nové vývozní příležitosti. Hlasovala jsem ve prospěch vstupu dohody o volném obchodu v platnost.

  David Martin (S&D), písemně. − Srdečně vítám schválení dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou. Očekává se, že v následujících 20 letech se díky ní dvakrát navýší dvoustranný obchod. Dovozní cla budou u 98 % všech výrobků zrušena a v průběhu příštích pěti let budou odstraněny další necelní překážky. Dohoda obsahuje důležité sociální, pracovní a ekologické normy, a já doufám, že jejich dodržování bude pozorně sledováno.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) K mému zastávanému postoji a s přihlédnutím k procesu přípravy Dohody o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou provázenému řadou obav i očekávání nejen dotčených průmyslových odvětví doplňuji následující. Zavedená dlouholetá obchodní pravidla jsou tímto mezi EU a Korejskou republikou výrazně změněna. Posoudit jejich dopad bude reálné až v delším časovém horizontu. Teprve výsledky a propočty po delším časovém úseku ukážou stav uvažované ekonomické prosperity všech účastníků této dohody, deklarované oboustranné zlepšení obchodní bilance či přispění ke zlepšení sociální situace.

Celkové množství a rozmanitost vzájemně obchodovaných produktů nedílně spojených s jejich certifikovanou kvalitou a prokazatelným místem původu je nutné pravidelně, koordinovaně a pečlivě sledovat a vyhodnocovat. Případné přímé uplatnění uvedených ochranných mechanismů vyplývajících ze dvoustranné ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou by bylo velmi citlivým tématem a výsledek by mohl být v rozporu s euforií předcházející přijetí této dohody.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Tato dohoda o volném obchodu má podnikům z EU v nejrůznějších hospodářských odvětvích zajistit rozsáhlý a širší přístup na jihokorejský trh prostřednictvím řady nebývalých liberalizací cel.

Jakožto první krok v nové generaci dvoustranných dohod o volném obchodu obsahuje dohoda důležité inovace, například kapitolu o udržitelném rozvoji, která zavazuje obě smluvní strany k dodržování základních pracovněprávních norem Mezinárodní organizace práce, vytváří systém pro řešení stížností ohledně neplnění předpisů založený na vzájemném hodnocení a zřizuje i několik pracovních skupin a monitorovacích výborů pro zajištění kvalitního provádění dohody a řešení sporů.

Vítám tuto dohodu o volném obchodu, jelikož je nejucelenější dohodou, kterou kdy Evropská unie uzavřela.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Odmítám vytvoření dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou a přistupuji k němu jen s politováním, jelikož tato dohoda patří k nejdůležitějším obchodním dohodám, které EU v uplynulých letech podepsala, a já se domnívám, že prohlubuje negativní důsledky celosvětové liberalizace obchodu a slouží multimilionářským zájmům velkých evropských nadnárodních společností, aniž by brala v potaz vážné hospodářské, sociální, pracovní a environmentální dopady toho, že dohoda bude uzavřena za stávajících podmínek. Z toho důvodu, jak zpravodaj uznává, tato dohoda tisícům zaměstnanců přinese nevratnou zkázu řady pracovních míst v Evropě, a to ve velmi choulostivých hospodářských a strategických odvětvích, jako je zemědělství nebo textilní průmysl. Co se týče nutnosti přejít na potravinovou soběstačnost a bezpečnost, tato dohoda je dalším krokem zpět, a tudíž je nutné, aby se EU jednoznačně zavázala k podpoře místních trhů a zemědělských produktů. Tato dohoda nutí evropské zemědělce, aby se pokoušeli konkurovat dováženým zemědělským produktům, jejichž metody pěstování a výroby nevyžadují dodržování nejzákladnějších práv pracovníků ani minimálních zdravotních norem a standardů jakosti.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. - (LV) Pečlivě jsem se obeznámil s dohodami, a došel jsem k názoru, že řada jejich ustanovení je neúplná a povrchní. Například některé části lze vyložit dvojím způsobem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek zcela opomíjí nejdůležitější otázky spojené s konkurencí a se zneužíváním. Samozřejmě je nezbytné posílit postup navazování spolupráce s Dálným východem. Nicméně povrchní a nepřesné formulace vzbuzují podezření, že tato práce není dotažená do konce. Hlasoval jsem proti.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé. Za prvé, chceme-li dosáhnout efektivnější spolupráce mezi EU a Koreou, je třeba odstranit stávající překážky obchodu, jejichž zásluhou byl korejský trh doposud v izolaci. Vstup této dohody v platnost navodí příznivé podmínky pro hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst. Vznikne příznivé podnikatelské prostředí, které podnítí k růstu a k zajištění přístupu konkurenčním společnostem z EU na trh Jižní Koreje, kde se obchodu a službám EU otevírá řada nových příležitostí, a tím dojde ke zvýšení objemu obchodu ve společnostech a ke snížení nákladů na vývoz. Vzhledem k předpokládanému rozvoji obchodu mezi EU a Jižní Koreou to v budoucnosti přinese úspory značných finančních prostředků, které byly vynakládány na celní poplatky, zejména v chemickém, průmyslovém a farmaceutickém odvětví. Kromě toho zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž v oblasti výroby automobilů, spotřební elektroniky a textilního odvětví, kde má Korea v porovnání s EU komparativní výhodu. Kromě toho bude liberalizace vývozních cel velkým přínosem pro odvětví zemědělství a služeb. Vítám skutečnost, že dohoda věnuje velkou pozornost udržitelnému rozvoji.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Cílem Dohody o volném obchodu uzavřené mezi EU-27 na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé je zlepšit přístup evropských společností na jihokorejský trh prostřednictvím řady nebývalých liberalizací cel. Hlasovala jsem pro, jelikož dohoda je obecně velmi pozitivní a oběma stranám umožňuje dosáhnout velkých zisků, přičemž se očekává, že evropský vývoz do Jižní Koreje stoupne o více než 80 %. Doufám, že této příležitosti budou moci využít i portugalské společnosti, zejména v odvětví zemědělství a služeb, tedy v oblastech, v nichž jsou výhody obzvláště působivé. V současné době představuje Jižní Korea jeden z nejvýnosnějších vývozních trhů pro zemědělce EU, přičemž roční obrat přesahuje 1 miliardu EUR. Dohoda o volném obchodu v úplné míře liberalizuje téměř všechen zemědělský vývoz EU, díky čemuž odvětví zemědělství ušetří 380 EUR milionů EUR; nemohu jinak, než tuto skutečnost uvítat.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − S velkým politováním přistupujeme ke skutečnosti, že poslanci Evropského parlamentu tuto spornou obchodní dohodu zcela nekriticky schválili. Dalekosáhlá dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou vytváří nebezpečný precedens pro budoucí obchodní politiku EU, jelikož jde daleko nad rámec pouhého odstranění cel a zahrnuje rozsáhlá opatření pro přístup na trh, a to na úkor sociálních a ekologických norem.

K těm ohavnějším ustanovením této dohody patří to, že se EU podařilo dotlačit Koreu k přizpůsobení svých pravidel pro emise CO2 z vozidel, aby evropské automobilky mohly do Koreje více vyvážet automobily s vysokou spotřebou. Tato rána pod pás, kterou Evropská unie Koreji zasadila, podrývá ekologickou integritu pravidel pro emise z vozidel v Koreji a nelze ji nazvat jinak, než jako skandální. Ještě horší je, že se EU snaží tuto ekologickou mezeru navléct tak, aby opozdilci z evropského automobilového průmyslu mohli na korejském trhu „spravedlivě konkurovat“ menším, čistším a účinnějším korejským automobilům.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto doporučení, jelikož mám pocit, že zaujímá vyvážený postoj k dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou. Jihokorejský trh byl až dosud v relativní izolaci kvůli vysokým celním dávkám a drahým necelním překážkám, ale již brzy bude schopen nabídnout důležité nové příležitosti pro zboží a služby z EU. Dohoda o volném obchodu rychle odstraní vývozní cla pro EU ve výši 1,6 miliard EUR, která jsou ročně vybírána od vývozců průmyslových a zemědělských produktů z Evropské unie, přičemž srovnatelný údaj pro jihokorejské vývozce činí 1,1 miliard EUR. Bude však důležité bedlivě sledovat objem zboží, které z této země přijmeme, abychom mohli využít ochranné doložky v případě, že dovoz naroste v přílišné míře a ohrozí evropská pracovní místa.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Důrazně se stavíme proti této dohodě o volném obchodu s Korejskou republikou, protože by našim korejským konkurentům přinesla neoprávněnou konkurenční výhodu. Korea by mohla snadno vyvážet například automobily a evropští výrobci by se ocitli v nevýhodě, neboť 95 % automobilů, které se v Koreji prodají, jsou tam rovněž vyráběny.

Odstranění celních bariér by bylo v rozporu se zájmy našich výrobních odvětví. Jediné ustanovení, které lze použít ke zmírnění nevýhod je to, jež může vést k přijetí mimořádných opatření. Dočasná mimořádná opatření, jako je pozastavení snížení celních sazeb, lze přijmout v případě, že dojde k vážnému poškození evropských výrobců.

  Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, protože bude skutečným přínosem pro evropské podniky. Jejich vývoz do Koreje by měl vzrůst téměř o 40 % a vývoz průmyslového a zemědělského zboží do Koreje bude osvobozen od poplatků ve výši až 1,6 miliardy EUR ročně. Díky zavedení ochranné doložky bude kromě toho možné omezit veškeré nepříznivé dopady na evropské hospodářství. Konečně, tato dohoda korunuje novou generaci dohod o volném obchodu, jelikož obsahuje kapitolu o udržitelném rozvoji, která zavazuje obě strany k dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce, a rovněž ustanovení, jímž se stanoví podmínky pro skutečné zapojení občanské společnosti.

Návrhy usnesení B7-0210/2011 a B7-0034/2011

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − Chci poblahopřát oběma zpravodajům – panu Sturdymu a panu Bidegainovi – za to, že nás provedli náročným procesem až k samotnému přijetí dohody o volném obchodu a rovněž ke schválení ochranné doložky. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou je nejucelenější a nejambicióznější dohodou svého druhu, kterou EU doposud uzavřela. Zahrnuje řadu oblastí, které budou výrobcům a spotřebitelům z EU ku prospěchu, jako je například odstranění celních poplatků na vývoz průmyslových a zemědělských výrobků z EU, lepší přístup dodavatelů služeb z EU na trh, zrušení necelních překážek v oblasti elektroniky, léčiv a zdravotnických zařízení, širší přístup k veřejným zakázkám, ochrana práv duševního vlastnictví, zlepšení přístupu na trh pro výrobce automobilů v EU a ochranná doložka, která je velmi důležitá, jelikož chrání evropské výrobce automobilů před jakoukoli nerovnováhou, která se v tomto odvětví může v budoucnu objevit.

Doufám, že se tato dohoda stane vzorem pro mnoho dalších dohod o volném obchodu v budoucnu – například s Kanadou, Singapurem a zeměmi MERCOSUR. Současně blahopřeji parlamentu k tomu, že využil své nové pravomoci, jelikož toto je první dohoda o volném obchodu, k níž jsme dali souhlas podle ustanovení Lisabonské smlouvy.

Návrh usnesení B7-0120/2011

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, protože Evropská unie musí rychle reagovat – Egypt totiž může sehrát klíčovou roli, a to jak v úsilí o mír na Blízkém východě, tak ve změně způsobu myšlení v tomto regionu světa. Chceme-li toho dosáhnout, domnívám se, že je nezbytné, aby EU přehodnotila svou politiku sousedství. Rovněž je nutné mobilizovat a přezkoumat stávající nástroje tak, abychom mohli pomoci sociálním, politickým a hospodářským reformám a posílit spolupráci s organizacemi občanské společnosti, jelikož z událostí v Egyptě a dalších zemích vyplývá jednoznačná potřeba zavést politiky a nástroje, které budou ambicióznější. EU by se ve svém úsilí měla zaměřit na posílení právního státu, na řádnou správu věcí veřejných, boj proti korupci a na dodržování lidských práv a základních svobod, a tím zajistit vytvoření vhodných podmínek pro nastolení stabilní demokracie.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, neboť je dle mého názoru spravedlivé a vyvážené. Lidé v Egyptě jsou svědky naplnění svých legitimních očekávání. Odstoupení pana Mubaraka je nezbytnou podmínkou, nestačí však k zajištění toho, že se Egypt vydá cestou směrem k demokracii a lidským právům. Celý přerod je pod dohledem armády, které trvalo šest měsíců, než se této výzvy chopila. Vedlo k tomu 18 dnů demonstrací, v jejichž průběhu Egypt utrpěl finanční ztráty, které každým dnem narůstají. Evropská unie musí Egyptu nabídnout podporu, aby úspěchy, jichž bylo dosaženo revolucí, nezhatila hluboká hospodářská a sociální krize. EU zatím vynaložila značné prostředky v rámci evropské politiky sousedství, avšak s nevelkými výsledky, což obrazu EU nijak zvlášť nepřidalo. Naše úloha však zůstává nadále klíčová. Neměli bychom se vystavovat nespravedlivé kritice. Revoluce jsou zvláštní v tom, že poté, co proběhnou, se zdají nevyhnutelné, avšak před tím vypadají neproveditelně. Sebekritiku však lze omluvit a my jsme na správné cestě, jelikož Rada a Komise vyjádřily touhu po radikálním přehodnocení evropské politiky sousedství.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Několik uplynulých týdnů se zapsalo do historie. Po tom, co se stalo v Tunisku, je nedávný vývoj v Egyptě zdrojem velkých nadějí, zejména mezi mladými lidmi. Evropská unie musí odhadnout situaci a bez vytáček podpořit demokratický proces. Tyto události by nás kromě toho měli podnítit k přehodnocení našich dohod o partnerství tak, abychom nezůstali na okraji hnutí. Evropský parlament se musí snažit zajistit, aby naše slova odpovídala našim činům a byla sjednocena ve srozumitelné a rozpoznatelné evropské politice vůči Egyptu a celému regionu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Chtěla bych vyjádřit solidaritu s egyptským lidem, zejména s mladší generací, a ocenit jejich odvahu a odhodlání v boji za svou legitimní tuhou po demokracii. Odsuzuji násilí a nepřiměřené použití síly proti demonstrantům. S hlubokým politováním se stavím k vysokému počtu mrtvých a zraněných osob a vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám obětí. Je třeba navázat dialog se všemi politickými a společenskými silami, které respektují demokracii, právní stát, lidská práva a základní svobody. Jsou to základní principy Evropské unie a tvoří společný základ pro rozvoj evropsko-středomořské oblasti. Vyzývám k nezávislému vyšetření incidentů, které vedly k úmrtím, zraněním a uvězněním, a žádám, aby osoby, které za ně nesou odpovědnost, byly postaveny před soud. Dále vyzývám k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech pokojných demonstrantů, vězňů svědomí a ochránců lidských práv, ať jsou občany Egypta či jiných zemí, a stejně tak novinářů a právníků. Apeluji na EU, aby přezkoumala svoji politiku, jejím prostřednictvím podporovala demokracii a lidská práva a vytvořila mechanismus pro začlenění doložky o lidských právech do všech dohod se třetími zeměmi.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Za prvé bych chtěl říci, že vítám všeobecnou shodu, s níž jsme v Parlamentu dosáhli přijetí společného návrhu usnesení. Je dokladem jednoty v základních hodnotách, které hájíme jako Unie národů a států, což bych nechtěl jen tak přejít. Za druhé doufám, že přechod ze starého egyptského režimu k budoucí demokracii se odehraje pokojně, ohleduplně a s širokou shodou mezi různými politickými, občanskými, vojenskými a náboženskými subjekty této významné země na Středním východě. Za třetí, doufám, že se tento historický okamžik stane pozitivní reakcí na skutečná přání lidí, kteří touží po svobodě, demokracii a boji proti korupci, nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení. Na závěr bych chtěl zopakovat, že budoucnost tohoto regionu vyžaduje pevnou a tolerantní demokracii, která respektuje menšiny a v níž je stát zavázán všem občanům, ne ovládán několika z nich.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení o situaci v Egyptě, protože se domnívám, že by Evropská unie měla vyjádřit solidaritu s egyptským lidem v jejich legitimní touze po demokratizaci a podpořit rychlý přechod k opravdové demokracii. Chceme-li toho dosáhnout, musí EU podpořit Egypt v řešení hospodářských a sociálních potíží, jimiž prochází, s cílem zahájit stabilní proces demokratizace, který zahrne všechny složky občanské společnosti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Bylo to jako při pádu Berlínské zdi – mezinárodní společenství, sdělovací prostředky a dokonce zpravodajské a bezpečnostní služby předních zemí byly překvapeny událostmi, jež se jim nepodařilo předvídat a které vrhají pochyby na řadu koncepcí a teorií o politice na Blízkém východě a rovněž o samotné stabilitě regionu. Egypt je díky svému strategickému významu přímo v ohnisku těchto změn a cokoli se v něm odehraje bude mít rozhodující vliv na další země v regionu. Stále ještě je příliš brzy na dohady, jakým směrem se bude ubírat síla, která přivedla tisíce lidí do ulic a vzbudila v nich touhu po svržení režimů, pod jejichž mocí ve svých zemích žili po celá desetiletí. Přesto jsem přesvědčen, že Evropská unie nemůže být lhostejná k jeho dalšímu vývoji ani opomíjet události na jejích hranicích. Musíme se snažit pomoci těm, kteří bojují za nastolení demokracie a právního státu a odmítají názor, že existovat může pouze ozbrojený sekulární režim nebo režim radikálních islamistických revolucionářů.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Minulý týden jsme po několika dnech občanských nepokojů byli svědky odstoupení egyptského prezidenta Mubaraka, který stál v čele této země po více než 30 let. Chtěl bych se přidat k Evropské unii a poblahopřát egyptskému lidu, který tvrdě bojoval za demokratickou změnu.

EU má nyní důležitý úkol sledovat politické a sociální změny v Egyptě, v neposlední řadě revizi ústavy a konání svobodných a spravedlivých voleb, při nichž nebude docházet k porušování lidských práv. Jejím dalším úkolem je však finanční podpora egyptského lidu, skrze niž podpoří nezbytný hospodářský rozvoj.

Souhlasím s tímto návrhem usnesení a doufám, že přechod z diktátorského režimu na demokratický v Egyptě proběhne rychle a pokojně, jelikož egyptský národ by mohl v procesu nastolení trvalého míru na Blízkém východě sehrát klíčovou úlohu mediátora.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Slova použitá v tomto návrhu usnesení, která hovoří o „solidaritě s egyptským lidem“, vítají jeho „odvahu a odhodlání, zejména mladších generací“ a vyjadřují jednoznačnou podporu „jeho legitimní touze po demokratizaci“ se sice týkají pouze nedávných událostí, ale jsou pozitivní.

Většina Evropského parlamentu až dosud poukazovala na Egypt jako na příklad stability v regionu, a nyní je povinna aplaudovat egyptským občanům, kteří se pokouší z této „stability“ vymanit.

Demonstrace Egypťanů, které vedly k rezignaci Husního Mubaraka, jsou dokladem toho, že skupiny odcizené kapitalismem a síly a režimy, které mu slouží, mají obrovské možnosti k dosažení demokratických vítězství. Egyptští občané s velkou houževnatostí a jednotou v boji dokázali, že je možné dosáhnout odstoupení a pokročit směrem k nastolení politických a demokratických svobod, a to i v zemi, v níž ve velké míře převládají imperialistické zájmy, zejména ze strany Spojených států, Izraele a Spojeného království.

Imperialismus nikdy nepřizná porážku, ani se nevzdá, musí být svržen. Síly, které zde v Parlamentu hájí své zájmy, jdou přes svá uhlazená slova do protiútoku, uzurpují si právo zasahovat a pokrytecky nám chtějí dávat lekce z demokracie skrze své politické „strany a nadace“.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Po Tunisku je nyní na řadě Egypt a po celém Blízkém východě se šíří další protesty. Nyní dochází ke změnám na geopolitické mapě Středomoří a rovněž se pravděpodobně změní rovnováha světové moci, a tudíž Evropská unie musí přizpůsobit svou zahraniční politiku novému vývoji a zdokonalit strategii poskytování politické a finanční pomoci na přechod k demokracii v různých zemích, k čemuž patří podpora uspořádání svobodných voleb. Evropská unie by měla přijmout opatření na podporu egyptského lidu a využít k tomu veškeré nástroje finanční pomoci a rovněž iniciativy na podporu demokracie a obrany lidských práv. Stejně tak musíme sledovat situaci, která vznikla ve Středomoří, zvláště na italském pobřeží, kde bylo zaznamenáno na 4 tisíce vylodění za pouhé čtyři dny. Tyto údaje mi evokují exodus biblických rozměrů, k němuž došlo v roce 1990, kdy na pobřeží Jaderského moře dorazila spousta plavidel nevhodných pro dopravu na moři a na nich mnoho vykořeněných lidí z Albánie. Italská vláda vyhlásila stav nouze, což je dle mého názoru důležité a nezbytné rozhodnutí, zůstává však pouze prvním krokem, protože existují reálné obavy, že po Tunisku bude zasažen Egypt a Alžírsko. S tímto problémem se Itálie není schopna vyrovnat sama: je tedy na Evropě jako celku, aby zvážila protiopatření, chopila se přímých zásahů a nabídla naději těm, kteří jsou ještě ve svých zemích a zatím odolávají pokušení vyrazit na moře pod dojmem nálady, která se v zemích Maghrebu rozmáhá.

  Louis Grech (S&D), písemně. − EU a především Evropskému parlamentu trvalo příliš dlouho, než zareagovaly na varovná znamení politických a sociálních nepokojů v Egyptě a než se jimi začaly zabývat, a ty nakonec v uplynulých třech týdnech vedly ke geopolitickému zhroucení, přestože tento region je EU velmi blízko a navzdory skutečnosti, že stabilita ve středomořské oblasti má klíčový význam pro politický růst, hospodářskou sílu a bezpečnost v Evropě jako takové.

V tuto chvíli je zoufale nutné, aby se evropské orgány pevně chopily vedení: vedení, které bude spojeno s pragmatickým, integrovaným a celostním přístupem zaměřeným na obnovení stability a bezpečnosti v regionu. Je na EU, aby Egyptu aktivně pomáhala v politickém přechodu na demokratický systém vlády.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Nevídaná vlna revolučních hnutí, která se v současné době žene přes země jižního Středomoří a jež v Tunisku a Egyptě již přinesla pád vlády, vede Evropskou unii k přehodnocení svých vizí a vztahů s těmito zeměmi. Společný návrh usnesení, jejž jsme dnes, ve čtvrtek 17. února 2011, přijali, sice přišel do jisté míry pozdě, ale byl nezbytný, jelikož vysílá jasný signál egyptskému lidu a dokládá, že Evropská unie podporuje jeho úsilí a je připravena pomoci snahám občanů o demokratizaci země a podpořit její hospodářský rozvoj.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Události, k nimž došlo v Egyptě, lze označit jako historické, neboť způsobily rozpad určitého politického modelu, který celou zemi po dvě desetiletí ovládal. Bohužel se tak stalo za cenu toho, že během demonstrací a bojů za vytouženou svobodu bylo mnoho lidí zraněno nebo dokonce zabito. Parlament chce tímto návrhem usnesení vyjádřit solidaritu s egyptským lidem a vyzdvihnout odvahu a odhodlání mladých demonstrantů, kteří v událostech tohoto měsíce zcela jistě sehráli klíčovou roli. Po odstoupení prezidenta Mubaraka se Egypt ocitl v pozici svobodné země, která však potřebuje projít totální rekonstrukcí. Evropský parlament má v úmyslu mu v tom pomoci tím, že bude například vyzývat k co nejrychlejšímu zahájení rozhovorů mezi politickými stranami, jejichž cílem bude nalézt nejlepší způsob vymýcení korupce a porušování zásad svobody projevu a práva na informace, a tím položit základy právního státu. Rovněž vyzýváme vysokou představitelku, aby podpořila vytvoření pracovní skupiny, která by za účasti Evropského parlamentu napomohla k utváření nové reality v souladu se zásadami demokratického státu.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, přestože nemohu zbavit poměrně silné pachuti pokrytectví ze strany orgánů EU.

  Kyriakos Mavronikolas (S&D), písemně. – (EL) Otázka dalšího vývoje v Egyptě je kvůli velikosti této země a její zeměpisné poloze velmi závažná. Kypr vždy udržoval dobré sousedské vztahy s Egyptem a jeho potenciální přínos pro další vývoj bychom neměli podceňovat. Důležité je, že stávající krize by měla vyústit ve vytvoření demokratického režimu a právního státu a že je nezbytně nutné zabránit vytvoření radikálního muslimského státu, který by narušil stabilitu regionu. Egypt na Blízkém východě vždy vynikal pro svůj pozitivní přínos k řešení problémů v této oblasti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Evropská unie musí nadále budovat skutečnou zahraniční politiku, která bude důsledná a účinná vůči jejím partnerům, a rovněž je důležité, aby vyjadřovala pevný a jednotný postoj a opakovala požadavek, že obrana lidských práv se musí stát realitou.

Egypt je v arabském světě klíčovým partnerem Evropské unie a zastává aktivní a zásadní úlohu v podpoře blízkovýchodního mírového procesu a usmíření všech částí palestinské společnosti. Musíme tedy vyjádřit solidaritu s egyptským lidem, podpořit jeho legitimní touhu po demokratizaci, odsoudit násilí a nepřiměřené použití síly proti protestujícím a vyjádřit hluboké politování vysokým počtem ztrát na životech a zraněných.

V tomto okamžiku musí egyptské orgány okamžitě zabránit dalšímu použití násilí, jelikož to nevyřeší žádné problémy, na něž egyptští občané ve svých protestech upozornili. Egyptské orgány a bezpečnostní složky jsou nyní povinny zajistit bezpečnost všech občanů a jejich majetku, jakož i chránit kulturní dědictví.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, abych ukázal svou bezpodmínečnou podporu lidem, kteří bojují za svá práva, v tomto konkrétním případě tedy egyptskému lidu v boji proti autoritářství a odsouzeníhodným politickým, sociálním a hospodářským podmínkám, jimž byli občané této země vystaveni v uplynulých třiceti letech pod vládou režimu, v jehož čele stál prezident Mubarak. Rovněž souhlasím s důrazným odsouzením násilí a použití síly proti pokojným protestům. Přesto však s velkou částí usnesení nesouhlasím, jelikož odsuzuji postoj, který Evropská unie zaujala, totiž že do situace zasahuje a chtěla by přechod k demokracii vzít do svých rukou. Domnívám se, že egyptský lid nese sám odpovědnost za svou budoucnost a že by měl dostat prostor k tomu, aby své budoucí směřování určil bez zásahů vnějších subjektů, jež se v mnoha případech pouze snaží o zachování výsad, které získaly skrze podporu nelegitimního autoritářského režimu. Dále považuji za hluboce politováníhodné, že v usnesení není ze strany Evropské unie vyjádřena jasná a jednoznačná sebekritika, neboť ta prostřednictvím současné politiky sousedství a obchodní politiky v uplynulých letech Mubarakův režim podporovala a umožňovala jeho existenci.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jak napsal Khaled Hroub, arabské jaro dokázalo, že svoboda a důstojnost jsou touhy sdílené všemi lidskými bytostmi a všemi národy. Nesmíme zapomínat, že původní žádosti bouřících se občanů byly sociální: egyptský lid, stejně jako lidé v Tunisku, žádají o lepší rozdělení bohatství a o lepší budoucnost. Populace usilují o změnu svých životních podmínek z důvodů hospodářských, sociálních a politických. Chtějí „spravedlivý“ a demokratický stát, ve němž je bohatství spravedlivě rozděleno a kde budou mít přístup ke zdravotní péči a vzdělání. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je uspořádat volby, ať už uspěchané a přestože (bývalá) opozice není příliš organizovaná. Musí být zaručena politická práva občanů, avšak to samé platí pro jejich hospodářská a sociální práva. Reakce ze strany Evropy tedy musí zahrnovat budování demokracie a rovněž hospodářský rozvoj, abychom pomohli co největšímu počtu lidí. EU by měla zavést politiku, jíž by podpořila skutečně demokratický proces, a rovněž v něm sehrát vedoucí úlohu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Před tím, než vyjádříme solidaritu s egyptskými občany, musíme pochopit, co k tomuto vývoji vedlo. Podle údajů, které mám k dispozici, za touto destabilizací stojí radikální islamisté. Stavím se tedy rozhodně proti chaosu v arabském světě. Stavím se proti poskytování finanční pomoci na jakýkoli druh extremismu nebo zmatků. Parlament příliš rychle vyhlásil finanční podporu demonstrantům, přestože se mnozí z nich neskrývali s antisemitskými slogany. Bezohledné emocionální záchvaty poslanců by mohly být v arabském světě vyloženy jako podněcování k nepořádku. Stačí nám válka v Iráku a dvojí hra v Pákistánu. Ve vztahu k islámským zemím musíme být uvážliví pragmatičtí. Hlasoval jsem proti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropská unie musí přehodnotit svá naivní očekávání ohledně arabského úsilí o dosažení demokracie. Brusel musí mezi všemi oslavami „arabského jara“ přiznat, že změny v Tunisku a Egyptě nejenže pohlcují stovky milionů EUR v platbách na pomoc místním obyvatelům, ale rovněž dopadnou na občany Evropy v podobě tisíců ekonomických migrantů, kteří již do Evropy dorazili. Koneckonců, lidé v Tunisku a Egyptě vyšli do ulic nejen kvůli demokracii a svobodě projevu, ale rovněž a především z toho důvodu, že chtějí dosáhnout větší prosperity. Tato prosperita však nepřijde přes noc, a tudíž můžeme očekávat další příliv ekonomických migrantů ze severní Afriky. Někteří z nich dorazí do Evropy, zejména z toho důvodu, že v uplynulých dvou až třech desetiletích v arabských zemích skutečně došlo k populační explozi. EU bude rovněž posuzována podle toho, zda bude stále zastávat konání demokratických voleb, až se k moci dostanou islamisté.

Jedinou řádně organizovanou a funkční opozicí v Egyptě je Muslimské bratrstvo, které by potenciálně mohlo získat 30 % hlasů; EU by si v této oblasti neměla dělat žádné iluze a namísto toho se vážně zabývat otázkou, jak se zachová, až ve volbách zvítězí islamisté. Text návrhu usnesení tyto okolnosti v zásadě zohledňuje, a proto jsem hlasoval pro.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Návrh usnesení vítá reformy, které směřují k nastolení demokracie, právního státu a sociální spravedlnosti v Egyptě. Vyzývá ke zrušení výjimečného stavu, ke zodpovědnému vedení ze strany vlády, k vymýcení korupce a k dodržování lidských práv a základních svobod v Egyptě, včetně svobody svědomí, vyznání a myšlení, svobody slova a stejně tak svobody tisku a sdělovacích prostředků. Cílem je rychlý přerod v pokojnou, demokratickou a pluralitní zemi. Proto jsem hlasoval pro přijetí tohoto návrhu usnesení.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Nedávné události v Egyptě a Tunisku vyvrátily mylnou myšlenku, že společnost v arabských zemích není schopna přijmout demokracii. Na základě tohoto chybného předpokladu Evropská unie – a téměř všechny ostatní globální politické síly – upřednostnily stabilitu regionu před právem občanů zemí arabského světa rozhodnout o své vlastní budoucnosti. Tato politika se ukázala jako nesprávná. Nezbývá než doufat, že dopady tohoto zmýlení nebudou příliš vážné. Dnes musíme přijmout opatření, jimiž tyto dopady zmírníme. Chyby je bohužel třeba napravovat. Jedním z kroků, jež z tohoto návrhu usnesení vyplynou, by mělo být zmrazení majetku egyptských vůdců, kteří nesou odpovědnost za zpronevěru státních fondů v Egyptě. Vyzývám tedy všechny členské státy, aby k dosažení tohoto cíle vynaložily veškeré možné úsilí. Následující týdny budou pro Egypt rozhodující. Evropský parlament by měl vznikající občanské společnosti v Egyptě a jejím demokratickým institucím poskytnout veškerou možnou pomoc. Prioritou by měla být podpora svobodných demokratických voleb. V následujících několika letech bychom se měli řídit jedním cílem. Demokracie v Egyptě je vynikající dlouhodobou investicí, z níž budou těžit občané Egypta i lidé v Evropě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch návrhu usnesení o situaci v Egyptě, abych se v plné míře přidal k hlasu Evropského parlamentu, který – v souladu se slovy baronky Ashtonové, prezidenta Van Rompuye a předsedy Barrosa – aplauduje odvaze egyptského lidu a vyjadřuje mu svou solidaritu. Evropské unii nyní připadne úkol sledovat situaci a usilovat o podporu politického dialogu prostřednictvím politiky sousedství, s cílem zajistit přechod k demokracii a konání svobodných voleb a současně zabránit prosazení fundamentalismu. Egypt hraje klíčovou roli v podpoře blízkovýchodního mírového procesu a armáda slíbila, že tento úkol bude plnit i nadále, v průběhu přechodu Egypta k demokracii, a přitom respektovat rovnováhu sil a stabilitu v regionu. Dále se domnívám, že by EU měla přijmout opatření, která budou spočívat v poskytnutí všech dostupných prostředků pomoci Egyptu a jimiž se ochrání před případným hromadným exodem z pobřeží severní Afriky.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení a chtěla bych upozornit skutečnost, že Parlament v něm jednoznačně podporuje reformy zaměřené na demokracii, právní stát a sociální spravedlnost v Egyptě. Doufám, že bude možné zrušit výjimečný stav a že se v Egyptě řádná správa věcí veřejných, boj proti korupci a dodržování lidských práv a základních svobod brzy stane realitou; především tedy co se týče svobody svědomí, náboženského vyznání a myšlení, svobody projevu, svobody tisku a sdělovacích prostředků, svobody sdružování, práv žen a ochrany menšin a boje proti diskriminaci na základě sexuální orientace. Egypt je země s tisíciletou historií a zaslouží si otevřít novou, demokratickou kapitolu svých dějin.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení a přidávám se k vyjádřené solidaritě s egyptskými občany, kteří, podníceni legitimní touhou po demokracii, svobodě a lepších životních podmínkách, zahájili novou etapu politických změn v Egyptě. Doufám, že nyní budou v Egyptě vytvořeny vhodné podmínky, aby mohl pokročit v politických, hospodářských a sociálních reformách nezbytných k dosažení sociální spravedlnosti a nastolení pevného, tolerantního demokratického režimu, který dodržuje lidská práva a občanské svobody; rovněž doufám, že v tomto bude zemi zaručena naprostá podpora.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. - (FR ) Vlna protestů, která se v uplynulých týdnech přehnala přes Egypt a vyústila v rezignaci prezidenta Husního Mubaraka, je důležitým krokem pro politickou transformaci země. Podporou společného návrhu usnesení Evropského parlamentu bych chtěl vyjádřit solidaritu s egyptskými občany a vzdát hold jejich odvaze a odhodlání v boji za demokracii. Myslím, že je zásadní, aby EU a členské státy aktivně podpořily rychlý přechod k demokratické vládě, především ustavením „pracovní skupiny“, jejíž součástí bude Evropský parlament, a tím reagovaly na žádosti Egypťanů, kteří by tento přechod měli provést. Kromě toho události, k nimž došlo v Egyptě a Tunisku a které stále probíhají v jiných zemích, dokládají, že Evropa musí přezkoumat svoji evropskou politiku sousedství tak, aby pomoc, již poskytuje svým partnerům, striktně vycházela z dodržování lidských práv a demokratických zásad. Přezkum této politiky musí doprovázet zavedení souboru politických kritérií, která by sousední země měly splňovat, chtějí-li získat lepší postavení ve vztazích s EU.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) V současné době je třeba říci, že pan Mubarak byl diktátor, což nyní všichni uznávají, nicméně ještě před měsícem se za tuto skutečnost postavilo jen několik lidí, včetně Evropského parlamentu. Je proto životně důležité, aby Evropská komise a Rada připustily pochybnosti ohledně realistické politiky, již v těchto částech světa, jak v Egyptě tak v Tunisku, po celá léta uplatňují, a stejně tak je zásadní zamyslet se nad rozporuplnými vztahy, které EU udržovala s diktátory, pod jejichž vládou tyto země fungovaly po celá desetiletí. Finanční aktiva pana Mubaraka, jeho společníků a rovněž jeho rodiny, musí být zmrazena.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, jelikož nedávné demonstrace v různých arabských zemích severní Afriky a Blízkého východu sehrály mimořádně důležitou roli ve prospěch institucionálních, politických a hospodářských změn v této oblasti. Opět zavál čerstvý vítr, který přinesl změny a způsobil mocnou vlnu odhodlaného volání lidu po svobodě a skutečné demokracii, jež se stanou základem pro dosažení lepších životních podmínek ve prospěch všech občanů. Základním cílem Evropské unie je podporovat dodržování demokracie, lidských práv a občanských svobod, což představuje společný základ pro rozvoj evropsko-středomořské oblasti. Nyní bude prioritou ustavit vládu, již si egyptský lid vybere přímo ve svobodných volbách a která bude schopna se s mezinárodní podporou zabývat obdobím přechodu k úplné demokracii, v níž se komunity koptských křesťanů již nebudou stávat oběťmi aktuálních událostí a všechny náboženské komunity budou žít v míru a svobodně vyznávat svou víru po celé zemi.

  Anna Záborská (PPE), písemně. − (SK) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení o situaci v Egyptě, protože pro každého, kdo ve veřejné správě klade lidskou důstojnost jednotlivce nade vše ostatní, představuje demokracie nejlepší možnou formu vlády, což platí v Evropě i v Egyptě. Současně však nemohu jinak než myslet na Írán, kde svržení zkorumpovaného autokratického režimu šáha vedlo k vytvoření represivní islámské republiky. Nemohu jinak než myslet na volby v Palestině, kde si občané v prvních demokratických volbách do vlády zvolili teroristy a zločince. Rovněž myslím na Irák, kde jsou šest let po svržení diktátora pronásledováni, vyháněni a zabíjeni členové nejstarších křesťanských komunit na světě. Modlím se, aby to tentokrát dopadlo dobře. Egypt je na rozcestí a já jen doufám, že se vydá cestou svobody v zájmu všech svých občanů, koptské křesťany nevyjímaje.

Návrh usnesení B7-0129/2011

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, který upozorňuje na význam přístupu, který probíhá shora dolů a současně je horizontální, přičemž zároveň začleňuje všechny strany podílející se na vývoji strategie. Podobné zkušenosti ukazují, že k efektivnímu využívání dostupných finančních prostředků je zapotřebí koordinovaného přístupu. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit význam technické pomoci při realizaci akcí a projektů. Rád bych vám rovněž připomněl, že tento makroregion má pro Evropu zvláštní význam, protože může napomoci sousedským vztahům s jihovýchodní Evropou a podpořit politickou a hospodářskou spolupráci s Balkánem. Souhlasím s tím, že v zájmu zhodnocení účinnosti strategie by mělo být analyzováno její provádění, spolu s analýzou strategie pro Baltské moře, což by mohlo poukázat na možné zdroje a způsoby financování pilotních projektů v jiných evropských strategiích pro makroregiony.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. - (LT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o provádění strategie EU pro Podunají. Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 milionů obyvatel, jak členských států Unie, tak nečlenů, je oblastí, v níž lze rozvíjet posílenou součinnost mezi různými politikami EU – politikou soudržnosti, dopravní politikou, hospodářskou politikou, energetickou politikou, politikou v oblasti ochrany životního prostředí, kulturní politikou, politikou v oblasti vzdělávání, zemědělskou politikou, rybářskou politikou, politikou rozšíření a politikou sousedství. Je důležité, aby strategie významně přispěla ke zlepšení víceúrovňové správy, k zapojení partnerů působících v Podunají i občanské společnosti a aby v této oblasti zajistila prosperitu, udržitelný rozvoj, vznik pracovních příležitostí a bezpečnost. Souhlasím s výzvou vůči členským státům a regionům, aby využívaly strukturálních fondů určených pro období 2007 až 2013, aby získaly co nejrozsáhlejší podporu pro provádění této strategie, zejména prostřednictvím podpory tvorby nových pracovních příležitostí a hospodářského růstu v oblastech, které byly nejhůře zasaženy hospodářskou krizí. Podunají je bránou Evropy na západní Balkán, a proto se domnívám, že evropská strategie pro Podunají povede nejenom ke zlepšení sousedských vztahů ve střední a jihovýchodní Evropě, ale významně přispěje i k politice EU vůči východní Evropě. To poskytne celé Unii skvělou příležitost, aby upevnila svou politickou a hospodářskou spolupráci s Balkánem, a přispěje k rozvoji a konsolidaci evropské integrace v regionu.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Strategie pro Podunají je projekt Evropské unie, do něhož se mohou zapojit i třetí země ležící při Dunaji a jehož cílem je rozvoj obrovského hospodářského potenciálu této oblasti. Řeka Dunaj spojuje 10 evropských států, z nichž šest je členskými státy Evropské unie. Všechny tyto státy jsou vyzývány ke spolupráci v oblastech jako říční doprava, sociální ochrana a rozvoj, udržitelný hospodářský rozvoj, dopravní a energetická infrastruktura, ochrana životního prostředí, cestovní ruch, kultura a vzdělání. Strategie navíc identifikuje společné reakce na výzvy, jako je zlepšování kvality života, zvýšení konkurenceschopnosti a přitažlivosti míst při Dunaji a přilákání investic do strategických oblastí. Domnívám se, že je zapotřebí lepší koordinace mezi místními a regionálními úřady a organizacemi podnikajícími v Podunají, aby se zajistilo vytváření pracovních míst a bezpečnost v oblasti. Rovněž podporuji hospodářský a společenský rozvoj Podunají jako prioritní oblasti Společenství a prosazování hlubší regionální integrace v oblasti, což by poskytlo dynamický impuls širší evropské hospodářské oblasti. Podporuji realizaci této strategie, protože Podunají představuje v rámci Evropy významný sociálně-ekonomický potenciál.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí strategie pro region Podunají. Jedná se o výsledek významného úsilí, které od počátku vyvíjelo Rumunsko a Rakousko. Prosazováním a podporou tohoto projektu, který nyní nabývá obrysů za maďarského předsednictví, jemuž bych chtěla poblahopřát, se strategie stane politickou, hospodářskou a finanční prioritou. Rumunsko bude koordinovat čtyři prioritní oblasti: říční dopravu, cestovní ruch, kulturu a řízení rizik vyplývajících z extrémních jevů. Nová strategie zároveň umožní zavedení nové koncepce územní soudržnosti, která je obsažena v Lisabonské smlouvě. Finanční zdroje nevyužívané v současných nástrojích finančního rámce EU mohou být využity jako součást strategie pro Podunají na makroregionální projekty. Chtěla bych zdůraznit význam spolupráce s ostatními partnery, včetně nevládních organizací a soukromého sektoru. Nakonec bych ráda uvedla, že Rumunsko jako koordinátor bude dohlížet na dodržování závazků přijatých státy ležícími při Dunaji, jak je uvedeno v akčním plánu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Vítám strategii pro Podunají, která byla schválena Evropskou komisí, a souhlasím s jejím akčním plánem, který věnuje největší pozornost čtyřem oblastem (propojení regionu Podunají, ochraně životního prostředí, budování prosperity a posílení regionu Podunají) a bere do úvahy potřebu zlepšit mobilitu v Podunají, energetickou bezpečnost, sociální a hospodářský rozvoj, kulturní výměnu, bezpečnost a civilní ochranu. Dále vítám skutečnost, že tato strategie byla vypracována po dlouhých konzultacích se zúčastněnými stranami včetně vnitrostátních, regionálních a místních vládních orgánů a zástupců akademické a obchodní sféry i nevládních organizací, protože to představuje významný faktor pro její úspěch. V tomto regionu je zapotřebí vytvořit fórum občanské společnosti, které svede dohromady hráče z veřejného a soukromého sektoru a poskytne jim příležitost podílet se na přípravě makroregionálních strategií. Je nezbytné podpořit kulturní prostředí v Podunají prostřednictvím podpory kulturního dialogu, podporou univerzitních výměnných programů a projektů pro mládež založených na nadnárodní spolupráci, podporou udržitelného cestovního ruchu a ochranou historického a stavebního dědictví. Spolupráce v oblasti kulturních projektů hraje životně důležitou úlohu v podpoře kulturního dialogu a vzájemného porozumění států v Podunají.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Je důležité, aby evropská strategie pro Podunají byla přijata na summitu Evropské rady v červnu, aby se mohlo co nejdříve přikročit k její realizaci. Zrovna tak je však důležité získat prostředky ze stávajících evropských fondů pro rozvoj tohoto regionu, které dosahují výše 100 miliard EUR, prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu. Tyto fondy přímo podpoří provádění strategie. Pokud nebudou existovat konkrétní projekty, které využijí prostředky z těchto fondů, pak bude strategie bezcenná. Účelem strategie pro Podunají je vytvořit pracovní příležitosti a podpořit hospodářský růst v regionech zasažených krizí. Využití specifických rysů regionů by mohlo vyústit v mnohem efektivnější využívání prostředků strukturálních fondů a ve vytváření přidané hodnoty na regionální úrovni, zatímco nevyužité finanční zdroje se rovněž mohou stát zdrojem financování makroregionálních projektů. Schválení strategie pro Podunají je přirozeným výsledkem summitu o tomto regionu, který se konal v Bukurešti koncem loňského roku, kdy byl významným způsobem naznačen význam, který EU přikládá této řece.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Řeka Dunaj propojuje deset evropských zemí. Dunaj také tvoří významný socio-ekonomický potenciál, v jeho okolí žije více než 200 milionů obyvatel. Podunají je důležitým styčným bodem programů politiky soudržnosti EU. Dunajská strategie je zaměřena na tři prioritní oblasti: propojení a komunikace (zahrnující dopravu, energii, informační společnost); ochranu životního prostředí a prevenci proti přírodním rizikům; posílení potenciálu socio-ekonomického rozvoje. Jsem toho názoru, že při provádění dunajské strategie by měl být uplatňován „bottom up approach“ v podobě umožnění pohybu zboží a zlepšení infrastruktury, a tím i obecných podmínek pro podnikání v celém regionu. Strategie by neměla být důvodem pro vznik nových institucí. Jejím hlavním smyslem by mělo být posílení koordinace mezi jednotlivými regionálními hráči. Z tohoto důvodu by na strategii neměly být vyčleněny žádné zvláštní finanční prostředky.

Je tedy třeba trvat na platnosti Radou schváleného principu „3 ne“, tzn. na rozpočtové, legislativní, administrativní neutralitě. Makroregionální strategie by v tomto smyslu měly být především nástrojem pro efektivnější spolupráci a využívání stávajících zdrojů. Zároveň je nutné vypořádat se s kritikou týkající se záměru Komise povzbudit lodní dopravu po Dunaji hlavně zlepšením jeho splavnosti. Mechanické zásahy do koryta řeky totiž podle kritiků povedou k ohrožení vegetace na jeho březích a celkovému zhoršení životního prostředí v okolí.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Vítám integrovaný přístup, který zahrnuje vypracovávání makroregionálních strategií, jež mohou být uplatněny v celé Evropské unii, aby došlo k zefektivnění regionální politiky. Strategie pro Baltské moře poskytuje vzor pro koordinaci politik Evropské unie a financování geopolitických územních jednotek – makroregionů – definovaných na základě specifických kritérií. Zejména vítám schválení strategie pro Podunají a podporuji akční plán, který ji doprovází, neboť naplňuje potřebu zlepšení mobility, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, sociálního a hospodářského rozvoje, kulturní výměny, bezpečnosti a civilní ochrany v regionu Podunají. Vyzývám rovněž k vytvoření euro-africké atlantické oblasti, která by umožnila prohloubení vztahů mezi jihozápadním pobřežím Evropy, nejvzdálenějšími regiony a sousedními státy ze skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT), na způsob této regionální strategie. Došlo by tak ke zlepšení spolupráce v oblastech, jako je doprava, energetická bezpečnost, výměna ve vědecké oblasti, rozvoj cestovního ruchu, bezpečnost a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že strategie EU pro oblast Podunají poskytuje prostředek pro koordinaci politiky EU a že bude muset reagovat na výzvy, před nimiž tento region stojí. Chceme řádnou strategii založenou na nových technologiích, inovaci a investicích, strategii, která po provedení nakonec zlepší kvalitu života všech evropských občanů v Podunají.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o provádění strategie EU pro Podunají, protože naplňuje potřebu na zlepšení mobility, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, sociálního a hospodářského rozvoje, kulturní výměny, bezpečnosti a civilní ochrany v regionu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Podunají má své charakteristické rysy a zvláštní historický význam, který podobně jako v případě Pobaltí ospravedlňuje specifickou strategii Evropské unie. Srdcem tohoto makroregionu je jeho hlavní řeka, která představuje vodní tok s obzvláštním významem pro Evropu. Mobilita, energetická bezpečnost, ochrana životního prostředí, sociální a hospodářský rozvoj, kulturní výměna, bezpečnost a civilní ochrana v přilehlých oblastech mohou být zlepšeny prostřednictvím zvýšení vzájemné propojenosti. Vzhledem k tomu, jaké státy v Podunají leží, může strategie přispět urovnání dřívějších rozporů a zabránit znovuobnovení starých třenic, čímž se zvětší evropská soudržnost a otevřou dveře pro další rozšiřování Unie. Doufám, že investice do těchto oblastí neohrozí ani neomezí podporu poskytovanou nejvzdálenějším regionům, které si ze své samé podstaty zaslouží zvláštní pomoc a pobídky. Toto opatření rovněž napomůže evropské soudržnosti.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. − (PT) Na základě žádosti Evropské rady, aby Komise vypracovala dokument stanovující strategii Evropské unie pro Podunají, předložila Komise 8. prosince loňského roku návrh strategie Evropské unie pro Podunají, jejíž součástí byl i akční plán. Vzhledem ke geostrategickému významu regionu v řadě oblastí – cestovním ruchu, dopravě, ochraně životního prostředí, energetice, dobrých sousedských vztazích, územní soudržnosti a dalších – byl Parlament klíčovým partnerem při tvorbě strategie a musí jím zůstat i během jejího provádění. Proto vítám schválení návrhu usnesení; vím, že přinese rozvoj do regionu, jejž protíná největší evropská řeka, v němž žije téměř 160 miliónů lidí a jehož přírodní a kulturní dědictví si vysloužilo zařazení na seznam památek světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Článek 3 Smlouvy o Evropské unii uznává územní soudržnost za cíl Evropské unie. Společný návrh usnesení, o němž dnes Parlament hlasoval, vyzývá k tomu, aby se tato zásada uplatňovala i ve vztahu k Podunají. Region zahrnuje čtrnáct členských států EU, včetně Německa či Rumunska a Bulharska, a zejména ve vztahu k těmto zemím vyzýváme k účinnému uplatňování zásady zakotvené v článku 3. V roce 2008 Parlament naléhal na Radu a předsednictví Rady, aby vypracovaly strategický plán, který by poskytnul a realizoval pomoc pro tento region, aby se mu tak dostalo vstupu, který zoufale potřebuje, aby mohl mít silné hospodářství nezávislé na jiných zdrojích financování. Po třech letech znovu vyzýváme k uskutečnění politiky usilující o inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění; vyzýváme k podpoře nejvíce znevýhodněných oblastí, k rozvoji, který by přinesl zlepšení životního prostředí a sociálních podmínek. Moje podpora návrhu usnesení je jen malým gestem směrem k regionu, který potřebuje evropskou pomoc; nemůžeme se od něj odvrátit.

  David Martin (S&D), písemně. − Vítám toto usnesení, které: poukazuje na to, že z ekologického hlediska je střední a jihovýchodní Evropa jednou z nejbohatších, ale zároveň nejzranitelnějších oblastí Evropy, jež je charakterizována ekologicky velmi složitým a cenným ekosystémem, který proto vyžaduje vysoký stupeň ochrany; vítá záměr evropské strategie pro Podunají vytvořit obyvatelný, udržitelný a zároveň rozvinutý, prosperující region Podunají, a to řízením environmentálních rizik, jako jsou například povodně a průmyslové znečištění, ochranou kvality a kvantity zásob vody a zajišťováním jejich udržitelného využívání, ochranou biologické rozmanitosti, krajiny a kvality ovzduší a půdy; zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí v pánvi Dunaje představuje důležitý aspekt, který by měl stimulovat zodpovědný rozvoj zemědělství a venkova v regionu; vyzývá ke zlepšení ekologického stavu Dunaje a k opatřením, která by snížila znečištění a zabránila dalšímu vypouštění ropy a dalších toxických a škodlivých látek; zdůrazňuje, že dobrý ekologický stav Dunaje je předpokladem pro veškerou lidskou činnost podél řeky a doporučuje, aby se zvláštní pozornost věnovala cílům v oblasti ochrany životního prostředí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) S více než 100 miliony obyvatel na území 14 států, z nichž osm je členskými státy EU, zahrnuje Podunají některé z nejbohatších i nejchudších regionů Evropy a může být definováno jako makroregion s heterogenní hospodářskou kapacitou.

Účinnost regionální politiky odpovídá podpoře rozvoje i uplatňování strategií, které vyřeší řadu místních problémů a budou stimulovat hospodářský růst států, jejichž obyvatelstvo má s touto řekou spojení, aby byl podporován udržitelný rozvoj. Jelikož tomu tak je a tato strategie – která je založena na třech vzájemně provázaných cílech socio-ekonomického rozvoje, zlepšení dopravy a podpory alternativních zdrojů energie a ochrany životního prostředí – a s ní spojený akční plán přispějí prostřednictvím lepší koordinace úsilí osmi členských států v regionu k podpoře tohoto regionu a zmenšení stávajících regionálních rozdílů, vítám její schválení.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Strategie pro Podunají usiluje o zlepšení způsobu, jakým je řeka využívána jako dopravní cesta, což bude pravděpodobně zahrnovat prohloubení plavebních kanálů. Navíc tato strategie obsahuje i oblast energetiky – která by za určitých okolností mohla zahrnovat rozšiřování výroby energie z vodních elektráren. Strategie se má stát významným faktorem pro stimulaci hospodářství. Musíme doufat, že nový vlajkový projekt EU, tedy strategie pro Podunají, časem získá nějaký pozorovatelný, hmatatelný obsah. Kolik života bude nakonec do tohoto projektu vdechnuto, bude rozhodně záležet mimo jiné na tom, jak se podaří vyřešit napětí mezi cíli ochrany životního prostředí a propojení Podunají a zda Dunaj bude dostatečným společným jmenovatelem tohoto mamutího projektu. Já jsem pro něj hlasoval.

  Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. – (BG) Ráda jsem podepsala návrh usnesení Evropského parlamentu o provádění strategie EU pro Podunají a hlasovala pro jeho schválení.

Strategie pro Podunají představuje příležitost uvolnit potenciál pro rozvoj a spolupráci mnoha evropských regionů v různých oblastech. Ráda bych se zaměřila na dva aspekty strategie, jež jsou z mého pohledu velmi důležité: rozvoj cestovního ruchu a udržování bezpečnosti v regionu. Co se týká role strategie pro Podunají v rozvoji cestovního ruchu, strategie může přispět k vyrovnání socio-ekonomických rozdílů v Evropě, vytvořit pracovní příležitosti a podpořit kulturní dialog a porozumění bohatému kulturnímu, etnickému a přírodnímu dědictví Evropy v této oblasti.

Strategie pro Podunají může přispět k udržení bezpečnosti v regionu kolem Dunaje a hrát významnou úlohu při kontrole migrace uvnitř i vně Unie a v boji proti trestné činnosti.

Pro dosažení skutečných výsledků mají hlavní význam společné operace v citlivých oblastech, jako jsou například bezpečnost a migrace. Právě proto vítám posílení regionální spolupráce v těchto oblastech a zajištění lepší institucionální kapacity v tomto směru.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Strategie EU pro Podunají a jeho 115 miliónů obyvatel nabízí příležitost urychlit přeshraniční spolupráci i udržitelný hospodářský a kulturní rozvoj v tomto regionu. V červnu měla Rada vytvořit časový plán a konkrétní kroky k jeho realizaci. Jádrem strategie jsou zlepšení v oblasti mobility, zásobování energií, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a řízení katastrof. Doufám, že vyvolá novou regionální dynamiku a že se do ní zapojí všechny zájmové skupiny a zainteresované strany občanské společnosti, aby byly podporované projekty optimálně využívány. Rovněž bychom chtěli spatřit iniciativu na makroregionální úrovni, jejímž cílem by byla větší bezpečnost, co se týká politiky pro jadernou energii v Podunají. Zejména v tomto regionu jsou stále v provozu atomové elektrárny, které představují riziko pro životní prostředí a obyvatelstvo, zatímco v rámci postupu posuzování dopadů na životní prostředí jsou vedeny jen nedostatečné nebo vůbec žádné konzultace se sousedními státy a regiony. Je zde potřeba jednat. Velmi vítám skutečnost, že v rámci strategie pro Podunají mohou být využívány pouze prostředky, které již byly k dispozici ve strukturálních fondech (přibližně 1 miliarda EUR pro období 2007–2013) – jinými slovy, že nejsou přiděleny žádné další finanční prostředky a že není zapotřebí nových orgánů ani legislativy. Proto jsem hlasoval pro přijetí tohoto návrhu usnesení.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. - (PL) Při dnešním hlasování jsem podpořil společný návrh usnesení o provádění strategie EU pro Podunají. Myšlenka integrovaného přístupu, včetně vytváření strategií pro makroregiony na úrovni EU, je nejlepším příkladem územní spolupráce, dobrou cestou ke zvýšení účinnosti regionální spolupráce a měla by být podporována a rozvíjena. Strategie pro region Baltského moře, která byla schválena v polovině loňského roku, je modelem pro koordinaci politiky EU a pro financování makroregionů – geopolitických územních jednotek definovaných na základě konkrétních kritérií.

Rozsáhlé Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 miliónů obyvatel, jak členských států EU, tak nečlenů, vyžadovalo vytvoření jednotného plánu, který by spojoval aspekty hospodářské, aspekty ochrany životního prostředí, sociální a kulturní (to jsou čtyři pilíře této strategie).

V souvislosti s potřebou provést prozatímní analýzu provádění této strategie, podobně jako v případě strategie pro region Baltského moře, vyzývá toto usnesení Evropskou komisi, aby připravila konkrétní nástroje a kritéria pro hodnocení projektů, která budou založena na ukazatelích, jež umožňují porovnávání. Parlament rovněž Komisi pověřil úkolem analyzovat první výsledky a zkušenosti v souvislosti s prováděním strategie EU pro Podunají a s využitím příkladů existujících strategií (pro region Baltského moře a pro Podunají) prozkoumat možné zdroje a způsoby financování makroregionálních strategií.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. - (IT) Ve světle nekonečného zvažování týkajícího se provádění této strategie jsem se osobně rozhodl hlasovat pro schválení návrhu, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 miliónů obyvatel, je oblastí, kde lze rozvíjet posílenou součinnost mezi různými politikami EU – soudržnosti, dopravní, hospodářskou politikou, energetickou, v oblasti ochrany životního prostředí, rozšíření a sousedství. Podle mého názoru by tedy strategie měla spojovat prvky ekonomické, ochrany životního prostředí, sociální a kulturní, protože makroregion jako Podunají by prostřednictvím vytváření pracovních příležitostí a podpory integrovaného rozvoje značně zvýšil bohatství celé Evropské unie. Jsem proto přesvědčený, že jednotící a integrující povaha strategie vyjadřuje přesvědčení sdílené všemi členskými státy EU, že by se mohla stát významným příspěvkem k překonání dřívějších evropských nesouladů a k celkovému úspěchu a větší efektivitě Evropy.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) V roce 2009 požádala Evropská rada Komisi, aby vypracovala evropskou strategii pro Podunají s tím, že Podunají zahrnuje 14 evropských států se 115 milióny obyvatel, jak členských států Unie, tak nečlenů: Německo, Rakousko, Slovensko, Českou republiku, Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Moldávii a Ukrajinu, a představuje proto oblast, kde lze rozvíjet pokročilou součinnost mezi různými oblastmi politiky EU. Vítám schválení strategie pro Podunají Evropskou komisí a podporuji přidružený akční plán, který je založený na čtyřech pilířích: propojení Podunají, ochraně životního prostředí, vytváření prosperity a posilování Podunají. Strategie uspokojuje potřebu zlepšit mobilitu, energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí, sociální a hospodářský rozvoj, kulturní výměnu, bezpečnost a civilní ochranu Podunají. Doufám, že evropská strategie pro Podunají bude schválena Evropskou radou a že dojde co nejdříve k pokroku v její realizaci.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. - (RO) Úlohou Dunaje je tvořit páteř makroregionální struktury, v níž figurují Länder, regiony a členské státy spolu se státy, které zatím nebo vůbec nepatří do EU, a společně usilovat o prosperitu. Dunaj už není modrý, jak se píše v názvu Straussova valčíku, a projekty na ochranu životního prostředí jsou odhadovány na 9 miliard EUR. Všechny investice, které se budou v povodí Dunaje realizovat, musí směřovat do inteligentních systémů založených na nejnovějších vědeckých a technologických poznatcích, přičemž ochrana životního prostředí musí být zvažována již od plánovací fáze systému (zelené znalostní inteligentní systémy).

Tyto investice znamenají vytváření nových příležitostí pro udržitelný hospodářský růst a zlepšování kvality života, a tím i rozvoj přírodních a environmentálních hodnot a podporu evropské politiky ochrany životního prostředí, například vytvářením řídícího a kontrolního systému environmentálních faktorů, odstraněním negativních dopadů na životní prostředí v případě přírodních katastrof, ochranou biologické rozmanitosti, zachováním a rozšiřováním zalesněných ploch, parků a zelených pásem ve městech. Podpora ze strany místních orgánů a občanů je velmi užitečná a ukazuje, že vnitřní dialog účinně funguje na všech úrovních, takže strategie pro Podunají je strategií pro evropské občany.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. − Tímto usnesením EP: 1. vítá schválení strategie pro Podunají Komisí a podporuje akční plán, který ji doprovází a který se zaměřuje na čtyři pilíře (propojení Podunají, ochranu životního prostředí, budování prosperity a posílení Podunají), a zároveň plní potřebu dosáhnout zlepšení mobility, energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, sociálního a hospodářského rozvoje, kulturní výměny, bezpečnosti a civilní ochrany v Podunají; 2. připomíná, že Evropský parlament volal po této strategii od roku 2008 a vyzývá maďarské předsednictví Rady Evropské unie a Evropskou radu, aby strategii EU pro Podunají podpořily do červnového zasedání Rady a co nejrychleji zahájily její provádění.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem pro schválení tohoto návrhu usnesení, protože Podunají, které zahrnuje 14 evropských států a 115 miliónů obyvatel, potřebuje řízení prostřednictvím společného, kolektivního plánu, který bude zaměřen na podporu jeho hospodářství a kultury, aby zůstala zachována jeho nevyčíslitelná umělecká a přírodní krása. Členské státy by nyní měly využívat strukturálních fondů, které jsou k dispozici pro období 2007–2013, aby pro strategii zajistily maximální podporu. Zvláštní pozornost by měla být věnována tvorbě pracovních příležitostí, zejména v oblastech nejhůře postižených hospodářskou krizí. Pokud strategii pro Podunají podpoří silná politická vůle, bude moci přispět k překonání dřívějších evropských nesouladů, a tak učinit další krok ke skutečné integraci Evropanů. Pokud uspěje, bude mít plán pozitivní dopad na mnohem větší geografickou oblast a zdůrazní strategickou roli regionu jako brány Evropy na západní Balkán.

  Csanád Szegedi (NI), písemně. - (RO) Strategie pro Podunají je projekt Evropské unie, do něhož se mohou zapojit i třetí země ležící při Dunaji a jehož cílem je rozvoj obrovského hospodářského potenciálu této oblasti. Řeka Dunaj spojuje 10 evropských států, z nichž šest patří mezi členské státy Evropské unie. Všechny tyto státy jsou vyzývány ke spolupráci v oblastech jako říční doprava, sociální ochrana a rozvoj, udržitelný hospodářský rozvoj, dopravní a energetická infrastruktura, ochrana životního prostředí, cestovní ruch, kultura a vzdělání. Strategie navíc identifikuje společné reakce na výzvy jako je zlepšování kvality života, zvýšení konkurenceschopnosti a přitažlivosti míst při Dunaji a přilákání investic do strategických oblastí. Domnívám se, že je zapotřebí lepší koordinace mezi místními a regionálními úřady a organizacemi podnikajícími v Podunají, aby se zajistilo vytváření pracovních míst a bezpečnost v oblasti. Rovněž podporuji hospodářský a společenský rozvoj Podunají jako prioritní oblasti Společenství a prosazování hlubší regionální integrace v oblasti, což by poskytlo dynamický impuls pro širší evropskou hospodářskou oblast. Podporuji realizaci této strategie, protože Podunají představuje v rámci Evropy významný sociálně-ekonomický potenciál.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Podunají se skládá ze 14 členských států Evropské unie a celkem 115 miliónů obyvatel. Jedná se o velmi heterogenní region, kde panuje velká mobilita a existuje vysoká vzájemná propojenost. To dokládá, že jde o vhodnou oblast pro posilování součinnosti mezi různými oblastmi politiky, například politikou soudržnosti, dopravní politikou, hospodářskou, energetickou, ochranou životního prostředí, či dokonce politikou rozšiřování a sousedství.

Jedná se o bohatý region s velkým hospodářským potenciálem, který ale vyžaduje koordinované úsilí, aby se rozvíjel soudržným, integrovaným a udržitelným způsobem. Integrovaná, koordinovaná strategie založená na spolupráci mezi členskými státy a jejich regiony se zdá být vhodnou cestou k dosažení územní soudržnosti. Abychom tohoto cíle dosáhli, je podle mne nezbytné zapojit všechny institucionální i občanské subjekty, zejména prostřednictvím účasti v místních a regionálních subjektech.

Provádění strategie musí rovněž zahrnovat efektivnější využívání strukturálních fondů a především možnost využít finančních prostředků, které dosud nebyly v makroregionálních projektech využity.

Hlasuji pro schválení tohoto návrhu usnesení o Podunají a doufám, že podobné strategie vzniknou i pro další evropské makroregiony.

Návrh usnesení B7-0111/2011

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro schválení tohoto návrhu usnesení, protože se zabývá otázkami, které mají souvislost se stabilitou legislativy upravující oblast obchodu, případy Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, dále způsobem, jakým ruské orgány bojují proti terorismu, zejména na severním Kavkazu, a situací v oblasti lidských práv. Toto usnesení je významné, protože klade důraz na Partnerství pro modernizaci. Proto hlasuji pro jeho schválení, protože jsem přesvědčen, že modernizace ruské společnosti zahrnuje i vytváření právního státu.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro schválení návrhu usnesení protože zastávám názor, že plné dodržování lidských práv a právní stát v Ruské federaci zlepší její obraz a důvěryhodnost ve světě, zejména s ohledem na její vztahy s Evropskou unií. Je důležité, aby Ruská federace dodržovala své mezinárodní závazky, v neposlední řadě ty, které učinila v souvislosti s Radou Evropy, kde se zavázala plně dodržovat evropské normy v oblasti demokracie, lidských práv, základních práv a právního státu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Přestože sdílím obavy vyjádřené kolegy poslanci, všiml jsem si obrovského pokroku, který již Rusko učinilo na cestě k demokracii a právnímu státu. Každý nestranný pozorovatel musí uznat, že v současném Rusku se v porovnání s jeho sovětským předchůdcem zlepšilo dodržování lidských práv a respektování svobod jednotlivce; sovětský režim nás nepřestává šokovat, čím více se o něm dozvídáme. Když zde hovoříme o právním státě v Rusku, musím vyjádřit své politování a rázně odsoudit ty, kteří ho ohrožují napadáním, zraňováním a zabíjením nevinných lidí, aby dosáhli cílů svého radikálního teroristického programu. Proto vyjadřuji upřímnou soustrast obětem. Doufám, že Rusko se bude dále zbavovat brutálního sovětského odkazu, že se bude dále sbližovat s Evropskou unií v oblasti dodržování práv, svobod a záruk pro své občany a že se chopí své role evropské mocnosti, o níž snil Petr Veliký.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. − (PT) Rusko je významným partnerem Evropské unie a mělo by přispívat k vytváření udržitelné spolupráce, založené na demokracii a existenci právního státu. Je tedy důležité, aby neexistovaly žádné obavy týkající se ochrany právního státu ze strany ruských orgánů. Proto musí ruské soudní orgány a orgány zodpovědné za uplatňování práva plnit své závazky efektivně, nestranně a nezávisle.

Odsuzuji útok na letišti Domodědovo a vyjadřuji svou účast rodinám obětí. Chtěl bych zdůraznit, že je zapotřebí, aby ruské orgány na tento útok zareagovaly zákonnými, umírněnými prostředky a aby ruskému soudnímu systému umožnily pracovat svobodně a nezávisle a odsoudit osoby odpovědné za útok.

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. - (LV) Prostřednictvím tohoto návrhu usnesení chtějí poslanci obrátit pozornost ke znepokojujícím událostem v Rusku, které se jako člen Rady Evropy zavázalo plně dodržovat evropské normy v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu. Ve skutečnosti se tyto normy neberou v potaz a jsou hrubě porušovány. Do očí bijícím příkladem je proces s Michailem Chodorkovským a Platonem Lebeděvem, bývalými vlastníky Jukosu. Případ klesl na úroveň frašky a nebudí dojem, že existuje jeden zákon a jedna spravedlnost pro všechny občany Ruska. Zatímco se vyvíjí úsilí k odsouzení odpůrců ruského předsedy vlády Vladimíra Putina, nic se nedělá pro vyřešení vražd Anny Politkovské a ostatních zavražděných novinářů. Právo na shromažďování bylo v Rusku odebráno těm, kteří mají odlišné postoje, a nedodržování zákazu může vést k uvěznění. To vše je nepřijatelné.

Chceme, aby Rusko bylo demokratickou, hospodářsky rozvinutou, stabilní zemí, která může být spolehlivým partnerem svým sousedům, Evropské unii a státům NATO. Čelní ruští politici však bohužel vedou zcela jinou politiku, která Rusko stále více vzdaluje od ostatních demokracií. Pokud se chce Rusko stát členem Světové obchodní organizace, musí jeho čelní politici zásadně změnit svůj postoj vůči demokracii, právnímu státu a lidským právům.

  Arturs Krišjānis Kariňš (PPE), písemně. - (LV) Podpořil jsem návrh usnesení Evropského parlamentu o právním státě v Rusku, které obrací pozornost na porušování lidských a základních práv, jakož i na ohrožení rozvoje demokracie v této zemi. Těší mne, že Parlament přijetím tohoto usnesení v zásadě uznal, že v Rusku neexistuje právní stát a demokracie. Přesto bych rád zdůraznil, že politika Evropské unie vůči Rusku bude mít úspěch pouze tehdy, jestliže členské státy budou sledovat jednotnou zahraniční politiku. Nedávné události, kdy Francie uzavřela smlouvu s Ruskem na prodej válečných lodí třídy Mistral, dokládají, že společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika je jen smyšlenka. Zájmy Francie byly důležitější než společná zahraniční politika. K uzavření smlouvy došlo navzdory námitkám pobaltských států a poznámkám ruských generálů o kapacitě těchto lodí, které jim chyběly během války s Gruzií. Obchody tohoto typu podkopávají vzájemnou důvěru mezi evropskými státy a dokládají úspěch ruské politiky „rozděl a panuj.“ Evropská unie může prosazovat právní stát v Rusku pouze tehdy, pokud členské státy nadřadí společné zájmy všech evropských států svým vlastním.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, které odsuzuje skutečnost, že nezávislí novináři, občanští aktivisté, právníci a obránci lidských práv v Rusku se často stávají oběťmi výhrůžek a násilných činů, a navíc že nové antiextremistické právní předpisy a nová ustanovení zákona o Federální bezpečnostní službě (FBS) jsou nejasná, a proto se často zneužívají k zastrašování nevládních organizací, náboženských menšin a médií.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. - (CS) Seznámil jsem se s návrhem usnesení o právním státě v Rusku. Mám tři drobné poznámky. Především pokládám za správné, aby Evropský parlament využíval každou příležitost k otevírání otázek lidských práv a kvality právního státu. Měli bychom takto postupovat častěji, a to vůči všem státům. Druhá poznámka se týká formy. Naše připomínky musí být věcné. To znamená, že nebudeme paternalisticky ostatní pouze poučovat, alenabízet i pomocnou ruku. Upřímně řečeno vůbec nechápu, odkud berou všichni kritici soudního procesu s oligarchy z Jukosu jistotu, že se jedná o proces pod politickým nátlakem? Politickým nátlakem je určitě zpochybňování rozsudku, které nebere v úvahu předložené důkazy o daňových únicích a ostatních porušeních zákona. Proč kritici automaticky přepokládají, že důkazy jsou zfalšované? Takových příkladů bych mohl uvést více. Rusko má dva základní problémy související s právním státem; prvním je fakt, že prochází transformací práva a právní kultury. To vyžaduje čas, nejen dobrou vůli Kremlu. Druhým je nestabilní bezpečnostní situace a nedůvěra v dobré úmysly některých rádců. Jak pomůže Evropská unie Rusku v boji proti terorismu a s vydáváním podezřelých z terorismu, kteří nalezli bezpečný přístav ve státech Unie? Jak zasáhne proti porušování politických práv tzv. neobčanů v zemích Unie? Nestačí radit, je nutné pomáhat.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Jsem přesvědčen, že Rusko dále zůstává jedním z nejdůležitějších partnerů Evropské unie při udržování světové bezpečnosti a stability a že je proto třeba upevnit spolupráci mezi ním a EU. Musíme posílit své odhodlání spolupracovat s Ruskem, abychom mohli reagovat na společné výzvy v klíčových oblastech, jako je potlačování terorismu, energetická politika a řízení světového hospodářství. Evropská unie a Rusko musí zintenzívnit jednání o nové smlouvě o partnerství a spolupráci, která bude ucelená a závazná a bude zahrnovat oblasti demokracie, právního státu a dodržování lidských a základních práv. Je nutné vypracovat s ruskou vládou společné iniciativy, které budou zaměřeny na posílení světové bezpečnosti a stability a zejména na naše společné sousedy, abychom v souladu s mezinárodním právem dosáhli mírového vyřešení konfliktů v Náhorním Karabachu, Podněstří a Gruzii.

  Louis Michel (ALDE), písemně. - (FR) Právní stát v Rusku je skutečně v ohrožení. Mohli bychom parafrázovat slova Marie Mendrasové a říci, že pozorujeme, jak se maří vyrovnávání se s historií. Od konce Jelcinovské éry jsme svědky politiky, která oslabuje všechny veřejné orgány. Navenek se vše může zdát legální, ale respekt k zákonu se dusí pod přílišným množstvím pravidel a nařízení. Procesy s Chodorkovským a Lebeděvem představují typický příklad: skořápka zákona je zachována, ale zákon samotný je využíván pro jiné cíle, než je jeho primární funkce. Hospodářský růst nebere v úvahu právní stát. Hospodářství pro hospodářství samotné vede ke zneužívání, vykořisťování a stranickým zájmům. Blahobyt musí vytvářet podmínky pro svobodu, podporovat společný pokrok a umožňovat každému jednotlivci jeho rozvoj. Tržní hospodářství nemůže správně fungovat bez spravedlivého státu, čímž mám na mysli stát, který spravedlivě plní veškeré své běžné úkoly; stát, který může zaručit, že jeho občané budou mít nestranný přístup ke všem základním právům, jako je například přístup ke vzdělání, zdravotní péči, spravedlnosti, kultuře, státní správě a základním životním potřebám.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Společný návrh usnesení o Rusku obsahuje některé důležité body, jež představují existenční otázky pro kteroukoli demokracii: nezávislé soudnictví, rychlé a spravedlivé procesy a efektivní stíhání trestných činů. V tomto rozsahu souhlasím s textem, který hovoří o potřebě napravit současné nedostatky v ruském právním a justičním systému. Odsouzení teroristických útoků na letišti Domodědovo je rovněž důležité a demonstruje solidaritu EU s tímto významným partnerským státem. Avšak tón, kterým se hovoří o některých pozastavených nebo probíhajících soudních procesech (například o případu Chodorkovského) je nevhodný a nediplomatický. Pokud hovoříme o „politicky motivovaných procesech“ či o „závažných justičních otázkách“, pak přejímáme jazyk politických odpůrců ruského předsedy vlády. Což je zřejmé v okamžiku, kdy jsou vzneseny výzvy k „nezávislému justičnímu prozkoumání“ výroků soudu.

To naznačuje – bez jakékoli znalosti situace či předchozího prošetření – že celý ruský justiční systém není nezávislý a vynáší „chybné“ rozsudky. Toto „posuzování“ z vnějšího pohledu a bez znalosti skutečných fakt je nesmyslné a navíc představuje vměšování do vnitřních záležitostí. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. - (IT) Ve světle rozhovorů, na téma lidských práv mezi Evropskou unií a Ruskem, a skutečnosti, že EU je stále odhodlána posilovat a dále rozvíjet vztahy mezi EU a Ruskem při dodržování demokratických zásad a základních práv, se domnívám, že Rusko i nadále zůstává významným partnerem EU, v souvislosti s rozvojem spolupráce mezi státy. Hlasoval jsem pro schválení návrhu, protože jsem přesvědčený, že intenzivnější jednání a nová smlouva o partnerství s Ruskem oživí obecnou shodu mezi členskými státy ve věci demokracie a správného fungování justičního systému. Rád bych rovněž zdůraznil, že plné dodržování lidských práv a právního státu by zlepšilo obraz a důvěryhodnost Ruska ve světě, zejména co se týká vztahů s Evropskou unií, a to díky strategickému partnerství.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) Dodržování evropských zásad v oblasti demokracie, lidských práv, základních práv a právního státu má pro evropské národy základní význam. Respektování rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva musí být základem pro politiku národů, které chtějí být dobrými sousedy a dále se sbližovat. Souhlasím s výzvou vyjádřenou v návrhu usnesení, aby ruský stát uplatnil opatření k nápravě nedostatků v jednotlivých případech, včetně zajištění efektivního vyšetřování a potrestání viníků, a rovněž aby přijal obecná opatření k provedení veškerých rozsudků, kde došlo k politickým nebo právním změnám, aby se porušování lidských práv neopakovalo. Ráda bych, aby Rada a Komise nabídly Rusku konkrétní pomoc a odborné znalosti, aby došlo ke zvýšení nezávislosti právního systému a služeb zodpovědných za uplatňování práva, aby se tak zvýšila schopnost právního systému státu odolávat politickým a hospodářským tlakům. Zejména bych ráda viděla vytvoření programu justiční pomoci, který by přispěl ke vzdělávání a výcviku státních zástupců, žalobců a soudců, v neposlední řadě v oblasti lidských práv.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto usnesením EP: 1. potvrzuje své přesvědčení, že Rusko zůstává významným partnerem Evropské unie při budování udržitelné spolupráce založené na demokracii a právním státě; 2. rázně odsuzuje teroristické útoky na moskevském letišti Domodědovo a vyjadřuje soustrast s rodinami obětí a solidaritu s osobami zraněnými při útoku; podtrhuje potřebu, aby ruské orgány zareagovaly na útok zákonným, přiměřeným způsobem a umožnily ruskému justičnímu systému svobodně, nezávisle zažalovat a usvědčit osoby za útok odpovědné; 3. vyjadřuje znepokojení nad zprávami o politicky motivovaných soudních procesech, nespravedlivými řízeními a neschopností vyšetřit závažné zločiny jako vraždy, zastrašování a jiné násilné činy; vyzývá ruské justiční orgány a orgány vymáhající právo, aby své povinnosti vykonávaly efektivně, nestranně a nezávisle, aby viníky předvedly před spravedlnost.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem pro schválení tohoto návrhu usnesení, protože se domnívám, že může posílit stávající dohodu o partnerství a spolupráci s Ruskem. Osmdesát procent zahraničních investic v Rusku pochází z Evropy, a proto by posílení partnerství umožnilo Evropě realizovat konkurenceschopnější politiku ve všech oblastech činnosti. Co se týká energetiky, více než 45 % našeho plynu a 29,9 % ropy je dováženo z Ruska; bez něj by kuchyně a vytápění v polovině Evropy přestaly fungovat. Vzhledem ke společným zájmům v oblasti hospodářství, energetiky a bezpečnosti by nová smlouva o partnerství s Kremlem zaručila evropskému hospodářství větší stabilitu po nedávné finanční krizi. Usnesení dále Rusko vyzývá, aby jako člen Rady Evropy v plné míře dodržovalo evropské normy v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu. Přijetí společné, konzistentní politiky prosazující lidská práva by představovalo krok k prosazení lidských práv ve světě.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. - (FR) Je zvláštní, jak Evropský parlament ve věci Ruska upadl buď do stavu shovívavosti nebo do čehosi, co bych nazvala „protiruským“ sentimentem, který dříve vycházel z antisovětismu a tedy hluboce zaníceného antikomunismu. Je třeba si uvědomit, že Berlínská zeď padla před více než dvaceti lety a že současný režim nemá nic společného se svými předchůdci. Jedná se však o režim, který nemá nic společného s právním státem a který neustále přehlíží i ta nejzákladnější lidská práva. Podle mne neexistuje jediný důvod, proč by se k Rusku mělo přistupovat jinak, než k jakékoli jiné zemi ve světě.

Přinejmenším by měly být odsouzeny útoky na svobodu projevu a špatné fungování justičního systému.

Toto usnesení je příliš shovívavé k ruské vládě a zejména k Dmitriji Medveděvovi. Proto jsem se rozhodla zdržet se hlasování.

  Anna Záborská (PPE), písemně. − (SK) Podpořila jsem usnesení o právním státě v Rusku, přestože si myslím, že to není poslední takové usnesení, o kterém jsme v Evropském parlamentu ve vztahu k Rusku diskutovali a hlasovali. Naplňuje mne však nadějí, že se v Parlamentu našla politická vůle adresovat kritické připomínky státu, na jehož dodávkách surovin je Evropa ve velké míře závislá. Evropa a Rusko jsou předurčeni ke vzájemné spolupráci – a to nejen v oblasti průmyslové výroby. Jsme součástí jedné civilizace, naše dějiny jsou dvojí interpretací stejného souboru hodnot. Pokud má tato civilizace přežít, musí se tyto dva pohledy na univerzální hodnoty sblížit. Byla bych ráda, kdyby naše kritické usnesení Rusové chápali jako snahu hledat to, co máme společné, a zároveň jako upozornění, že některé konkrétní kroky a postupy státní moci jsou v přímém rozporu s tímto hodnotovým základem.

Návrh usnesení B7-0128/2011

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, jehož hlavním cílem je sladit investice Světové banky v oblasti energetiky s rozvojovými cíli. Souhlasím, že energetická strategie by se měla zabývat přechodem k udržitelnému energetickému rozvoji z hlediska ochrany životního prostředí a usnadňovat jej. Zároveň by Světová banka měla zvolit k rozvoji soukromého sektoru takový přístup, který přináší maximální výhody chudým a zároveň podporuje boj se změnami klimatu. Připadá mi politováníhodné, že půjčky na fosilní paliva stále hrají dominantní úlohu, přestože strategickým cílem je postupně opouštět tento typ projektů. Rovněž se znepokojením pozoruji, že existuje jen velmi malý dohled nad většinou mnohostranného financování, které je poskytováno skrze finanční prostředníky, toto financování by mělo sledovat jasné rozvojové cíle. Vyzývám Světovou banku, aby přeorientovala svou současnou strategii z velkoformátového energetického modelu, zaměřeného na vývoz, na malé, decentralizované energetické projekty, které jasněji reagují na základní potřeby ve venkovských oblastech. Závěrem bych chtěl vyjádřit naprostý souhlas s nutností, aby Světová banka jasně identifikovala a zveřejnila přínos rozvoje před přidělením finančních prostředků.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto návrhu usnesení, protože energetická strategie by měla konkrétně řešit, jak může přístup k energii zbavit lidi chudoby, a zároveň umožnit přechod k udržitelnému energetickému rozvoji, šetrnému k životnímu prostředí. Světová banka by měla usilovat o rozvoj soukromého sektoru, který přinese maximální výhody chudým a zároveň bude řešit změny klimatu. Environmentální a sociální faktory na národní i regionální úrovni musí být brány do úvahy při komplexní analýze nákladů a přínosů energetických možností. Je politováníhodné, že půjčování na fosilní paliva stále hraje dominantní roli v celkovém energetickém portfoliu Světové banky, přestože v poslední době došlo k nárůstu půjček pro iniciativy v oblasti obnovitelných energií a energetické účinnosti. Investice do fosilních paliv probíhají rovněž skrze finanční prostředníky, což banka nezapočítává do svých výročních údajů o energetice. Další obavy působí i skutečnost, že banka pokračuje ve významných investicích do uhelných elektráren, čímž rozvojové země zavazuje k uhelné energii na desítky let dopředu.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. - (EL) Hlasoval jsem proti schválení usnesení o energetické strategii Světové banky pro rozvojové země zejména kvůli schválení velmi negativního pozměňovacího návrhu skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který pozměňuje velice důležitý bod v původním návrhu usnesení. Abych byl konkrétní, tato změna odstraňuje z návrhu usnesení obavu, že Světová banka zařadí jadernou energii mezi „čisté formy“ energie. Návrh usnesení tak přijímá využití jaderné energie jako řešení pro snižování emisí uhlíku. Nakonec je tedy jaderná energie nejen přijata; ale návrh ji prosazuje jako „čistou“ formu energie pro boj proti změnám klimatu a pro snižování emisí uhlíku. Podpora jaderné energie je však v přímém rozporu s požadavkem na svět bez jaderné energie, jak pro vojenské tak pro „mírové“ účely.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro schválení usnesení o energetické strategii Světové banky, protože se domnívám, že by měla podporovat přechod k cestě směřující k energetickému rozvoji, jenž je udržitelný z hlediska ochrany životního prostředí v nejméně rozvinutých zemích a jenž zároveň přispívá k dosahování cílů Evropské unie v oblasti klimatických změn a potlačování chudoby.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Podle údajů obsažených v návrhu usnesení je v současnosti 1,5 miliardy lidí bez přístupu k elektřině, čtyři pětiny z nich žijí v subsaharské Africe a jižní Asii, a téměř 2,4 miliardy lidí stále používá tradiční biomasu pro vaření a vytápění, což představuje neudržitelné využívání přírodních zdrojů. Z tohoto důvodu je důležité, aby Světová banka přijala novou strategii financování energetických projektů, která poskytne efektivní, dostupnou, čistou energii jako prostředek ke snižování chudoby a k podpoře hospodářského růstu. V této souvislosti Parlament vyzývá Světovou banku, až dokončí svou energetickou strategii v podobě nasměrování poloviny energetických investic do „nízkouhlíkových“ projektů, ke které se dříve zavázala,aby upřednostňovala projekty čisté energie a podporovala obnovitelnou energii jako prostředek podpory udržitelného rozvoje ve znevýhodněných regionech.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. − (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu se zabývá energetickou strategií Světové banky pro rozvojové země. Význam tohoto problému pochopíme, pokud uvážíme, že více než 1,5 miliardy lidí v současnosti nemá přístup k elektřině, což je základní právo všech občanů. V době, kdy Světová banka dokončuje svou novou energetickou strategii, je podrobně propracovaný přístup ještě relevantnější. Ve skutečnosti nejsou výsledky v žádném případě uspokojující, přestože se o tomto tématu debatovalo již před dvaceti lety.

Stále jsme příliš závislí na fosilních palivech namísto vyhledávání alternativních zdrojů energie. Urychlujeme změny klimatu a poškozujeme lidi, kteří žijí v extrémní chudobě. Proto se domnívám, že Světová banka musí revidovat svoji politiku využívání energie založené na fosilních palivech – musí zprůhlednit pomoc poskytovanou do tohoto sektoru – a podporovat zelenou energii, aby došlo ke snížení nejen znečištění atmosféry, ale především ke snížení závislosti rozvojových zemí na vnějších zdrojích energie.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro usnesení, které vítá energetickou strategii Světové banky a připomíná, že by se měla konkrétně zabývat otázkou, jak může přístup k energii pomoci lidem zbavit se chudoby, a přitom umožnit přechod k udržitelnému energetickému rozvoji, šetrnému k životnímu prostředí; naléhá na Světovou banku, aby k rozvoji v soukromém sektoru zaujala postoj, který přinese největší výhody pro chudé a zároveň bude řešit změny klimatu; podtrhuje, že environmentální a sociální faktory na úrovni státu i místních společenství musí být brány v potaz při podrobné analýze nákladů a přínosů energetických možností.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Nikdo nepochybuje, že přístup k moderním energetickým službám je předpokladem pro vymýcení chudoby a hospodářský rozvoj, nebo že k jeho dosažení je zapotřebí, aby tyto energetické služby byly spolehlivé, finančně dostupné, zejména pro chudé, a rovnoměrně distribuované, aby se překlenul rozdíl mezi městskými a venkovskými oblastmi. Už uplynula řada let 21.století a přibližně 1,5 miliardy lidí nadále zůstává bez přístupu k elektřině, čtyři pětiny z nich žijí v subsaharské Africe a v jižní Asii, zejména ve venkovských oblastech, a téměř 2,4 miliardy lidí k vaření a topení stále používá tradiční biomasu, což způsobuje vážné zdravotní problémy a smrt 1,9 miliónu lidí ročně na následky znečištění uvnitř místností, jakož i poškozování životního prostředí kvůli neudržitelnému využívání přírodních zdrojů.

Světová banka by proto měla upřednostňovat malý, místní přístup k energii, zejména v nejméně rozvinutých státech Afriky a Asie.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Přibližně 1,5 miliardy lidí ve světě, především v rozvojových zemích Afriky a východní Asie, nemá přístup k elektřině. Zejména ve venkovských oblastech lze pozorovat, že se obyvatelstvo z tohoto důvodu často uchyluje k tradičním palivům vyráběným z biomasy, jako je dřevěné uhlí. Je však třeba mít na paměti, že to představuje nezanedbatelné ohrožení zdraví. Světová banka, která se rozhodla podporovat udržitelnou energii, by měla být vyzvána, aby upřednostňovala regionální projekty před rozsáhlými komerčními projekty. To by v první řadě umožnilo podporu udržitelné ekologické produkce energie, a dále by bylo možné brát do úvahy regionální požadavky. Pro dosažení ekologické a hospodářské udržitelnosti by bylo žádoucí upřednostňovat malé, alternativní, místní energetické projekty, protože by se tak mohlo předejít nutnosti nakupovat často drahou energii. Zdržuji se hlasování, protože se domnívám, že bychom měli počkat, jaká bude strategie Světové banky, která má být oznámena v polovině roku.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. - (LT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu usnesení o energetické strategii Světové banky pro rozvojové země. Potřeba energie v rozvojových státech stoupá a je proto nutné brát do úvahy energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie. Energetické služby musí být spolehlivé, finančně dostupné a rovnoměrně distribuované ve společnosti, aby bylo možné bojovat s chudobou a překlenout rozdíl mezi městskými a venkovskými oblastmi. Vzhledem k potřebám rozvojových zemí musí Světová banka diversifikovat své energetické portfolio a navýšit půjčky iniciativám v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti. Souhlasím s návrhem, že přidělované finanční prostředky musí především podporovat spojení energetické účinnosti a obnovitelné energie. Je třeba upřednostňovat malé, decentralizované energetické projekty a zajistit přístup k energii pro obyvatelstvo rozvojových zemí. Je nutné věnovat pozornost skutečnosti, že Světová banka musí přikládat větší význam hrozbě, kterou představují biopaliva pro zásobování potravinami. Dále je třeba přísněji monitorovat a kontrolovat činnost finančních prostředníků.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) Sdílím obavy Evropského parlamentu a souhlasím s návrhy, které předložil v tomto návrhu usnesení o energetické strategii Světové banky, pro niž jsem hlasovala. Vzhledem k tomu, že přístup k moderním energetickým službám je předpokladem pro vymýcení chudoby a hospodářský růst a že právo na energii implikuje, že energetické služby mají být spolehlivé, finančně dostupné a rovnoměrně distribuované, aby se překlenul rozdíl mezi městskými a venkovskými oblastmi, připadá mi zásadní podporovat investiční politiku založenou na udržitelném využívání přírodních zdrojů. Proto souhlasím s doporučeními Evropského parlamentu Světové bance v této oblasti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Nakonec jsme hlasovali pro přijetí navrhovaného usnesení, protože byly přijaty pozměňovací návrhy 2, 3 a 4, které usilovaly o odstranění výrazu „nízkouhlíkové“.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože přístup k moderním energetickým službám je předpokladem pro vymýcení chudoby a hospodářský rozvoj. Právo na energii znamená, že energetické služby musí být spolehlivé, cenově dostupné, zejména pro chudé, a rovnoměrně distribuované, aby se překlenuly rozdíly mezi městem a venkovem. Energetická politika Světové banky zaujímá tento postoj a musí věnovat rostoucí úsilí snaze o vyzdvižení lidí z chudoby, a zároveň umožnit přechod na cestu udržitelného energetického rozvoje z hlediska ochrany životního prostředí. Světová banka by proto měla vztahu k soukromému sektoru usilovat o rozvoj, který přinese maximální výhody chudým a zároveň bude řešit změny klimatu.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − (SV) Hlasovala jsem pro schválení zprávy, která je celkově dobrá. Nesouhlasím však s názorem, že jaderná energie je čistý zdroj energie.

Návrh usnesení B7-0097/2011

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení, protože současná krize podtrhuje obavy z toho, že stávající mechanismy neumožní krizi překonat, protože nejednotnost v dosahování pěti hlavních cílů, která se v neposlední řadě týká míry zaměstnanosti, to ještě zhoršuje. Roční analýza růstu a rámec evropského semestru jsou klíčovými nástroji, neměly by však nahradit hlavní zásady hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti ani snížit jejich váhu. Měli bychom se zavázat k sérii opatření, která zviditelní soubor ekonomických opatření, jež zahrnují systém eurobondů, vysoce likvidního trhu s veřejnými dluhopisy, nižších úrokových sazeb a vytvoření celoevropské daně z finančních transakcí k omezení spekulací. Neměli bychom ohrozit vznik a vytváření nových pracovních míst, takže navrhuji posílit úlohu Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj při podpoře investic do infrastruktury, technologií a malých a středních podniků. Zdůrazňuji také, že strategii pro růst a zaměstnanost nemůže ohrozit současná krátkodobá vize rozpočtové konsolidace: v jejích cílech musí být řádně zohledněny veřejné investice.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o strategii Evropa 2020. Evropský parlament vyjadřuje své přesvědčení, že strategie Evropa 2020 by měla Evropě pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní posílená díky vytváření nových pracovních míst a díky inteligentnímu, udržitelnému růstu, který podporuje sociální začlenění a je založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpoře sociálního začlenění, zejména pomocí zmírnění chudoby.. Jsem přesvědčena, že opatření strategie Evropa 2020 jsou velmi důležitá pro budoucí možnosti všech evropských občanů tím, že budou vytvářet udržitelná pracovní místa, dlouhodobý hospodářský růst a sociální pokrok, sdílím ale obavy v návrhu usnesení, že strategie Evropa 2020 nebude schopna naplnit své sliby kvůli tomu, že má chabou strukturu řízení. Je nutné poznamenat, že aby byla strategie Evropa 2020 úspěšně realizována, musíme odstranit rozdíly mezi jejími deklarovaným ambicemi, dostupnými zdroji a použitou metodologií a musíme provést reformy a zajistit významné a včasné veřejné i soukromé investice do široké škály projektů. Zde musí významně přispět Evropská komise a Rada. Zároveň by členské státy měly být podpořeny v tom, aby ve svých národních programech reforem nejvíce upřednostnily řešení nezaměstnanosti. Strategie Evropa 2020 bude úspěšně realizována, pouze pokud EU a členské státy své úsilí spojí.

  Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Hospodářská a finanční krize, s níž se v současnosti v Evropě potýkáme, v Evropě způsobila významný úbytek pracovních míst. Prioritou strategie Evropa 2020 a evropské strategie zaměstnanosti je vytvořit v Evropě větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst. Cílem je přetvořit Evropu v inteligentní, a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a zároveň poskytovat vysokou míru zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. K překonání současné situace musí Evropa přijmout společná opatření.

Návrh usnesení je krokem tímto směrem, vyzývá Komisi a Radu společně s Evropským parlamentem, aby do politik navržených pro obnovu pracovních míst a růstu zapojily národní parlamenty, sociální partnery a regionální a místní orgány. Za tímto účelem je nutné posílit metodu Společenství a začlenit evropský semestr do balíčku týkajícího se správy legislativních záležitostí. Vítáme důraz na úlohu malých a středních podniků a jednotného trhu při tvorbě pracovních míst. A konečně zdůrazňujeme úlohu přiřčenou „Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa“ při dosahování těchto cílů. Proto hlasuji pro toto usnesení.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Svůj výrok týkající se strategie EU 2020 jsme vynesli před zasedáním Evropské rady v březnu a před tím, než členské státy v dubnu představí své vnitrostátní cíle. Strategie je v této chvíli pouze na papíře a čím více času uplyne, tím je pravděpodobnější, že se zopakuje neúspěch Lisabonské strategie. Proto musíme zareagovat: ambiciózním cílům musíme říci své „ano“, ovšem musíme také poskytnout rozpočtové zdroje k jejich dosažení. Cíle musí jít ruku v ruce se skutečnými rozpočtovými závazky, protože jak můžeme v opačném případě vytvořit něco jiného než právě jen strategii na papíře? Ať již v průběhu vyjednávání o příštím víceletém finančním rámci nebo v rozpravě o vlastních zdrojích EU musí být Parlament slyšet, aby zajistil, že budou chvályhodné cíle strategie EU 2020 podpořeny odpovídajícími možnostmi financování.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Pro tento návrh usnesení jsem hlasovala, protože členské státy Evropské unie by měly být podpořeny v tom, aby přidělily ve svých národních programech a plánech nejvyšší prioritu řešení nezaměstnanosti a předcházení dlouhodobému sociálnímu vyloučení z pracovního trhu. Mělo by to být kombinováno s opatřeními zaměřenými na střednědobé a dlouhodobé zajištění tvorby vyššího počtu pracovních míst, lepších pracovních míst a vysoké úrovně kvality zaměstnanosti. Ráda bych zdůraznila, že by členské státy měly věnovat více pozornosti řešení dětské chudoby prostřednictvím odpovídajících opatření, aby děti nebyly omezovány ve svém osobním rozvoji a aby při vstupu do profesního života byly rovnoprávnou a plnohodnotnou součástí společnosti. Vítám stěžejní iniciativy zaměřené na provádění cílů strategie Evropa 2020, jako jsou „Průmyslová politika pro věk globalizace“, „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“, „Evropská platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ a ostatní iniciativy. Souhlasím s návrhy týkajícími se „Evropské platformu pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“, ale podpořila bych přijetí konkrétnějších opatření k zajištění sociálního začleňování. Je také velmi důležité navrhnout konkrétní program zaměřený na podporu důstojné práce, jenž by zaručil práva pracujících v celé Evropě a zlepšil pracovní podmínky, potíral nerovnosti, diskriminaci a chudobu v důsledku nedostatečného odměňování.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Strategie Evropa 2020 má za cíl zajistit, aby Evropská unie vyšla z krize, a připravit ekonomiku Evropské unie na příští desetiletí. Má za cíl podpořit znalosti, inovace, vzdělání a digitální společnost; zajistit, aby naše výrobní infrastruktura byla méně náročná na zdroje, a současně posílit konkurenceschopnost; a zvýšit míru zapojení do pracovního trhu a získávání kvalifikace a zároveň potírat chudobu. Zejména bych zdůraznila iniciativu „Unie inovací“, která se zabývá velkými sociálními výzvami, jako jsou zabezpečení dodávek energie a potravin, změna klimatu, zdravotnictví a stárnoucí obyvatelstvo. Existuje zde ale potřeba posílit, stimulovat a zajistit v EU financování výzkumu, inovací a vývoje. Vyzývám ke zvýšení financování zásadních nástrojů pro výzkum a inovace a k praktickému uskutečnění již přijatých nástrojů, jako je Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET). Také bych zdůraznila důležitý příspěvek rámcového programu pro výzkum a příspěvek strukturálních fondů ke stimulaci výzkumu, vývoje a inovací na vnitrostátní a regionální úrovni.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o strategii Evropa 2020. Strategie Evropa 2020 navazuje na neúspěšnou Lisabonskou strategii a nemůže poskytnout odpovědi na otázky typu jak se můžeme zotavit z krize a vytvářet nová pracovní místa. Pokud tuto strategii – a tedy i chybné politiky, které měly za následek krizi – uplatníme do slova a do písmene, ještě více to podkope práva evropských pracujících. Socioekonomická správa EU potřebuje alternativní politiku, která odmítne jakýkoliv „Pakt pro konkurenceschopnost“ a přinese skutečnou konvergenci mezi členskými státy. Evropská unie zoufale potřebuje strategie, které budou podporovat hodnoty, jako jsou solidarita, sociální spravedlnost, rovnost pohlaví a upřímné úsilí v potírání chudoby. Společně s ostatními poslanci Evropského parlamentu z levé části sněmovny jsme předložili alternativní návrh usnesení, který popisuje opatření a mechanismy potřebné pro Evropu, která se zaměřuje na ekonomicky, sociálně a environmentálně životaschopný růst, plnou zaměstnanost a práva pro své pracující.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Myslím, že zahrnutí hospodářského růstu, sociálního cíle a potírání chudoby do seznamu cílů Evropské unie je pro Evropu také důležité, protože jejich dosažení pomůže zajistit ekonomickou nezávislost Evropské unie. Významné výzvy, s nimiž se EU a členské státy v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti potýkají, by měly být zahrnuty do politického rámce zásad zaměstnanosti EU.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) V době, kdy se diskutuje o balíčku zaměřeném na správu ekonomických záležitostí, jenž si klade za cíl podpořit finance členských států a Unie jako celku, nemohu nepodtrhnout důležitost jeho vazby na strategii Evropa 2020. Považuji příspěvek strategie ke zlepšení konsolidace vnitrostátních a unijních financí, inovací, a v důsledku toho i konkurenceschopnosti a růstu, za obzvláště důležitý. Tento návrh usnesení, který je v souladu s některými návrhy zaměřenými na správu ekonomických záležitostí, jež se v současnosti projednávají, vytyčuje základní principy, které je nutné v budoucích diskusích sledovat, a zavádí klíčové myšlenky, jež je nutné vzít v úvahu. Zejména zde odkazuji na nutnost se řídit metodou Společenství, která vede k větší jednotě mezi členskými státy, k zahrnutí evropského semestru, jenž umožňuje lepší koordinaci mezi vnitrostátními politikami, a k potřebě politik, které podporují evropskou konkurenceschopnost, jako je podpora inovací, malých a středních podniků a zavedení jednotného trhu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Svět obecně a zejména Evropská unie prožívají obtížné období, jehož příkladem je současná hospodářská a finanční krize. Aby Evropská rada s touto situací skoncovala, přijala 17. června 2010 strategii Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Je to strategie růstu pro příští desetiletí, která podpoří evropskou ekonomiku tak, aby dosáhla vysoké úrovně zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Cíle, jichž se má do roku 2020 dosáhnout, jsou ambiciózní: v oblasti vzdělávání se má snížit předčasné ukončování školní docházky pod úroveň 10 % a zvýšit procento vysokoškolsky vzdělaných absolventů ve věku 30–34 let na 40 %; v sociální oblasti je cílem vyvést 20 milionů lidí z ohrožení chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je také investovat 3 % hrubého domácího produktu do vědeckého výzkumu.

Vítám výběr stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 zaměřených na vzdělávání, zaměstnanost, mladé lidi, inovace, digitální agendu, životní prostředí, globalizaci, využívání zdrojů a boj proti vyloučení, protože podpoří růst a konkurenceschopnost. Vítám také přijetí této strategie a vyzývám orgány Evropské unie a vlády členských států, aby nešetřily úsilím na dosažení cílů, které strategie Evropa 2020 vytyčuje.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Realita nám ukazuje, že k dosažení cílů nestačí jen projevit odhodlání, i když je v sociálních záležitostech velmi umírněné. Platí to zejména v případě, kdy navrhované politiky sledují přesně tutéž linii jako ty, které byly přijaty dříve a které jsou příčinou současné sociální krize. To je případ strategie Evropa 2020, s níž je nyní spojována tzv. „správa ekonomických záležitostí“.

Krok, o který se v této správě ekonomických záležitostí pokoušejí vytvořením „evropského semestru“ – prohloubení sankcí týkajících se dodržování Paktu o stabilitě a růstu, hlavních směrů hospodářských politik a jakýchkoliv ukazatelů, které mohou být přijaty – nedoprovází významné navýšení rozpočtu Společenství, což je vždy důležitou podmínkou vývoje směrem k hospodářské a sociální soudržnosti i podmínkou zamezení tomu, aby se vystupňovaly stávající odlišnosti. Ve skutečnosti mají v úmyslu vytvořit pro členské státy svěrací kazajku, aby byly nuceny zavést takzvaná úsporná opatření, což zahrnuje prohloubení neoliberálního programu se všemi závažnými sociálními dopady.

Pokud o tomto panují jakékoliv pochybnosti, podívejte se na francouzsko-německý projekt takzvaného Paktu pro konkurenceschopnost, jenž si klade za cíl zvýšit věk odchodu do důchodu, ohrozit kolektivní vyjednávání a uštědřit další ránu pracovním a sociálním právům, a to vše proto, aby se zajistily vyšší příjmy ekonomickým a finančním zájmovým skupinám.

Proto jsme hlasovali proti tomuto návrhu usnesení.

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Pozměňovací návrh 2 má zdůraznit, že Komise musí v této strategii věnovat větší pozornost úloze mobility a dopravy. V odvětví dopravy musíme nejen přispět ke snižování CO2, ale musíme také udržet Evropu ve středu výroby a rozvoje. To mimo jiné zahrnuje navýšení investic do výzkumu a účinnou součinnost různých druhů dopravy při tvorbě transevropských dopravních sítí.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Evropská unie ve strategii Evropa 2020 vyhlásila, že politika zaměstnanosti je klíčovým tématem. Je důležité, aby všechny členské státy prosazovaly deklarované cíle společně i jednotlivě tak, aby bylo možné v Evropě dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti a produktivity. Těchto cílů bude možné dosáhnout, pouze pokud budeme společně jednatv oblastech, jako je boj se strukturální nezaměstnaností, rozvoj vzdělané pracovní síly, podpora kvalitních pracovních míst a zlepšení výkonu vzdělávacích systémů. Proto podporuji návrh usnesení, které stanovuje hlavní směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) „Evropa 2020“ není nic menšího než projekt zahrnující všechna opatření, která Evropská unie musí přijmout, aby alespoň o 20 milionů snížila počet lidí žijících v chudobě nebo chudobou ohrožených. I když je to cíl ambiciózní, jedná se o hlavní zásadu Evropské unie, která stojí na pozadí její hospodářské činnosti. To samozřejmě na straně členských států zahrnuje zodpovědnou činnost zaměřenou na změnu samotné strategie, ale i předtím je nezbytné, aby všechny evropské instituce na tomto jediném cíli spolupracovaly. Návrhem usnesení o strategii Evropa 2020 dnes Parlament přijal soubor návrhů určený Radě, abychom tak společně dosáhli konečného cíle, aniž bychom zmařili naděje každého evropského občana. Tyto požadavky se týkají potřeby spolupracovat s Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj na návrhu balíčku opatření v oblastech energetiky, zabezpečení dodávek potravin, změny klimatu, zdraví, politik zaměřených na mladé lidi, výzkumu a především průmyslové politiky s cílem vytvořit silné systémy sociální ochrany a snížit míru nezaměstnanosti.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které zdůrazňuje skutečnost, že opatření strategie Evropa 2020 mají rozhodný význam pro budoucí možnosti všech evropských občanů tím, že budou vytvářet udržitelná pracovní místa, dlouhodobý hospodářský růst a sociální pokrok; obává se, že strategie Evropa 2020 nebude vzhledem ke slabé struktuře řízení schopna dostát svým slibům, a naléhavě proto Radu vyzývá, aby metodu Společenství posílila; opět zdůrazňuje význam začlenění cílů EU 2020 do rámce správy ekonomických záležitostí a žádá, aby byl evropský semestr součástí legislativního balíčku o správě ekonomických záležitostí a aby byly zapojeny národní parlamenty a sociální partnery již v rané fázi, a posílila se tak demokratická odpovědnost a legitimita; zdůrazňuje, že dosažení cílů strategie Evropa 2020 má zásadní význam a není fakultativní.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hospodářská krize nemá na různé sociální skupiny stejný dopad. Je alarmující, že míra nezaměstnanosti mladých lidí dosahuje dvojnásobku průměrné evropské míry nezaměstnanosti. Na zmírnění dopadů krize jsou zapotřebí programy reforem, v jejichž důsledku vzniknou pracovní místa. V této souvislosti zmíním opatření, které přijala rumunská vláda s cílem podpořit mezi mladými lidmi podnikatelskou aktivitu. Kromě zvýšení počtu pracovních míst je také velmi důležité zlepšit jejich kvalitu. Tohoto cíle můžeme dosáhnout podporou výzkumu a inovací, větším zapojením podnikatelského sektoru do akademického života a přizpůsobením školních osnov potřebám pracovního trhu.

V tomto ohledu je nutné provést studie zaměřené na ekonomický rozvoj v členských státech. Je nutné je koordinovat na úrovni EU a je nutné určit oblasti, v nichž je Evropská unie schopna dosáhnout na světovém trhu konkurenceschopnosti. Dále by uznávání diplomů na úrovni EU umožnilo svobodný pohyb pracovní síly a podpořilo by vznik skutečného jednotného evropského trhu. Cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020 budeme schopni dosáhnout pouze v případě, že vypracujeme konkrétní návrhy a vyčleníme na ně dostatečné zdroje. Pokud tomu tak nebude, hrozí nám, že se dočkáme neúspěchu, jako se to stalo v případě Lisabonské strategie.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento návrh usneseni podporuje zhroucení sociálního systému Lisabonské strategie, jejímž pokračováním je strategie Evropa 2020. A co je ještě horší, usnadňuje kontrolu vnitrostátních rozpočtů prostřednictví evropského semestru a podporuje svobodný obchod. Hlasoval jsem proti němu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cílem strategie Evropa 2020 je přivést Evropu k tomu, aby se zotavila z krize a vyšla z ní posílená díky vytváření nových pracovních míst a díky inteligentnímu, udržitelnému růstu, který podporuje sociální začlenění. Ten má být založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpoře sociálního začlenění, zejména pomocí zmírnění chudoby. Tyto cíle jsou ambiciózní a všichni se musíme vynasnažit, abychom jich pro blaho EU a jejích občanů dosáhli.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Odmítám návrh usnesení o strategii Evropa 2020, protože jsem toho názoru, že pokračuje v linii konsensu z Bruselu zaměřené proti sociálnímu systému, kterou nezajímají Evropané, ale je vytvořena za účelem konsolidace neoliberálních politik, jež nás přivedly k vážné hospodářské krizi, kterou nyní proděláváme. Krize, kterou nyní procházíme, není přírodní katastrofou, ale důsledkem způsobu, jakým se konzervativní, liberální a sociálně demokratické politické síly vyvinuly od konsensu z Washingtonu ke konsensu z Bruselu, jenž zavádí nulové veřejné zásahy do ekonomiky, mzdová omezení a privatizaci veřejných služeb hlavních podniků v klíčových odvětví ekonomiky, jako jsou energetika a telekomunikace. Důsledky těchto neoliberálních opatření a konsensu z Bruselu již známe: krize, rozsáhlá nezaměstnanost, chudoba a škrty v právech pracujících a v sociálním státě. Proto jsem hlasoval proti tomuto usnesení o strategii Evropa 2020, protože tuto „novou“ strategii považuji za téměř stejnou: jsou to neoliberální opatření, která nezahrnují nezbytné přerozdělení bohatství a zlepšení sociálních práv a práv týkajících se zaměstnanosti evropských občanů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Realizace strategie Evropa 2020 má zásadní význam pro posílení EU a neměla by být jen doplňkem. Strategie má za cíl podpořit budoucí možnosti evropských občanů co se týče bezpečných a udržitelných pracovních míst, dlouhodobého hospodářského růstu a sociálního pokroku. Pokud ji máme realizovat, metoda Společenství musí být posílena a cíle zahrnuty do našich hospodářských politik. Abychom zajistili financování strategie, je důležité, abychom měli katalog politických iniciativ, které nepochybně zahrnují zapojení EIB a EBRD i přilákání soukromého financování. Omlazení vnitřního trhu by nám také mělo umožnit rychleji a účinněji s ambiciózními cíli pokročit. K tomu jsou zde četné stěžejní iniciativy jako například Unie inovací, Mládež v pohybu a Průmyslová politika pro věk globalizace. Nehlasoval jsem pro tento návrh usnesení zejména proto, že se nepodařilo financování strategie Evropa 2020 vyřešit.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Rád bych přednesl poznámku k návrhu usnesení o strategii Evropa 2020, jenž byl Evropským parlamentem přijat. Plně souhlasím s postojem Parlamentu a myslím, že bychom měli posílit strukturu řízení strategie, protože to, co bylo učiněno doposud, nebylo dostatečně konkrétní, a tedy ani velmi účinné.

Klíčovým faktorem k tomu, aby bylo ambicí strategie Evropa 2020 dosaženo, je podle mého názoru rovnost pohlaví. Především je nutné zvýšit podíl žen v pracovním procesu tím, že do roku 2020 odstraníme rozdíl v odměňování mezi ženami a muži (strategie předpokládá, že se rozdíl ročně sníží o 1 % tak, aby se rozdíl do roku 2020 snížil o 10%). Další důležitou otázkou je snížení chudoby žen. Odhaduje se, že 17 % žen žije v chudobě a že většina z nich jsou matky samoživitelky nebo imigrantky.

Cílů této strategie lze dosáhnout především vzděláváním a profesní přípravou. Nyní mám na mysli finanční podporu mladých lidí a podporu programů, které jsou zaměřeny na mobilitu studentů a akademických pracovníků. Velký důraz by také měl být kladen na profesní přípravu a programy, které podporují změnu kvalifikace.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Nutnost vyjít z hospodářské krize, zajistit udržitelnost a rozvinout „inteligentní ekonomiku“ jsou hlavními cíli strategie, která vytyčí budoucí kontext tržní ekonomiky Evropské unie. Základ nové evropské cesty by měla tvořit vysoká úroveň zaměstnanosti podporující sociální a územní soudržnost, produktivitu, efektivní využívání zdrojů, inovace a zejména silnější správu ekonomických záležitostí. V nadcházejících letech budou předmětem naší práce a skrze ni by diskuse Rady, posudky a návrhy Komise a politické vedení Parlamentu měly vést ke konkrétním závěrům. Ze všech těchto uvedených důvodů jsem hlasoval pro návrh usnesení o strategii Evropa 2020. Toto usnesení doplní prvotní návrh, zdůrazňuje potřebu posílit návrhy na řízení strategie a vyzývá členské státy, aby se nad ambicemi strategie více zamyslely z hlediska rozpočtu a zaměřily se na boj s nezaměstnaností prostřednictvím národních programů reforem.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) První náznaky z provádění strategie EU pro toto desetiletí nejsou zrovna povzbuzující, stejně jako nebyly povzbuzující výsledky Lisabonské strategie. Z hospodářského vývoje v eurozóně a z problémů měnové unie, které dluhová krize v regionu zdůraznila, je zřejmé, že aby ambiciózní cíle, které si strategie Evropa 2020 stanovila, jako například zvýšit zaměstnanost mladých na 75 % a zvýšit investice do výzkumu na 3 %, neskončily jen jako symbolická prohlášení, musí se strategie zaměřit na rozpočtovou stabilitu, prorůstové politiky a potřebu evropské správy ekonomických záležitostí, pokud nechce. Návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) o strategii Evropa 2020 jde tímto směrem a já pro něj hlasoval.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Dokument Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění stanoví soubor opatření, které by měly Evropě pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní posílená díky vytváření nových pracovních míst a díky inteligentnímu, udržitelnému růstu, který podporuje sociální začlenění. Ten má být založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpoře sociálního začlenění, zejména pomocí zmírnění chudoby. Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože souhlasím s návrhy předloženými Evropským parlamentem, zejména s potřebou posílit řízení strategie Evropa 2020. Nemůžeme dostatečně zdůraznit skutečnost, že opatření přijatá pod vlajkou strategie „Evropa 2020“ jsou nesmírně důležitá pro naplnění očekávání evropské veřejnosti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Mezi články, které nás přiměly text podpořit, je článek 12, jenž: vítá stěžejní iniciativu týkající se Unie inovací jako hlavní hnací sílu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, která se zabývá hlavními sociálními problémy, jako je zabezpečení energie a potravin, změna klimatu, zdravotnictví a stárnoucí obyvatelstvo; připomíná, že cíl ve výši 3 % se skládá z 2% podílu soukromých výdajů a 1% podílu veřejných výdajů; bere na vědomí, že existují stále jisté nedostatky v oblasti soukromých výdajů na výzkum, které lze překonat pouze úpravou regulačního prostředí pro společnosti včetně malých a středních podniků; vítá proto záměry Komise zlepšit rámcové podmínky pro podniky v oblasti inovací, zejména s ohledem na práva duševního vlastnictví.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Evropa čelí obtížné výzvě: snížit nezaměstnanost a zároveň vybudovat ekonomiku zaměřenou na lidi. Uvědomujeme si, že strategie Evropa 2020 má vysoké ambice a vyžaduje od nás, abychom vytrvali jak na úrovni členských států, tak na evropské úrovni. Celosvětová hospodářská krize naneštěstí vymazala mnohé z výsledků, kterých bylo doposud dosaženo, a ukázala, jak jsou ekonomiky členských států často křehké. Proto je nyní víc než kdykoliv jindy zapotřebí zdvojnásobit naše úsilí podpořené zásadou, že společně jsme silnější. Žádný členský stát by neměl a nemůže sám účinně řešit globální výzvy. Abychom oživili výzvu udržitelného růstu, musíme použít všechny politické prostředky a finanční nástroje, které máme k dispozici. Pro toto usnesení jsem hlasovala, protože silnější koordinace politik zaměstnanosti členských států je důležitá a může jí být dosaženo, pouze pokud budou společné cíle důsledné a důvěryhodné. Musíme vybudovat nový hospodářský model založený na znalostech a vysoké zaměstnanosti. Tato výzva znamená začátek nové etapy evropské integrace, která věnuje větší pozornost zaměstnanosti a sociálnímu zabezpečení a mobilizuje všechny subjekty působící v Evropě.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Strategie Evropa 2020 zavádí pro příští roky cíle Evropské unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Naplnění tohoto cíle má určité důležité aspekty jako je posílené řízení a financování politiky soudržnosti. So stávajícího programu Evropské unie by se měly při stanovení politik a prováděcích opatření ve vyšší míře účastnit všichni aktéři, protože panuje názor, že právě toto bylo hlavním důvodem selhání Lisabonské strategie. Proto musí být k realizaci této strategie vyzváni všichni institucionální činitelé včetně občanské společnosti, a to na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni.

V této souvislosti bych zdůraznil potřebu realizovat Územní pakt místních a regionálních orgánů pro Evropu 2020. Jako nezbytný předpoklad pro provádění strategie Evropa 2020 potřebují všechny evropské regiony silnou politiku soudržnosti. Politika soudržnosti je svou podstatou průřezová, a proto pro úspěch strategie představuje klíčový prvek. Její komplementární povaha by tudíž měla být dána jasně najevo. V rámci tohoto programu by měly být podpořeny pobídkami ekonomický růst a atmosféra tvorby pracovních míst, aby se vymezila zvláštní úloha pro malé a střední podniky (MSP), které jsou motorem evropského hospodářského růstu.

Z uvedených důvodů jsem v plénu hlasoval pro návrh usnesení.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Strategie EU 2020 Evropské komise je důležitá proto, aby se při překonávání hospodářské krize posílil růst EU a její konkurenceschopnost. Jejích cílů ale může být dosaženo pouze koordinovaným a cíleným přístupem všech členských států. Hlasoval jsem pro toto usnesení o strategii Evropa 2020, protože jsem přesvědčen, že zakládá nutnost, aby se členské státy k jejím cílům plně zavázaly. Usnesení vyzývá k tomu, aby bylo ekonomické řízení strategie EU 2020 lépe koordinováno, a já to plně podporuji, protože nastiňuje potřebu toho, aby vlády členských států zavedly důvěryhodný finanční rámec. Členské státy by také měly zajistit, že politiky i rozpočty budou v souladu s cíli EU 2020, zejména s ohledem na úkoly jako řešení nezaměstnanosti a sociálního začleňování. Vítám také návrhy tohoto usnesení, aby příští víceletý finanční rámec odrážel ambice strategie EU 2020.

Návrh usnesení B7-0127/2011

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Hlavní směry politiky zaměstnanosti navržené Komisí a schválené Radou představují současné společné priority Evropské unie a cíle členských států, které se týkají jejich vnitrostátních politik zaměstnanosti. Některé z hlavních směrů politiky zaměstnanosti EU zahrnují zvýšenou účast na pracovním trhu, včetně osob ze specifických podskupin obyvatelstva, snížení strukturální nezaměstnanosti a podporu kvality pracovních míst, rozvoj vysoce kvalifikované pracovní síly, která bude odpovídat potřebám pracovního trhu, a zlepšení výkonu vzdělávacích systémů, které budou poskytovat odborné vzdělávání na všech úrovních.

Myslím, že se členské státy a Evropská unie musí zapojit do návrhu koordinované strategie zaměstnanosti, která bude podporovat zkušenou, kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a zároveň i pracovní trhy, které budou schopné rychle reagovat na vývoj hospodářství.

Také podporuji iniciativu paní zpravodajky na podporu boje proti sociálnímu vyloučení a snížení chudoby, což jsou klíčové cíle strategie Evropa 2020. To jsou důvody, proč jsem pro toto usnesení hlasovala.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, protože je naléhavě potřeba zintenzívnit na všech úrovních úsilí k zajištění toho, aby byly hlavní směry politiky zaměstnanosti Evropské unie řádně provedeny. Jen jejich řádným provedením bude možné zvýšit zapojení do pracovního trhu, rozvíjet dovednosti pracovníků a zlepšit kvalitu a výsledky vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy. Dále je cílem hlavních směrů politiky zaměstnanosti zajistit, aby bylo v rámci strategie Evropa 2020 a správy ekonomických záležitostí dosaženo cílů zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu a aby byl zaručen sociální pokrok. Domnívám se, že je pro členské státy velmi důležité, aby se vynasnažily splnit své závazky a zvýšily úroveň zaměstnanosti, zlepšily odbornou přípravu lidí, vytvořily pracovní příležitosti, snížily chudobu a posílily sociální začlenění. Evropská komise a členské státy musí být připraveny zajistit, aby byly tyto hlavní směry prováděny spolu se sociálními partnery a regionálními a místními institucemi, které se musí podílet na navržení a provádění národních programů reforem. V důsledku hospodářské a finanční krize je situace na pracovním trhu Evropy stále napjatá, a proto musí být boj s nezaměstnaností jednou z nejdůležitějších priorit této politiky jak pro Evropskou unii, tak pro členské státy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Evropská strategie zaměstnanosti a národní strategie uplatňované členskými státy jsou mezi hlavními nástroji, které byly navrženy pro dosažení cílů strategie Evropa 2020. Je proto velmi důležité spolupracovat s podnikatelským sektorem a sociálními partnery, aby byly hlavní směry politiky zaměstnanosti prováděny správně a účinně. Nadšeně vítám hlavní směry a zájmy stanovené v návrhu: potřebu posílit odpovědnost vlád a určit ambiciózní cíle, aby bylo dosaženo cílů stanovených ve strategii 2020; potřebu zajistit, že budou hlavní směry politiky zaměstnanosti realizovány; a potřebu zajistit, aby tvorba pracovních míst dostala v národních programech reforem nejvyšší prioritu.

Unie postrádá k boji s nezaměstnaností a sociálním vyloučením silnou horizontální politiku, která by nepochybně zahrnovala balíček správy ekonomických záležitostí vhodný k tomu, aby reagoval na potřeby Unie a členských států; také by vyžadovala dosažení ambiciózních cílů, jako jsou cíle stanovené ve strategii Evropa 2020.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT)

Tento návrh usnesení Evropského parlamentu o provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států spočívá na řadě pilířů, z nich bych zdůraznil následující: současnou ekonomickou krizi, která zvyšuje nezaměstnanost a sociální vyloučení; potřebu vytvořit součinnost, která podpoří rozvoj s výhledem na plnění cílů strategie Evropa 2020; a návrh Komise, aby podle byly Roční analýzy růstu tytéž hlavní směry politiky zaměstnanosti přijaty pro rok 2011 stejně jako pro rok 2010. Abychom tuto situaci překonali, je důležité vyvinout společné úsilí na všech úrovních: vlád, sociálních partnerů i občanské společnosti.

Evropská unie hraje klíčovou úlohu při směrování politik, které mají být dodržovány, a při respektování zásad subsidiarity, a to podporou sociálního dialogu a podporou přijetí spravedlivých a účinných opatření. Doufám, že tyto hlavní směry pomohou překonat krizi a konsolidovat systémy sociální ochrany a že znovu nastartují ekonomiku tak, abychom mohli dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Považujeme za politováníhodné, že Evropská komise zachovává tytéž hlavní směry politik zaměstnanosti, jako byly hlavní směry přijaté pro rok 2010, takže zaujímáme i nadále stejně kritické stanovisko, jako jsme zaujali i tehdy.

Přestože návrh usnesení Evropského parlamentu částečně kritizuje realizované politiky a vyzývá k tomu, aby byly velmi omezené sociální cíle strategie Evropa 2020 naplněny, nedostává se k jádru problému nezaměstnanosti a nejistoty zaměstnání, neusiluje o odstranění jejich příčin, nerozhodl se revokovat tyto úsporné programy a vážně nekritizuje požadavky kladené na členské státy ve vážných problémech, aby slepě plnily absurdní kritéria Paktu o stabilitě.

Naopak předkládá stanovisko, že nástroje zahrnuté v evropském semestru jsou pozitivní reakcí, a zapomíná, že návrh Evropské komise na tzv. „správu ekonomických záležitostí“ nejenže představuje útok na suverenitu členských států, ale také zhorší sociální situaci tím, že bude i nadále upřednostňovat měnová kritéria před sociálním zabezpečením a pokrokem.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) V návaznosti na sdělení Komise nazvané Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi hlasoval Parlament, včetně mě, pro usnesení, které vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly na dosažení našich cílů v oblasti zaměstnanosti tak, jak jsou obsaženy ve strategii Evropa 2020. Podle názoru zpravodajky paní Berèsové musíme členským státům poskytnout politické poradenství, aniž bychom ale příliš zasahovali do vnitrostátní politiky, a poskytnout jim pravidla, aby všechny zainteresované strany mohly pracovat podle téhož plánu. Nedostatek pracovních míst je, zejména v posledních letech, vážným problémem a musí být řešen s trochou cílevědomosti tak, abychom zajistili, že do roku 2020 budeme schopni 75 % Evropanů poskytnout slušná, jistá pracovní místa odpovídající potřebám široké škály lidí, kteří se připravují na svět práce. Zvláštní úsilí je zapotřebí vyvinout na pomoc určitým skupinám, včetně žen – zejména matek – mladých lidí a přistěhovalců.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které zdůrazňuje význam politik, které usnadňují přechod mladých lidí ze školy do zaměstnánízdůrazňuje, že riziko, že se osoby, které předčasně opustily školu, budou potýkat s chudobou, je podle předpokladů vysoké, a poukazuje na to, že jakékoli pružné nebo dočasné formy zaměstnání by měly v tomto ohledu zahrnovat právo na odbornou přípravu a přístup k sociálnímu zabezpečení a měly by pomáhat lidem v přechodu k bezpečnějšímu zaměstnání<

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) V průběhu těchto let, kdy se zotavujeme z hospodářské a finanční krize, která zasáhla mnoho zemí Unie, kdy naše vlády usilují o zavedení společných politik a strategií, aby dosáhly cílů, jež jsme všichni vymezili a rozhodli se společně o ně usilovat, je podle mého názoru důležité přiznat Parlamentu jeho zasloužené a právoplatné ústřední postavení jako orgánu, který nejvíce reprezentuje Evropskou unii. Je to otázka uznání jeho reprezentativnosti a jeho funkce, a to nejen s ohledem na ustanovení Smluv.

Důležitost hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti musí být těžištěm evropského semestru a musí se přizpůsobovat změnám v Roční analýze růstu a prováděcím harmonogramům našich zemí. Poradní funkce si zasluhuje správné množství prostoru a času potřebného pro analýzu a přizpůsobení se obecnému rámci. Prohlašuji proto, že jsem hlasovala pro usnesení.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlavní směry politiky zaměstnanosti jsou synonymem pro zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu a pružný pracovní trh. I když tento návrh usnesení připomíná EU, že politika odměňování je v působnosti členských států, přesto podporuje výše uvedené. Proto jsem hlasoval proti němu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států patří mezi hlavní nástroje, jejichž účelem je směřovat úsilí Evropské unie a členských států k dosažení cílů vytyčených strategií Evropa 2020. Boj s nezaměstnaností a tvorba udržitelných pracovních míst je pro Evropskou unii na příštích 10 let velkou výzvou a všichni musíme mít svůj podíl na jejím úspěšném překonání.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 je dosáhnout úrovně zaměstnanosti ve výši 75 %. Hospodářská krize, s níž se EU potýká, i nadále představuje výzvu v podobě způsobu, jak dostat pod kontrolu rostoucí nezaměstnanost a sociální vyloučení. Evropská strategie zaměstnanosti a její hlaví směry proto představuje důležitý nástroj pro kontrolu nezaměstnanosti. Má také za cíl svést úsilí členských států správným směrem. V důsledku toho je od členských států vyžadováno, aby do svých opatření zapojily sociální partnery, regionální a místní orgány i občanskou společnost. Dále by mělo být možné zajistit, aby byly zaručeny hlavní směry politiky zaměstnanosti i vznik nových pracovních míst. Na podtržení důležitosti tohoto klíčového cíle bude v budoucnu od členských států vyžadováno, aby předkládaly zprávy o dosaženém pokroku. Od jednotlivých členských států se také vyžaduje, aby věnovaly pozornost vnitrostátním cílům, včetně problémů týkajících se integrace podskupin, jako jsou ženy, lidé s postižením a starší pracovníci, stejně jako problému chudých pracujících. Nehlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože podle mého názoru je v něm příliš mnoho zásahů do legislativy členských států, zejména v oblasti úpravy sociálních partnerů.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států je zásadně důležité pro provádění hlavních směrů obsažených ve strategii Evropa 2020. Zapojení Evropského parlamentu do těchto politik se nesmí zanedbat. Rozprava podporuje myšlenky a myšlenky a strategie jsou potřebné k překonání současné hospodářské krize. V tomto návrhu usnesení je řada důležitých myšlenek, s nimiž se ztotožňuji: zajištění toho, aby byly hlavní směry zaměstnanosti prováděny; větší úsilí s cílem zajistit větší počet pracovních příležitostí a zajištění lepší kvality zaměstnání; rozhodná opatření za účelem potírání chudoby a sociálního vyloučení. Aby bylo možné ve všech těchto politikách zaručit úspěch, je důležité vynaložit společné úsilí na všech úrovních: na úrovni vlád, sociálních partnerů i občanské společnosti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − V tomto usnesení se Parlament 1. domnívá, že vzhledem k tomu, že Komise navrhla zachovat v roce 2011 hlavní směry politik zaměstnanosti, které byly přijaty pro rok 2010, se doporučení k národním programům reforem (NPR) stala hlavními nástroji makroekonomického dohledu a orientace; lituje skutečnosti, že do procesu nebyl zapojen Parlament a neproběhly v tomto ohledu žádné debaty; a 2. se domnívá, že významné problémy, se kterými se v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti potýká EU i členské státy, by měly být řádně zohledněny v budoucím postupu řešení makroekonomické nerovnováhy, který tvoří součást politického rámce hlavních směrů EU v oblasti zaměstnanosti;

Zpráva: Pervenche Berès (A7-0040/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože souhlasím se stanoviskem paní zpravodajky, že je nutné zachovat hlavní zásady zaměstnanosti nezměněné až do přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období. Integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti musí tvořit podstatu evropského semestru, a pokud se klíčová sdělení roční analýzy růstu odchýlí od obsahu hlavních směrů, měla by být následně upravena tak, aby byla zajištěna soudržnost. Také souhlasím se zapojením zúčastněných stran do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení národních programů reforem. Zdůraznil bych také doporučení Hospodářského a měnového výboru (ECON), aby se nesnižoval význam hlavních zásad hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států, a to s cílem splnit závazek k převzetí odpovědnosti a zajištění demokratické odpovědnosti.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Po posouzení předběžných národních programů reforem (NRP) Předložila Evropská komise návrh potvrdit platnost integrovaných hlavních směrů politik zaměstnanosti přijatých loni Radou až do roku 2014, aby bylo možné se soustředit hlavně na jejich provádění. Tento návrh Komise je pochopitelný, protože hlavní směry politik zaměstnanosti jsou integrální součástí strategie Evropa 2020 a musí být plně převedeny do národních programů členských států, a proto by se měly členské státy co nejvíce soustředit na jejich provádění. I když tyto hlavní směry jinak nebudou každoročně přezkoumávány, hlavní prioritou strategie zaměstnanosti Evropské unie musí zůstat plná zaměstnanost, která zvýší hospodářský růst a konkurenceschopnost a posílí sociální soudržnost.

Přezkumy návrhů národních programů reforem členských států ukazují, že by členské státy měly i nadále usilovat o řešení těchto prioritních oblastí: zvýšení zapojení do pracovního trhu a snížení strukturní nezaměstnaností, rozvoj kvalifikované pracovní síly schopné reagovat na potřeby pracovního trhu, podpora celoživotního vzdělávání, zlepšení výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšení zapojení do terciárního vzdělávání, podpora sociálního začleňování a vypořádání se s chudobou. Ráda bych proto vyzvala členské státy, aby zajistily co nejúčinnější provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky, a to navržením, dodržováním a vyhodnocováním národních programů.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. – (IT) Rád bych vyjádřil své obavy týkající se současné situace v oblasti zaměstnanosti. Domnívám se, že skutečným společenským problémem dneška je nezaměstnanost. I když je možné na makroekonomické úrovni zahlédnout známky obnovy, průmysl není schopen znovu pojmout všechny zaměstnance, které v posledních měsících propustil, a ti se dnes potýkají s problémem, jak se na pracovní trh vrátit. Totéž se týká mladých lidí a žen. Tyto problémy jsou nesmírně důležité a naléhavé. Komise mezi cíli strategie Evropa 2020 stanovila jako priority zvýšení zaměstnanosti, posílení jednotného trhu a podporu růstu. Evropská unie a zejména tento Parlament si při řešení tohoto problému vedly dobře, ale na udržení těchto cílů jsou zapotřebí konkrétní opatření.

EU musí pracovat na směrování a racionalizaci zdrojů a zároveň musí investovat do dopravy, energetiky a telekomunikační infrastruktury: v tomto ohledu bude představovat bod obratu založení projektových společností garantovaných a financovaných projektovými dluhopisy. To Unii umožní udržet si svou konkurenceschopnost na celosvětovém trhu a zároveň poskytnout lidem nové pracovní příležitosti. Celý systém by měl být zaveden sice postupně, ale co nejdříve.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě paní Berèsové o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Zpráva navrhuje, aby integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států přijaté pro rok 2010 byly zachovány i pro rok 2011, tedy že by měla být strategie Evropa 2020 plně integrována do národních programů reforem. Zpráva bohužel vyzývá k zavedení týchž hospodářských politik a směrů politiky zaměstnanosti, které vedly ke krizi a k neschopnosti ji řešit. Vyzývá k realizování týchž politických voleb a postupů, které způsobily, že Evropané musí snášet úsporná opatření a svrchované členské státy se stávají oběťmi spekulativních mafií. Vyzývá také k těm politikám zaměstnanosti, které vedly k vytvoření středověkého pracovního trhu, jenž zvýšil nezaměstnanost a podzaměstnanost, a i nadále podporuje flexibilní formy práce a útočí na mzdy a důchody a na práva evropských zaměstnanců, zejména mladých pracujících.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem příznivcem ročního přezkumu strategie Evropa 2020, jenž by se měl zaměřit především na integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. Je nezbytné, aby Komise a Rada zajistily, že budou tyto integrované hlavní směry tvořit podstatu evropského semestru. Zapojení zúčastněných stran včetně sociálních partnerů a parlamentních orgánů do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení národních programů reforem je důležitým prvkem účinného řízení politiky zaměstnanosti a sociální politiky členských států.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem již řekl o zprávě mých kolegů, paní Grunyové a pana Oryho, „společnost se vyvíjí, svět se mění a pracovní vztahy musí tuto změnu doprovázet“. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že přezkum hlavních směrů politiky zaměstnanosti zastřešený strategií Evropa 2020 by se měl zavázat k flexibilitě a novým pracovním metodám jako prostředku posílení hospodářského rozvoje a boje proti chudobě.

Vzhledem k tomu, že v důsledku krize počet nezaměstnaných v Evropě vzrostl ze 16 milionů v roce 2008 na 23 milionů v roce 2010, musí jakákoli strategie hledající východisko zahrnovat obnovu pracovních míst. To je možné pouze v případě, že bude jasně zaměřena na inovace, flexibilní práci a nové pracovní modely a na odbornou přípravu mladých lidí na čím dál tím více konkurenčním trhu. Strategie Evropa 2020 je tomuto otevřená a členské státy toho musí řádně využít, aby podpořily zaměstnanost a poskytly evropskému hospodářství pobídku.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Smlouva o fungování Evropské unie požaduje, aby Rada každoročně vydala hlavní směry politik zaměstnanosti členských států a před přijetím rozhodnutí konzultovala Evropský parlament. Za takových okolností jsme pak požádáni, abychom v této záležitosti přijali stanovisko.

Ekonomické a finanční problémy, jimiž většina zemí prochází, vyžadují, aby se politikám zaměstnanosti členských států věnovala dvojnásobná pozornost. Strategie Evropa 2020 stanovuje hlavní směry, ale je nezbytné, aby je všechny členské státy převedly do konkrétních opatření; ta je třeba začlenit do národních programů reforem, které členské státy musí letos v dubnu předložit.

Souhlasím s doporučeními paní zpravodajky, a proto hlasuji pro tento návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nesouhlasíme s tím, aby Evropská komise pro rok 2011 zachovala stejné směry politik zaměstnanosti, jaké byly přijaty pro rok 2010. I nadále tedy zastáváme kritické stanovisko, které jsme zaujali dříve. Vzhledem k číslům hovořícím o 25 milionech nezaměstnaných a 30 milionech lidí na nejistých či špatně placených pracovních místech jsou výše zmíněné hlavní směry jednoznačně nevhodné.

Je také nepřijatelné, aby Evropský parlament podporoval úzký vztah mezi těmito hlavními směry a neoliberálními hospodářskými opatřeními, která Komise i nadále vytváří, zejména opatřeními zahrnutými ve strategii Evropa 2020 nebo také v šestici právních předpisů obsažených v takzvaném „evropském semestru“. Je dobře známo, že návrh Evropské komise na takzvanou „správu ekonomických záležitostí“ představuje nejen útok na svrchovanost členských států, ale také zhoršuje sociální situaci, protože budou i nadále upřednostňována měnová kritéria před sociálními záležitostmi a blahem.

Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali proti této zprávě.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Vzhledem ke stárnutí společnosti, demografickým změnám ukazujícím na přesouvání obyvatelstva z venkova do městských oblastí a vzhledem k rostoucí stratifikaci společnosti, pokud jde o příjmy, je důležité přijmout preventivní opatření. Obzvláště nepříznivé jevy lze vidět ve venkovských oblastech, kde se snižuje počet mladých lidí, kteří by chtěli převzít provoz zemědělských podniků. Odcházejí z venkovských oblastí, aby se zbavili nízkých příjmů a špatné dostupnosti služeb. Ti, kteří zůstávají, nemohou nalézt práci mimo zemědělství. V nejhorší situaci se však nacházejí obyvatelky venkova, které jsou jen zřídka majitelkami zemědělských farem, ale bez ohledu na to velmi tvrdě pracují na statcích svých manželů.

Proto je důležité udržet na venkově mladé zemědělce tím, že jim bude zaručen slušný příjem a životní úroveň. Těm, kteří však na venkově práci nenaleznou, by mělo být zaručeno vzdělání, které jim umožní zaměstnání nalézt. Také je zapotřebí uskutečnit kampaň, která by lidi přesvědčila, aby se zúčastnili programu celoživotního vzdělávání a rekvalifikovali se. Je také důležité mít programy, které podporují podnikání žen a usnadňují jim vedení vlastního podniku, včetně podniků, které nejsou spojené se zemědělstvím.

  David Martin (S&D), písemně. − Pro tuto zprávu jsem hlasoval. Po posouzení předběžných národních programů reforem (NPR) předložených členskými státy v rámci strategie Evropa 2020 a souběžně s předložením první roční analýzy růstu přijala Komise dne 12. ledna návrh rozhodnutí Rady, které navrhuje potvrdit platnost integrovaných hlavních směrů hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států přijatých v roce 2010 i pro rok 2011. Tento návrh zohledňuje skutečnost, že integrované hlavní směry nové strategie Evropa 2020 mají být plně převedeny do politických opatření a postupné seřazení reforem členských států má být předloženo v konečných národních programech reforem očekávaných v dubnu 2011. Návrh Komise je navíc založen na závazku obsaženém v hlavních směrech politik zaměstnanosti pro rok 2010, a to zachovat hlavní směry pokud možno až do roku 2014 nezměněné, aby se členské státy mohly soustředit na jejich provádění.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva podporuje škodlivé směry politik zaměstnanosti předložené Komisí a Radou. V podstatě podporuje autoritářství EU tam, kde jde o zvýšení věku odchodu do důchodu, vytváření flexibilního trhu práce a škrtů v rozpočtu a mzdách. Podporuje to i zpravodajka, přestože je členskou strany, která tvrdí, že je socialistická. Hlasoval jsem proti této zprávě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politik zaměstnanosti členských států představují některé z hlavních nástrojů, které mají za cíl vést politiku Evropské unie a členských států při realizaci cílů a úkolů stanovených ve strategii Evropa 2020. Boj s nezaměstnaností a tvorba udržitelných pracovních míst je v nadcházejících 10 letech pro EU velkým úkolem a všichni se musíme zhostit své úlohy tak, aby byl úspěšně splněn. Musíme zdůraznit důležitost toho, aby se roční přezkum strategie Evropa 2020 zaměřil na integrované hlavní směry hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Jsem proti této zprávě o politikách zaměstnanosti členských států v podstatě z jednoho důvodu, a tím je skutečnost, že opakuje a obsahuje hlavní směry přijaté touto sněmovnou loni v září, které se snažily usnadnit přístup k zaměstnání Romům. Souhlasím s usnadněním přístupu na trh práce lidem různých schopností, mladým lidem, starým lidem a ženám, ale opravdu nechápu, z jakého důvodu bychom měli usnadnit přístup konkrétní (a poněkud problematické) etnické skupině, jako jsou Romové.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Berèsové, protože bude-li tento text přijat, budou členské státy muset v souladu se strategií Evropa 2020 předložit do dubna 2011 hlavní směry a iniciativy zaměstnanosti pro rok 2010. Návrh Komise zachovat hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států přijaté v roce 2010 i pro rok 2011 je dokonale v souladu se strategií Evropa 2020 a touto zprávou jej Parlament podporuje. Všechny členské státy EU jsou tak vyzvány k tomu, aby bojovaly s nezaměstnaností, zejména nezaměstnaností mladých lidí, a to prostřednictvím konstruktivních návrhů obsahujících přesné termíny konkrétních reakcí na problém nezaměstnanosti a chudoby.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasuji pro rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států a souhlasím s doporučeními zpravodajky. Smlouva o fungování Evropské unie požaduje, aby Rada každoročně vytvořila hlavní směry politik zaměstnanosti členských států a předtím konzultovala Evropský parlament. Jsem přesvědčena, že je nezbytné, aby Komise a Rada zajistily, že budou hlavní směry těžištěm evropského semestru. Zapojení zúčastněných stran včetně sociálních partnerů a parlamentních orgánů do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení národních programů reforem je důležitým prvkem účinného řízení politiky zaměstnanosti a sociální politiky členských států. Bez důkladného zapojení členských států by strategie Evropa 2020 nemohla uspět; doufám, že se to nestane.