Πρόεδρος. – Το επόμενο σημείο στην ημερήσια διάταξη είναι η συζήτηση επί της έκθεσης του César Luena, εξ ονόματος της Επιτροπής Περιβάλλοντος, Δημόσιας Υγείας και Ασφάλειας των Τροφίμων, με θέμα «Στρατηγική της ΕΕ για τη βιοποικιλότητα με ορίζοντα το 2030 – Επαναφορά της φύσης στη ζωή μας» (2020/2273(INI)) (A9-0179/2021).
César Luena, ponente. – Señor presidente, señor comisario, señorías, tras un largo camino vamos a debatir, por fin, el informe sobre la Estrategia sobre la biodiversidad de la Comisión. Quiero hacer varios agradecimientos: en primer lugar, a los científicos, porque gracias a ellos tenemos las evidencias y las señales de que hay que actuar de una manera clara y determinada. Gracias, también, a los activistas, sobre todo a las ONG y a los jóvenes, especialmente a los jóvenes, a los que yo lo que les digo desde aquí, desde el Parlamento Europeo, es que no paren, que sigan empujando e impulsando.
A todos los ponentes alternativos —a Alexander, a Soraya, a Marco, a Ville, a Alexandr y a Nikolaj—, muchísimas gracias por vuestro trabajo. También a los ponentes de opinión de otras comisiones: de Agricultura y Desarrollo Rural, de Comercio Internacional, de Asuntos Exteriores/Derechos Humanos y de Pesca. Por supuesto, a la Comisión, por la que siempre nos hemos sentido muy acompañados en este largo año de debate. Y a todos los equipos técnicos de los Grupos y a la Secretaría de la Comisión de Medio Ambiente, y a las compañeras Mary y Sonia, que han hecho un trabajo espectacular. Quería que los agradecimientos constaran y, por eso, este minuto para ellos.
¿Qué es el informe? Este informe, señorías, es un texto bastante equilibrado, bastante negociado, bastante pactado y, por eso, pido que respaldemos este texto tal como está, tal como ha salido, con muchísimos votos a favor, de la Comisión de Medio Ambiente.
Es un informe que respalda buena parte de las afirmaciones, de las propuestas que hizo la Comisión Europea y que lógicamente es reivindicativo, que también empuja e impulsa en algunas partes que ahora voy a detallar. Pero les digo: merece la pena y creo que así lo quieren también esos activistas de los que hablaba, los jóvenes, las ONG... Creo que merece la pena que respaldemos el informe equilibrado, pactado, tal como ha salido de la comisión.
Miren, siete ideas que hemos incorporado: la creación de una ley sobre biodiversidad. Si tenemos una Ley Europea del Clima (en el próximo Pleno, en Bruselas en esta ocasión, la aprobaremos), ¿por qué no vamos a tener una ley sobre biodiversidad? Una ley que haga que los objetivos sean vinculantes, que sean obligatorios y que además nos marque unos plazos también para el año 2050, pero con pasos intermedios, por ejemplo, en el año 2030. Por tanto, una ley sobre biodiversidad.
El plan de recuperación de la naturaleza que va a presentar la Comisión a finales de año. Queremos que esos objetivos de restauración, de protección, de preservación de la naturaleza, de al menos el 30 % de nuestros ecosistemas, sean también obligatorios. Eso, señorías, es ambición. Y, por cierto, también con un objetivo específico de restauración para los polinizadores.
El suelo. Para quienes siguen este debate, que seguro que son muchas personas, además de todas las diputadas y los diputados: no hay un marco legislativo común para el suelo. ¿Cómo es posible? Y nosotros defendemos que la Estrategia y que futuras legislaciones de la Unión Europea lo contemplen. Y, además, también una estrategia sobre la desertificación en la Unión Europea. Creemos que es una prioridad y que hay que abordarla.
Hay una crisis planetaria, no solo una crisis climática, y la crisis planetaria es una crisis del clima y una crisis de biodiversidad. Por eso, pedimos un plan de acción a largo plazo de la Unión Europea sobre clima y biodiversidad. De verdad que ya no tiene sentido que tratemos estas cuestiones y las enfoquemos políticamente, también aquí en este Parlamento, por separado. Señor comisario, no tiene sentido. Es necesario un plan de acción conjunto.
Derecho a un medio ambiente sano. No sé si ustedes han reparado en ello, pero no hay un derecho fundamental a un medio ambiente sano. Es un principio, señorías, un principio, pero no es un derecho, y lo que pedimos en este informe, y ha respaldado con muchísimos votos la comisión, es que sea un derecho fundamental, que esté en la Carta de los Derechos Fundamentales.
Erasmus Verde. Creemos que es muy importante que podamos impulsar una educación a través de proyectos de conservación y de restauración de los ecosistemas y que impliquemos a los alumnos y a las alumnas de los sistemas educativos, de los sistemas universitarios, en esos intercambios para proteger y preservar la naturaleza.
Termino este séptimo punto, y antes de cerrar mi intervención, con los bosques, que son un poco objeto de la polémica y la división de opiniones geográficas e ideológicas que tenemos en este Pleno. Yo creo que el informe es, como decía, equilibrado y moderado. Y creo que es adecuado priorizar la visión proteccionista, conservacionista, la visión sostenible frente a una gestión más forestal, más industrial. Y creo que es la visión adecuada en una Estrategia sobre la biodiversidad, en un informe de esta Casa, del Parlamento Europeo, que es una institución pionera mundial en la preservación del medio ambiente. Y creo, por tanto, que esa visión, que nos dice que protejamos los bosques primarios, los bosques antiguos, es la que tiene que prevalecer. Y por eso les pido, señorías, que contemplen este debate, que estudien con detenimiento las enmiendas y que voten en contra, y que apoyen el informe que salió de la Comisión de Medio Ambiente.
Creo que pedimos muchos compromisos, sobre todo a sectores agrícolas, ganaderos, pesqueros. Creo que para ellos también hay que ofrecer comprensión, tiempo, porque también tenemos que defender, querida compañera Isabel, la cohesión social. Creo en ello, creemos en ello, y, por tanto, cuando hablamos de ambición, hablamos de una ambición realista y de una ambición posible. Y, por eso, a todos estos sectores, desde el Parlamento Europeo, les decimos que los comprendemos y que los vamos a apoyar, que hay que hacer una transición, pero que la transición tiene que ser sostenible y también social.
Insisto, señorías: creo que hemos tenido un año para hacer un trabajo equilibrado, moderado, que representa a muchísimos grupos de la Cámara, y creo que es importante que este Pleno respalde lo que salió de la comisión.
Saskia Bricmont, rapporteure pour avis, commission du commerce international. – Monsieur le Président, chers collègues, l’IPBES, qui est l’équivalent du GIEC de la biodiversité, tire la sonnette d’alarme: jusqu’à 827 000 virus présents dans la nature – comme la COVID-19 – pourraient impacter les humains. L’impact économique actuel des pandémies est 100 fois supérieur au coût estimé de leur prévention. Limiter les facteurs d’émergence et de dissémination des zoonoses, comme les déforestations ou encore l’agriculture intensive, est donc un impératif.
Il faut oser changer de cap pour éviter d’entrer dans une époque de confinement chronique pour cause de pandémie, et reconnaître que la santé humaine est intrinsèquement liée à la santé de la nature. Merci M. Luena, rapporteur de la stratégie «biodiversité», d’avoir intégré les recommandations de mon avis centrées sur les interactions entre le commerce international et la biodiversité, car pas moins d’un tiers des espèces menacées de disparition le sont en raison du commerce international. Or les leviers existent: le respect de la biodiversité au sein des accords commerciaux via des études d’impact préalables et des sanctions en cas de non-respect, la lutte contre le commerce illégal d’espèces sauvages et un moratoire sur toute importation d’espèces animales depuis des pays à risque, la suppression des investissements nocifs à l’environnement, la reconnaissance et la punition des écocides.
Nous appelons la Commission européenne à appliquer ces recommandations afin d’assurer la cohérence des politiques sur la scène internationale et de positionner l’Europe comme leader au moment du Sommet mondial sur la biodiversité qui se tiendra en octobre prochain.
Isabel Carvalhais, relatora de parecer da Comissão da Agricultura e do Desenvolvimento Rural. – Senhor Presidente, Senhor Comissário, caros Colegas, a perda e biodiversidade representa um dos maiores desafios do nosso tempo. Saúdo e aplaudo, por isso, o elevado nível de ambição expresso nos objetivos e nas metas apresentadas pela estratégia da biodiversidade e que o relatório do meu colega César Luena acompanha. Uma ambição que busca despertar para ações políticas que sejam verdadeiramente transformadoras e geradoras de caminho de maior sustentabilidade.
A agricultura, obviamente que, enquanto atividade gestora de recursos naturais, interliga-se de forma profunda com a biodiversidade, nela ancorando a sua produtividade e resiliência. Por isso, não poderá deixar de estar na linha da frente de ações concretas e eficazes na defesa da biodiversidade e que sejam igualmente ações justas e equitativas, nas quais não seja subestimada a sua dimensão social.
O esforço pela promoção da biodiversidade é um esforço de todos. Deve poder contar com a participação efetiva de toda a sociedade, muito em particular de quem trabalha a terra, e que deverá também, por essa razão, poder partilhar os seus conhecimentos e experiências, de modo a criar um sentimento de verdadeira apropriação deste caminho. Premissa que será vital para o êxito efetivo desta estratégia.
Virginijus Sinkevičius,Member of the Commission. – Mr President, let me first thank the rapporteur, Mr Luena, as well as the shadow rapporteurs and the entire Committee on the Environment, Public Health and Food Safety, but also the committees for opinion – the Committee on International Trade, the Committee on Agriculture and Rural Development, the Committee on Fisheries and the Committee on Foreign Affairs – for their engagement and in—depth work on this very important report.
Biodiversity is truly a cross—cutting issue and we can only succeed in reversing its decline if we have all the relevant actors on board. I therefore appreciate the broad and honest debate in this House, as well as your spirit of compromise, which has allowed for large support for the draft resolution you have tabled for this plenary.
When the Commission published the EU Biodiversity Strategy in May last year, it drew on a clear scientific evidence. Healthy nature shapes the environment and the climate in which humanity can thrive. Science is telling us that biodiversity, the unique fabric of life on the earth, is under intolerable strain.
Decades of unsustainable human activities have changed our climate, altered ecosystems, polluted our environment, over—exploited species and caused the spread of invasive alien species. If we continue down this path, we risk irreparable damage to the foundations of our well—being and prosperity. Let us not forget that almost half of global GDP, some EUR 40 trillion, depends on nature.
We would undermine our chances of coping with climate change. We would even expose our children to an existential risk. We have no alternative, no excuse, and indeed very little time. But we must seize the moment and bring radical changes in the way we produce, consume and trade.
Looking back on the first year of implementing the Biodiversity Strategy and the impressive list of deliverables, I can see a lot has been done but we still have so much more to do. We are making progress on the implementation of 100+ actions which we committed to deliver by 2030.
The Commission has drafted guidance and engaged with national authorities and stakeholders in the design of measures to implement the EU biodiversity commitments. We have made progress in preparing new legislation underpinned by in—depth impact assessment, as well as new policy strategies on a range of topics from nature restoration to forests and soil. We’re working with Member States to ensure that biodiversity will be high on the list of national priorities when funding and investment decisions are made under EU long—term budget, in particular under common agricultural policy funds, as well as in the national recovery and resilience plans.
The process for preparing the post—2020 Global Biodiversity Framework at the 15th Conference of the Parties to the Convention on Biological Diversity in China is also gathering speed. The EU has positioned itself as the global leader. We now have to leverage this position and build a coalition for a global biodiversity framework that can achieve the vision of living in harmony with nature, in tandem with the world’s efforts to tackle climate change.
It is important that we all recognise that this is an agenda of common interest with no feasible alternative. We know what needs to be done to put the EU and global biodiversity on the path to recovery. And we have a unique opportunity to steer a fair transition and create multiple wins in the post—COVID—19 recovery. This is our chance to demonstrate that effective protection, restoration and mainstreaming of biodiversity throughout all sectors is possible and brings tangible benefits to all.
As regards the external angle, sustainability is a central pillar in the trade policy review communication of the Commission of February 2021. It aims to further enhance the contribution of trade in achieving the objectives of the European Green Deal, while of course respecting our international obligations.
The road ahead will not always be straight and it certainly won’t be easy, but there are plenty of reasons to be optimistic. With the European Green Deal we have new political momentum. The ambition of the Biodiversity Strategy was endorsed by the Council, and I very much look forward to seeing also the European Parliament’s resolution adopted. I hope its encouraging ambition can be maintained. Your strong support, your proposals and your continued involvement in the implementation of our strategy will be essential for the success of our efforts in the EU and around the world.
Bettina Vollath, Verfasserin der Stellungnahme des mitberatenden Ausschusses für auswärtige Angelegenheiten. – Herr Präsident! „was brauchst du? einen Baum [...] [um] zu ermessen wie groß wie klein das Leben als Mensch wie groß wie klein wenn du aufblickst zur Krone“. Das sind Auszüge aus einem Gedicht von Friederike Mayröcker. Sie hat die unglaubliche Größe der Natur erkannt. Am Freitag ist sie im Alter von 96 Jahren gestorben.
Auch wir alle haben nicht mehr viel Zeit. Laut der climate clock verbleiben nur noch 6 Jahre 207 Tage 17 Stunden und ein paar Minuten, um wirkungsvoll zu handeln.
Der Mensch hat nicht das Recht, sich hemmungslos an der Umwelt zu bedienen. „Wie können wir es wagen?“ hat Greta Thunberg zu recht gefragt.
Es ist unsere große Verantwortung, jetzt zu handeln. Mit der EU-Biodiversitätsstrategie können wir erreichen, dass saubere Umwelt als Menschenrecht und Schutz der Artenvielfalt als gesellschaftliche Aufgabe anerkannt werden. Denn um „zu denken [...] zu träumen zu schreiben [...] zu sehen [...] [brauchen wir] [...] das Gras die Blume[n] den Himmel“ schreibt Mayröcker sinngemäß am Ende ihres Gedichtes.
Gabriel Mato, ponente de opinión de la Comisión de Pesca. – Señor presidente, señor comisario, un sí rotundo, alto y claro, a una estrategia de biodiversidad, pero un no igualmente rotundo, alto y claro a una estrategia que no solo no cuenta con los agricultores y pescadores, sino que va más allá y los señala como los causantes de todos los males.
Cualquier estrategia debería implicar a los sectores que son fundamentales para proveer de alimentos a una población siempre creciente y tener en cuenta, además de los aspectos medioambientales, los aspectos económicos y sociales. No podemos aceptar que se apunte con el dedo acusatorio a un sector como la pesca o a algunos de sus artes, ignorando otras muchas actividades que son infinitamente más dañinas para los ecosistemas y la biodiversidad.
Cuando regulamos tenemos que ser justos y equitativos y utilizar argumentos basados en estudios científicos rigurosos porque, de no hacerlo así, ¿saben a qué nos conduce? A perder la credibilidad, a ser criticados por establecer criterios inabordables y, lo que es aún peor, a que los ciudadanos a quienes representamos en este Parlamento nos vean cada día más alejados de la realidad.
Alexander Bernhuber, im Namen der PPE-Fraktion. – Herr Präsident, sehr geehrter Herr Kommissar! Es freut mich ganz besonders, dass wir ein Jahr, nachdem die Europäische Kommission die Biodiversitätsstrategie vorgestellt hat, als Europäisches Parlament nun hier unsere Ideen präsentieren können.
Wir hatten in den vergangenen Wochen wirklich schwere und lange Verhandlungen, und ich möchte ein großes Danke an César Luena sagen, der die Verhandlungen hier geleitet hat und wirklich die unterschiedlichsten Interessen der einzelnen Fraktionen, aber auch der einzelnen Interessensvertreter, der einzelnen Gegebenheiten der Regionen und Länder vereint hat. Und ich freue mich, dass wir uns bei den meisten Punkten wirklich einigen können.
Dennoch braucht es einige ambitionierte Strategien mit Auswirkungen auf allen Ebenen. Wir müssen jetzt darauf achten, ob all diese vorgeschlagenen Maßnahmen auch wirklich ihre Wirkung zeigen, ob wir sie auch wirklich umsetzen können, und ob sie auch wirklich die Biodiversität steigern.
Bei einigen wenigen Punkten habe ich aber Sorge, dass wir hier in zu kurzer Zeit zu viel von manchen Branchen verlangen. Gerade das Thema Forstwirtschaft ist für mich hochsensibel, und es ist für mich klar, dass wir einen Wald schützen und nützen können und müssen. Nachhaltige Forstwirtschaft bietet hier eine große Chance und nur ein kleines Risiko, um hier einen Beitrag für den Klimawandel zu leisten.
Für mich ist es aber auch wichtig, dass wir bei all diesen Maßnahmen und Reduktionszielen auch an das Thema Versorgungssicherheit mit Lebensmitteln in Europa denken. Denn es darf nicht passieren, dass wir in Europa so grün und nachhaltig werden wie noch nie, wir es aber nicht schaffen, ausreichend Nahrungsmittel in Europa für uns selbst zu produzieren, und dass wir auf Importe aus Drittstaaten angewiesen sind. Und wenn dann noch Produktionsbedingungen in Drittstaaten nicht eingehalten werden und unseren Standards nicht entsprechen und dadurch noch zusätzlich Umwelt zerstört ist, dann ist das keine Biodiversitätsstrategie, die wir wollen.
Ich hoffe, wir schaffen es mit unserer Biodiversitätsstrategie in unserem Haus, diesen Mittelweg zu schaffen, Europa weiterhin als Vorreiter voranzuführen und den Rest der Welt mit unseren Ideen mitzunehmen.
Mohammed Chahim, on behalf of the S&D Group. – Mr President, first of all I want to congratulate my colleague, César Luena, and all the others involved in this report.
The biodiversity crisis is one of several big crises we have to solve in the coming years next to the climate crisis, and they, of course, are heavily interlinked. Even though the effects of the biodiversity crisis are not always directly noticed by human beings – for example, the extinction of certain species or the effects on microorganisms – these changes often have big consequences. Biodiversity is more than counting trees. Biodiversity loss will directly affect our way of life. There is a high urgency for our planet and our people.
Maybe one of the few positive things about the recent corona crisis is the fact that many people have reconnected with nature. This has helped us realise that nature is not only important for our ecosystems but also for our well-being. Lockdowns have also put a number of insect—harming practices on hold, creating a friendlier world for bees and butterflies: insects that are essential for our ecosystem. Humans need nature, and many scientists say it is clear that the Earth is entering its sixth mass extinction event, meaning that three quarters of all species could disappear in the coming centuries.
So it is high time for the Commission to act. With this report, Parliament gives a clear job. I am really happy that this report supports targets for protected areas and also legally-binding targets for restoration. This report is fairly balanced and broadly supported by NGOs and stakeholders. So I suggest we, as a Parliament, do the same and send a strong message for biodiversity today.
María Soraya Rodríguez Ramos, en nombre del Grupo Renew. – Señor presidente, señor comisario, gracias por la presentación de esta Estrategia, y muchas gracias, César, por el trabajo que has impulsado en este Parlamento. Les quiero pedir hoy que apoyen el informe aprobado ampliamente por la Comisión de Medio Ambiente y voten en contra de las enmiendas presentadas al Pleno, porque en la Comisión de Medio Ambiente hemos trabajado en un proceso ambicioso, equilibrado y consensuado.
Es un proceso ambicioso porque queremos evitar un nuevo fracaso. Queremos evitar que, como sucedió con la Estrategia presentada en el año 2011, no consigamos ninguno de los objetivos. Desde el año 2011 hasta este momento podemos hablar de la historia de un fracaso. Vamos perdiendo paso a paso de forma intensa cada día más especies y deterioramos más ecosistemas valiosos. Y no estamos hablando de especies raras en extinción, estamos hablando de polinizadores, de mariposas silvestres, de aves, de pastizales. Eso se está deteriorando día a día. Y, por lo tanto, para que esto no sea un fracaso esta Estrategia habla de principios de protección claros: 30 % en superficie terrestre y marina; 10 % de protección estricta. Pero, a su vez, habla de que debe ser vinculante, porque debe cumplirse.
Y, para que podamos actuar en esta dirección, tenemos que hablar —claro que sí— de la agricultura, de la silvicultura, de los bosques europeos, que no son una suma de árboles, sino que son un ecosistema preciado que debe mantenerse y debe estar dentro de las competencias europeas. En definitiva, el coste de no actuar es inmenso. Es nuestra vida. Es nuestra salud. Si colapsan los ecosistemas, colapsa nuestro sistema.
Ville Niinistö, on behalf of the Verts/ALE Group. – Mr President, this is the first time the European Parliament gets to vote on a biodiversity report that has targets based on science. Politicians have only recently started to listen to scientists who are telling us that it is the web of nature, ecosystems and biodiversity that our very own existence depends on. And these ecosystems are under threat both in Europe and globally. We must now halt the decades-long and increasing loss of nature on this planet and in our own environment. Our food systems and other biological reasons we have all depend on healthy and resilient, biodiverse ecosystems. Scientists now tell us that we must protect at least 30% of land and water to stop biodiversity loss.
This report is based on realistic and sufficient action to protect our European nature and our own future, in forests and in cities, in rivers and in meadows. On behalf of the Greens, I urge Parliament to support the report in its entirety. Then we can press for similar goals globally in the UN COP15 this autumn.
On land, the majority of biodiversity is in forests. Unfortunately, the EU’s forests are not in good shape. We are told by the forest industries not to worry. Sustainable forest management will fix it, they say. Unfortunately, this is not true as our forests are not currently managed sustainably.
The report says that between 2011 and 2021 close to one third of EU forests were assessed as having a bad conservation status, and over half were assessed as having a poor conservation status. Therefore I urge, my dear colleagues, that we must vote yes for this landmark report in its entirety. We must vote yes for protecting all remaining old growth and pristine forests. A large portion of our endangered species live in these forests and they must be protected. We must vote yes for allowing pro-forestation. We must endorse a legally-binding biodiversity law and a legal solid framework. We must support more sustainable agricultural systems with fewer pesticides and less excessive use of fertilisers. Dear colleagues, I urge you all to side with science and support this living planet and its rich nature.
Ivan David, za skupinu ID. – Vážený pane předsedající, lékaři uplatňují zásadu primum non nocere – především neškoď. Měly by se jí řídit i unijní orgány.
Několik příkladů: přísně chráněné vydry dokáží v krátké době vyhubit veškeré ryby a raky, hlavně v horních tocích, a to včetně chráněných druhů nákladně uměle rozmnožovaných. Pak se vydry přestěhují tam, kde ryby ještě nevyhubily. Ochrana sojek a strak vede k ubývání zpěvného ptactva. Úbytek je nesmyslně připisován zemědělcům. Omezování chovu dobytka vede k nedostatku chlévské mrvy, snížené schopnosti půdy zadržovat vodu a snížené úživnosti pro hmyz, kterým se živí ptáci. Green Deal vede ke snížení zemědělské produkce v Evropské unii, a tím ke zvýšení dovozu z Jižní Ameriky, kde rozšíření produkce vede k likvidaci deštných pralesů, a tím se snižuje biodiverzita. Vzkazuji některým takzvaným ochráncům biodiverzity: Především neškoďte!
Anna Zalewska, w imieniu grupy ECR. – Panie Przewodniczący! Panie Komisarzu! Przepraszam za wcześniejsze wejście, dyscyplinuje nas godzina policyjna we Francji.
Strategia bioróżnorodności jest bardzo ważna, bardzo ważna dla przyszłości świata, dla przyszłości natury, przyrody. Żeby była zrealizowana, żeby te ambitne cele osiągać, musi spełniać kilka warunków, o których tutaj nie ma mowy.
Ktoś to musi zrobić. Rolnicy, leśnicy, rybacy. O nich tutaj jest mało, oni potrzebują naszego wsparcia. Strategia bioróżnorodności nie wskazuje źródeł finansowania. To duży kłopot, bo żeby zrealizować ambitne cele, trzeba wskazać, w jaki sposób będziemy te cele osiągać.
Wreszcie mamy sporo bardzo nieostrych definicji, które będą kłopotem przy wdrażaniu tejże strategii. I na koniec: w strategii pojawiają się elementy, o których już dyskutowaliśmy i które już zapisaliśmy w prawie klimatycznym. Tu pojawiają się jeszcze raz, w zupełnie innym, nieuzgodnionym brzmieniu. To źle wróży wdrażaniu tejże strategii. A jest przecież ważna.
Nikolaj Villumsen, for The Left-Gruppen. – Hr. formand! Naturen er i krise. Millioner af dyre-og plantearter risikerer at gå tabt for evigt, hvis vi ikke stopper katastrofen. Trods flotte ord i EU's 2020 biodiversitetsstrategi er udviklingen i de sidste ti år gået i den forkerte retning. Naturen har ikke råd til, at vi fejler igen. Tiden er ikke til halve løsninger, hensigtserklæringer eller krydsede fingre. Vi har brug for en bindende europæisk biodiversitetslov, der sætter naturen først, som forpligter os og fremtidige politikere til at genoprette den. Vi har brug for et europæisk biodiversitetsråd med de fremmeste forskere, der kan råbe op, når nogen forsøger at snige sort landbrugspolitik ind ad bagdøren forklædt som naturpleje.
Vi skal give naturen den plads, den behøver. Mindst 30 procent af alle hav- og landområder i hvert medlemsland skal beskyttes, og 10 procent skal være strengt beskyttet. (lyd mangler) vores bedste beskyttelse mod nye pandemier. Uden bier og bestøvere vil vi mangle mad, uden flere træer og naturområder, når vi aldrig vores klimamål, uden en genopretning dør naturen.
Ivan Vilibor Sinčić (NI). – Poštovani predsjedavajući, danas ćemo teško naći plažu, šumu, livadu pa i vrh planine bez komada otpada. Otpad se nalazi, nažalost, i u spiljama i jamama na kilometar dubine kao i na dnu mora koja sve više sliče smetlištima. Najgora od svega je plastika, koja je teško razgradiva. U okolišu se ona usitnjava na sve manje i manje dijelove – mikroplastiku, pa i još manje dijelove – nanoplastiku, koja ulazi u sve pore života. Doslovno pijemo i jedemo plastiku i dolazi do kontaminacije sveg života na zemlji.
Najveći udar na bioraznolikost u skorije vrijeme svakako je otpad od covid krize odnosno prije svega govorim o maskama. Govorimo o bilijunima i bilijunima dakle o tisućama i tisućama milijardi maski koje su korištene u ovoj krizi. Mnoge od njih završit će u okolišu. Dolazi do uništavanja života u moru, ali i na kopnu. Prema znanstvenim istraživanjima samo jedna maska u jednome danu može ispustiti nekoliko stotina tisuća plastičnih mikro vlakana koja dalje kontaminiraju sve oko sebe. Ovo su, nažalost, strašne posljedice krive politike u covid krizi bazirane više na kultu mišljenja i dogmi nego na stvarnoj znanosti i znanstvenoj potpori istraživanjima.
Jessica Polfjärd (PPE). – Herr talman! Att klimatet och miljön är frågor där det europeiska samarbetet kan göra skillnad på riktigt råder det inget tvivel om. Det innefattar såklart även arbetet med att bevara den biologiska mångfalden. Därför stöder jag ambitionen i EU:s nya strategi. Men för att vi ska kunna ta oss an alla dessa utmaningar på ett effektivt sätt så behöver vi också ett politiskt ramverk som respekterar medlemsländernas traditioner och skapar rätt förutsättningar för hela samhället att ställa om. Framför allt behöver vi en politik som utgår från det samspel som finns mellan människa och natur, en politik som inte endast ser människan som ett problem, utan faktiskt också som en del av lösningen.
Runt om i Europa har vi en lång tradition av ansvarsfullt och hållbart förvaltande av vår natur. Det är tradition, och den måste både uppmuntras och stärkas. Vi ser den här traditionen bland bönder som brukar sin jord med målet att kunna göra så inte bara i dag, utan under en lång tid framöver. Vi ser det bland skogsbrukare som arbetar med förvaltarskapstanken att vårda det man äger för kommande generationer och vi ser det bland engagerade jägare som inte bara respekterar, utan aktivt förvaltar, den biologiska mångfalden.
Därför ser jag med oro på de politiska röster som inte bara vill inskränka medlemsländernas egen kompetens utan även begränsa individens äganderätt och möjligheter att ta del av en hållbar förvaltning av naturen. Jag hoppas därför att vi alla i Europaparlamentet kan stå upp för en politik som uppmuntrar till en långsiktigt hållbar miljöpolitik som fungerar för hela samhället.
Jytte Guteland (S&D). – Herr talman! Jag vill inledningsvis tacka föredraganden Cesar Luena för hans goda arbete. Sedan 1970 har vi sett en 60-procentig minskning av populationen av olika ryggradsdjur. Vi lever mitt i den så kallade sjätte massutrotningen. Jag vill se ett samhälle där vi människor gör framsteg genom innovation, inte genom ett respektlöst och ohållbart utnyttjande av våra djur och vår natur. När vi inte respekterar våra ekosystem och när vi inte tar biologisk mångfald på allvar så slår det tillbaka på mänskligheten. Våra ekosystem är förutsättningen för allt liv –för mat, för vatten, för vårt virke. Det fångar upp koldioxid, skyddar oss mot översvämningar och ger turismen återhämtning.
Det finns experter som menar att ett förebyggande arbete med biologisk mångfald hade kunnat undvika pandemin. Ekosystemen är tätt sammankopplade och känner som bekant inga landsgränser. Därför måste vi samarbeta inom EU om det här. En försämring i ett land ska inte behöva gå ut över den biologiska mångfalden eller över övriga medlemsländers situation. Alla måste ta ansvar. Vi ska skydda vår natur på ett sätt som respekterar de som redan brukar exempelvis skogen på ett hållbart sätt, givetvis.
Strategin för biologisk mångfald är en viktig del av den gröna given. Den ökar ambitionen för att skydda de skogar och de hav som har de högsta naturvärdena, vår vackra urskog och våra öppna landskap. Strategin slår ett stort slag för det ekologiska jordbruket, med mål för minskad användning av miljöfarliga bekämpningsmedel. Genom att stötta betänkandet så skyddar vi utrotningshotade arter och ser till att tre miljarder nya träd planteras inom EU. För djuren, för barnen och för oss själva så står jag därför bakom strategin för biologisk mångfald.
Pascal Canfin (Renew). – Monsieur le Président, nous le savons, la biodiversité et la nature disparaissent sous nos yeux. Et depuis trop d’années, nous continuons de regarder ailleurs. Aujourd’hui, avec le vote sur la stratégie «biodiversité» européenne, nous avons la possibilité de montrer qu’enfin, nous prenons cette crise au sérieux. «Au sérieux», cela veut dire se donner des objectifs concrets et inédits: 25 % de bio dans l’agriculture en 2030, moins 50 % de pesticides dans la prochaine décennie. Mais aussi des leviers concrets: 30 % du territoire européen – sur terre comme sur mer – protégé. Cela veut dire aussi changer les règles du jeu pour ne plus autoriser des pesticides qui tuent directement les abeilles. Autant d’exemples concrets qui sont de nouveaux outils, de nouveaux objectifs qui figurent dans cette stratégie.
J’espère, chers collègues, que nous serons nombreux demain à soutenir massivement cette nouvelle stratégie, ces nouveaux objectifs, ces nouvelles politiques européennes pour enfin montrer que nous prenons au sérieux la disparition de la nature.
Anna Deparnay-Grunenberg (Verts/ALE). – Mr President, one of the main drivers of the alarming decline in biodiversity is without question the problem of deforestation and the decline of healthy forests, not only in tropical regions, but also in Europe. I’m not telling you any secrets when I say that our forests are the best allies we have to tackle both the biodiversity and the climate crisis. Also our common goals, which were defined to bring nature back into our lives and to fulfil the EU Green Deal, are in many ways dependent on the vitality of our forests. If it’s not possible to reconcile the many demands on forests and wood products with a real sustainable way, close to nature, of managing our forests, the EU will literally be sawing off the branch we are sitting on.
Therefore, it is indispensable, on the one hand, that we strictly protect our remaining old growth in primary forests and, on the other hand, that we prohibit destructive practices such as clearcutting in managed forests. Clearcutting is proven to have a disastrous impact on biodiversity and on the carbon storage abilities of forests so we have to relearn to co—create with nature and not against nature, and we need appropriate legislation.
Finally, I want to thank the European Commission for the clear, ambitious strategy we have and to thank the rapporteur. We, as Greens, want to send a strong signal to support the vote tomorrow as it is.
Gianantonio Da Re (ID). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, la strategia dell'Unione europea sulla biodiversità per il 2030 costituisce un progetto per favorire il passaggio ad un'agricoltura più sostenibile.
Le misure proposte dalla Commissione non devono diventare delle nuove imposizioni per i nostri agricoltori. L'obiettivo di riservare entro il 2030 almeno il 25 % dei terreni agricoli all'agricoltura biologica non tiene conto delle realtà territoriali e delle caratteristiche delle nostre aziende agricole. La scelta di tale tipologia produttiva dovrebbe essere una libera scelta da parte dei nostri agricoltori e non un'imposizione che risulterebbe penalizzante soprattutto per le realtà agricole più piccole.
Inoltre, è indispensabile tener conto della diversità dei sistemi agricoli nazionali e regionali e della loro vulnerabilità nelle condizioni climatiche avverse, pensiamo agli ingenti danni subiti recentemente dall'agricoltura nelle regioni del Veneto e del Friuli-Venezia Giulia.
La transizione verso sistemi agricoli più sostenibili non deve essere un obbligo ma una scelta caratterizzata dalla gradualità e supportata da adeguati e concreti sostegni economici ai nostri agricoltori. Non accettiamo le imposizioni di Bruxelles. La nostra agricoltura deve essere aiutata e non penalizzata. Biodiversità sì, ma con tempi e modi ragionevoli.
Андрей Слабаков (ECR). – Стремежът да се направят някакви свръхкомпенсации изглежда е някаква основна човешка черта. Начинът, по който тази стратегия безразсъдно въвежда мерки – така нареченото „за доброто на хората и природата“, много прилича на начина, по който едно време комунистите преизпълняваха своите петилетни планове. Със същия резултат ще бъде.
Уважаеми колеги, в стремежа си да покажете колко сте загрижени за природата изпадате в крайности, които само ще навредят. Забраната за всякаква дейност – горскостопанска, ловно или риболовна дейност на териториите на „Натура 2000“, е повече от абсурдна. Изглежда ми странно как политиката ви прави пълен кръг и се връща към интересната стара фраза „Когато един човек има проблем, е трагедия, а когато са един милион – статистика“. Мисля, че знаете коя е тази фраза.
В много държави „Натура 2000“ покрива 10-15%, а в България са 35% от територията. Вие имате ли представа колко са полезни дейностите въобще в тази територия и въобще някой ходил ли е в „Натура 2000“, когато е изготвял този план? Първо, тези дейности контролират вредните видове, предпазват от разпространение на болести или от прекалено размножаване на някои други видове. В България тази мярка би засегнала стотици хиляди, а в Европа милиони хора. Искам да ви кажа, че малкият и средният бизнес практически в тези райони ще бъдат тотално унищожени. Тези хора така си изкарват прехраната. Там няма индустрия. Ако им бъде отнето това право, те ще напуснат и без това обезлюдените райони. Имам още 30 секунди, извинявайте, защото говоря от името на Пиетро Пиоки, имам още 30 секунди.
Silvia Modig (The Left). – Arvoisa puhemies, luonnon monimuotoisuus on paitsi itseisarvo myös olennainen osa ilmastonmuutoksen ratkaisemisessa. Mitä vahvempi biodiversiteetti, sitä parempi on planeettamme sopeutumiskyky väistämättä edessä olevaan lämpenemiseen. Hyväksymämme biodiversiteettistrategia on jo kolmas lajiaan ja luonnon monimuotoisuus jatkaa heikkenemistään. Näin ei voi yksinkertaisesti enää jatkua, koska käsissämme on hätätila. Kuudes sukupuuttoaalto on käynnissä. Siksi annan vahvan tukeni tämän hyvän mietinnön vaatimukselle sitovasta lainsäädännöstä.
Suurimmat syyt luonnon heikkenemiseen löytyvät maankäytön muutoksista niin maa- kuin metsätaloudessa. Meidän on pystyttävä muuttamaan näiden toimintamalleja kestävälle pohjalle. On selvää, että vapaaehtoiset toimet eivät riitä. Jos riittäisivät, ei meillä olisi tätä katastrofia käsissämme. Biodiversiteetti ansaitsee ja tarvitsee Pariisin sopimuksen kaltaisen kansainvälisen yhteisymmärryksen ja sitoumuksen lopettaa monimuotoisuuden kato.
Dorien Rookmaker (NI). – Mr President, let’s be honest. The main cause of the loss of biodiversity is not mentioned in this report. It is the simple fact that there are simply too many people on this planet. We are the main cause of loss of biodiversity. Unless we stop population growth, all this talk is useless. We are postponing decisive action. We should take responsibility and promote curbing population growth worldwide.
You can urge, stress, regret, express, note and call on the Commission as much as you like. As long as we do not acknowledge we have to curb population growth, all efforts are in vain. I will vote for this report although I know it won’t be enough, but it’s the least I can do.
Norbert Lins (PPE). – Herr Präsident, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Im Zuge der Corona-Pandemie ist vielen Bürgerinnen und Bürgern wieder bewusst geworden, wie wichtig eine stabile und regionale Lebensmittelproduktion ist. Dass die Arbeit der Bäuerinnen und Bauern dabei einen der wichtigsten Beiträge zum Erhalt der Artenvielfalt leistet, wird leider oft übersehen. Deshalb ist mir heute wichtig, zu betonen, dass die Sicherstellung der Ernährung unserer Bevölkerung und der Erhalt der biologischen Vielfalt zusammengehören.
Wenn wir über die Biodiversitätsstrategie der Europäischen Union sprechen, muss die Frage, wie Ökologie und Ökonomie zusammengebracht werden können, im Mittelpunkt stehen. Wir müssen darüber diskutieren, wie Artenvielfalt im Rahmen einer modernen und leistungsfähigen Landwirtschaft bewahrt und gefördert werden kann.
Kein anderer Bereich ist so direkt auf den Schutz der biologischen Vielfalt angewiesen wie die Land- und Forstwirtschaft. Im Gegenzug bietet unsere heimische Kulturlandschaft vielen Tier- und Pflanzenarten einen Lebensraum. Es sind unsere Landwirte, Forstleute und Fischer, die unsere Äcker, Wälder, Teiche und Seen seit Jahrhunderten bewirtschaften und pflegen. Sie alle arbeiten tagtäglich am Schutz und am Erhalt der biologischen Vielfalt und sichern so die Grundlage für unsere Ernährung.
Mir ist es wichtig, dass kooperativen Lösungen vor Ort der Vorzug vor Ordnungsrecht gegeben wird. Mehr Akzeptanz entsteht dadurch bei den Bäuerinnen und Bauern. Es entsteht ein Miteinander von Landwirtschaft und Umweltverbänden. Deswegen würde ich mich freuen, wenn Sie die Änderungsanträge des Landwirtschaftsausschusses morgen unterstützen würden.
Delara Burkhardt (S&D). – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Das hier ist der Goldregenpfeifer. Sie haben ihn noch nicht gesehen? Das liegt daran, dass er immer seltener wird. Das ist kein Zufall, sondern menschengemachtes Artensterben. Der Goldregenpfeifer leidet unter dem Verlust seines natürlichen Habitats: Moore, die zur Besiedlung, zur landwirtschaftlichen Nutzung trockengelegt werden. Aber nicht nur ihm geht es schlecht: 63 % der Arten, 81 % der Ökosysteme befinden sich in einem schlechten Erhaltungszustand.
Die gute Nachricht ist aber, wir können was ändern: mehr Flächen unter Schutz stellen, auch geschädigte Ökosysteme wiederherstellen – all das mit mehr rechtlicher Verbindlichkeit. Und bei der Nichtumsetzung von EU-Naturschutzrecht müssen wir härter durchgreifen. Wir müssen Wälder klimaresilient umbauen, und auch die Landwirtschaft muss ihren Beitrag leisten.
All das steckt in dem ENVI-Bericht. Stimmen Sie ihm morgen zu, damit der Goldregenpfeifer und zukünftige Generationen sich freuen können!
Elsi Katainen (Renew). – Arvoisa puhemies, luontokato on pysäytettävä. Uskon, että se on jokaisen meidän mielipide ja tavoite. Keinoista ja niiden kokonaiskestävyydestä löytyykin jo hyvin erilaisia äänenpainoja.
Mielestäni eurooppalaista luontoa ei voi laittaa yhteen muottiin, kuten ympäristövaliokunta on nyt valitettavasti tehnyt. On nähtävä kokonaisuuksia, sillä osaoptimoinnilla ei saavuteta kestäviä ratkaisuja. Erityisesti metsät ja niiden kunto vaihtelevat jäsenvaltioissa todella paljon. Meillä Suomessa on jo nyt yli puolet koko EU:n suojelluista metsistä ja suurimmat metsävarat. En voi hyväksyä sitä, että asetetaan tiukkoja suojelutavoitteita esimerkiksi vanhoille metsille sopimatta siitä, mitä vanhoilla metsillä tarkoitetaan. Sen määrittely kuuluu jäsenmaille.
Maatalousvaliokunnan muutosehdotukset, joita ympäristövaliokunta ei ole halunnut kuulla, tuovat mietintöön kokonaisnäkemystä ja tasapainoa. Tukemalla näitä ehdotuksia olemme johdonmukaisia myös metsästrategian kanssa, jonka juuri hyväksyimme.
Bas Eickhout (Verts/ALE). – Mr President, first of all I want to thank the rapporteur and the Commission for a very good report on biodiversity. And I think we all know biodiversity is at the heart of our economy. Without bees, there’s no food. Without clean oceans, there are no fish. So we need to protect our biodiversity, not only for nature, but also for ourselves.
And this has to be done globally, but also at the European level, because I hear a lot of colleagues are pleaing here and saying, well we need to look at the science. Well, the science is very clear. There is an ongoing loss of biodiversity globally and in Europe.
And how do we solve that? We solve that by addressing all the drivers that are leading to a loss of biodiversity. And we have to do that together. Absolutely. But we don’t do that by denying. We need better sustainability criteria. We need forest protection. We need that our agriculture system has less pressure on our nature and our biodiversity for ourselves and for our future economy and our kids.
Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Panie Przewodniczący! Panie Komisarzu! Szanowni Państwo! Popieram cel, jakim jest ochrona bioróżnorodności, ale proszę zwrócić uwagę, że potrzebujemy doprecyzowania określeń zawartych definicji w tym dokumencie. Oczywiście, że opowiadam się również za tym, żeby bardziej racjonalnie i w sposób bardziej zoptymalizowany wykorzystywać nawozy i środki ochrony roślin.
Należy jednak zwrócić uwagę, że zbyt ambitna strategia może zagrozić bezpieczeństwu żywnościowemu, a także obniżyć konkurencyjność europejskiego rolnictwa. Musimy być tego świadomi i musimy zastanowić się, czy Unia Europejska jest gotowa subsydiować rolnictwo, żeby właśnie w sposób bardziej szeroki walczyć o zachowanie bioróżnorodności.
Koszty tych działań będą bowiem wysokie, ale oczywiście nie ma ceny, jakiej nie można by zapłacić za ochronę przyrody, za ochronę środowiska. Zatem pytam Pana Komisarza, czy jesteśmy gotowi ponieść koszty, bo te koszty nie mogą uderzyć w rolników, w leśników, w ludzi którzy żyją z rolnictwa i zabezpieczają nam żywność.
Manuel Bompard (The Left). – Monsieur le Président, chers collègues, l’urgence climatique et environnementale est là. La sixième extinction de masse des espèces est à l’ordre du jour. Il est donc impératif d’agir de manière rapide et cohérente. La stratégie pour la biodiversité que nous examinons aujourd’hui s’attaque sérieusement à ce défi, mais il serait bien hypocrite de célébrer un texte non contraignant et de ne rien dire de la politique agricole commune à venir.
L’agriculture intensive reste, en effet, l’une des principales causes de perte de la biodiversité. Les scientifiques le répètent: nous devons transformer radicalement la PAC pour favoriser une agriculture plus respectueuse de l’environnement. Ce n’est malheureusement pas ce qui est prévu. La nouvelle PAC et sa déclinaison nationale menacent par exemple l’agriculture biologique, alors que l’on trouve en moyenne 30 % d’espèces de plus sur les surfaces cultivées en bio.
J’en appelle donc à la cohérence de notre Parlement. Oui à une stratégie ambitieuse pour maintenir et préserver la biodiversité, mais non à une politique agricole commune qui nous enferme dans un modèle insoutenable pour nos agriculteurs comme pour la planète.
Edina Tóth (NI). – Tisztelt Elnök úr, Képviselőtársaim! A világjárvány nyomán megfigyelhettük hogy az emberiség és a biodiverzitás közötti kölcsönös függőség annyira mély, hogy az utóbbi sebezhetősége egyben a mi sebezhetőségünket is jelenti. A biodiverzitás hanyatlásának megállítására irányuló munkát és erőfeszítéseket természetesen minden szinten támogatnunk kell. Azonban a mostani baloldali jelentés jelenlegi formájában nem megvalósítható és nem megfelelően definiált célokat tűz ki. Fontos, hogy új megállapodást kössünk az élővilággal. Ez egy folyamatban lévő óriási munka, mely széles körű konszenzust követel és a pusztítást a szennyezőknek kell helyreállítania.
A mostani egészségügyi veszélyhelyzet egy olyan figyelmeztetés, amelyet közösen kell meghallanunk. Irreális és megfoghatatlan célkitűzések helyett alapjaiban kell újra gondolnunk kapcsolatunkat az élővilággal, a természetes ökológiai rendszerekkel és a biológiai sokféleséggel.
Pernille Weiss (PPE). – Hr. formand! At passe godt på naturen er for de fleste mennesker et både naturligt og etisk anliggende. Det er der også god grund til. For selv om mennesket basalt set jo selv er natur, så har vores moderne liv i alt for mange år sløset med opgaven. Derfor er det godt, at EU er i gang med strategier og et stærkere og grænseoverskridende samarbejde for biodiversiteten. Det giver derfor også rigtig god mening, at Europa-Parlamentet nu giver vores bud på ingredienser og indsatser.
Der er bare ikke nogen grund til at gøre det med hovedet under armen, men det er lige præcis det, vi er i gang med at gøre, hvis vi forbyder al rekreativ jagt og fiskeri i samtlige særligt sårbare områder. Som om, at det netop er dem, der med hjertet bruger deres fritid i naturen, der er skyld i problemerne. De er ikke en trussel. Det er jo for pokker dem, der klogt kan holde øje og lære alle os andre at opføre os ordentligt i naturen. Især de kommende generationer skal da lære at løfte naturkulturarven af voksne, der forstår opgaven ude i virkeligheden og ikke kun ser verden fra politisk korrekte skriveborde. Derfor stiller PPE ændringsforslag, der sikrer jægere og fiskere, under kontrollerede forhold, fortsat adgang til vores natur, så de kan hjælpe os med at få biodiversiteten på ret køl igen. Det kan jeg slet ikke forestille mig, at der er nogen i dette rum, der har noget som helst imod.
Manuel Pizarro (S&D). – Senhor Presidente, a recuperação e a proteção da biodiversidade são fundamentais para o ambiente, para a economia e para a sociedade. Só com espécies e habitats saudáveis teremos um ambiente resiliente preparado para reagir a desequilíbrios como as alterações climáticas.
As pescas e a aquicultura dependem de um ambiente saudável e diverso. Por isso, desde muito antes do Pacto Ecológico Europeu, têm-se adaptado para técnicas de pesca e produção com menor impacto no ambiente. Há passos a dar nessa direção, mas não pode ser ignorado o esforço de adaptação que a pesca e a aquicultura têm vindo a fazer.
Devemos ter uma estratégia ambiciosa. Temos de garantir que há equilíbrio e sustentabilidade na exploração dos recursos e na preservação do ambiente. Este equilíbrio não pode, no entanto, passar por excluir todas as atividades. Devemos, ao contrário, garantir que elas são realizadas com adequada sustentabilidade em todos os domínios.
Pierre Karleskind (Renew). – Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, chers collègues, industries lourdes, transports, agriculteurs, pêcheurs, consommateurs: il s’agit bien d’impliquer toutes et tous dans la construction de cet effort pour la biodiversité. Ce sont des objectifs ambitieux et contraignants qui nous permettront d’obtenir, de conserver et, plus encore, de restaurer la biodiversité en Europe d’ici 2030.
Nous devons comprendre que tout est lié: ce qui se passe sur Terre et ce qui se passe en mer. Les différents écosystèmes marins et terrestres sont reliés entre eux. Les pêcheurs ne pourront pas seuls restaurer la biodiversité marine, de même que les agriculteurs ne pourront pas seuls, par leur action, restaurer la biodiversité terrestre. Bien plus que cela, ce sont bien souvent eux les premières victimes de la perte de la biodiversité – bien sûr, avec les écosystèmes eux-mêmes.
Alors, parce qu’il nous faut relier tous les secteurs d’activité, tous les acteurs, il nous faudrait peut-être aller – je le pense, mais vous en êtes convaincu, Monsieur le Commissaire – vers l’approche écosystémique. Je crois que tout cela doit être intégré et c’est pour cela probablement que, demain, dans la nouvelle politique commune de la pêche, il nous faudra mettre tout cela.
Benoît Biteau (Verts/ALE). – Monsieur le Président, chers collègues, après le vote de l’état d’urgence climatique en 2019 et celui sur le pacte vert en 2020, une fois de plus, le Parlement européen montre la voie d’une transformation écologique ambitieuse des politiques publiques européennes. Je tiens donc à féliciter César Luena pour l’excellent texte qui est aujourd’hui soumis au vote de notre Assemblée.
Je me réjouis également, plus particulièrement, de la perspective de l’adoption par notre Parlement de l’objectif de 25 % de surfaces agricoles en agriculture biologique en 2030, qu’il faudra toutefois confirmer à nouveau lors du vote de la stratégie «De la ferme à la table». L’agriculture est à la fois une cause incontestable et une victime évidente de l’effondrement de la biodiversité. Et à ceux qui continuent d’opposer écologie et économie, biodiversité et productivité, je leur demande: comment pourrons-nous atteindre une sécurité alimentaire face à des écosystèmes qui ne sont plus viables, qui ne sont plus en équilibre? Heureusement, l’agriculture porte aussi de nombreuses solutions, comme l’agriculture biologique.
Cependant, je suis aussi très inquiet. Les arbitrages finaux de la PAC restent encore à déterminer, mais la direction prise ne permettra pas d’atteindre les objectifs du pacte vert. Comment s’assurer que les États membres chercheront à les atteindre? Rien ne nous le garantit. Les agriculteurs bio français qui manifestaient la semaine dernière contre la baisse de leurs aides en sont témoins. Donc, pour sortir de la zone rouge, il va falloir faire vert – et vite.
Mazaly Aguilar (ECR). – Señor presidente, todos estamos unidos para preservar y aumentar la biodiversidad en la Unión Europea, pero no creo que la mejor forma de conseguirlo sea a través de objetivos poco realistas, con ataques injustificados a la PAC o con una falta total de reconocimiento y empatía hacia los agricultores, los ganaderos o los cazadores, que, con sus respectivas actividades, son guardianes de la biodiversidad.
Para construir una estrategia creíble no hay que atacar al sector agrícola o pesquero, como acostumbra a hacer el vicepresidente Timmermans, sino valorar los esfuerzos que están realizando esos sectores.
La mayor amenaza a la biodiversidad es el abandono de las tierras de cultivo y la despoblación del medio rural porque la agricultura no es rentable. Y no lo es porque cada vez hay más obligaciones verdes sin base científica, más costes y más desequilibrio en la cadena de valor.
Hay margen de mejora, pero los cambios en nuestro modelo agroalimentario solo tendrán éxito si le damos al sector plazos razonables y financiación adecuada para afrontar la transición, como, por ejemplo, en el ámbito de los productos fitosanitarios, donde hay que dar alternativas viables para que los agricultores puedan seguir produciendo.
Anja Hazekamp (The Left). – Voorzitter, de natuur verkeert in een ongekende crisis en keer op keer breken we de belofte om het verlies aan biodiversiteit te stoppen. We ondermijnen daarmee de fundering van al het leven op aarde.
Visserij en landbouw en met name de vee-industrie zijn de grootste drijvers van het biodiversiteitsverlies. Een echte revolutie naar een duurzaam voedselsysteem is daarom broodnodig. Gezond voedsel is plantaardig, lokaal, gifvrij en met respect voor dieren, natuur en milieu. Dat moet het doel zijn van deze biodiversiteitsstrategie en ook van de Farm to Fork-strategie.
Bovendien moeten we voorkomen dat de energietransitie, die hard nodig is om de klimaatcrisis te stoppen, de biodiversiteitscrisis juist verergert. Bomen horen in het bos en niet in energiecentrales, maar mooie doelen hebben we al vijftien jaar en nog dagelijks sterven planten en diersoorten uit. Het is nu tijd voor wetgeving.
Voorts ben ik van mening dat de Europese landbouwsubsidies moeten worden afgeschaft.
Christine Schneider (PPE). – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Der Wald ist Lebensraum für viele Tiere, Pflanzenarten; ja, er ist Naherholungsraum, und er ist Rohstofflieferant. Deshalb möchte ich den Blick in der Biodiversitätsstrategie auf die Multifunktionalität der europäischen Wälder richten.
Unsere Wälder sind artenreiche Ökosysteme und Wirtschaftswälder zugleich. Die Bewirtschaftung schließt den Schutz und die Förderung der Biodiversität nicht aus, ganz im Gegenteil. Wir brauchen eine naturnahe Forstbewirtschaftung mehr denn je. Gerade aktuell sind unsere Wälder durch die Dürren und den Schädlingsbefall geschwächt. Deshalb muss das Schadholz aus dem Wald, um unsere gesunden Bäume zu schützen.
Und es ist richtig und wichtig, dass wir uns ambitionierte Ziele setzen; aber sie müssen auch realistisch erreichbar sein, wissenschaftlich fundiert, die Folgen abgeschätzt und nicht aus dem Bauch heraus begründet werden.
Mit der Biodiversitätsstrategie müssen wir einen Weg finden, bei dem Natur und Artenschutz Hand in Hand mit der Landnutzung gehen, ob in der Forst- oder in der Landwirtschaft – für den Artenschutz und für die Ernährungssicherheit in Europa.
Wir brauchen Aufklärung statt einseitiger Verdammung bestimmter Bewirtschaftungs- und Ernährungsweisen. Wir brauchen die biologische Vielfalt. Sie ist Basis für unsere Ernährung, fruchtbare Böden und sauberes Wasser. Dies erreichen wir durch mehr Kooperation statt immer mehr Verboten.
Cyrus Engerer (S&D). – Nixtieq nibda billi nirringrazzja lil sieħbi César Luena tax-xogħol kollu li għamel fuq dan il-file daqstant importanti. Importanti għaliex qegħdin ngħixu fi żminijiet bla preċedent fl-istorja tal-umanità. Għandna emerġenza tal-klima u emerġenza ekoloġika li, fost l-oħrajn, ir-riżultat tagħha llum hu li għandna wieħed minn kull tmien speċi ta' flora u fawna li huma f'riskju ta' estinzjoni – u jekk din ir-realtà magħrufa mhix se ġġegħelna nitgħallmu minnha u nbiddlu l-metodi tagħna, mhux biss se naslu għal estinzjoni ta' dawn l-ispeċi, iżda saħansitra nagħmlu aktar ħsara lis-saħħa tagħna l-bnedmin ukoll.
Din il-ġimgħa, għaliex smajt ħafna diskors fuq l-ekonomija u l-kummerċ, il-President tal-Kamra tal-Kummerċ Maltija, Marisa Xuereb, għamlet appell minn qalbha favur l-ambjent u se nirrepetih hawnhekk illum. Għadna fiż-żmien. Mhux qegħdin tard wisq biex inbiddlu l-mod ta' kif naħdmu biex insalvaw il-futur tagħna. Però, m'aħniex qegħdin kmieni lanqas, u l-ebda ambizzjoni ma tista' titqies wisq żejda.
Din l-istrateġija li tipproteġi l-bijodiversità, għall-ewwel darba bbażata fuq ix-xjenza, u li tagħmel tibdil żgħir għal dak li mdorrijin nagħmlu, li però jħalli riżultati kbar, u allura hija pass fid-direzzjoni t-tajba sabiex nipproteġu l-ambjent u lilna nfusna.
Karin Karlsbro (Renew). – Herr talman! Arter och ekosystem hotas av klimatförändringar och mänsklig påverkan. Det är inte bara en förlust i sig; det gör oss fattigare och sårbarare och risken för framtida pandemier ökar. När vi går mot den nödvändiga omställningen från en fast fossilbaserad ekonomi finns det risk att vi ökar trycket på naturen.
Skyddet av den biologiska mångfalden och de ekosystemtjänster som naturen ger oss i form av mat och vatten, virke och bioenergi, kolbindning, vattenrening och pollinering måste därför stärkas. Högt ställda krav på skydd av biologisk mångfald behöver absolut inte vara ett hot mot ett lönsamt brukande av skog och mark. Tvärtom. Men vi måste jobba tillsammans. Vi har ett ansvar för att våra barn och barnbarn ska kunna fiska i Östersjön. Samma ansvar som vi kräver av andra länder i världen. Det behövs en renässans för naturvården i Sverige och i Europa.
Grace O’Sullivan (Verts/ALE). – Mr President, after the lockdown in what feels like one of the longest and darkest winters of our lifetime, many people across Ireland and Europe are heading to the seashore to enjoy the sunshine and splash in the sea. Unfortunately, too many beaches suffer from failure to protect biodiversity and sensitive ecosystems. In 35 places in Ireland alone, beaches are still polluted with raw sewage, as highlighted in a recent Sea Change campaign this month, and on the spectacular Skellig Islands, a UNESCO World Heritage site, sea birds have been building their nests from tonnes of plastic discarded in the oceans each year.
So this week, here in the European Parliament, we must call for urgent action to protect marine biodiversity by creating bigger and better marine protected areas, by having legally—binding targets for plastic—free oceans by 2030 and by calling for an ambitious global ocean treaty. Tomorrow it is high time to take action, to seize the moment and to support a strong EU biodiversity strategy that protects nature – marine and terrestrial – systemically and fundamentally. So please, vote for nature.
Bert-Jan Ruissen (ECR). – Voorzitter, commissaris, wie spreekt over biodiversiteit spreekt over Gods schepping, waar we allen verantwoordelijkheid voor dragen. Toch kan ik, en ik zeg het met spijt in mijn stem, de nu voorliggende resolutie helaas niet steunen.
Ten eerste, omdat de resolutie de zeer ambitieuze doelstellingen van de Commissie kritiekloos overneemt, hoewel de Commissie ons om onduidelijke redenen nog geen enkele effectbeoordeling heeft laten zien.
Ten tweede, omdat studies van de USDA laten zien dat de biodiversiteitsstrategie samen met de Farm to Fork-strategie leidt tot een fors lagere voedselproductie en tot hogere consumentenprijzen.
Ten derde, omdat de bodemberoerende visserij in deze resolutie zeer onterecht aan de schandpaal wordt genageld. De praktijk laat zien dat duurzame visserij en bodemberoering wel degelijk samen kunnen gaan.
Verantwoord rentmeesterschap is een kwestie van zoeken naar het juiste evenwicht tussen economie en ecologie en juist dat ontbreekt in deze resolutie. Hopelijk kan er via gescheiden stemmingen nog wat worden gecorrigeerd.
Agnès Evren (PPE). – Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, notre biodiversité est en péril. C’est un consensus scientifique. Il y a urgence à sortir des postures et des beaux discours et à agir enfin.
Agir, d’abord, à l’échelle mondiale, lors de la COP 15, avec un accord juridiquement contraignant assorti d’objectifs ambitieux, chiffrés et mesurables, car il ne faut pas répéter l’échec des objectifs d’Aichi.
Agir, ensuite, à l’échelle européenne, nationale et aussi locale. Protéger et restaurer notre biodiversité, ce n’est pas uniquement sauver des baleines à l’autre bout du monde. C’est mettre en œuvre tout ce qui est possible pour que notre air, nos eaux, nos forêts, nos sols soient préservés.
Les objectifs proposés dans cette stratégie vont dans le bon sens: 30 % de zones protégées en Europe, dont 10 % strictement, c’est réaliste et nécessaire. Mais tout ceci devra être réalisé avec ceux qui chaque jour subissent les impacts de nos législations et de la perte de biodiversité: nos agriculteurs, nos pêcheurs, les exploitants de forêts. Ils doivent absolument être soutenus, accompagnés et indemnisés si leur activité est impactée. C’est une condition sine qua non si nous voulons relever le défi.
Joachim Schuster (S&D). – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Auch der internationale Handel trägt in seiner aktuellen Form erheblich zum Verlust der biologischen Vielfalt bei. Dieser Fakt ist durch zahlreiche Studien belegt. Ich begrüße es daher, dass die Kommission dies in ihrer durchaus ambitionierten Biodiversitätsstrategie anerkennt.
Was jedoch gerade in Bezug auf den internationalen Handel schmerzlich fehlt, ist, dass dieser Erkenntnis konkrete und wirkungsvolle Maßnahmen folgen. Es reicht nicht, nur vorsichtige Korrekturen in Freihandelsabkommen anzupeilen. Es muss vielmehr darum gehen, das internationale Handelssystem konsequent zugunsten der biologischen Vielfalt umzugestalten.
Das heißt zum Beispiel, dass der Handel mit nachweislich biodiversitätsschädigenden Produkten beendet werden muss. Und das bedeutet auch, dass insbesondere Entwicklungsländer bei eventuell notwendigen Umstrukturierungen ihrer Land—, Forst— oder Fischwirtschaft unterstützt werden müssen.
Der Erkenntnis, dass es wichtig ist, Biodiversität zu bewahren, müssen konsequente Taten folgen. Dieses Parlament hat morgen die Möglichkeit dazu, einen ersten Schritt zu tun, indem es den Biodiversitätsbericht verabschiedet, allerdings ohne Verwässerung.
Ulrike Müller (Renew). – Herr Präsident, sehr geehrte Kolleginnen und Kollegen! Fakt ist: Wir nutzen immer mehr Land. Fakt ist auch: Unsere Landnutzung muss besser mit Umwelt- und Artenschutz in Einklang gebracht werden. Dafür müssen wir die Land- und Forstwirte aber nicht als Problem, sondern als Partner behandeln. Zentral ist da ein klares Bekenntnis zum Eigentum. Das muss der Ausgangspunkt der europäischen Biodiversitätsstrategie sein.
Der Bericht des Umweltausschusses klingt leider eher so, als wollten wir aus der Natur ein Naturkundemuseum machen. Mit der Realität hat dies wenig zu tun. Erstens schließen sich die Bewirtschaftung und die Artenvielfalt nicht aus – im Gegenteil. Die traditionelle Teichwirtschaft zeigt beispielhaft, dass beides im gegenseitigen Einvernehmen sehr von Vorteil sein kann.
Zweitens ist die Landnutzung nicht nur die Lebensgrundlage in den ländlichen Räumen, sondern leistet durch die Produktion von Lebensmitteln, Materialien und Energien einen wichtigen Beitrag zum Klimaschutz. Die Strategie sollte dies klar anerkennen.
Jutta Paulus (Verts/ALE). – Herr Präsident, meine Damen und Herren, lieber Herr Kommissar! Artenvielfalt ist das Netz, das uns trägt. Nur durch Biodiversität werden unsere Lebensgrundlagen – saubere Luft, trinkbares Wasser, fruchtbare Böden – erhalten.
Wir in Europa verurteilen es, wenn in Indien die letzten Tiger gejagt werden oder in Brasilien der Regenwald vernichtet wird, aber wir ignorieren, dass bei uns zuhause viele Ökosysteme zerstört wurden oder gefährdet sind.
Das gilt insbesondere für unsere Moore und Feuchtgebiete, die über Jahrhunderte entwässert oder für den Torfabbau zerstört wurden. Dabei sind Moore unsere Verbündeten im Artenschutz, im Klimaschutz und auch bei der Klimaanpassung.
Deshalb fordere ich dich, lieber Virginijus, in deiner Funktion als Umweltkommissar auf, eine umfassende Moorstrategie zu entwickeln, um diese wichtigen Ökosysteme wirksam zu schützen und wiederherzustellen. In deinem Heimatland Litauen werden rund um Baisogala Moore renaturiert. Solche Projekte brauchen wir in der ganzen EU, und dafür brauchen wir eigene Ziele für Moore im Renaturierungsplan.
Herbert Dorfmann (PPE). – Herr Präsident, Kolleginnen und Kollegen! Biodiversität ist die Grundlage unseres Lebens. Alles, was auf dieser Erde lebt, ist letztendlich ein Ergebnis von Biodiversität und ist ein Ergebnis der Eigenschaft der Natur, sich anzupassen und sich zu verändern. Für dieses natürliche Gleichgewicht gibt es Gefahren, und selbstverständlich ist auch die sehr intensive Landwirtschaft eine Ursache davon.
Aber Landwirtschaft – das sollten wir nie vergessen – ist auch eine Quelle von Biodiversität; und es geht in der Gemeinsamen Agrarpolitik auch darum, gerade jene Landwirtschaft zu unterstützen, die eben auch Quelle von Biodiversität ist.
Was mich sehr wundert, ist, dass in der Mitteilung der Kommission zur Biodiversität kein Wort über die Problematik der großen Beutegreifer steht. Ich glaube, man will dieses Thema einfach nicht ansprechen, verschweigen oder noch schlimmer: Indem wir es schönreden, werden wir der Sache nicht gerecht werden. Es gibt nämlich nicht nur das Recht von Wölfen und Bären. Es gibt schon auch das Recht von Bäuerinnen und Bauern und das Recht der von ihnen gehaltenen Tiere.
Christel Schaldemose (S&D). – Hr. formand! Naturen skal fylde mere i Europa, for naturen er presset. Arter uddør med en hastighed, der næsten ikke er til at forstå. Naturen svinder ind, og det skal vi gøre noget ved. Med EU's biodiversitetsstrategi, lægger vi faktisk en ambitiøs plan for, hvordan vi får genoprettet naturen i Europa. Det trænger den til. Flere naturområder i EU skal beskyttes, så vi kan få flere insekter og et mere mangfoldigt planteliv. Men beskyttelse må ikke blive lig med ”ingen adgang til naturen”, tværtimod. Vi skal sikre en ansvarlig og bæredygtig adgang til de beskyttede naturområder, som vi for eksempel har set i Kerteminde Kommune ved Urup Dam.
Men beskyttede naturområder gør det ikke alene. Vi skal alle tage et ansvar. For eksempel skal landbruget gøre markant mindre brug af pesticider, end de gør i dag. Det er rigtig vigtigt. Plads til naturen kræver, at vi alle tager hensyn, men gør vi det, så kommer det også os alle sammen til gode. Naturen skal fylde mere i Europa.
Martin Hojsík (Renew). – Pán predsedajúci, dnes sme tu preto, aby sme začali konať. Pretože príroda je v ťažkostiach a my s ňou.
Vedci nás varujú, že pri súčasnom tempe ničenia prírody a klimatickej krízy bude do konca storočia čeliť vyhynutiu tretina až polovica všetkých druhov.
Obeťou tohto masového vymierania by bola aj naša civilizácia. A vyhynutie je navždy. Nie, nie je to len o rúbaní Amazonu. Veď aj na Slovensku je vyše polovica chránených druhov v zlom stave. Častokrát preto, že im ničíme ich domov, divočinu. Musíme nechať priestor divočine, ale aj sa citlivo starať o kultúrnu krajinu. V súlade s prírodou.
Musíme konať preto, aby aj naše deti zažili hlucháňa, jasoňa červenookého a aby si mohli pričuchnúť k lykovcovi muránskemu.
Aby sme zachránili život na tejto planéte vrátane toho, ktorý ľudské oko nevidí. V pôde pod našimi nohami. V pôde, ktorú zabíjame toxickými pesticídmi, tými istými pesticídmi, ktoré zabíjajú aj opeľovače, bez ktorých by na našich stoloch chýbalo jedlo.
Preto potrebujeme, pán komisár, európsky zákon o ochrane pôdy. Monitoring a záväzné ciele na ochranu opeľovačov a desatinu Európy pre divočinu, teda bez zásahu.
Rosa D'Amato (Verts/ALE). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, la biodiversità dei mari europei, e in particolare del Mar Mediterraneo, sta declinando ad un ritmo vertiginoso e non possiamo stare fermi di fronte a questo disastroso degrado.
Negli ultimi cinquant'anni abbiamo perso quasi la metà degli organismi marini a livello globale. È il momento di agire ed è fondamentale votare a favore dell'introduzione di obiettivi vincolanti che consentano di proteggere il 30 % delle acque europee e di proteggerne rigorosamente il 10 %, mettendo fine all'impatto devastante di attività come trivellazioni, inquinamento dei trasporti marittimi, scarichi urbani e industriali, rifiuti marini, inclusa la plastica, e della pesca industriale.
Non lasciamo spazio ai tentativi di alcuni gruppi politici di abbassare il livello di ambizione raggiunto con emendamenti che sono deleteri. Serve una gestione efficace delle aree marine protette, che devono essere vera sintesi tra sostenibilità ambientale e socioeconomica e quindi gestite con i pescatori. Diamo spazio e modo ad ecosistemi e habitat preziosi di ricostituirsi e alla pesca artigianale sostenibile di sopravvivere.
Michal Wiezik (PPE). – Mr President, dear colleagues, from our position we usually try to strengthen cooperation and assume competence at EU level in areas where it brings added value. There is an area where we lack, where we are left to think that the EU has no role to speak and legislate on: the forest-related policies.
Amendments tabled to the report are asking for protection, the restoration of ecosystems – but not the forest ecosystems. We should not worry, because there are forestry experts who for centuries protect forest ecosystems and their biodiversity, miraculously integrating conflicting activities.
In reality, however, we are losing forest biodiversity. We are transforming natural forests into fragile plantations, and we even dare to harvest wood in Europe’s last primary and old growth forests, claiming that strict protection of less 3% of European forests is too much. Impact of such claims are detrimental.
Dear colleagues, please vote in favour of the original paragraphs of the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety (ENVI) report for the sake of forests and biodiversity.
Nicolae Ştefănuță (Renew). – Domnule comisar, un ucigaș tăcut a făcut ravagii în Europa, în timp ce noi eram preocupați de pandemie. În timp ce oamenii nu puteau să respire, nici natura nu a mai putut să respire. Chiar în seara asta, în România, una din cele mai frumoase cascade, cascada Bigăr, s-a surpat sub acțiunea omului. Tăierile ilegale de pădure au crescut nesupravegheat în perioada asta. Din România au dispărut, din păcate, ilegal, 300 000 de hectare de pădure, o pădure de talia statului Luxemburg.
De ce ne interesează pe noi asta în Parlamentul European? Pentru că pădurile românești absorb anual 6 % din dioxidul de carbon european, deci ne interesează pe toți ce se întâmplă. Orice pădure lipsă înseamnă tot atâta deșert sau teren inundabil în loc. Domnule comisar, avem nevoie de un moratoriu european privind defrișările în zonele protejate. Comisia trebuie să vină cu o definiție clară a zonelor strict protejate și vă încurajez să o faceți. Așteptăm să opriți acest ucigaș tăcut al naturii noastre.
Pär Holmgren (Verts/ALE). – Herr talman! Vi är tyvärr med full fart på väg mot den sjätte massutrotningen. Senaste gången det hände var ju när dinosaurierna försvann. Det är givetvis i så fall den första gången som vi människor orsakar en massutrotning, men också första gången som en djurart överhuvudtaget på den här planeten är på väg att göra det. För att undvika detta måste vi givetvis samarbeta med naturen, inte motarbeta den. Vi behöver den biologiska mångfalden för att få mat på bordet, för att ha rent vatten att dricka och för att ha ren frisk luft att andas.
Dessutom kommer den biologiska mångfalden att vara helt avgörande om vi, våra samhällen, livet på den här planeten – och då inte minst våra skogar – ska ha möjlighet att kunna anpassas till ett varmare och förändrat klimat. Våra politiska motståndare påminner oss ibland om att vi också måste tänka på ekonomin när vi pratar hållbar utveckling, men då måste vi också komma ihåg att det är biologin som ligger till grund för ekonomin. Utan en välordnad ekologi får vi inte heller en välordnad ekonomi.
Emma Wiesner (Renew). – Herr talman! Den svenska skogen är fantastisk. Den ger oss fantastiska möjligheter till avkoppling och den ger oss fantastiska produkter och fantastiska möjligheter i kampen mot det fossila. Det var faktiskt min kärlek till den svenska skogen och vår natur som gjorde att jag blev politiker från första början.
Att bevara vår natur är oerhört viktigt och Europa måste bli bättre på att stå upp för och försvara den biologiska mångfalden. Men det måste göras med rätt politik – den biologiska mångfalden och skogen är för viktig för att misslyckas. Att kompromissa med äganderätt och öka den centrala styrningen utan att ta hänsyn till lokala förutsättningar är för mig helt oacceptabelt.
Därför är morgondagens omröstning en av de viktigaste omröstningar som jag kommer att göra som parlamentariker hittills. Jag hoppas att vi kan rösta för en strategi som effektivt ökar vår biologiska mångfald utan att begränsa den svenska skogens möjligheter att vara fantastisk.
Virginijus Sinkevičius,Member of the Commission. – Mr President, honourable Members, thank you very much for this very rich debate, which highlighted once again both the high stakes and the imperative to deliver on the biodiversity agenda. We are all very well aware of the challenges we need to overcome.
You have raised so many important topics tonight, but in just a couple of minutes I can only address some of them. But of course, let me recall that we will, as always, provide a detailed written reply within the next few weeks.
I have heard many of you saying tonight that we should not blame farmers or foresters, fishermen, for the bad state of our ecosystems, that we have to work with them and we have to have them on board, and that they do care about their forests, their land and their seas.
Well, Mr Mato, Mr Bernhuber, Ms Zalewska, Ms Polfjärd, I could not agree more with you. This is what I have been saying in all my speeches since we adopted the biodiversity strategy last year, and never have I or any of my colleagues pointed finger to fishermen, farmers or foresters. The Commission has always said that we need them on board and we need to support them in transition towards more sustainability.
I can only agree with Mr Lins, who said that we need cooperation and inclusiveness. Yes, we do, but the consequence cannot be lowering our ambitions. The biodiversity crisis is so much advanced that we cannot lose time. Science is very clear. And as we’re listening to all stakeholders, we also have to listen to science.
And the global challenges are also huge. We can be a credible global leader only if we lead by example. So the solution can be only to go this way together, bringing all on board, listening and explaining and of course supporting those who will need to help us making this transition a success. And these are, first of all, of course, farmers, foresters and fishermen.
Over the last year, I have reached out to many of them, spoken and listened to them, and now finally I can start also visiting them on the ground. And we are supporting them through the CAP funds, through the MFF, through regional policy and through many other programmes. Ensuring the necessary funding will be one of the crucial factors for the successful implementation of the biodiversity commitments by 2030.
The MFF interinstitutional agreement, which includes a commitment to allocate at least 10% of the multiannual financial framework for biodiversity in 2026 will support the achievement of this goal. We are also developing a new tracking methodology, which we would be happy to present to the European Parliament later this year.
Let me also say a few words on forests, which were so often mentioned today. I have taken a very good note of the many interventions on forests, the last one was as well. And let me be very clear, while it is true that the overall quantity of forests has started to increase over the last years, forest ecosystems are under more and more pressure in the EU and in all Member States, and the protection of existing EU forests is absolutely crucial to achieve our climate and biodiversity objectives for 2030 and 2050.
And we are not credible in pushing any ambitious EU policy to halting deforestation and forest degradation in the Amazon or Southeast Asia if we allow for degradation in the EU old growth forests. Together with my colleagues Janusz Wojciechowski and Vice-President Frans Timmermans, we are developing a new EU forest strategy for adoption in July, building on the EU biodiversity strategy to 2030, covering the whole forest cycle and promoting the many services that forests can provide.
Today’s debate is symbolic of many discussions taking place within and between EU institutions, in the Member States and at global level. These discussions will continue and intensify over the next months and years. They will sometimes be difficult, but they are also necessary to find the right balance to deal with unavoidable trade-offs, to tap into new opportunities and to secure the richness of life on this planet.
This is our shared responsibility and I am convinced that we can only succeed if we continue on this journey together. And of course, in the work ahead, we will fully consider the European Parliament’s input. In the coming days, we will launch a public online tool, a dashboard, illustrating progress in the implementation of the EU biodiversity strategy for 2030. We also want to produce our first annual progress note later this autumn, and I would be happy to present and discuss progress at the European Parliament by the end of this year.
To ensure full political ownership of the EU biodiversity strategy, the Commission will also suggest a standing progress point at the Council and at the European Parliament. I look forward to our continued close cooperation on safeguarding our natural capital in the EU and globally.
Πρόεδρος. – Η συζήτηση έληξε.
Η ψηφοφορία θα διεξαχθεί αύριο.
Γραπτές δηλώσεις (άρθρο 171 του Κανονισμού)
Асим Адемов (PPE), в писмена форма. – Земеделските земи обхващат почти половината от площта на ЕС, а горите покриват около 42% от територията му. Селското и горското стопанство играят важна роля за опазване и възстановяване на биологичното разнообразие, за поддържане на здрави екосистеми и жизнеспособни селски райони като гарант за продоволствената ни сигурност. Постигането на целите на Стратегията на ЕС за биологично разнообразие за 2030 г. (в т.ч. площи за биологично производство, намаляване употребата на химически пестициди и торове, почвено здраве, опрашители, ландшафт, устойчиви селскостопански и агролесовъдни екосистеми) не следва да е в тежест на земеделските стопани. Те трябва да бъдат подкрепяни и насърчавани за прехода си към по-устойчиви производствени модели и компенсирани за предоставяните екосистемни услуги.
В тази връзка ефективното изпълнение на стратегията следва да гарантира не само екологичната, но също така икономическата и социална устойчивост на стопанствата. Стратегията призовава и към защита на останалите вековни и девствени гори в ЕС - белите дробове на нашия континент. Близо 90% от тези най-богати на въглерод и местообитания горски екосистеми са на територията на само четири държави, сред които и България. Наш дълг е да съхраним това богатство, голяма част от което е в защитените зони по „Натура 2000“ – в района на Стара планина и Родопите.
Carmen Avram (S&D), în scris. – Strategia UE pentru Biodiversitate este un pas spre atingerea țintei de continent neutru climatic. Prin stoparea declinului biodiversității, strategia este un plan de urgență pentru prevenirea unor potențiale crize sanitare viitoare. Acest lucru nu poate fi posibil fără o lege pentru protejarea biodiversității și a solului, propuneri venite din partea S&D. Consider că fondul forestier este cel mai puternic aliat al nostru în lupta cu schimbările climatice. Însă, pentru ca pădurile europene să aducă prosperitate și beneficii de mediu și socioeconomice, este nevoie de un echilibru între protejarea lor uniformă și exploatarea sustenabilă, precum și de măsuri de toleranță zero pentru defrișările ilegale.
Consider, însă, ca Strategia pentru Biodiversitate trebuie să reflecte rolul crucial pe care fermierii îl au în protejarea și regenerarea solului, întrucât ei sunt primii beneficiari ai unui mediu înconjurător sănătos. Prin votul meu, mă voi asigura ca țintele de mediu nu vor deveni o povară și nu vor pune în pericol securitatea alimentară a Uniunii. Dimpotrivă, ambițiile trebuie să fie proporționale cu realitățile diferite din statele membre și să fie însoțite de instrumentele necesare pentru ca ele să devină realitate. Prin amendamentele depuse, am reușit să trag un semnal de alarmă asupra dispariției sturionului și a nevoii urgente de acțiune pentru salvarea acestei specii emblematice.
Daniel Buda (PPE), în scris. – Strategia pentru biodiversitate 2030 este un plan cuprinzător, ambițios și pe termen lung al Uniunii Europene care își propune să protejeze natura și să inverseze degradarea ecosistemelor.
În ceea ce privește agricultura, impactul acesteia asupra biodiversității și importanța sa în Uniunea Europeană sunt incontestabile.
În calitate de gardieni ai pământului, fermierii joacă un rol vital în conservarea biodiversității. Aceștia sunt printre primii care simt consecințele atunci când biodiversitatea se pierde.
Agricultura a contribuit la crearea și conservarea peisajului natural. Gestionarea responsabilă și sustenabilă a terenurilor agricole are un impact pozitiv asupra dezvoltării biodiversității.
Cu toate acestea, practicile agricole neadecvate au un impact negativ asupra resurselor noastre. Dispariția biodiversității, cu alte cuvinte a faunei și florei are un impact negativ și dăunător asupra terenurilor agricole pe termen mediu și lung, ducând chiar la amenințarea securității alimentare.
Agricultura trebuie să își îmbunătățească performanțele de mediu prin metode de producție mai durabile, care să vină în sprijinul naturii. Prin urmare, nu se pot impune sarcini suplimentare fără bani suplimentari, iar fermierii trebuie să beneficieze de sprijin financiar.
Toate deciziile luate la nivelul Uniunii Europene trebuie să fie ancorate în realitate, astfel încât fermierii să aibă posibilitatea de a le respecta și implementa.
Balázs Hidvéghi (NI), írásban. – Magyarország elkötelezett a biológiai sokféleség megőrzése, a környezeti fenntarthatóság ösztönzése iránt. Az EP jelentése sajnos megerősíti a Bizottság javaslatait. Így nem biztosítható a fenntarthatóság környezeti, gazdasági és társadalmi szempontjai közötti egyensúly. E három szempontnak tökéletes egyensúlyban kell lennie ahhoz, hogy az ambiciózus célkitűzéseket végre lehessen hajtani. Nem megengedhető az élelmiszer- és alapanyagárak drasztikus emelkedése. Az erdészet vonatkozásában rossz a sorrend. Először az új uniós Erdészeti Stratégia kialakítására lett volna szükség, azonban most erdészeinket kész tények elé állítják. A fenntartható erdőgazdálkodás hozzájárul az erdők biológiai sokféleségének megőrzéséhez. Magyarország elkötelezett a fenntartható erdőgazdálkodás iránt. Erősíteni kell az erdők multifunkcionális szerepét az EU klímavédelmi és biodiverzitás-célkitűzéseinek eléréséhez. Magyarország célja az erdő- és a fával borított területek 2030-ig 27%-ra történő növelése. Az EP jelentéstervezete nem ennek megfelelően tünteti fel a fenntartható erdőgazdálkodást. Mezőgazdaságot illetően Magyarország álláspontja, hogy nem kényszeríthetünk olyan vállalásokat a gazdáinkra, amelyek minden tudományos alapot nélkülöznek. A Bizottság nem felelősségteljesen járt el: a Biodiverzitás Stratégia nem párosult megfelelő hatástanulmánnyal. Csakis ennek ismertében lehetne érdemi vitát folytatni, illetve bármiféle vállalást tenni. Jelenleg jogilag nem kötelező érvényűek a célszámok. El kell kerülni az olyan intézkedéseket, melyek csökkentenék az Unió versenyképességét, veszélyeztetnék az élelmezés ellátást, illetve elősegítenék a vidéki területek további elnéptelenedését.
Dan-Ştefan Motreanu (PPE), în scris. – Reducerea utilizării pesticidelor și prioritizarea agriculturii ecologice în UE trebuie să se efectueze cu finanțare adecvată, soluții alternative pentru agricultori și garantarea producției de alimente sănătoase la prețuri accesibile pentru consumatori. Subliniez faptul că, pentru a reduce nevoia utilizării pesticidelor chimice, fermierii europeni au nevoie de un set mult mai mare de soluții și metode alternative, eficace și, foarte important, accesibile din punct de vedere financiar.
Există o nevoie tot mai mare de noi tipuri de pesticide cu risc redus și biopesticide, finanțare și utilizare la scară largă a tehnicilor de aplicare eficiente facilitate de instrumente precum agricultura digitală și de precizie, precum și de consolidarea sistemelor de formare și consiliere a agricultorilor în domeniul practicilor agroecologice.
Solicit Comisiei Europene să își bazeze viitoarele propuneri legislative pe evaluări ample ale impactului asupra sectorului agricol pentru a garanta viabilitatea economică a agricultorilor, securitatea alimentară pentru populație, evitarea creșterii prețurilor produselor alimentare și reducerea riscului ca producția locală de alimente să fie înlocuita cu importuri. Totodată, susțin că obiectivul de 25 % pentru terenurile agricole ecologice trebuie să fie stabilit la nivelul Uniunii și nu individual pentru fiecare stat membru, luând în considerare punctele de plecare extrem de diferite între statele membre UE.
Andżelika Anna Możdżanowska (ECR), na piśmie. – Bioróżnorodność to dostęp do czystej wody i czystego powietrza. Bioróżnorodność to materiały i surowce, to bezpieczeństwo żywnościowe, a przede wszystkim zdrowie zwierząt i nas ludzi. Teraz my bierzemy odpowiedzialność za przyszłe pokolenia! Inwestycje w ochronę przyrody i odbudowę jej zasobów muszą być oparte na szczegółowych badaniach, ocenie tych rozwiązań i przede wszystkim konkretnych źródłach finansowania. Ostatecznie mamy strategię obarczoną wieloma wątpliwościami, bez środowiskowych, społecznych i ekonomicznych skutków wdrożenia – za to z bardzo ambitnymi celami do osiągnięcia! Dlaczego KE nie sięgnęła do doświadczeń i wiedzy państw członkowskich? Mój kraj, Polska, jest krajem o dużej, w skali Europy, różnorodności biologicznej, gdzie obszary chronione stanowią ponad 30% powierzchni, gdzie odradzają się populacje wielu gatunków, jak wydra, żubr, bóbr. Potrafimy więc skutecznie chronić bioróżnorodność. Największe oczekiwania zostały skierowane do sektora rolnego i leśnego. Pamiętajmy, że realizacja zbyt ambitnych celów może zagrozić naszemu bezpieczeństwu żywnościowemu czy też obniżyć konkurencyjność polskiego i europejskiego rolnictwa. Nie możemy doprowadzić do importu żywności z krajów trzecich, o niższych wymogach środowiskowych. To globalnie oznaczałby stratę, a nie korzyść dla środowiska i klimatu. UE nie może wprowadzać daleko idących zmian w zarządzaniu zasobami leśnymi. To niezwykle niebezpieczne dla zachowania ciągłości funkcjonowania zrównoważonych gospodarek leśnych w poszczególnych krajach. Lasy i leśnictwo to kompetencje państw członkowskich.
Sylwia Spurek (Verts/ALE), na piśmie. – Przemysł rolny, w szczególności przemysłowa hodowla zwierząt i uprawa roślin pastewnych, jest najpoważniejszą przyczyną degradacji środowiska naturalnego, negatywnych zmian dotyczących sposobu użytkowania gruntów i niszczenia naturalnych siedlisk, odpowiada za 80% wszystkich zmian sposobu użytkowania gruntów na świecie.
Jak wskazano w raporcie Chatham House, proces utraty nienaruszonych dotychczas ekosystemów dotyka w ostatnich dziesięcioleciach z największą intensywnością najbardziej bioróżnorodne regiony świata – głównie w wyniku przekształcania lasów w obszary wykorzystywane do celów produkcji soi na paszę dla zwierząt i do celu hodowli krów. W ciągu zaledwie 20 lat, od 1980 do 2000 r., 42 miliony hektarów lasów tropikalnych w Ameryce Łacińskiej zostało utraconych w związku z rozwojem i intensyfikacją hodowli zwierząt.
Chcąc uniknąć dalszego wylesiania, wymierania cennych gatunków czy rosnącego zanieczyszczenia środowiska, musimy odejść od wciąż obowiązującego „standardu” taniej, niezdrowej i nieetycznej żywności. Musimy odesłać do lamusa wspólną politykę rolną i dokonać radykalnej rewizji umów handlowych UE, w tym pomiędzy UE a państwami Mercosuru oraz między UE a Chinami. Spoczywa na nas odpowiedzialność za ochronę cennych i znikających w zastraszającym tempie ekosystemów, za ochronę praw ludzi i budowę systemu praw zwierząt. Musimy wyznaczać najwyższe standardy w tym zakresie. Na razie unijne strategie to wyłącznie puste słowa, a ostatnie 20 miesięcy nowej KE zostało zmarnowanych.
Alexandr Vondra (ECR), písemně. – Jako stínový zpravodaj jsem strategii pro biologickou rozmanitost od začátku podporoval. Musíme chránit biologickou rozmanitost, potřebujeme zastavit degradaci přirozených ekosystémů. Při vyjednávání jsem usiloval především o to, aby strategie naplnila svůj cíl, tj. aby zvýšila pestrost naší krajiny, ochránila rostlinné i živočišné druhy a posílila odolnost ekosystémů vůči škůdcům a chorobám. Viz český problém s kůrovcem prohloubený dlouhotrvajícím suchem. Aktivním přístupem k udržitelnému hospodaření v krajině můžeme lesy nejen obnovit, ale i ochránit biologickou rozmanitost. Jsem rád, že jsme se s kolegy shodli, že jednotlivé cíle musí být nastaveny tak, aby byly dosažitelné na úrovni jednotlivých členských států a byly v harmonii se zájmy lidí.
Přesto bych ve strategii pár změn uvítal. Nedomnívám se například, že je rozumné, aby byl prosazen plošný zákaz např. rodenticidů používaných mj. jako jed na krysy v městských a zastavěných oblastech. Stejně tak si myslím, že bychom měli našim přátelům ve Španělsku či Itálii umožnit racionální management počtu velkých šelem v případech, když v některých oblastech přemnožení vlci útočí na stáda sedláků. Přes všechny tyto výhrady jsem ale rád, že strategie pro biodiverzitu vznikla. Její naplňování má potenciál přinést – na rozdíl od zhysterizovaného boje proti emisím skleníkových plynů – hmatatelné a pozitivní výsledky.