SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech

Usnesení Evropského parlamentu o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech

(2024/2933(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii, zejména na usnesení ze dne 9. října 2024 o zhoršování stavu demokracie a ohrožení politického pluralismu v Gruzii[1],

– s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé[2],

– s ohledem na prohlášení o předběžných zjištěních a závěrech mezinárodní volební pozorovatelské mise (I-EOM) vedené Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE-ODIHR) o parlamentních volbách konaných v Gruzii dne 26. října 2024 a na prohlášení vedoucího volební pozorovatelské delegace Evropského parlamentu,

– s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 29. října 2024 o nejnovějším vývoji po parlamentních volbách v Gruzii a na společné prohlášení vysokého představitele a Komise ze dne 27. října 2024 o parlamentních volbách v Gruzii,

– s ohledem na společné prohlášení prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, kancléře Spolkové republiky Německo Olafa Scholze a předsedy vlády Polské republiky Donalda Tuska ze dne 7. listopadu 2024 o situaci v Gruzii,

– s ohledem na společné prohlášení předsedy Výboru pro zahraniční věci, předsedy delegace pro vztahy s jižním Kavkazem a předsedy delegace v Parlamentním shromáždění Euronest ze dne 28. října 2024 o parlamentních volbách v Gruzii,

– s ohledem na společné prohlášení ministrů EU ze dne 28. října 2024 o volbách v Gruzii,

– s ohledem na společné prohlášení Skupiny přátel Gruzie zastupující evropské parlamenty ze dne 6. listopadu 2024 nazvané „O mezinárodní vyšetřovací komisi pro vyšetřování nesrovnalostí při volbách v Gruzii“,

– s ohledem na status Gruzie jako kandidátské země EU, který jí udělila Evropská rada na svém summitu ve dnech 14. a 15. prosince 2023,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. října 2024 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2024“ (COM(2024)0690), které zahrnuje první zprávu o pokroku týkající se Gruzie,

– s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 26. října 2024 proběhly v Gruzii parlamentní volby; vzhledem k tomu, že měsíce před volbami se vyznačovaly závažnými útoky na gruzínskou demokracii, kdy byly například spěšně přijaty protidemokratické zákony, které kritizovala Organizace spojených národů, Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) i EU; vzhledem k tomu, že v období před volbami nebyly dodrženy demokratické standardy, neboť vládnoucí strana Gruzínský sen a gruzínské orgány činily kroky, jejichž účelem bylo vyvolat atmosféru strachu, např. tím, že zatýkaly opoziční politiky, vůdce občanské společnosti, novináře, výzkumné pracovníky a další osoby kritizující vládu, podnikaly u nich domovní razie, zastrašovaly je a násilně na ně útočily;

B. vzhledem k tomu, že vládnoucí strana Gruzínský sen během kampaně zneužila přirozený strach gruzínské společnosti z války tím, že opakovala, že je „zastáncem míru“, a tvrdila, že opozice by údajně plnila rozkazy Západu, kterému na základě konspirační teorie přezdívá „zastánce globální války“, a zatáhla by zemi do války s Ruskem; vzhledem k tomu, že stranu Gruzínský sen před volbami i po nich otevřeně podpořili vedoucí představitelé Ruské federace a její propagandisté; vzhledem k tomu, že nejvyšší představitelé vládnoucí strany během kampaně veřejně prohlašovali, že po volbách hodlají zakázat klíčové opoziční strany, čímž vzbudili obavy ohledně spravedlnosti a inkluzivnosti politického procesu;

C. vzhledem k tomu, že gruzínské parlamentní volby konané dne 26. října 2024 sice nabídly možnost výběru mezi kandidáty, ale došlo při nich k závažným nesrovnalostem, kdy byly zaznamenány zprávy o manipulaci s hlasy a potlačování svobody voličů, zejména šlo o kupování hlasů, obtěžování pozorovatelů, vykázání sdělovacích prostředků z volebních místností, zastrašování voličů uvnitř volebních místností i mimo ně, sledování voličů a konfiskaci jejich dokladů totožnosti ve venkovských oblastech, přičemž tyto doklady byly poté předávány loajálním aktivistům vládnoucí strany, kteří s nimi hlasovali, dále šlo o organizovanou přepravu voličů, nenávistné verbální projevy, nedostatečný přístup gruzínských občanů v zahraničí k volbám a nepravděpodobné odchylky v míře účasti žen a mužů ve venkovských okrscích; vzhledem k tomu, že na zaměstnance veřejného sektoru a příjemce sociálních dávek byl vyvíjen tlak, aby podpořili vládnoucí stranu;

D. vzhledem k tomu, že mezinárodní pozorovatelé zaznamenali prohlubující se politické rozpory a významnou nerovnováhu v přidělování finančních zdrojů, jakož i četné výhody poskytované vládnoucí straně, což vedlo k tomu, že již tak nerovné podmínky se staly ještě nerovnějšími; vzhledem k tomu, že účinnost finančního dohledu nad kampaní byla oslabena kvůli nedostatečnému prosazování a pochybnostem ohledně nestrannosti a ohledně politického zneužívání orgánu dohledu;

E. vzhledem k tomu, že při gruzínských parlamentních volbách konaných dne 26. října 2024 byl v zemi poprvé naplno použit poměrný systém a že při nich byla využita elektronická zařízení pro identifikaci voličů a sčítání hlasů; vzhledem k tomu, že tyto technologie vyvolaly obavy ohledně transparentnosti, tajnosti hlasování a chybějícího nezávislého ověřování;

F. vzhledem k tomu, že kvůli nedávným změnám volebního zákona, včetně zrušení genderových kvót, se změnilo složení ústřední volební komise a spolu s přijetím „zákona o transparentnosti zahraničního vlivu“ došlo k omezení základních svobod, stigmatizaci organizací občanské společnosti a narušení integrity gruzínských demokratických institucí;

G. vzhledem k tomu, že respektované nezávislé gruzínské volební pozorovatelské mise dospěly k závěru, že kombinace předvolebního nátlaku, manipulace v den voleb a omezeného přístupu pozorovatelů znamená, že volby neodrážejí skutečnou vůli gruzínského lidu; vzhledem k tomu, že systém konfiskace průkazů totožnosti, shromažďování údajů a neoprávněné přítomnosti vytvořil prostředí nátlaku a posílil spoluúčast státních subjektů na usnadňování volebních podvodů; vzhledem k tomu, že v den voleb byla ve velké míře porušována zásada tajného hlasování; vzhledem k tomu, že volby byly ovlivněny kombinací zastrašování voličů, bránění pozorovatelům v sledování průběhu voleb a manipulace s volebními postupy, a tudíž je nelze považovat za svobodné a spravedlivé;

H. vzhledem k tomu, že rozsáhlé anomálie ve volební účasti a podílech stranických hlasů pro vládnoucí stranu odpovídaly mnoha zprávám o nekalých volebních praktikách;

I. vzhledem k tomu, že téměř všechny průzkumy před volbami naznačovaly, že Gruzínský sen nedosáhne většiny; vzhledem k tomu, že nesoulad mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb, které oznámila ústřední volební komise, nelze vysvětlit běžnou statistickou odchylkou;

J. vzhledem k tomu, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová veřejně odsoudila volby jako zmanipulované, odmítla uznat jejich výsledek a vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování a novým volbám; vzhledem k tomu, že prezidentka prohlásila, že uznání výsledku by znamenalo „akceptovat podřízenost Gruzie Rusku“, a označila volební proces za „speciální operaci Ruska“; vzhledem k tomu, že čtyři opoziční koalice, které dosáhly hranice potřebné pro vstup do sněmovny, výsledky voleb neuznaly a odmítly legitimizovat parlament, který z nich vzešel; vzhledem k tomu, že čtyři opoziční bloky – Sjednocené národní hnutí, Koalice Silná Gruzie, Koalice pro změnu a Gacharia za Gruzii – nepřijaly své parlamentní mandáty a odmítly se zúčastnit 11. svolání parlamentu, přičemž tvrdí, že parlamentní volby konané dne 26. října 2024 nebyly legitimní; vzhledem k tomu, že gruzínský premiér Kobachidze nejprve v srpnu a pak znovu dne 13. listopadu 2024 informoval o tom, že hodlá prosadit ústavní zákaz hlavních opozičních stran, které se odmítnou ujmout svých parlamentních mandátů; vzhledem k tomu, že Gruzie se tak nyní nachází v ústavní krizi;

K. vzhledem k tomu, že nový parlament byl svolán dne 25. listopadu 2024 bez účasti poslanců opozice; vzhledem k tomu, že prezidentka Salome Zurabišviliová v souvislosti s ustavující schůzí parlamentu uvedla, že „gruzínský parlament již neexistuje“, neboť strana Gruzínský sen „pošlapala ústavu“;

L. vzhledem k tomu, že místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ve svém prohlášení po volbách připomněl, že mezinárodní pozorovatelé neprohlásili volby za svobodné a spravedlivé, požádal o transparentní vyšetřování a vyšetření nesrovnalostí a nátlaku a zastrašování voličů a zdůraznil, že je třeba zvrátit trend zhoršování stavu demokracie v Gruzii;

M. vzhledem k tomu, že maďarský premiér Viktor Orbán odcestoval do Tbilisi, aby poblahopřál straně Gruzínský sen, ještě před zveřejněním konečných výsledků voleb a aniž by to předtím konzultoval s ostatními vedoucími představiteli EU, a že byl jediným vedoucím představitelem členské země EU, který tak učinil;

N. vzhledem k tomu, že gruzínské organizace občanské společnosti podaly stížnosti k soudu a vyzvaly k vyšetření volebních podvodů, vyšetřovací orgány však v řadě případů nezahájily vyšetřování a dotčená porušení řádně neprošetřily; vzhledem k tomu, že ústřední volební komise dosud odmítá zveřejnit zadaný audit elektronického hlasovacího zařízení a navzdory výše uvedeným nesrovnalostem potvrdila výsledky voleb;

O. vzhledem k tomu, že poté, co gruzínské organizace občanské společnosti podnikly právní kroky, gruzínské orgány vůči zástupcům občanské společnosti zavedly represivní opatření, např. je neodůvodněně předvolávají k výslechu nebo jim za upozorňování na volební podvody udělují vysoké pokuty;

P. vzhledem k tomu, že gruzínské soudy nadále ve zkráceném řízení hromadně zamítají stížnosti na nesrovnalosti při volbách, které podaly opoziční politické strany a místní pozorovatelé, a odmítají návrhy na předvolání svědků a návrhy, aby ústřední volební komise předala záznamy o doručení a převzetí psacích potřeb a hlasovacích lístků, které byl pořízeny a použity k hlasování;

Q. vzhledem k tomu, že navzdory četným stížnostem a výzvám nezávislých volebních pozorovatelů ke zrušení výsledků zveřejnila gruzínská ústřední volební komise dne 16. listopadu 2024 závěrečný souhrnný protokol o parlamentních volbách konaných dne 26. října 2024, v němž vítězem voleb vyhlásila vládnoucí stranu Gruzínský sen se ziskem 53,92 % hlasů;

R. vzhledem k tomu, že první protesty vypukly dne 28. října 2024 v Tbilisi, kde se sešly tisíce lidí, aby zpochybnily legitimitu vítězství přiznaného vládnoucí straně; vzhledem k tomu, že dne 4. listopadu 2024 demonstrace pokračovaly v ještě větší míře a intenzitě; vzhledem k tomu, že dne 19. listopadu 2024 policie demonstraci v Tbilisi násilně rozehnala, přičemž použila nepřiměřené násilí vůči pokojným demonstrantům a novinářům, a několik demonstrantů zatkla;

S. vzhledem k tomu, že článek 78 Ústavy Gruzie stanoví, že „ústavní orgány přijmou veškerá opatření v rámci svých pravomocí, aby zajistily plnou integraci Gruzie do Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy“;

T. vzhledem k tomu, že by Gruzie jako kandidátská země EU měla plně dodržovat dohodu o přidružení a splnit devět kroků stanovených v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023; vzhledem k tomu, že ačkoli Evropská rada udělila Gruzii v prosinci 2023 status kandidátské země, její proces přistoupení k EU je od té doby de facto zastaven v důsledku opatření, která od jara 2024 přijala gruzínská vláda;

U. vzhledem k tomu, že pokud jde o oslabování demokracie v zemi, podkopání jejího euroatlantického směřování a přeorientování na Rusko, určující úlohu v něm sehrává oligarcha a hlavní představitel strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili, který má rovněž značný vliv na gruzínské hospodářství;

1. vyjadřuje politování nad tím, že Gruzie, kandidátská země na přistoupení k EU, uspořádala dne 26. října 2024 parlamentní volby, které nerespektovaly mezinárodní normy pro demokratické volby ani závazky k pořádaní svobodných a spravedlivých voleb, které pro tuto zemi vyplývají z členství v OBSE; zdůrazňuje, že porušení integrity voleb je neslučitelné se standardy očekávanými od kandidátské země EU; zdůrazňuje skutečnost, že průběh voleb byl dalším projevem pokračujícího zhoršování stavu demokracie, za něž je plně odpovědná vládnoucí strana;

2. důrazně odsuzuje četné a závažné případy porušování voleb, včetně zdokumentovaných případů zastrašování, manipulace s hlasy, odevzdávání více než jednoho hlasovacího lístku jednou osobou, narušování činnosti volebních pozorovatelů a sdělovacích prostředků, údajné manipulace s elektronickými hlasovacími přístroji, které umožňovaly vícenásobné hlasování na jeden doklad totožnosti, značné nerovnováhy ve finančních zdrojích, výhod ze strany stávající úřední moci a skutečnosti, že se nevyšetřovaly případy závažných procesních nesrovnalostí;

3. domnívá se, že tyto údajné volební podvody velkého rozsahu narušují integritu volebního procesu, legitimitu výsledků a důvěru veřejnosti v jakoukoli novou vládu a že tyto výsledky nejsou spolehlivým vyjádřením vůle gruzínského lidu;

4. bere na vědomí, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová volby důrazně odsoudila jako zmanipulované a rozhodla se neuznat jejich výsledky; oceňuje úsilí gruzínské prezidentky Salome Zurabišviliové nasměrovat Gruzii zpět na demokratickou a proevropskou cestu rozvoje;

5. domnívá se, že legitimita hlasování byla vzhledem k rozsahu porušení pravidel vážně ohrožena, a mezinárodní společenství by proto nemělo volební výsledky uznat; odmítá proto tyto parlamentní volby uznat a žádá, aby byly za rok uspořádány znovu , přičemž by tento proces konající se v lepším volebním prostředí vedla nezávislá a nestranná volební správa pod pečlivým mezinárodním dohledem s cílem zajistit skutečně spravedlivý a transparentní volební proces;

6. podporuje výzvu k nezávislému a transparentnímu mezinárodnímu vyšetřování obvinění z údajné manipulace s volbami, zastrašování voličů a systematického porušování zákonů, k nimž údajně došlo v předvolebním období a v den voleb;

7. vítá rozhodnutí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) vyslat do Gruzie technickou misi; vyzývá ESVČ a Komisi, aby misi propůjčily široký mandát, který by přesahoval omezení rámce a metodiky OBSE pro pozorování voleb, jenž se od metodiky EU výrazně liší tím, že metodika OBSE není vždy schopna patřičně zachytit vše, co se v zemi před volbami děje, což platí zejména pro země, jako je Gruzie, kde je tradičně vyvíjen tlak na veřejné činitele, dochází k zastrašování voličů a místním volebním pozorovatelům je bráněno v práci;

8. vyjadřuje znepokojení nad tím, že státní zastupitelství zabavilo zařízení pro ověřování voličů a volební dokumentaci; vyzývá orgány, aby voličům umožnily ověřit si svou účast ve volbách v souladu s nejvyššími standardy ochrany údajů; zdůrazňuje, že je důležité chránit všechny údaje týkající se voleb a zpřístupnit je příslušným zúčastněným stranám, neboť by mohly obsahovat klíčové důkazy o případných nesrovnalostech;

9. vyjadřuje vážné znepokojení nad koordinovaným postupem gruzínských soudních orgánů, které zamítaly stížnosti ohledně četných volebních podvodů a manipulací, a nad tím, že ústřední volební komise  nevyšetřila žádný z oznámených volebních incidentů; domnívá se, že gruzínské orgány tím, že nereagují na problémy, které ve společnosti vyvolávají skutečné znepokojení, ani na zprávy místních a mezinárodních pozorovatelů, záměrně přivádějí zemi na pokraj domácí politické krize a do situace mezinárodní izolace ve vztazích s demokratickými partnery Gruzie;

10. vyjadřuje hluboké znepokojení nad výrazným poklesem politického zastoupení žen v Gruzii, které ještě zhoršuje zrušení genderových kvót, a vyzývá k legislativním změnám na podporu rovnosti žen a mužů v politice;

11. vyzývá EU a její členské státy, aby uvalily osobní sankce na veřejné činitele a politické představitele Gruzie, kteří jsou odpovědní za zhoršování stavu demokracie, porušování volebních zákonů a norem a zneužívání úřední moci a státních institucí, jako je premiér Irakli Kobachidze, starosta Tbilisi a generální tajemník vládnoucí strany Gruzínský sen Kacha Kaladze, předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili a předseda strany Gruzínský sen Irakli Garibašvili, a aby tyto sankce rozšířily na soudce, kteří vynášejí politicky motivované rozsudky; znovu vyzývá Radu a demokratické partnery EU, aby okamžitě uvalili cílené osobní sankce na Bidzinu Ivanišviliho a zmrazili veškerý jeho majetek v EU, a to v souvislosti s úlohou, kterou sehrál při rozkladu demokratických procesů v Gruzii, a za to, že jedná v rozporu s ústavně zakotvenými zájmy země, což zahrnuje i snahy o obnovení ruské sféry vlivu v této zemi;

12. zdůrazňuje, že dodržování základních práv je jedním z kritérií EU pro uvolnění vízového režimu, a naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby bezvízový status Gruzie přezkoumaly a zvážily možnost pozastavit ho, pokud se prokáže, že nejsou dodržovány normy EU v oblasti demokratické správy a svobod;

13. vyzývá EU, aby výrazně omezila formální kontakty na úrovni EU s gruzínskou vládou a parlamentem;

14. odsuzuje návštěvu maďarského premiéra Viktora Orbána v Gruzii, která byla v rozporu s postoji EU a představovala další pokus o oslabení společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU; zdůrazňuje, že předseda vlády Orbán opět nemluvil za EU;

15. připomíná, že v důsledku přijetí nových protidemokratických právních předpisů, jako je „zákon o transparentnosti zahraničního vlivu“ a „zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých osob“, byl proces začlenění Gruzie do EU fakticky pozastaven; připomíná, že EU rovněž zmrazila přidělování finančních prostředků Gruzii; zdůrazňuje, že pokračující zhoršování stavu demokracie v Gruzii, která kdysi náležela k zemím s největšími ambicemi na příslušnost k euroatlantickému společenství, je nejen politováníhodné, ale tuto tendenci je rovněž třeba zvrátit a uvedené zákony zrušit, aby tato země mohla obnovit vztahy s EU; vyjadřuje politování nad tím, že politické prostředí v Gruzii svědčí o posunu vládnoucí strany směrem k autoritářství a o odklonu od proevropských ambicí gruzínského lidu; znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu demokratickému rozvoji Gruzie a euroatlantickým aspiracím jejího lidu; připomíná gruzínské vládě, že velká většina obyvatelstva rozhodně podporuje prozápadní směřování země a přistoupení k EU;

16. vyjadřuje znepokojení nad atmosférou zastrašování a polarizace, kterou svými prohlášeními podněcují představitelé gruzínské vlády a političtí vůdci, a nad útoky proti politickému pluralismu, včetně vyhrožování zákazem opozičních stran, zatčením nejen jejich vůdců, ale dokonce i jejich příznivců, a umlčením disentu; upozorňuje gruzínské orgány, že jakékoli pokusy o zákaz zákonně zřízených politických stran by vedly k tomu, že se Gruzie EU odcizí, a činit kroky, které by tuto zemi přibližovaly k přistoupení k EU, by již nebylo možné;

17. důrazně odsuzuje systematické vměšování Ruska do demokratických procesů v Gruzii, mimo jiné zastrašováním voličů, kupováním hlasů a dezinformacemi, včetně konspirační teorie o spolčení „zastánců globální války“; odsuzuje dezinformační narativy, které před volbami šířili a rozvíjeli představitelé vládnoucí strany spolu se sdělovacími prostředky napojenými na vládu; vyzývá gruzínské orgány, aby zajistily, aby se poskytované informace a sdělení zakládaly na faktech, aby se zdržely protiunijní propagandy, která je v rozporu s deklarovaným cílem přistoupení k EU, a aby posílily odolnost gruzínské společnosti vůči ruským dezinformacím a propagandě;

18. připomíná, že na svém zasedání ve dnech 14.–15. prosince 2023 udělila Evropská rada Gruzii status kandidátské země s tím, že budou podniknuty příslušné kroky stanovené v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023; zdůrazňuje, že nedávné parlamentní volby jsou jednoznačně v rozporu s touto ambicí; souhlasí s posouzením, které bylo předloženo v balíčku Komise týkajícím se rozšíření vypracovaným v roce 2024, v němž se uvádí, že proces přistoupení Gruzie k EU má být na neurčitou dobu zastaven v důsledku zhoršení stavu demokracie, jehož původcem je gruzínská vláda; zdůrazňuje, že opatření přijímaná vládnoucí stranou Gruzínský sen jsou neslučitelná se začleněním Gruzie do euroatlantického společenství;

19. znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu gruzínskému lidu a jeho legitimním evropským ambicím a přání žít v prosperující a demokratické zemi bez korupce, která plně respektuje základní svobody, chrání lidská práva a zaručuje otevřenou společnost, nezávislé sdělovací prostředky a svobodné a spravedlivé volby; naléhavě vyzývá gruzínské orgány, aby zaručily právo občanů na shromažďování a zastavily neoprávněné používání síly vůči nim;

20. vyzývá Radu, Komisi, ESVČ a novou místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby provedly komplexní přezkum a revizi politiky EU vůči Gruzii; vyzývá Komisi, aby využila zmrazenou částku 120 milionů EUR, která měla původně sloužit k podpoře gruzínských orgánů, na posílení podpory, již EU poskytuje gruzínské občanské společnosti, zejména nevládnímu sektoru a nezávislým sdělovacím prostředkům, které vládnoucí politická strana a orgány vystavují stále většímu tlaku, a dále na podporu programů zaměřených na zlepšování demokratické odolnosti a ochranu integrity voleb; vítá návrh místopředsedy Komise, vysokého představitele Borrella, aby bylo takto učiněno; vyzývá k tomu, aby byly mechanismy financování EU upraveny s cílem zohlednit potřeby, které vznikají v prostředí, jež se stává nepřátelštějším a odklání se od demokracie;

21. důrazně opakuje svůj naléhavý požadavek, aby byl z humanitárních důvodů okamžitě propuštěn bývalý prezident Michail Saakašvili; zdůrazňuje, že gruzínská vláda nese za život, zdraví, bezpečnost a dobré životní podmínky bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho plnou a nepopiratelnou odpovědnost a musí být volána k plné odpovědnosti za jakoukoli újmu, kterou utrpí;

22. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentce, vládě a parlamentu Gruzie.