SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o užších vazbách mezi EU a Arménií a o nutnosti mírové dohody mezi Ázerbájdžánem a Arménií
12.3.2024 - (2024/2580(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9‑0163/2024 (Verts/ALE)
B9‑0165/2024 (PPE)
B9‑0166/2024 (Renew)
B9‑0167/2024 (S&D)
B9‑0168/2024 (ECR)
Andrey Kovatchev, Željana Zovko, Michael Gahler, Rasa Juknevičienė, Andrius Kubilius, Isabel Wiseler‑Lima, François‑Xavier Bellamy, Anja Haga, Miriam Lexmann, Lukas Mandl, Sara Skyttedal, Michaela Šojdrová, Tom Vandenkendelaere, Tomáš Zdechovský
za skupinu PPE
Pedro Marques, Tonino Picula, Marina Kaljurand, Sylvie Guillaume
za skupinu S&D
Nathalie Loiseau, Petras Auštrevičius, Bernard Guetta, Dragoş Pîslaru, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans, Fabio Massimo Castaldo, Ramona Strugariu
za skupinu Renew
Viola von Cramon‑Taubadel
za skupinu Verts/ALE
Bert‑Jan Ruissen, Joachim Stanisław Brudziński, Jacek Saryusz‑Wolski, Lars Patrick Berg, Ladislav Ilčić, Andżelika Anna Możdżanowska, Anna Zalewska, Angel Dzhambazki, Witold Jan Waszczykowski, Assita Kanko, Eugen Jurzyca
za skupinu ECR
Návrh usnesení Evropského parlamentu o užších vazbách mezi EU a Arménií a o nutnosti mírové dohody mezi Ázerbájdžánem a Arménií
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Arménii, Ázerbájdžánu a situaci v Náhorním Karabachu,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, Helsinský závěrečný akt a deklaraci z Alma-Aty ze dne 21. prosince 1991,
– s ohledem na Dohodu o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé[1] (CEPA), která v plném rozsahu vstoupila v platnost dne 1. března 2021,
– s ohledem na projev arménského premiéra Nikola Pašinjana na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 17. října 2023,
– s ohledem na závěry druhého politického a bezpečnostního dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Arménií ze dne 15. listopadu 2023,
– s ohledem na skutečnost, že se Arménie stala dne 1. února 2024 smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na zprávu o provádění partnerství týkající se Arménie ze dne 9. února 2024,
– s ohledem na výsledky pátého zasedání Rady partnerství EU-Arménie konaného dne 13. února 2024,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Arménií se zakládají na společných hodnotách, jako je demokracie, právní stát, lidská práva a základní svobody, a na regionální spolupráci a aktivním zapojení do rámce Východního partnerství s cílem přispívat k regionální spolupráci a stabilitě;
B. vzhledem k tomu, že Evropská rada pověřila vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedu Komise a Komisi, aby prozkoumali možnosti posílení všech aspektů vztahů mezi EU a Arménií;
C. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2023 vyzval arménský premiér Nikol Pašinjan ve svém projevu v Evropském parlamentu ke společnému úsilí o další posílení vztahů mezi EU a Arménií a zdůraznil, že „Arménská republika je připravena se přiblížit Evropské unii natolik, nakolik to Evropská unie považuje za možné“;
D. vzhledem k tomu, že dne 9. března 2024 ministr zahraničních věcí Arménie Ararat Mirzojan veřejně zvažoval, že Arménie předloží žádost o vstup do Evropské unie;
E. vzhledem k tomu, že Arménie prošla v posledních letech významnými politickými změnami a její vláda se i přes značné problémy zavázala, že zajistí fungování demokratických institucí a využije dohodu CEPA mezi EU a Arménií jako plán reforem pro modernizaci země; vzhledem k tomu, že podle indexu demokracie časopisu The Economist pro rok 2023 je Arménie vedoucí demokracií v regionu;
F. vzhledem k tomu, že zmrazením svého členství v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se Arménie snaží zmenšit závislost v oblasti bezpečnosti na Ruské federaci a začlenit do své skladby bezpečnostních opatření nové aktéry, mj. zintenzivnit vojenskou spolupráci s Francií, Řeckem a dalšími členskými státy EU; vzhledem k tomu, že na arménském území jsou stále rozmístěny tisíce ruských vojáků; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že údajná připravenost Ruska zaručit bezpečnost Arménie je fikcí; vzhledem k tomu, že Arménie stále zůstává v Euroasijské hospodářské unii; vzhledem k tomu, že Arménie se stala smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu;
G. vzhledem k tomu, že Ruská federace se snaží oslabit dezinformačními kampaněmi demokratickou legitimitu Arménie a šířit chaos a narušovat stabilitu prostřednictvím neustálých snah o vměšování, včetně dezinformačních kampaní;
H. vzhledem k tomu, že arménská ekonomika je stále do značné míry závislá na Rusku, na které připadá přibližně 35 % arménského zahraničního obchodu, a její závislost je zvláště výrazná ve strategickém odvětví energetiky; vzhledem k tomu, že premiér Nikol Pašinjan vyzval k tomu, aby byla zvýšena pomoc v rámci hospodářského a investičního plánu EU; vzhledem k tomu, že hospodářský a investiční plán dosud mobilizoval na meziodvětvové investice přibližně 500 milionů EUR; vzhledem k tomu, že EU zůstává klíčovým reformním partnerem a největším dárcem pomoci v Arménii; vzhledem k tomu, že dne 5. října 2023 Komise oznámila poskytnutí dalších 5,25 milionu EUR na pomoc při mimořádných událostech, navýšení finančních prostředků na program EU4Peace, další roční programy určené na rozpočtovou podporu a technickou pomoc při řešení otázek, jako je bezpečnost letectví a jaderná bezpečnost;
I. vzhledem k tomu, že nový program partnerství EU-Arménie sjednaný na pátém zasedání Rady partnerství EU-Arménie bude na základě společných hodnot upřednostňovat posílení odolnosti a diverzifikaci arménského hospodářství, posílení bezpečnostní spolupráce a zvýšení investic, jež jsou pro hospodářskou spolupráci klíčové;
J. vzhledem k tomu, že nedávno zveřejněná zpráva o provádění partnerství popisuje pokrok, kterého Arménie dosáhla při provádění dohody CEPA, včetně reformy justice, boje proti korupci, vytvoření ministerstva vnitra a reformy policejní služby v Arménii s podporou EU;
K. vzhledem k tomu, že Rusko má prostřednictvím dodavatelských řetězců procházejících přes třetí země, včetně Arménie, i nadále přístup ke zboží Unie, na něž se vztahují omezení; vzhledem k tomu, že poté, co EU uvalila na Rusko sankce, se arménský vývoz do Ruska v roce 2022 ztrojnásobil a od ledna do srpna 2023 zdvojnásobil; vzhledem k tomu, že zvláštní vyslanec EU pro sankce David O’Sullivan nevyjádřil nad spoluprací arménských orgánů s EU v oblasti prevence obcházení sankcí žádné znepokojení a celkově zhodnotil spolupráci s Arménií kladně;
L. vzhledem k tomu, že dne 19. září 2023, po devítiměsíční nezákonné blokádě Lačinského koridoru, Ázerbájdžán v rozporu se svými závazky obsaženými v dohodě o příměří z listopadu 2020 a v rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) zahájil ofenzívu na zbývající části Náhorního Karabachu, které ještě nebyly pod jeho kontrolou; vzhledem k tomu, že z tohoto území muselo uprchnout více než 100 000 Arménů, čímž z Náhorního Karabachu téměř úplně vymizelo arménské obyvatelstvo, které tam žilo po staletí; vzhledem k tomu, že může jít o etnické čistky; vzhledem k tomu, že neuznané faktické orgány Náhorního Karabachu přestaly existovat 1. ledna 2024 poté, co pod nátlakem souhlasily se svým rozpuštěním; vzhledem k tomu, že v Ázerbájdžánu je stále zadržována řada Arménů, včetně bývalých vůdců Náhorního Karabachu; někteří byli vyslýcháni a vystaveni zvědavé veřejnosti v rozporu s Ženevskými úmluvami z roku 1929; vzhledem k tomu, že Arméni z Náhorního Karabachu přišli při útěku před vojenským náporem Ázerbájdžánu o své nemovitosti a další majetek a od té doby je nemohou získat zpět;
M. vzhledem k tomu, že dne 13. února 2024 Komise oznámila přidělení dalších 5,5 milionu EUR na humanitární pomoc Arménům vysídleným z oblasti Náhorního Karabachu, a to navíc k částce 12,2 milionu EUR oznámené v září 2023;
N. vzhledem k tomu, že EU plně podporuje svrchovanost a územní celistvost Arménie a Ázerbájdžánu a rovněž aktivně podporuje úsilí o dosažení trvalé mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem mírovými prostředky a při respektování práv dotčeného obyvatelstva;
O. vzhledem k tomu, že Arménie a Ázerbájdžán se zapojily do přímých jednání o případné mírové dohodě, což by mohlo otevřít novou kapitolu dvoustranných vztahů; vzhledem k tomu, že přetrvávají neshody, pokud jde o vymezení a vytyčení hranic a praktická ujednání týkající se dopravního spojení mezi samotným Ázerbájdžánem a jeho exklávou v Nachičevanu; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán požaduje, aby byl přes Arménii vytvořen koridor spojující pevninský Ázerbájdžán s jeho exklávou v Nachičevanu, který by byl kontrolován ruskými pohraničními jednotkami a kde by Arménie neprováděla žádné celní nebo hraniční kontroly, čímž by byla opomíjena svrchovanost Arménie; vzhledem k tomu, že tzv. „Křižovatka míru“, kterou Arménie navrhuje, spočívá ve vytvoření propojení mezi pevninským Ázerbájdžánem a Nachičevanem s arménskými hraničními a celními kontrolami;
P. vzhledem k tomu, že Arménie prokázala dobrou vůli a nebránila uspořádání konference COP29 v Baku; vzhledem k tomu, že dne 28. ledna 2024 navrhl předseda vlády Arménie Nikol Pašinjan podepsat s Ázerbájdžánem „pakt o neútočení“; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace zůstává mezitím napjatá, jak dokládá incident ze dne 13. února 2024, kdy při ázerbájdžánské střelbě v arménské jižní provincii Sjunik zahynuli čtyři arménští vojáci a další byl zraněn;
Q. vzhledem k tomu, že premiér Nikol Pašinjan ve dnech 15. a 16. února 2024 uvedl, že Ázerbájdžán odmítl nejnovější návrhy Arménie týkající se vymezení hranic, a sdílel svou analýzu, podle níž by se Ázerbájdžán mohl připravovat na zahájení „vojenských operací v některých příhraničních oblastech s cílem rozvinout je v rozsáhlou válku proti Arménské republice“; vzhledem k tomu, že 17. února 2024, poprvé od útoku Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach, k němuž došlo v září 2023, se v Mnichově uskutečnilo setkání premiéra Nikola Pašinjana a ázerbajdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, které zprostředkoval německý kancléř Olaf Scholz;
R. vzhledem k tomu, že v Náhorním Karabachu se nachází řada kostelů, mešit, kamenných křížů a hřbitovů; vzhledem k tomu, že poté, co Ázerbájdžán během války v roce 2020 způsobil značné úmyslné škody na arménském kulturním dědictví, uvedl Mezinárodní soudní dvůr ve svém příkazu ze dne 7. prosince 2021[2], že Ázerbájdžán musí „přijmout veškerá nezbytná opatření k prevenci a trestání vandalismu a znesvěcování arménského kulturního dědictví, mimo jiné kostelů a jiných míst pro konání bohoslužeb, památek, pamětihodností, hřbitovů a artefaktů“; vzhledem k tomu, že v posledních týdnech odstranily ázerbájdžánské orgány památky a zbouraly ikonické budovy související s arménským kulturním dědictvím v Náhorním Karabachu, včetně budovy místního parlamentu;
S. vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské vedení nadále činí iredentistická prohlášení týkající se svrchovaného území Arménie; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánská armáda nepřestává okupovat asi 170 km2 svrchovaného území Arménie;
T. vzhledem k tomu, že v únoru 2023 byla zahájena civilní mise EU v Arménii (EUMA) v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky s mandátem monitorovat vývoj arménsko-ázerbájdžánské hranice a podávat o něm zprávy; vzhledem k tomu, že mise EUMA může působit pouze na arménské straně hranice, neboť Ázerbájdžán její působení na své straně hranice odmítá; vzhledem k tomu, že ruský vojenský personál přítomný v Arménii úmyslně brání provádění mandátu mise EUMA; vzhledem k tomu, že mise EUMA je terčem dezinformací ze strany ázerbájdžánských orgánů a vládou kontrolovaných sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že v prosinci 2023 se Rada EU pro zahraniční věci dohodla na zvýšení přítomnosti na místě a počet zaměstnanců zvýšila ze 138 na 209;
U. vzhledem k tomu, že Arménie opakovaně žádala EU, aby ji zařadila mezi příjemce prostředků z Evropského mírového nástroje; vzhledem k tomu, že několik členských států se rozhodlo zvýšit svou podporu Arménii tím, že poskytnou vojenskou pomoc, aby jí pomohly reformovat svou armádu a odrazovaly od nových vojenských agresí proti jejímu mezinárodně uznávanému území;
1. uznává a vítá skutečnost, že Arménie jasně zdůraznila, že si přeje posílit jako prioritní záležitost vztahy s Evropskou unií; domnívá se, že Evropská unie by měla reagovat kladně a plně využít tohoto možného geopolitického posunu a pomoci Arménii přimknout se pevněji ke komunitě demokracií;
2. vyzývá k trvalému provádění nově dohodnutého programu partnerství mezi EU a Arménií a zdůrazňuje, že je třeba aktivně prosazovat a plnit společné ambiciózní priority spolupráce; je přesvědčen, že pevné partnerství mezi EU a Arménií je logickým krokem na podporu rozhodnutí Arménie ve prospěch demokracie, právního státu, boje proti korupci a dodržování mezinárodního pořádku založeného na pravidlech;
3. vítá závazek Arménie provádět dohodu CEPA a pokrok, jehož dosáhla při provádění plánu CEPA; vítá skutečnost, že arménská vláda dohodu CEPA uznává jako strategický plán klíčových reforem v Arménii; vybízí Komisi a členské státy, aby začaly pracovat na plánu, jak dosáhnout ambiciózního zlepšení vztahů EU s Arménií; domnívá se, že jako dobrý základ by měly sloužit zkušenosti plynoucí z dohod o přidružení či z prohloubených a komplexních zón volného obchodu sjednaných s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskou republikou, zejména pokud jde o postupnou integraci odvětví do jednotného trhu, jež by měla Arménii přinést na makroúrovni i mikroúrovni hmatatelné přínosy;
4. opakuje, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii může kterýkoli evropský stát požádat o členství v Evropské unii, pokud splňuje kodaňská kritéria a dodržuje zásady demokracie, základní svobody, lidská práva a práva menšin a zásady právního státu; domnívá se, že pokud by Arménie měla zájem požádat o status kandidátské země a pokračovat v trvalých reformách upevňujících demokracii, mohlo by to být východiskem pro transformaci vztahů mezi EU a Arménií; vyzývá Komisi a Radu, aby aktivně podporovaly Arménii při posilování spolupráce s EU, a to nejen v oblasti hospodářského partnerství, ale také v oblasti politického dialogu, mezilidských kontaktů, odvětvové integrace a bezpečnostní spolupráce;
5. podporuje Arménii v pokračujícím úsilí o provádění reforem a posílení demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných; zdůrazňuje, že důležitou úlohu při provádění reforem hraje občanská společnost; vyzývá Arménii, aby v tomto ohledu nadále spolupracovala s EU, a žádá EU, aby v těchto oblastech zvýšila svou pomoc, zejména technickou podporu a předávání odborných znalostí; vybízí Arménii, aby se aktivně zapojila do politiky Východního partnerství, a podpořila tak dobré sousedské vztahy na jižním Kavkaze;
6. je si vědom toho, že vliv Ruské federace na arménské hospodářství je i nadále vysoký, a vybízí Arménii, aby věnovala pozornost obcházení sankcí EU, k němuž by mohlo v zemi docházet; je si plně vědom úrovně a rozmanitosti hrozeb, které by se Ruská federace mohla pokusit využít proti Arménii, aby ji potrestala za její nezávislá politická a strategická rozhodnutí; domnívá se, že EU musí být připravena poskytnout Arménii rychlou pomoc s cílem zmírnit negativní důsledky takovýchto nepřátelských kroků;
7. konstatuje, že v posledních deseti letech se zvyšuje objem dvoustranného obchodu mezi Arménií a EU; vybízí Arménii, EU a její členské státy a evropské společnosti a investory, aby podnikli nezbytné kroky k dalšímu zlepšení hospodářských a obchodních vztahů s Arménií; oceňuje úspěch hospodářského a investičního plánu a vybízí EU a Arménii, aby i nadále maximálně využívaly veřejné i soukromé investice na podporu udržitelného rozvoje v Arménii;
8. uznává, že v situaci, kdy Arménie uvažuje o svém dalším setrvání v CSTO, je naléhavě zapotřebí prohloubit spolupráci mezi EU a Arménií v oblasti bezpečnosti a obrany; vyzývá EU, aby na žádost Arménie o podporu reagovala kladně, prostřednictvím Evropského mírového nástroje, a aby poskytovala podporu arménské armádě; bere na vědomí přínos pravidelného dialogu mezi EU a Arménií o otázkách bezpečnosti jakožto zastřešující platformy pro všechny záležitosti související s bezpečností; vyzývá k zahájení šetření k posouzení hybridních hrozeb, které by Arménii pomohlo určit hlavní slabá místa a navrhnout cílená řešení; vítá opatření, jež přijalo několik členských států s cílem poskytnout Arménii vojenskou podporu v oblasti obrany, a naléhavě vyzývá členské státy, aby uvažovaly o podobných iniciativách;
9. vítá rozhodnutí Arménie pozastavit účast v CSTO poté, co tato organizace Arménii neposkytla pomoc v boji proti vojenské agresi, a usilovat o spolehlivější bezpečnostní architekturu; podporuje oficiální žádost Arménie, aby Ruská federace stáhla příslušníky pohraniční stráže Federální bezpečnostní služby z jejího mezinárodního letiště;
10. je si vědom nevyužitého potenciálu mezilidských kontaktů mezi EU a Arménií; žádá, aby byl uznán pokrok, jehož Arménie dosáhla při provádění dohod o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob; domnívá se, že nastal čas zahájit s Arménií dialog o uvolnění vízového režimu;
11. vítá uzavření dohody mezi EU a Arménskou republikou, která umožní v rámci justiční spolupráce v trestních věcech předávání operativních osobních údajů mezi Eurojustem a příslušnými arménskými orgány; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v prohlubování vzájemně prospěšné spolupráce mezi EU a Arménií při boji proti trestné činnosti a terorismu a ochraně bezpečnosti Unie;
12. vyjadřuje podporu činnosti mise EUMA a upozorňuje na důležitou úlohu, kterou tato mise hraje; vyzývá k prodloužení jejího mandátu i na období po roce 2025 a k dalšímu posílení jejího personálního zajištění; znovu vyjadřuje zklamání nad tím, že Ázerbájdžán odmítá misi EUMA umožnit, aby působila na jeho straně hranic, a nad opakovanými očerňujícími kampaněmi Ázerbájdžánu namířenými proti ní; vyjadřuje politování nad tím, že ruská pohraniční stráž působící v Arménii zabránila misi EUMA v cestě do vesnice Nerkin Hand, kde byli dne 13. února 2024 ázerbájdžánskými silami zabiti čtyři arménští vojáci poté, co byl údajně zraněn ázerbájdžánský voják; odsuzuje štvavou rétoriku ázerbájdžánských představitelů namířenou proti EU, jejím členským státům, misi EUMA a arménským orgánům;
13. zdůrazňuje, že EU by měla být připravena uvalit sankce na všechny jednotlivce i subjekty ohrožující svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Arménie;
14. vyzývá Ázerbájdžán, aby se reálně zapojil do komplexního a transparentního dialogu s karabašskými Armény s cílem zajistit dodržování jejich práv a zaručit jim bezpečnost, včetně práva na návrat do jejich domovů a život v nich za důstojných a bezpečných podmínek a za mezinárodní přítomnosti, na přístup k jejich půdě a vlastnickým právům, na zachování jejich svébytné identity a na plné požívání občanských, kulturních, sociálních a náboženských práv; vyzývá Ázerbájdžán, aby propustil všechny obyvatele Náhorního Karabachu a Arménie, kteří jsou v současné době v Ázerbájdžánu zadržováni, a zavázal se k široké amnestii; žádá úplné, okamžité a účinné provedení všech příkazů Mezinárodního soudního dvora ve věci uplatňování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Arménie v. Ázerbájdžán);
15. znovu odsuzuje vniknutí ázerbájdžánských vojenských jednotek na mezinárodně uznané území Arménie a pokračující okupaci jeho částí; znovu požaduje stažení ázerbájdžánských jednotek z celého svrchovaného území Arménie; odmítá iredentistická štvavá prohlášení ázerbájdžánského prezidenta a dalších ázerbájdžánských představitelů, zahrnující hrozby týkající se územní celistvosti a svrchovanosti Arménie, i prohlášení v souvislosti s požadavkem na vytvoření exteritoriálního koridoru, který by spojil Ázerbájdžán s jeho exklávou v Nachičevanu, a vyjadřuje nad nimi vážné znepokojení; varuje Ázerbájdžán před jakýmkoli možným vojenským avanturismem vůči vlastní Arménii; zdůrazňuje, že ázerbájdžánské problémy s propojením s jeho exklávou v Nachičevanu je třeba vyřešit za plného respektování svrchovanosti a územní celistvosti Arménie;
16. znovu opakuje, že Evropská unie jednoznačně podporuje svrchovanost, územní celistvost a nedotknutelnost arménských hranic; důrazně podporuje normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, jež bude vycházet ze zásad vzájemného uznání územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic na základě deklarace z Alma-Aty z roku 1991, z vymezení hranic na základě příslušných map generálního štábu SSSR, které byly poskytnuty oběma stranám, a z odblokování regionální komunikace na základě respektování svrchovanosti a jurisdikce obou zemí v duchu vzájemnosti a rovnosti;
17. vyjadřuje podporu obnovení rozhovorů mezi Arménií a Ázerbájdžánem o všech nevyřešených otázkách s cílem uzavřít mírovou smlouvu a vyzývá obě strany, aby se i nadále plně zasazovaly o to, aby jejich vleklý spor dospěl prostřednictvím dialogu a jednání k trvalému mírovému řešení; domnívá se, že vzniklá dohoda musí být sjednána v dobré víře a musí se zakládat na uznání svrchovanosti, územní celistvosti a nepoužívání síly; žádá, aby EU nadále s větším odhodláním napomáhala dosažení komplexního udržitelného míru, z nějž budou mít prospěch všichni obyvatelé regionu; vyzývá Turecko a další ázerbájdžánské spojence, aby Baku nepodněcovali k bojechtivému chování a aby svůj vliv uplatňovali ve prospěch rychlého uzavření mírových jednání;
18. rozhodně nesouhlasí s tónem některých nedávných prohlášení vedoucích představitelů Komise a Evropské rady, když poblahopřáli prezidentu Alijevovi ke znovuzvolení, aniž by zmínili neexistenci demokracie v Ázerbájdžánu a klamně Ázerbájdžán označili za spolehlivého partnera; potvrzuje, že taková prohlášení neodrážejí postoj Evropské unie a s ohledem na etnické čistky, jež Ázerbájdžán provedl v Náhorním Karabachu, nikdy neměla být učiněna; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropskou službu pro vnější činnost, aby podmínečně pokračovali v jednáních o obnovené dohodě o partnerství, pokud Ázerbájdžán prokáže, že je skutečně připraven respektovat práva a bezpečnostní obavy karabašských Arménů, a pokud přispěje k podstatnému pokroku směrem ke komplexní a udržitelné mírové dohodě s Arménií;
19. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v rozporu s příkazem Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021 nebyla zajištěna ochrana kulturního, náboženského a historického dědictví arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu; odsuzuje veškeré případy ničení, vandalismu a znesvěcení všech míst, která připomínají staletou arménskou přítomnost v Náhorním Karabachu; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby bohaté a rozmanité dědictví tohoto regionu zachovávaly, chránily a podporovaly; naléhavě vyzývá UNESCO, aby přijalo okamžitá opatření k zachování a ochraně arménského kulturního dědictví, které je v Náhorním Karabachu ohroženo; vyzývá k posílení spolupráce mezi Arménií a EU, pokud jde o sledování systematického ničení arménského kulturního dědictví (kostelů, klášterů, hřbitovů, památek, paláců apod.) Ázerbájdžánem, zejména zapojením Satelitního střediska EU;
20. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a parlamentu Arménské republiky a prezidentovi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizaci spojených národů a Radě Evropy.