Část I    – Schválení celého sboru komisařů Parlamentem

Článek 1 : Struktura a organizace oblastí působnosti Komise

V souladu s článkem 129 předseda před potvrzujícími slyšeními vyzve nově zvoleného předsedu Komise, aby Konferenci předsedů informoval o:

–   plánované struktuře nové Komise včetně navrhovaných názvů jednotlivých oblastí působnosti a jejich možném seskupení;

–   přidělení oblastí působnosti v navrženém novém sboru komisařů v souladu s politickými směry nově zvoleného předsedy; a

–   dalších horizontálních otázkách, včetně genderové vyváženosti tohoto sboru komisařů.

Článek 2 : Základ pro hodnocení

1.   Parlament hodnotí kandidáty na komisaře na základě jejich celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti. Hodnotí znalosti v jejich budoucí oblasti působnosti a jejich komunikační schopnosti.

2.   Parlament bere zvláštní ohled na genderovou vyváženost. Může se vyjádřit k rozdělení oblastí působnosti nově zvoleným předsedou.

3.   Parlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Parlament očekává, že kandidáti na komisaře plně zveřejní informace týkající se jejich finančních zájmů. Prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti.

Článek 3 : Kontrola prohlášení o zájmech

1.   Výbor příslušný pro právní záležitosti kontroluje prohlášení o zájmech a posoudí, zda je prohlášení kandidáta na komisaře přesné a úplné a zda z něj lze vyvozovat střet zájmů.

2.   Výrok výboru příslušného pro právní záležitosti, který potvrzuje vyloučení jakéhokoli střetu zájmů, je základním předpokladem pro konání potvrzujícího slyšení u věcně příslušného výboru. Bez tohoto výroku se postup jmenování kandidáta na komisaře pozastaví a použije se postup stanovený v odst. 3 písm. c).

3.   Při kontrole prohlášení o zájmech, kterou provádí výbor příslušný pro právní záležitosti, se uplatňují následující pokyny:

(a)   jestliže při kontrole prohlášení o zájmech má výbor příslušný pro právní záležitosti na základě předložených dokumentů za to, že je toto prohlášení přesné, úplné a že neobsahuje žádnou informaci svědčící o skutečném či potenciálním střetu zájmů v souvislosti s oblastí působnosti kandidáta na komisaře, zašle jeho předseda dopis potvrzující tento závěr výborům příslušným pro potvrzující slyšení nebo dotčeným výborům, jestliže se jedná o postup v průběhu funkčního období komisaře; jestliže výbor příslušný pro právní záležitosti v prohlášení o zájmech kandidáta na komisaře zjistí jiné prvky než ty, které se týkají finančních zájmů a jež by měly být zohledněny při celkovém hodnocení kandidáta na komisaře, neprodleně o tom informuje všechny výbory, které jsou zapojeny do potvrzujícího slyšení;

(b)   jestliže má výbor příslušný pro právní záležitosti za to, že prohlášení o zájmech kandidáta na komisaře obsahuje neúplné nebo rozporuplné informace týkající se finančních zájmů, nebo pokud jsou potřeba další informace týkající se finančních zájmů, požádá v souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí kandidáta na komisaře, aby bez zbytečného odkladu poskytl dodatečné informace, které před přijetím rozhodnutí zváží a řádně analyzuje; výbor příslušný pro právní záležitosti může případně pozvat kandidáta na komisaře na jednání;

(c)   jestliže výbor příslušný pro právní záležitosti na základě prohlášení o finančních zájmech nebo dodatečných informací poskytnutých kandidátem na komisaře konstatuje střet zájmů týkající se finančních zájmů, vypracuje doporučení s cílem střet zájmů ukončit; tato doporučení mohou zahrnovat zřeknutí se daných finančních zájmů nebo změnu oblasti působnosti kandidáta na komisaře, o níž rozhodne předseda Komise; jestliže se v závažnějších situacích nenajde žádné řešení tohoto střetu zájmů týkajícího se finančních zájmů, může výbor příslušný pro právní záležitosti dojít v krajním případě k závěru, že kandidát na komisaře není schopen vykonávat svou funkci v souladu se Smlouvami a kodexem chování; předseda Parlamentu poté požádá předsedu Komise o informaci o tom, jaké další kroky hodlá předseda Komise učinit.

Článek 4 : Potvrzující slyšení

1.   Každý kandidát na komisaře bude vyzván k účasti na jednom slyšení v příslušném výboru nebo výborech. Tato potvrzující slyšení jsou veřejná.

2.   Potvrzující slyšení jsou pořádána Konferencí předsedů na základě doporučení Konference předsedů výborů, v němž je uvedeno navrhované rozdělení pravomocí mezi výbory i navrhovaná délka každého jednotlivého potvrzujícího slyšení. Za konkrétní postup odpovídají předseda a koordinátoři jednotlivých výborů.

3.   Učiní se příslušná opatření za účelem přidělení příslušnosti k potvrzovacím slyšením výborům. Mohou nastat dva případy:

(a)   jestliže se oblast působnosti kandidáta na komisaře shoduje s oblastí působnosti jediného výboru nebo několika výborů, přičemž převládá oblast působnosti jednoho výboru, pořádá slyšení kandidáta na komisaře tento jediný výbor (příslušný výbor); k účasti na potvrzujícím slyšení mohou být přizvány další výbory, pokud příslušná oblast působnosti do značné míry spadá do jejich působnosti;

(b)   jestliže se významné části oblasti působnosti kandidáta na komisaře shodují s oblastí působnosti dvou nebo více výborů, přičemž nepřevažuje oblast působnosti žádného z nich, pořádají slyšení kandidáta na komisaře společně dané výbory; k účasti na potvrzujícím slyšení mohou být přizvány další výbory, pokud příslušná oblast působnosti do značné míry spadá do jejich působnosti.

4.   Praktická opatření budou plně konzultována s nově zvoleným předsedou Komise.

5.   Výbory předloží kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před potvrzujícími slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Každému kandidátovi na komisaře se kladou dvě společné otázky vypracované Konferencí předsedů výborů, z nichž první se týká problematiky celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti a druhá způsobu správy dané oblasti působnosti a spolupráce s Parlamentem. Příslušný výbor předloží pět dalších otázek. V případě, že slyšení kandidáta na komisaře je pořádáno společně dvěma nebo více výbory, má každý z nich právo předložit tři otázky. Každý přizvaný výbor má právo položit jednu otázku. Předkládat dílčí otázky není povoleno.

Životopis kandidátů na komisaře a jejich odpovědi na písemné otázky jsou před potvrzujícím slyšením zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu.

6.   Potvrzující slyšení probíhají za takových okolností a podmínek, které kandidátům na komisaře poskytnou spravedlivou příležitost představit sebe i své názory. V zásadě by každé potvrzující slyšení mělo být naplánováno tak, aby trvalo tři hodiny. V případě kandidátů na komisaře s obzvláště velkým nebo složitým portfoliem zahrnujícím oblast působnosti více než jednoho výboru však může Konference předsedů výborů doporučit, aby toto potvrzující slyšení trvalo až čtyři hodiny. Doporučená délka potvrzujícího slyšení náležitě zohlední počet přizvaných výborů, aby každý z jejich předsedů mohl položit jednu otázku.

7.   Kandidáti na komisaře jsou vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne patnáct minut. Větší část řečnické doby je obdobně v souladu s článkem 178 jednacího řádu přidělena politickým skupinám. Řečnická doba přidělená politické skupině se považuje za blok, se zohledněním potřeby zachovat jednotný harmonizovaný formát pro každé jednotlivé potvrzující slyšení. Je na politické skupině, aby tento čas rozdělila mezi své poslance účastnící se slyšení. Řečnická doba přidělená nezařazeným poslancům se nepovažuje za blok. Kandidátovi na komisaře je poskytnuto v průměru dvakrát více času na odpověď, než je doba na položení otázky. Cílem potvrzujícího slyšení je rozvinout mnohostranný politický dialog mezi kandidáty na komisaře a poslanci. Před ukončením potvrzujícího slyšení je kandidátům na komisaře poskytnuta příležitost učinit stručné závěrečné prohlášení.

8.   Audiovizuální přímý přenos potvrzujícího slyšení je poskytnut bezplatně veřejnosti. Do 24 hodin je veřejnosti k dispozici indexovaný záznam potvrzujícího slyšení.

Článek 5 : Hodnocení

1.   Předseda výboru a koordinátoři se sejdou neprodleně po ukončení potvrzujícího slyšení a provedou hodnocení jednotlivých kandidátů na komisaře. Tyto schůze jsou neveřejné. Předsedové přizvaných výborů jsou zváni k účasti na hodnotících schůzích. Koordinátoři příslušného výboru jsou vyzváni, aby se vyjádřili k tomu, zda jsou kandidáti na komisaře podle jejich názorů způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny. S cílem napomoci průběhu hodnocení vypracuje Konference předsedů výborů vzor zprávy.

2.   V případě, že je slyšení kandidáta na komisaře pořádáno společně dvěma nebo více výbory, postupují předsedové a koordinátoři dotčených výborů společně po celou dobu tohoto postupu, a to i pokud jde o pořádání společných hodnotících schůzí.

3.   Na každého kandidáta na komisaře je vypracován jeden hodnotící dopis. Stanoviska přizvaných výborů, jež byla přijata koordinátory zastupujícími prostou většinu členů výboru, kteří patří k některé politické skupině, se připojí k hodnotícímu dopisu.

4.   Na hodnocení vypracovaná koordinátory se vztahují tyto zásady:

(a)   Jestliže koordinátoři kandidáta na komisaře jednomyslně schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis schvalující daného kandidáta.

(b)   Jestliže koordinátoři kandidáta na komisaře jednomyslně zamítnou, předloží předseda výboru jejich jménem dopis zamítající daného kandidáta.

(c)   Jestliže koordinátoři představující alespoň dvoutřetinovou většinu členů výboru patřících k některé politické skupině, kandidáta na komisaře schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis, v němž uvede, že velká většina členů výboru kandidáta na komisaře schvaluje. Na požádání se v uvedeném dopise uvedou i menšinové názory.

(d)   Jestliže koordinátoři nejsou schopni dosáhnout ke schválení kandidáta alespoň dvoutřetinové většiny členů výboru patřících k některé politické skupině, mohou požádat o:

–   další informace formou dodatečných písemných otázek, jejichž počet nesmí překročit počet otázek k písemnému zodpovězení původně předložených kandidátovi na komisaře, nebo

–   pokračování potvrzujícího slyšení, které bude trvat další jednu a půl hodiny, pokud to Konference předsedů schválí.

   Pro účely prvního pododstavce první odrážky nejsou povoleny dílčí otázky a přizvané výbory nemají právo předkládat doplňující otázky k písemnému zodpovězení.

   V rámci hodnocení kandidáta na komisaře lze požádat pouze o jeden soubor dodatečných otázek k písemnému zodpovězení a o jedno pokračování potvrzujícího slyšení.

   Dodatečné otázky k písemnému zodpovězení a odpovědi kandidáta na komisaře se zveřejní na internetových stránkách Parlamentu.

(e)   Jestliže v návaznosti na uplatnění postupu uvedeného v písmeni d) koordinátoři představující alespoň dvoutřetinovou většinu členů výboru, kteří patří k některé politické skupině, kandidáta na komisaře schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis, v němž uvede, že velká většina členů výboru kandidáta na komisaře schvaluje. Na požádání se v uvedeném dopise uvedou i menšinové názory.

(f)   Jestliže v návaznosti na uplatnění postupu uvedeného v písmeni d) stále ještě není dosaženo většiny koordinátorů představujících alespoň dvě třetiny členů výboru patřících k některé politické skupině, která by kandidáta na komisaře schválila, svolá předseda schůzi výboru a dá hlasovat o dvou otázkách uvedených v odstavci 1. Předseda předloží dopis, v němž uvede hodnocení výboru.

5.   Hodnotící dopisy výborů jsou předány do 24 hodin po ukončení hodnotícího postupu. Dopisy projedná Konference předsedů výborů a následně je postoupí Konferenci předsedů. Po výměně názorů prohlásí Konference předsedů potvrzující slyšení za uzavřená, pokud se nerozhodne požádat o další informace, a udělí souhlas se zveřejněním všech hodnotících dopisů.

Článek 6 : Představení sboru komisařů

1.   Nově zvolený předseda Komise je vyzván, aby představil celý sbor kandidátů na komisaře a jejich program na zasedání Parlamentu, na které jsou přizváni předseda Evropské rady a předseda Rady. Po představení následuje rozprava. Na závěr rozpravy může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty předložit návrh usnesení. Použije se čl. 136 odst. 3 až 8 jednacího řádu.

2.   Po hlasování o návrhu usnesení hlasuje Parlament o tom, zda souhlasí nebo nesouhlasí se jmenováním nově zvoleného předsedy a kandidátů na komisaře jako celku. Parlament rozhodne většinou odevzdaných hlasů, hlasuje se jmenovitě. Parlament může hlasování odložit na následující zasedání.

Článek 7 : Sledování plnění závazků přijatých v průběhu potvrzujících slyšení

V rámci každoročního strukturovaného dialogu s Komisí, který je veden v souladu s bodem 1 přílohy 4 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, příslušný výbor po celou dobu trvání mandátu kontroluje plnění závazků, které kandidáti na komisaře přijali, a priorit, které uvedli v průběhu potvrzujících slyšení.

Část II    – Významná změna oblasti působnosti nebo změna složení Komise během jejího funkčního období

Článek 8 : Uvolněný mandát

Pokud je třeba obsadit mandát uvolněný z důvodu odstoupení, odvolání nebo úmrtí, vyzve Parlament neodkladně kandidáta na komisaře k účasti na potvrzujícím slyšení za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené v části I.

Článek 9 : Přistoupení nového členského státu

V případě přistoupení nového členského státu vyzve Parlament kandidáta na komisaře k účasti na potvrzujícím slyšení za stejných podmínek, jako jsou podmínky uvedené v části I.

Článek 10 : Významná změna oblasti působnosti

V případě významné změny v oblasti působnosti v průběhu funkčního období Komise jsou příslušní komisaři, než se ujmou své nové funkce, vyzváni k účasti na potvrzujícím slyšení za stejných podmínek jako jsou podmínky uvedené v části I.

Článek 11 : Hlasování v plénu

Odchylně od postupu stanoveného v čl. 129 odst. 7 jednacího řádu se v případě, kdy se hlasování v plénu týká jmenování jediného komisaře, hlasuje tajně.