Článek 47 : Žádost, aby Komise předložila návrh

1.   Parlament může podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh na přijetí nového aktu nebo změnu stávajícího aktu. Parlament tak učiní formou usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru vypracované v souladu s článkem 55 jednacího řádu. K přijetí usnesení při konečném hlasování je potřebný souhlas většiny všech poslanců. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení tohoto návrhu.

V usnesení Parlamentu musí být uveden vhodný právní základ návrhu.

Parlament zváží případné finanční dopady předloženého návrhu.

2.   Každý poslanec může podat návrh aktu Unie na základě práva podnětu Parlamentu podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Takový návrh může společně podat až deset poslanců. Návrh uvádí právní základ a může k němu být připojeno vysvětlující prohlášení nepřesahující 150 slov.

Návrh musí být předán předsedovi, který ověří, zda jsou splněny příslušné právní požadavky. Předseda může návrh postoupit výboru příslušnému pro právní záležitosti s žádostí o vypracování stanoviska o vhodnosti právního základu, jež musí být bez zbytečného odkladu poskytnuto. Pokud předseda prohlásí návrh za přípustný, oznámí jej v plénu a postoupí jej věcně příslušnému výboru.

Před tímto postoupením věcně příslušnému výboru je návrh přeložen do úředních jazyků, které předseda tohoto výboru pokládá za potřebné pro celkové posouzení.

O dalším postupu rozhodne věcně příslušný výbor do tří měsíců od postoupení a poté, co poskytl autorům návrhu možnost vystoupit ve výboru.

Jména autorů návrhu se uvedou v názvu zprávy.

Pokud se věcně příslušný výbor rozhodne vypracovat k návrhu zprávu z vlastního podnětu v souladu s článkem 55 a předseda návrh nepředal výboru příslušnému pro právní záležitosti s žádostí o vypracování stanoviska o vhodnosti právního základu, požádá věcně příslušný výbor uvedený výbor o toto stanovisko, jež musí být poskytnuto bez zbytečného odkladu.

3.   Věcně příslušný výbor může takový návrh rovněž předložit z vlastního podnětu. Požádá výbor příslušný pro právní záležitosti o stanovisko o vhodnosti právního základu, jež musí být poskytnuto bez zbytečného odkladu.

4.   Výbor příslušný pro rozpočtové otázky může věcně příslušnému výboru poskytnout stanovisko k potenciálním finančním dopadům návrhu. Toto stanovisko vydá, pokud jej o něj věcně příslušný výbor požádá. Každé takové stanovisko musí být poskytnuto bez zbytečného odkladu.

5.   K usnesení Parlamentu se připojí doporučení týkající se obsahu požadovaného návrhu.

6.   Usnesení Parlamentu musí být dáno na vědomí Radě a Komisi, aby mohlo být případně zahrnuto do společného prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování podle čl. 39 odst. 2.

7.   Věcně příslušný výbor sleduje pokrok v přípravách navrženého právního aktu Unie, který je vypracováván na zvláštní žádost Parlamentu.

Po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené v odst. 16 třetím pododstavci rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí a v odstavci 10 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů může být Komise vyzvána, aby na plenárním zasedání učinila prohlášení podle článku 136 s cílem informovat Parlament, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat.

Jestliže toto prohlášení není zařazeno na pořad jednání prvního nebo druhého dílčího zasedání následujícího po uplynutí lhůty uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce, vyzve věcně příslušný výbor příslušného komisaře, aby informace uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce poskytl na jedné z jeho nadcházejících schůzí.

8.   Konference předsedů výborů pravidelně monitoruje a informuje Konferenci předsedů o tom, zda Komise dodržuje bod 16 třetí pododstavec rámcové dohody a bod 10 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, podle nichž má Komise na žádosti o předložení návrhů odpovědět do tří měsíců prostřednictvím přijetí zvláštního sdělení, v němž oznámí, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat.