Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu o činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv za rok 2023,

–  s ohledem na čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 15, čl. 24 odst. 3, článek 228 a čl. 298 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu (EU, Euratom) 2021/1163 ze dne 24. června 2021, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom(1),

–  s ohledem na články 11, 41, 42 a 43 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe, který dne 6. září 2001 přijal Parlament,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na článek 55 a čl. 148 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A10-0016/2024),

A.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2023 byla dne 18. dubna 2024 oficiálně předložena předsedkyni Evropského parlamentu a že evropská veřejná ochránkyně práv paní Emily O’Reillyová tuto zprávu dne 4. září 2024 v Bruselu prezentovala Petičnímu výboru;

B.  vzhledem k tomu, že na základě článku 20, 24 a 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti na případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

C.  vzhledem k tomu, že v článku 15 SFEU je stanoveno, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“;

D.  vzhledem k tomu, že v čl. 41 odst. 1 Listiny je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

E.  vzhledem k tomu, že článek 43 Listiny stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

F.   vzhledem k tomu, že čl. 298 odst. 1 SFEU stanoví, že „při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“;

G.  vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv může navrhovat doporučení, nápravná opatření a zlepšení, jejichž cílem je řešit různé aspekty nesprávného úředního postupu;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2023 zahájila veřejná ochránkyně práv 398 šetření (z nichž 393 bylo zahájeno na základě stížností a 5 z vlastního podnětu), přičemž 372 šetření uzavřela (369 šetření na základě stížností a 3 z vlastního podnětu);

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2023 se většina šetření (250 šetření, tj. 62,81 %) týkala Komise, přičemž dále následoval Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (47 šetření, tj. 11,81 %), Evropský parlament (16 šetření, tj. 4,02 %) a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) (11 šetření, tj. 2,76 %); vzhledem k tomu, že zbytek šetření byl rozdělen takto: Rada Evropské unie (7 šetření, tj. 1,76 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (7 šetření, tj. 1,76 %), Evropská služba pro vnější činnost (6 šetření, tj. 1,51 %), evropský inspektor ochrany údajů (6 šetření, tj. 1,51 %), Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (5 šetření, tj. 1,26 %), ostatní agentury EU (33 šetření, tj. 8,27 %) a další orgány nebo instituce EU (12 šetření, tj. 3,01 %);

J.  vzhledem k tomu, že v roce 2023 se největší procento šetření vedených úřadem veřejného ochránce práv týkalo Komise, jejíž administrativní činnosti věnuje veřejnost značnou pozornost vzhledem k tomu, že představuje výkonnou moc EU;

K.  vzhledem k tomu, že v šetřeních, která byla v roce 2023 uzavřena, neshledal úřad veřejného ochránce práv v 99 případech (tj. 26,6 %), že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu, u 206 případů (tj. 55,4 %) nalezl částečné nebo úplné řešení příslušný orgán nebo příslušná instituce, ve 46 případech (tj. 12,4 %) nebylo další šetření opodstatněné a ve 27 případech (tj. 7,3 %) byl zjištěn nesprávný úřední postup;

L.  vzhledem k tomu, že tři nejčastější problémy v šetřeních, která úřad veřejného ochránce práv v roce 2023 uzavřel, se týkaly transparentnosti a odpovědnosti (např. přístupu k informacím a dokumentům) (34,2 %), kultury služby (21,5 %) a náboru (15,3 %); vzhledem k tomu, že další problémy se týkaly správného řešení personálních otázek, správného využívání volného uvážení (mimo jiné v (rámci) řízení o nesplnění povinnosti), řádného vedení řízení o nesplnění povinnosti, dodržování základních práv, dodržování procesních práv, grantů, zadávání veřejných zakázek, smluv, etických otázek, účasti veřejnosti na rozhodovacím procesu EU a řádného finančního řízení;

M.  vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv v roce 2023 provedl i širší strategická šetření a zahájil iniciativy týkající se systémových problémů v orgánech EU, které zahrnovaly přístup k dokumentům, základní práva, etické otázky, odpovědnost při rozhodování a nábor úředníků EU;

N.  vzhledem k tomu, že občané EU mají rozsáhlá práva na přístup k dokumentům správy EU; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila šetření z vlastního podnětu a požádala Komisi, aby urychleně řešila systematické prodlevy při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům a  dodržovala lhůty stanovené v právním předpisu EU o přístupu veřejnosti k dokumentům (nařízení (ES) č. 1049/2001(2)); vzhledem k tomu, že toto šetření odhalilo, že pokud jednotlivci žádají o přezkum rozhodnutí o přístupu, tedy podají-li tzv. potvrzující žádost, Komise v 85 % případů nedodrží lhůty stanovené zákonem, přičemž většina odpovědí přijde po uplynutí 60 dnů; vzhledem k tomu, že tato zpoždění často způsobila, že získané informace již nejsou pro žadatele užitečné, a neměli tedy možnost vyjádřit se k rozhodovacímu procesu v příslušném čase;

O.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv v návaznosti na své strategické šetření týkající se doby, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům, zveřejnila v roce 2023 zvláštní zprávu; vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv předložil tuto zprávu Evropskému parlamentu a požádal jej o podporu v tom, aby společně přiměli Komisi k tomu, aby jednala v souladu s jeho doporučeními, neboť je toho názoru, že občané mají právo očekávat od otevřené, moderní a na služby zaměřené správy EU lepší postupy;

P.  vzhledem k tomu, že uvedená zvláštní zpráva byla projednána ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Parlamentu a vedla k přijetí usnesení Evropského parlamentu o době, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům(3), které bylo přijato dne 14. března 2024 a v němž Parlament vyjádřil velké znepokojení nad extrémními prodlevami, s nimiž je spojen postup Komise při poskytování přístupu veřejnosti k požadovaným dokumentům, a požádal Komisi, aby tyto systematické a značné prodlevy napravila; vzhledem k tomu, že Parlament upozornil na to, že při řešení této záležitosti zváží využití veškerých dostupných parlamentních nástrojů; vzhledem k tomu, že usnesení rovněž odkazovalo na jednání o nákupu očkovacích látek proti COVID-19 a Parlament v něm požádal Komisi, aby zveřejnila veškeré příslušné smlouvy, zajistila proaktivnější transparentnost, vyčlenila více lidských zdrojů na řešení potvrzujících žádostí a uplatňovala vůči žadatelům otevřenější a konstruktivnější přístup;

Q.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že uplatňování nových etických pravidel Parlamentu je nutné řádně monitorovat a prosazovat;

R.   vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv uznala významný pokrok při posilování etických pravidel v Parlamentu, kterého bylo dosaženo po aféře „Katatargate“, avšak vyjádřila obavy ohledně jejich uplatňování a prosazování; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila samostatné šetření týkající se cestovních nákladů, které Komisi od roku 2021 hradily třetí strany;

S.  vzhledem k tomu, že transparentnost je nezbytnou součástí demokratické společnosti a důležitým nástrojem v boji proti korupci; vzhledem k tomu, že občané EU mají právo na nejvyšší úroveň transparentnosti, a vzhledem k tomu, že nejvyšší úroveň dostupnosti veřejných dokumentů má zásadní význam pro zajištění odpovědnosti;

T.  vzhledem k tomu, že v roce 2023 úřad veřejného ochránce práv dále zvyšoval informovanost veřejnosti o úloze veřejného ochránce práv při udržování vysokých pracovních standardů ve správě EU a při ochraně práv a základních svobod občanů;

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2023, kterou předložila evropská veřejná ochránkyně práv, a oceňuje, že v ní jsou vynikajícím způsobem prezentována nejdůležitější fakta a údaje týkající se její činnosti v roce 2023;

2.  blahopřeje Emily O’Reillyové k vynikající práci, kterou odvedla, a oceňuje její vytrvalé úsilí o podporu demokracie, neboť posiluje odpovědnost a transparentnost orgánů, institucí a jiných subjektů EU, a o zajištění toho, aby správa EU reagovala na podněty občanů;

3.  oceňuje konstruktivní spolupráci úřadu evropského veřejného ochránce práv s Evropským parlamentem, zejména s Petičním výborem, i s dalšími orgány EU;

4.  vítá, že veřejná ochránkyně práv zveřejnila příručku pro přístup k dokumentům EU, jejímž cílem je zvýšit informovanost občanů o jejich právu na přístup k dokumentům a umožnit jim kontrolovat rozhodovací procesy EU; domnívá se, že je nezbytné i nadále poskytovat občanům patřičné informace o úloze a rozsahu činnosti veřejného ochránce práv a jeho vlivu na to, jak se vyvíjí orgány EU;

5.  vítá doporučení vzešlá z šetření z vlastního podnětu, jež provedla veřejná ochránkyně práv, a týkalo se doby, kterou Komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům; vyzývá Komisi, aby zlepšila způsob, kterým tyto žádosti vyřizuje, aby bezodkladně řešila systémová zpoždění a dodržovala lhůty stanovené v nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise; sdílí názor veřejné ochránkyně práv, podle níž jsou dokumenty a informace požadované veřejností často potřebné v daný okamžik a v případě prodlevy mohou pro žadatele ztratit význam; domnívá se, že Komise musí aktivně zveřejňovat dokumenty a statistiky o tom, jak vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům, neboť tyto informace jsou klíčové pro zvýšení transparentnosti v této věci a pro posílení odpovědnosti Komise vůči občanům; zdůrazňuje, že transparentnost rozhodovacího procesu byla předmětem mnoha šetření úřadu veřejného ochránce práv, zejména v souvislosti s lobbováním;

6.   zdůrazňuje, že přístup veřejnosti k dokumentům je základním právem občanů EU a jedním ze základních kamenů evropské demokracie; připomíná, že technologický a společenský vývoj, k němuž došlo od přijetí nařízení (ES) č. 1049/2001, vyžaduje, aby bylo nařízení uvedeno do souladu s novým digitálním kontextem; v tomto ohledu uznává, že je třeba toto nařízení revidovat, a naléhavě vyzývá Radu, aby se zapojila do konstruktivních jednání s Parlamentem a Komisí o jeho revizi s cílem reformovat tyto tři klíčové orgány EU tak, aby šly celé EU příkladem, pokud jde o transparentnost a veřejnou odpovědnost; je pevně přesvědčen, že veškerá jednání o revizi nařízení (ES) č. 1049/2001 by měla vycházet z postoje, který již Parlament přijal, a že oblast působnosti nařízení by měla být rozšířena na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, čímž by se posílila odpovědnost v rámci rozhodovacích procesů; v této souvislosti připomíná postoj Parlamentu, že „dokumentem“ by se měl rozumět jakýkoli datový obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka), který se týká záležitosti spadající do působnosti orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie(4); zdůrazňuje, že je nezbytné, aby orgány a instituce byly ve svých vztazích s občany transparentní, jak rovněž uznala vědomí veřejná ochránkyně práv ve svém šetření ve věci transparentnosti třístranných jednání(5), v němž veřejná ochránkyně práv vyjádřila pochopení pro zvláštní výzvy a citlivost v rámci systému interinstitucionálních jednání EU, avšak vyzvala orgány a instituce k úsilí o překonání těchto výzev, aby občané mohli účinně uplatňovat svá demokratická práva;

7.  podporuje závěry zvláštní zprávy veřejné ochránkyně práv(6) určené Evropskému parlamentu týkající se doby, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům, a je znepokojen hodnocením veřejné ochránkyně práv, podle něhož představují tyto systematické a významné prodlevy při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům ze strany Komise nesprávný úřední postup; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise vyčlenila více zdrojů na vyřizování potvrzujících žádostí podle nařízení (ES) č. 1049/2001, a že je třeba, aby zajistila proaktivnější transparentnost a uplatňovala vůči žadatelům konstruktivnější přístup; vyzývá Komisi, aby tuto situaci co nejdříve napravila tím, že reformuje způsob, jakým spravuje přístup veřejnosti k dokumentům; připomíná Komisi, že Parlament má právo podat proti ní žalobu u Soudního dvora Evropské unie, a očekává, že se nový sbor komisařů jednoznačně zaváže k nápravě této situace;

8.  bere na vědomí šetření veřejné ochránkyně práv týkající se toho, do jaké míry Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise uplatňují právo EU a rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, pokud jde o žádosti o přístup veřejnosti k legislativním dokumentům; bere také na vědomí, že v tomto šetření veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že je třeba zajistit veřejnosti včasný přístup k těmto dokumentům a usnadnit účast občanů EU na legislativním procesu EU; uznává, že je důležité, aby všechny orgány a instituce včas vyřizovaly žádosti o přístup k dokumentům a posílily tak důvěru v legislativní proces EU, který je založen na hlavních zásadách transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím, jak potvrzuje judikatura Soudního dvora Evropské unie; připomíná, že podle judikatury Soudního dvora EU mohou orgány EU odmítnout zveřejnění legislativních dokumentů pouze za výjimečných okolností a jejich odůvodnění musí být podloženo konkrétními a jednoznačnými skutečnostmi;

9.   podporuje záměr veřejné ochránkyně práv provést širší šetření způsobu, jakým Komise interpretuje rozsah informací o životním prostředí a informací týkajících se emisí do životního prostředí; je obzvláště znepokojen tím, že veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup, pokud jde o odmítnutí Komise zpřístupnit dokumenty o emisích skleníkových plynů z keramického průmyslu vykazovaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi; vyjadřuje politování nad tím, že Komise zamítla řešení navrhované veřejnou ochránkyní práv a nezajistila požadovanou transparentnost ani plný účinek nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství(7) a k Aarhuské úmluvě; vyzývá Komisi, aby v souladu s právem EU a související judikaturou SDEU zaručila přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a podporovala účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí; je znepokojen tím, že odmítnutí Komise poskytnout přístup ke všem požadovaným dokumentům o emisích skleníkových plynů vykázaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi se vztahuje i na průmyslová zařízení mimo keramický průmysl, a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby v zájmu posílení transparentnosti i nadále zvyšovala informovanost o zjištěních šetření; připomíná, že značný počet petic předkládaných Evropskému parlamentu se týká neposkytnutí přístupu nebo omezení přístupu k informacím o životním prostředí;

10.  vyzývá Radu, aby umožnila úplný přístup veřejnosti k právnímu stanovisku ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii(8), jak doporučila veřejná ochránkyně práv, která v této záležitosti odhalila nesprávný úřední postup;

11.   podporuje snahu veřejné ochránkyně práv dále přispívat k objasnění toho, co se rozumí dokumentem EU, a zdůrazňuje, že orgány EU by se měly řídit doporučeními veřejné ochránkyně práv s cílem změnit správní postupy tak, aby zohledňovaly měnící se prostředky komunikace; zdůrazňuje, že právo občanů na přístup veřejnosti k informacím se vztahuje na písemné fyzické a elektronické dokumenty i na zvukové a audiovizuální záznamy související s politikami, činnostmi a rozhodnutími orgánů EU, a připomíná, že textové zprávy související s prací a rychlé textové zprávy („instant messaging“) jsou podle nařízení (ES) č. 1049/2001 považovány za „dokumenty“; vyjadřuje politování nad případy, kdy Komise neposkytla veřejnosti přístup k dokumentům ve formě e-mailů nebo textových zpráv, například ke zprávám o návrzích strategií EU týkajících se půdy, lesů a přizpůsobení se změně klimatu nebo ke korespondenci mezi předsedkyní Komise a výkonným ředitelem farmaceutické společnosti v souvislosti s nákupem očkovacích látek proti COVID-19;

12.  oceňuje závazek veřejné ochránkyně práv hájit základní práva v rámci opatření souvisejících s migrací; konstatuje, že ve snaze zajistit, aby EU dodržovala své lidskoprávní závazky, požádala veřejná ochránkyně práv Komisi o podrobnější vysvětlení toho, jak hodlá zaručit dodržování lidských práv v souvislosti s memorandem o porozumění mezi EU a Tuniskem; zdůrazňuje, že všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU mají povinnost dodržovat lidská práva a základní svobody, jak stanoví Smlouvy a Listina;

13.  bere na vědomí, že v návaznosti na příslušné šetření veřejné ochránkyně práv se Komise rozhodla vypracovat společně s celostátními a místními orgány posouzení toho, jaký dopad na lidská práva mají zařízení pro řízení migrace financovaná EU;

14.   vítá šetření veřejné ochránkyně práv, které zahájila v návaznosti na skandál Katargate v Parlamentu; rozhodně podporuje závěry veřejné ochránkyně práv, podle nichž orgány EU musí dodržovat a posilovat etická a protikorupční pravidla EU a provádění reforem v této oblasti v Parlamentu musí být na všech úrovních řádně monitorováno a prosazováno; zdůrazňuje, že je nutné, aby Parlament a Komise vždy věnovaly velkou pozornost přímým a nepřímým lobbistickým aktivitám, a mohly tak odhalit nedostatky a slabiny, které mohou ohrozit transparentnost a odpovědnost a zvýšit riziko možného střetu zájmů; vítá značný pokrok, jehož bylo dosaženo ve věci stávajícího kodexu chování poslanců Evropského parlamentu, pokud jde o integritu a transparentnost, a vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby ve vhodných případech pokračovala v monitorování jeho uplatňování; zdůrazňuje, že má-li se posílit důvěra občanů v evropské orgány, je nutné etická pravidla důsledně dodržovat;

15.  zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou má v činnostech orgánů EU transparentnost, řádná správa a institucionální systém brzd a protivah;

16.  bere na vědomí šetření veřejné ochránkyně práv týkající se rizik střetu zájmů v Komisi, zejména v oblasti Evropského obranného fondu, včetně skutečnosti, že Komise není povinna zveřejňovat jména odborníků, s nimiž projekty spojené s tímto fondem konzultuje; v této souvislosti poukazuje na návrh veřejné ochránkyně práv, aby Komise aktivně zveřejňovala prohlášení o zájmech předkládaná členy Výboru pro kontrolu regulace a v případě potřeby změnila příslušná pravidla, jimiž se výbor řídí;

17.  bere na vědomí výzvu veřejné ochránkyně práv, která poté, co se jeden z víceprezidentů Evropské investiční banky (EIB) stal generálním ředitelem národní podpůrné banky, vyzvala EIB, aby zlepšila svá pravidla týkající se střetu zájmů a posílila kontrolní úlohu svého Výboru pro etiku a dodržování předpisů; vybízí v tomto ohledu veřejnou ochránkyni práv, aby se v zájmu zajištění nejvyšších etických standardů transparentnosti a veřejné odpovědnosti i nadále zaměřovala na otázku přechodného období po skončení funkce a efektu otáčivých dveří při přesunech vedoucích pracovníků ze všech orgánů, institucí a jiných subjektů EU;

18.  vítá změny, jež provedla Komise ve svých interních pokynech k zadávání veřejných zakázek a které veřejná ochránkyně práv v rámci svého šetření ocenila, neboť posilují způsob, jakým Komise řeší potenciální profesní střety zájmů v rámci zadávacích řízení;

19.  vybízí Komisi, aby zintenzivnila úsilí o větší transparentnost v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost, a vyzývá ji, aby zlepšila vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s tímto nástrojem a i nadále zveřejňovala předběžná posouzení žádostí o platby předložených členskými státy;

20.  vítá rozhodnutí veřejné ochránkyně práv zahájit šetření z vlastního podnětu týkající se zpoždění Komise v oblasti řízení rizik souvisejících s nebezpečnými chemickými látkami, jehož cílem je prozkoumat prodlevy v zavádění omezení ke zmírnění rizik určitých chemických látek a v zařazování chemických látek na seznam látek, jejichž použití podléhá předchozímu povolení;

21.  je znepokojen tím, že některá zjištění veřejné ochránkyně práv vyvolávají obavy ohledně transparentnosti interakcí Komise s tabákovým průmyslem; konstatuje však, že se Komise zavázala podrobněji posoudit, jak jsou její útvary vystaveny lobbingu tabákového průmyslu; připomíná Komisi, že EU a všechny její členské státy jsou signatáři Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, a že pokud jde o kontrolu tabáku, jsou proto povinny při stanovování a provádění svých politik v oblasti veřejného zdraví přijmout opatření na ochranu těchto politik před obchodními a jinými zájmy tabákového průmyslu;

22.  připomíná, že orgány EU mají zásadní povinnost zajistit, aby v nich byli zaměstnáni nezávislí a kvalifikovaní úředníci, kteří byli přijati na základě zásad otevřenosti a se zřetelem k náležité zeměpisné rovnováze, pokud jde o jejich státní příslušnost a jazyk; poukazuje na to, že veřejná ochránkyně práv provedla šetření týkající se způsobu, jakým Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) prováděl „předvýběrové“ testy v rámci výběrového řízení na nové zaměstnance veřejné služby EU, a zjistila problémy s organizací testů, které se konají pouze distančně; vyzývá úřad EPSO, aby zlepšil své postupy přijímání zaměstnanců tím, že zajistí, aby technické požadavky neznevýhodňovaly některé uchazeče, a aby uchazečům poskytoval jasné informace; je toho názoru, že uchazeči by měli mít možnost, pokud se tak rozhodnou, účastnit se těchto testů osobně v testovacím centru, jak tomu běžně bylo před pandemií COVID-19;

23.  vítá skutečnost, že v roce 2023 úřad evropského veřejného ochránce práv nadále informoval o své úloze a prezentoval svou práci co nejširší veřejnosti a že se zúčastnil Evropského setkání mládeže (EYE2023); zdůrazňuje význam diskuse o dodržování rámce integrity správy EU, kterou zorganizovala veřejná ochránkyně práv a zúčastnila se jí Komise i Parlament;

24.  vítá šetření, která veřejná ochránkyně práv provedla v návaznosti na stížnosti osob se zdravotním postižením, a podporuje její aktivní zapojení do rámce EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je důležité, že se veřejná ochránkyně práv zavázala monitorovat provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením správními útvary EU, a vyzývá všechny orgány EU, aby při šetřeních týkajících se práv osob se zdravotním postižením věnovaly doporučením veřejné ochránkyně práv maximální pozornost; oceňuje, že veřejná ochránkyně práv předsedala v roce 2023 rámci EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a že je i nadále členkou tohoto rámce;

25.  zdůrazňuje, že „Evropský akt přístupnosti“(9) byl přijat dne 17. dubna 2019 a že termín, jenž je v něm stanoven pro provedení členskými státy, byl 28. června 2022; zdůrazňuje, že hlavním účelem Evropského aktu přístupnosti je usnadnit život nejméně 87 milionům osob se zdravotním postižením a zlepšit mimo jiné jejich přístup k veřejné dopravě, bankovním službám, počítačům, televiznímu vysílání, elektronickým knihám a internetovým obchodům; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že žádný z  členských států dosud nezajistil úplné a důsledné provedení směrnice ve vnitrostátním právu, a že ve všech členských státech se její provádění čím dál více zpožďuje, což potvrzují probíhající řízení o nesplnění povinnosti, která proti nim zahájila Komise; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby při celkových aktivitách prováděných v rámci EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením upozornila na toto velmi závažné porušení práva EU, které značně ohrožuje práva osob se zdravotním postižením, a přispěla k jeho přednostnímu řešení;

26.  vítá šetření veřejné ochránkyně práv týkající se způsobu, jakým Evropská komise uplatňuje pravidlo služebního řádu EU pro přiznání příspěvku na dítě v dvojnásobné výši na pomoc při péči o děti se zdravotním postižením; vítá v tomto ohledu iniciativu Komise spočívající v revizi příslušných platných pravidel uplatňovaných v jednotlivých správních orgánech EU s cílem zajistit, aby byly všechny žádosti o tento typ příspěvku jednotlivě a důkladně posouzeny;

27.  zdůrazňuje, že Evropská síť veřejných ochránců práv (ENO) a každoroční setkání pořádaná společně s vnitrostátními a regionálními veřejnými ochránci práv prostřednictvím sítě ENO jsou důležitá pro další zvyšování povědomí o tom, co může evropský veřejný ochránce práv dělat pro evropské občany; vybízí úřad veřejného ochránce práv, aby se prostřednictvím sítě ENO i nadále účastnil výměn zkušeností a osvědčených postupů s vnitrostátními veřejnými ochránci práv; bere na vědomí skutečnost, že výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v roce 2023 se zaměřila na ochranu lidských práv a přínosy a případné nevýhody využívání umělé inteligence v orgánech veřejné správy; vybízí organizace občanské společnosti, aby lépe využívaly služby evropského veřejného ochránce práv ke kontrole orgánů EU, zaručení transparentnosti a řešení případů nedodržování práva Unie; vítá přistoupení úřadu evropského veřejného ochránce práv Bosny a Hercegoviny k síti ENO; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby posílila spolupráci s úřady veřejných ochránců práv kandidátských zemí EU, a posílila tak schopnost veřejných orgánů těchto zemí dosáhnout souladu s normami EU v oblasti řádné správy, integrity a odpovědnosti;

28.  vyzývá k pokračování úzké spolupráce mezi veřejnou ochránkyní práv a Petičním výborem Evropského parlamentu, jejichž společným posláním je přibližovat orgány EU občanům; velmi oceňuje to, že veřejná ochránkyně práv věnuje velkou pozornost všem stížnostem, které se týkají provádění právních předpisů EU, a přijímá v jejich případě návazná opatření, i to, že stížnosti, které nespadají do její působnosti, postupuje jinému orgánu nebo Petičnímu výboru Parlamentu; vybízí úřad veřejného ochránce práv, aby v této věci vyvíjel i nadále úsilí, neboť spolupráce s Petičním výborem, včasné informace a přístup k dokumentům ve všech 24 úředních jazycích EU mohou zvýšit účinné zapojení občanů a občanské společnosti do rozhodovacího procesu;

29.  oceňuje, že míra přijetí návrhů veřejné ochránkyně práv orgány EU, tedy procentní podíl kladných odpovědí na celkový počet jejích návrhů na opravu nebo zlepšení správních postupů orgánů EU, činila v roce 2023 81 %, což oproti předchozímu roku představuje zlepšení; je však pevně přesvědčen, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí plně a důsledně uplatňovat všechna řešení, doporučení a návrhy veřejné ochránkyně práv;

30.  oceňuje trvalé konstruktivní pracovní vztahy veřejné ochránkyně práv s Komisí, která je orgánem EU, jehož se týká většina šetření jejího úřadu; konstatuje, že tento vztah pomáhá Komisi zvyšovat účinnost a transparentnost jejích administrativních postupů;

31.  oceňuje a vítá úsilí veřejné ochránkyně práv a jejího úřadu o neustálé zlepšování vnitřních postupů s cílem zajistit, aby stěžovatelé byli s vyřizováním stížností maximálně spokojeni a aby stížnosti byly vyřizovány co nejúčinněji; podporuje úsilí veřejné ochránkyně práv o další zviditelnění její činnosti a vítá zlepšení on-line systému úřadu veřejného ochránce práv pro podávání stížností, díky němuž je tento systém uživatelsky přívětivější; vítá mnohojazyčnou internetovou stránku veřejné ochránkyně práv, která odráží její závazek nabízet pomoc ve 24 úředních jazycích EU; zdůrazňuje, že je důležité zaručit osobám se zdravotním postižením plný přístup ke všem zdrojům, které EU poskytuje svým občanům, a to zejména prostřednictvím systematických překladatelských a tlumočnických služeb nabízených ve všech úředních jazycích, včetně znakového jazyka;

32.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předala Radě, Komisi, úřadu evropského veřejného ochránce práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst L 253, 16.7.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1163/oj. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj). (3) Úř. věst. C, C/2024/6560, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6560/oj. (4) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, (přepracování), článek 3: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-7-2011-0580_EN.pdf. (5) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/69206. (6) Zvláštní zpráva evropské veřejné ochránkyně práv v rámci jejího strategického šetření týkajícího se doby, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům (OI/2/2022/OAM). (7) Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1367/oj. (8) Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2041/oj. (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj).