Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Začleňování udržitelného rozvoje do politik EU: Přezkum strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj za rok 2009“ (KOM(2009)0400),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států, část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (KOM (2010) 0193), který předložila Komise,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(3),

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147) a na své usnesení k tomuto tématu ze dne 6. května 2010(4),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Doprava šetrnější k životnímu prostředí“ (KOM(2008)0433),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro provedení internalizace vnějších nákladů“ (KOM(2008)0435),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 10. a 11. prosince 2009, zejména na body 21–24,

–  s ohledem na zprávu předsednictví Rady o přezkumu strategie EU pro udržitelný rozvoj za rok 2009(5),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a její Kjótský protokol,

–  s ohledem na dokument Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007 nazvaný „Změna klimatu 2007: souhrnná zpráva, příspěvek pracovních skupin I, II a III ke čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu“,

–  s ohledem na Sternovu zprávu o přezkumu z roku 2006 o hospodářských důsledcích změny klimatu,

–  s ohledem na iniciativu za pracovní místa šetrná vůči životnímu prostředí Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (IOE) a Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) z roku 2008 nazvanou „Vytvořením zelených pracovních míst k důstojné práci v udržitelném, nízkouhlíkovém světě“,

–  s ohledem na vysvětlující sdělení Mezinárodní organizace práce nazvané „Celosvětové výzvy udržitelného rozvoje: strategie pro zelená pracovní místa“, předložené na konferenci ministrů práce a zaměstnanosti zemí G8, která se konala v Niigatě v Japonsku od 11. do 13. května 2008,

–  s ohledem na prohlášení OECD o zeleném růstu přijaté na zasedání Rady na úrovni ministrů, které se konalo dne 25. června 2009, a na probíhající strategii zeleného růstu OECD,

–  s ohledem na zprávu organizace Greenpeace a Evropské rady pro obnovitelnou energii (EREC) z roku 2009 nazvanou „Práce ve prospěch klimatu: obnovitelná energie a revoluce zelených pracovních míst“,

–  s ohledem na zprávu Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) a Agentury pro sociální rozvoj (SDA) z roku 2007 nazvanou „Změna klimatu a zaměstnanost: dopad změny klimatu na zaměstnanost v EU-25 a opatření ke snížení emisí CO2 do roku 2030“,

–  s ohledem na článek „Hospodářské důsledky podpory technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, německé zkušenosti“ uveřejněný v Ruhr Economic Papers č. 156,

–  s ohledem na publikaci CEPOS „Větrná energie, případ Dánska“,

–  s ohledem na publikaci Universidad Rey Juan Carlos „Studie vlivu veřejné podpory obnovitelných zdrojů energie na zaměstnanost“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2007 o zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (KOM(2007)0799),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zaměstnanost v Evropě v roce 2009“, zejména na kapitolu 3 s názvem „Změna klimatu a její vliv na trh práce“,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán evropské hospodářské obnovy“ (KOM(2008)0800) a na své usnesení k tomuto tématu ze dne 11. března 2009(6),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ (KOM(2009)0114),

–  s ohledem na společnou analýzu evropských sociálních partnerů ze dne 18. října 2007 nazvanou „Klíčové výzvy evropských trhů práce“,

–  s ohledem na „Rámec akcí pro celoživotní rozvoj schopností a kvalifikací“, který přijali evropští sociální partneři roku 2002,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nové dovednosti pro nová pracovní místa – Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací“ (KOM(2008)0868) a zprávu expertní skupiny „Nové dovednosti pro nová pracovní místa: je třeba začít jednat“ z února 2010,

–  s ohledem na dokument o výzkumu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) z roku 2009 nazvaný „Budoucí potřeby zeleného hospodářství v oblasti kvalifikací“,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7–0234/2010),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada roku 2009 potvrdila, že udržitelný rozvoj je ústředním cílem Lisabonské smlouvy; vzhledem k tomu, že k hlavním zásadám strategie EU pro udržitelnost patří integrované posuzování hospodářských, sociálních a ekologických zájmů, zintenzivnění sociálního dialogu, zvýšení sociální odpovědnosti podniků a zásady předběžné opatrnosti a zásady „znečišťovatel platí“,

B.  vzhledem k tomu, že jedním z ústředních bodů strategie Evropa 2020 je podpora sociálního hospodářství, které je šetrné vůči zdrojům i životnímu prostředí a současně je konkurenceschopné,

C.  vzhledem k tomu, že průmyslové země by podle Kodaňské dohody měly do roku 2050 snížit své emise CO2 oproti roku 1990 o 80–90 %,

D.  vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu se v Evropě region od regionu liší; vzhledem k tomu, že podle studie Komise(7) jsou změnou klimatu zasaženy zejména regiony jižní a východní Evropy, kde žije více než třetina obyvatel Evropské unie, že změna klimatu nejvíce postihuje nejvíce zranitelné skupiny obyvatel a že důsledkem může být prohloubení regionálních a sociálních rozdílů,

E.  vzhledem k tomu, že přechod k udržitelnějšímu hospodářství má na různá odvětví odlišné pozitivní dopady, tj. jsou nově vytvářena, nahrazována nebo i částečně rušena pracovní místa; vzhledem k tomu, že udržitelnému způsobu výroby a pracovním postupům, které budou účinně využívat zdroje, by měla být přizpůsobena všechna pracovní místa, a největší potřeba změn tak vzniká v rámci stávajících pracovních vztahů, přičemž žádoucí jsou flexibilní pracovní vztahy,

F.  vzhledem k tomu, že podle údajů v zelené knize o demografických změnách (KOM(2005)0094) klesne v EU v letech 2005 až 2030 počet osob v produktivním věku o 20,8 milionu (6,8 %), a vzhledem k tomu, že počet lidí starších 60 let se nyní zvyšuje dvakrát rychleji než před rokem 2007 – přibližně o dva miliony každý rok ve srovnání s jedním milionem dříve,

G.  vzhledem k tomu, že tato změna může stabilizovat zaměstnanost a zvýšit počet pracovních míst se značnými vedlejšími dopady; vzhledem k tomu, že tam, kde byly vytvořeny spolehlivé rámcové podmínky, lze zaznamenat stálý nárůst v počtu pracovních příležitostí a v jistotě zaměstnání, který je upevňován rostoucím vývozem,

H.  vzhledem k tomu, že nezbytného hospodářského růstu a výsledných nových pracovních míst v hospodářství založeném na inovacích nelze dosáhnout, pokud evropští výzkumní pracovníci a podniky nebudou moci přeměnit výsledky svého výzkumu v komerční produkty; vzhledem k tomu, že podle srovnávací tabulky inovací vypracované Komisí je rozdíl v inovacích oproti USA 30 % a oproti Japonsku 40 %,

I.  vzhledem k tomu, že v některých nových odvětvích ještě neexistují struktury sociálního dialogu; vzhledem k tomu, že se vyskytují případy nových odvětví, v nichž neexistují kolektivní smlouvy, a pokud existují, tak nejsou uplatňovány, a v nichž neexistují ani odvětvové kodexy; vzhledem k tomu, že všechna odvětví jsou vystavena vysokému tlaku na zvýšení konkurenceschopnosti, a vzhledem k tomu, že v regionech s vysokou nezaměstnaností je vyvíjen velký tlak, aby byly akceptovány nevyhovující pracovní podmínky,

J.  vzhledem k tomu, že se na pracovním trhu EU v posledních dvou desetiletích vyvinula dlouhodobá nejistota zaměstnání, kdy zejména mladí lidé stále více pracují na krátkodobé smlouvy a za horších pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že nová pracovní místa vytvořená za těchto podmínek nelze považovat za udržitelná; vzhledem k tomu, že těmito strukturálními nedostatky je třeba se zabývat v souvislosti s cílem, jímž je rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství,

K.  vzhledem k tomu, že by přechod k novému udržitelnému hospodářství neměl být záminkou pro vyloučení nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných pracovníků z trhu práce; vzhledem tomu, že v důsledku toho je nezbytné vyvarovat se efektu „sbírání smetany“ (cream-skimming), na který by jako první doplatili nejméně kvalifikovaní pracovníci,

L.  vzhledem k tomu, že rovné postavení žen a mužů je jako cíl zakotveno v Lisabonské smlouvě a je i jedním z rozvojových cílů tisíciletí; vzhledem k tomu, že ženy jsou v mnoha odvětvích nedostatečně zastoupeny, a nemohou mít proto ve stejné míře prospěch z růstu zaměstnanosti v novém udržitelném hospodářství,

M.  vzhledem k tomu, že nové hospodářství se bude utvářet ve stárnoucí společnosti se zmenšující se pracovní silou, a bude proto nezbytné přilákat více žen k výkonu placeného zaměstnání, a to přizpůsobením organizace práce a přípravou zaměstnavatelů ve všech odvětvích na rozmanitější pracovní sílu,

N.  vzhledem k tomu, že podle nedávných studií přináší přítomnost žen na odpovědných místech všech úrovní podnikům přidanou hodnotu, zejména pokud jde o jejich ekonomickou výkonnost,

O.  vzhledem k tomu, že většinu vysokoškolských diplomů v EU získávají ženy, které převažují ve studiu obchodu, managementu a práva, a přesto jsou i nadále na odpovědných pozicích v podnicích a v orgánech veřejné správy v menšině,

P.  vzhledem k tomu, že zejména kvůli sexistickým stereotypům ve výchově a ve společnosti jsou ženy nedostatečně zastoupeny v oblastech nesprávně považovaných za „mužské“, jako je informatika, inženýrství, fyzika a technická zaměstnání, například mechanika a zednictví,

Q.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost stoupá mezi staršími pracovníky, kteří jsou po dosažení věku 55 let vystaveni zvláště naléhavému problému sociálního vyloučení, a že přes pokrok uskutečněný v posledních deseti letech byla v roce 2008 zaměstnána jen o něco více než třetina žen ve věku mezi 55 a 64 roky, zatímco mužů v této věkové skupině bylo zaměstnáno 55 %,

Strategie zaměstnanosti pro nové udržitelné hospodářství

1.  domnívá se, že udržitelný rozvoj vychází z dlouhodobé vize, v níž se vzájemně doplňují a podporují hospodářský růst, sociální soudržnost a ochrana životního prostředí; upozorňuje na možnosti, které skýtá vytváření „zelených“ pracovních míst v rámci udržitelného hospodářství;

2.  domnívá se, že hospodářství pokrizového období je velkou příležitostí pro udržitelný růst založený na sociální spravedlnosti a ekologické účinnosti; poznamenává, že transformace evropských hospodářství znečišťujících životní prostředí na hospodářství ekologicky účinná povede k významným změnám ve výrobě, distribuci a spotřebě, s jejichž pomocí by se mělo přejít ke skutečné udržitelnosti bez ohrožení prosperity nebo pracovních míst; domnívá se, že přechod na hospodářství založené na čistých zdrojích energie je třeba považovat za příležitost k investování do udržitelného rozvoje, nikoli pouze za zátěž pro veřejné či soukromé rozpočty;

3.  zdůrazňuje význam opatření na podporu růstu a zaměstnanosti na venkově, která by zastavila vylidňování venkova;

4.  konstatuje, že je třeba, aby se produkce zboží a služeb stala udržitelnější; dále konstatuje, že investice do nového udržitelného hospodářství s sebou nesou potenciál pro růst na trhu práce a nové možnosti výdělku; konstatuje, že za touto pozitivní bilancí stojí ztráty v některých odvětvích, a proto je třeba podporovat přeškolování a rekvalifikaci;

5.  je toho názoru, že nynější světová hospodářská a sociální krize, která zpomalila změny ve spotřebě energie a snižování emisí uhlíku, by neměla odradit členské státy od přechodu ke konkurenceschopnému a udržitelnějšímu nízkouhlíkovému hospodářství, které bude efektivní z hlediska zdrojů, protože díky tomuto přechodu budou odolnější, méně závislé na stále dražším dovozu a konkurenceschopnější;

6.  domnívá se, že je třeba více se snažit o internalizaci vnějších nákladů; vyzývá Komisi, aby využila stávající politické nástroje, příp. vypracovala nástroje nové, k přisouzení nákladů a k zajištění toho, že budoucí politické návrhy budou odrážet zjištěné výsledky;

7.  domnívá se, že nové udržitelné hospodářství v EU musí zajistit vyvážený hospodářský a sociální rozvoj; požaduje ambiciózní, udržitelnou průmyslovou politiku s důrazem na účinné využívání zdrojů; zdůrazňuje, že ekologické hospodářství musí nabízet perspektivy důstojných a dobře placených pracovních míst s důrazem na ochranu životního prostředí;

8.  je pevně přesvědčen, že tržně orientovaná politika v oblasti životního prostředí se může stát motorem růstu a zaměstnanosti ve všech odvětvích hospodářství, a zdůrazňuje, že předvídatelné rámcové podmínky podporující investice jsou základem, který umožní inovačním podnikům co nejlépe využít těchto příležitostí ve prospěch životního prostředí a zaměstnanců;

9.  vyzývá k zapojení průmyslu do ekologických inovací, neboť podnikatelé hrají velmi důležitou roli při jejich dalším šíření; konstatuje v tomto ohledu, že pro úspěch strategie zaměřené na rozvoj hospodářství, jež bude účinné z hlediska využívání zdrojů, a udržitelných průmyslových odvětví bude zásadní informování podnikatelů formou prezentace nových obchodních příležitostí;

10.  podporuje hlavní iniciativu Komise v rámci strategie Evropa 2020, jež má již nyní provést přechod k udržitelnému hospodářství, snížit závislost hospodářského růstu na spotřebě zdrojů a energie, omezit emise poškozující klima, a tak působit proti globálnímu oteplování; vítá plán zohlednit tento cíl v právních rámcových podmínkách, v nástrojích pobídek v rámci tržního hospodářství, v dotacích a při zadávání veřejných zakázek; lituje však toho, že Komise v rámci strategie EU 2020 promeškala příležitost využít potenciálu udržitelného hospodářství v oblasti trhu práce;

11.  konstatuje, že v zájmu dosažení cílů strategie EU 2020 a využití potenciálu tvorby pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství a za účelem lepší udržitelnosti produkce zboží a služeb je třeba zvýšit energetickou účinnost bydlení a stavebnictví a podíl obnovitelných zdrojů energie, technologií šetrných k životnímu prostředí, udržitelné dopravy a mobility a udržitelného zemědělství, lesního hospodářství a rybolovu a posílit poradenské služby v oblasti životního prostředí, stejně jako recyklaci, výrobní postupy s nízkými nároky na zdroje a recyklaci materiálů v uzavřených systémech; konstatuje, že velký potenciál zelené zaměstnanosti skýtá i odvětví služeb a odvětví sociální ekonomiky;

12.  zdůrazňuje zásadní roli veřejného sektoru pro vytváření pracovních míst zaručujících práva zaměstnanců, neboť jde příkladem, přijímá progresivní standardy pro zadávání veřejných zakázek a poskytuje pobídky a informace, především pak v oblasti energetiky, výstavby infrastruktury a zařízení, dopravy a komunikací; vyzývá Komisi a členské státy, aby zejména při zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi podporovaly kromě doložek o využití místních výrobních vstupů a podniků fungujících v udržitelném hospodářství podporujícím začlenění, zejména MSP, také stanovení ekologických a sociálních standardů;

13.  naléhavě vyzývá členské státy, aby si při řešení problémů souvisejících s ekonomickým, sociálním a environmentálním dopadem změny klimatu vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy, pokud jde o pracovní příležitosti;

14.  je přesvědčen, že zelená a udržitelná pracovní místa nesmí být pouhým přídavkem, ale že podnikání i společnost jako celek musí být organizovány udržitelným způsobem; je si vědom toho, že neexistuje odvětví ekonomiky, které lze oddělit a nazvat „ochrana životního prostředí“ nebo „odvětví životního prostředí“, neboť činnost zaměřená na ochranu životního prostředí je spojena s mnoha tradičními odvětvími, jako je zpracovatelský průmysl, stavebnictví a odvětví služeb; žádá proto o převzetí definice Mezinárodní organizace práce coby pracovní definice, podle níž jsou zelenými a udržitelnými veškerá pracovní místa, která podporují udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že tato definice zahrnuje na jedné straně pracovní místa, jež přímo snižují spotřebu energie a zdrojů, chrání ekosystémy a biologickou rozmanitost a snižují na nejnižší možnou míru produkci odpadů a znečišťování ovzduší, a na straně druhé všechna pracovní místa, jež zmenšují ekologickou stopu; uznává, že vzhledem k relativní povaze této definice nelze potenciál tvorby pracovních příležitostí určit s konečnou platností;

15.  domnívá se, že k měření dopadu politik v oblasti životního prostředí a změny klimatu na čistý počet vytvořených pracovních míst je zapotřebí mnohem širší výzkum; vyzývá Komisi, aby stanovila tuto oblast jako prioritní pro 8. rámcový program;

16.  zdůrazňuje, že veškerá pracovní místa musí podporovat cíl udržitelného rozvoje a že způsob výroby a pracovní postupy by měly být organizovány tak, aby byly co nejúčinnější, pokud jde o zdroje, materiál a energii; zdůrazňuje, že by tento přístup měl platit pro celý dodavatelský řetězec a že nemá smysl rozdělovat odvětví na dobrá a špatná, ale že je ve všech odvětvích možné zajistit ještě větší udržitelnost;

17.  považuje za velmi důležité, aby nový rámec Společenství měl dostatečný rozpočet na podporu veřejného výzkumu a na zpřístupnění výsledků výzkumu jednoduchým a nebyrokratickým způsobem, aby všechny společnosti, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, mohly provádět změny, pokud jde o energetickou účinnost, využívání nových zdrojů energie, nové výrobní postupy, recyklaci a lepší využívání zdrojů, a vytvářet pracovní místa zaručující práva zaměstnanců;

Optimalizace potenciálu k zaměstnanosti

18.  vyzývá k tomu, aby jako součást strategie EU 2020 byla vytvořena evropská strategie zaměstnanosti v udržitelném hospodářství, jejímž cílem bude optimalizovat potenciál tvorby pracovních příležitostí a současně věnovat zvláštní pozornost důstojné práci, ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, potřebám v oblasti kvalifikací a sociálně spravedlivému přechodu; zdůrazňuje, že udržitelné hospodářství musí kombinovat sociální, technologickou, ekonomickou a ekologickou udržitelnost; zdůrazňuje, že takováto udržitelná strategie zaměstnanosti by měla být jednou z nejdůležitějších součástí hlavních směrů politiky zaměstnanosti;

19.  doporučuje, aby regionální orgány v zájmu vytváření nových pracovních míst v udržitelném hospodářství přijaly strategie rozvoje, které by byly v souladu s cíli strategie EU 2020;

20.  vyzývá Komisi, aby do roku 2011 navrhla strategii zahrnující legislativní i nelegislativní opatření na podporu zelených pracovních míst, které jsou zdrojem růstu a prosperity pro všechny;

21.  zdůrazňuje, že inovační schopnosti evropských podniků je postavily na nejpřednější místa na světě v oblasti ochrany životního prostředí; je však znepokojen, že výrobní aktivity jsou stále ve velké míře přesouvány z EU do třetích zemí, které mají mnohem nižší normy v oblasti ochrany životního prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně a rázně bojovaly proti tomuto jevu tím, že budou pracovat na celosvětovém multilaterálním přístupu, který zajistí, aby se globální hospodářská soutěž zakládala na srovnatelných požadavcích;

22.  zdůrazňuje, že předpokladem dosažení plného potenciálu zelených pracovních míst je stabilní, dlouhodobý a ambiciózní regulační rámec; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily normy v oblasti životního prostředí a zavedly finanční pobídky, které vytvoří spolehlivé rámcové podmínky alespoň na deset let, a přinesou tak právní jistotu i jistotu při plánování; žádá, aby byly stávající finanční nástroje využity k podpoře udržitelnosti a aby byla vyšší míra udržitelnosti ekonomické činnosti a výroby zařazena do finančního výhledu jednotlivých fondů, včetně strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, jakožto jeden z prosazovaných cílů;

23.  zdůrazňuje v této souvislosti význam konceptu integrovaného rozvoje měst a skutečnost, že udržitelná revitalizace znevýhodněných městských oblastí by mohla být zdrojem inspirace; domnívá se, že předpokladem pro výše uvedené je jasný politický rámec, včetně zachování podpory městského rozměru ve strukturálních fondech;

24.  konstatuje, že v rámci stávajících programů je zapotřebí finančních prostředků na provedení cílených studií v nejvíce znevýhodněných regionech EU, aby byly vytyčeny strategické cíle a stanoveny druhy opatření, jež jsou nezbytná k vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj udržitelných místních hospodářství, se zvláštním cílem, jímž bude vytvoření nových zelených pracovních míst a integrovaná opatření k přilákání nových ekologických podniků a k podpoře podniků stávajících;

25.  zdůrazňuje, že cílené investice do ekologické transformace znevýhodněných regionů EU jsou jedním z nejužitečnějších nástrojů k dosažení strategických cílů v oblasti regionální konvergence a územní soudržnosti;

26.  zdůrazňuje, že Evropský fond pro regionální rozvoj je důležitý pro vytváření skupin na regionální úrovni, neboť na místní úrovni a v souvislosti s novými technologiemi, jako jsou např. obnovitelné energie nebo energetická účinnost, spojuje výzkum, inovace a infrastrukturu; dále zdůrazňuje, že zejména v městských oblastech mají regionální a místní orgány nejlepší postavení a nejvíce možností pro vytvoření podmínek nezbytných pro rozvoj skupin inovačních podniků; upozorňuje, že vytváření těchto skupin může být rozhodujícím podnětem pro místní hospodářský rozvoj a může vytvořit nová pracovní místa v regionech;

27.  je si vědom skutečnosti, že unijní, vnitrostátní a regionální programy financování jsou i nadále velmi nekoordinované, a zdůrazňuje proto potřebu dosáhnout mezi jednotlivými programy lepší víceúrovňové koordinace a poskytovat podporu větší součinnosti různých společných politik, jež využívají strukturální a zemědělské fondy a fondy pro rozvoj venkova, rámcový program pro výzkum a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, s cílem dosáhnout udržitelného hospodářství účinně využívajícího zdroje; je přesvědčen, že co se týče financování v rámci společné zemědělské politiky, je třeba dále zvážit větší posun od mechanismů přímé podpory k rozvoji venkova a ekologicky udržitelného zemědělství;

28.  znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby využily úspěchu fondu pro obnovu a vytvořily novou iniciativu Společenství pro obnovu a přechod k udržitelnému hospodářství, jejíž součástí budou pilotní projekty;

29.  poznamenává, že bod 8 závěrů Rady ze dne 21. října 2009 obsahuje požadavek, aby Komise bezodkladně přistoupila k revizi dotací, které mají negativní vliv na životní prostředí a neslučují se s udržitelným rozvojem, jež bude provedena podle jednotlivých odvětví; žádá Komisi, aby tyto závěry bez prodlení uplatnila a zjistila, zda by bylo možné uvedené dotace přesunout v rámci rozpočtu tak, aby byly použity na podporu nových opatření spojených s udržitelným hospodářstvím;

30.  vyzývá k tomu, aby účinné systémy financování a daňové pobídky pomáhaly malým a středním podnikům směřovat k ekologickým politikám zaměstnanosti a zajišťovaly ekologické inovace a výrobu;

31.  domnívá se, že současné a navrhované právní předpisy EU týkající se životního prostředí mají značný potenciál vytvářet nová pracovní místa v oblastech, jako je ochrana ovzduší, půdní hospodářství, vodohospodářství, energetika, veřejné služby, zemědělství, doprava, lesnictví a řízení životního prostředí; vyzývá členské státy, aby prováděly právní předpisy EU, které by mohly vést k novým investicím do technologií a pracovních míst šetrných k životnímu prostředí;

32.  připomíná, že veřejné zakázky představují značnou část trhu a mohly by být významným motivačním prvkem k přechodu na hospodářství, které by bylo šetrnější k životnímu prostředí; vyzývá proto, aby se při zadávání veřejných zakázek vždy požadovalo dodržování přísných ekologických norem;

33.  vyzývá EU a členské státy, aby předjímaly změny, tzn. aby odstranily nedostatky v informovanosti a nejistotu a posílily povědomí občanů o tomto tématu a podporovaly procesy sociálního učení a změny ve spotřebitelských zvyklostech; konstatuje, že jsou nutné pobídky, které společnosti přimějí investovat více do čistých technologií, a že zaměstnanci jsou ochotnější vypořádat se se změnami, pokud tyto změny vedou k většímu počtu pracovních příležitostí a pokud je jim poskytnuta sociální síť;

34.  zdůrazňuje, že potřeba rozvíjet potenciál kvalitních pracovních příležitostí, který skýtá nové udržitelné hospodářství, znamená nutnost zaměřit inovace na nalezení řešení hlavních výzev stojících před společností, včetně nezaměstnanosti a chudoby, změny klimatu, stárnutí obyvatelstva a nedostatku zdrojů; upozorňuje na význam průmyslové a výzkumné politiky založené na otevřených inovacích a uskupeních, která by podporovala sdílení vědomostí různých veřejných a soukromých hospodářských subjektů a povzbuzovala inovace; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou technologickou platformu pro průmyslová odvětví nenáročná na zdroje;

35.  doporučuje, aby v případě, že se členský stát rozhodne dotovat například zvýšení výroby větrné energie, bioenergie nebo solární energie, výše dotací vycházela z vědeckého hodnocení empirických údajů a aby dotace poskytovaly případným investorům přiměřené investiční perspektivy a jistoty; žádá rovněž, aby byly pečlivě posouzeny faktory, jako je zvýšení čistého počtu pracovních míst vytvořených pomocí dotací, cena energie a čistý vliv na emise skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, a byla tak vyvíjena snaha o optimalizaci zvyšování udržitelnosti;

36.  konstatuje, že neexistuje jednotný názor na to, které technologické možnosti umožňují v době globální konkurence dosáhnout nejvyšší udržitelnosti z ekologického, ekonomického nebo sociálního hlediska; konstatuje, že je třeba vzít v úvahu mnoho proměnných, srovnáváme-li například udržitelnost výroby energie pomocí větrných elektráren, solárních fotovoltaických (PV) panelů, spalování uhlí se zachycováním a ukládáním uhlíku, jaderných reaktorů nebo některých jiných technologií; vyzývá proto k vypracování dalších vědeckých studií na toto téma, které porovnají celý výrobní cyklus, a vyzývá k účinnějšímu využívání zdrojů ve všech výrobních procesech;

Potenciál tvorby pracovních míst pro ženy a muže v novém udržitelném hospodářství

37.  zdůrazňuje, že potenciál růstu a potenciál tvorby pracovních příležitostí v novém hospodářství můžeme plně využít pouze zvýšením účasti žen na evropském trhu práce, protože polovinu nárůstu celkové míry zaměstnanosti v Evropě a čtvrtinu ročního hospodářského růstu od roku 1995 je možné přičítat snížení rozdílu mezi mírou zaměstnanosti mužů a žen; větší účast žen na trhu práce je rovněž základní podmínkou pro zajištění udržitelného rozvoje a splnění požadavků ekologické transformace ve stárnoucí společnosti;

38.  vyzývá k tomu, aby byla přijata iniciativa EU s cílem zvýšit povědomí zaměstnavatelů, zejména v odvětvích s tradiční převahou mužů, o tom, že je nutné a výhodné využívat ve stárnoucí společnosti různorodější pracovní sílu, a poskytnout těmto zaměstnavatelům nástroje, aby se na tuto větší rozmanitost mohli připravit;

39.  vyzývá EU, členské státy a sociální partnery, aby bojovali proti diskriminaci a podporovali rovnost žen a mužů v udržitelném hospodářství, vytvářeli pracovní prostředí, jež do těchto odvětví přiláká ženy a udrží je v nich, podporovali sladění pracovního a rodinného života prostřednictvím odpovídajících vysoce kvalitních služeb péče o děti a pružných a příznivých podmínek pro rodinu na pracovišti, aby vytvářeli příležitosti a podmínky, za nichž mohou muži i ženy vstupovat na trh práce za stejných okolností, podporovali účast žen v subjektech zastupujících zaměstnance a zaměstnavatele, v nichž převažují muži, omezili dělení pracovních míst podle pohlaví a snížili rozdíly v platech;

40.  poukazuje na skutečnost, že investice do sociální infrastruktury jsou příležitostí modernizovat Evropu a podpořit rovnost žen a mužů a že tyto investice lze považovat za strategii souběžnou s investicemi do ekologických technologií, které modernizují fyzickou infrastrukturu; domnívá se, že rovnost žen a mužů by proto měla být politickou prioritou a základním nástrojem;

41.  zdůrazňuje, že má-li být odstraněna genderová segregace na trhu práce, je zásadní vyvíjet cílené úsilí zaměřené na zajištění přístupu žen ke vzdělání na všech úrovních pomocí boje se sexistickými stereotypy a poskytování celoživotního vzdělávání; vyzývá k poskytování vhodné odborné přípravy, která by umožnila zabránit nepřiměřeně nízkému zastoupení žen v zelených zaměstnáních, přičemž je třeba mít na paměti, že masivní neúčast žen v oblasti vědy a techniky by omezila další růst a udržitelnost v Evropě a ponechala by mnoho talentovaných a kvalifikovaných mladých žen na okraji oblasti zaměstnanosti a ekonomických jistot;

42.  vyzývá k tomu, aby byla přijata zvláštní iniciativa EU, která by učinila povolání v oblasti matematiky, informatiky, přírodních věd a technologií přitažlivými pro dívky a bojovala se stereotypy, jež dosud ovládají tyto profese; zdůrazňuje klíčovou úlohu sdělovacích prostředků a vzdělání v boji s těmito stereotypy;

43.  zdůrazňuje, že by mladé ženy měly být při přechodu ze školy do zaměstnání orientovány na učební obory, v nichž jsou nedostatečně zastoupeny, a že by toto úsilí mělo být podporováno pomocí společného plánování škol, vysokých škol, školících agentur nebo firem, tak aby tyto ženy mohly získat specifické znalosti a dovednosti, a to i na pokročilé a specializované úrovni, prostřednictvím pracovní zkušenosti spíše na pravidelném než příležitostném základě a s perspektivou plnohodnotného zaměstnání;

44.  vyzývá EU a členské státy, aby v rámci programů Evropského sociálního fondu (ESF) upřednostňovaly zelená pracovní místa pro ženy, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že ESF financuje projekty odborné přípravy např. v oblasti obnovitelných zdrojů energie či ekoturistiky; zdůrazňuje, že má-li být zvýšena míra účasti žen na projektech podporovaných ESF, která je v současnosti nižší než 10 %, je třeba věnovat řešení tohoto problému větší úsilí; vyzývá k tomu, aby byly rozpočty v rámci ESF i plánů obnovy a programů strukturálních úprav sestavovány s ohledem na rovnost pohlaví, aby bylo zajištěno, že tyto programy budou rovnou měrou přitahovat a začleňovat ženy;

45.  zdůrazňuje, že přechod k novému hospodářství by neměl být využíván jako záminka k omezení některých opatření v oblasti rovných příležitostí, ale měl by být naopak chápán jako jedinečná příležitost ke zvýšení účasti žen na trhu práce EU, neboť tento krok je nezbytnou podmínkou k zajištění udržitelného růstu, optimálního rozvoje potenciálu tvorby pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti;

Důstojná práce

46.  vyzývá Komisi, aby nad rámec potenciálu tvorby pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance věnovala zvláštní pozornost také mnoha pracovním místům v udržitelném hospodářství, která vyžadují střední a nižší kvalifikaci, stejně jako nekvalifikovaným, ale specializovaným pracovníkům; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto skutečnost zohlednily zejména v hlavních směrech politiky zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby zvýšily prestiž pracovních míst, jež vyžadují střední a nižší kvalifikaci, a zajistily v jejich rámci důstojnou práci;

47.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost důstojné práci, potřebným dovednostem a sociálně spravedlivému přechodu; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby zajistili, že ze strategie zaměstnanosti pro udržitelné hospodářství budou mít v EU prospěch všichni obyvatelé; zdůrazňuje, že do této strategie je nutné zapojit všechny typy zaměstnání, ať již se jedná o zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci nebo střední či nízkou kvalifikaci; vyzývá, aby se rozšířily příležitosti ke vzdělávání a k výzkumu a vývoji; dále vyzývá, aby se v hlavních směrech politiky zaměstnanosti a v programu Komise „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ zaměřila pozornost zejména na osoby, které čelí největším potížím při vstupu na trh práce, a na nejzranitelnější osoby, zejména osoby se zdravotním postižením a pracovníky s nízkou kvalifikací, a také na jejich ochranu;

48.  domnívá se, že politika zaměstnanosti hraje hlavní úlohu v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a požaduje proto ve smyslu programu „Důstojná práce“ Mezinárodní organizace práce kvalitní pracovní podmínky a odměnu za práci, která nejen zajišťuje důstojnou obživu, ale také zaručuje přiměřený podíl na HDP;

49.  konstatuje, že v některých nových odvětvích může z důvodu často nižšího stupně organizace zaměstnanců i zaměstnavatelů existovat riziko nejistých pracovních vztahů a nevyhovujících pracovních podmínek; vyzývá EU a členské státy, aby v nových odvětvích vytvořily rámcové podmínky ke zřízení subjektů zastupujících zaměstnance a zaměstnavatele; vyzývá sociální partnery, aby se organizovali, a vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu příkladů osvědčených postupů v rámci celé EU, a to zejména v oblasti větší informovanosti pracovníků, konzultací s pracovníky a zřizování evropských rad zaměstnanců;

50.  konstatuje, že v rámci EU je třeba vyvinout další úsilí k zajištění účinné harmonizace minimálních požadavků na organizaci pracovní doby v souvislosti se zdravím a bezpečností pracovníků;

51.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery vypracovaly integrované plány pro hodnocení činností v oblasti ekologické transformace na místní úrovni i na úrovni jednotlivých států; vyzývá sociální partnery, aby monitorovali účast zaměstnanců na strategii udržitelného rozvoje a navrhovali a následně přijímali politiky k posílení efektivní účasti, pokud jde o udržitelnou mobilitu pracovníků a ekologický růst;

52.  vyzývá sociální partnery, aby byli vstřícní vůči novým odvětvím a vytvářeli strategie k zapojení odvětvových sdružení do sociálního partnerství;

53.  vyzývá EU a členské státy, aby veřejnou podporu i zadávání veřejných zakázek spojovaly úžeji s minimálními sociálními normami na úrovni členských států a aby podporovaly vytváření subjektů zastupujících u sociálních partnerů zaměstnance a zaměstnavatele;

54.  poukazuje na skutečnost, že odborná příprava a celoživotní vzdělávání zaměstnanců, kterých se dotkly změny ve výrobních postupech podniku či odvětví, rovněž vytváří nová pracovní místa; vyzývá EU, aby vytvořila rámec pro předjímání změn a restrukturalizaci, zejména ve výrobě, a poskytla všem dotčeným zaměstnancům právo zapojit se do odborné přípravy a systémů celoživotního vzdělávání; vyzývá členské státy, zaměstnavatele a zaměstnance, aby chápali řízení kvalifikací, odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání jako společnou odpovědnost, tak jak je uznána v rámcové dohodě sociálních partnerů o celoživotním vzdělávání z roku 2002; vyzývá Komisi, aby do rámce pro celoživotní vzdělávání začlenila devátou klíčovou schopnost týkající se životního prostředí, změny klimatu a udržitelného rozvoje, která je ve společnosti založené na znalostech nezbytně nutná; vyzývá členské státy, aby do základní odborné přípravy, vzdělávání a celoživotního vzdělávání začlenily koncepci udržitelnosti;

55.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby vystupňovali své úsilí s cílem efektivně řešit nepříznivé dopady restrukturalizace, a to jak na místní ekonomiku, tak na zaměstnanost; zdůrazňuje, že je zapotřebí šířit hlavní směry týkající se řízení změn a jejich sociálních důsledků;

Požadavky na kvalifikaci

56.  zdůrazňuje, že členské státy musí přizpůsobit své systémy odborné přípravy a vzdělávání a navrhnout a uskutečnit akční plány zaměřené na rekvalifikaci pracovníků v odvětvích, kterých se dotkne transformace místních ekonomik na nové udržitelné hospodářství, s cílem zajistit, že pracovníci budou mít přístup k novým udržitelným zeleným pracovním místům a budou moci přizpůsobovat své kompetence potřebám trhu práce v udržitelnějším hospodářství, jež bude spočívat na koncepci odborné přípravy založené na dovednostech; vítá v této souvislosti iniciativu Komise „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ a uznává, že spolupráce s členskými státy EU je krokem správným směrem; upozorňuje však na skutečnost, že uvedená iniciativa musí být úžeji napojena na cíle rozhodnutí Rady o udržitelném rozvoji a musí se dále rozvíjet formou konkrétních opatření jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států;

57.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit otevřenou metodu spolupráce a výměnu osvědčených postupů, pokud jde o udržitelný rozvoj, zelená pracovní místa a celoživotní vzdělávání, s cílem zajistit úspěšné a efektivní řízení ekonomické transformace a potažmo řešení nových potřeb v oblasti odborné přípravy a nepříznivých sociálních důsledků, které z tohoto typu přechodu vyplývají;

58.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti diskriminaci na základě věku a přizpůsobily nabídky odborné přípravy a strategie celoživotního vzdělávání potřebám starších zaměstnanců tak, aby byl zajištěn vysoký podíl účastníků i z řad osob starších 55 let, a to včetně žen starších 55 let;

59.  vyzývá EU a členské státy, aby přijaly podrobné politiky týkající se inovací a tvůrčího myšlení, a to především v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně profesního vzdělávání a přípravy, jakožto základ pro ekologické hospodářství, konkurenceschopnost a prosperitu;

60.  domnívá se, že v dobách krize je velmi důležité přilákat k novému typu zelených pracovních míst mladé lidi a zajistit, aby programy zaměřené na dovednosti usnadňovaly přístup mladých na pracovní trh, a umožňovaly jim tak využívat jejich pracovního potenciálu, a to za účelem boje proti vysoké nezaměstnanosti mezi občany mladšími 25 let i zhodnocení dovedností mladé generace v používání nových technologií; vyjadřuje politování nad skutečností, že stěžejní iniciativa EU 2020 „Mládež v pohybu“ nezahrnuje mládež, která nestuduje na vysokých školách; zdůrazňuje, že má-li být dosaženo skutečné změny, je zapotřebí zaměřit se na ty mladé lidi, kteří mají v současné době nejméně příležitostí a jsou ohroženi chudobou;

61.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery vytvořily a realizovaly programy profesního poradenství pro mladé lidi v přírodovědných a technických oborech s cílem podporovat rozvoj životaschopného a udržitelného hospodářství a také opatření ke zvýšení informovanosti a povědomí o ekologických a environmentálních otázkách, a to jak v rámci formálního vzdělávacího systému, tak v rámci opatření místních a regionálních orgánů;

62.  vyzývá Komisi, aby více spolupracovala s členskými státy na vypracovávání střednědobých a dlouhodobých předpovědí týkajících se kvalifikací požadovaných pracovním trhem a na podpoře partnerství mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem s cílem usnadnit mladým lidem začleňování na trh práce a napomáhat při vytváření společnosti založené na znalostech, rozvoji aplikovaného výzkumu a zlepšení perspektiv absolventů na pracovním trhu;

63.  vyzývá členské státy a sociální partnery, aby stanovili cíle pro dosažení rovné účasti žen a mužů a zajistili rovné příležitosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, cílených náborových systémů, specializovaného učňovského vzdělávání a iniciativ v oblasti odborné přípravy pro ženy, migranty, dlouhodobě nezaměstnané a jiné skupiny, které jsou na trhu práce diskriminovány;

64.  vybízí členské státy, aby využívaly Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci k provádění evropských cílů a k podpoře nových kvalifikací, včetně těch potřebných pro nová udržitelná a kvalitní zelená pracovní místa;

65.  vyzývá odpovědné zúčastněné strany, aby monitorovaly zaměstnanost s cílem dosáhnout toho, aby základní profesní příprava a celoživotní vzdělávání byly relevantnější; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby posoudily, zda je realizovatelné zřídit fondy pro případ změny povolání, které by se zabývaly řízením potřeb v oblasti kvalifikací;

66.  vyzývá EU a členské státy, aby z podpory přizpůsobivosti udržitelnému hospodářství učinily jeden z cílů Evropského sociálního fondu, což by přispělo k větší udržitelnosti hospodářských činností a rozvoje infrastruktury;

67.  připomíná, že rozměr udržitelnosti by neměl zůstat omezen na odbornou přípravu na pracovních místech souvisejících se životním prostředím, ale je třeba jej začlenit do veškerých vzdělávacích programů a programů odborné přípravy za účelem podpory kultury udržitelného rozvoje a rozšiřování povědomí o ekologických otázkách;

68.  zdůrazňuje přínos celoživotního vzdělávání a vyzývá členské státy, aby důkladně zmapovaly místní potenciál s cílem zorganizovat odbornou přípravu, která by reagovala na poptávku a propojila by dostupné zdroje s aktuálními potřebami, a aby obnovily prestiž středoškolského profesního vzdělávání zajištěním výuky na vysoké úrovni zejména v regionech, kde místní potenciál a tradiční oblasti pracovní činnosti vyžadují plný rozvoj specifických dovedností a znalostí; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla dostatečnou technickou podporu při mapování místních potřeb, a konstatuje, že střední odborné školy na vysoké úrovni by mohly přispět ke snížení nezaměstnanosti absolventů škol a vést k udržitelné zaměstnanosti;

69.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy využívaly Evropský sociální fond k investicím do dovedností, zaměstnanosti, odborné přípravy a rekvalifikací s cílem vytvořit větší počet pracovních míst a zlepšit jejich kvalitu prostřednictvím vnitrostátních, regionálních a místních projektů; věří, že těmto iniciativám mohou rovněž napomoci profesní zkušenosti starších lidí, a to vzhledem ke skutečnosti, že se zvyšuje podíl starších osob v populaci EU; doporučuje, aby regionální a místní orgány udržovaly odpovídající a trvalé kontakty s podnikatelským prostředím, organizacemi zaměstnavatelů, odborovými svazy a nevládními organizacemi s cílem předpovídat střednědobé a dlouhodobé potřeby pracovního trhu;

70.  uznává, že místní a regionální orgány hrají důležitou úlohu ve vzdělávání, které je základem k získání dalších dovedností zaměřených na budoucnost, a to i prostřednictvím celoživotního vzdělávání a rekvalifikace; zdůrazňuje, že rámcové podmínky pro vzdělávání a další odbornou přípravu mladých lidí, včetně těch, kteří opustí školu bez dosažení příslušné kvalifikace, v mnoha státech stanovují regionální a místní orgány; vybízí proto regiony, aby využívaly strukturální fondy k budování vzdělávacích infrastruktur, zejména ve znevýhodněných městských oblastech a regionech, a aby prostřednictvím této podpory umožnily komplexní vzdělávání otevřené všem; poukazuje na významný potenciál (na úrovni vzdělávání a odborné přípravy), který se nabízí v rámci spolupráce mezi místními a regionálními orgány a firmami a sdruženími, pokud jde o vytváření udržitelných pracovních míst v oblastech místní dopravy, městské mobility, vzdělávání, výzkumu a vývoje a o zdůraznění rovných příležitostí;

71.  poukazuje na potřebu spolupráce mezi členskými státy, sociálními partnery a poskytovateli terciárního vzdělávání s cílem vytvořit pregraduální a postgraduální studijní programy a obory zaměřené na ekologickou transformaci hospodářství;

72.  domnívá se, že demografické problémy vyžadují širší strategii spojující vytváření pracovních míst a naplňování nových a utvářejících se potřeb na evropském trhu práce; domnívá se, že v tomto ohledu je třeba dosáhnout dalšího pokroku ve zlepšování mobility pracovníků v EU, včetně výzkumných pracovníků a dalších profesionálů, s cílem dosáhnout Evropy bez překážek na vnitřním trhu EU;

Sociálně spravedlivý přechod

73.  konstatuje, že vyšší míra udržitelnosti hospodářských činností s sebou může přinést změny v celých průmyslových odvětvích; vyzývá EU a členské státy, aby se při přechodu k udržitelnému hospodářství snažily vyvarovat sociálních obětí a aby usilovaly o vytvoření rámcových podmínek pro sociálně spravedlivou transformaci, které omezí rizika přechodu pro všechny zaměstnance na co nejmenší možnou míru a optimalizují jeho přínosy; zdůrazňuje, že sociálně spravedlivá transformace je základním prvkem udržitelného rozvoje a nezbytným předpokladem, pokud mají lidé v Evropě poskytnout transformaci svou podporu;

74.  zdůrazňuje, že náklady vzniklé v důsledku chybějícího řízení transformace mohou být mnohonásobně vyšší než investice prováděné s předstihem; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby společně převzali zodpovědnost za preventivní řízení transformace;

75.  upozorňuje na to, že udržitelné hospodářství je zapotřebí začlenit do rámce odpovědnosti podniků a sociálně environmentální odpovědnosti, a na možnost prosazovat kulturu udržitelného rozvoje a udržitelného hospodářství prostřednictvím školicích programů v souvislosti se společenskou odpovědností podniků;

76.  připomíná, že vytváření nezbytných podmínek k tomu, aby pracovníci mohli projít další odbornou přípravou a přizpůsobit se novým technologiím s cílem zabránit ztrátám pracovních míst, a prosazování kolektivních dohod a jejich podpora v zájmu předjímání změny a prevence nezaměstnanosti, společně s posilováním sociálních jistot, systémů sociálních dávek a aktivních odvětvových iniciativ odborné přípravy, jsou stěžejními preventivními opatřeními;

77.  vyzývá Komisi, aby na úrovni EU poskytla podporu výzkumu budoucích povolání s cílem předcházet propouštění a zachovat pracovní místa v Evropské unii;

78.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby mezinárodní organizace úzce a efektivně spolupracovaly a vzájemně se doplňovaly, a vyzývá Světovou obchodní organizaci, aby přijala opatření týkající se sociální a environmentální dimenze investiční činnosti a obchodu;

79.  je si vědom toho, že nevládní organizace a odbory hrají důležitou úlohu při rozvoji potenciálu tvorby zelených pracovních míst, a to tím, že přispívají k rozhodovacímu procesu, jako zaměstnavatelé a tím, že zvyšují informovanost veřejnosti v této oblasti;

80.  poukazuje na to, že ty organizace, které investují do ekologicky účinných postupů, pomohou vytvořit lepší pracovní prostředí pro zaměstnance, a mohou se tak následně stát produktivnější; vyzývá členské státy, aby podporovaly program Společenství pro systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) a všem hospodářským odvětvím doporučovaly, aby usilovaly o úspěšné začlenění do tohoto systému; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby zahrnuli zásadní environmentální otázky do sociálního dialogu na všech úrovních konzultace, a to především při odvětvových jednáních; zdůrazňuje, že aby byl přechod sociálně spravedlivý, měli by se zaměstnanci na tomto procesu podílet jako partneři; požaduje, aby byli zástupci zaměstnanců zapojeni do ekologizace pracovišť, jak ji definuje Mezinárodní organizace práce, a to v souladu s vnitrostátními postupy a s cílem dosáhnout toho, aby se pracoviště, společnosti a odvětví staly udržitelnějšími; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby strukturovaně spolupracovali se subjekty činnými v oblasti životního prostředí a s odborníky a aby využívali jejich poradenství při řízení přechodu;

81.  vyzývá EU, aby s pomocí sociálních partnerů zahájila systematický dialog v rámci vnějších vztahů s cílem dosáhnout podobného přístupu k udržitelnému rozvoji i v jiných částech světa, aby byly zaručeny stejné podmínky rozvoje a bylo zajištěno, že nedojde k ohrožení konkurenceschopnosti průmyslu; domnívá se, že zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v udržitelných výrobních odvětvích bude mít blahodárný účinek na zlepšení ochrany a pracovních podmínek zaměstnanců;

82.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily informační a osvětové kampaně zaměřené na rozvoj zelených pracovních míst v udržitelném hospodářství;

o
o   o

83.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 1. (2) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13. (3) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0154. (5) Dokument Rady č.16818/09, 1.12.2009. (6) Přijaté texty, P6_TA(2009)0123. (7) Pracovní dokument Komise s názvem „Regiony 2020 – posouzení budoucích výzev pro regiony EU“ z listopadu 2008 dostupný na následující adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/working/regions2020/pdf/regions2020_en.pdf.